Dotazy

Neregistrovaní uživatelé mají možnost procházet zodpovězené dotazy, ale nemohou sami dotazy posílat.
Pokud chcete posílat vlastní dotazy, musíte se registrovat, případně se přihlásit.

Rozbalit vše | Sbalit vše

21/5 2018 ! věcné břemeno a DUZP

Obec jako povinná zřídila služebnost inž. sítě s fyz. osobou. Věcné břemeno jako služba by mělo být s DPH. Ve smlouvě je uvedeno pouze ...za jednorázovou úplatu Kč... /bez rozpisu částky na základ daně a daň/. Bude stačit, pokud ke smlouvě vystavím fakturu-daňový doklad - DUZP bude datum podpisu smlouvy a smlouvu nechám tak jak je?

Když něco sjednám za určitou cenu a nerozepíši základ daně a daň, byť to DPH podléhá, tak se to prostě považuje za cenu včetně daně a oddaní se to směrem dolů. Tedy klidně můžete (a ani nemusíte) vystavit daňový doklad - s DUZP je potíž ta, že to nevzniká podpisem smlouvy, ale zřízením práva - tady se diskutuje hodně zda zápisem do katastru - (to podporuji) nebo již podáním návrhu na vklad do katastru. Nicméně je to služba - DUZP může vzniknout vystavením dokladu - tak pokud to třeba uděláte tak, že smlouva byla podepsána 10.5., dne 22.5. vystavíte danový doklad s DUZP 22.5. a třeba na katastr to půjde až v červnu, potom máte jistotu, že jste nic neporušili ...

Jinak skutečně do smlouvy nezasahujte. ZN

18/5 2018 Kupní smlouva

V roce 2015 rozhodlo ZM o prodeji objektů a pozemků s podmínkou, že převod nemovitostí na nového vlastníka bude proveden až po kolaudaci stavby, kterou nový vlastník plánoval. Platby za nemovitosti přišly ve 3 splátkách v r. 2012, 2013 a 2014. Nyní v dubnu 2018 byl vydán kolaudační souhlas a byla podepsána Kupní smlouva s textem : prodávající " již prodal " . Budeme nějak řešit DPH ? Kupní smlouvu posílám ještě mailem.

Nyní DPH nebudete řešit. Daň jste byli povinni přiznat buď k DUZP nebo platbě a to ten okamžik, který nastal dříve. Platby přišly v letech 2012 - 2014. Kdy nastalo DUZP těžko soudit - je to předáním - předpokládám, že kupní smlouvě, kterou jste poslali předcházela nějaká dohoda na základě které se definovalo, že se budoucímu kupujícímu pozemky předávají. Ale v zásadě je to jedno - platby proběhly - tedy nejpozději 2014 daný případ z poheldu DPH skončil (předpokládám, že v tehdejších podmínkách řešeno jako plnění osvobozené od DPH).

16/5 2018 směna pozemků

Obec má záměr zasíťovat pozemky určené dle ÚP pro výstavbu RD a potom je prodat zájemcům. Jeden ze šesti pozemků bychom rádi směnili za jiný stavební pozemek s občanem. 1. Jak to bude z hlediska placení daně z převodu nemovitostí( daň platí prodávající - obec, v případě že daň platí kupující - musíme ošetřit ve smlouvě, ale jak je to se směnou?) 2. Musí být na oba pozemky znalecké posudky? 3. Varianty placení daně z převodu nemovitostí: např. a) náš pozemek 500 tis., občana 400 tis. b) náš pozemek 400 tis., občana 500 tis. 4. Jakým způsobem se tato směna dotkne DPH ( případ a) i b) ?

Daň z nabytí nemovitostí hradí kupující - již to platí skoro dva roky. To vyplývá ze zákona. Obec je při nabytí od daně osvobozena, daň tedy bude hradit pouze občan nabývající pozemek. Základem daně je cena sjednaná - viz §22 Zákonného opatření Senátu k dani z nabytí nemovitostí (tedy z hodnoty nemovitosti, kterou bude nabývat)  - striktně vzato není potřeba znalecký posudek . Nicéně berte to také jako případnou ochranu vedení obce - kdy by znalec mohl deklarovat, jaké jsou obvyklé hodnoty směňovaných nemovitostí.

No a teď DPH - to je na tom nejzásadnější - ten pozemek, který popisujete, má jednoznačně charakter stavebního pozemku - tedy budete muset z něj odvést DPH (třeba při těch hodnotách, které uvádíte to bude třeba 80 tis. Kč). Na druhou stranu na vás občan převede pozemek a pokud řeknete, že má stejnou hodnotu, tak obec přijde o 80 tis. kč, které bude muset odvést FU. Pokud to budete chtít přenést na občana, tak by to musela být směna s doplatkem. Prostě toto je potřeba si nějak napsat do smlouvy.

Ještě mám poznámku - základem pro daň z nabytí nemovitosti u toho občana bude cena bez DPH.

A nechci vám to nijak rozmlouvat - myslím tu směnu - možná by bylo skoro nejjednodušší a nejpochopitelnější uzavřít dvě kupní smlouvy s tím, že se pohledávky a závazky započtou - daňově tím nic neztratíte a povaha transakce je třeba potom pochopitelnější (hlavně z hlediska DPH).

Tak to zvažte - případně si to ještě napišme (já ještě z toho dotazu nepochopil, zda bude režim, že váš pozemek bude třeba ohodnocen na 500, jeho na 400 a těch 100 se doplatí?), Nebo je to zamýšleno jako směna bez doplatku? zdenek@obecuctuje.cz

9/5 2018 Převod pozemku DPH - průmyslová zóna

Prosím o Vaše stanovisko k převodu pozemku ( jiná plocha, zahrada), které jsou v ÚP označeny jako plochy smíšené výrobní. Nabyvatel s.r.o. avizuje v budoucnu výstavbu výrobní haly, zatím budou pozemky využity ke skladování či parkování( uvádí druhá strana). Na pozemcích není žádná stavba. Vzhledem k označení pozemku v ÚP a záměru nabyvatele, viděla bych to jako převod stavebního pozemku. Kupující nám nabídl cenu, kterou uvádí jako 5Kč/m2 bez DPH.

Za sebe v tomto případě s ohledem na postoj GFŘ a možná i s ohledem na záměr kupujícího bych to asi dal s DPH.

Pokud půjdeme do legislativy EU, tak cíl transakce (zda je to k výstavbě) je důležitým kritériem a když vezmu, jak je to nyní sporné podle českých pravidel (a jaké jsou rozpory), tak bychom možná nakonec mohli třeba u soudu skončit u těchto obecných principů.

Navíc kupující jako plátce mající to k ekonomické činnosti by si DPH mohl odečíst.ZN 

27/4 2018 Spolufinancování kanalizace a DPH

Město bude investorem prodloužení kanalizačního řádu. Město je plátcem DPH a provozování kanalizace je ekonomickou činností, proto faktura na prodloužení kanalizačního řádu bude ve formě přenesené daňové povinnosti a my uplatníme odpočet DPH na vstupu i na výstupu. Dále se město podepsalo dohodu o spolufinancování této akce s majiteli pozemku, pro které se bude kanalizace stavět. Ve smlouvě je formulováno, že spolufinancující se zavazuje zaplatit investorovi (městu) 10% podíl z ceny díla, maximálně 90 tis. Kč. Jak to bude pro město s DPH? Bude město DPH odvádět? Nemělo být ve smlouvě formulováno, že bude poskytnut finanční příspěvek nebo dar, aby město nemuselo DPH odvádět?

Tím, že to bude zůstávat plně v majetku Města (tedy předpokládám), tak jsem přesvědčen, že by to měla být smlouva o finančním přípěvku (daru...) - nebo ono je v zásadě jedno, jak by se to nazvalo, nicméně podstatou by byl dar, účtování na účet 403... Z dané platby by se již neodvádělo DPH.

25/4 2018 podílový vklad

Obec bude vkládat vodovod a kanalizaci do vodárenské společnosti formou nepeněžitého vkladu, kde se jí bude zvyšovat její podílový vklad ve společnosti. Vkladatel a příjemce se dohodli, že DPH uhradí příjemce vkladu na účet finančního úřadu pod uvedením DIČ vkladatele. Obec vystavuje dva daňové doklady na základě znaleckého posudku, jeden bude v PDP a druhý v běžném režimu. Můžete mi prosím poradit, jak tyto daňové doklady zaúčtuji ? A na jakém řádku DPH se mi objeví ( PDP - ř. 25 , běžný režim ř. 1?) Děkuji moc.

Pro vás to skutečně budou plnění na ř. 1 a ř. 25 - jako když byste to třeba "prodávali".

Zaúčtování toho v PDP není problém - DUZP by mělo být předáním. Protože se základ daně bude lišit od hodnoty vkladu, o které budete účtovat (účtujete o účetní hodnotě vkladu, nicméně základ daně se bude odvíjet od znalecké hodnoty), tak pokud máte třeba FENIX, tak to bude jen 395/395 (kdy na Dal dále kód pro řádek 25), v GORDICu by to bylo 734/734.... Kromě toho samozřejmě účtujete vklad - tedy vyřazení majetku v zůstatkové hodnotě při předání s tím, že ZC naúčtujete na 043 ...

U toho dokladu s DPH již budeme muset být kreativnější. Zase budeme mít DUZP při předání a bude se lišit účetní zůstatková hodnota a znalecká cena - tedy o tom DPH budete účtovat zase samostatným dokladem. Pokud správně chápu, využili jste možnosti toho, že DPH uhradí přímo příjemce plnění (což u vkladů možné je) - tedy podle této dohody bych účtoval - třeba ve FENIXU:

395/395 základ daně - na Dal kód pro natažení do ř. 1

377/343 - daň - zase na Dal kód pro ř. 1 přiznání k DPH

Potom na základě doložení, že daň ta společnost, do které vkládáte, skutečně uhradila (předpokládám, že to vám budou dokládat), tak bych zaúčtoval MD 343/Dal 377 - tedy již bez kódu - vlastně jako vyrovnání DPH ... 

16/4 2018 Koupaliště

Město vlastní koupaliště, vybíráme vstupné s DPH. Nyní budeme stavět nové převlékárny zhruba za 2 mil. Můžeme uplatnit nárok na odpočet?

Tak jak to popisujete, tak by měl být plný nárok na odpočet DPH. Ty převlékárny tam budou sloužit k dosažení zdaňovaných příjmů. ZN

5/4 2018 DPH u prodeje pozemků

Mám dotaz ohledně prodeje obecních pozemků. Jsme plátci DPH a stále si nejsme jisti u prodeje některých pozemků. Nyní máme záměr prodat pozemky, které jsou v územním plánu vedené jako Bydlení rekreační, pozemek v KN veden jako stavební pozemek, využíván roky jako zahrada, oplocený a v nájmu od města také jako zahrada již 10 let. Není funkčně spojen se žádnou stavbou. Druhý pozemek v územním plánu jako Bydlení venkovského typu a ten je v KN jako trvalý travní porost. V nájmu od města již 15 let a pronajatý jako louku. Využíván jako louka (hřiště na venkovské hraní volejbalu, není zpevněné ani žádné stavby tam nejsou). Prosím podléhají DPH při prodeji? Děkuji

Kéž bychom v tomto mohli mít jasno - stav je takový, jak jej popisuji v manuálu.

Oba případy, jak popisujete, nejsou funkčně spojeny se stavbou a tedy testujeme na to, zda se jedná či nejedná o stavební pozemky.

Postoj GFŘ by podle informací, které byly zveřejněny, byl následující:

- v obou případech je to v lokalitě umožňující územním plánem umístění staveb, pokud neprokážeš, že se tam savět nedá (třeba ochranné pásmo lesa ..), je to stavební pozemek, musíš aplikovat DPH 21%

Nicméně jak upozorňuji - je tady právě ten spor, že zákon ale mluví o správním úkonu k umístění "této stavby" - tedy nějaké konkretizované... - no a to neproběhlo (územní plán není správním rozhodnutím týkajícím se stavby, ale území). Tedy řada daňařů by řekla - toto není stavební pozemek - tedy osvobodit.

Upozorňuji, že mi není znám případ, že by to soudy nějak již řešily, s finanční správou na ústřední úrovni o tomto není možná diskuse ...

No a teď se obce rozdělují na dvě skupiny:

- jedni řeknou - raději zdaníme (zachováme se podle GFŘ)

- druzí řeknou - ale nesouhlasíme s tím, navíc se vystavujeme riziku, že pokud se ukáže, že to mělo být osvobozeno, tak budeme čelit napadání za nehospodárnost .... (třeba od opozice ...) - takže osvobodíme.

Co Vám k tomu mám říci? (ZN)

5/4 2018 Územní plán a DPH

Naše obec (plátce DPH) bude provádět změnu územního plánu. Jedná se asi o 13 změn a z toho 10 bylo vyvoláno jinými subjekty. Je domluveno, že se těchto 10 změn budou přefakturovávat těmto subjektům. Účtovala bych na 518 § 3635 pol. 5169 a přefakturaci bych odúčtovala mínusem (vše bude v roce 2018). Faktura za územní plán bude s DPH a právě s DPH si vůbec nevím rady? Můžete mi prosím poradit.

Z hlediska DPH bych to neřešil - neodečetl bych (neuplatnil odpočet) a ani následně z plateb od daných subjektů bych DPH neodváděl. Jde totiž o to, že sestavování územního plánu je činností svěřenou stavebním zákonem výhradně obci, která v určitých případech může vybírat v této souvislosti úhradu - §45 odst. 4 (pokud správně vidím) - tedy jsou obecně naplněny podmínky týkající se výkonu veřejné správy.

27/3 2018 daň z příjmu právnických osob

v přiznání k dni z příjmů právnických osob vyplňuji v řádku 10 II. oddílu výsledek hospodaření a to částku z výkazu zisku a ztráty k 31.12.2017 - výsledek hospodaření před zdaněním, částka je mínusová protože, náklady jsou větší jak výnosy, máme vyplnit částku výsledku hospodaření před zdaněním s mínusem ? U účtu 647 má obec výnosy z prodeje pozemků , proti tomu máme uplatnit náklady, když obec koupila pozemek za 435 tis. Kč, účtováno 231/3639/6130/042 a návrh na vklad 031/042 ? Vstupuje do předmětu daně, do výnosů účet 649 - obec dostala pojistnou náhradu od pojišťovny na opravu podlahy na sále v kulturním domě, máme dát do nákladů platbu za opravu dřevěné podlahy ? Vstupuje do obratu DPH , když obec vybudovala sběrné místo na třídění druhotných surovin a od občanů se zde třídí druhotné suroviny, sklo, papír, dřevo, kovový odpad, plasty. Sběrné místo slouží pouze občanům, ne podnikatelům. Takto vytříděný odpad si odváží svozová firma a fakturuje si dopravu a manipulaci a následně zašle obci podklad ke zhotovení faktury za odběr druhotných surovin. Na základě vystavené faktury obec dostane peněžní částky za vytříděné suroviny.

Pokud se týká toho posledního - ty výnosy z prodeje druhotných surovin dle mého názoru do obratu nepatří - podle Vašeho popisu jsou prokazatelně v přímé souvislosti s výkonem veřejné správy (nakládání s komunálními odpady).

Na ř. 10 skutečně patří hospodářský výsledek - ať již kladný nebo záporný - skutečně podle toho, co vyjde.

Pokud se týká výnosů z prodej pozemků, nemohu proti tomu dávat jako náklad hodnotu pozemků (nemovitostí), které jsem v běžném roce nakoupil. Jako náklad mohu uplatnit případně vstupní hodnotu prodaného pozemku - ale pozor, musím si být jist, že to je "řádná" daňová hodnota - to se jednoduše dělá třeba v případě, že ten pozemek byl před několika lety nakoupen v nějaké hodnotě ...... - pokud nejste moc schopni prokázat, jak se na účetní hodnotu prodávaného pozemku v minulosti přišlo, tak raději říkám - neuplatňovat to.

Pokud se týká pojistné náhrady a té opravy - tady souhlas - pojistná náhrada by tam vstupovat měla (předpokládám, že ten kulturní sál je třeba pronajímán ...) a k tomu jako náklad oprava podlahy - to je OK.

21/3 2018 Výměna kotle v pronajatém objektu

Chtěla bych vás požádat o radu ohledně fakturace výměny kotle v objektu obchodu, který jako obec pronajímáme (DPH v nájmu neúčtujeme a neuplatňujeme). Bude v tomto případě dodavatel vystavovat fakturu v režimu PDP? Děkuji.

Jedná se o ekonomickou činnost - byť je pronájem osvobozený od DPH, zároveň výměna kotle bude splňovat podmínky činnosti obecně spadající do stavebních prací podle CZ CPA 43.. Takže určitě musíte aplikovat režim PDP.

Jinak asi nemusím připomínat - pokud by nájemce byl plátce DPH, tak by určitě bylo dobré sjednat nájemné s DPH, což by umožnilo v takovémto případě odpočítat DPH. Pokud je ale neplátce - potom se samozřejmě k nároku na odpočet daně dostat nejde.

15/3 2018 směna pozemků

Prosím o radu ohledně DPH u směnné smlouvy. Směňujeme pozemek se SPÚ. Obec směňuje svůj pozemek v hodnotě 9 550,-- za pozemek s SPÚ v hodnotě 130 850,--. Obec tudíž doplatí rozdíl 121 300,--. Jedná se v obou případech o ornou půdu. Mám správný postup účtování: 311/646 9 550,-- 042/321 130 850,-- 321/311 9 550,-- 321/231 pol. 6130 121 300,-- 553/031 9 550,-- 031/042 130 850,--. Ve smlouvě jsou uvedeny tyto částky a protože se nejedná o stavební pozemky, budu účtovat bez DPH?

Z hlediska DPH - pokud pozemek, který převádíte na druhou stranu, splňuje podmínky pro osvobození (tedy není stavebním pozemkem), tak je samozřejmě správně, že nebudete odvádět DPH.

Co mi na vašem účtování není úplně jasné, je operace 553/031 v hodnotě 9 550 Kč - tedy ve stejné výši jako "prodejní hodnota". Předpokládám, že účetní historická hodnota byla rozdílná - tedy samozřejmě byste měli vyřazovat z účetnictví hodnotu, kterou tam historicky máte a mezi hodnotou na 553 a 646 by měl vzniknout hospodářský výsledek (pokud by bylo tím důvodem to, že vámi směńovaný pozemek byl přeceněn na reálnou hodnotu, potom ještě rozpouštíte přecenění z reálné hodnoty - asi 407/664). Ale berte to jako poznámku - třeba skutečně mohlo dojít k tomu, že hodnota směňovaného pozemku je stejná jako hodnota, kterou máte v účetnictví. ZN

5/3 2018 odpočet DPH - dotace na výměnu oken

Máme u nás budovu – zámek, kde v letošním roce bude provedena výměna oken, na tuto akci obdržíme dotaci z MŽP . Nevím ale jak stanovit nárok na odpočet DPH. V objektu zámku sídli obecní úřad, dále zde máme prostory, které užívají spolky, dále nájemce (OSVČ), kterým fakturujeme nájem bez DPH a sídlí zde i firma, která je plátcem DPH a tudíž jí fakturujeme nájemné s DPH. Jakým způsobem stanovit odpočet – koeficientem nebo bude lepší propočítat plochu, kterou pronajímáme plátci DPH ku celkové ploše objektu a uplatnit odpočet podle procenta, které vyjde u tohoto nájemce?

Toto, co uvádíte, je problém zejména ve vztahu k tomu, jak se zachováte k dotaci - zda budou vůbec umět pracovat s tím, že by zde byl částečný nárok na odpočet DPH (tedy, že část neuznaného DPH budou schopni zahrnout do uznatelných nákladů).

Pokud bychom měli postupovat úplně správně, měli bychom prvotně budovu rozdělit asi nejlépe podle metrů čtverečních na plochy používané k ekonomické činnosti (tedy plocha připadající na nájem - jak osvobozený, tak i zdaňovaný). Dále zde máme plochy nepoužívané k ekonomické činnosti - předpokládám, že ty spolky tam jsou zdarma. No a poslední specifická plocha je ta pro vlastní kanceláře - ono je to tak, že u nich probíhá jak ekonomická, tak neekonomická činost - třeba aktivita účetní, starosty ... - tedy třeba zde bych uvažoval o tom, že tyto bych poměroval nějakým režijním koeficientem - viz návrhy v manuálu k DPH k druhům odpočtu.

Takže si nyní vymyslím - měl bych 300 metrů pro nájemce k ekonomické činnosti, 200 metrů pro úřad (a tady bych pracoval třeba s nějakým poměrem na základě rozpočtu - třeba 20%), 300 metrů mimo jakoukoliv ekonomickou činnost (spolky) a třeba 300 metrů společných prostor pro obě aktivity (případně i nevyužité prostory).

Potom bych mohl udělat poměr, kde by čitatel byl:

300 + 200x0,2 = 340 metrů

jmenovatel by byl:

300 + 200 +300 = 800 metrů (společné prostory pro obě aktivity do poměru samozřejmě nepočítám) 

Poměr by potom byl 340/800 - nicméně protože je to následně využíváno i k osvobozeným činnostem, muselo by se to dát do koeficientu podle §76  -tedy v přiznání ten třetí sloupec. ZN

13/2 2018 DPH - přeúčtování; prodej pokutových bloků

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda děláme správně, když níže uvedené situace vůbec nedáváme do DPH? - Nebo jsou osvobozen od DPH a mají být v daňovém přiznání v kolonce "osvobozená plnění" ? 1.) přeúčtování silniční daně a poplatku za rozhlas v autě, přeúčtování je fakturováno uživateli osobního auta (naše příspěvková organizace); 2.) prodej pokutových bloků obci (v hodnotě nakoupené, tj. bez žádné provize) Děkuji za radu

Musím říci, že u té první položky - (přeúčtování silniční daně) jsem velice na rozpacích. Jedná se mi totiž o to, co to je vlastně za položku. Daň silniční striktně platí provozovatel zapsaný v technickém průkazu a tato povinnost je nepřenosná. V zásadě uvažovat o tom, že tuto daň přeúčtovávám moc nejde - nemohu říci, že patří "někomu jinému", "že jsem jednal jménem někoho jiného". Já se obávám, že striktně vzato nemohu toto z pohledu DPH vyhodnotit jako přeúčtování, ale že se jedná o nájemné (byť ve výši odpovídající dani silniční) a tím, že je to na movité věci, tak by to bylo v režimu - s DPH 21%. Možná je to pro někoho militantní výklad, ale bojím se, že jinak to klasifikovat neumím.

U rozhlasového poplatku v autě se bojím, že situace je podobná - opět podle zákona 348/2005 Sb. - §3 odst. 3 je plátcem provozovatel (tedy předpokládám, že obec). Nějaká přechýlení na jinou osobu zákon nezná - tak se bojím, že jsme ve stejné pozici.

Ale opakuji - plně si uvědomuji, že můj výklad je možná moc militantní a ne úplně odpovídá, jak se to v ČR běžně aplikuje. Jinak jen ještě dovětek - určitě by to nebylo osvobozeno od DPH - buď je to mimo DPH (tedy do přiznání vůbec) nebo je to "s DPH".

Ty pokutové bloky - pokud chápu, kupujete ve větším rozsahu a část přeprodáváte jiné obci (tedy je to pro vás fakticky nákup a prodej zboží), Abyste nebyli v DPH, museli byste splnit §36 odst. 11 - MFČR k tomu v roce 2008 uvedlo následující podmínky:

Podle tohoto ustanovení může plátce postupovat také v případě, že přijme částku od jiné osoby na úhradu částky, kterou vynaložil za plnění pro tuto jinou osobu, při splnění těchto podmínek

- přijatá a uhrazená částka je pro plátce průběžnou položkou, protože přijatá částka není úplatou za jeho uskutečněné plnění, tj. tyto částky nejsou výnosem nebo příjmem ani nákladem nebo výdajem plátce za jeho uskutečněné plnění, a proto plátce oprávněně účtuje o těchto částkách na zúčtovacích vztazích nebo je oprávněně eviduje jako průběžné položky (jedná se o částky, které neovlivňují základ daně z příjmů), - přijatá částka nepřevýší uhrazenou částku za plnění pro jinou osobu, - plátce si u plnění pro jinou osobu neuplatnil nárok odpočet daně.
Já třeba za sebe, pokud by mi v tomto nic nebránilo z hlediska paktické aplikace, tak bych třeba spíše uplatnil a zase odvedl (ale je tam třeba nějaký technický problém). Tak pokud budete aplikovat mimo DPH (tedy nikam neuvádět), tak prosím ještě raději respektujte i to, že tato část bloků třeba bude účtovaná jen na trojkách (nebo snížení 5 ...) - určitě to bude pro Vás klidnější ... ZN

6/2 2018 Mail daňové odpisy DSO - investiční příspěvky členských obcí

Dobrý den, rádi bychom Vás požádali o stanovisko k níže uvedenému případu, který se týká zákona č. 170/2017 Sb. Jsme dobrovolný svazek obcí VODOVODY A KANALIZACE Třebíč. Na základě stanov dobrovolného svazku obcí VODOVODY A KANALIZACE Třebíč, svazek zajišťuje koncepční rozvoj a obnovu vodohospodářské infrastruktury. Financování výstavby a obnovy vodohospodářského majetku je mimo jiné zajišťováno formou investičních příspěvků (dotací) z rozpočtu členských obcí. Doposud jsme postupovali v souladu s ustanovením zákona č. 586/1992 Sb. tak, že vstupní cena takto pořízeného hmotného majetku byla pro účely daňových odpisů snížena o veškeré poskytnuté dotace. Tedy i o částky investičních příspěvků (dotací), které na výstavbu poskytly členské obce. Z takto upravené vstupní ceny byly následně stanoveny daňové odpisy. V rámci zákona č. 170/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb. je v čl. II v přechodném ustanovení v bodě 8 uvedeno, že vstupní cena hmotného majetku se nesnižuje o přijaté investiční dotace zřizovatele. Znění bodu 8 je vztaženo pouze k příspěvkovým organizacím, jejichž zřizovatelem je územní samosprávný celek případně dobrovolný svazek obcí. V důvodové zprávě k návrhu zákona č. 170/2017 je však mimo jiné uvedeno, že lze obdobně přistupovat, také k členským vkladům nebo dotacím obcí do dobrovolného svazku obcí. Konkrétně se zde uvádí, že za dotaci pro účely ustanovení § 29 odst. 1 tohoto zákona nejsou považovány účelově poskytnuté dotace či členské vklady obcí poskytnuté dobrovolnému svazku obcí na pořízení dlouhodobého majetku, pokud obec, z jejíhož rozpočtu byly prostředky poskytnuty, je členem tohoto dobrovolného svazku obcí. Na základě uvedené formulace z důvodové zprávy k zákonu č. 170/2017 Sb. se domníváme, že tyto finanční příspěvky (dotace) od členských obcí svazku, nespadají do výčtu dotací dle ustanovení § 29 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Z tohoto důvodu by tedy neměla být snižována vstupní cena pro účely daňových odpisů o tyto finanční příspěvky poskytnuté od členských obcí svazku. Tímto Vás žádáme o stanovisko, zda lze při stanovení vstupní ceny hmotného majetku daňově odpisovaného dobrovolným svazkem obcí postupovat v souladu s výše uvedeným. V případě, že lze takto postupovat, zda je možný přepočet vstupní ceny pro daňové účely u již zařazeného majetku. Minulý týden na školení nám bylo Ing. Lorencem řečeno, že takto postupovat lze. Problém je, že v přechodném ustanovení k zákonu jsou zmíněny pouze příspěvkové organizace a dobrovolné svazky jsou uvedeny pouze v důvodové zprávě k tomuto zákonu.

V této záležitosti jsem se jako konzultant SMO skutečně velice aktivně účastnil - snažili jsme se prosazovat přímou úpravu do zákona, nicméně úprava důvodové zprávy a příslušné přechodné ustanovení bylo maximem, kterého jsme byli schopni dosáhnout (bylo to již v pozici, že také by to bylo v režimu "možná nic").

Dále se k tomu uskutečnilo na jaře 2017 jednání mezi SMO, MF a GFŘ. Na základě tohoto jednání bylo sděleno, že pro MF a GFŘ je ozhodující otázka vlastnictví. Pokud by se jednalo o situaci, kdy by příspěvky ... byl dotován majetek ve vlastnictví DSO, je nutno daňovou vstupní hodnotu snížit. Pokud by to bylo na majetku vloženém (například financování TZ na vložené ČOV), tak říkají, že se daňová vstupní cena majetku nesnižuje (i ve vztahu do minulosti). Při jednání jsme upozorňoval na problémy právě u vodohospodářských sítí, kdy je velice složité určovat vlastnictví (hranice, co je ještě TZ původně vloženého majetku ...) - nicméně o tomto nebyla ochota dále diskutovat.

Přikládám vyjádření MF a GFŘ k příslušnému bodu agendy jednání (proběhlo dne 24.3.2017). Já s tím v této fázi nic neudělám - další posun by mohl přinést maximálně soudní spor.

Ad a) Otázka povahy investičního příspěvku od zřizovatele pro PO (§ 31 odst. 1 písm. b) zákona
č. 250/2000 Sb., v platném znění) a věcně obdobných plnění ve vztahu DSO a jeho členských obcí

 

V souvislosti s poskytnutím  investičního příspěvku z rozpočtu zřizovatele jeho PO či s poskytnutím jemu obdobných plnění (např. účelové dotace, členský vklad) ve vztahu DSO a jeho členských obcí na pořízení hmotného majetku zastáváme názor, že je třeba sledovat zejména:

 

1)      vlastnictví, tj. zda jde o hmotný majetek:

·           předaný k hospodaření, kde jeho právním vlastníkem zůstává územní samosprávný celek (dále jen „ÚSC“), resp.   DSO, který majetek podle příslušných předpisů předává příspěvkovým organizacím k hospodaření, nebo

·           vložený, kdy jeho právním vlastníkem zůstává členská obec, která majetek vkládá do DSO.

V kontextu cíle předmětné úpravy v novele ZDP, která je součástí dosud projednávaného daňového balíčku (návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní) ve znění sněmovního tisku 873, tj. umožnit daňové odpisování i právním nevlastníkům v případě majetku předaného k hospodaření („svěření“), resp. v případě majetku vloženého členskými obcemi do DSO, je podle našeho názoru také nutné chápat text z odůvodnění bodů 117 a 127 návrhu novely a relevantních přechodných ustanovení týkající se investičního příspěvku poskytnutého ÚSC, resp. dotace účelově poskytnuté obcí (včetně textu přechodného ustanovení bod 8  čl. II Přechodná ustanovení). Tzn., že se nesnižuje vstupní cena hmotného majetku o předmětný příspěvek  při splnění dalších podmínek jen v situacích  uvedených předání k hospodaření („svěření“) a vložení (tedy tehdy, kdy nedochází k převodu hmotného majetku na jiného právního vlastníka). Záměrem nové úpravy nebyla změna stávajícího daňového režimu v oblasti zacházení s veřejnými zdroji při pořízení hmotného majetku právními vlastníky.

 

2)      primární zdroj investičního příspěvku z rozpočtu zřizovatele nebo obdobného plnění ve vztahu DSO a jeho členských obcí, tj. zda jde o finanční prostředky poskytnuté z vlastních zdrojů poskytovatele nebo zda poskytovatel sám získal tyto prostředky z jiných než vlastních zdrojů.

Pokud bude investiční příspěvek z rozpočtu zřizovatele nebo obdobné plnění ve vztahu DSO a jeho členských obcí prokazatelně poskytnuto z vlastních zdrojů poskytovatelů – právních vlastníků majetku (tj. ÚSC nebo  DSO),  pak není nutné vstupní cenu hmotného majetku  snižovat o předmětný „příspěvek“. Vlastními zdroji poskytovatele však nejsou např. jím přijaté dotace od státu na pořízení hmotného majetku nebo obdobné jím přijaté finanční prostředky v rámci souhrnných finančních  vztahů v systému veřejných rozpočtů apod. Základním principem  ustanovení ZDP o snižování vstupní ceny hmotného majetku, z níž jsou uplatňovány daňové odpisy, je, aby si poplatník daňově nereprodukoval to, co nevynaložil ze svých zdrojů. Proto se snižuje vstupní cena hmotného majetku o finanční prostředky poskytnuté na pořízení hmotného majetku z „veřejných zdrojů“ (§ 29 odst. 1 ZDP).