Dotazy

Neregistrovaní uživatelé mají možnost procházet zodpovězené dotazy, ale nemohou sami dotazy posílat.
Pokud chcete posílat vlastní dotazy, musíte se registrovat, případně se přihlásit.

Rozbalit vše | Sbalit vše

18/10 2018 veřejnoprávní smlouva-městská policie

Obec uzavřela veřejnoprávní smlouvu s jinou obcí na výkon některých činností obecní policie-dohled nad bezpečností provozu, dodržováním vyhlášek, dodržování veřejného pořádku a pravidel občanského soužití, obchůzková činnost, prevence kriminality a odchyt toulavých psů. Úhrada je touto smlouvou stanovena paušálními náklady na 1 hodinu práce strážníka plus náklady 7,50 Kč na ujetý kilometr. Náklady mají být hrazeny jednou ročně na základě předpisu (výkazu zásahů policie) kromě nákladů na odchyt psů. Odchyt psa má být hrazen na základě ceníku, kde je uvedena cena za odchyt, pobyt a stravu, vše včetně DPH. Tyto náklady má hradit buď majitel psa, v případě nedohledání majitele příslušná obec. Jakým způsobem mám na tuto smlouvu pohlížet? Jako na veřejnoprávní smlouvu v režimu transferů, to znamená příjem s položkou 4121 (paušální náklady a kilometrovné)? Jak ale pohlížet na odchyt psa - jako na službu s DPH?

Já si myslím, že vše, co popisujete není zdanitelné plnění, není to v režimu dodavatelsko-odběratelských vztahů, ale v režimu dotace na výkon přenesené působnosti nebo části samosprávy. I odchyt psa bych do toho zahrnula, jako povinnost obce podle zákona o obcích (pečovat o rozvoj území, potřeby občanů a dodržovat veřejný zájem, to určitě do veřejného zájmu spadá). Účtování jako transfery, pol. 4121, účet 672, bez ohledu na to, že to podléhá kalkulaci. K tomu odchytu jen ještě poznámka, nevím, jestli jsem správně pochopila, jak to máte nastaveno. Jestli tak, že psa odchytíte a někde "ubytujete", pak by chápala inklinaci k službě s tím, že někdo vám pak nahradí výdaje, ale tím, že jste to zahrnuli do VPS a je to výkon veřejné správy s tím, že to děláte za ně (ať sami nebo prostřednictvím útulku), tak předmětem DPH by to být nemělo a je správné volit transfery mezi obcemi. Pokud vám to bude mít hradit občan, pak formou přefakturace, opět ale mimo DPH.  Ono je to u toho odchytu analogické jako u ostatní činnosti obecní policie, vy jim tuto službu, kterou by si měli zajistit sami v rámci výkonu veřejné správy, zajišťujete na základě VPS, tedy veřejnoprávního vztahu. Je to tedy vše v podstatě výkon veřejné správy za jinou obec, nikoliv poskytnutí služby.

11/10 2018 obec a škola a mzdy

Obcí zřízená škola nebude mít dostatek finančních prostředků na mzdy učitelů,nepokryje je ani fond odměn. K dispozici je rezervní fond(ten by mohl případnou ztrátu uhradit) Je vhodné, aby škola zaúčtovala ztrátu a pak žádala o použití rezervního fondu na její úhradu? Nebo má škola požádat o dofinancování, aby nedošlo ke ztrátě. Může použít i prostředky z příspěvku na provoz k úhradě mezd? Jak má správně (škola i obec) postupovat ?

Nic nezakazuje zřizovateli, aby svým příspěvkem dokrýval i mzdy (skutečně se to v praxi děje). Z mého pohledu - pokud se nutnost toho příspěvku ke krytí mezd jeví jako setrvalý stav - tedy něco, co bude pokračovat asi i v dalších letech (třeba kvůli věkové struktuře pracovníků příspěvkové organizace ...), potom bych doporučoval toto skutečně zahrnout do běžného příspěvku. To použití fondů - to je o jednorázovém dočerpání nějakých rezerv - nemůže to ale řešit dlouhodobější problém.ZN

4/10 2018 Vybavení školní kuchyně

Přistavovali jsme novou školní kuchyni, škola je naší příspěvkovou organizací a majetek má ve výpůjčce, stavební část je mi jasná. Druhou fází bylo gastrovybavení, vše je již dodáno, faktura vystavena na jednotlivé položky v celkové hodnotě cca 1 300 tis. (a že je jich tam hromada) a teď k problému. Bavili jsme se s ředitelkou a ta si představuje, že nádobí a majetek do 40 tis. bychom jim bezplatně předali do užívání. Vůbec teda nevím jak by to šlo udělat - na základě darovací smlouvy schválené zastupitelstvem a pak zaúčtovat jako dar? A majetek nad 40 tis. bychom vedli v účetnictví my a dali jim ho do výpůjčky, aby jej nemuseli odpisovat. Je to takto reálné nebo existuje nějaké lepší řešení?

Záleží, jak se s nimi dohodnete, možností je více. Pokud jim majetek svěříte, budete jej evidovat na podrozvahovém účtu 909, oni v rozvaze a a odpisovali by jej, pak byste jim ale měli dávat provozní příspěvek na odpisy. Další varianta je smlova o výpůjčce, kdy majetek eviduje a odpisuje vlastník, tedy vy, PO by vedla jen mimoúčetně. Možná je i varianta daru, kdy vy už neevidujete majetek nikde, je jejich, oni evidují a odpisují. 

K vašemu konkrétnímu případu - můžete jim dát odpisovaný majetek do výpůjčky k bezplatnému užívání, s tím problém není, evidovat v rozvaze a odpisovat jej budete vy a oni jej budou evidovat jen mimoúčetně. Ohledně těch drobností do 40 tis. Kč, tam by se asi něco mělo evidovat jako DDHM na účtu 028, něco pak rovnou do spotřeby, popř. podrozvaha 902, tam pak záleží jak se dohodnete a rozhodnete. To bezplatné předání do užívání, co navrhuje ředitelka, má více forem, buď jim to můžete svěřit nebo propůjčit, nevím, co konkrétně myslela. Dar už je pak nikoliv předání do užívání, ale předání do vlastnictví, tzn. spotřební věci by šly pak rovnou účtovat na účet 543, DDHM předat jen 088/028 a oni naberou opačně. Tak dohodněte s nimi, jakou variantu preferují a jaká bude i u vás průchodná z hlediska schvalování.

Ještě dejte pozor na to, zda nebylo pořízeno z dotace - často v podmínkách udržitelnosti je vlastnictví příjemce dotace, pak se to dá jen svěřit nebo výpůjčit PO, nedá se darovat. 

20/9 2018 Odměna za distribuci volebních obálek - směrnice MF

Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o pomoc při výkladu směrnice MF která stanovuje výši proplácených nákladů ze SR ČR za distribuci hlasovacích lístků voličům v částce 5,54 Kč bez DPH na jednoho voliče a poštovné ve výši dohodnuté Ministerstvem vnitra s držitelem poštovní licence... Já jsem stanovila cenu za distribuci jedné obálky ve výši 6,70 Kč. Vycházela jsem z toho, že ať fyzická osoba, která dělá tuto službu na základě DPP nebo nějaká společnost - plátce, která by tuto službu pro radnici zajistila, dostane za stejnou službu stejnou částku. Ve Směrnici, která předcházela této, byla cena za distribuci obálky stanovena jako 3,50 Kč na jednoho voliče…. Tedy cena konečná a stejná pro všechny distributory. Dnes jsme z kraje obdrželi informaci, že na MF jim telefonicky sdělili, že cena za distribuci je pro plátce a „ dohodáře“ rozdílná – plátcům 6,70 Kč a lidem, kteří vykonají tu samou službu - 5,54 Kč. Děkuji za Váš názor.

Já Vám dotaz vracím, nemám názor, toto je opravdu jen na výkladu MF. Můj názor by zde ani nikoho nezajímal, ani by Vám nepomohl v argumentaci. Kontroly se budou držet směrnice a větší částku vám neuznají. Je mi líto. 

25/6 2018 Fond investic ´PO a odvod do rozpočtu zřizovatele

Příspěvková organizace zřízená obcí vytvořila za rok 2017 hospodářský výsledek po zdanění ve výši 1,100 tis. Kč. Rozdělení HV bylo u PO zaúčtováno následovně: - tvorba rezervního fondu 431/413 (částka 1,100 tis. Kč) - poté bylo rozhodnuto o vytvoření fondu investic 413/416 (částka 1,000 tis. Kč) - dále zastupitelstvo obce odsouhlasilo použití fondu investic k odvodu do rozpočtu zřizovatele ve výši 1,000 tis. Kč (účtováno: 416/401) Je možno použít u PO výše uvedený postup účtování? Obec použije částku 1,000 tis. Kč na splátku investičního úvěru (jednalo se o úvěr na výstavbu komunikace). Bude se jednat u obce o přijatý investiční transfer? Jaké bude prosím nejvhodnější účtování přijatého "transferu" u obce?

Toto je správný postup, jak získat "přebytečné peníze" od PO. Jen chybí ještě zápis od PO 401/241. Ostatí účetní zápisy u PO jsou dobře. U vás přijměte s položkou 2122 (odpa "kmenový" vaší PO) a protiúčet je nejsprávněji 401. Položka 2122 by se měla schválit jako závazný ukazatel rozpočtu, jak u obce, tak u PO. 

18/6 2018 bezúplatné postoupení pohledávky

Městem zřízené s.r.o. nabude budovy a pozemky, kde je zřízeno právo stavby. To přejde od původního vlastníka pozemků a budov postoupením. V postoupení je uvedeno, že tato pohledávka je ze stavebního platu ze smlouvy o zřízení práva stavby, není zde ale sjednána úplata. Je nutné právo stavby nějakým způsobem ocenit a zavést v účetnictví jako pohledávku? Jak účtovat průběžné úhrady, kterými poplyne příjem ze stavebního platu. Případně jaké daňové povinnosti jsou k tomuto úkonu vázány.

Pokud správně chápu, byly převedeny pozemky, u kterých se vybírá stavební plat - nicméně toto právo není nijak oceněno - tedy je fakticky postoupena smlouva, ne ale za nějakou hodnotu. Ještě k tomu předpokládám, že to řešíme na straně s. r. o.

Za těchto okolností se domnívám, že u té společnosti s ručením omezeným nebude nic účtováno při nabytí (respektive postoupení práv z dané smlouvy), pouze ta společnost začne účtovat každoročně MD 311/Dal 602 (649). Teď k DPH - tady si myslím, že nastává paradoxní situace - podle zápisu KDP a GFŘ z koordinačního výboru KDP z prosince 2013 vznikne DUZP jednorázově při sjednání stavebního platu - tedy již při zahájení smlouvy (základ daně ve výši předpokládaných stavebních platů). To již nastalo v minulosti - teoreticky pokud je to mladší 3 let, tak by mohlo dojít k opravě u původního vlastníka (opravný dańový doklad) a nový vlastník by asi mohl doúčovat? Pokud je to ale starší 3 let, tak to neopravím a pokud se budu držet závěrů koordinančního výboru, tak tyto platby již budou mimo DPH (neboť DUZP již nastalo v minulosti).

Jiné daňové problémy s tímto spojené si neuvědomuji.

5/6 2018 rolety do MŠ

Mateřská škola užívá budovu na základě smlouvy o výpůjčce. Obec jako zřizovatel uhradila výměnu oken. Mateřská škola nyní provedla montáž látkových rolet v hodnotě cca 8 tis. Kč. Jak správně tyto rolety účtovat? Děkuji

Zastínění je v souladu s daňovým pokynem GFŘ součást stavby, je tedy vhodné to posoudit jako TZ. Vzhledem k ceně je to ale TZ podlimitní, tzn. tak nebo tak patří rolety do nákladů, můžete je tedy účtovat jako podlimitní TZ na účet 549, pol. 5123. Lze si i upravit ve směrnici k majetku, že rolety a žaluzie nepovažujete za součást budovy, mně osobně se ani jako nedílná součást  budovy nezdají, i když je odstraníme, tak budovat může svou funkci plnit ...můj názor, lze si pokyn pro potřeby ocenění majetku upravit, nás obce zatím daňově nezajímá.

24/5 2018 Osvobození od daně z příjmů z podílu na zisku

Novelou zákona o daních z příjmů k 1.7.2017 byl od daně osvobozen příjem z podílu na zisku plynoucí od dceřiné společnosti obci (mateřské společnosti). V případě, že RM schválí v červnu 2018 výplatu podílu na zisku za rok 2017, bude tento příjem zdaněn, když novela nabyla účinnosti 1.7.2017? Pokud ano, pak jestliže RM v červnu 2019 schválí (kromě výplaty podílu na zisku za rok 2018) také výplatu podílu na zisku za předcházející roky (na účtu nerozděleného zisku kumulovány nezanedbatelné zdroje), bude tento příjem osvobozen od daně? Děkuji.

Jsem přesvědčen, že na tento případ se vztahuje osvobození - v rámci novely zákona o dani z příjmů se neobjevovaly jakékoliv restrikce, že by se to dalo použít třeba jen na výplatu zisků vytvořených od roku 2018 (to by muselo být v přechodných ustanoveních).

Takže podle mne nyní osvobozeno bez ohledu na to, v jakém roce byl daný zisk vytvořen.

16/4 2018 příspěvek na obchod

Máme v obci obchod, na jehož provoz se rozhodlo zastupitelstvo obce přispět, abychom ho zde vůbec udrželi. Můžeme postupovat na základě darovací smlouvy, kterou schválí zast. obce, ve které by bylo uvedeno např. že za rok 2018 bude celkem vyplaceno 120.000 Kč, s tím, že bude poukazováno na účet např. měsíčně 10.000 Kč nebo musí být vyplacena celá částka naráz? Lze vůbec "použít" darovací smlouvu nebo musíme postupovat v režimu dotace a následně vyúčtovávat? A prosím také o kompletní účtování §, položka.

Z hlediska daně OSVČ - bude danit jak dar, tak dotaci. Ale je zde dotace určitě vhodnější. Účel bude podnikání - tedy pro příjemce to bude součást jeho klasických zdaňovaných příjmů (ať již fyzické podnikající osoby nebo právnické osoby).

Pokud bude dar - lze ho dávat postupně, to není problém  a bude se účtovat jen 572 MD/ 345 D a 345 MD/ 231 odpa např. 2141 a pol. 5212 (dotace OSVČ - nepíšete, kdo obchod provozuje, tak OSVČ jen odhaduji). 

V případě, že dáte dotaci s vyúčtováním, tak poslané bude záloha 373 MD/ 231 2141 5212 D, dohada ke konci roku 572/389 a po vypořádání - zúčtování dohady:  389/345 a zúčtování zálohy: 345/373 a případně doplatek 345/231 nebo vratka 231/373.

29/3 2018 Převod majetku MŠ na obec

Naše obec vlastní MŠ. Před rokem podepsala MŠ smlouvu o zapůjčení dvou zvlhčovačů na zkoušku, když pomůžou MŠ zakoupí. Zvlhčovače pomáhají, proto máme zájem o koupi. Obec chtěla zaplatit jeden a druhý, že si zaplatí školka. Problém je v tom, firma vystavila ted´ v únoru fakturu na 100 tis. (dva zvlhčovače) a fakturační údaje uvedla na MŠ, chtěli jsme at´ jednu vystaví na obec a druhou na školku, ale že nic měnit nebudou, že postupují podle smlouvy. Tato částka je pro školku vysoká. Máme navýšit rozpočet školky a školka přístroje uhradí . Může školka darovat přístroje obci (jsme zřizovatelé)? Můžeme si je poté dát do majetku za cenu co je nakoupila, nebo musí být odhad? Jak správně zaúčtovat? Hálová Petra účetní Obec Vlkava Tel:326307607

Zde by opravdu bylo nejjednodušší navýšit rozpočet školce - příspěvek na investice. Zápis u vás bude 401 MD/ 349 D a 349 MD/ 231 3111 pol. 6351 D.  U školky: 348 MD/ 401 D a 401 MD/ 416 D a 416 MD/ 401 D při platbě fa a 042/321 a pak odpisy. Dále je zbytečné, aby školka darovala obci, cokoliv školka pořídí, je automaticky ve vlastnictví obce, pokud obec nedaruje PO nebo není to dar od jiného či dědictví apod. se schválením zřizovatele. Proč chcete dát dar obci - tomu vůbec nerozumím, jaký by to mělo důvod? Abyste nemuseli dávat na odpisy? Ale lze i dávat na odpisy, aby měli na reprodukci, to se dává v provozním příspěvku, nebude to až tak velká roční částka- tak zvažte. 

14/3 2018 Zákon č. 250/2000 Sb. a služba ob. hospodářského zájmu.

Město jako zřizovatel jedné z příspěvkových organizací rozhoduje prostřednictvím rady o rozdělení jejího výsledku hospodaření za uplynulý rok. Tato příspěvková organizace spadá do režimu "služeb obecného hospodářského zájmu" na úseku kultury a dle toho by měla skončit k 31.12. s nulovým výsledkem hospodaření. Za rok 2017 ale organizace hospodařila s kladným výsledkem hospodaření v doplňkové činnosti, se kterým pokryla ztrátu v činnosti hlavní a i přes pokrytí této ztráty skončilo celkové hospodaření organizace k 31.12.2017 kladně (hospodářský výsledek je 118.739,33 Kč). Zřizovatel by tento výsledek hospodaření (vzniklý v doplňkové činnosti) chtěl rozdělit do rezervního fondu a fondu odměn organizace. Je tento postup správný i vzhledem k tomu, že zmíněná organizace je v režimu "služeb obecného hospodářského zájmu"?

Musím říci, že tomuto moc nerozumím - máme tady podle mne dvě varianty:

a) buď je vyrovnávací platba stanovena tak, že by organizace skutečně měla skončit na nule a přebytečný příspěvek by měla vrátit - pokud tomu tak je, tak na konci roku měla ta PO předepsat závazek MD 672/Dal 349 a hospodářský výsledek vůbec neměla mít (zřizovatel měl předepsat pohledávku). Pokud to neudělala a peníze má vrátit ve 2018, potom to bude v režimu opravy nesprávností minulých let

b) nebo je možnost, že Po skutečně skončila v zisku oprávněně - buď je v rámci vyrovnávací platby umožněno dosažení přiměřeného zisku nebo konstrukce činností zahrnutých pro výpočet vyrovnávací platby nezahrnuje veškeré aktivity organizace a zbývá zde prostor na nějaké ziskové hospodaření. Já ze své praxe znám obě tyto varianty. Pokud je to tedy v souladu se smlouvou na poskytnutí financí (příspěvku ..), potom není problém, aby PO dosáhla kladného HV a došlo k případnému přidělení do fondů.ZN

13/3 2018 Finanční dar, proforma faktura a rozpočet školy

1. Starosta schválil neúčelový finanční dar 13.000,- pro domov pro seniory, který je příspěvkovou organizací v jiném městě, ale ve stejném okrese jako naše obec. Je správné účtovat 572/349; par.4350, pol. 5339 ? 2. Na základě Proforma faktury jsem platila do zahraničí celou úhradu předem za soubor nábytku. Jedná se o zálohu? ( Na proforma-faktuře není o záloze nic psáno ). Mám účtovat na 052 nebo na 042? (Po dodání nábytku přeúčtuji na 022). Dále nám byl odečten poplatek cca 700,- Kč za zahraniční platbu. Mohu zaúčtovat jako běžný bankovní poplatek, nebo tento poplatek vstupuje do ceny nábytku ? 3. Obec je zřizovatelem školy. Musí škola v prosinci 2018 současně s návrhem rozpočtu na rok 2019 zveřejnit schválený rozpočet na rok 2018 a očekávané plnění roku 2018? Pokud ano, tak čím se u školy rozumí očekávané plnění ? Z jakých údajů a k jakému datu má škola vycházet? (Škola v průběhu roku nebude nijak upravovat rozpočet).

1. To je v pořádku. 

2. Účetnictví je o plnění, dokud nábytek fyzicky nepřijmete, je to záloha, je to tak přesnější (052).  Ohledně poplatku, lze obojí, není to až tak významné, často tyto režijní náklady dáváme do provozu, ale v tomto případě to výdaj související je a v ceně majetku vám to nikdo nevyčte. 

3. Z hlediska opatrnosti odpovíme, že na PO se už v prosinci 2018 ta zveřejňovací povinnost vztahovat bude. Připouštíme ale, že v zákoně je to naformulováno zmatečně -  v přechodných ustanoveních zákona č. 23/2017 Sb. je uvedeno, že veřejné instituce, které neměly přede dnem nabytí účinnosti zákona (před 21.2.2017) povinnost sestavit rozpočet (týká se i PO), přiloží k návrhu rozpočtu na běžný rok požadované informace o rozpočtu předcházejícího roku poprvé v roce 2019. Tady nevíme, jaký byl záměr zákonodárce, ale spíše měl na mysli poprvé již pro návrh rozpočtu 2019 v roce 2018 (nikoliv až v roce 2019 ve smyslu návrhu rozpočtu na rok 2020). Takže z toho uděláme závěr, že ta povinnost se na PO vztahovat bude. Očekávané plnění roku 2018 není nic jiného než upravený rozpočet roku 2018 z doby, kdy se bude zveřejňovat návrh rozpočtu na rok 2019. Pokud se rozpočet v průběhu roku 2018 měnit nebude, tak bude platit, že schválený rozpočet  = očekávané plnění. Tak až budete zveřejňovat schválený rozpočet školy 2018 a stále bude platit, že nebyla provedena v průběhu roku žádná změna rozpočtu, tak k němu jen připište, že zároveň jde o očekávané plnění roku 2018. 

12/3 2018 PO - rozdělení HV

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jak přesně je to s rozdělováním hospodářského výsledku do fondů (naše PO základní škola)? Škola měla výsledek hospodaření 60 tis v hlavní činnosti a 46 tis. ve vedlejší činnosti, dohromady tedy 106 tis. Správně (si teda myslím), že by se výsledek (po schválení účetní závěrky zřizovatelem) měl rozdělit do fondů rezervní fond a může být i fond odměn (investiční si myslím že ne?). Ředitel však říká, že částku z vedlejší činnosti potřebuje utratit za dohody o provedení práce za vedení kroužků (které jdou přes VČ), peníze za kroužky se vybrali na podzim roku 2017, trvají školní rok a DPP se vyplácí v 06/2018, čili je nechce do žádných fondů dávat, protože je potřebuje mít k dispozici. Šlo by, že zřizovatel schválí účetní závěrku a řekne, že se rozdělí do rezervního fondu výsledek hospodaření pouze z hlavní činnosti?

Jak je to popsáno, tak mi skoro přijde, že zde došlo k účetní chybě - totiž peníze za kroužky byly jednorázově dány do výnosů bez jejich časového rozlišení s tím, že náklady (dohody) se platí průběžně. Tedy, že mělo dojít k tomu, že výnos z kroužků se časově rozlišil prostřednictvím účtu 384 mezi roky 2017 a 2018 (ale možná se mýlím...).

Pokud by to tak bylo, tak by rozhodně bylo lepší ty peníze do fondu vůbec nedávat - ony totiž žádné volné peníze nejsou - tedy tuto složku bych klidně nechal na nerozděleném zisku.

Jinak obecně - rozhodně není problém (a já to někdy i podporuji) ponechat část HV na nerozděleném výsledku hospodaření minulých let a do fondů přidělit jen část (třeba tu, o které bezpečně víme, že je kryta skutečně volnými peněžními prostředky). ZN

5/3 2018 rekonstrukce střechy a prodej materiálu do kovošrotu

Chtěli bychom se zeptat, jak máme vyřešit nejlépe tuto zapeklitou situaci. Zřizovatel příspěvkové organizace (školy) plánuje celkovou rekonstrukci střechy na škole (budě splňovat TZ, rozpočet cca 15 mil. Kč). Škola nemá budovy svěřené, ale převedené do majetku na základě darovací smlouvy (tedy pozemky i budovy na katastru přepsány na školu). Zřizovatel počítá s investičním příspěvkem škole na pokrytí těchto investičních výdajů. Při rekonstrukci bude odstraněna původní krytina – měď, která bude prodána do sběrných surovin. Vzhledem k solidní výkupní ceně a množství odevzdaného plechu se počítá s tržbami cca 2,5 mil. Kč, což není zanedbatelná částka. Teď jde o to, jak s touto částkou nejlépe naložit. Napadá nás varianta: 1) Tržby za prodej mědi spadnou škole do provozních výnosů a aby se nedoslala do velkého účetního zisku necháme schválit snížení provozního příspěvku od zřizovatele na rok 2018 o tuto částku. Provozní náklady školy za rok 2018 budou tedy kryty nejen příspěvkem od zřizovatele (účet 672) ale i tímto mimořádným prodejem surovin (účet 649). Což účetně asi Ok. Ale co daňově, až se bude podávat daňové přiznání za rok 2018 – jak řešit výpočet daňové povinnosti, když nutno klíčovat základ daně dle činností – mohou být tržby z kovošrotu v tomto „objemu“ ponechány v činnosti „škola“ a k nim přiřazeny běžné provozní náklady školy nebo bude muset být daněno jako samostatná činnost „prodej druhotných surovin“, pak ale nebudou mít k tomu žádné náklady a dodaní se 2,5 mil. Kč. Pokud vyjdou ostatní činnosti ztrátové a ke zdanění budou tyto 2,5 mil. Kč po odpočtu dle § 20 odst. 7 -snížení o 30 % tj. 750 tis. Kč, vyjde základ daně 1 750 tis.- Kč a při sazbě 19 % , vyjde daň nějakých 332,5 tis. Kč (takže by se muselo počítat s tím, aby účetní HV před zdaněním vyšel minimálně těch 332,5 tis. Kč aby po zaúčtování předpisu daně 591/341 nešla škola do účetní ztráty). Nevíme, zda uvažujeme dobře, zdá se to nějaké krkolomné. 2) Nebo nás napadá, zda by nešlo, aby prodej mědi proběhl na úrovni obce (zřizovatele). Faktura vystavená městem. Nevíme, zda ale nemůže napadnout FÚ, že daní obec místo školy!!! Vzhledem k existenci převedení majetku na školu na základě darovací smlouvy. Není nějaká jiná varianta, která nás nenapadá?

Toto není skutečně dobrá situace - pokud je to v jejich vlastnictví, tak nevidím žádnou možnost, aby to legálně vyfakturovala obec (ono tady jde kromě daně z příjmů třeba i o to, že by se ta škola mohla díky fakturaci té mědi třeba dostat zbytečně do plátcovství DPH - pokud již v něm není). 

Pokud se bavíme o diskusi, "co to je činnost" je bez nějakého výsledku - já skutečně nevím - v této oblasti panují jen diskuse, žádná jasná rozhodnutí soudu. Já bych se spíše obával toho, že by se to vyhodnotilo jako "samostatná činnost" a nastaly by přesně dopady, které uvádíte (asi se nemůžeme bavit o tom, že provedeme částečné vyřazení jako daňový náklad - i s ohledem na nabytí nemovitosti darem). Bohužel nejsem soudce - nevím, jak by to dopadlo ...

Když se na to dívám, tak bych uvažoval o tom, že s ohledem na původní dar nemovitosti (předpokládám od zřizovatele) bych snad uvažoval o tom, že bych nemovitost bezúplatně převedl na zřizovatele zpět (což bych podle rozpočtových pravidel mohl). Tedy mohl bych jako vlastník potom prodej realizovat ... - zvažte to - já bych to asi za okolností, které uvádíte, udělal (pokud tomu něco jiného nebrání ...).ZN

26/1 2018 Prodej zboží obdrženého darem

Dotaz týkající se prodeje publikace. Město, na základě žádosti, poskytlo finanční dar fyzické osobě. Tyto finance byly použity na vydání publikace. Část výtisků jsme dostali darem a chtěli bychom je prodávat v TIC. Jak máme nyní postupovat-jakým způsobem je dostaneme na SU 132 a v jakém ocenění?

V případě, že účtujete o zásobách způsobem B, pak můžete použít zkrácený zápis a přijetí publikací účtovat 504/649 (způsob A by byl 132/649 a při prodeji 504/132), k 31.12. pak zaktivujte ty neprodané na sklad zápisem 132/504. U zásob darovaných můžete ocenit prodejní cenou minus náklady s prodejem, cca 10-20% z prodejní ceny.