Dotazy

Neregistrovaní uživatelé mají možnost procházet zodpovězené dotazy, ale nemohou sami dotazy posílat.
Pokud chcete posílat vlastní dotazy, musíte se registrovat, případně se přihlásit.

Rozbalit vše | Sbalit vše

16/4 2018 příspěvek na obchod

Máme v obci obchod, na jehož provoz se rozhodlo zastupitelstvo obce přispět, abychom ho zde vůbec udrželi. Můžeme postupovat na základě darovací smlouvy, kterou schválí zast. obce, ve které by bylo uvedeno např. že za rok 2018 bude celkem vyplaceno 120.000 Kč, s tím, že bude poukazováno na účet např. měsíčně 10.000 Kč nebo musí být vyplacena celá částka naráz? Lze vůbec "použít" darovací smlouvu nebo musíme postupovat v režimu dotace a následně vyúčtovávat? A prosím také o kompletní účtování §, položka.

Z hlediska daně OSVČ - bude danit jak dar, tak dotaci. Ale je zde dotace určitě vhodnější. Účel bude podnikání - tedy pro příjemce to bude součást jeho klasických zdaňovaných příjmů (ať již fyzické podnikající osoby nebo právnické osoby).

Pokud bude dar - lze ho dávat postupně, to není problém  a bude se účtovat jen 572 MD/ 345 D a 345 MD/ 231 odpa např. 2141 a pol. 5212 (dotace OSVČ - nepíšete, kdo obchod provozuje, tak OSVČ jen odhaduji). 

V případě, že dáte dotaci s vyúčtováním, tak poslané bude záloha 373 MD/ 231 2141 5212 D, dohada ke konci roku 572/389 a po vypořádání - zúčtování dohady:  389/345 a zúčtování zálohy: 345/373 a případně doplatek 345/231 nebo vratka 231/373.

29/3 2018 Převod majetku MŠ na obec

Naše obec vlastní MŠ. Před rokem podepsala MŠ smlouvu o zapůjčení dvou zvlhčovačů na zkoušku, když pomůžou MŠ zakoupí. Zvlhčovače pomáhají, proto máme zájem o koupi. Obec chtěla zaplatit jeden a druhý, že si zaplatí školka. Problém je v tom, firma vystavila ted´ v únoru fakturu na 100 tis. (dva zvlhčovače) a fakturační údaje uvedla na MŠ, chtěli jsme at´ jednu vystaví na obec a druhou na školku, ale že nic měnit nebudou, že postupují podle smlouvy. Tato částka je pro školku vysoká. Máme navýšit rozpočet školky a školka přístroje uhradí . Může školka darovat přístroje obci (jsme zřizovatelé)? Můžeme si je poté dát do majetku za cenu co je nakoupila, nebo musí být odhad? Jak správně zaúčtovat? Hálová Petra účetní Obec Vlkava Tel:326307607

Zde by opravdu bylo nejjednodušší navýšit rozpočet školce - příspěvek na investice. Zápis u vás bude 401 MD/ 349 D a 349 MD/ 231 3111 pol. 6351 D.  U školky: 348 MD/ 401 D a 401 MD/ 416 D a 416 MD/ 401 D při platbě fa a 042/321 a pak odpisy. Dále je zbytečné, aby školka darovala obci, cokoliv školka pořídí, je automaticky ve vlastnictví obce, pokud obec nedaruje PO nebo není to dar od jiného či dědictví apod. se schválením zřizovatele. Proč chcete dát dar obci - tomu vůbec nerozumím, jaký by to mělo důvod? Abyste nemuseli dávat na odpisy? Ale lze i dávat na odpisy, aby měli na reprodukci, to se dává v provozním příspěvku, nebude to až tak velká roční částka- tak zvažte. 

14/3 2018 Zákon č. 250/2000 Sb. a služba ob. hospodářského zájmu.

Město jako zřizovatel jedné z příspěvkových organizací rozhoduje prostřednictvím rady o rozdělení jejího výsledku hospodaření za uplynulý rok. Tato příspěvková organizace spadá do režimu "služeb obecného hospodářského zájmu" na úseku kultury a dle toho by měla skončit k 31.12. s nulovým výsledkem hospodaření. Za rok 2017 ale organizace hospodařila s kladným výsledkem hospodaření v doplňkové činnosti, se kterým pokryla ztrátu v činnosti hlavní a i přes pokrytí této ztráty skončilo celkové hospodaření organizace k 31.12.2017 kladně (hospodářský výsledek je 118.739,33 Kč). Zřizovatel by tento výsledek hospodaření (vzniklý v doplňkové činnosti) chtěl rozdělit do rezervního fondu a fondu odměn organizace. Je tento postup správný i vzhledem k tomu, že zmíněná organizace je v režimu "služeb obecného hospodářského zájmu"?

Musím říci, že tomuto moc nerozumím - máme tady podle mne dvě varianty:

a) buď je vyrovnávací platba stanovena tak, že by organizace skutečně měla skončit na nule a přebytečný příspěvek by měla vrátit - pokud tomu tak je, tak na konci roku měla ta PO předepsat závazek MD 672/Dal 349 a hospodářský výsledek vůbec neměla mít (zřizovatel měl předepsat pohledávku). Pokud to neudělala a peníze má vrátit ve 2018, potom to bude v režimu opravy nesprávností minulých let

b) nebo je možnost, že Po skutečně skončila v zisku oprávněně - buď je v rámci vyrovnávací platby umožněno dosažení přiměřeného zisku nebo konstrukce činností zahrnutých pro výpočet vyrovnávací platby nezahrnuje veškeré aktivity organizace a zbývá zde prostor na nějaké ziskové hospodaření. Já ze své praxe znám obě tyto varianty. Pokud je to tedy v souladu se smlouvou na poskytnutí financí (příspěvku ..), potom není problém, aby PO dosáhla kladného HV a došlo k případnému přidělení do fondů.ZN

13/3 2018 Finanční dar, proforma faktura a rozpočet školy

1. Starosta schválil neúčelový finanční dar 13.000,- pro domov pro seniory, který je příspěvkovou organizací v jiném městě, ale ve stejném okrese jako naše obec. Je správné účtovat 572/349; par.4350, pol. 5339 ? 2. Na základě Proforma faktury jsem platila do zahraničí celou úhradu předem za soubor nábytku. Jedná se o zálohu? ( Na proforma-faktuře není o záloze nic psáno ). Mám účtovat na 052 nebo na 042? (Po dodání nábytku přeúčtuji na 022). Dále nám byl odečten poplatek cca 700,- Kč za zahraniční platbu. Mohu zaúčtovat jako běžný bankovní poplatek, nebo tento poplatek vstupuje do ceny nábytku ? 3. Obec je zřizovatelem školy. Musí škola v prosinci 2018 současně s návrhem rozpočtu na rok 2019 zveřejnit schválený rozpočet na rok 2018 a očekávané plnění roku 2018? Pokud ano, tak čím se u školy rozumí očekávané plnění ? Z jakých údajů a k jakému datu má škola vycházet? (Škola v průběhu roku nebude nijak upravovat rozpočet).

1. To je v pořádku. 

2. Účetnictví je o plnění, dokud nábytek fyzicky nepřijmete, je to záloha, je to tak přesnější (052).  Ohledně poplatku, lze obojí, není to až tak významné, často tyto režijní náklady dáváme do provozu, ale v tomto případě to výdaj související je a v ceně majetku vám to nikdo nevyčte. 

3. Z hlediska opatrnosti odpovíme, že na PO se už v prosinci 2018 ta zveřejňovací povinnost vztahovat bude. Připouštíme ale, že v zákoně je to naformulováno zmatečně -  v přechodných ustanoveních zákona č. 23/2017 Sb. je uvedeno, že veřejné instituce, které neměly přede dnem nabytí účinnosti zákona (před 21.2.2017) povinnost sestavit rozpočet (týká se i PO), přiloží k návrhu rozpočtu na běžný rok požadované informace o rozpočtu předcházejícího roku poprvé v roce 2019. Tady nevíme, jaký byl záměr zákonodárce, ale spíše měl na mysli poprvé již pro návrh rozpočtu 2019 v roce 2018 (nikoliv až v roce 2019 ve smyslu návrhu rozpočtu na rok 2020). Takže z toho uděláme závěr, že ta povinnost se na PO vztahovat bude. Očekávané plnění roku 2018 není nic jiného než upravený rozpočet roku 2018 z doby, kdy se bude zveřejňovat návrh rozpočtu na rok 2019. Pokud se rozpočet v průběhu roku 2018 měnit nebude, tak bude platit, že schválený rozpočet  = očekávané plnění. Tak až budete zveřejňovat schválený rozpočet školy 2018 a stále bude platit, že nebyla provedena v průběhu roku žádná změna rozpočtu, tak k němu jen připište, že zároveň jde o očekávané plnění roku 2018. 

12/3 2018 PO - rozdělení HV

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jak přesně je to s rozdělováním hospodářského výsledku do fondů (naše PO základní škola)? Škola měla výsledek hospodaření 60 tis v hlavní činnosti a 46 tis. ve vedlejší činnosti, dohromady tedy 106 tis. Správně (si teda myslím), že by se výsledek (po schválení účetní závěrky zřizovatelem) měl rozdělit do fondů rezervní fond a může být i fond odměn (investiční si myslím že ne?). Ředitel však říká, že částku z vedlejší činnosti potřebuje utratit za dohody o provedení práce za vedení kroužků (které jdou přes VČ), peníze za kroužky se vybrali na podzim roku 2017, trvají školní rok a DPP se vyplácí v 06/2018, čili je nechce do žádných fondů dávat, protože je potřebuje mít k dispozici. Šlo by, že zřizovatel schválí účetní závěrku a řekne, že se rozdělí do rezervního fondu výsledek hospodaření pouze z hlavní činnosti?

Jak je to popsáno, tak mi skoro přijde, že zde došlo k účetní chybě - totiž peníze za kroužky byly jednorázově dány do výnosů bez jejich časového rozlišení s tím, že náklady (dohody) se platí průběžně. Tedy, že mělo dojít k tomu, že výnos z kroužků se časově rozlišil prostřednictvím účtu 384 mezi roky 2017 a 2018 (ale možná se mýlím...).

Pokud by to tak bylo, tak by rozhodně bylo lepší ty peníze do fondu vůbec nedávat - ony totiž žádné volné peníze nejsou - tedy tuto složku bych klidně nechal na nerozděleném zisku.

Jinak obecně - rozhodně není problém (a já to někdy i podporuji) ponechat část HV na nerozděleném výsledku hospodaření minulých let a do fondů přidělit jen část (třeba tu, o které bezpečně víme, že je kryta skutečně volnými peněžními prostředky). ZN

5/3 2018 rekonstrukce střechy a prodej materiálu do kovošrotu

Chtěli bychom se zeptat, jak máme vyřešit nejlépe tuto zapeklitou situaci. Zřizovatel příspěvkové organizace (školy) plánuje celkovou rekonstrukci střechy na škole (budě splňovat TZ, rozpočet cca 15 mil. Kč). Škola nemá budovy svěřené, ale převedené do majetku na základě darovací smlouvy (tedy pozemky i budovy na katastru přepsány na školu). Zřizovatel počítá s investičním příspěvkem škole na pokrytí těchto investičních výdajů. Při rekonstrukci bude odstraněna původní krytina – měď, která bude prodána do sběrných surovin. Vzhledem k solidní výkupní ceně a množství odevzdaného plechu se počítá s tržbami cca 2,5 mil. Kč, což není zanedbatelná částka. Teď jde o to, jak s touto částkou nejlépe naložit. Napadá nás varianta: 1) Tržby za prodej mědi spadnou škole do provozních výnosů a aby se nedoslala do velkého účetního zisku necháme schválit snížení provozního příspěvku od zřizovatele na rok 2018 o tuto částku. Provozní náklady školy za rok 2018 budou tedy kryty nejen příspěvkem od zřizovatele (účet 672) ale i tímto mimořádným prodejem surovin (účet 649). Což účetně asi Ok. Ale co daňově, až se bude podávat daňové přiznání za rok 2018 – jak řešit výpočet daňové povinnosti, když nutno klíčovat základ daně dle činností – mohou být tržby z kovošrotu v tomto „objemu“ ponechány v činnosti „škola“ a k nim přiřazeny běžné provozní náklady školy nebo bude muset být daněno jako samostatná činnost „prodej druhotných surovin“, pak ale nebudou mít k tomu žádné náklady a dodaní se 2,5 mil. Kč. Pokud vyjdou ostatní činnosti ztrátové a ke zdanění budou tyto 2,5 mil. Kč po odpočtu dle § 20 odst. 7 -snížení o 30 % tj. 750 tis. Kč, vyjde základ daně 1 750 tis.- Kč a při sazbě 19 % , vyjde daň nějakých 332,5 tis. Kč (takže by se muselo počítat s tím, aby účetní HV před zdaněním vyšel minimálně těch 332,5 tis. Kč aby po zaúčtování předpisu daně 591/341 nešla škola do účetní ztráty). Nevíme, zda uvažujeme dobře, zdá se to nějaké krkolomné. 2) Nebo nás napadá, zda by nešlo, aby prodej mědi proběhl na úrovni obce (zřizovatele). Faktura vystavená městem. Nevíme, zda ale nemůže napadnout FÚ, že daní obec místo školy!!! Vzhledem k existenci převedení majetku na školu na základě darovací smlouvy. Není nějaká jiná varianta, která nás nenapadá?

Toto není skutečně dobrá situace - pokud je to v jejich vlastnictví, tak nevidím žádnou možnost, aby to legálně vyfakturovala obec (ono tady jde kromě daně z příjmů třeba i o to, že by se ta škola mohla díky fakturaci té mědi třeba dostat zbytečně do plátcovství DPH - pokud již v něm není). 

Pokud se bavíme o diskusi, "co to je činnost" je bez nějakého výsledku - já skutečně nevím - v této oblasti panují jen diskuse, žádná jasná rozhodnutí soudu. Já bych se spíše obával toho, že by se to vyhodnotilo jako "samostatná činnost" a nastaly by přesně dopady, které uvádíte (asi se nemůžeme bavit o tom, že provedeme částečné vyřazení jako daňový náklad - i s ohledem na nabytí nemovitosti darem). Bohužel nejsem soudce - nevím, jak by to dopadlo ...

Když se na to dívám, tak bych uvažoval o tom, že s ohledem na původní dar nemovitosti (předpokládám od zřizovatele) bych snad uvažoval o tom, že bych nemovitost bezúplatně převedl na zřizovatele zpět (což bych podle rozpočtových pravidel mohl). Tedy mohl bych jako vlastník potom prodej realizovat ... - zvažte to - já bych to asi za okolností, které uvádíte, udělal (pokud tomu něco jiného nebrání ...).ZN

26/1 2018 Prodej zboží obdrženého darem

Dotaz týkající se prodeje publikace. Město, na základě žádosti, poskytlo finanční dar fyzické osobě. Tyto finance byly použity na vydání publikace. Část výtisků jsme dostali darem a chtěli bychom je prodávat v TIC. Jak máme nyní postupovat-jakým způsobem je dostaneme na SU 132 a v jakém ocenění?

V případě, že účtujete o zásobách způsobem B, pak můžete použít zkrácený zápis a přijetí publikací účtovat 504/649 (způsob A by byl 132/649 a při prodeji 504/132), k 31.12. pak zaktivujte ty neprodané na sklad zápisem 132/504. U zásob darovaných můžete ocenit prodejní cenou minus náklady s prodejem, cca 10-20% z prodejní ceny. 

8/12 2017 Vodovodní přivaděč

Obec uzavřela dohodu vlastníků v rámci Svazku obcí VOK Mníšek pod Brdy o povinném odběru vody z vodovodního přivaděče. Nyní po ročním provozu nám bylo sděleno, že jsme neodebrali určené množství vody, a tak musíme platit doplatek za neodebrané m3. Nemohu nikde najít , jak mám tento výdej zaúčtovat. Prosím o radu.

Hledala jsem na internetu, zkusila i v poplatcích ve vodním zákoně, je to možné sjednat, ale není to typicky charakter poplatku jakoby správního. Dala bych na vodné  na pol. 5151 a náklad může být i 518, případně i 502 - jako součást plateb za vodné a stočné. Nechávám zveřejněno, zda nám někdo neporadí, že eviduje jinak, ihned bych se Vám ozvala. Iva Schn. 

28/11 2017 poskytnutí daru občanovi v těžké životní situaci

Při požáru rodinného domu v naší obci byla zcela zničena střecha na tomto rodinném domě. Na jednání zastupitelstva rada obce dává návrh, aby obec poskytla majiteli domu dříví z obecních lesů. Obec zajistí veškeré práce na vytěžení, přiblížení dřeva, dopravu dřeva na místo pořezu. Máme cenu dříví stanovit dle platných ceníků zpracovatelů dříví, nebo cenu máme vypočítat na základě vynaložených nákladů? Prosím o radu, na základě čeho, jaké smlouvy mohu zaúčtovat do účetnictví a jak tuto účetní operaci zaúčtovat.

Účtovala bych to jako klasickou těžbu dřeva, tedy tak, že vytěžené dřevo je váš výrobek. Vynaložené náklady účtujte podle jejich druhu, u vás asi především na účet 518, a pak v celkové kalkulaci všech vynaložených nákladů zařaďte dřevo jako výrobek zápisem 123/508. Darování občanovi již jen zápisem 543/123. Stačí schválení věcného daru, podle jeho hodnoty buď radou (do 20 tis. Kč) nebo ZO, není potřeba písemná darovací smlouva.

1/11 2017 Úhrada ztráty příspěvkové organizace

Za rok 2014 byl vykázán u námi zřizované PO chybný hospodářský výsledek v částce 261.143,19 Kč. Původní zisk za rok 2014 ve výši 261.143,19 Kč nebyl uznán, schválen byl zisk ve výši 148.453,05 Kč, tato výše byla převedena do rezervního fondu. Po provedených opravách HV za rok 2014 jsou v rozvaze k 31.12.2016 tyto stavy: účet 408 – 112690,14, účet 432 +112690,14. Za rok 2016 byla vykázána ztráta ve výši 221.241,56 Kč. Je možné pro úhradu ztráty použít zůstatek účtu 432 ve výši 112690,14 a zbytek vzít z rezervního fondu, kde je zůstatek 198572,42 Kč?

Já to chápu tak, že zisk měl být správně jen 148 tis. Kč, rozdíl byl ponechán jako nerozdělený a fakticky kryje opravu na účtu 408 (sám jsem to doporučoval, ať to hlavně nedávají do fondů).

Nicméně pokud nyní mají ztrátu 221 tis. Kč, tak sice formálně to mohu vzít z té 432, ale to je jen imaginace - ta totiž kryje tu 408 a ve skutečnosti nerozděleným ziskem není (celý problém je zase jen v tom, že MF nechce nesmyslně připouštět to zúčtování 408). Pokud hrajeme na pravdu, tak musím použít celý rezervní fond a vznikne z toho, že ve skutečnosti mají ještě 23 tis. kč nekrytých. Poud to vezmou ze 432, tak budou mít nekrytou tu 408 . Teoreticky by bylo nejlepší pro vykázání zúčtovat tu 408 a potom použít rezervní fond a bylo by hned vidět, že nekrytá ztráta je těch 23 tis. Kč. ZN

25/10 2017 Rozpočet PO -školství

Ohledně rozpočtu PO nemáme shodné názory, a to týkající se přímých nákladů na vzdělávání (přijaté dotace od kraje na mzdy učitelů). Mají být tyto fin. prostředky zahrnuty do rozpočtů "školských" PO ? Jasné je, že v návrhu na rok 2018,který bude schvalován do 31.12.2017 nebudou, protože PO neznají jejich výši, jak ale postupovat v průběhu roku 2018, kdy budou ve výkazech PO i tyto přijaté fin.prostředky od krajů?

Názory jsou na to různé. Zákon říká, že rozpočet PO je plán výnosů a nákladů. My bychom se přiklonili k variantě, kdy rozpočet PO bude sestaven a schválen v rozsahu úplných plánovaných nákladů a výnosů, tedy vč. dotací, jejichž výše není do 31.12.2017 známa (výše dotace se odhadne). V průběhu roku pak bude docházet ke změnách rozpočtu PO, kterými se dotace upraví. Nezbytné bude schválit v radě směrnici k rozpočtovému procesu pro PO, v rámci které se upraví pravidla pro naplňování povinností podle § 28 a 28a zákona č. 250/2000 Sb. - pravidla by obsahovala i provádění změn rozpočtu PO v průběhu roku - např. jaké změny rozpočtu schvaluje zřizovatel, jaké změny může schválit sama PO (do kdy o těchto změnách zřizovatele informuje, apod.). Detailněji je problematika rozpočtu PO popsaná v dokumentu ke stažení, str. 9 - 14 (obsahuje rovněž vyjádření MF): 

  Odpovědi MF k rozpočtové odpovědnosti s koment. (vč. PO) MS Word 12.10.2017

 

17/10 2017 Zapůjčení osobního automobilu vlastní PO

Mám dotaz ohledně zapůjčení osobního automobilu vlastní PO MŠ. MŠ vaří obědy i pro cizí strávníky včetně důchodců. Město zajišťovalo rozvoz těchto obědů důchodcům vlastním autem, platilo povinné ručení, pohonné hmoty, opravy auta, ND, mzdu pracovníka,… Příjem za rozvážku připadl městu a podléhal DPH 21 %. Nyní se město domluvilo s MŠ, že rozvoz bude zajišťovat sama PO a příjem bude její. Auto žádné nevlastní, proto město navrhlo, že jí auto zapůjčíme pouze za náhradu pohonných hmot, tzn. že jim budeme měsíčně přefakturovávat skutečně odjeté km (auto se bude používat ještě pro účely místního hospodářství). Mám dotaz: 1. Jakou smlouvu má mít město sepsanou s PO – smlouvu o výpůjčce nebo stačí schválit v radě města pouze částku za 1 km včetně amortizace auta, kterou budeme fakturovat spotřebu MŠ? 2. Pohonné hmoty budou MŠ fakturované bez DPH nebo s DPH? Můžeme jim fakturovat pohonné hmoty dle průměrné ceny včetně základní náhrady za používání vozidel dle vyhlášky? Případně by bylo lepší fakturovat jim měsíčně paušál? 3. Jak to bude se silniční daní? Bude ji muset platit město?

Tento případ není až tak jednoznačný - asi bych udělal následující:

a) vzhledem k tomu, že tam bude vlastně režim spoluužívání (pokud správně chápu - částečně auto bude pro rozvozy a částečně pro vaše místní hospodářství), tak bych ani smlouvu o výpůjčce nedělal - pouze bych nastavil sazbu za užívání daného vozidla a tu bych účtoval (tedy jak máte tu variantu v radě ...). Co ale nevím je, jak to bude s odpovědností za provoz - pokud by v době užívání ze strany MŠ řídil jejich zaměstnanec - pokud by to tak bylo, tak byste ještě nějak měli ošetřit z hlediska odpovědnosti za provoz

b) fakturace PHM - jak to budete mít nastaveno - to je na vás - asi bych nedohledával konkrétní lístečky a sazbu neměnil - použil bych třeba výši pro cestovní náhrady (případně nějakou vyšší, pokud by se měly zohlednit i další náklady). Tím bych tedy měl nějakou dohodnutou paušální sazbu za km - třeba 2 Kč za km (pokud by to bylo jen o PHM). K tomu bych dal DPH. Varianta měsíčního pevného paušálu za použití - asi také možná, DPH by dopadlo stejně - 21%.

c) silniční daň - podle mne za podmínek uvedených v bodě b) bude Město muset platit silniční daň. Tady asi nelze zatím říci, že by to bylo k činnosti, která není předmětem daně z příjmů (respektive jsme na pomezí nějakých pronájmů ...)ZN

 

4/10 2017 Veřejná sbírka - poskytnutý dar

Dobrý den, na obec přišel dopis s žádostí o poskytnutí finančních prostředků na transparentní sbírkový účet FO. V zastupitelstvu bylo schváleno, že se odešle 6.000,- Kč. Prosím o odpověď jak postupovat a jak zaúčtovat. Měla by se sepsat darovací smlouva? Děkuji.

Budete FO poskytovat peněžní dar, tak byste to měli mít i schváleno v ZO - ale do 20 tis. rada, kde není rada starosta, ale to ZO je "alibističtější"; druhá možnost, jak poskytnout z rozpočtu peníze, je dotace, rozdíl od daru je ten, že u dotace požadujete vyúčtování poskytnutých prostředků a pak musíte dodržet náležitosti podle zákona o rozpočtových pravidlech. Poskytnutý dar zaúčtujete 572/231 odpa podle účelu daru, pol. 5492. Podle občanského zákoníku nemusíte na peněžitý dar sepisovat darovací smlouvu.

2/10 2017 smlouva o výpůjčce PO

Dali jsme do výpůjčky příspěvkové organizaci budovu ZŠ a MŠ, my vedeme v majetku a odpisujeme, PO má v podrozvaze. Auditor nyní přišel s tím, že máme přeúčtovat na odlišnou analytiku. Máme ve výpůjčce ještě další nemovitosti, např. kuželnu, hřiště s umělým povrchem, sportovní halu a vše máme na stejné analytice.

Vy vedete vypůjčený majetek správně v rozvaze a odpisujete jej, PO by ho ale neměla mít v podrozvaze, obsahově pro to neexistuje vhodný podrozvahový účet - podrobné vysvětlení najdete v dotazu z 16.1.2017 "Majetek ve výpůjčce". Co se týče oddělené analytické evidence takového majetku u vás v účetnictví, nevidím pro to v účetních předpisech právní oporu. Podle účetní vyhlášky si vedete analytickou evidenci pro svou potřebu, v ČÚS č. 701 to také není vyjmenované jako hledisko, které by se mělo při členění na AÚ zohlednit, pro potřeby výkaznictví to také není. Je to tedy to na vás, jestli uznáte za vhodné, že je to pro vás potřeba analyticky oddělit. Jediný argument by mohl být přehlednost účetnictví, ale to neznamená nutně jen oddělení analytickými účty, stačil by i org, ale je to na vás, i mimoúčetní evidence takového majetku by měla být dostačující (soupis vypůjčeného majetku, který byste přikládali k inventuře a měli k dispozici pro případné kontroly).

12/9 2017 DSO a smlouvy na pachtovné

Jsme DSO a jako hospodářskou činnost máme provozování vodovodu. Vodovod je majetkem obcí sdružených v DSO a my s nimi máme uzavřené smlouvy o provozování vodovodu, kde se zavazujeme hradit vlastníkovi (obcím) pachtovné ve výši 5,- Kč za 1m3 vyfakturovaný odběratelům v jednotlivých obcích. Prosím o radu, zda fakturovat pachtovné s DPH (jako službu) nebo bez DPH? Jedna obec je plátcem DPH ostatní jsou neplátci DPH.

Pacht je ve stejné pozici jako nájem - tedy platí pravidla §56a. Vlastníkem jsou obce - tedy nájemné účtují ony. Logicky neplátce DPH musí nájem účtovat bez daně (z pozice, že jsou neplátci).

Plátce se může rozhodnout, zda v případě pronájmu plátci věci k ekonomické činnosti (předpokládám, že DSO je plátcem a podle popisu to má k hospodářské činnosti) bude či nebude daň uplatňovat - tedy je to na rozhodnutí obce - plátce DPH. Přitom nájem s DPH otevírá možnosti uplatnit dané obci odpočet DPH z investic do vodovodu, případně oprav ...