Dotazy

Hledanému výrazu dar odpovídá celkem 2167 dotazů:

• finanční dar

  11. 03. 2024

  Jak správně zaúčtovat finanční dar jednomu z našich občanů? (Nemocná holčička). Částka 50.000,-

  Poskytnutí zaúčtujete jen 572/231, RS lze odpa 3900 pol. 5492 (jako peněžní dar FO). 

• Předání majetku PO

  07. 03. 2024

  Mám dotaz ohledně předání majetku naší PO (mš). V naší evidenci vedeme majetek na účtu 028,021, který bude darován naší PO. K datu podpisu darovací smlouvy majetek vyřadím ze své evidence a PO zařadí na základě předaných majetkových karet. Jde mi o účet 021. V měsíci, kdy bude smlouva podepsaná udělám odpisy a od dalšího měsíce bude odepisovat PO. Jen nevím co s dotací, která se stále ještě v jednotlivých letech rozpouští. A je vedena u jednotlivého majetku na účtu 021. Musí PO dál dotaci rozpouštět ve svém účetnictví? Nebo z tohoto důvodu nemůžu majetek předat?

  Já bych ten dotaz rozdělil na dvě části:

  a) pokud převádíte bezúplatně majetek na PO (ať již svěřením nebo třeba bezúplatným převodem vlastnického práva), tak s ním převádíte i hodnotu nerozpuštěné 403. Tedy účtujete:

  MD 08x (oprávky)

  MD 403 (dosud nerozpuštěná dotace)

  MD 401 (zbytek hodnoty do PC)

                                                           Dal 02x

  No a příspěvková organizace to účtuje k sobě zrcadlově - tedy včetně 403.

  Z hlediska odpisů - souhlasím s tím, že poslední odpis a rozpouštění 403 je za měsíc, kdy majetek vyřazuje, PO to začně odepisovat od následujícího měsíce.

  U DDHM není jakýkoliv problém - tam Vy jen vyřadíte 088/028 a oni zrcadlově zařadí MD 028/Dal 088.

  b) druhou záležitostí je, že píšete, že to chcete darovat. Myslíte tím i budouvu - že převedete vlastnické právo k budově na PO? Ono by to v zásadě jít mělo, ale moc se mi nezdá, že je vhodné zbavovat se vlastnictví majetku (například kvůli dotacím ...). Intuitivně bych odhadoval, že lepší by bylo nepřevádět vlastnické právo - ale jen svěřit (tedy účtovala by o tom na rozvaze PO, ale Vy byste dále byli právními vlastníky). A nezapomeňte prosím, že nejde převést takto budovu bez pozemku (pokud jste také vlastníky pozemku). Pokud budova, tak samozřejmě to musí být i s pozemkem.

• Dárkový poukaz

  05. 03. 2024

  Chtěla bych požádat o radu, jak zaúčtovat dárkový poukaz. Obec vystaví dárkový poukaz v hodnotě 1 000,- Kč, ten předá občanům jak dárek k narozeninám. Následně jubilant nakupuje v místním obchodě a jakmile vyčerpá celou částku dárkového poukazu, vystaví obchodník fakturu a na obci proplatíme. Mohu účtovat: 543 MD / 321 D a úhradu 321 MD/ 231 3399 5194? Musím o poukazu účtovat i jako o cenině a protočit i přes účet 263? 2] V roce 2021 byl pořízen nový územní plán, který je již zařazen v majetku a odepisován. Nyní nás z MMR (na ÚP byla poskytnuta dotace) vyzvali k doplnění o „Standard vybraných částí územního plánu“, jedná se o nějaký protokol z ETL a kontrolovaný soubor. Každopádně tento protokol musí zpracovat architekt. Mohu zaúčtovat jako službu 3635 5169 nebo podlimitní TZ 3635 5172? Děkuji

  1. Poukázky vystavujete interně, nemáte je od jiného poskytovatele, výdaje s nimi spojené jsou hrazeny obchodu až následně, takže evidenci na účtu 263 bych tady nevolila. Stačí mimoúčetní evidence vydaných/spotřebovaných poukázek a postup jak píšete - až při faktuře předpis a úhrada, účtujete dobře.  

  2. Jestli se jedná o nějaký výstup ze současného ÚP, povinný jen administrativně kvůli dotaci, tak bych volila spíše službu, tedy účet 518 a pol. 5169, odpa máte dobře. Je to asi pod 60 tis. Kč (obecný limit pro TZ nehmotného majetku), takže TZ by to bylo, jak píšete, stejně podlimitní, to by se účtovalo na účet 518 (lze i 549) s pol. 5179 (u ÚP je pol. 5179 přesnější, než pol. 5172, ta je určena pro SW). V obou případech (pokud se bavíme o částce do 60 tis. Kč) skončíme u provozního nákladu, zdá se mi to ale více jako služba, než zhodnocení ÚP, nový přínos pro již zpracovaný plán to asi nemá. 

  Raději jsem ještě hledala, mělo by se jednat o toto (ověřte):

  https://mmr.gov.cz/getmedia/0f0ef975-9fc1-4133-a34e-19118b077d6e/Standard-UP-vybrane-otazky-a-odpovedi-2023-04-25.pdf.aspx?ext=.pdf

  Nicméně pokud opět jen chce poskytovatel doložit, že máte ÚP zpracován v tom jednotném standardu, tak výpis o tom je provozní náklad. Jestli se bavíme o tom, že nemáte původní ÚP zpracován v jednotném standardu, pak postup viz odpověď z 15.9.2023 "Územní plán - jednotný standard" - lze obhájit provozní náklad i TZ, způsobilý náklad pro dotaci to asi již není, tak to nemusíme brát v úvahu.

  Každopádně ale jestli se bavíme o částce do 60 tis. Kč, tak by to byĺo, jak uvádíte, TZ podlimitní (ÚP by měl být na účtu 019), takže pak je ve výsledku jedno, jakou položku zvolíte, obě jsou možné, podle toho, jaký argument zvolíme (klidně tu 5179).

• Finanční dar mateřské a základní škole

  02. 03. 2024

  Dobrý den, prosím o zodpovězení dotazu. Naše obec poskytuje na základě darovací smlouvy finanční dar mateřské a základní škole. Jedná se o školu a školku zřízenou jinou obcí. Jak správně zaúčtovat? Moc děkuji

  Pokud je to dar bez vypořádání (nebudete jej účtovat zálohově), pak poskytnutí zápisem 572 MD/ 231 D. RS odpa 3111 a 3113 (asi poskytujete odděleně), pol. pro neinvestiční dar 5339 - tato položka je určena pro transfery, kdy příjemce je příspěvkovou organizací zřízenou jinou obcí. Kdyby byly školskou právnickou osobou, tak pro tuto právní formu je určena pol. 5333. 

• Předání a převzetí polních cest - Státní pozemkový úřad

  01. 03. 2024

  Obec je vlastníkem pozemků vedených jako ostatní plocha, využívané jako ostatní komunikace o výměře 27 tis. m. V lednu jsme protokolárně převzali 15 tis. m nově vybudované asfaltové komunikace na části výše zmíněných pozemků. Celková hodnota inv. stavby je 18 mil. Kč. Uvažuji správně když chci z jednotlivých pozemků odebrat zastavěné metra a zařadit jako novou stavbu. Účtovala bych 021MD/401D. Nevím jaká to bude kategorie pro odpisování. Musí převzetí této komunikace schválit zastupitelstvo.

  Hned na začátku bychom si měli ujasnit, že pozemky a nová komunikace jsou dvě odlišené věci, které evidujete v majetku - pozemek na účtu 031 a komunikaci na účtu 021. Pozemky pod stavbou a jejich původní hodnota stále zůstává jako hodnota vašich pozemků a máte ji zaúčtovanou na účtu 031, to znamená, že cena vašich pozemků nevstupuje do hodnoty nové stavby. Měla byste účtovat pouze o nově vybudované asfaltové komunikaci jako o stavbě a na kartu majetku zaznamenat na jakých pozemcích se komunikace nachází (právně jsou stavby většinou součástí pozemku, účetně ale evidujeme pozemek na účtu 031, stavby na účtu 021). 

  V dotazu píšete, že jste komunikaci převzali na základě protokolu, ale už není jasné, kdo vám komunikaci předal. Předpokládáme že se splnily všechny podmínky a je způsobilá k zařazení do majetku. Jestli jsem správně z dotazu pochopila bude se jednat o nějaký bezúplatný převod = dar (podle vašeho účtování, tedy nikoliv úplatné převzetí), ale neschválilo ho zastupitelstvo. Což by mělo, jelikož v jeho kompetenci je nakládání s nemovitým majetkem. Nebo se mýlím a jedná se o vaši výstavbu? Potom by se zařadila pouze stavba zápisem 021/042 v hodnotě 18 mil. Kč, účetní zařazení nikdo neschvaluje. Jak jsem psala výše, hodnota pozemků nevstupuje do ceny stavby. Pozemky a stavba se vedou odděleně. 

  Ohledně schvalování nabytí nemovitých věcí ještě poznámka - v § 85 je výjimka ze schvalování v ZO u nabytí pozemních komunikací, teoreticky lze schválit jen radou (starostou, pokud nemáte radu), záleží, o čem se bavíme, jaký je typ komunikace, zda je to výstavba nebo dar... MV má zpracovanou metodiku k nakládání s majetkem (č. 7.2.), viz odkaz:

  https://www.mvcr.cz/odk2/clanek/metodicke-materialy-k-zakonnym-zmocnenim.aspx

  Účtování o bezúplatném převodu od VÚJ: pořízení nové komunikace 021/401 v hodnotě 18 mil. (v jejich účetní ceně). Pokud by se však jednalo o starší komunikaci, měla by vám VÚJ předat veškeré ocenění majetku, tak jak o něm účtovala ona sama. Jedná se nejen o PC, ale i výši oprávek, popřípadě výši dotace, pokud na to byla dotace, např. 021 MD v PC/ 081 D ve výši oprávek, co měla VÚJ, 403 D zůstatek nerozpuštěné dotace (kdyby na ně měla nějakou dotaci) a zbytek na 401 D. 

  Účtování o bezúplatném převodu mimo VÚJ: pořízení nové či opotřebované komunikace 021/401 v reprodukční pořizovací hodnotě (to je cena majetku v době, ve které se o něm účtuje). 

  Kategorizace stavby - komunikace pozemní místní a účelové j.n. 21.12.19, odpisová skupina 6. 

• Výdaje související s povodní 2023/2024

  26. 02. 2024

  Dobrý den, v rámci povodní na přelomu roku 2023/2024 jsme měli výdaje související se stavbou a následně demontáží protipovodňové zábrany (materiál, služby manipulační techniky, občerstvení dobrovolných hasičů). Můžeme pro tyto výdaje použít paragraf 5213? Nyní bylo rozhodnuto o vyplacení finančního daru dobrovolným hasičům a ostatním dobrovolníkům za účast na řešení této situace. Je možné tuto odměnu vyplatit jako finanční dar na základě darovací smlouvy položkou 5492 a paragrafem 5213? Děkuji

  Při volbě mezi paragrafy 3xxx a 52xx tady hraje roli, zda nastal krizový stav či nikoliv. Krizový stav je např. mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému ("mimořádnou událostí škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací").

  Volila bych tedy podle okolností buď odpa 5213, nebo pokud to nebyl krizový stav, tak Vám cituji možné paragrafy z výkladu v naší knize RS u odpa 2399 (knihu jsem se dívala, že máte):

  "Prevence proti povodním paragraf 3744, odstranění bezprostředních škod po krupobití, po přívalových deštích, po zaplavení blátem paragraf 3749, vyhlášení krizového stavu paragraf 5272. "

  Podle § 16 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb. lze při živelní pohromě RO schválit až následně (po provedení rozpočtově nezajištěného výdaje). 

  K druhé části - položka 5492 v případě daru je správně, právně Vám to potvrdit ale nemůžeme, dar by neměl být spojován s konkrétní činností. To platí pro dobrovolné hasiče, kteří by měli být za zásah odměňováni klasicky v rámci jejich činnosti, i pro dobovolníky (dobrovolnická činnost je obecně bez nároku na odměnu, např. jen občerstvení apod.). Jako obecný dar za zásluhy to třeba možné je poskytnout, pokud to nespojíte vyloženě s nějakou konkrétní činností. 

• DPH

  25. 02. 2024

  Než jsme se stali plátci DPH neměla jsem s účtováním této daně žádné zkušenosti a ani praxi. Než jsme se stali, něco jsem si načetla, objela jsem kolegyně z okolních obcí a dala si dvouhodinovou schůzku s daňovým poradcem. Ten se mě zeptal na příklady, kterou jsou pro naši obec typické, něco načmáral na papír, který mi předal se slovy: takhle budete postupovat. Mluvil na mě jako na zkušenou daňovou účetní. Až praxe mi pomohla něco pochopit. Ale stále nechápu vše a s něčím si nejsem stále jistá. Přihlásila jsem se i na online kurz. Ten však odpadl pro nedostatek zájemců. Další mám až v polovině června. Potřebovala bych se ujistit a popřípadě poradit v jednom případě. Máme budovu bývalé školy, kterou jsme zrekonstuovali a nyní tam provozujeme toto: 1. Kanceláře místní akční skupiny (nezisková org.), která má dlouhodobý pronájem (ř. 50) a platí paušálně danou částku na služby (ř. 01). 2. Dále tu máme učebnu - obec, kterou nepronajímáme a která slouží pro potřeby obce. 3. Dále tu má za 1,-- Kč ročně pronájem (ř. 50) nezisková organizace na volnočasové aktivity. Kroužky vaření, keramiky, výuka jazyků, korálkování, jógu, cvičení atd. 4. Obec tu provozuje posilovnu. Vstupné dávám jako osvobození v oblasti sportu (ř. 50). 5. Nakonec je tu malá prodejna s dlouhodobým minimálním nájem (ř. 50). Nájemkyně platí měsíčně zálohy, které pak nedaňově vyúčtovávám jako přeúčtování (§ 36 ost. 13). Jedná se o elektřinu, plyn, vodu. Má své samostatné odečtové hodiny. Vždycky ji vypracuji přehled kolik zaplatila a kolik má buď přeplatek a nedoplatek a proúčtuji vnitřním účetním dokladem. Jenže minulý rok jsem se před koncem dozvěděla, že už je nějaký čas také plátce DPH. Neřekla nám nic. Já ji nemohu vystavit daňové doklady. A kdybych v budoucnosti chtěla, jak mám postupovat. Vím, že se musí stanovit nějaký koeficient. Bohužel nevím jak, vzhledem k tolika různým variantám provozování v budově. A které náklady bych si případně pak mohla poměrově nárokovat. Omlouvám se za trošku triviální dotaz. Můžete mi poradit? Děkuji.

  Vůbec se nemáte proč omlouvat za "triviální dotaz" - on není až tak triviální a podle mých zkušeností nebude většina účetních na obcích vůbec řešit nějaké odpočty na tomto objektu ...

  Takže nejprve začneme tím bodem č. 5. Pokud se nájemece stane plátcem DPH a prostor má ke své ekonomické činnosti, máte právo, nikolliv povinnost začít nájem zdaňovat. Také u přeúčtování energií i u "plátce" můžete zůstat ve stávajícím režimu (by´t to pro nájemce nebude efektivní). K přechodu na režim "nájem s DPH" - samozřejmě ho lze jen doporučit, neboť by Vám to mělo otevřít možnost odpočtu DPH například z oprav (techniku si popíšeme dále). Jen tam píšete , že je tam "dlouhodobý minimální nájem" - abychom to mohli považovat za ekonomickou činnost, tak by tam neměl být nájem jasně symbolický (třeba jak zmiňujete v bodu 3 ten pronájem za 1 Kč, tak můj názor je, že je to úplně stejné, jako když by tam byli zadarmo). Takže pokud by to byl nájem typu 100 Kč za rok - tak si myslím, že by to neodpovídalo charakteristice ekonomické činnosti - ani plátci bych si jej nedovolil zdanit (a nedovil bych si uplatnit odpočty DPH z těchto prostor).

  Budu ale předpokládat, že je tam nájem mající nějakou ekonomickou podstatu. 

  V takovém případě bych se snažil dohodnout (bude asi nutný dodatek smlouvy). že k nájemnému se připočítává daň 21 %. Pro nájemce by to nemělo znamenat ekonomickou zátěž (DPH si zase odpočte) - ale v praxi vím, že někteří se snaží z toho "vytřískat" to, že se nájemné má podle nich oddanit směrem dolů (protože ve smlouvě mají sjednán nájem ve výši 5000 Kč za rok ... - tedy pokud to chcete začít zdaňovat, že to máte udělat tak, aby nájem byl 5000 Kč včetně daně, neboť to je sjednáno jako cena konečná). Pokud by to byl tento případ, sdělil bych nájemci, že pokud na to nepřistoupí, tak jim budu nadále přeúčtovávat energie mimo režim DPH (a oni si nic neuplatní) - nebo-li pokud ode mne chtějí vstřícný krok (přeúčtování energií tak, aby si mohli uplatnit odpočet), tak oni jej musí udělat také.

  Takže pokud se dohodnete - začal bych účtovat nájem + DPH a u energií bych doporučoval sjednat zálohy jednou částkou (za všechny typy energií) - abych nemusel zálohy průběžně zdaňovat a DPH odvést až z vyúčtování. Sníží Vám to pracnost (abyste neodváděla DPH z jednotlivých přijatých záloh). A samozřejmě na vstupu byste si odpočet DPH uplatňovala. Tady jsem nepochopil jak jre to technicky uděláno - pokud jsou tam i samostatné odečtové hodiny ve smyslu fakturační - ta plný odpočet za dané odběrné místo. Pokud je ve vztahu k dodavatelům energií fakturován objekt jako celek a ty meřáky, které zmiňujete jsou jen podružné, bylo by to na nějaký částečný odpočet typu poměr a koeficient - jak to spočítat asi neumím popsat (zejména  sohledem na ten paušál u kanceláří pro MAS) - to se většinou řeší případ od případu. 

  Teď k celkovému daňovému  režimu u tohoto objektu (z hlediska odpočtů). Musíme si rozebrat, jaké aktivity se tam provozují:

  - kanceláře MAS - plnění osvobozené od DPH  - pracovně typ A

  - učebna pro potřeby obce - předpokládám, že není k ekonomické činnosti - pracovně typ B

  - prostory pro neziskovou organizaci - za 1 Kč - za mne to není k ekonomické činnosti - tedy B

  - posilovna - osvobozeno od DPH - tedy A

  - prodejna - budu předpokládat, že se přejde na zdaňovanou činnost - pracovně typ C.

  Pokud budete provádět například nějakou opravu uvnitř prostor typu A a B - je to bez nároku na odpočet. Pokud uvnitř typu C - potom plný nárok na odpočet DPH. Potom může být varianta, že je to na společných prostorách (nebo třeba pláští budovy). Potom bych správně měl aplikovat kombinaci poměrného odpočtu (§75) a koeficientu (§76).

  Poměr bych mohl vypočítat například podílem ploch - tedy (A+C)/(A+B+C) - třeba vyjde, že 60 % ploch je k ekonomickým činnostem. No a co vyjde, tak musím dát ještě do krácení koeficientem - tedy to znamená do toho 3. sloupce v přiznání k DPH v části odpočty (od ř. 40). To se potom krátí na ř. 52 (respektive 53) koeficientem, který Vám vychází z přiznání k DPH jednotně za celou obec (koeficient se nepočítá - ten vyjde z hodnot v přiznání podle toho, jaké objemy tam uvedete - na ř. 1, 2, 25, 50,51 ..). Pokud byste třeba měli koeficient 40 %, tak by výsledný odpočet například na opravě střechy byl v našem příkladu 0,6 x 0,4 = 24 %.

  A tedy jen shrnuji - pokud se týká nákladů, které byste mohla odčítat - já bych to aplikoval jen u větších oprav a technických zhodnocení objektu. Nemá cenu toto řešit třeba v situaci, kdy tam budete mít nějakou revizi za 1 tis. Kč.

  U energie - tam mi to není úplně jasné, jak je to s měřáky - určitě bych se snažil do budoucna odpočítat to, co jde do prodejny (nevím, jak výtnamný je ten paušál u MAS...) - prostě tady asi neumím určit, jak bych přesně postupoval (již jsem to zmínil i výše)

• Dodatečná úhrada mimořádných nákladů z.s. z roku 2023

  23. 02. 2024

  Na město se obrátily koncem ledna 2024 dva "větší" zapsané spolky se žádostí o dokrytí jejich mimořádných nákladů z roku 2023 vzniklých zvýšenou cenou energií a nedostatečnou výší programové dotace, kterou obdržely v roce 2023 na samotnou činnost spolků. Výkazy k 31.12.2023 má město již odesláno do CSÚIS. Proces projednávání v této věci by v orgánech města skončil možným rozhodnutím zastupitelstva v 6/2024. Lze vůbec o této úhradě mimořádných nákladů spolkům z roku 2023 rozhodovat až v průběhu roku 2024?

  Máte možnost, že náklady spolkům pokryjete veřejnoprávní smlouvou o poskytnutní dotace dle zákona č. 250/2000 Sb., par. 10 a, který se týká poskytnutí dotace. Nevidím v tom žádný problém, zákonem není stanoveno za co budete poskytovat spolku trasfer, to vše jsou náležitosti žádosti, veřejnoprávní smlouvy a tedy vzájemné domluvy. Může být zjednodušen proces vyúčtování - pokud náklady již vynaložily, mohou je doložit již při žádosti o dotaci (ale samožejmě ať i doloží, že dané náklady nebyly financovány z jiných zdrojů). 

  ZO musí schválit poskytnutí dotace a uzavření veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace z rozpočtu roku 2024 - pokud se bavíme o částce nad 250 tis. Kč, pozor že od ledna 2024 je změna limitů ve schvalování transferů. Pokud se jedná o dotaci do 250 tis. Kč, pak stačí schválení radou. V částce nad 50 tis. Kč musíte podle par. 10d, výše zmiňovaného zákona smlouvu i zveřejnit - ale v případě, kdy jste ORP a máte povinnost zveřejnit smlouvu v registru smluv, pak není povinnost smlouvu již zveřejňovat na úřední desce, viz zprávy MF 2/2023 (bod 5):

  https://www.mfcr.cz/cs/rozpoctova-politika/uzemni-rozpocty/zpravy-mf-pro-obce-a-kraje/2023/zpravy-mf-cislo-2-2023-54297

  Je i možnost schválit dar mimo zákon č. 250/2000 Sb., podle občanského zákoníku. I v tomto případě není nikde stanoveno za co budete poskytovat finanční prostředky z rozpočtu roku 2024, to vše jsou náležitosti žádosti, darovací smlouvy a vzájemné domluvy. Ani u daru není problém, abyste si vymínili doložit účel, tedy by to bylo možná administrativně jednodušší, než dotace, když náklady již vynaložily, že je jen doloží. Finanční limit pro schvalování je zde ale 100 tis. Kč - do 100 tis. Kč schvaluje rada, nad 100 tis. Kč ZO a na rozdíl od dotací se pro účely schvalování sčítají peněžní dary jednotlivým FO/PO v kalendářním roce. 

• Zálohy a DPH

  23. 02. 2024

  Hezký den. Jsme plátci DPH. Stali jsme se díky kanalizaci a ČOV v majetku obce a zavedení stočného. Máme cca 300 objektů . Dva druhy poplatku. 1. na paušál - kdy se platí podle počtu trvale hlášených osob x zákonem daná spotřeba x 20,-- Kč + DPH. Splatný v kalendářním roce do 31.05. a 30.11. 2. na spotřebu - kdy nám občan předloží vyúčtování vodného od SČVK, a.s. a my mu vypočteme spotřebu x 20,-- Kč + DPH. Předložit doklad musí do 31.03. Pokud se tak nestane, tak si spotřebu vyžádáme za poplatek a ten mu účtujeme. Z tohoto poplatku odvádím 21% DPH. Někdy se stane, že poplatníci "přeběhnou" z jednoho způsobu do druhého a to pak někteří platí v jednom roce dvakrát a jiní zase vůbec. Je to docela složité na evidenci. Nyní chtějí tři poplatníci, což je pochopitelné, hradit měsíční zálohy. Jejich zálohy bych zaúčtovala takto: 324 XXXX D 324 YYYY MD základ daně ZJ 202 (12%) 343 0025 MD daň (DPH) ZJ 202 Toto se mi objeví v daňovém přiznání i v kontrolním hlášení a daň odvedu. Jak budu prosím postupovat při vyúčtování. V případě přeplatku i nedoplatku. Docela jsem se do toho v úvahách zamotala. Děkuji.

  Domnívám se, že musíme prvotně řešit otázku sazby DPH. Ať je to v paušální výši nebo podle spotřeby, jedná se o likvidaci odpadních vod - tedy v obou případech by měla být aplikována sazba 12%. Pokud u jedné varianty dáváte 12% a u druhé 21 %, není to dobře a rozhodně doporučuji v obou případech aplikovat 12 %.

  Pokud někdo bude platit zálohy, bude při respektování toho, co jsem uvedl výše, jasné, že se aplikuje sazba 12% - tedy záloha bude určena dostatečně určitě a bude se aplikovat sazba 12%.

  Takže potom máme přijetí zálohy - MD 231/Dal 324 xxx a jejjí zdanění MD 324 xxx/Dal 324yyy a Dal 343  (tedy opačně strany, než máte v dotazu).

  No a při vyúčtování odběrateli - pokud to rozepíši:

  MD 311/Dal 602 a Dal 343 - podle skutečné hodnoty dodávky

  MD 324yyy (oddaněná záloha)

  MD  343 0025 (odvedené DPH ze zálohy)

                                                Dal 311 - ve výši přijatých záloh, které se zúčtovávají

  Tedy na 311 buď vznikne nedoplatek (MD 311) nebo přeplatek (Dal 311). Vím, že to dělá trochu problémy v oblasti zákazu kompenzace (pokud jsou na 311 přeplatky) - nicméně v průběhu roku to nevadí a pokud by byly nevypořádané na konci roku - OK - stále lze interním dokladem hodnotu nevyplacených přeplatků jen přeúčtovat např. 311999/Dal 321999 (tedy převést ji do závazků) a na začátku roku zase minusem zpět a postupovat dále standardně - tedy vyplácet přeplatky z 311 ...

• Pořízení majetku

  22. 02. 2024

  1. Mám souhrnné stanovisko k rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků ze SFŽP na 241.070 korun, je to ze dne 7.4.2022,termín zahájení 22.1.2022 a termín dokončení 31.12.2023 (29.11.2023 podána žádost o platbu, smlouvu zatím nemáme), dohadné položky jsou mi jasné, část mám v roce 2022 a část v roce 2023, celková částka 240.582, na účtu 955 jsem také ponížila na částku 240.582, jde mi to zda ta 955 má být také ponížena, když mám na 388 Kč 240.582 a D672 240.582, a MD955 240.582 (v roce 2023 jsem ponížila, dle skutečných doložených nákladů). 2. Potom mám dotaz ohledně účtu 042,je např. akce rekonstrukce MŠ, která trvá např. 10 let, vypracuje se projekt a potom jsou další náklady např. žádost o dotaci, vše na 042, neuspěje, potom se dá další žádost , projekt se upraví- slouží jako podklad, podá se další žádost o dotaci a vše nabaluji na účet 042 , je to správně nebo bych měla nějak posoudit a vyřadit jako zmařenou investici a účtovat od 0 znova na 042 ? Stalo se mi to i u rekonstrukce silnice, podala se žádost neuspěla zaúčtováno na 042 a další rok nová žádost, opět zpracování žádost na 042 (tak nakonec tam mám 2 částky za zpracování žádosti) 3. Poslední dotaz mám ohledně investiční akce Výměna a doplnění svítidel veřejného osvětlení, na kterou jsme měli dotaci a chci se zeptat, zda mám správně fakturu za certifikované měření v rámci této akce na 042, vstupuje do ceny osvětlení ?

  1) Obecně je k datu rozhodnutí o poskytnutí dotace zápisem 955/999 účtováno o podmíněné pohledávce v částce vyplývající z rozhodnutí. Z podrozvahy se dotace odúčtovává, když účtujete příjem dotace 231/374 nebo 472 a zároveň zápis 999/955. Určitě není špatně, že jste poupravila výši podmíněné pohledávky (kolik má poskytovatel dotace skutečně proplatit v roce 2024), pokud ji máte podloženou skutečnými vynaloženými způsobilými náklady x procento dotace a víte, že těch 488 Kč vám skutečně nebude proplaceno. Zároveň, kdybyste podrozvahu v roce 2023 nesnížila, tak ani to není vzhledem k částce rozdílu špatně, protože máme uvažovat i s významností. 

  2) Účetní jednotka si podle bodu 7.1 d) ČÚS 710 stanovuje ve směrnici sama, jestli tyto výdaje zahrnovat nebo nezahrnovat do výdajů souvisejících s pořízením majetku. Cituji Vám přesné znění:  "způsob zahrnování či nezahrnování výdajů souvisejících se zajištěním financování a administrací přijatých transferů podle Českého účetního standardu č. 703 – Transfery a žádostí o poskytnutí těchto transferů určených na financování pořízení dlouhodobého majetku a jiných obdobných činností jako součásti nákladů souvisejících s pořízením tohoto dlouhodobého majetku". Pokud máte tyto výdaje zahrnuty do výdajů  souvisejících s pořízením dlouhodobého majetku, tak je třeba se rozhodnout zda časově patří do doby pořizování majetku, pokud ne, mohlo by se jednat o zmařenou investici. Pokud ale ano, tak vstupují do výdajů souvisejících s pořízením dlouhodobého majetku. Platí obecné pravidlo:  Výdaj vznikl kvůli pořízení dlouhodobého majetku.

  Pro shrnutí: Nejdůležitější vždy je, jestli trvá záměr investice, pak i variantní řešení vstupují do ceny. Podrobněji to vysvětlujeme v dotazu ze 4.1.2016 "Zmařené investice"  (i několik po sobě jdoucích žádostí o dotaci může zůstat v ceně majetku). U projektů to posuzujeme podle toho, zda je původní projekt alespoň nějak využitelný či nikoliv. Pokud by se úplně změnil záměr investice, pak původní "nepoužitelnou" PD vyřazujeme jako zmařenou investici, je to vždy hodně individuální. 

  Ještě se zmínka o zmařené investici: O zmařené investici  zpravidla rozhoduje zastupitelstvo obce (obecně ten orgán, který rozhodl o pořízení investice). Po schválení zmařené investice v ZO můžete náklady na výstavbu odúčtovat 547/042 a zrušit případné opravné položky 168/556. 

  3) Pokud je to certifikované měření vyvolaný výdaj k výměně a doplnění svítidel veřejného osvětlení a časově souvisí s pořízením dlouhodobého majetku, potom bych ho účtovala jako výdaj související s pořízením dlouhodobého majetku v rámci akce na účet 042. Věcně asi nebude problém to jako související výdaj obhájit, důležité je hlavně to časové hledisko - jestli náklad nevznikl až po zařazení majetku, tedy situace, kdy by to měření bylo prováděno až po zařazení, to je pak v logice následných revizí provozní náklad (účet 518, pol. 5169). 

• Zpracování dokumentů pro získání dotace

  21. 02. 2024

  Již dva roky připravujeme investiční akci a v lednu 2024 za nás agentura podala žádost o dotaci na tuto akci. Vyfakturovala si částku 60 000 Kč. Je možné tuto zahrnout do nákladů investice ? V případě, že dotaci získáme, naúčtují si další peníze. Děkuji.

  Toto je podle bodu 7.1 d) ČÚS 710 povinnou náležitostí směrnice, cituji Vám přesné znění, co si máte jako účetni jednotka ve směrnici stanovit (obdobně to platí pro úroky z úvěru, ty jde účtovat do ceny majetku jen do doby zařazení - platí obecný princip, že nelze do ceny majetku účtovat náklady vzniklé po zařazení):

  "způsob zahrnování či nezahrnování výdajů souvisejících se zajištěním financování a administrací přijatých transferů podle Českého účetního standardu č. 703 – Transfery a žádostí o poskytnutí těchto transferů určených na financování pořízení dlouhodobého majetku a jiných obdobných činností jako součásti nákladů souvisejících s pořízením tohoto dlouhodobého majetku"

  Když jste měli "štěstí" a přezkum doteď směrnici nepožadoval, tak si to upravte alespoň teď v okamžiku, kdy daný případ nastal. Doporučujeme napsat si, že náklady na zajištění financování, administraci transferů... zahrnujete do ceny majetku, ale zohledňujete i druh dotace. V praxi to pak znamená, že když na dané náklady budete čerpat investiční dotaci, budete je účtovat do ceny majetku, pokud dotaci neinvestiční, budete je účtovat na účet 518 jako provozní náklad. 

  Jedná se (mimo ještě úroky viz výše) o jediný okruh výdajů, kde si to takto sami můžete stanovit, jestli dané výdaje zahrnujete nebo nezahrnujete do ceny majetku.

  Pozor ještě na případy pořizování drobného majetku. V okamžiku, kdy je to projekt neinvestiční, tak na to směrnice neplatí a účtuje se to automaticky jako neinvestice, protože není žádný související majetek, ale pokud by se v rámci neinvestičního projektu pořizoval drobný majetek (018,028), tak tam směrnice aplikovatelná je s tím, že je vhodné si ošetřit, jak budete u drobného majetku postupovat - skončí to v nákladech tak nebo tak (518 nebo 558), jen si zvolit postup, zda takové výdaje budete rozpočítávat do ceny drobného majetku, tedy na účet 558 a 028 (018). 

• EKO KOM - DPH a DÚZP

  21. 02. 2024

  Dobrý den, prosím mám problém s firmou EKO KOM, která posílá podklady pro vystavení faktury pozdě. Konkrétně do textu si přejí napsat období 1.10.2023 - 31.12.2023 a podklad k vystavení zašlou až 7.2.2024. Požadují zadat DÚZP 6.2.2024, přestože plnění služby v textu faktury a dle skutečnosti je 31.12.2023. DPH by podle období plnění služby mělo být tedy v 15%, ale dle jejich požadavku DÚZP je DPH21% . Dle mého názoru je toto v rozporu se skutečností. Bohužel podklady k vystavení z nich dříve nemůžeme dostat a to že do 15ti dnů má být vystaven daňový doklad tedy vlastně nerespektují. Nevím jak postupovat v tomto případě. Děkuji předem odpověď.

  Chápu Váš rozpaky, ale prosím neřešte to. Je standard v rámci celé ČR stanovovat DUZP v tomto případě na okamžik, kdy dojde k vypočtení částky (respektive jsou získány podklady pro fakturaci). Postupuje se tak již spousty let (samozřejmě obce to řeší až nyní v posledních dvou letech, ale odpadářské firmy to samozřejmě takto mají již řadu let). A z hlediska způsobu vypočtení odměny se domnívám, že není žádná reálná možnost systém změnit tak, aby byly podklady nejpozděi do 15. dne měsíce následujícího po skončení čtvrtletí. Vím, že by si to zasloužilo asi nějaké zvláštní ustanovení do §21 - ale to je jen takový "povzdech".

  Trochu útěchou může být i to, že se jedná o službu na dlouhodobé bázi (§21 odst. 8) - tedy DUZP nejpozději vždy na konci kalendářního roku (což v nějakém rozsahu je splněno, protože tam určité průběžné fakturace existují).

• Vratka stavebního pozemku

  19. 02. 2024

  Dobrý den, obracím se na Vás s žádostí o pomoc zaúčtování včetně rozpočtové skladby a položky při zpětné koupi stavebního pozemku. Hledala jsem ve starších dotazech a dost slušně jsem se v tom zamotala a nevím jak z toho ven při zaúčtování celého případu. Fyzická osoba od obce zakoupila stavební pozemek. Úhrada v listopadu 2021. Zaúčtování příjmu: účet 311 MD / účty 647, 343 D účet 231 § 3639 pol. 3111 MD / účet 311 D v dotazech jsem vyhledala dotaz ze dne 12.9.2023 Vratka stavebního pozemku,/níže zkopírován/ kde bych uplatnila variantu b) – jedná se o stejný problém. Na stole mám dohodu o odstoupení od smlouvy, kdy jedním z bodů je : prodávající vrátí kupujícímu zpět kupní cenu a částku odpovídající 21 % DPH. Musím vystavit Opravný daňový doklad. Problém mám ale v zaúčtování. Jednalo se o příjem v roce 2021. Opravný daňový doklad v letošním roce 2024. V roce 2021 bych příjem mínusovala, ale nevím jak proúčtovat v letošním roce. Přeji příjemný den. :) • Vratka stavebního pozemku 12. 09. 2023 V lednu 2023 jsme prodali stavební pozemek a odvedli DPH ve výši 21%. Vše proběhlo přes katastr. Nyní chce kupující odstoupit od kupní smlouvy. Ve smlouvě je uvedeno: Prodávající a kupující tímto ujednávají výhradu zpětné koupě jako právo věcné. Kupující mají společnou a nerozdílnou povinnost předmět koupě na požádání převést zpět prodávajícímu za kupní cenu odpovídající svou výší kupní ceně uvedené v kupní smlouvě (cena je uvedena vč. DPH). Tzn., že pozemek dle uzavřené kupní smlouvy musí přednostně nabídnout obci za stejnou cenu (obec tedy zpětně odkoupí za stejnou cenu, vč. odvedeného DPH??). Tento pozemek budeme následně znovu prodávat jinému zájemci a opět odvádět DPH. Je tu nějaká možnost, že by se obci odvedené DPH vrátilo? Může si obec DPH při zpětné koupi nárokovat (?kompenzovat?)? Protože takto bychom vlastně z jednoho pozemku odvedli DPH 2x! Nebo by se měla kupujícímu vrátit kupní cena bez DPH?! Jak budeme účtovat zpětný odkup, pokud se bude lišit od standardu? Toto je záležitost, na kterou upozorňujeme dlouhodobě - fakticky máme z pohledu DPH dvě situace, které jsou naprosto rozdílné: a) varianta, že se realizuje zpětný odprodej kupujícím zpět (zde fyzickou osobou - neplátcem DPH). Fyzická osoba to potom prodává logicky úplně mimo režim DPH a výsledkem je, že se prvotní odvedené DPH již nemůže nijak vrátit zpět (tedy ve výši DPH vznikne z této transakce "škoda"). V takové situaci jde jen o to smluvně to nastavit tak, aby tato škoda v podobě odvedeného DPH nezatížila obec, ale kupujícího (asi je to i jeho iniciativa, že se to vrací a tak by bylo logické, aby tato ztráta na DPH zatížila jeho). V této variantě účtuji o nabytí pozemku v ceně, kterou zaplatím - MD 042/Dal 321 (tedy zůstal mi původní výnos z prodeje a pozemek je v nové hodnotě dle odkupu) b) varianta, kdy se vracím k původní smlouvě a pro nenaplnění některých podmínek od ní odstupuji a zboží se vrací - tedy není to nový případ prodeje, ale "ruším" původní prodej (představte si to jako když třeba vrátíte z nějakého důvodu boty, které jste si koupili - není to tak, že prodáváte obchodu boty, ale ruší se původní plnění - snižuje se původní odvod, Vy vracíte boty). Potom pokud je to do 3 let od původního DUZP (případně platby pokud byla před DUZP), tak děláte opravu podle §42 ZDPH a na základě tohoto opravného daňového dokladu se snižuje Váš odvod DPH. Takže daňově je to mnohem lepší varianta a teď jde jen o to, zda jste to schopni právně do této varianty dostat. V této variantě účtuji o tom, že minusuji původní prodej (tedy jak výnos, tak vyřazení pozemku) - tedy výsledkem je, že ten pozemek bude v původní hodnotě.

  V dotazu, který jste našla se hovoří o "minusování prodeje", je tím myšleno toto účtování:

               Dal 647    minus základ daně (kódování stejné jako při odvodu ...)

                Dal 343   minus DPH 

                Dal 321 (378) celá částka

  Navedení původní hodnoty pozemku 031 MD/ 554 minus MD.

  Odstoupení je případ běžného roku, kterými rušíme to, co se stalo v některém z minulých roků (proto minus na 647 a minus na 554, to je to "minusové" účtování, při předkupním právo se jedná o nové pořízení přes účet 042). 

  Jestli Vám jde ale jen o RS, tak tam máte pravdu, že nelze minusovat příjem předchozích let, tak to ani myšleno nebylo, z hlediska RS použijete při vratce pol. 5179 - podle obsahové náplně položky 5909, odst. 6:

  "Vrácení peněžních prostředků získaných podle neplatných nebo zrušených smluv však patří na položku 5179." (odstoupení od smlouvy bych brala pro účely RS v logice zrušené smlouvy). 

• Darovaný DHM

  17. 02. 2024

  Naše obec na základě darovací smlouvy obdržela od jiné obce DHM ve výši 75 000,-Kč (překážky Skateparku). Tento majetek bude součásti stavby Skateparku, který se bude pravděpodobně budovat v II. pol. roku 2024. Darovaný majetek jsem zaúčtoval 042/401. Nikde jsem se nedočetl, zda je nutné účtovat i na účtu 403 ve výši darovaného majetku? Prosím o kontrolu zaúčtování (v literatuře se píše o přímém zařazení např. 022/401 a ne o účtování 042/401) a drobného vysvětlení ohledně účtu 403.

  U bezúplatných převodů nebo darů DHM se účtuje rovnou na  účet 02x MD / 401 D, účet 042 se nepoužívá. Ve Vašem případě to však dle popisu v dotazu vypadá, že je to jakoby jen darovaná část pořizovaného DM, je možné i kombinované ocenění darem a pořizováním, on pak opravdu není problém částečný dar na DM dát na 042/401, ničemu to nevadí a je to tak správně. Běžně se daruje i nedokončený majetek, např. PD, kdy také účtujeme zápis 042/ 401, u Vás je to obdobné.  

  Dar jste dostali od jiné obce, tedy od VÚJ a musíte převzít jejich ocenění. Asi se jedná o nové překážky. Kdyby byly nějaké starší, tak se pak přebírají i oprávky, např. 042 MD/ 081 D ve výši, co měla obec, 403 kdyby na ně měla nějakou dotaci a zbytek na 401 D. 

  Účet 403 použijete v případě, že majetek vám předává VÚJ a dostali na něj dotaci, pak se přebírá i dotace na účet 403, nebo když vy přímo dostanete finanční dotaci. V případě věcného daru se hodnota daru na účet 403 neúčtuje (jen případně ta dotace, ale pozor, jen mezi VÚJ...).

• DPH u nákupu pozemků

  16. 02. 2024

  Obec (plátce DPH) plánuje vybudovat vodovod. Musí na to koupit nějaké pozemky – taky od plátce DPH. Můj dotaz: 1) V katastru nemovitostí jsou tyto pozemky vedeny jako ostatní plocha – ostatní komunikace: • netvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí, • nejsou stavebním pozemkem. Bude prodej těchto pozemků osvobozen od DPH? 2) V případě, že ne, může si obec uplatňovat nárok na odpočet DPH? Mělo by to být pak provedeno v režimu přenesené daňové povinnosti? Vodovod budou provozovat vodárny, vodné budou lidem fakturovat vodárny a obci budou vodárny platit pouze pachtovné za užívání a požívání vodovodu. 3) Může si v tomto případě obec uplatňovat nárok na odpočet DPH u dalších prací spojených s výstavnou vodovodu? A následně plánuje obec vybudovat domácí čistírny odpadních vod. Může si obec uplatňovat nárok na odpočet DPH u prací spojených s výstavnou čističek? Děkuji

  Asi bude nejlepší začít od posledního bodu. Abych měl nárok na odpočet DPH, musím prokázat přímou sovislost se zdaňovaným plněním. Takže pokud se bude jednat o pacht s DPH (což mohu sjednat, pokud je nájemcem plátce DPH a majetek bude používat ke své ekonomické činnosti). Samozřejmě se nemůže jednat o pacht symbolický (třeba typově nájemné za 1000 kč + DPH) - to by byl problém, že bych neobhájil, že je to ekonomická činnost (což by znamenalo bez nároku na odpočet DPH).

  Takže si myslím, že prostor pro odpočet DPH z výstavby vodovodu je a záleží jen na tom, co smluvně dohodnete.

  Teď k pozemkům - pokud by byly fakturovány s DPH - aby byl odpočet DPH, musel bych prokázat, že slouží skutečně jen k výstavbě a umístění vodovodu. Pokud by ty pozemky byly používány i k jiným účelům, tak by to spíše bylo jen na částečný odpočet (asi nějaký poměr)  -samozřejmě případně bez nároku na odpočet.

  No a teď k prvnímu bodu - pokud je to situace, že již třeba existuje nějaké územní řízení na umístění vodovodu a ty pozemky jsou danou stavbou dotčeny, tak se domnívám, že splňují charakter stavebních pozemků z pohledu DPH a prodávající (plátce DPH) by je měl fakturovat s DPH. Pokud tomu tak není a o vodovodu se zatím jen "uvažuje", tak je to sporná záležitost. Pokud ty pozemky jsou v zastavitelném území, tak GFŘ pracuje s tím, že jsou stavební a DPH by tam také bylo - ale jak říkám - to je záležitost vyvolávající kontraverze v některých případech. Takže toto je k probrání s "dodavatelem" - neumím předjímat, jak se zachová a nevím, v jakém stadiu "příprava stavby" je. Ale pokud se to vyhodnotí jako stavební pozemek (z pohledu DPH), bude to prodávat s daní 21 % - tedy ne v režimu PDP.

  Domácí čistírny odpadních vod - zase připomínám režim - pokud byste je provozovali a účtovali stočné - máte nárok na odpočet. Tak tomu ale většinou nebývá - potom skončíte bez nároku na odpočet DPH.