Dotazy

• ! Poskytované dotace - druh dotace podle účetních předpisů příjemce

  05. 09. 2025

  Ve veřejnoprávní smlouvě o poskytnutí neinvestiční dotace potřebujeme vymezit, do jaké hranice může příjemce dotace použít neinvestiční dotaci na nákup drobného hmotného majetku. Příjemci nás tlačí, abychom s ohledem na hranici 80.000 Kč stanovenou v zákoně o dani z příjmu, akceptovali jako provozní náklad nákupy nad hranici 40.000 Kč, kterou jsme měli doposud ve smlouvách a v pravidlech o poskytování neinvestičních dotací. Je možná níže uvedená formulace ve smlouvě, prosím? Dotace poskytujeme převážně spolkům, ale i o.p.s., s.r.o., f.o., cizím p.o., atd.
  "Pro účely této smlouvy se neinvestiční dotací rozumí dotace, která musí být použita na úhradu jiných výdajů než:
  a) výdajů spojených s pořízením hmotného majetku dle § 26 odst. 2 zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „cit. zákona“),
  b) výdajů spojených s pořízením nehmotného majetku,
  c) výdajů spojených s technickým zhodnocením, rekonstrukcí a modernizací ve smyslu § 33 cit. zákona
  bez ohledu na způsob účetního zachycení u příjemce dotace.

  Charakter poskytnuté dotace (investiční/ neinvestiční) by měl být určován v souladu s účetnictvím příjemce. 

  Cituju vám k tomu definici investičního transferu dle ČÚS 703:

  f) investičním transferem transfer, který je určen k financování dlouhodobého majetku příjemce, který tento dlouhodobý majetek pořizuje, s výjimkou drobného dlouhodobého majetku.

  Máme tedy i předpisy stanoveno, že rozhoduje účetnictví příjemce. Je to i obecné zažité pravidlo účtování dotací. 

  V pokynu k RS v části Vymezení některých pojmů, bod 17 se také uvádí, že investičními transfery se rozumějí transfery, které představují poskytnutí peněžních prostředků určených na investiční výdaje příjemce s tím, že rozhodují účetní předpisy vztahující se na příjemce.

  Když je obec poskytovatel, účtuje dotaci vždy na účet 572, RS podle toho, zda bude dotace sjednána jako investiční nebo neinvestiční, ale je vhodné to opravdu dohodnout vždy podle pravidel účtování příjemce - co je pro něj investice nebo neinvestice, nikoliv pro vás jako poskytovatele.

  Toto je potřeba v pravidlech k dotaci zohlednit a druh dotace sjednávat vždy s příjemcem. 

  Shrnutí: Pokud žadatel účtuje podle jiných účetních předpisů, než obec, musí vám určit, jestli náklady, na které žádá dotaci bude účtovat jako investiční nebo neinvestiční a podle toho nastavíte druh dotace. 

• Poplatky za VB po zařazení investice

  05. 09. 2025

  Město je investorem rekonstrukce chodníku, který zasahuje i do cizích pozemků, a zároveň investorem přeložky plynovodu (vyvolaná investice). Město je vlastníkem plynovodu a hradí veškeré náklady spojené se zřízením věcných břemen mezi společností Gasnet a vlastníky dotčených cizích pozemků.
  Chodník byl zařazen do majetku města již v roce 2023. Nicméně v roce 2025 vznikají dodatečné náklady ve výši 37 112 Kč (např. kolky, návrhy na vklad, právní služby, smlouvy), které jsou hrazeny společnosti Gasnet. Je třeba tyto náklady správně zaúčtovat.
  Dle vyhlášky č. 410/2009 Sb. se nabízí možnost účtovat tyto výdaje jako náklady, protože investiční akce byla již dříve zařazena do majetku. Kterou z následujících položek použít:
  
  5362 – Ostatní daně a poplatky,
  
  5169 – Nákup ostatních služeb,
  
  5909 – Ostatní výdaje z činnosti.
  
  Z vašich předchozích odpovědí na dotazy podobného typu však vyplývá, že lze v některých případech využít i účetní standardy:
  ČÚS č. 703, který umožňuje aktivovat dodatečné náklady (např. kolky, návrhy na vklad, právní služby) jako součást pořizovací ceny majetku,
  ČÚS č. 708, který uvádí, že úplatně nabyté věcné břemeno na cizím pozemku je součástí pořizovací hodnoty stavby (v tomto případě chodníku).
  V příloze zasíláme kopie smluv a fakturu. Prosíme o doporučení, jakým způsobem lze obhájit zaúčtování těchto výdajů jako nákladů, případně zda je vhodnější jejich aktivace jako součást pořizovací ceny majetku.

  Ve vyhlášce č. 410/2009 Sb., § 55, kde jsou mimo jiné vymezeny náklady související s pořízením DM, je v odst. 2 písmene i) uvedeno, že náklady vzniklé po zařazení majetku do užívání nejsou součástí ocenění. Píšete, že tyto dodatečné náklady vznikají právě teď, v roce 2025. Smlouvu jsem nečetla, nemám ji k dispozici (časově v rámci dotazu ani nelze studovat, na to slouží případně služba zakázek), tak nevím, zda byly náklady nějak smluvně zřízené již v době zařazování chodníku.

  Jestli to dobře chápu, nebavíme se zde o VB, kde by město byla strana oprávněná. Jste sice vlastníky plynovodu, ale VB je zřízeno vůči provozovateli, tedy firmě Gasnet. Takže pokud právně vzniklo (bylo zapsáno do KN) až po zařazení chodníku, jedná se již o provozní náklad - VB ve prospěch někoho jiného v takovém případě nepatří na účet 028 nebo 022.

  V případě, kdy i ostatní náklady související s VB vznikly až po zařazení chodníku, se o ně již nezvyšuje pořizovací cena majetku. Pozor na to - uvádíte možnost korekce pořizovací ceny, ale to je možné jen v rámci opravy chyby, kdyby náklady vznikly v době pořizování majetku, jen nebyly vyfakturovány (v této situaci se účtuje dohada 042/389). 

  Vámi vyjmenované náklady (kolky, návrhy na vklad, právní služby) budete účtovat jednotlivě podle druhu nákladu. 

  Návrh na vklad a kolek účet 538 s pol. 5362, právní služby účet 518 s pol. 5166. 

• Dotace - vypořádání dohadné položky

  05. 09. 2025

  V 7/2024 jsme zaúčtovali dohadnou položku na očekávanou dotaci ve výši 12,6 mil. Kč (dle rozhodnutí) u zařazeného majetku. Dotace se začala rozpouštět na základě rozhodnutí v 7/2024. V 10/2024 přišla dotace na účet, ale o 2,7 mil. Kč méně oproti vydanému rozhodnutí. Byla podána ze strany Města námitka a nyní v 8/2025 přišlo rozhodnutí o neuznání námitky (2,7 mil nám nebude vyplaceno) tj. měla bych vypořádat účet 403/388, 403/672. Je možné jednorázově zaúčtovat na účet 672 částku 2,7 mil. Kč, (normální rozpouštění do výnosů by ovlivnilo výsledovku v řádu desítek let a hranici významnosti máme 260 tis. Kč), nepatří pak rozdíl v dotaci za jiné roky na 408? Nebo mohu raději snížit hodnotu dotace na kartě majetku a neovlivnit tak výši hospodářského výsledku? A lze to, když už od 7/2024 dochází k rozpouštění dotace na kartě majetku?

  Jsou obecně dva možné účetní postupy -  buď rozdíl od dohady nebo oprava chyby, pokud zjistíte, že jste dohadnou položku účtovala v chybné výši, kdy se již opravuje účet 403. Hranice je někdy tenká, viz vysvětlení dále.

  Pokud si řekneme, že je to rozdíl od dohady, tak vratku musíte v souladu s účetními předpisy účtovat na účet 672 MD. V podstatě jako jednorázově snížení výnosů v období vratky s tím, že se bude pokračovat v rozpouštění z původní hodnoty dotace. Na kartě majetku se nic nemění, jen do poznámky je vhodné uvést informaci o snížení výše dotace, ale nadále se rozpouští z původní výše. 

  U větších rozdílu z toho vzniká nesprávný vliv na VH, v takových případech doporučujeme odchylku od metody. Takže jestli jste dohad účtovali dobře, i tak bych ve vašem případě, kdy je rozdíl od dohady významný, doporučovala o vratku zkorigovat hodnotu účtu 403 a dotaci na kartě majetku. Zpětně rozpouštění neřešte, po úpravě výše dotace si to program nově sám přepočítá. Pokud půjdete touto cestou, popište to jako odchylku od metody (konkrétně od ustanovení bodu 4.2.6. ČÚS č. 709),do přílohy závěrky. 

  Korekci účtu 403 doporučujeme v případě významných rozdílů nebo nepřiznání celé výše dotace.

  Je dobré věcně ověřovat, proč došlo k snížení dotace. Když jste udělali dohad ve výši dle rozhodnutí, mohla vratka vzniknout např. tak, že se nevzaly v úvahu skutečné výdaje projektu - když jsou nižší, než výdaje v rozhodnutí, snižuje se i výše dotace (procenticky ze skutečných výdajů). V takovém případě by vratka nevznikla v režimu rozdílu od dohady, ale v režimu opravy chyby a to už předpisy máme plně umožněno korigovat o vratku účet 403, bez nutnosti aplikovat odchylku od metody.

  Když jste v situaci, kdy máte zaúčtovanou dohadu, tak jí snížíte (v případě aplikace našeho doporučení viz výše) zápisem 388 minus MD/ 403 minus D 2,7 mil. Kč a dotaci při vyúčtování vypořádáte pak zápisem 346/388 v konečné výši. Nezapomeňte dotaci snížit o vratku na kartě majetku, když zvolíte tento postup. 

• Neinvestiční dotace - hasiči - povodně 2024 (tlaková níže BORIS )

  05. 09. 2025

  JSDH si podalo žádost o poskytnutí dotace spojené se zásahem při mimořádné události - tlaková níže BORIS na výdaje od 11.9. do 31.12.2024.
  V žádosti byly uvedené náklady na PHM ve výši 4.528,- Kč a záchranné lano (přetržené) za 4.000,- Kč. Doba zásahu 15.9.2024. Lhůta k dosažení účelu dotace je stanovena do 31.12.2025.
  Dotaci ve výši 8.528,- obec obdržela v srpnu 2025 (položka 4116, ÚZ 14022). V září 2025 obec zakoupila lano za částku 3.086,- Kč, takže budeme muset asi vrátit 914,- Kč. PHM se pravděpodobně týkají roku 2024 (nevím).
  Potřebuji poradit, jak dotaci zaúčtovat v příjmech i výdajích. Jak provést rozpočtové opatření ? Naše obec ještě takovou dotaci nikdy neobdržela, takže nevím.

  Příjem dotace budete účtovat jako zálohu zápisem 231 pol. 4116, ÚZ 14022, org MD / 374 D ve výši dotace 8 528 Kč.

  Ověřte ještě raději ten ÚZ - v číselníku je u tohoto ÚZ text "Neinvestiční transfery krajům a hl. m. Praze podle usnesení vlády k povodním". Ale jestli vám jej stanovil kraj nebo přímo poskytovatel, je možné, že to přes kraj jen průtokově přešlo na obec.

  Výdaje k dotaci:

  Tím, že náklady na PHM máte možná už v roce 2024 a dotace je (asi) přiznaná až v roce 2025, tak jste k datu výdaje neměla o dotaci závaznou informaci a zpětně to dooznačovat v účetnictví nemáte a ani nelze, tak v účetnictví už nic opravovat nebudete, pouze na doklady (faktury) k PHM dooznačíte ručně ÚZ 14022 a org, pouze do výše dotace - uvidíte po vypořádání. Z podmínek dotace by mělo vyplývat, jak se bude vypořádávat, jestli na PHM budete předkládat doklad o nákupu, mělo by se dohledat, dořešit.

  Co se týká toho lana. Neznám celou smlouvu, ale píšete, že výdaje jsou od 11.9.2024 do 31.12.2024. A lano zakoupené tedy v září 2025 není v tomto termínu. Ověřila bych si u poskytovatele dotace, zda tento výdaj můžete použít, obdobně i u PHM. Možná díky té lhůtě k dosažení účelu dotace, která je 31.12.2025 je i nějaká další možnost. Popřípadě zkusit se s nimi domluvit, zda máte ještě nějaké další výdaje kvůli té mimořádné události v tom daném termínu. Zda se s tím něco dá udělat abyste čerpali celkovou výši přiznané dotace. Pokud by to nešlo, tak předpokládám, že fin. prostředky nevyčerpané dotace budete vracet do 31.12.2025. 

  Účtování ZVA:

  předpis dotace: 346 MD / 672 D

  zúčtování zálohy: 374 MD / 346 D

  popřípadě vratka, předpokládám do konce roku 2025: 374 MD / 231 pol. 4116, ÚZ 14022

  Rozpočtové opatření si vytvoříte na příjem fin. prostředků, pol. 4116, ÚZ 14022. Co se týká výše - buď rozpočtujete celou přijatou dotaci potom podle potřeby upravíte dalším RO na skutečnost. Nebo rozpočtujete příjem ve výši opravdu jenom uskutečněných výdajů - kdyby nastala vratka. Když dotaci nepotřebujete ke krytí výdajů, rozpočtování nespěchá.

  Rozpočtováná výdajů: Jestli výdaje za PHM proběhly v roce 2024, tak letos je s ÚZ už rozpočtovat nebudete. Pouze pokud to lano budete moci doložit, tak ten výdaj na lano, musíte rozpočtovat s ÚZ 14022, par. 5512, pol. 5139 (5137) ve výši 3.086 Kč.

  Jenom pro příklad RO (ilustrativně, je tam více neznámých, hlavně ve vztahu k časové uznatelnosti výdajů):

  příjem: 231 MD pol. 4116, ÚZ 14022  ve výši 7.614 Kč (očekávaná dotace, upravte případně podle PHM)

  výdej: 231 D par. 5512, pol. 5139, ÚZ 14022 ve výši 3.086 Kč (lano),

  financování: 231 D pol. 8115 ve výši 4.528 Kč (pro vyrovnání, že zbytek dotace kryje výdaj minulého roku)

  U dotací používejte vždy i org, tady pokud je dotace 100 %, není vlastní podíl, není to u účtu 231 nezbytně nutné, ale obecně pro oddělení projektu v účetnictví používáme org u všech syntetických účtů - nejen 231, ale i 374, 501 apod. 

• Zkušební provoz

  05. 09. 2025

  Prosím o vysvětlení a radu v postupu při zařazování majetku, kdy na budově probíhají stavební úpravy (TZ). Máme dopředu jasně stanovený termín poskytovatelem dotace, kdy musí nejpozději proběhnout první společenská akce. Podle interpretace Národní účetní rady I-6 (a Vašeho komentáře v knize Oceňování dlouhodobého majetku) o zkušebním provozu, bychom na základě povolení stavebního úřadu o zkušebním provozu měli zařadit do majetku i v účetnictví. Nerozumím ale Vaší odpovědi v dotazu ze dne 16.12.2024 o zařazení kanalizace, kde na konci uvádíte, že pokud se nezprovoznilo vše a je testování, nemusíme zařazovat? To je opak prvního výkladu. Kdy tedy máme povinnost zařadit majetek a na základě jakého dokumentu či předpisu při zkušebním provozu? U nás to může být případ, kdy např. 90% bude hotovo, ale na úplně jiném konci v rámci jedné smlouvy se ještě něco bude dodělávat.
  
  Dle nás by musel být k zařazení tedy vydán souhlas ze stavebního úřadu o zkušebním provozu a zároveň by měly být všechny práce dle smlouvy dokončené a dílo nebude oficiálně celé předané nám zpět od zhotovitele, abychom mohli zařadit do majetku?

  Při zařazení majetku do užívání vycházíme z vyhlášky 410/2009 Sb. Např. u DHM se jedná o par. 14 bod. 12. Kde je uvedeno: " DHM se stávají pořizované věci okamžikem uvedení do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí zejména dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených jinými právním předpisy pro užívání (způsobilost k provozu). Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení."

  Zároveň pokyn FŘ D-59, k par. 26 - bod 10: ve kterém se objevuje následující:

  "Podmínky vzniku hmotného majetku dle § 26 odst. 10 zákona může splnit i stavba,u které stavební úřad povolí nebo nařídí zkušební provoz (§ 124 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, dále jen „stavební zákon“). Za předpokladu, že je tato stavba dokončena dle projektové dokumentace a v rámci zkušebního provozu se ověřují pouze funkčnost a vlastnosti provedené stavby, následně bude povoleno její trvalé užívání, splňuje tato stavba podmínku uvedení do stavu způsobilého obvyklému užívání."

  Když to shrnu, tak jedna z podmínek je, že majetek musí být dokončený a předaný. A druhá podmínka (pokud ji určuje, jiný právní předpis) je např. to kolaudační rozhodnutí, až už celkové nebo pouze zkušební provoz.

  V dotazu o kterém se zmiňujete, jsme odpovídali na to, že stavba byla předána, rozhodnutí bylo na zkušební provoz. Radili jsme nezařazovat, pokud by se kanalizace teprve testovala a provoz kanalizace by nebyl reálně rozjetý. Ale pokud by byla kanalizace v reálném provozu, tak určitě zařadit i ve zkušebním provozu. A je nutné zmínit, že ani daňový pokyn, ani interpretace NÚR nejsou pro obce závazné. Takže to řešíme takto spíše účetním citem.

  Nejsme právníci, ale zkušební provoz se nařizuje typicky u technologicky složitějších staveb právě typu kanalizace či vodárna. V případě, který popisujete, kdy byste potřebovali včas užívat větší část domu, aby se splnila podmínka dotace uspořádat tam společenskou akci, by se to podle mě dalo vyřešit spíše vydáním předčasného souhlasu s užíváním stavby. Takže je podle mě vhodné zkonzultovat to se stavebním úřadem. 

  A k tomu předání od dodavatele - i když nebude 100 % hotové, dá se i tak převzít, ať máte podklad k zařazení - dokončení s tím, že se jasně do poznámky uvede, co je potřeba do celkové kolaudace dodělat.

• Chyba v přiznání k DPPO obce

  04. 09. 2025

  Dobrý den. Při sestavování přiznání k DPPO obce se mi "povedl" na řádek 10 vyplnit hospodářský výsledek po zdanění. Skupinu 59- jsem poté zapsala do tabulky A k řádku 40. Teď už vím, že je to úplně špatně, ale bohužel stalo se. Jak prosím na dodatečné daňové přiznání? Myslela jsem, že na řádek 10 dám tak jak má být výsledek hospodaření před zdaněním a z tabulky A k ř.40 vymažu skupinu 59- . Základ daně zůstane stejný. Správkyně daně na FÚ mi však řekla, že to nelze takto udělat. Děkuji za Vaši radu

  Takže pokud správně chápu - konečná daň je správně a chybně je ř. 10 (nesprávně nižší) a ř. 40 (nesprávně vyšší). Tedy ř. 200 je dobře. Teď mi není jasné, proč správkyně daně tvrdí, že to nelze opravit dodatečným přiznáním - cituji ustanovení § 141 odst. 4 daňového řádu:

  (4) Daňový subjekt je oprávněn ve lhůtách podle odstavce 1 podat dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování, kterým se nemění poslední známá daň, ale pouze údaje daňovým subjektem dříve tvrzené

  Jinou otázkou za mne je, zda za těchto okolností má cenu dodatečné přiznání podat - já bych si myslel, že nemá.

  Nicméně pokud se rozhodnete dodatečné podat (a vyplnit tedy nově celé přiznání správně), tak si myslím, že by to měli vzít, i když se daňová povinnost nezmění.

• Technické zhodnocení

  04. 09. 2025

  Obec v roce 2025 modernizovala technologii v obecní vodárně (výměna stávající ATS stanice a čerpadel za nové). Celková investice byla za 3.500.000, - Kč. Na tuto akci jsme měli dotaci ze SFŽP.
  Tuto rekonstrukci bych zařadila do majetku jako technické zhodnocení. Jen nevím, k jakému datu? Předávací protokol je podepsán k datu 9.8.2025 (kolaudace není nutná), ale poslední faktura za technický dozor na stavbě na 20.000, - Kč a poslední faktura za stavební práce na částku 580.000, - Kč dorazili k datu 11.8.2025. Tyto faktury patří do ceny majetku. Jak mám faktury a technické zhodnocení zaúčtovat a k jakému datu?

  Pro zařazení do majetku máme v účetních předpisech stanovenou podmínku dokončení díla a zároveň splnění technických funkcí a povinností stanovených jinými právními předpisy. Ve vašem případě se jedná jednom o dokončení díla. Předávacím protokolem vám byl předán 9.8.2025 a k tomuto datu byste měla TZ zařadit.

  Pokud se jedná o TZ, faktury zaúčtujete 042/321, RS 2310 6121. Zařazení 021 MD/ 042 D a zvýšíte cenu vodárny (k majetkovému posouzení viz závěr odpovědi). 

  Když není k datu zařazení vyfakturováno, ale plnění bylo poskytnuto v době pořizování majetku, účtuje se dohada zápisem 042 MD / 389 D. Tento zápis slouží obecně k zobrazení nevyfakturovaných plnění do ceny majetku při jeho zařazení. Při zařazení majetku (9.8.2025) si tedy doúčtujte dohadnou položku ve výši 600 tis. Kč, právě tím zápisem 042 MD / 389 D. Následné faktury se pak zaúčtuje již jen zápisem 389 MD /321 D. V rámci jednoho měsíce to skoro ani není nutné, rozdíl je jen dva dny, tak kdyby se faktury daly účetně na 042 dva dny po zařazení, nic se nestane, ale přes dohadu je to přesnější postup. 

  Hovoříte o dotaci, předpokládám, že se jedná o investiční dotaci, když pořizujete TZ. Nezapomeňte tedy dotaci zadat na kartu majetku a na účet 403. Zároveň nevím, jak máte původní vodárnu a technologii vedenou v majetku. Odhaduju, že jako součást stavby (současná judikatura je s tím v souladu) a pokud výměna nebyla opravou, ale došlo k výraznější změně parametrů původní technologie, souhlasím s tím, že výměnu účtujete jako TZ stavby vodárny (jen zde pozor na to, jestli to opravdu nemělo být spíše opravou, máme k tomu v dokumentech výklady). 

• Mylná platba

  04. 09. 2025

  Dobrý den, prosím o radu. Omylem jsem uhradila fakturu ze sociálního fondu. Faktura měla být uhrazeno z běžného účtu. Můžete mi poradit, jak to správně vyřešit?

  Pokud se jedná pouze o úhradu z jiného účtu, ale účtování faktury (závazku) a platby máte v pořádku a celými zápisy, tak si pouze převeďte fin. prostředky mezi účty proti účtu 262 - peníze na cestě, ať si srovnáte hodnotu ZBÚ a účtu SF.  Použila bych položku a paragraf (plus a mínus na BÚ SF 236 a ZBÚ 231), které máte uvedené na faktuře, kterou jste uhradila.

  Zápis:  262 MD /236 minus D RS faktury, např. 6171 5171 a 231 MD RS např. 6171 5171/ 262 D. 

  Tím dostanete RS správně k účtu 231, na účtu 236 se vynuluje. 

• Obchodní majetek

  03. 09. 2025

  Dobrý den,
  pronajímané budovy (bytové domy a stavby občanského vybavení) zařadíme do OM. Jak je to s pozemky na kterých stojí pronajímané domy, máme je také zařadit do OM? A co pozemky pod budovami, které jsou jak pro ekonomickou tak neekonomickou činnost (např. budova MÚ, kde se část pronajímá - většinou neplátcům DPH), řídí se dle zařazení budovy?
  V roce 2022 jsme do majetku zařadili sběrný dvůr vybudovaný z dotace, která zahrnovala i DPH. Původně měl sloužit pouze pro sběr komunálního odpadu od občanů zdarma. V letošním roce se uzavírají smlouvy s drobnými podnikateli na tříděný odpad (papír, plast, sklo). Za uložení podnikatelé zaplatí roční paušální částku. Sběrný dvůr zařadíme do OM. Patří tam i podzemní kontejnery na náměstí, vybudované z dotace (zahrnovala i DPH) ? A vybudovaná sběrná místa ve městě, která mají "betonovou desku" a jsou oplocena betonovým plotem?
  Děkuji.
  S pozdravem a přáním pohodového dne
  Jana Panochová

  Souhlasím s tím, že pronajímané domy jsou součástí obchodního majetku. S tím se logicky také pojí pozemky, na kterých domy stojí, respektive u nichž určíme, že jsou ve funkčním celku k daným domům (může se třeba jednat i o dvory v rámci těchto domů apod.). Takže ty určitě také do obchodního majetku.

  Potom se ptáte na pozemky pod budovou částečně využívanou k ekonomické činnosti - za mne jednoznačně budovu a pozemek řešíte jako celek. V dokumentech vysvětluji, že si v souladu se závěry z KOOV z ledna 2021 můžete u věcí využívaných k ekononomické činnosti pouze částečně vybrat, zda je zařadíte do obchodního majetku či nikoliv. Takže u objektu OU je to na Vašem rozhodnutí (a to rozhodnutí má potom souvislost na to zda aplikovat PDP, zda jsou či nejsou třeba částečné nároky na odpočet DPH...) - a pokud se rozhodnete, že nezařadíte, úplně stejně se zachováte k pozemku. Pokud zařadíte do OM - potom zase do OM zařazujete i pozemek. Diskutabilní situace by podle mne byla pouze tehdy, pokud byste budovu zařadili do OM částečně (třeba nějaké patro - což je asi spíše teoretická možnost)  -potom nemám jednoznačný názor jak naložit s pozemkem - možná byste si asi mohli dovolit také nezařazovat do OM. Ale to částečné zařazení do OM je prostě věc s řadou otazníků.

  Sběrný dvůr - tam je to nyní  k částečnému využití pro ekonomickou činnost (a částečně pro neekonomickou činnost) - za mne zase režim, kdy si vybíráte, zda zařadíte či nikoliv do OM. Pokud zařadíte otevřete si tím prostor pro odpočet DPH v poměrné výši (třeba pokud byste plochu SD rozšiřovali...). Ale je to opět Vaše rozhodnutí.

  Podzemní kontejnery, sběrná místa - předpokládám na separovaný odpad. Je to úplně to samé jako sběrný dvůr - je tam spojitost se zdaňovanými příjmy (EKO-KOM) a dále to je k neekonomické činnosti - tedy je to na Vašem rozhodnutí a opět platí - pokud zařadíte do OM, zase si otevřete prostor pro nějaký odpočet DPH v poměrné výši.

   

• DPH z prodeje domu a pozemků

  03. 09. 2025

  Obec koupila v dubnu 2025 od soukromníka rodinný dům s většími pozemky. Chtěl vše prodat najednou, vše bylo za 7,1 mil.Kč.
  Když by obec prodala letos nebo v roce 2026 ten rodinný dům s kouskem pozemku - bylo by to osvobozené plnění (§ 56) ?
  K těm dalším pozemkům se budou dělat sítě a později se také prodají. To budou stavební - odvedu DPH 21 %?

  Pokud správně chápu, tak nyní by se prodával ten rodinný dům a pozemky bezprostředně s ním související. Potom předpokládám, že by se mělo jednat o prodej pozemku se stavbou starší 2 let, respektive on by tady ani tento časový limit nebyl, pokud by to na obec bylo prodáno již zkolaudované a nyní by to byl tedy další převod. Takže tady si myslím, že to bude osvobozeno od DPH. A jen upozorňuji, že tak jak to uvádíte, tak je to pro Vás spíše prodej zboží než prodej dlouhodobého majetku (hodnotím teď z hlediska DPH) - tedy přišlo by to na ř. 50, ale již ne 51 (tedy zhoršilo by Vám to koeficient).

  U zbývajících pozemků - tak jak to popisujete, tak určitě budou mít charakter stavebních a prodej by měl být s DPH 21 %.

• Zařazení dokončeného majetku

  03. 09. 2025

  V roce 2020 jsme podepsali tzv „kotlíkovou dotaci“ s tím, že si zpětně vybrané prostředky můžeme ponechat na blíže specifikovaný účel – rekonstrukce kulturního domu. Z této dotace jsme po vyúčtování získali 1 800 000 Kč, které v současné době vedu na účtu 403. Tyto prostředky jsme museli použít na Energeticky úsporná opatření (de facto viz níže UZ 90505).
  
  Dále jsme od MMR postupně v roce 2023 získali dotaci ve výši 10 000 000 Kč, kterou jsem dávala na 672, UZ 17058.
  A dotaci od SFŽP ve výši 7 207 524,97 Kč, kterou vedu na 403, UZ 90505.
  
  Během let jsem na účtu 042 nashromáždila celkem 52 426 903,69 Kč. Částečně se jedná o čistou rekonstrukci „vnějšku“ (fasáda, střecha, viz UZ 90505), částečně o rekonstrukci „vnitřku“ (všelijaké zdi, bary - pevně spojený s budovou, viz UZ17058), a částečně o vybavení, které je součástí domu (nápis názvu domu, různé organizace VŘ, technické pomoci…)
  
  Prosím o postup zařazení do majetku, zapsání dotace a zpracování v účetnictví včetně určení k jakému datu.
  12/2023 kolaudace celá budova mimo kuchyně
  2/2025 kolaudace kuchyň
  9/2025 závěrečné vyhodnocení akce na SFŽP

  Kotlíková dotace není financovaná z NPO, ÚZ 90505 máte asi na mysli v souvislosti s dotací ze SFŽP.

  Jestli je rekonstrukce investicí, tak v prosinci 2023 se měla zařadit zkolaudovaná část včetně příslušné výše dotace. V únoru 2025 zbývající část v okamžiku kolaudace. Pokud byly dotace k datu zařazení smluvně zajištěné, měly se účtovat k datu zařazení dohady dotací 388/403, dotace se měly zadat na kartu a začít rozpouštět do výnosů.

  Na účtu 403 investiční dotace máte, takže jen aby byly i na kartě budovy, stejně jako TZ.

  Při závěrečném vypořádání se účtuje předpis pohledávky 346/388 (pokud jste správně účtovali dohadu) a zúčtování případných záloh 374 (472)/ 346.

  Neinvestiční dotaci neumím blíže posoudit - možná to měla být dotace investiční, pokud sloužily k financování stavebních zásahů typu výstavba či bourání příček apod.

  A pokud jde o celkové majetkové posouzení, musíte zvážit, jestli rekonstrukce byla technickým zhodnocením nebo opravou. Kdyby se měnil účel budovy, jsou všechny zásahy TZ, tedy investicí. Kdyby se měnily nějak parametry budovy - např. zateplení, stavební úpravy, je to také argument pro TZ a do ceny TZ se dávají i související vyvolané opravy.

  Oprava (neinvestice) je to jen v případě, kdy by se budova vracela do původního stavu, bez změny parametrů. Napovědět může i záměr rekonstrukce. Neinvesticí jsou i samostatné movité věci do 40 tis. Kč (účet 028).

  Tak se obávám, jestli neinvestiční dotace byla správným krokem, ale zvažte to jako celek. Výjimečně může nastat i souběh investice a neinvestice, ale musí to být technologicky neprovázané zásahy.

  TZ se zařazuje do majetku zápisem 021/ 042 a zvýší se o něj účetní cena budovy v majetku. 

• Vrácený finanční far

  03. 09. 2025

  V roce 2022 jsme obdrželi na účet obce finanční dar ve výši 100.000 Kč od fyzické osoby na zvelebení obce. Dar jsme dostali beze smlouvy. Zaúčtováno pol.2321, 672.
  Jelikož se dárci zdá, že finanční dar nebyl využit tak, jak si představoval, rozhodlo se zastupitelstvo v letošním roce celou finanční částku zaslat zpět dárci na účet. Jak prosím tuto vratku zaúčtovat?

  Vratku zaúčtujte 672 MD/ 231 D, RS odpa podle účelu daru (obecný např. 3639, 3900), pol. 5902.

  Je to dobrovolné vrácení, když nebyly stanoveny podmínky, asi by to nebylo vyhamatelné jako bezdůvodné obohacení, tak volím pol. 5902, nikoliv 5909, byť to není vyloženě z finančního vypořádání. Dříve byly vratky darů u pol. 5909, když nebyly z vypořádání, přesunulo se do položky 5902. V odst. 2 položky 5902 je uveden příklad vrácení nespotřebované výše daru, ale uvozuje to slovo "například", tedy obsahově na pol. 5902 momentálně patří vrácení peněžitého daru obecně.

• Uplatnění nároku na odpočet DPH u přístavby mateřské školy

  03. 09. 2025

  Obec bude realizovat přístavbu MŠ, ve které se budou přistavovat dvě části. V první bude jídelna vařící pro MŠ, ZŠ a cizí strávníky a ve druhé bude třída, kterou bude využívat jak MŠ, tak plánujeme tento prostor pronajímat např. pro cvičení maminek s dětmi za úplatu.
  Nyní je budova mateřské školy v majetku obce a mateřská škola má budovu ve výpůjčce. Přístavbu bude financovat obec. Je možné uplatnit si nárok na odpočet DPH v tomto případě na obci a pokud ne, jaké máme udělat kroky, aby to bylo možné? Pokud by byl možný nárok na odpočet, poměřovala by se ekonomická činnost vs. neekonomická nebo bychom uplatňovali nárok na odpočet DPH podle koeficientu, který obec v současné době má?

  Zkusme si to rozdělit na několik variant:

  Prvotně si musíme definovat pozici MŠ - pokud jsem se správně díval, MŠ je neplátcem DPH.

  - přístavba jídelny - tedy danou činnost (stravování) realizuje beze sporu MŠ. Pokud bude budova poskytnuta MŠ formou výpůjčky, nebude zde obec dělat jakoukoliv ekonomickou činnost - tedy nemá nárok na odpočet DPH. Pokud by danou nemovitost pronajímala, potom u pronájmu neplátci by se muselo jednat o nájem od daně osvobozený bez nároku na odpočet DPH. Takže tady se mi to jeví tak, že pokud MŠ zůstává neplátcem DPH, tak nenajdete variantu, jak by mohl být uplatněn nějaký odpočet

  - přístavba učebny - pro využití v MŠ a případně další krátkodobé pronájmy - pokud by byla situace taková, že tato část budovy je vypůjčena/pronajata a dané krátkodobé pronájmy realizuje MŠ (svým jménem a na svůj účet - což by bylo logické, protože MŠ bude například hradit náklady na energie, asi i úklid) potom jsme v naprosto stejné pozici jako u té jídelny. Změna situace by nastala v momentě, když by to třeba bezplatně v určitou dobu využívala MŠ a mimo tuto dobu by to obec pronajímala pro krátkodobé zdaňované pronájmy (do 48 hodin), které by zatěžovala daní 21 %. Potom by zde byl souběh neekonomické činnosti (využití zdarma MŠ) a zdaňované činnosti a odpočet DPH by byl poměrem podle § 75 - přitom tento poměr by měl být odvozen od podílu pronájmů s DPH na celkovém využití třídy.

  Ostatní varianty mi přijdou krkolomné, až umělé.

• Směnná smlouva, nájemce v insolvenci

  03. 09. 2025

  1. Obec uzavřela směnnou smlouvu - směna pozemků. Obec získá pozemky v hodnotě 157 750 Kč a převede pozemky v hodnotě 250 000 Kč. Ve smlouvě je uvedeno, že rozdíl cen , tj. 92 250 Kč nebude nikdo doplácet. pozemky potřebuje obec k výstavbě cyklostezky.
  Stačí účtovat: 042/321 157 750 Kč
  311/647 157 750 Kč
  Zápočet 321/311 157 750 Kč
  Kdybych účtovala podle hodnot pozemků, zůstala by mi na 311 částka 92 250 Kč.
  2. Nájemce nebytových prostor je v insolvenci. Nyní jsme obdrželi fakturu za spotřebu el. energie dle podružného elektroměru. Mám vystavit fakturu, a protože nám ji asi nezaplatí, dělat k fa oprávky a až bude celá dooprávkovaná, tak ji odepsat, nebo přímo z došlé faktury dát spotřebu el. energie do nákladů? A na jaký účet, 502 nebo jiný?

  1. Účtujete dobře. Výnos ze směny je čistě hodnota nabývaného pozemku, když není sjednán doplatek. Vyřazení vašeho pozemku zaúčtujete 554 MD/ 031 D v jeho účetní ceně. 

  Jste plátci DPH, pokud by vámi pozbývaný pozemek podléhal odvodu, je potřeba to vzít v úvahu.

  Rozdíl v hodnotách pozemků zdůvodněte potřebou obce (cyklostezkou) a je vyřešeno.

  Ještě nevím, jak jste k uvedeným částkám přišli - u směny se nabývaný pozemek oceňuje cenou ze smlouvy (plus související výdaje, ty společné ve výši jedné poloviny). Když cena není uvedena ve smlouvě, oceňujeme RPC (již bez vedlejších nákladů).

  2. Postupujte klasicky, jak jste zvyklí, tzn. předpis pohledávky z vyúčtování na účet 311, zúčtování záloh. Když nezaplatí, tvořte k pohledávce za každých 90 dní po splatnosti OP ve výši 10 %. Do nákladů spotřebu nájemníka nedávejte, to až pak případně z odepsané pohledávky (557), když pohledávka zanikne nebo bude nedobytná. Pohledávka se z rozvahy nevyřazuje automaticky, když jsou OP 100 %, musí být právní důvod.

  Prosíme pro příště - v rámci jednoho dotazu neřešíme vícečetné dotazy, toto bylo takové celkem dílčí, tak ještě uznáváme, když je ten začátek :)

• Stravenka pro komise na volby 2025

  03. 09. 2025

  Prosím o konzultaci ohledně stravování na volbách 2025. Každý rok objednávám 16ks stravenek (pro dvě volební komise á 4 lidi na dva dny voleb). Stravné pro rok 2025 je 148 Kč odpovídající dolní hranici stravného při pracovní cestě podle zákoníku práce. Letos mi paní z firmy na stravenky napsala že v hodnotě 148 Kč stravenky nemají a ,,Dle vyhlášky by měla být hodnota pro volby 123,90 Kč. V tomto případě Vám můžeme nabídnout hodnotu 123 Kč což je 70% horního limitu stravného,, Jsem teď zmatená a přemýšlím jestli jsem to dělala celé roky dobře. Ale vím, že jiné obce které nekupují stravenky pro své lidi v komisi, nakoupí např. potraviny v té hodnotě 148Kč.
  Účtování mám:
  zálohovou fa
  314 01/231 10 odpa typ voleb 6114/5169 UZ 98071 2 779,40 Kč
  přijde fa
  -produkt 263 01/321 01 2 368,00 Kč
  -služba 518 01/321 01 121,00 Kč
  -doprava 518 01/321 01 290,40 Kč
  zúčt. záloh 321 01/314 01 2 779,40 Kč
  výdej v den voleb
  2 368,00 Kč 55% 501 01/263 01 1 302,40 Kč
  45% 528 01/263 01 1 065,60 Kč

  K financování výdajů na volby aplikujeme metodiku MF:

  https://www.mfcr.cz/cs/rozpoctova-politika/uzemni-rozpocty/legislativa-a-metodicka-podpora-uzemnich-rozpoctu/2013/smernice-ministerstva-financi-o-postupu-48930

  U stravenek se od roku 2024 posuzuje nárok na osvobození stejně jako u stravenkového paušálu. 

  Podívejte se na tento dotaz, kde je odkaz na informaci MF k tomuto tématu:

  https://www.obecuctuje.cz/dotazy?hledat=volby+p%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvek+na+stravov%C3%A1n%C3%AD&jak=fraze

  Je tam vysvětleno, že pokud zakoupené občerstvení bude mít charakter hlavního jídla, také se do limitu počítá, drobné občerstvení nikoliv.

  Tedy pokud obec nakoupí chlebíčky, koláčky, ovoce apod. (viz info MF výše), může vyčerpat částku volebního výdaje 148 Kč a členům OVK to nezdaňuje. 

  Vše výše uvedené má souvislost s tím, zda příjem ze stravného členům OVK zdanit, či nikoliv. Pokud jim poskytnete stravenku nebo naturální občerstvení charakteru hlavního jídla, musíte hlídat limit pro osvobození, tedy aby se jim nedanilo, musí být částka stravenky ve vašem případě 70 % hodnoty horního limitu stravného (ne dolního limitu 148 Kč, ale 70 % horního limitu 177 Kč). Odpovídá to částce 123,90 Kč.

  Když to shrnu - výdaje na občerstvení můžete sice dle směrnice k financování voleb uplatnit až do částky 148 Kč, ale pokud jim dáte stravenku v hodnotě 148 Kč, musíte částku nad 123,90 Kč zdanit. Proto firma navrhuje částku stravenky 123 Kč - aby se jim danit rozdíl nemusel. 

  Cituji vám k tomu ještě příslušnou část směrnice k financování voleb:

  j) občerstvení s výjimkou alkoholických nápojů. Občerstvení může poskytnout příslušný obecní úřad přednostně jako nepeněžité plnění, a to i formou stravenek, členům okrskových volebních komisí, jestliže úkoly stanovené okrskovým volebním komisím budou vyžadovat neustálou přítomnost jejich členů v době od vzniku členství v okrskové volební komisi do ukončení její činnosti, a dalším osobám podílejícím se na zabezpečení úkolů obcí a krajů od zahájení činností spojených s volbami až do ukončení činnosti okrskových volebních komisí. Výdaje na občerstvení se stanoví ve výši dolní hranice stanovené sazby stravného podle zákoníku práce3). Občerstvení v limitu základní výše stravného lze poskytnout nejdříve po 4 hodinách nepřetržité přítomnosti, na poskytnutí občerstvení však není právní nárok. Obdobné občerstvení lze poskytnout pozorovatelům mezinárodních institucí, kteří sledují průběh a konání voleb. Tyto výdaje se zahrnují podle platné rozpočtové skladby do položky 5175 - Pohoštění, případně 5169 - Nákup ostatních služeb,

  Účtování máte dobře. Jen to rozdělování nákladových účtů nedělejte. Ze zákona č. 586/1992 Sb. to procentické rozdělení už vypadlo, stravenky se na účet 527 mohou dát, když je právo zaměstnance zakotvené ve vnitřním předpise, jinak účet 528.