Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dobrý den, mohla bych poprosit o správné účtování? Jedná se mi o předpis a úhradu příspěvku na penzijní poj., který obecní úřad posílá přímo penzijní společnosti na účet našeho zaměstnance a zaměstnanec má tento příspěvek zohledněný ve mzdě.
Chtěla bych vás požádat, zda by bylo možné třeba na základě "rekapitulace mezd" z programu, kterou bych vám případně poslala do emailu, udělat do dotazů nebo do dokumentů vzorové účtování mezd. Ptám se z toho důvodu, že jsem nenašla komplexní účtování mezd, ve kterém by byl zohledněn příspěvek na penzijní poj. a stravenkový paušál. Děkuji.
Moc děkuji za vzory směrnic. Díky vám byla jejich aktualizace vyřešena v pohodě.
Přeji vám hezké léto a mějte se moc hezky.
Předpis příspěvku zaúčtujete 527/ 333, úhrada s pol. pol. 5499, odpa zaměstanců. Nic jiného v tom není. Je to pořád závazek k zaměstnanci z titulu nároku dle směrnice, nikoliv k pojišťovně. Pravidla pro osvobození asi znáte - k tomu máme v lednu aktualizovaný dokument (Benefity zaměstnanců).
Postupy účtování mezd najdete i e-publikaci účetní souvztažnosti. Máme podrobně zpracováno.
Obec pořídila kompostéry z dotace OPŽP - číslo projektu CZ.05.01.05/01/24_068/0004954. Pořád jsem čekala, až přijde rozhodnutí, ale protože se nemohu dočkat. zatím je v ruce nemám tak píšu alespoň takto.
Celkem jsme za kompostéry (200 Ks) vynaložili 1 176 120 Kč Zaúčtovala jsem
na MD 558/ D 321, Úhrada - MD 321/ D 231 3725 5137 Nástroj 148 Zdroj 5, ÚZ 15016 ve výši 646866Kč - 55 % , zbytek - 45% Nástroj 148 Zdroj 1 - 529 254Kč. Vše ORG 372. V této výši i zařadím 200 ks kompostérů do majetku.
Máme i další náklady s pořízením kompostérů a vyřízením dotace spojené. administrace žádosti - 12100 Kč, analýza odpadů a projektová dokumentace - 17240 Kč, výběrové řízení na dodavatele 27830 Kč a zajištění podkladů pro rozhodnutí - 27830 Kč. Vše jsem zatím účtovala na služby 518 - bez nějakého značení. Hlavně analýza odpadů a projektová dokumentace byly zpracovány v loňském roce - vystavena faktura i úhrada.
Měly by to být paušální výdaje ve výši 7%. Ve schválené výzvě na stránkách OPŽP jsem našla výši skutečných nákladů 1 294 700 Kč. Z toho dotace EU 712 085 Kč, zbytek 582 615Kč. Prosím tedy o radu, jak to vše skutečně zpracovat. Děkuji a krásné prázdniny.
Když všechny náklady sečtu, vychází mi 1261120 Kč. Přímé výdaje 1176120 Kč, nepřímé výdaje 85 tis. Kč. Skutečné výdaje jsou nižší, než způsobilé z rozhodnutí, tzn. dotace bude nakonec takto:
přímá dotace 55 % z částky 1176120 Kč
nepřímá dotace: pokud je sazba nepřímých výdajů 7 %, tak nepřímé výdaje budou určeny v částce 7 % z 1176120 Kč = 82328,40 Kč, 55 % z toho je nepřímá dotace 45 280,62 Kč, vlastní podíl je rozdíl 37 047,78 Kč. Nepřímé výdaje budete značit v těchto částkách, rozdíl mezi skutečnými výdaji 85 tis. Kč a paušálními 82 328,40 Kč jsou nezpůsobilé nepřímé výdaje (jen org).
Až přijde rozhodnutí, tak výdaje dooznačte zpětně (loňské výdaje jen ručně na doklady), do té doby nic k dotaci účetně neřeště.
Dobrý den,
moc bych Vás chtěla poprosit s pomocí této dotace na realizaci projektu: "Zpracování digitálního povodňového plánu a varovného informačního systému pro město". Bohužel Rozhodnutí je z datumem nabytí účinnosti 7.5.2024, ale do ruky se mi to dostalo až 27.6.2025, což je o více jak rok později. V minulém roce to mělo být již v účetnictví na podrozvaze a předpokládám na 955/999 . Neměla jsem vůbec tušení, že bylo o nějakou dotaci zažádáno - nikdo mi nic neřekla, ani neinformoval. V Rozhodnutí není žádné ÚZ, Zd, Ná a ani zda je to dotace investiční nebo neinvestiční a nebo zda obojí. Jediné co vím, že je to z EU a Zd5.
Moc Vás poprosím, zda by jste mi s touto dotací mohli nějak pomoci i s veškerým zaúčtováním.
Děkuji moc HŠ
PS: Rozhodnutí posílám e-mailem
Pokud chcete kompletní účtování, museli bychom mít kompletní podklady - i faktury apod. a odpověď pak zpracováváme v rámci zakázek. Jako odpověď na podaný dotaz řešíme jen dílčí záležitosti, zaúčtování celé dotace je již časově náročnější. V rámci zaplaceného dotazu zodpovím teď dílčí věci, ke kterým mám i informaci.
Zakázky uzavíráme dnes 30.6., takže jedině pak po prázdninách, kdybyste potřebovala.
Doúčtujte teď dotaci na podrozvahu, zápis 955/999, dle rozhodnutí bude vyúčtování za déle než rok. Asi doposud žádné peníze nepříšly? O přijatou zálohu se podrozvaha snižuje.
Podle § 11 odst. 8 vyhlášky č. 410/2009 Sb. se může účetní jednotka rozhodnout, že o povodňových plánech neúčtuje jako o dlouhodobém nehmotném majetku. Z toho tedy vyplývá, že pokud nemáte ve směrnici nic stanoveno, účtujete ho jako nehmotný majetek. Pokud ho nechcete účtovat jako nehmotný majetek, je to v souladu s vyhláškou možné, ale jen pokud se tak rozhodnete, což znamená si to i jasně stanovit ve směrnici k dlouhodobému majetku. Takže se rozhodněte, abyste byli i v souladu s druhem dotace - nevím, jestli je investiční nebo neinvestiční, to si musíte dohledat v podkladech k dotaci.
Ohledně značení, je zde jen podíl EU a vlastní podíl (bez podílu SR). Dotaci z EU budete značit účelovým znakem, nástrojem 148 a zdrojem 5, vlastní podíl nástrojem 148 a zdrojem 1. Účelové znaky volte podle toho, zda je to investice nebo neinvestice:
ÚZ 15016 - OPŽP 2021-2027 – EU – neinvestice
ÚZ -15501 - OPŽP 2021-2027 – EU – investice
Pozor na to, že částka dotace je rozdělena na přímou dotaci (na přímé realizační výdaje) a nepřímou dotaci (na vedlejší související výdaje). Nepřímá část dotace je vždy neinvestiční, nepřímé výdaje ale účtujeme podle toho, jaké jsou charakteru - mohou se účtovat i jako investiční, jen se značí neinvestičním ÚZ a nepřímá dotace se přijme na pol. 4116. Rozdělení na přímou a nepřímou část musí opět dodat administrátor dotace. K nepřímým výdajům je na stránkách již dost odpovědí, kdybyste si chtěla nastudovat.
Loňské výdaje označíte již jen ručně na doklady.
Dobrý den,
chtěli bychom požádat o zodpovězení následujícího:
1. Obec má pozemek (komunikaci), který je veřejně užíván, ale části pozemku pronajímá obec sezónně pro předzahrádky (jako osvobozené plnění, ale i s DPH, když to má nájemce pro ekonomickou činnost), dále zde obec vydává rezidentní parkovací karty (s DPH, tyto části pozemků jsou vymezeny směrnicí) a další část pozemku pronajímá Technickým službám s DPH, které zde následně vybírají poplatky z parkovacích automatů. Máme takovýto pozemek celý zařadit do obchodního majetku, aniž bychom dávali do OM části pozemku, nebo nemusíme zařazovat do OM vůbec?
2. Pokud má obec pozemek - komunikaci veřejně přístupnou, ale části mají některé fyzické osoby připlocené ke svým zahrádkám nebo zde obec pronajímá části pro vývěsní skříňky, tak takový pozemek do OM dávat nemusíme nebo máme, pokud je tam pronájem? Obec pronajímá pozemek (zahrada) za symbolické nájemné, takovýto pozemek máme v OM, je to tak správně?
3. v KN je stavba bytového domu zapsána jako objekt bydlení, je nutné provést změnu způsobu využití z objektu bydlení na bytový dům i v KN?
4. Obec má na část pozemku uzavřenou smlouvu budoucí kupní, budoucí kupující zde má do 5 let postavit trafostanici (zatím se vyřizuje povolení). Pozemek je v současné době veřejně přístupný, dle ÚP se jedná o plochy občanské vybavení veřejné, pozemek není pronajat a není v OM. Až by zde byla stavba postavena a zaměřena dostane pozemek pod stavbou nové parc.č. Bude prodej pozemku pod stavbou podléhat DPH /máme ho do OM přeřadit?/ nebo bude prodej mimo režim DPH?
Děkujeme
K prvnímu bodu - podle mne máte všechny možnosti, které zde popisujete - tedy dát ho tam plně, nedat vůbec nebo dát jen věcně vymezenou část. Je to na Vašem rozhodnutí.
K druhému bodu - pokud je to připlocené a pronajímané v dané části - já bych se k tomu asi choval !věcně" - že je to jasně oddělitelná část a do OM tuto část dal (on je trochu problém ve vymezení, co je pro účely DPH jeden pozemek). Ale nikde to není popsáno - dokáži si i představit Vaši argumentaci, že to do OM nedáte. Vývěsní cedule - to je jako bod. 1. No a symbolický nájem - já nevím, jak symbolický je - ale pro mne třeba pronájem pozemku za 1 Kč za rok, pokud se jedná třeba o normální pozemek 500 m2 není ekonomickou činností - tedy podle mne to ani nemá být v OM.
K třetímu bodu - jestli Vás to zajímá kvůli sazbě - tak nyní jde o to, že striktně podle zákona to není bytový dům. Nicméně sazba 12 % může být ještě v situaci, kdy dokáži, že byty do 120m2 (případně jiné typy sociálního bydlení) tvoří více než polovinu podlahové plochy - potom je také snížená sazba. Ale již to musíte dokazovat propočtem. Takže za mne je jednodušší snažit se v tomto případě dosáhnout přepisu v KN
K čtvrtému případu- tam nejsem schopen podle Vašich informací úplně rozhodnout prvotně bych chtěl upozornit, že DUZP je již předáním - tedy v okamžiku, kdy jim pozemek dáte k dispozici (byť ještě porávně nebude jejich), kdy se takjé o něj mají začít starat - tehdy dojde k DUZP. No a k DUZP se bude vyhodnocovat naplnění podmínek z hlediska DPH - tak jak to popisujete, tak bych předpokládal, že bude dovoditelné, že to je transakce se "soukromým majetkem" mimo režim DPH - tedy nebude to předmětem daně. Ale to jen odhaduji - nevím, zda nemůžete také být v pozici "aktivního hráče" - potom by nebylo rozhodující, že to není v OM (pozemek jste mohli koupit za účelem prodeje, dlěat nějaké úpravy, aby se tam dala stavba postavit ...) a podle Vašeho popisu by to potm klidně do režimu s DPH sklouzlo.
Jakým způsobem a zda vůbec musí zřizovatel PO do zřizovací listiny (ZL) promítnout vymezení majetkových práv ke svěřenému nemovitému majetku, který PO dále pronajímá, a to v návaznosti na podřazení pod hlavní nebo doplňkovou činnost . Postačí obecné vymezení, aniž by podřazení pod hlavní nebo doplňkovou činnost ve ZL přímo zaznělo? Děkujeme za odpověď.
Já jsem přesvědčen, že máte výslovně určit, zda pronájem nemovitého majetku bude hlavní či doplňkovou činností. Mohou také úplně jednoduše nastat situace, kdy je to potřeba upřesnit i tak, že určitá část pronájmů bude činností hlavní (protože po PO chcete, aby tyto pronájmy realizovala bez ohledu na ekonomickou efektivitu) a část činností doplňkovou (tedy ty mají dělat jedině tehdy, pokud to bude ekonomicky efektivní). Za mne tedy do ZL určitě ano a v některých případech se to může objevit i v obou činnostech - pro každou činnost v jiné specifické situaci, kterou zase mám popsat v ZL.
Dobrý den,
koupili jsme plechový skladový kontejner, terén pod ním bude jen vysypaný makadamem, nebude pevně ukotvený, ale převážet jej neplánujeme, zařadit jako stavbu? A v tom případě i vedlejší náklady na převoz kontejneru a ten makadam? Děkuji.
Makadamový podklad bych zaúčtovala jako stavbu - zpevněnou plochu (asi bude i zhutněno). Kontejner jako samostatnou věc, do 40 tis. Kč účet 028, nad 40 tis. Kč účet 022. Do ceny kontejneru patří náklady související s jeho pořízením, jako je například dopravné.
Pokud je však záměr využívat jako trvale umístěnou stavbou, je možné vyhodnotit i jako stavbu, připadá mi to však zbytečné, kontejner je přemístitelný. Stavba nemusí být pevně spojena se zemí, může být např. i ve větvích apod., jde spíše o použití stavebních technologií a způsob využití. Ten skladový kontejner, je přeci jen spíše věcí.
Dobrý den,
budeme přecházet ze stravenek na stravenkový paušál. Vytvořili jsme si novou směrnici, že všechny benefity - stravenkový paušál, poukázky na sport i příspěvek na penzijní připojištění budeme hradit přímo z rozpočtu obce. Dosud jsme měli sociální fond, ale ne na samostatném účtu, ale na běžném účtu. Na začátku roku jsem vždy zaúčtovala na účet MD401 a D419 nějakou částku. Na konci roku jsem tam buď něco přidala nebo mi zůstatek přešel do dalšího roku. Jak mám nyní zůstatek z těchto účtů dostat pryč? Náklady na tyto benefity budu nyní účtovat na účet 527 nebo 528? Děkuji.
Zrušení sociálního fondu (musí být schváleno v ZO) proúčtujete 419 MD/ 401 D, tím to vynulujete. I při rozvahovém účtování fondu se měly benefity při čerpání zaúčtovat na účet 527 nebo 528.
Nyní vám vymizí jen zápis tvorby a čerpání fondu a jak píšete - budete rovnou účtovat o poskytnutí benefitů. Na účet 527 patří benefity, které jsou daňově uznatelné, na účet 528 daňově neuznatelné (vyhláška v obsahové náplni účtu 527 odkazuje na zákon o daních z příjmů).
Například penzijní připojištění:
Předpis 527/ 333, úhrada s pol. pol. 5499, odpa zaměstanců.
Účet 528 v případě, že by nárok na tento příspěvek nevyplýval z vnitřních předpisů (viz odkaz na zákon o daních z příjmů).
Benefit na sport účet 528, stravenkový paušál účet 527.
Pozor na podmínky osvobození, viz náš dokument z 27.1.2025:
https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?jak=fraze&hledat=Benefity%20zam%C4%9Bstnanc%C5%AF
Dobrý den,
v souvislosti ze zrušením naší příspěvkové organizace ke 30.6.2025 zpracováváme mimořádnou uzávěrku a již nyní víme, že bude záporný hospodářský výsledek. Na stránkách Jihomoravského kraje je zveřejněna metodika jak postupovat při sloučení a zrušení příspěvkových organizací, ze které vyplývá, že pokud účetní jednotka předpokládá, že hospodářským výsledkem jejího hospodaření bude ztráta, včetně ztráty z minulých účetních období je nutné, aby se souhlasem zřizovatele před uzavřením účetních knih ztrátu vyrovnala… Metodika odkazuje na účet 902. Předpokládáme tedy, že rada schválí usnesení, ve kterém souhlasí se zaúčtováním ztráty u příspěvkové organizace ke 30.6.2025. Prosíme tedy radu, zda je náš předpoklad s usnesením rady správný a dále o radu, jak zaúčtovat výsledek hospodaření ke 30.6. Moc děkujeme
Metodika je zveřejněna již v archivu:
https://www.kr-jihomoravsky.cz/archiv/linux/metodicke_listy/oe/PO.htm
Účet 902 byl určen dříve pro fondy, po reformě v roce 2010 se překlopil na účet 401, tzn. postup, který jste našla, již není v současné době relevantní.
Ke zrušení PO máme zveřejněn konkrétní postup v rámci dokumentu ze 4.1.2021:
Dobrý den, máme u Monety zřízen revolvingový úvěr. Mohu poprosit o účtování. Museli jsem si zřídit účet u Monety, kam posílá starosta peníze a následně teprve na náš běžný účet. děkuji.
Revolvingový účet je svým účelem úvěrový - při čerpání, když se dostanete do minusu účet 281 s pol. 8113.
Těm převodům se přiznám, že moc nerozumím - to myslíte tak, že jste si u Monety zřídili další běžný účet, který používáte jako meziúčet k vašemu původnímu BÚ? Na úvěrový účet byste měli posílat splátky úvěru 281/231 D 8114.
Pokud bude mít účet více charakter možnosti využití debetu - typ kontokorentu, pak je postup dle knihy Rozpočtová skladba, str. 240, účtuje se jen dle zůstatku - pokud se dostane účet do minusu k čtvrtletním závěrkám: 231 8905/281 a na začátku dalšího měsíce zpět na 231.
Dobrý den, v době, kdy jsem měla dovolenou bylo svoláno ZO ohledně výzvy 2 z Ministerstva vnitra - HZS ČR ohledně podání žádosti o poskytnutí účelové neinvestiční dotace na mimořádné odměny pro členy JSDH (Ti nejsou zaměstnanci OU) v souvislosti se zásahy při mimořádných událostech způsobených tlakovou níží Boris. V bodu 2. (výzvy) jsou uznatelnými výdaji buď mimořádné odměny nebo finanční dary členům JSDH. V důvodové zprávě byly schváleny mimořádné odměny pro členy JSDH. Podle výzvy 2, musí být vyplaceny do 30.6.2025. Ty jsem vyplatila, na základě darovacích smluv. Komunikovala jsem s auditory, jak jim vyplatit mimořádnou odměnu??? (co schválilo ZO), když nejsou zaměstnanci. Taky jsme se shodli na finančním daru, jak je ve výzvě, protože jakým jiným způsobem bych mohla dát osobě mimořádnou odměnu, která není zaměstnána. Dohoda o prov. práce, refundace nejsou uznatelnými náklady v této výzvě.
Jde mi o to, abych to měla z mé strany v pořádku, když v usnesení je slovo odměna a ne dar. Děkuji.
Pokud to právně pojmete jako dar, podle podmínek dotace to bude uznatelný výdaj. Možná se to ale vyřešilo moc narychlo - nevím, jestli bude v pořádku, když se schválila mimořádná odměna a vyplatilo se to jako dar, to vypadá na první pohled jako nesoulad, který by mohl poskytovatel dotace vytknout.
Jinak se k tomu moc už nevyjadřuju - kdybyste to poskytli za zásah, je to závislá činnost, tady ale asi podle všeho to obhájíte jako finanční dar ve smyslu ocenění, když to MV takto akceptuje, tak to tak vyplatit můžete.
Naše obec řeší záležitost vlastnictví dvou kamenných železničních nadjezdů z let 1870 postavených při budování trati, kdy vzpěry mostů jsou na parcele Správy železnic, státní organizace, a tato organizace vyzývá naši obec ohledně údržby mostů. Obec je nyní nemá ve svém majetku, ale měla by je mít s odkazem na zákon z r.1951 aj. příloha 1.
K předání těchto objektů obec ve svém archivu nic nemá, ani v archivu úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ani v Okresním archivu Jihlava, Správa železnic s jejich podivem k těmto mostům taky nic nemá – ani např. zákresy staveb. Dotazem na odborné vyjádření k existenci umístění těchto staveb tj. mostů z hlediska KN jsme se dozvěděli, že mosty nejsou předmětem evidence v katastru nemovitostí.
Jak má tedy obec postupovat? Zastupitelé se obávají sjednávat s odbornou firmou nejnutnější opravu mostů, což je nyní v době výluky na této trati do konce srpna 2025 na podnět správce železnic nutné, když jsou mosty vzpěrami na cizím pozemku. Není to v rozporu, že by obec investovala na cizím pozemku, když ani v KN nebudou mosty zapsány?
Z hlediska účetního v případě zápisu těchto mostů jako nalezeného majetku bych účtovala 021/401. Potřebuji usnesení aspoň RO na pořízení mostů do majetku?
Ještě mám problém s oceněním (nechceme řešit přes odhadce)
Ocenění: reprodukční pořizovací cenou dle vyhlášky 441/2013Sb: jsem si našla ZCU=ZCxK5xKj (ZC za měrnou jednotku tedy m2 příl. č. 15 bod 4 mosty - zde nemohu vybrat z konstrukční charakteristiky jde o most pozemních komunikací, ale kámen jako druh vodorovné konstrukce není v možnostech je tam buď beton nebo kov - tak nemohu vybrat, K5 koef. polohový v příl.č. 20 obec do 1000ob.= 0,80, dále Ki koef. změny cen staveb dle příl. č. 41 mi vychází 2,984). Mám správný výpočet? Nelze třeba zohlednit rok výstavby tj. stáří 155 let a pořídit za 1Kč? Ale nejedná se o kulturní ani církevní památku tak asi ne? Mosty jsou krásné mají tři oblouky a jsou z trati vysoké kolem 20 m.
Děkuji
Celé to vypadá spíše na právní problém. Podle všeho se k vlastnictví mostu ale nikdo nehlásí a máte snahu ho opravit. V takovém případě, když k vlastnictví nějaký právní titul máte - hovoříte o zákonu z roku 1951 - jako vícenález bych jej zařadila. Je-li ale most umístěn na cizím pozemku, je potřeba to s vlastníkem mít právně ošetřené (věcné břemeno kvůli údržbě apod.).
Výpočet ceny jako RPC můžete použít z vyhlášky. Když tam není uveden stejný materiál, vyberte podobný. Ocenění 1 Kč zde použít nepůjde.
Dobrý den, obec uzavřela 2025 smlouvu s naším krajem o poskytnutí dotace v rámci dotačního programu ENERGION – Podpora energetických úsporných opatření Jihomoravském kraji. Dotace je na průkazy energetické náročnosti budov. Dotaci jsme již obdrželi (2025). Fakturu za štítky ještě nemáme. Dotaci musíme použít do konce roku 2025. Vyúčtování musíme předložit do 31. 1. 2026. Jak prosím účtovat.
Na základě podepsané smlouvy o poskytnutí dotace jste měli účtovat o podmíněné pohledávce na podrozvaze zápisem 915 MD / 999 D ve výši dotace. Přijatá finanční prostředky účtovat jako zálohu zápisem 231 MD / 374 D a odúčtovat z podrozvahy zápisem 999 MD / 915 D.
Energetické průkazy jsou provozní náklad, obdobně jako revize. Účet 518, položka 5169, paragraf volte podle účelu budovy (úřad 6171, škola 3113...). Případně lze u hromadného pořizování zvolit i souhrrný paragraf 3639 pro všechny budovy jako celek.
V případě, kdy by se energetický průkaz zpracovával v souvislosti s investicí (novou stavbou), patřil by do její ceny jako související (investiční) výdaj.
Nezmiňujete se o jakou dotaci jde, zda neinvestiční nebo investiční a jak máte v plánu průkazy účtovat. Neinvestiční dotace se zúčtovává proti účtu 672, investiční proti účtu 403.
Pokud letos budete mít náklady, a to asi budete, pokud máte v podmínce, že dotaci musíte vyčerpat do konce roku. Tak byste měli účtovat o dohadné položce zápisem 388 MD / 672 D (v případě neinvestice, 403 v případě investice) v procentním podílu dotace na uznatelné náklady, max. do výše dotace.
Účtování o schváleném ZVA, předpokládám že proběhne až v roce 2026: 348 MD / 388 D ve výši účtované dohady, zúčtování zálohy 374 MD / 348 D. Pokud by vyúčtování bylo už v roce 2025, tak se neúčtuje o dohadné položce k 31.12., ale předepíšete pohledávku rovnou do výnosů zápisem 348 MD / 672 D (neivestiční dotace, 403 investiční dotace) a zúčtujete zálohu 374 MD / 348 D.
Co se týká značení, např. ÚZ, tuto informaci Vám poskytnou přímo na Jihomoravském kraji. Kraje mají své ÚZ a třeba u některých typů dotací ani nejsou.
Prosíme o radu s rozpočtovým zatříděním.
OSS uzavře smlouvu o nájmu bytu s ustanovením:
„Měsíční nájemné se stanovuje dohodou ve výši ........................ Kč (slovy: ................................ korun českých) a celková úhrada měsíčních záloh na služby spojené s nájmem bytu je stanovena ve výši ........................ Kč (slovy: ................................ korun českých).“
Varianta 1. – zúčtovací období 1.1. – 31.12.2024
Rozpočtové zatřídění příjmu z nájmu bytu na RP 2132 a na zálohy služeb RP 2111, nebo lze celé zatřídit na RP 2132 ?
V dubnu 2025 provede OSS vyúčtování. Pokud OSS eviduje přeplatek, vrací klientovi z RP 5909 nebo lze z RP 2111 ?
Varianta 2. – zúčtovací období 1.3. 2024 – 31.3.2025
V červnu 2025 provede OSS vyúčtování. Pokud OSS eviduje přeplatek, vrací klientovi z RP 5909 a část z RP 2111, nebo lze celé z RP 2111 ?
Varianta 3.
a) Lze případný přeplatek služeb použít na úhradu dlužného nájemného, případně na dlužné nájemné jiné (např. pachtovní) nájemní smlouvy téhož klienta?
b) Lze případný přeplatek služeb použít na úhradu nájemného (před splatností), případně na nájemné (před splatností) jiné nájemní smlouvy téhož klienta?
Pokud ve smlouvě máte zálohy na služby oddělené od nájmu, tak bych služby účtovala rozpočtově na správné paragrafy. Jak píšete pol. 2132 - nájem, služby - pol. 2111.
Pol. 5909 je určena pro přeplatky mezi zaplacenými zálohami a skutečnými výdaji v meziročním vyúčtování. Takže v první variantě bych použila tuto pol. 5909, jedná se o vratku příjmů z minulého roku.
V druhé variantě, správnější by bylo vyúčtovat náklady a zálohy zvlášť roku 2024 a 2025. A podle toho použít položky. Když to pošlete vše s pol. 2111, tak by nebylo vhodné se na pol. dostat do mínusu. Předpokládám, že účtujete výsledkově a ke konci roku je účtováno o dohadných položkách.
Varianta 3 a) Poskytovatel služeb (pronajímatel) je povinen přeplatek vrátit příjemci služeb (nájemníkovi) ve stanovené lhůtě. Přeplatek může být započten na úhradu dalšího nájemného, záloh na služby nebo jiných plateb spojených s užíváním bytu. Ale je vhodné se předem domluvit s nájemníkem. Pokud taková dohoda není, tak pronajímatel má povinnost přeplatek vrátit. V případě existence dluhů nájemníka vůči pronajímateli je však pronajímatel oprávněn přeplatek rovnou započíst na úhradu dluhů. Výše uvedené pak pochopitelně neplatí, uhrazení dluhů má před vyplacením přeplatku nájemníkovi přednost. Pronajímatel je dokonce oprávněn tuto skutečnost nájemníkovi písemně oznámit už ve chvíli, kdy mu předloží vyúčtování. Tedy uvede, že provedl vyúčtování, tam vznikl přeplatek, tento přeplatek pronajímatel započítává na úhradu dluhu na nájmu za určitý měsíc a peníze tak poslat nemusí.
Co se týká varianty 3 b) nemám právní vzdělání, ale z výše uvedeného mi vyplývá, že započíst mohu, ale pouze v jednom nájemním vztahu. Další nájemní smlouva není jeden nájemní vztah. Tak osobně bych to nedělala, maximálně po písemné dohodě s pronajímatelem a to si nejsem právně jistá, zda je to možné. To je spíše otázka pro právníka.
Dobrý den,
mám dotaz týkající se záloh na služby od nájemníků. Máme 4 obecní byty a paní kontrolorka od nás požaduje, abych účtovala zálohy na služby od nájemníků na dohadu k 31.12., vyúčtování záloh provádím v červenci následujícího roku. Prosím, jak mám tedy správně účtovat.
A ještě mám jeden dotaz. Při přezkumu mi bylo sděleno, že máme mít stanovení výše ocenění pohledávek a závazků (mít ve směrnici?), neboť na účtu 311 máme k 31.12. jednoho neplatiče a k inventurnímu soupisu účtu 311 jsem doložila přehled plateb a dopis dlužníkovi. Paní kontrolorka mě odkázala na vyhlášku č.270/2010 Sb., § 3 Inventarizační činnosti, odst. 1 píms. j) kde je uvedeno: "stanoví výši ocenění pohledávek a závazků, od které bude prováděno vzájemné odsouhlasení jednotlivých pohledávek a závazků a zajišťuje toto odsouhlasení". Moc tedy z toho moudrá nejsem, tak jsem chtěla poradit, jak dále postupovat. Jsme malá obec a dlužníky další nemáme. Děkuji moc za odpovědi a přeji hezký den.
Pokud máte náklady ke službám v roce 2024, účtujete tedy výsledkově. Ukážu na příkladu přeúčtování energií. Vámi zaplacené zálohy máte na 314, k 31.12.2024 účtuje o dohadě 502 MD / 389 D, přijaté zálohy od nájemníků 231 MD / 324 D. Pak je ale správné zaúčtovat k 31.12.2024 také dohadu do výnosů od nájemníků zápisem 388/602, když se vyúčtuje až v dalším roce.
A nebo byste mohla účtovat rozvahově a pak nemusíte řešit akruál - aby se výnos z titulu přeúčtování dostal do období nákladu. Účtování rozvahově znamená, že byste příjem zálohy od nájemníka účtovala přes účet záloh 324, proti pol. 2111 a při vyúčtování od dodavatele použila účet 311 místo 502.
Účtování:
- zálohu dodavateli energie: 314 MD / 321 D.
- ke konci roku se neúčtuje o dohadné položce 502 MD / 389 D.
- zaplacené zálohy od nájemce 231 MD pol. 2111 / 324 D.
- vyúčtování od dodavatele (skutečná spotřeba) 311 MD / 321 D
- zúčtování záloh od nájemníka: 324 MD / 311 D
- příjem nedoplatku od nájemníka: 231 MD pol. 2111 / 311 D
- účtování přeplatku od nájemníka: 324 MD / 231 D pol. 5909
Účet 324 obecně "rozpustíte" v okamžiku, kdy nájemníkům jejich spotřebu vyúčtujete, proti pohledávce.
Např. o účtování záloh máme k dispozici videa viz odkaz, případně máme k účtování záloh i výkladový dokument.
https://www.obecuctuje.cz/videa/serie/21
Ocenění: Tím je asi myšleno, že byste měla mít ve směrnici stanoveno, jak oceňujete pohledávky a závazky. Vycházíte z par. 25 odst. 1 zákona o účetnictví.
Pohledávky a závazky při svém vzniku se oceňují jmenovitou hodnotou. Tzn, že se jedná o hodnotu, kterou má dlužník zaplatit nebo máte zaplatit vy. Nakoupené pohledávky nebo pohledávky nabyté vkladem se oceňují pořizovací hodnotou.
Dobrý den, chtěla bych se poradit, zda následující stavby můžeme vést mimo obchodní majetek? A následně tedy při případném prodeji vystupovat jako osoba nepovinna k dani (ačkoliv prodej je velmi nepravděpodobný)?
Energolávka: Stavba energolávky slouží k přemostění různých sítí, které nemohou procházet pod zemí (plyn, elektro apod.) Za umístění jedné z těchto sítí máme nájemní smlouvu (nájem s DPH). Ostatní sítě bez nájmu.
Autobusové přístřešky: Tyto primárně slouží veřejnosti, ale jejich plochy se pronajímají pro reklamu naším příspěvkovým organizacím, někdy zdarma, někdy za symbolickou cenu, někdy je to smlouva o výpůjčce. Jeden autobusový přístřešek (tedy část plochy) je pronajímán za normální cenu s DPH soukromé společnosti.
Náměstí: Stavba náměstí obsahuje samotnou vydlážděnou část a přilehlé komunikace a chodníky. Pouze vydlážděná část náměstí se několikrát do roka pronajímá na různé akce – některé nájmy jsou i zdarma. V některých případech se místo nájemného vybírá poplatek za zábor veřejného prostranství.
Veřejné osvětlení: Části některých sloupů veřejného osvětlení se pronajímají za účelem umístění reklamního poutače. Nájem je zdaňovaný. Nicméně primárně sloupy jsou součástí veřejného osvětlení jako celku. A dále máme případ, že ze sítě, na kterou je napojené veřejné osvětlení, je přeprodej elektrické energie na různé akce, které se konají v blízkosti (přefakturace elektrické energie je mimo DPH, zaúčtováno na 377).
Památníky, kapličky, zvoničky na hřbitově: Obecně na hřbitovech pronajímáme hrobová místa. Mám za to, že přilehlé chodníčky, zpevněné plochy, ploty jsou související stavby s hrobovými místy, tedy zařadíme do OM. Ale nejsem si jistá u veřejných památníků např. 2. SV, pro významné osobnosti apod. a také u kapliček či zvoniček, mohou být mimo OM?
Děkuji.
Vesměs se mne ptáte na stavby se smíšeným využitím - jak pro ekonomickou činnost, tak i mimo ni. Vesměs bych odpověděl, že si můžete vybrat (energolávka, autob. přístřešky, VO).
Hřbitov - chodníčky, zeď ... - za mne by se o spíše mělo zařadit do OM - souhlasím s Vaším pohledem. Pamáník bych ale do OM nezařazoval - sám o sobě k ekonomické činnosi neslouží. Kapličky a zvoničky na hřbiově - nevím - klidně lze dát asi i mimo OM.
A jen s čím mám reálnou nejistotu je náměstí. Ono bude zároveň asi komunikací - podle Zákona o pozemních komunikací. Asi někdo bude argumentovat, že by to měl být majetek v okruhu výkonu veřejné správy. Jenže když jej nedám do obchodního majetku, tak si v návaznosti na popis v KOOV z 1/2021 zablokuji možné částečné odpočty, což se mi nezdá spravedlivé, pokud byste náměstí v nějaké větší míře používali i k nájmům. Tak se mi nechce říkat jednoznačně, že ho nelze dát do obchodního majetku. Samozřejmě pokud vůbec něj nepočítáte s možnými odpočty, tak bych ho do OM nedával (to samozřejmě mohu - na což se vlastmě ptáte).
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková