Obec účtuje - Vše o účetnictví obcí

Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.

Dotazy

  • Dopravní obslužnost
    15. 05. 2025

    Prosím o postup zúčtování obslužnosti. Na konci roku 2024 389/572 v částce 263352kč - celková výše záloh. Vyúčtování v roce 2025, přeplatek 5006kč, zálohy na rok 2025 204163kč a ty poníženy o 5006, tak že na celý rok 199157Kč. Prý má být vidět účetně ten přeplatek.}

    Účetní zápis vyúčtování v roce 2025 zaplacených záloh za dopravní obslužnost v roce 2024 je:

    Předpis vyúčtování: 389 MD ve výši těch záloh (263.352,-- Kč) / 349 D ve výši skutečného vyúčtování a 572 D ve výši přeplatku 5.006,-- Kč

    Zúčtování zaplacených záloh ve výši skutečného vyúčtování zápisem 349 MD / 373.

    V tu chvíli Vám na zaplacených zálohách, účet 373, zůstane 5.006 Kč. K tomu budou přibývat další zálohy zaplacené v roce 2005. K 31.12.2025 zaúčtujete dohadnou položku zápisem 572 MD / 389 D asi také ve výši zaplacených záloh. 

    Jenom jsem zvolila v příkladu účet 349 - je určen pro závazky k vybraným místním vládním institucím (např. obce, kraje, PO). Nezmiňujete se, kdo dopravní obslužnost zajišťuje. Trochu předpokládám, že to bude PO Středočeského kraje. Pokud by to byl nějaký jiný subjekt, než místní vládní instituce, tak je třeba zvolit vhodnější účet, např. 345 a jiné.

    A ještě malá poznámka. Asi jste se přepsala v dotazu v dohadě ke konci roku, máte ji účetně zapsanou obráceně. Má být 572 MD / 389 D (i pro ostatní raději uvádím správný účetní tvar).

  • Nárok na odpočet DPH u stavby rybníka
    15. 05. 2025

    Městys bude realizovat stavbu rybníka, předmětem bude rekonstrukce a odbahnění stávající malé vodní (požární) nádrže, která byla v 70. letech vystavěna bez stavebního povolení, pozemek v KN ostatní plocha. Po dokončení stavebních prací bude rybník sloužit jako retenční nádrž. Z krajské dotace byla spolufinancována projektová dokumentace na tuto stavbu, při fakturaci projektové dokumentace jsme si nenárokovali odpočet DPH.
    Prosím, mohli bychom při stavbě rybníka mít nárok na odpočet DPH? A za jakých podmínek? Případně jaká testovací lhůta při odpočtu DPH? Mohli bychom si nárokovat odpočet DPH na vstupu v případě, že nově vybudovanou retenční nádrž budeme pronajímat neplátci DPH?}

    V tomto případě vidím možnost odpočtu DPH velice skepticky. Aby byl nárok na odpočet DPH, musí být prokázána souvislost se zdaňovanou ekonomickou činností. Pokud má být účel "retenční nádrž", tak si moc nedokáži představit, jaká zdaňovaná činnost by tam mohla probíhat.

    Například u nájmů - nájem neplátci DPH by byl povinně od daně osvobozen (pokud jsou neplněny charaktesriky nájmu). Jedině u nájmu plátci DPH k jeho ekonomické činnosti by bylo možné rozhodnout se pro nájem s DPH - což by umožnilo odpočet DPH. Nicméně pokud byste nájemce (plátce DPH) sehnali - není mi vůbec jasné, jakou ekonomickou činnost by tam nájemce prováděl - pokud by byl účel "retenční nádrž v obci" bez nějaké přímé vazby například na průmyslový areál.

    Pokud je to retenční nádrž, ani není reálné, aby tam bylo třeba poskytnuto právo rybolovu (jako druhý účel) - že by se šlo třeba na poměrný odpočet podle §75.

    Takže jsem hodně skeptický ohledně možnosti odpočtu - nemohu ale vyloučit, že konkrétní podmínky a charakter dané nádrže ve Vaší obci by to mohly umožňovat. Pokud máte nějaké konkrétní návrhy, jaká zdaňovaná činnost by tam byla, můžeme to dořešit mailem. Mne nenapadá prakticky nic.

  • Věcné břemeno obec oprávněná.
    14. 05. 2025

    Na obci bylo podél silnice I. třídy staré veřejné osvětlení, které vlastnil ČEZ. Rozhodli jsme se vyměnit staré VO za naše nové, rozšířit jej a postavit podél silnice I. tř. chodník. Při povolování stavby VO se vyjádřilo ŘSD, že nemá námitek, ale protože dojde k přeložce umístění protlaků kabelového vedení VO v silnici I. třídy, požaduje smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene (uzavřena 2016), kde je psáno, že výše náhrady za VB bude stanovena následně ve smlouvě o zřízení VB a přesného zaměření rozsahu. On totiž nešel ani odhadem stanovit rozsah tohoto VB, protože se zároveň se stavbou chodníku předělával průtah silnice I. třídy (stavba komunikace I. tř. a chodníku byla společná, obec jen ŘSD uhradila cenu chodníku). V r. 2018 bylo VO zkolaudováno a zařazeno do majetku. Chodník byl zkolaudován v r. 2019 (stejně tak komunikace I. tř.).
    Nyní se vyhotovuje GP a bude uzavírána smlouva o VB, kde bude stanovená částka. K ní připočtu vyhotovení GP a vklad do KN a zaúčtovala bych vše položkou 5122 účet 558 a zařadila bych na 028 (pokud bude částka za VB do 40 tisíc). Je to tak správně? Nebo mělo být věcné břemeno součástí stavby VO? Děkuji za odpověď.}

    Správně, když je uzavřena alespoň smlouva o smlouvě budoucí, má se VB dohadovat do ceny příslušné stavby zápisem 042/389. U vás ale podle popisu nebyla při zařazení informace k výši VB - ze smlouvy ani reálně to odhadnout asi prostě nešlo, tak můžete VB zaúčtovat teď jako samostatný majetek, jak píšete. Pokud by celkově bylo nad 40 tis. Kč, účtovalo by se 042/321, zařazení 022/042, pol. 6142.

    Když se opomene dohada vytvořit, lze zpětně opravit o VB vstupní cenu. Pokud by se vám nechtělo evidovat samostatně, tak si myslím, že i ve vašem případě obhájíte to, že to zpětně dozařadíte ke stavbě VO - VB věcně vzniklo v době pořizování majetku, jen se to teď formálně dořešilo. 

    Tak ve výsledku, jak budete chtít, nebo spíše, jak to obhájíte. U té dohady - vy jste jí měli vytvořit podle dostupných informací. K datu zařazení už se mělo vědět, jakou trasou VO vede, kolik m2 se zabere, tak udělat např. odhad. Ale pokud si myslíte, že udělat odhad bylo v době zařazení opravdu nereálné (nevěděli jste smluvní cenu), pak v logice, že dohada prostě účtována být neměla/nemohla se to může teď zařadit i samostatně.

    Omlouvám se za nejednoznačnou odpověď, ale tady je to trochu na vážkách, lze obhájit obojí, záleží, jak si vyargumentujete. 

  • Zařazení FVE
    14. 05. 2025

    Dobrý den, na základě předávacího protokolu budeme do majetku zařazovat FVE vybudovanou na střeše ZŠ a MŠ, na pořízení je schválena dotace SFŽP, výzva RES+ č. 3/2022. Po dobu udržitelnosti povedeme FVE na našich majetkových kartách, předání na p.o. proběhne až po jejím skončení (budovy jsou p.o. svěřeny k hospodaření). Majetkově máme FVE rozdělenou na technologickou část a TZ budov. Je možné u části FVE, která představuje technické zhodnocení budov, při zařazení nastavit životnost dle zbývající životnosti budov ZŠ a MŠ evidovaných u p.o. (cca 50 let)? Nebo jak nejlépe samostatné TZ do majetkové evidence obce nyní navést? Děkuji.}

    Celou FVE účtujte jako TZ, nerozdělujte technologickou část. Vyvětlujeme to v nedávném dokumentu k FVE. Ohledně doby životnosti je to na vás, ale můžete v kooperaci s PO plus minus nastavit životnost, která odpovídá budově, ať to neodepisujete zbytečně rychle. PO si pak přiřadí k budově až jí to v budoucnu předáte a bude pokračovat v odpisování po svém. 

  • Rozpočtová skladba
    13. 05. 2025

    Dobrý den, obec byla 100%ním vlastníkem společnosti s r.o.
    S.r.o. bylo nyní zlikvidováno, její majetek převádíme do majetku obce. S jakou rozpočtovou skladbou zaúčtovat navedení finančních prostředků zrušené společnosti na účet obce?

    Prosím o kontrolu zaúčtování a datumů:
    den ukončení likvidace 3.4.2025, k 4.4. 2025 vyřazuji fin. investici 549/062 a zařazuji majetek (vodovody) 021/649 a peníze na účtu 377/649 + 231/377.
    Děkuji.}

    Doporučujeme účtovat hodnotu majetku i peněžních prostředků jako snížení účtu 062. Na účet 569 nebo 665 pak rozdíl.

    V podstatě tedy budete účtovat tak, jak uvádíte, jen místo účtů 549 a 649 použijete účty 569 a 665.

    Příjmová položka bude 3202.

    Převzatý majetek by se měl ocenit v reprodukční pořizovací ceně. 

  • Obchodní majetek
    13. 05. 2025

    Dobrý den, mám několik dotazů ohledně určení či zařazení majetku do obchodního majetku (OM) z pohledu DPH a prosím o Váš názor.

    1) Která osoba nebo orgán je oprávněn určit, co patří nebo nepatří do OM? A dále kdo rozhoduje, z jak velké části bude majetek OM? (Mám na mysli osobu jako účetní nebo ekonom na konkrétním odboru nebo majetkář nebo vedoucí odboru apod.; jako orgán mám na mysli radu města.)

    2) Za jakých podmínek mohou být zařazena do OM věcná břemena (město je oprávněným) vedena samostatně na účtu 028 a 029? Sledují věcná břemena osud stavby, z důvodu které byly zřízené (např. vedení VO, stavba mostu, silnice, chodníku, vodovodu, kanalizace apod.)?

    3) Patří do OM budovy a stavby, které kdysi byly pronajímány, ale nyní jsou prázdné, bez pronájmu, a rozhoduje se, zda se prodají nebo zdemolují? V případě, že budova nebude v OM, byli bychom u prodeje v postavení osoby nepovinné k dani?

    4) Zařadit do OM i stavby tvořící funkční celek s budovou, která je mezi OM zařazena? Např. jedná se o oplocení, zahradní altán, venkovní úpravy, zpevněné plochy, venkovní sušáky na prádlo, které nejsou předmětem nájmu, ale nájemníci např. bytového domu, je využívají. Nebo zařadit do OM např. zpevněné plochy, chodníky, oplocení na hřbitově, kde se pronajímají hrobová místa?

    5) Lze zařadit všechny pozemky paušálně jako OM a následně např. při prodeji rozhodnout, že se nejedná o OM, protože je to pozemek pod chodníkem nebo cestou (a tímto také vystupovat při prodeji jako osoba nepovinná k dani)? Nebo naopak lze se rozhodnout pozemky nezařadit do OM a až při případném prodeji stanovit, že je to např. stavební pozemek, tudíž zdaním?

    Děkuji Vám za odpověď.}

    Já bych na úvod jen chtěl říci, že tím, jak se začal řešit Obchodní majetek, tak je tam spousta nedořešených záležitostí. Říkám tomu, že se otevřela jakási Pandořina skříňka - sice se nám dost věcí pozitivně posunulo, ale vznikla čřada otazníků (na některé z nich se ptáte). Takže se v řadě věcí bavíme o "šedé zóně" (bod 3, částečně i 5) - respektive třeba jen o mm názoru, jak to udělat (ale nemám nikoho, kdo by to potvrdil).

    K jednotlivým dotazům:

    1. Téma č. 1 - podle mne to žádný předpis neřeší. Teoreticky bychom mohli být ve zbytkové pravomoci Rady Města - přičemž určitě tyto oblasti fakticky všichni přenáší podle Vašeho organizačního řádu/směrnic na nějakou osobu v rámci úřadu. Takže mohu jen popsat, jak bych postupoval já:

    a) do obecné směrnice k DPH (případně do speciální směrnice k vedení obchodního majetku) definuji základní pravidla ve vedení obchodního majetku a zde také definuji odpovědné osoby. Směrnici podle Vašich nastavení buď schválí Rada, někde je to třeba jen v gesci tajemníka .... Inspiraci směrnice najdete na webu - dokument z 13.1.2025. Když bych to nastavoval já u Města Vašeho typu, tak odpovědnost bude mít odbor majetku s povinností konzultace s vedoucím finančního odboru/hlavní účetní v nejasných případech (třeba nepokrytých jasně danou směrnicí).

    b) věcná břemena dle mého názoru jasně sledují osud příslušné stavby (ono je to i logické - v některých případech jsou přímo oceněním dané stavby - pokud byly hrazeny v době výstavby ...). Fakticky je to z pohledu na věci "jeden obchodní majetek". Tedy pokud budu mít věcné břemeno ke kanalizaci, kterou mám v obchodním majetku, jsem přesvědčen, že automaticky k tomu musí být obchodním majetkem i věcné břemeno vedené samostatně na 028 a 029 (jako následek zařazení stavby kanalizace do obchodního majetku).

    c) za mne složitá záležitost - pokud by byl stav takový, že pronajímána byla a jsou stále určena k pronájmu a nájemce hledám, tak by to mělo být v obchodním majetku. Pokud jsem pronajímal, nájemce odešel a já jsem bezprostředně poté začal připravovat prodej - za mne bych určitě nechal v obchodním majetku. Situace, kdy nájem skončil třeba před 5-ti lety, potom bylo prázdné, já jsem se rozhodl tam tu ekonomickou činnost ukončit a po určité době se rozhodnu prodávat - to je otazník. V zásadě když vezmu případ ESD (Slaby ...) - tak lze dovodit, že by šlo vyjmout z obchodního majetku a po určité době prodat jako osoba nepovinná k dani (ale vnímám jak je to diskutabilní a na pováženou). Třeba když by to mělo skončit demolicí, tak já si to budu chtít nechat v obchodním majetku až do té demolice, abych mohl lépe argumentovat pro odpočet DPH z demolice (pokud to dříve bylo pronajaté s DPH a já nyní tvrdím, že demolice je konec "života" daného majetku a následek minulého pronájmu).

    4) Ano - i stavby ve funkčním celku by měly být zařazeny v obchodním majetku - měly by sledovat osud té stavby hlavní A to za mne třeba těch staveb na hřbitově ... - ostatně tam mohou být nyní i částečné odpočty, pokud tam budete mít třeba i nějakou ekonomickou činnost (sami byste dělali rozptyly ....).

    5) to podle mne nejde - pokud přijmu logiku, že věci, které slouží výhradně k ekonomické činnosti musí být v obchodním majetku a věci, které k ní neslouží a ani to nelze nějak důvodně předpokládat nesmí být v obchodním majetku, tak s tím, co uvádíte podle mne nejde pracovat. Tedy musím zohlednit aktuální případně plánované využití. Rozhodování, do které kategorie dám, je pro mne pouze u smíšených případů ....

  • zápočet přeplatku na nájemném a jednorázová úhrada za zřízení služebnosti
    13. 05. 2025

    Dobrý den, moc děkuji za odpověď a měla bych již k uvedenému dotazu ještě jednu prosbu a dotaz. Udělala jsem dle ní zaúčtování, a chtěla jsem moc poprosit o kontrolu, ještě tápu jak s DPH a RS .
    Předpis VB 311 MD 1 210 000/602 D 1 000 000 a 343 D 210 000
    Přeplatek nájmu proúčtuji 603 MD 38 225 a 343 MD 8 027/ 321 D 46 252
    Zápočet proúčtuji 321 MD 46 252/ 311 D 46 252
    Úhradu zbytku zaúčtuji 231 MD 1 163 747 /311 D 1 163 747 ( tj 961 775 + DPH).
    Nevím jestli u proúčtování přeplatku a zápočtu mám prohnat i RS
    MD 231 3639 2111 - 46252 ( přeplatek nájmu)
    MD 231 3639 2119 46 252 ( břemeno)

    Prosím ještě o tuto radu moc moc děkuji}

    Zápočet přes RS účtovat nemusíte, správně jej MF ani nechce. Tak tím se trápit nemusíte - někdy je jen problém, že je více vypovídající zápočet v RS zobrazit, proto v některých případech někdo aplikuje výjimku. Řešit to ale nemusíte, když je zákaz, tak zákaz :)

    Jinak účtujete podle mě dobře, když do toho tedy zakomponujeme DPH. Záleží, jak jsou hodnoty celkově sjednané, když bez DPH a DPH přičtete, tak jen aby vyšlo v součtu přesně na doplatek. 

  • územní plán
    13. 05. 2025

    Dobrý den, na základě žádosti stavebníka budeme provádět změnu územního plánu. Změna územního plánu pro jeho potřebu by vyšla na hodnotu do padesáti tisíc korun. Poněvadž však nemáme provedenou standardizaci ÚP, bude celková částka činit 350 tis.Kč (standardizace+úprava ÚP pro stavebníka. Mohu poprosit o radu, zda by se mělo na tento případ nahlížet jako na investiční či neinvestičíní náklad? Ještě dodám, že stavebník zaplatí na náš účet celkovou cenu včetně standardizace. Na tento příjem bychom potom pohlíželi jako na poskytnutý transfer....}

    Můžete se podívat do starších odpovědí - standardizaci jsme vyhodnotili jako provozní náklad. Jako TZ doporučujeme účtovat v s případě, že je čerpána investiční dotace. Když na to nemáte externí dotaci, můžete to tedy celé účtovat na účet 518 s pol. 5169.

    Jen upozorňuju, že případně bude nutné přijatý transfer časově rozlišit přes účet 384, aby se výnos (672) dostal do období vzniku nákladu. 

  • Mail - Proplacení refundace člena JSDH
    13. 05. 2025

    Dobrý den,
    členovi jednotky dobrovolných hasičů, který se zúčastnil odborné přípravy strojníků JPO organizované Hasičským záchranným sborem, pan starosta vystavil potvrzení pro refundaci mzdy od jeho zaměstnavatele. Dnes nám volala účetní z této firmy, že si tento jejich zaměstnanec vzal neplacené volno, tudíž fakturu za refundaci vystavovat nebudou. Zároveň mi ale sdělila, že pokud mi zašlou potvrzení o tom, že zaměstnanec měl v práci neplacené volno, jsme my jako obec povinni proplatit refundaci přímo jemu. Pátrala jsem po tom, ale žádné info jsem k tomu nedohledala. Mělo by se jednat o volno ve veřejném zájmu, ale na základě čeho mám refundaci proplatit a v jaké výši? Dosud jsme se s tímto případem nesetkali. Netuším, proč si pán bral neplacené volno, a jak s tím pracovat dál? Co dalšího z toho vyplývá? A jak je to se sociálním a zdravotním pojištěním? Poradíte mi prosím? Děkuji.}

    Postupuje se podle § 29 odst. 1 písm. f) zákona č. 133/1985 Sb, kde je stanovena tato povinnost obce v samostatné působnosti na úseku požární ochrany.: 

    "f) poskytuje náhradu ušlého výdělku členu jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, který se ve své pracovní době3b) nebo v době, ze které mu plyne příjem ze samostatné činnosti, zúčastní zásahu při požáru nebo jiných záchranných prací při živelních pohromách nebo jiných mimořádných událostech nebo nařízeného cvičení anebo nařízené odborné přípravy,"

    U zaměstnavatele má nárok na pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, ale nepřísluší mu náhrada mzdy. Zaměstnavatel musí nepřítomnost zaměstnance v práci pouze omluvit jako tzv. ostatní důležitou překážku na straně zaměstnance, zaměstnanci ale žádnou finanční kompenzaci ze zákona neposkytuje.

    Pokud vím, tak nejčastější je ale postup, kdy se zaměstnanec, obec a zaměstnavatel domluví tak, že zaměstnavatel poskytne náhradu mzdy a refunduje jí obci. 

    Vámi popisovanou situaci jsem našla zmíněnou např. zde:

    https://osh-nymburk.webnode.cz/products/poskytnuti-pracovniho-volna-z-duvodu-obecneho-zajmu-a-refundace-mzdy/

    Je tam zmíněna možnost proplacení přímo zaměstnanci (obdobně jako u OSVČ), ale podmínkou je, že vám zaměstnanec doloží čerpání neplaceného volna a výši výdělku, abyste mu mohli náhradu ušlého výdělku proplatit sami. Mzdově více nevíme - není to oblast naší činnosti. 

    Pro příště bude jednodušší domluvit se zaměstnavatelem, aby mu poskytl náhradu mzdy a vy ji zaměstnavateli nahradíte formou refundace.

    Jinak je k tomu i metodika, ze které vychází i informace na dokaze výše:

    https://www.avjsdh.cz/wp-content/uploads/2017/02/Metodika-%C4%8Dlenstv%C3%AD-AVJSDH-v3R81.pdf

  • ODPOČET DPH
    13. 05. 2025

    Dobrý den, jako obec jsme plátci DPH.
    Pronajímáme vodárenské společnosti určité úseky kanalizace, která je v našem majetku, a pronájem fakturujeme s DPH.
    Je v plánu rozšíření kanalizace o nový úsek, který opět dáme do pronájmu vodárenské společnosti (až jí dostavíme). Řešíme odpočet DPH při stavbě kanalizace, podle Vašich podkladů na odpočet nemáme nárok, dokud stavbu nedáme do pronájmu.
    Vyřešila by tento problém smlouva o smlouvě budoucí, pokud víme, že tuto kanalizaci dáme po dostavbě do pronájmu. Opět bude pronájem s DPH.

    Děkuji za odpověď.}

    Určitě není problém odpočet DPH vázat i na záměr budoucího pronájmu - samozřejmě k tomu potřebujete případně nějaké důkazní prostředky. Pokud budete mít smlouvu o smlouvě budoucí nájemní, je to určitě velice dobrý důkaz.

    Jen raději připomínám - nájemné by to nemělo být symbolické (aby se dalo obhájit, že je to stále ekonomická činnost) 

  • částečné vrácení zálohy na budoucí kupní smlouvu
    12. 05. 2025

    Dobrý den,
    máme dotaz k zaúčtování vrácení části zálohy na budoucí kupní cenu nemovitosti. Jak proúčtovat tuto vrátku v následujícím roce.
    V letošním roce máme vrátit 80% procent zálohy a zbytek zůstane jako záloha.
    V případě potřeby doložíme další dokumenty.}

    Neznám okolnosti vrácení zálohy, budu vycházet čistě z toho, co uvádíte - vloni jste přijali zálohu za budoucí prodej, nyní se z nějakého důvodu část vrací. O záloze mělo být účtováno 231 MD/ 324 (465) D,  pol. pořizovaného majetku, např. 3111 pro pozemek, pol. 3112 pro stavbu s pozemkem...

    Meziroční vratka zálohy bude opačným zápisem, tzn 324 nebo 465 MD/ 231 D, RS pol. 5909. Vratku bude potřeba upravit v rozpočtu, pokud by nebylo krytí výdaje, případně není kryt výdaj rezervou.

  • Investiční transfer z kraje
    12. 05. 2025

    Dobrý den, chtěla jsem se zeptat na odepsání poměrné části transferu.
    Měli jsme dotaci z kraje 1.800 000,- Kč, přišla v roce 2024 záloha ve výši 1.620 000,- Kč, záloha zaúčtována 231xxxx/374, vyúčtování dotace k 31.12.2024 1.800 000 Kč 348xxxx/403 03xx a 1.620 000 Kč 374/348, rozdíl doplatku dotace je 180 000,- Kč (po kolaudaci), jenže kolaudace proběhla, ale dotace byla zkrácena (z důvodu ušetření peněz) a místo 180 000,- Kč doplatku přišlo pouze 44.083,07 Kč, rozdíl, který visí je ve výši 135.916,93 Kč
    (180 000 Kč - 44.083,07 Kč), zaúčtovala jsem částku 135.916,93 mínus -348/403 03xx a myslím, že je to blbě, v příloze mi 403 vylézá červeně a nevím jak jinak to zaúčtovat? Měla bych to udělat 403 05xx/672 ? Musím doplatek dotace upravit a nevím, jak je to úplně správně, děkuji moc za pomoc.}

    Otázka je, jestli nemělo být v roce 2024 účtováno spíše na dohadu, ale to už je ve výsledku jedno. 

    Nejedná se o klasickou vratku po vypořádání, ale v rámci vypořádání, když byl očekáván doplatek. Jestli majetek ještě není zařazen, mělo by se o vratce účtovat účtovat jako o snížení předpisu 348 minus MD/ 403 minus D a na kartu majetku zařadit konečnou sníženou výši transferu.

    Jestli je majetek již zařazen a transfer se rozpouští, měla byste podle předpisů účtovat 348 minus MD/ 403 minus D a zároveň 403 D/ 672 D - vratku zúčtovat zároveň do výnosů, v majetku nechat původní výši. S účtem 403 to ve výsledku nehne, nevstoupí to do přílohy. 

    Vy jste postupovala tou první variantou, což je možné, jestli majetek není zařazen. Vychází vám to v příloze záporně proto, že snižujete původní analytiku, ale účtovala jste na ní v roce 2024. Když je to takto meziročně, tak by se musela použít jiná analytika, aby to vstoupilo do C.2 jako rozpouštění. To by ale nemělo tu správnou vypovídací schopnost. Měla by to být korekce původního přírůstku na účtu 403, takže bych nechala ve výkaze minusem s tím, že to můžete zdůvodnit do přílohy závěrky. Obdobně to vychází, když meziročně opravujeme dohadu.

    Může se to vyrovnat do plusu, když během roku nějaký investiční transfer zase přijmete - do C.1 se nasčítávají přírůstky transferů ze všech analytik. Tak ověřte, jestli u účtu 403 používáte správné analytiky, minus vznikne jen tehdy, když jste letos zatím žádný investiční transfer neobdrželi, jen vraceli (nebo jste přijali méně, než je vratka). 

  • ODM - Očkování členů JSDH
    12. 05. 2025

    Dobrý den,
    chtěli bychom se zeptat, jak postupovat v případě, že se město (schváleno radou města) rozhodne proplatit očkování proti žloutence členům JSDH, kteří jsou na DPČ. Je toto plnění brané jako klasický zaměstnanecký benefit, který je nutné zdanit a odvádět z něj pojištění? Proplacení by probíhalo v hotovosti na základě předloženého dokladu o aplikaci vakcíny. Děkujeme}

    Pokud to budeme brát jako benefit, tak u "proplácení" není splněna nepeněžní forma, tudíž nelze aplikovat osvobození.

    Možná by se to mohlo posuzovat jako nutný výdaj k výkonu práce hasiče - tedy ne benefit. A tam se přiznáme, že u JSDH nevíme, zda je to aplikovatelné. 

    Dotaz vám vracíme - je to mimo naši odbornost (pracovně-právní oblast závazně nezodpovídáme). 

  • PDP stání pod kontejnery
    12. 05. 2025

    Dobrý den, obdržela jsem fakturu na zhotovení zpevněné plochy pod kontejnerem, kde je PDP podle par. 92e. fakturu budu účtovat jako stavbu, ale
    jak prosím účtovat v rámci DPH? Můžu si PDP uplatnit na vstupu i na výstupu?
    Děkuji}

    Pokud dostanete fakturu v PDP plnění, tak samozřejmě jste povinni DPH odvést - 21 % (ř. 10 přiznání).

    Abyste měli nárok na odpočet DPH, musíte prokázat souvislost se zdaňovaným plněním. Teď jde o to, co je to za kontejnery. Jak jste mi upřesnila, jedná se o stání pro kontejnery na bioodpad. V takovém případě zde není souvislost s ekonomickou činností obce a není nárok na odpočet DPH.

    Pokud by se jednalo o fakturu v režimu PDP u které není nárok na odpočet DPH, tak by postup účtování byl následující (například faktura za 100 tis. Kč).

    MD 042/Dal 321                        100 000 Kč (k tomu nějaký kód, který to navede v přiznání na ř. 10)

    MD 042/Dal 343                           21 000 Kč - dopočtete k tomu daň a zaúčtujete na 511.

    U některých programů nemůžete účtovat takto "napřímo" v rámci došlé faktury, ale účtujete odděleně fakturu a k tomu doklad na PDP, kde zaúčtujete základ daně na nějaké pomocné účty - třeba 734/734 a k tomu daň  zde MD 042/Dal 343.

    Z hlediska rozpočtové skladby si v zásadě můžete vybrat - buď je těch 21 tis. Kč součástí celkového odvodu daně - tedy položka 5362, nebo rozúčtováváte odvod DPH u těchto případů PDP a zaúčtujete těchto 21 tis. kč také na položku 6121 (na webu k tomu najdete dokument k variantám účtování a zachycení RS u režimu PDP).

    A jen na závěr jedna poznámka - pokud je to vybudování stání na bioodpad (předpokládám, kam mohiu občané dávat bioodpad) - tedy k něčemu, co by vůbec nemělo souviset s ekonomickou činností obce, nemělo by to jít do obchodního majetku a tudíž byste ani neměli jednat jako osoba povinná k dani. Tedy v tomto případě byste měli s dodavatelem domluvit, že nebude aplikován režim PDP.

  • zápočet přeplatku na nájemném a jednorázová úhrada za zřízení služebnosti
    12. 05. 2025

    Dobrý den,
    společnost Vantage uhradila obci nájemné na r.2025 (zaúčt. 311/602 a 231/311). Smlouva o nájmu byla ukončena a nahrazena Uzavřením smlouvy o zřízení služebnosti se stejnou společností , tudíž na tomto nájemném vznikl přeplatek ve výši 38 225 Kč bez DPH. Smlouva o uzavření služebnosti byla uzavřena na jednorázovou úhradu ve výši 1 000 000 Kč bez DPH .
    Z Vantage nám poslali prohlášení s tím, že přeplatek na nájemném započítávají proti jednorázové úhradě dle smlouvy o zřízení služebnosti a tudíž částka k úhradě bude jen 961 775 Kč bez DPH a na tuto částku máme vystavit fakturu.
    Prosím o radu jak s proúčtováním a zda to tak můžeme vůbec provést.
    Moc děkuji}

    Na úvod malá poznámka - nájemné patří přesněji na účet 603 (možná jen překlep). 

    Zápočet není problém, když se na něm smluvní strany dohodnou.

    VB předepíšete 311 MD/ 602 a 343 D v celé výši.

    Je potřeba proúčtovat přeplatek z ukončeného nájmu, zápis 603 MD/ 321 D 38 225 Kč. Případně místo účtu 603 použijte účet 602 - jestli jste nájemné účtovali na účet 602, je potřeba, abyste výnos "minusovali" na tom samém účtu.

    Zápočet proúčtujete 321 MD/ 311 D 38 225 Kč, zbytek uhradí klasicky 231/311.  

Zobrazit

Hledání v dotazech

Tipy pro práci s dotazy

Acha obec účtuje s.r.o.

Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8

IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091

Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010

Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007

Návrh a tvorba webu