Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dobrý den, chtěla bych se poradit, zda následující stavby můžeme vést mimo obchodní majetek? A následně tedy při případném prodeji vystupovat jako osoba nepovinna k dani (ačkoliv prodej je velmi nepravděpodobný)?
Energolávka: Stavba energolávky slouží k přemostění různých sítí, které nemohou procházet pod zemí (plyn, elektro apod.) Za umístění jedné z těchto sítí máme nájemní smlouvu (nájem s DPH). Ostatní sítě bez nájmu.
Autobusové přístřešky: Tyto primárně slouží veřejnosti, ale jejich plochy se pronajímají pro reklamu naším příspěvkovým organizacím, někdy zdarma, někdy za symbolickou cenu, někdy je to smlouva o výpůjčce. Jeden autobusový přístřešek (tedy část plochy) je pronajímán za normální cenu s DPH soukromé společnosti.
Náměstí: Stavba náměstí obsahuje samotnou vydlážděnou část a přilehlé komunikace a chodníky. Pouze vydlážděná část náměstí se několikrát do roka pronajímá na různé akce – některé nájmy jsou i zdarma. V některých případech se místo nájemného vybírá poplatek za zábor veřejného prostranství.
Veřejné osvětlení: Části některých sloupů veřejného osvětlení se pronajímají za účelem umístění reklamního poutače. Nájem je zdaňovaný. Nicméně primárně sloupy jsou součástí veřejného osvětlení jako celku. A dále máme případ, že ze sítě, na kterou je napojené veřejné osvětlení, je přeprodej elektrické energie na různé akce, které se konají v blízkosti (přefakturace elektrické energie je mimo DPH, zaúčtováno na 377).
Památníky, kapličky, zvoničky na hřbitově: Obecně na hřbitovech pronajímáme hrobová místa. Mám za to, že přilehlé chodníčky, zpevněné plochy, ploty jsou související stavby s hrobovými místy, tedy zařadíme do OM. Ale nejsem si jistá u veřejných památníků např. 2. SV, pro významné osobnosti apod. a také u kapliček či zvoniček, mohou být mimo OM?
Děkuji.
Vesměs se mne ptáte na stavby se smíšeným využitím - jak pro ekonomickou činnost, tak i mimo ni. Vesměs bych odpověděl, že si můžete vybrat (energolávka, autob. přístřešky, VO).
Hřbitov - chodníčky, zeď ... - za mne by se o spíše mělo zařadit do OM - souhlasím s Vaším pohledem. Pamáník bych ale do OM nezařazoval - sám o sobě k ekonomické činnosi neslouží. Kapličky a zvoničky na hřbiově - nevím - klidně lze dát asi i mimo OM.
A jen s čím mám reálnou nejistotu je náměstí. Ono bude zároveň asi komunikací - podle Zákona o pozemních komunikací. Asi někdo bude argumentovat, že by to měl být majetek v okruhu výkonu veřejné správy. Jenže když jej nedám do obchodního majetku, tak si v návaznosti na popis v KOOV z 1/2021 zablokuji možné částečné odpočty, což se mi nezdá spravedlivé, pokud byste náměstí v nějaké větší míře používali i k nájmům. Tak se mi nechce říkat jednoznačně, že ho nelze dát do obchodního majetku. Samozřejmě pokud vůbec něj nepočítáte s možnými odpočty, tak bych ho do OM nedával (to samozřejmě mohu - na což se vlastmě ptáte).
Neuvolněná starostka rezignovala na svojí funkci k 1. dne měsíce. Za tento jeden den jí náleží odměna ve výši 800 Kč, kterou jsme jí vyplatili na účet ve výplatním termínu (jinak máme odměnu vyplacenou). Ona jí obratem vrátila zpět na účet obce. Takto jsme postupovali už asi 2x a stále odmítá tuto částku přijmout. Prosím o radu, jak dlouho jsme povinni si takto „přehazovat“ tuto částku a podle jakého zákona? Závazek vedu na účtu 331. Děkuji za odpověď.
Nejsem právník, ale domnívám se, že zde platí občanský zákoník, konkrétně § 629 odst. 1 podle kterého platí tříletá promlčecí lhůta. Přestaňte starostce částku vracet a za tři roky závazek s argumentem promlčení (a vysvětlením, že vám peníze vracela, ne že jste je nechtěli vyplatit) odepište zápisem 331 MD/ 649 D. Vzdát odměny se podle metodiky MV nemůže.
Postup si ale ověřte raději dotazem na MV. Dotaz vám vracíme, protože je to spíše právní otázka a nemůžeme vám poradit závazně.
Možná měla nárok i na odchodné, to v dotazu nezmiňujete, tak jen pro jistotu připomínám.
Ještě mě napadlo, kdyby vám podepsala, že dává dar obci ve výši 800 Kč, tak byste to mohli započíst a nemuseli to tak dlouho řešit - to by s ní ale musela být v tomto ohledu domluva.
Město podepsalo kupní smlouvu na pozemky s firmou v květnu, vystavili jsme fa a oni ji uhradili, ale stále to nedali na katastr nemovitostí (dle smlouvy dává na KN kupující, není napsáno kdy). Dávají si na čas s odůvodněním, že by to KN asi stejně pozastavil. Jednají se stavebním úřadem o vydání potvrzení o neexistenci stavby, pozemek museli vyčistit a teď jednají se stavebním úřadem. Ten se ale bude teď stěhovat na novou adresu, bude to trvat asi dva měsíce. Je možné, že se ještě objeví další nedostatky a protáhne se to ke konci roku. Máme peníze na účtu, ale nemůžeme vyřadit pozemky z evidence. Jak s účtováním teď v pololetí a jak na konci roku? Jaké je riziko?
Vyřazení pozemků z evidence a zároveň předpis prodeje pozemku se účtuje podle předpisu až k datu návrhu na vklad. U věcí zapisovaných do KN je tento datum okamžikem uskutečnění účetního případu.
Co se týká přijatých fin. prostředků na účtu a vámi vystavené faktuře. Mělo by se jednat o zálohovou fakturu a přijatá platba by se měla účtovat jako záloha na účtu 324, proti pol. 6130. Nevím jak máte účtováno o faktuře.
Celé účtování:
- příjem zálohy 231/324
- předpis prodeje k datu návrhu na vklad 311/647 v prodejní ceně
- zúčtování přijaté zálohy 324/311
- vyřazení pozemku 554/031 v pořizovací ceně k datu návrhu na vklad.
Ještě malá poznámka. Nevím jak máte ošetřeno ve směrnici, ale při prodeji majetku by se měl majetek přecenit na RH. A právě ve vnitřní směrnici máte určeno, kdy účtujete o přecenění, určenou významnost od jaké přeceňujete. Pokud ne, tak byste majetek měla přecenit.
Účetní zápisy navíc k přecenění:
031 MD / 407 D (rozdíl mezi RH a PC)
036 MD / 031 D
a při vyřazení navíc účtujete ještě zápis 407 MD / 664 D ve výši přeceňovacího rozdílu.
Riziko zatím není žádné, vy máte přijatou pouze zálohu na prodej pozemku. Skutečný prodej se stále neuskutečnil, protože nebyl podán návrh na vklad.
Obec upravuje nástupní plochu pro požární techniku u požární nádrže. Akce je vyhodnocena jako oprava této plochy, z hlediska rozpočtových výdajů jsou náklady od více firem, které buď provedou práci/službu nebo dodají materiál.
Konkrétně - firma 1 provede zemní práce traktor bagrem, firma 2 položí dlažbu (stavební práce), firma 3 doprava drtě/betonu, firma 4 fakturuje drť/beton, firma 5 fakturuje dopravu dlažby, přepravu palet. V účetnictví odděleno dle org., hodnota dosahuje 600 tis. Kč, odpa 5512. Dotaz - mají být jednotlivé faktury členěny dle svého charakteru, tj. položka 5139, 5169 nebo lze vzít komplexně (dohromady jako balíček) a použít pol. 5171?
Podle zásad pro třídění výdajů na položky byste měla důsledně rozlišovat jednotlivé nákupy, pokud se nejedná o souhrnnou fakturaci. To ve vašem případě není, proto jednotlivé faktury čleňte dle svého charakteru. Můžete však i přihlédnout jak máte rozpočtováno, ale správně je dle jednotlivých druhů výdajů, materiál, i když se používá k opravě, když je na fa jen materiál bez práce, tak je správněji dle pravidel RS položka 5139.
Obci byla poskytnuta investiční dotace na obnovu lamp veřejného osvětlení. Z minulých let máme v majetku veřejné osvětlení po obci – jedná se o lampy umístěné na sloupech ve vlastnictví firmy E.ON – tento majetek vyřadíme, k datu zařazení nových a nově zaúčtuji lampy pořízené z dotace. Dále máme dvě samostatně vedené ulice s kompletním veřejným osvětlením. U těchto dvou samostatně vedených majetků navýšíme cenu o technické zhodnocení lamp. Mohu postupovat tak, že fakturu za práce a lampy podělím celkovým počtem lamp po obci a rozdělím dle nově instalovaných – část na nové osvětlení obec, část na TZ první ulice a část na TZ druhé ulice (anebo zaúčtovat vše na jedno inventární číslo - nově vzniklý majetek)?
Záleží na vás a vaši evidenci majetku jak si povedete VO. Pokud byste chtěli více rozčlenit současnou evidenci, pak byste musely nové lampy účtovat po nějakých logických celcích (např. ulice apod.) na samostatné majetkové karty.
Pokud původní lampy nejsou v provozu a byly zlikvidovány, tak je vyřaďte a nové i z důvodu investiční dotace zařaďte do majetku.
Co se týká těch dvou samostatně vedených v majetku. Argumentem pro TZ může být úspora energie, ale máte investiční dotaci, tak buď se jedná o TZ nebo nějaké rozšíření VO. To neumím takto od stolu posoudit.
Co se týká rozdělení nákladů na jednotlivé lampy. Je to možnost, jak to rozpočítat. Záleží zda všechny lampy jsou za jednotnou cenu. Pokud ano, tak bych to rozpočítala jak navrhujete.
V letošním roce budeme vracet část dotace, kterou jsme obdrželi prostřednictvím Ústeckého kraje v roce 2024 a to z operačního programu Zaměstnanost plus z MPSV na realizaci projektu Dětská skupina . Příjem dotace jsem účtovala 4116 144/5 ( 144/1 ) 13021.Prosím jak budu účtovat vratku.
Záleží jestli se jedná o vratku v rámci finančního vypořádání nebo vratku na základě výzvy.
- vratka v rámci finančního vypořádání - pol. 5364, par. 6402.
- vratka na základě výzvy (mimo režim PRK) - pol. 5904, par. dle účelu dotace - 4339.
Obec dává k položkám 536x a k položce 5904 UZ i u vratek z FV k dotacím ze SR, kde kraj vystupuje jako zprostředkovatel.
Značení vratek i výdajovou položku si pro jistotu ujasněte s krajem, někdy se i u vratek v rámci vypořádání volí pol. 5904, takže postupujte podle názoru Vašeho kraje.
Obec je vlastníkem kostela, mobiliář nám byl převeden v roce 2024. Máme pouze seznam mobiliáře bez ocenění a když jsme se zjišťovali cenu u církve, tak odpovědí bylo, že není možné mít všechny věci v kostelích oceněné, takže se účetně nevedou a mobiliář je veden pouze evidenčně, jelikož nejsou známé informace ohledně stáří a pořízení. Seznam mobiliáře obsahuje např. obrazy, sochy, kropenku, oltář, kazatelnu, křtitelnici, lavice, zvony a spoustu dalších věcí. Jak máme mobiliář zařadit do majetku? Kostel je veden v ÚSKP a máme ho v majetku za 1,-Kč(na účtu 021). Mobiliář máme také zařadit za 1,- kč na účet 032/401 jako soubor nebo každou věc zvlášť? Součástí předaného mobiliáře jsou i varhany, na které je teď pořádána sbírka s názvem „Adopce varhan“, účelem sbírky je jejich znovu oživení. Zájemci tak mohou posílat finanční dary na trasparentní účet obce. Trasparentní účet slouží pouze pro příjmy a výdaje týkající se jen kostela. Hradí se z něj např. oprava soch. Dary od občanů účtuji SÚ 231 § 3322, pol. 2321/672, stejně tak i účtuji dary určené na záchranu varhan, jen s tím rozdílem, že ještě označuji v ORG, abychom měli přehled kolik peněz je určeno pouze na varhany. Lze zvolit ještě jinou evidenci těchto finančních darů, např. podrozvaha? Předpokládáme, že akce poběží přes rok, tak aby bylo hned jasné, kolik peněz se vybralo. Můžeme varhany brát jako součást kostela?
Platili jsme fakturu za dopravu dětí ZŠ na výlet, zaúčtovala jsem § 3421 pol. 5169, nakupujeme a prodáváme zboží – zvolila jsem § 2141, pol. 5138 (výdej), 2112 (příjem). Je to správně?
Co se týká vnitřního vybavení, i přesto, že budou mít nízkou hodnotu, tak evidence je nutná. Předně bych zvážila, zda kazatelna, korouhve a případně další věci nejsou součástí stavby - podle umístění. Kdyby byly součástí stavby kostela (pevně zabudovány, např. kropenky bývají ve zdi), tak byste jen udělali poznámku na kartu kostela. Ocenit 1,-- Kč můžete ocenit předměty kulturní památky, např. zapsané do ÚSKP, pokud tam nejsou vedeny jako sbírka, ale samostatně, se účtuje v ceně 1 Kč jednotlivě, ne všechny v součtu za 1 Kč a účet 032. Ostatní movité věci (svícny, obrazy, kříže na zdi, lucerny, lavice, klekátko a další) byste také mohla zařadit po 1 Kč na účet 032 jako předměty kulturní hodnoty. Záleží podle toho, jestli jsou historické nebo moderní (moderní na účet 028 nebo 902 podle vaší směrnice, odhad stačí z internetu a ponížit o opotřebení). Např. sochy světce - to může být jako církevní stavba oceněno 1 Kč, zvažuje se zda účet 021 nebo 032, podle movitosti (na účet 032 patří movité kulturní památky a předměty kulturní hodnoty, na účet 021 nemovité). Jestli je umístěna v interiéru, tak asi spíše účet 032.
Finanční dary - další účetní evidence - podrozvaha není vhodná. Žádný podrozvahový účet náplní nesplňuje podmínky, aby jste na něj mohla účtovat. Můžete si vést pouze nějako mimoúčetní evidenci kdo přispěl a kolik a jaké výdaje z toho byly placeny.
Pokud budou fin. prostředky použity na opravy, všeobecně u památek není TZ časté, tak ano, pol. 2321, par. 3322. Dary nebudou podléhat vyúčtování. Ve Vašem případě je nejsprávnější příjem účtovat 231 MD + RS výše/ 384 D (v souladu s ČÚS č. 703). Dokud se nezačne s realizací, nic jiného neúčtujte. Až začnou vznikat náklady, na které jsou dary přijaty (např. PD na účtu 518, samotná oprava na účtu 511), tak do daného roku je potřeba dary poměrově zúčtovávat zápisem 384 MD/ 672 D (časové rozlišení).
Co se týká varhan. Nevím zda se bude jednat o opravu nebo TZ varhan. Pokud předpokládáte nějakou rekonstrukci, TZ tak vhodnější je pol. 3121 a účet 403 místo 672. Účtování o přijatých fin. prostředcích bude obdobné, jak jsem psala výše.
Ještě poznámka na závěr - když shromažďujete peníze na stanovený účel, měl být vytvořen peněžní fond v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb. a účet pak 236 + RS místo účtu 231 (k tomu tvorba fondu při příjmu darů 401/419 a čerpání při úhradě faktur 419/401).
Dobrý den,
Chtěli bychom požádat o zodpovězení dotazu týkajícího se DPH a obchodního majetku
1. Obec, plátce DPH, jako osoba povinná, zřizuje za úplatu VB vedení inž. sítě právnické osobě (plátci DPH), ale i fyzické osobě (neplátci), rozsah je vyznačen v GP a dotčené jsou pozemky obce nezařazené v OM, ale i zařazené v OM. Jedná se o ekonomickou činnost, byť jednorázovou, a tedy o zdanitelné plnění (k náhradě za VB bude připočítáváno DPH), ať se jedná o břemeno v pozemcích zařazených v OM nebo nezařazených v OM?
2. Obec má pozemek (v KN vedena jako komunikace) nezařazený v OM. Fyzické osoby na svém pozemku nechali zaměřit nově vystavěný bytový dům a zjistili, že částečně – 2m2 - je zastavěn i pozemek obce. Nyní žádají o koupi případně směnu této části, aby mohl být dům zkolaudován. Pozemek ve vlastnictví města se dle ÚP nachází v zastavěném území obce, v ploše funkčního využití doprava silniční. Pozemek ve vlastnictví FO se nachází v plochách smíšené obytné centrální. V případě prodeje části pozemku obce bude obec vystupovat jako osoba nepovinná k dani, tedy mimo režim DPH, nebo z důvodu, že se jedná o novostavbu, byť ještě nezkolaudovanou, se bude jednat o zdanitelné plnění, tedy cena + DPH (dalo by se to brát tak, že se jedná o pozemek se stavebním objektem /novostavbou/ a bude se jednat o zdanitelné plnění, tedy DPH přičíst, i když není v OM). Jak tedy správně postupovat (mimo režim DPH nebo s DPH), o prodeji by bylo rozhodováno, až po 01.07.2025.
3. Pokud město nárokuje odpočet DPH, musí následně pronajmout pouze pro ekonomickou činnost fyzické osobě podnikající nebo právnické osobě? V případě pronájmu fyzické osobě by musela nárokované DPH vracet?
4. Pokud budeme pronajímat majetek, jak daleko do minulosti musíme zjišťovat, zda obec nárokovala DPH, abychom to pronajali k ekonomické činnosti (10 let?)?
Děkujeme
K jednotlivým bodům:
1. Já jsem zastáncem, že u věcných břemen tam to DPH bude v obou dvou variantách pozemku - jak zařazených v OM tak i nezařazených v OM. Myslím si totiž, že není správné Vaše hodnocení, že je to činnost jednorázová. Totiž věcným břemenem je služba spočívající jak v jeho vzniku, tak i celém trvání a i zániku. Tedy sice dostáváte jednorázové plnění, nicméně Vámi poskytovaná služba je dlouhodobá. Proto si myslím, že tam nemůžeme aplikovat ten pohled, který používáme u pozemků při jejich prodeji (jednorázovém aktu).
2. Tak jak jsou postaveny principy DPH, tak prvotní je rozhodování, zda jednáte či nejednáte jako osoba povinná k dani. pokud dojdeme k závěru, že se jedná o pozemek, který oprávněně není v obchodním majetku, tak já bych realizovat prodej bez DPH (mimo předmět daně) bez ohledu na skutečnost, že se na pozemku nachází novostavba (za předpokladu, že jste "pasivním hráčem" - což v tomto případě podle Všeho popisu jste).
3. Předpokládám, že se bavíte o nemovité věci - ano tam platí, že pokud bych danou nemovitost pronajal neplátci DPH, bylo by toto plnění povinně od daně osvobozené bez nároku na odpočet (až na výjimky - nemovitosti k parkování vozidel) a pokud byl na dané věci před méně než 10-ti lety uplatněn v rámci investic odpočet daně, byl by to důvod pro úpravu odpočtu podle §78 ZDPH. Ale to co zde popisuji se netýká provozních výdajů (oprav ...)
4. Pokud správně chápu - odpověděl jsem v bodu 3. u nemovitostí je testovací lhůta 10 let od pořízení, u movitostí 5 let.
Obec směňuje pozemky s fyzickou osobou. Obec odděluje ze svého pozemku , který má celkovou výměru 1901 m2, část o výměře 64 m2 , kterou převádí na fyzickou osobou. Druhá strana(fyzická osoba) odděluje ze svého pozemku(o výměře 759m2) 18 m2, kterou převede na Obec. fyzická osoba, dle smlouvy, zaplatí obci 11500,-, což je ve smlouvě popisováno jako vzájemné finanční vypořádání.
Účetní hodnota obecního směnovaného pozemku je 50,70 Kč. Cenu pozemku druhé strany neznám.
Píšete, že budou z původního pozemku odděleny pozemky určené ke směně. Nejdříve byste měla rozdělit pozemky v majetku, popřídě i v účetnictví. Pořizovací cenu vydělte celkovou výměru pozemku, tím zjistíte cenu za metr čtvereční a vynásobte podle nově rozdělených m2. Tím si zajistíte rozdělení PC podle výměry na jednotlivé pozemky.
Pokud ceny pozemků nejsou uvedené ve smlouvě, tak se nabyté pozemky oceňují reprodukční pořizovací cenou, v takovém případě se související náklady účtují do nákladů. Pokud ceny ve smlouvě jsou uvedeny, tak se jedná o pořizovací cenu (cena pořízení + vedlejší pořizovací náklady). RPC je cena v místě a čase obvyklá. Např. se k tomu využívá znalecký posudek, ale není to nutností. Je možné cenu určit také odhadem nebo vycházet z nějaké cenové mapy v okolí. Doporučujeme, aby jste odhad ceny nedělala vy sama, ale např. pan starosta.
Pokud nemáte ve vnitřní směrnici, schválenou významnost přeceňování a kdy dochází k přecenění majetku, tak byste měla účtovat o přecenění na RH. Většinou se přeceňuje k datu záměru nebo k datu podpisu smlouvy. U směny přecenění moc nedoručujeme, pokud se nejedná o významnou částku.
Podle předpisů byste o směnné smlouvě měla účtovat ke dni podání návrhu na vklad. Přijatou částku ve výši 11.500,-- Kč byste měla zatím účtovat jako zálohu na budoucí doplatek ze směnné smlouvy na účet 324, pol. 3111, pokud by fin. prostředky byli na účet přijaty před podáním návrhu na vklad.
Účtování o směnné smlouvě bez přecenění a DPH:
Předpis nabytého pozemku k datu návrhu na vklad: 042 MD / 321 D
Předpis výnosu z nabytého pozemku + doplatek: 311 MD / 646 D
Zápočet SS: 321 MD / 311 D
zúčtování zálohy: 324 MD / 311 D
Uvedení do užívání: 031 MD / 042 D
vyřazení původního pozemku: 554 MD / 031 D ve výši pořizovací ceny
Pokud byste účtovala o přecenění na RH, tak zápisy k datu přecenění jsou takto:
031 MD / 407 D rozdíl mezi RH a PC
036 MD / 031 D přeúčtování přeceněného majetku
a vyřazení pozemku: 554 MD / 036 a zúčtování přeceňovaného pozemku: 407 MD / 664 D
Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o radu, jedná se o město plátce DPH. nechali jsme si vytisknout 400 ks knih v kroužkové vazbě, na faktuře je 0 % DPH. 150 ks knih půjde na reprezentaci, 250 ks knih půjde na prodej. Mám správně zaúčtováno, u knih na prodej 132 MD/321 D ZJ 250 a u knih na reprezentaci 543 MD/ 321 D bez ZJ,je to takto správně? Děkuji
Knihy, když se pořídily za účelem darování, se mohou účtovat na účet 543 s pol. 5194. Pokud je všechny letos vydáte.
Záleží, jakým způsobem účtujete o zásobách (knihy na prodej) Předpokládám, že způsobem A, když zmiňujete účet 132. To znamená, že si povedete skladovou evidenci pořízených knih.
Pořízení zápisem 131 MD/ 321 D, úhrada s pol. 5138, zavedení na sklad 132 MD/ 131 D. Prodej 311 MD/ 604 D v prodejní ceně, příjem na pol. 2112, vyřazení ze skladu 504 MD/ 132 D v pořizovací ceně.
U způsobu B je to tak, že budete účtovat nákup knih do nákladů, účet 504 a při prodeji o výnosu z prodaných knih. Sklad budete řešit jen v případě, že by vám ke konci roku nějaké knihy zůstaly - zápis 132/ 504.
Nevíme, co je ZJ ve vašem dotazu, pravděpodobně značení k DPH dle programu , bohužel neznáme všechny kódy všech SW, tak tuto část nemůžeme zodpovědět.
Dobrý den,
ze SFDI nám bude poskytnuta dotace na akci Parkoviště a chodníky u ZŠ a MŠ. Jak mám účtovat přijatou dotaci a výdaje na tuto akci?
K této akci nám přišla jen smlouva. Mohu Vám ji poslat? Akorát prosím o sdělení na jaký mail.
V rámci klasicích dotazů odpovídáme na dotazy bez příloh. Proto Vám napíšu všeobecné účtování dotace.
Na základě rozhodnutí nebo smlouvy o poskytnutí dotace zaúčtujete podmíněnou pohledávku na podrozvahu zápisem 915 (955) MD / 999 D ve výši dotace, která je určena ve smlouvě (rozhodnutí). Vycházíte z podepsané smlouvy. Účet 915 se používá, když se jedná o pohledávku do 1 roku. Vycházíte z datumu podepsané smlouvy a předpokládanému ZVA. Pokud by to období bylo delší než jeden rok, měla byste použít účet 955.
Většinou v podmínkách poskytnutí dotace bývá podmínka odděleného účetnictví. Vypomáháme si např. org. nebo orj. To znamená, že ke všem účetním případům týkající se dotace přiřazujete právě tu org.
V případě dílčích plateb se až do okamžiku schválení dotace od poskytovatele, kdy se účtuje o pohledávce, dává příjem dotace na zálohy na transfery, tj. 231, pol. 4213 (předpokládám, že se jedná o investiční dotaci), NZUZ, nebo jen UZ, org akce MD/ 374 D pokud se stihne ZVA do 12 měsíců, nebo 472 pokud nad 12 měsíců - a to bez ohledu je to na základě uznaných fa nebo žádosti o platbu nebo vyúčtování dílčí - vždy záloha až do uznání od poskytovatele, nebo aspoň k ZVA. Ve výši přijaté zálohy na transfer se zároveň odúčtovává podrozvaha např. 999/915 k datu přijetí zálohy. Zbytek, co zůstal na podrozvaze se odúčtuje k datu předpisu na 346.
K okamžiku zařazení do majetku chodníku k němu přiřadíte 403, účetně zápis 388/403 a začnete rozpouštět následující měsíc po zařazení proti odpisům.
Předpis pohledávky z dotace se účtuje až nejlépe k datu uznání ZVA (závěrečného vyúčtování akce) od poskytovatele dotace a to zápisem 346 MD / 403 D, případně pokud již byla účtována dohada např. k datu zařazení majetku z dotace do užívání zápisem 388/403, tak 346 MD/ 388 D a +/403 pokud vznikl při vypořádání akce rozdíl na dotaci ( a zároveň 551/403 nebo 403/551 pokud je již dotace k majetku přiřazena).
Výdaje se většinou značí takto, ale samozřejmě záleží na konkrétním programu a z toho byste měla vycházet:
- uznatelné výdaje z dotace (UZ, popřípadě NZUZ, org.)
- uznatelných vlastní podíl (org, popřípadě NZUZ)
- neuznatelné náklady (org)
Pokud byste měla zájem o poradenství ke konkrétní dotaci, včetně zaslaných příloh, jedná se o zakázku. Prostřednictvím našich stránek si o ni můžete zažádat.
Dobrý den, prosím o radu, v jakých cenách zařadit nákup budovu pošty a pozemku, už jsem v tom trochu zamotaná a nevím si rady.
Dle kupní smlouvy a znaleckého posudku, který nechala pošta udělat, je celková cena Kč 3.000.000,- Posudek má 41 stran, používá různé metody ocenění, ale v závěru je napsáno, že tržní cena je stanovena na základě výnosové hodnoty, která činí celkem 2.949.471, zaokrouhleně tedy 3 mil. Cena pozemku je zde ale uvedena pouze z věcné hodnoty (ta je stanovena na Kč 4.411.584,- a z toho hodnota pozemku Kč 1.241.240,-).
Z toho jsem nebyla moc moudrá. Poprosila jsem tedy poštu, aby mi udělala rozvrh kupní ceny. Pošta mi vystavila daňový doklad na přijatou úplatu, kde cena pozemku činí Kč 2.250.000,- a cena pozemku Kč 750.000,- (osvobozeno od DPH). K tomu nám dále přefakturovala náklady spojené se prodejem nemovitosti
- znalecký posudek 8.000,- + 21% DPH
- PENB: 4.000,- + 21% DPH
- správní poplatek - 2.000,- + 0% DPH
Mohu tedy pro stanovení ceny použít tento jejich rozvrh ceny z faktury (ve smlouvě není) a ostatní náklady (celkem ve výši Kč 16.520,-) rozpočítat poměrem do ceny budovy a pozemku? Zaplacené DPH ve výši Kč 2.520,- bychom si asi raději nenárokovali. V budově pošty sice momentálně funguje pouze pošta Partner a prodej Sazky (první faktura pro poštu byla vystavena pouze s DPH, žádné osvobozené plnění), ale za rok za dva počítáme s tím, že bychom provoz pošty přesunuli jinam a poštu používali pro jiné účely.
Co se týče nákladů, které při provozu pošty vznikly, krátím nárok na odpočet raději koeficientem, který máme ve výši 80 pro případ, že bychom měli při poskytování služeb pro poštu Partner nějaká osvobozená plnění. Je to tak prosím v pořádku?
V případě koupě se jedná o úplatný převod, v souladu s předpisy oceňujeme majetek v takovém případě pořizovací cenou. Což je cena pořízení a vedlejší pořizovací náklady. Je naprosto v pořádku, že použijete rozpočítání ceny na jednotlivé druhy majetku na základě jejich faktury, nemůže to být vytknuto. Samozřejmě další náklady, které Vám pošta vyfakturovala vstupují do pořizovací ceny a ty byste měla poměrově rozpočítat mezi jednotlivé položky majetku.
Co se týká DPH - odpočet je Vaše právo. Pokud byste nyní měli jen zdańovaná plnění - klidně bych šel do plného odpočtu. Je možné, že u Vás to třeba budou jen služby, které budou zdaňovány. Ale je to na Vás - rozumím, že můžete jít na "jistotu" (je to malá částka, navíc máte vysoký koeficient) - abyste třeba následně nemusela dělat úpravy odpočtu pokud by se třeba další rok osvobozená plnění obevila.
Ale holt budete muset počítat s tím, že pokud by třeba za ty dva roky byl objekt nově používán třeba jen k plnění osvobozenému od DPH, tak by se musel začít upravovat odpočet daně - ale potom je jedno, zda se aplikoval koeficient nebo plný odpočet..
Uzavřeli jsme s bývalým nájemcem obecní hospody dohodu o narovnání. Nájemce se v průběhu trvání nájemní smlouvy dostal do prodlení s hrazením nájemného a dalších služeb spojených s nájmem. Dohodli jsme se na částce 60.000,- Kč a měsíčních splátkách 5.000,-. Zaúčtuju 469/649 a pol. 2324?
Neznám obsah dohody, ale nezaplacené nájemné a vyúčtované služby byste měli mít evidované jako pohledávky na účtu 311, tzn. znovu předepsat by bylo dvojí zachycení. Dodohou o narovnání, pokud nakonec uhradí méně, než dluží, byste měli část této pohledávky v příslušné výši vyřadit v logice prominutí (raději tak mít i schváleno v rámci dohody o narovnání) zápisem 557/311 tak, aby na účtu 311 zůstalo uvedených 60 tis. Kč, zrušit poměrnou část vytvořených OP 194/556 (k pohledávce po splatnosti se měly tvořit OP).
Jestli je to již ve vztahu k nějakým vyřazeným pohledávkám, tak by byl možný předpis 469/643, ale účet 643 se používá spíše až ve vztahu k úhradě vyřazené pohledávky, u předpisu mi to přijde takové krkolomné, tam bych souhlasila spíše s novým předpisem 469/649.
Zápis 469/649 by se dal také akceptovat pokud neuhrazené nájemné nebylo předpsáno do výnosů, neeviduje se pohledávka - dobře to nebylo, ale není to významná částka - jen pozor, že ve vztahu k přeúčtovaným službám to nemusí být předmětem výnosu, jestli je přefakturováváte rozvahově, tam by pak ale v minulosti k zachycení na účtu 311 muselo dojít.
Vlastníme „Dům služeb“ občanské vybavenosti, ve kterém máme Obecní knihovnu (na kartě majetku ji zvlášť nevedeme). Zbývající část tohoto „Domu služeb“ z velké části dlouhodobě pronajímáme. Tuto celou budovu máme na jedné kartě majetku ( inv.č. 120015).
Prostory knihovny jsme rekonstruovali. Dle Kolaudač. rozhodutí (které přikládám) se jednalo o stavební úpravy obecní knihovny – rekonstrukce a rozšíření. Na tuto rekonstrukci jsme dostali dotaci. Název projektu „Obecní knihovna Bohuňovice – rekonstrukce a rozšíření“ (viz příloha).
Prosím o radu, jestli tuto rekonstrukci mám zařadit ještě do 05/2025 jako technické zhodnocení „Domu služeb“ (inv.č. karty 120015) nebo udělat novou kartu ( inv.č. 120015/14, aby byla zřejmá souvislost k Domu služeb) pod názvem Dům služeb – knihovna ? Raději bych to chtěla vést samostatně, ale nevím, jestli je to možné.
Budova by se měla evidovat v majetku jako jeden celek, tzn. mělo by to být vedeno jako TZ současného domu služeb. Právně (= účetně) provedené práce patří k budově. Samostatně můžete vést jedině bytové jednotky, pokud by byly odděleně zapsané v KN. Uvedené práce jsou TZ, o které se vždy zvyšuje cena příslušné stavby. Určitě ale můžete práce popsat do informací na kartu stavby.
Přílohy k dotazům nejdou přikládat, není v našich časových možnostech v rámci odpovědi přílohy studovat (na větší rozsah slouží zakázky), tady to ale ani nebylo potřeba.
Do majetku TZ zařaďte ke dni nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí.
Naše obec převádí bezúplatným převodem hasičský automobil na jinou obec. PC 4.579.979,90,-. Automobil jsme měli pořízený částečně z dotace 2 mil. Při převodu již máme dotaci rozpuštěnou a ZC =0,-.
Jak to celé správně zaúčtovat? 401/022 a? Účet 082 v účetnictví mi nesedí se stavem v majetku (v majetku je nižší).
Bezúplatný převod majetku, který má ZC nula zaúčtujete zápisem 082 MD/ 022 D v PC, pak vám to bude sedět. Na účet 401 se účtuje předávaná ZC po odečtení dotace, to jde zde vše nulové.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková