Dotazy

• Směna pozemků s doplatkem

  02. 10. 2025

  Jak zaúčtovat směnnou smlouvu se Státním pozemkovým úřadem.
  Na směňované pozemky máme od SPÚ znalecký posudek - výše doplatku 15 035,- Kč, náklady spojené s oceněním pozemku 8.100,-Kč. BYLO HRAZENO PŘED SEPSÁNÍM KUPNÍ SMLOUVY.
  Podle znaleckého posudku je cena nabývaných nemovitostí 15.900,-Kč.
  Cena obecního pozemku ke směně 865,-Kč.
  Plomba na katastru byla vyznačena na základě návrhu na vklad dne 24.9.2025. Návrh na vklad podával SPÚ.

  Pokud ceny pozemků nejsou uvedené ve smlouvě, tak se nabyté pozemky oceňují reprodukční pořizovací cenou, v takovém případě se související náklady účtují do nákladů. Pokud ceny ve smlouvě jsou uvedeny, tak se oceňuje pořizovací cenou (cena pořízení + vedlejší pořizovací náklady). K určení RPC můžete použít znalecký posudek, když jej protistrana zpracovala. 

  Jestli nemáte ve vnitřní směrnici schválenou významnost přeceňování, tak byste měla účtovat o přecenění na RH. Většinou se přeceňuje k datu záměru nebo k datu podpisu smlouvy. U směny přecenění moc nedoručujeme, pokud není spojena s významnějšími doplatky. Tady rozdíl není významný, ale pokud se chcete vyhnout přeceňování u směny, je nutné to mít uvedeno ve směrnici, viz naše vzorová směrnice k RH. 

  Zaplacený doplatek 15 035 Kč před podáním návrhu na vklad se účtuje jako záloha - zápis 052 MD/ 231 D, RS odpa pozemku, pol. 6130. Úhrada za ZP se účtuje podle toho, jestli jsou pozemky ve smlouvě oceněny či nikoliv, viz vysvětlení v úvodu. Pokud ano, účtuje se polovina do nákladů (4050 Kč) na účet 518 s pol. 5169 a druhá polovina do ceny pozemku (042, pol. 6130). Pokud oceňujete RPC (ceny pozemků nejsou uvedeny ve smlouvě), tak celý výdaj za ZP můžete účtovat na účet 518 s pol. 5169. 

  Podle předpisů byste o směnné smlouvě měla účtovat ke dni podání návrhu na vklad. 

  Účtování o směnné smlouvě bez přecenění:

  Předpis nabytého pozemku k datu návrhu na vklad: 042 MD / 321 D  15900 Kč

  Předpis výnosu ze směny  311 MD / 647 D 865 Kč

  Zápočet ze směny: 321 MD / 311 D  865 Kč

  Zápočet uhrazeného doplatku: 321 MD/ 052 D 15900 Kč.

  Zařazení  031 MD / 042 D 15900 Kč + případně polovina souvisejících výdajů (4050 Kč) za ZP, viz vysvětlení výše. 

  Vyřazení původního pozemku: 554 MD / 031 D ve výši pořizovací ceny.

• Dětská skupina

  02. 10. 2025

  Obec nechala na své náklady postavit na svém pozemku objekt, který bude sloužit jako dětská skupina. Jedná se o stavbu a zahradu s herními prvky. Objekt zařadíme jako stavbu a předáme do výpůjčky PO, která bude dětskou skupinu provozovat. Vybavení objektu pak bezplatně předáme PO a vůbec do evidence majetku zařazovat nebudeme, projde jen účetnictvím. Co se týče zahrady, tam stále váháme, jak zařadit. Zda jednotlivé herní prvky zařadit samostatně dle pořizovací ceny a podle toho, zda je prvek pevně spojen se zemí či samostatně stojící, nebo zavést jako jeden funkční celek, což vlastně interaktivní zahrada splňuje. Je vše na jednom místě a bude sloužit pro děti umístěné v dětské skupině. Herních prvků je na zahradě mnoho a jsou velmi různorodé a některé se pravděpodobně skládají z několika částí, jako např.: jezírko, zábradlí kolem jezírka, jezírkové čerpadlo, nebo maják, svahový přístup k majáku. Zařadit všechny tyto věci jednotlivě nám, tak přijde značně komplikované. Chtěli bychom zvolit první variantu a zařadit zahradu s prvky jako celek a předat PO do výpůjčky zároveň se jmenným seznamem jednotlivých prvků. Důvodem pro zadání prvků jako celek je i dotace ve výši 20 mil. Kč, která je určena na celou akci a bylo by těžké to rozpočítat na jednotlivé kusy i s prací. Navíc administrátor nám už dvakrát změnil účtování dotace, a zřejmě ještě bude zasahovat. Akce je ukončena a budeme nyní zařazovat.
  Celou akci účtujeme na § 3115. (od roku 2022). Budovu a zahradu rozlišujeme pouze ORGem. Zahradu máme přeúčtovat na jiný vhodnější §? Problém je, že dotace byla poskytnuta jako celek a vztahuje se na dětskou skupinu celkově. Nechala bych raději celé na § 3115 celé a do majetku zavedla dvě karty, jednu na objekt a druhou na zahradu.
  Předání proběhne na základě předávacích protokolů a dodatků ke ZL. Jak bychom měli postupovat po předání s účtováním na příspěvky pro dětskou skupinu?
  Můžeme pokračovat s § 3115 5331 nebo od nového roku použít § 4339 a zdůvodnit v příloze?

  Záleží na ÚJ, jak se rozhodne zahradu včetně prvků zařadit do evidence. Máte možnost ji zařadit jako celek pod jedno IČ, včetně rozpisu jednotlivých položek a jejich ceny pořízení na kartu majetku nebo majetek vést odděleně po jednotlivých položkách. Je jednodušší to vést odděleně podle jednotlivých položek, např. drobných staveb, protože ve výsledku stejně musíte raději ponechat ocenění jednotlivých položek, když je to takto různorodé. Ale rozhodnutí je na vás. Lze tvořit nějaké dílčí celky, např. jezírko apod. 

  Co se týká výpůjčky PO, tak ano, majetek vedete v evidenci a v účetnictví, včetně dotace vy jako zřizovatel. Ve smlouvě o výpůjčce v podstatě nemusíte uvádět žádné hodnoty, protože když je sjednaná výpůjčka, tak se majetek PO účetně nepřevádí, obec i PO evidují výpůjčený majetek jen mimoúčetně smlouvou, vypůjčený majetek zůstává v účetnictví obce. 

  Píšete i o vybavení objektu a jeho bezplatném předáním PO, zároveň se zmiňujete i o dotaci. Jenom upozorňuji, ať si prověříte jaké jsou podmínky dotace zejména po dobu udržitelnosti a zda můžete majetek v době udržitelnosti bezplatně předat PO do vlastnictví. 

  Svěření, tam je to jasné - svěřený majetek vyřadíte z rozvahy, zaúčtujete do podrozvahy 909/999, PO si nabere do svého účetnictví a je potřeba jim předat účetně i příslušnou část dotace zápisem 403/401, aby ji mohli rozpouštět. 

  Paragraf pro dětskou skupinu je v rozpočtové skladbě určen 4339 (i v roce 2022 byl). Z hlediska RS se obecně postupuje tak, že když je výdaj přiřaditelný ke konkrétnímu účelu (u vás budova a zahrada byla postavena s určitým účelem - prostor pro dětskou skupinu), tak se má použít paragraf pro daný účel, tedy par. 4339. Takže i příspěvky PO byste měla zasílat přes tento par. 4339.

• Převedení PPO do majetku

  02. 10. 2025

  Povodí Ohře nám převádí protipovodňovou ochranu do majetku. Jedná se o darovací smlouvu a Povodí není vybraná účetní jednotka, proto stavbu oceníme kvalifikovaným odhadem (PC – opotřebení), kterou nám vyčíslí přímo pracovníci Povodí. Dále nám převádí pozemky, ty bych nechala ocenit znaleckým posudkem – pouze pozemek bez stavby, protože ocenění stavby nám sdělí právě to Povodí. Sama si ocenit pozemek netroufnu. Je to takto správně, že část bude oceněná tak a pozemky jinak? Logicky si říkám, že pozemky neopotřebím, ale zařazovat je v jejich pořizovací ceně si myslím, že je špatně.
  
  Dále přebíráme do majetku elektrocentrály, které jsou pevně spojeny s přívěsy, které mají registrační značku a technický průkaz. Zařadila bych je k datu přihlášení na dopravním úřadě (vydání malého technického průkazu). Bohužel nejsme schopni zjistit, jaká je cena zvlášť přívěsu a zvlášť elektrocentrály. Mám to dát celé do dopravních prostředků (což mi přijde zcestné), nebo na jiné stroje – asi energetická a hnací zařízení? K jakému datu to mám zařadit – podle technického průkazu, anebo pokud to nebude dopravní prostředek, tak k datu podpisu darovací smlouvy? (Ještě dodám, že předávací protokol na veškerý majetek byl podepsán již v loňském roce, ale čekalo se na usnesení vlády ČR, aby se mohla letos podepsat darovací smlouva a Povodí si majetek vyřadilo z evidence, takže zatím jsme cenu majetku zachytili jen na podrozvaze.)
  
  A ještě prosím o radu, pod jakou klasifikaci mám zařadit stavbu vodní dílo – hráz. 21.52.21? Dobu použitelnosti vůbec nedovedu odhadnout, bylo nám řečeno, že je to navždy, a když chci údaj číselný, tak se mluví minimálně o 100 letech. Bude to v pořádku, když to nastavím na těch 100?

  1) Ano, máte pravdu, že v případě daru od ÚJ, která není VÚJ, byste měla majetek zařadit v RPC, tedy v ceně, kterou majetek má v době, kdy se o něm účtuje. 

  Pro určení RPC není nutné nechat zpracovat znalecký posudek, stačí kvalifikovaný odhad. I tak, že vezmete pořizovací cenu stavby a snížíte jí o odhadované opotřebení. Pozemky určitě nelze oceňovat cenou převodce, když nejsou VÚJ, protože ceny nemovitostí se obecně v časě mohou hodně lišit a cena, jakou by vám uvedli by mohla výrazně neodpovídat RPC. Ještě upozorňuju, že účetní pracovník je zodpovědný za zaúčtování, nikoliv za ocenění nabývaného majetku, tam je opravdu potřeba mít určenou osobu, u malých obcí starosta apod. Pokud k ocenění pozemků, chcete použít znalecký posudek, tak vám nikdo nemůže nic vytknout. Ale je to zbytečný náklad, zkuste se mrknout na možné postupy k určování RPC, které najdete v dokumentu a výkladovém videu zde:

  https://www.obecuctuje.cz/videa/serie/23

  2) Píšete, že elektrocentrála je pevně spojena s přívěsem. Odmontovat se nedá a elektrocentrála je využitelná pouze s přívěsem, tak k datu přepisu přívěsu bych zařadila přívěs spolu s elektrocentrálou jako jeden celek. Elektrocentrála i přívěs jsou oba ve IV. odpisové skupině. A je jedno, jestli ho povedete jako dopravní protředek nebo jiné stroje na účtu 022. Zařadit by se mělo do majetku k datu převzetí od nich. Při změně majitele jsou provozuschopné většinou kontinuálně, lze zařídit například dočasné značky. Při vydání TP a SPZ byste je zařadili, jen pokud do té doby nebyly registrované a tedy nebyly provozushopné. 

  3) Dobu odpisování si určujete sami, ta není nikde pevně určena a pokud nebudete úplně "mimo", tak vám jí nikdo nemůže vytknout. Od roku 2016 už navíc v ČÚS není uvedena k možnému využití ani doporučená přiřazená doba používání k jednotlivým odpisovým skupinám (do r. 2015 bylo v ČÚS pro skupinu VI uvedeno 50 let). Doporučuji tedy vyjít ze sestaveného odpisového plánu pro podobné stavby nebo pokud je to první stavba tohoto charakteru, tak do odpisového plánu doplnit, dobu odpisování můžete u vodního díla klidně zvolit minimálně 100 let. Není to přírodní vodní dílo typu rybník, ale asi spíše stavební dílo (hráz), tak tam nějaká omezená životnost přece jen jen. Ale zvažte podle způsobu provedení (jestli betonová nebo přírodnější). Klasifikaci máte dobře. 

• Technické zhodnocení x nový majetek

  02. 10. 2025

  Naše město staví nové Workoutové hřiště na ploše, kde bylo i hřiště s umělým povrchem, které již v majetku máme. Toto hřiště se celé "sundalo" a přišla kompletní rekonstrukce. Nový povrch, nové prvky, nové oplocení, nové lampy a také v těsné blízkosti právě i ty Workoutové prvky. Má otázka je, zda se jedná o technické zhodnocení starého hřiště s umělým povrchem + nový majetek (workoutové prvky) nebo zda mohu staré hřiště plně vyřadit z majetku a vše nově zařadit. Jedná se mi hlavně o to, že pokud by šlo o technické zhodnocení tak navýším cenu hřiště, které bylo vlastně prakticky celé rozebráno a nahrazeno novým.

  Pokud ze starého hřiště vůbec nic nezbylo, jak popisujete, tak bych původní hřiště vyřadila a účtovala o stavbě nového hřiště. 

  Co se týká zařazení - doporučuju zařadit to jako jednotlivé stavby, tzn. hřiště, prvky, oplocení, osvětlení. To workoutové hřiště tam můžete zařadit jako jednu stavbu  - jeden funkční celek, ale lze i jednotlivé prvky zařadit jako jednotlivé stavby, ono se s tím pak lépe nakládá a snadněji se identifikuje majetek. Nemusíte pak řešit vyřazení části stavby apod..

  Ještě poznámka k odstranění původního hřiště - evidované jako stavba na účtu 021, tam máte dvě možnosti:

  Zůstatkovou cenu zúčtovat do ceny nového hřiště zápisem 042/081, vyřazení v PC 081/021, náklady na demolici také dát na účet 042 jako výdaj související s novým hřištěm - takto postupujte, jestli bylo původní hřiště bouráno kvůli nové výstavbě.

  Pokud bylo hřiště ve špatném stavu (muselo by být zbouráno tak nebo tak) s tím, že se nyní jen využívá nově vzniklá plocha, pak je to spíše již vyřazení likvidací - původní hřiště vyřadíte zápisem 551/081 v ZC, 081/021 v PC, náklady na  demolici v tomto případě patří také jako provozní náklad na účet 518.

• Převody pokladny x banka

  02. 10. 2025

  Od 1.1.2026 budeme přecházet na režim oddělených pokladen a protože chystáme šablony pro účtování, chtěla bych poprosit o pomoc s použitím položek při převodech mezi rozpočtovými a nerozpočtovými pokladnami a účty.
  V případě, že např. do oddělené pokladny přijmeme kauci na byt a tuto hotovost následně fyzicky vkládáme do banky na příslušný účet cizích prostředků: příjmový pokladní doklad (příjem kauce) 261 OdPa 6330, pol. 4132/459, výdajový pokladní doklad (odvod kauce do banky): 262/261 OdPa 6330 pol. 5343, příjem na účtu cizích prostředků 245/262. Nebo příjmový i výdajový pokladní doklad zúčtovat plusem a mínusem přes Odpa 6171 Pol. 2328?
  Stejně tak budeme mít z oddělené pokladny hotovostní výdaje, které je potřeba vydat z účtu cizích prostředků, např.: výdajový pokladní doklad (výběr hotovosti z oddělené pokladny pro opatrovance města) 378/261 OdPa 6330 pol. 5343, poté převedeme peníze platebním příkazem mezi bankovními účty: příjmový účet, na který je navázána pokladna a odvádíme na něj hotovost z pokladny (doplníme na něj vybranou hotovost pro opatrovance) 231 OdPa 6330 4132/262, účet cizích prostředků 262/245.
  Příjem do pokladny platební kartou, kdy peníze odejdou na navázaný příjmový ZBÚ města, ale patří na nerozpočtový účet (245,241) také přes položky 4132 (4131) a 5343 (5341)? Např. příjmový pokladní doklad platební kartou: 262/231 OdPa 6171 pol 5182 a zároveň 231 OdPa 6330 pol. 4132 (4131)/649, dále příjem úhrad platební kartou na příjmovém účtu 231 OdPa 6171 pol. 5182/262, převedení mezi účty: příjmový ZBÚ 262/231 6330 5343 (nebo 5341), nerozpočtový účet 245 (nebo 241)/262.
  Nebo je možné položky 4131,4132, 5341 a 5343 používat pouze při převodech mezi bankovními účty a ne takto s pokladnami?

  Nejprve všeobecně. Vy si můžete vytvořit několik oddělených pokladen - rozpočtových i nerozpočtových. Pouze je v účetnictví analyticky oddělíte a můžete si je navázat na jakýkoliv váš bankovní účet nebo účty.

  Např. při správě cizích prostředků si kromě bankovního účtu můžete zřídit i oddělenou další pokladnu v režimu pokladny "cizích prostředků" (v účetnictví si ji analyticky oddělit od rozpočtové) a nemusíte pak u ní používat RS. Přijde mi to jednodušší.

  Příjem peněz byste účtovala pouze 261 MD bez RS proti krátkodobému nebo dlouhodobému závazku. A odvod fin. prostředků na účet 262 MD / 261 D a 245 MD / 262 D. Za předpokladu, že fin. prostředky z pokladny složíte na příslušný depozitní účet.

  Např. u účtu opatrovníka. Pokud je podmínkou mít zřízen účet cizích prostředků. Tak byste účtovala v režimu výše uvedeném. Ale pokud není podmínkou mít zřízen účet cizích prostředků, používá se pol. 8901 a tu nemusíte rozpočtovat. Většinou v podmínkách, ale bývá povinnost zřídit vlastní účet cizích prostředků.

  Účtování v případě použití pol. 8901 je následující:

  - příjem finančních prostředků na ZBÚ: 231 pol. 8901 MD / 378 D

  - odvod ze ZBÚ na pokladnu cizích prostředků: 262 10 MD/231 pol. 8901

  - příjem na pokladnu cizích prostředků: 261 MD / 262 D

  - vyplacení finančních prostředků z pokladny: 378 MD / 261 D.

  Položka 8901 se používá, pokud zobrazujete příjmy/výdaje VHČ nebo DÚ na účtu/pokladně hlavní činnosti. Položku 8901 byste tedy použila místo vámi uváděných, pokud byste cizí prostředky chtěla přijmout do běžné rozpočtované oddělené pokladny (příjem MD, výdaj na D, tedy nikoliv vámi uváděné pol. 4132, 5343 a 2328). 

  Píšete, že pokladnu máte navázanou na příjmový účet, ale to asi v aktuáním režimu pokladny. V případě oddělených pokladen bych jednotlivé pokladny navázala na příslušné účty. Pokud budete vkládat nebo vybírat fin. prostředky z příslušných účtů, tak se vyhnete právě těm převodům. 

  Pokud však ne, tak by se všechny převody mezi účty HČ a VHČ měly účtovat přes pol. 5341 a 4131 (obě s paragrafem 6330). A převody mezi HČ a DÚ pol. 4132 a 5343 (opět s paragrafem 6330).

  Pokud jde o účtování oddělených pokladen: Položka 5182 se u oddělené pokladny nepoužívá - RS se dává přímo k účtu 261, to je vám asi jasné.  Převod ze ZBÚ do oddělené pokladny: 262 MD/ 261 D 6330 5348, příjem v pokladně 261 MD odpa 6330 pol. 4134/ 262 D. Převod z pokladny na ZBÚ:  262 MD/ 261 D odpa 6330 pol. 5345 a příjem na účet 231 6330 4138 MD/ 262 D. Je možné zřídit více oddělených pokladen a převod mezi nimi se účtuje na pol. 5348 a 4138. 

  A na závěr shrnutí - oddělená pokladna se z hlediska RS chová jako BÚ, tzn. pokud z oddělené pokladny převedete peníze např. na účet VHČ, používá se stejná RS, jako když byste peníze převáděli z BÚ. 

• Valník

  01. 10. 2025

  Obec koupila valník za 2 mil., předávací protokol je ze dne 18.9.2025, dne 22.9.2025 obec uzavřela pojistku, dne 26.9.2025 obdržela TP na MěÚ.
  Kterým dnem zavedu do majetku obce, 26.9.2025.? Do pořizovací ceny bude vstupovat pořizovací cena na faktuře, správní poplatek za vydání TP.

  Dle předpisů je zařazení k datu, kdy bude provozuschopný, tzn. technický průkaz a SPZ (26.9.2025). Od měsíce následujícího se zahajuje odpisování. 

  Pořizovací cenu uvažujete správně - nejen kupní cena, ale i související výdaje. 

• Vratka dotace

  01. 10. 2025

  V roce 2022 jsme obdrželi dotaci z MMR - Obnova místních komunikací ve výši 9.513.771 Kč. Část byla neinvestiční (8.520.157 Kč), menší část investiční (993.614 Kč), tedy pokaždý jiný UZ. V r. 2023 proběhlo ZVA a zařazení investiční části (opěrná zeď) do majetku. Letos jsme měli z MMR kontrolu a nelíbilo se jim rozdělení výběrového řízení a i přes dokonale vypracované námitky nám na základě Výzvy vyměřili vratku části dotace. Nejedná se o žádnou nízkou částku, konkrétně o 2.388.443,- Kč. Zastupitelé zvažovali další kroky proti Rozhodnutí a Výzvě, ale nakonec vzali v potaz všechna rizika a dospěli k závěru dotaci vrátit, byť s tím nikdo nesouzní. V předchozích odpovědích uvádíte, že nemáme na kartě majetku měnit výši dotace. Jak mám prosím postupovat, bude správně: 374X231 po. 5904, par. 2212, 388 minus x 403 minus, 672x403. A jaký prosím uvádět UZ?

  To je opravdu nemilé, ale bohužel se to stává. Máte pravdu, že v souladu s předpisy je neměnit dotaci na kartě majetku. V případě, že je ale vratka investiční dotace významná, doporučujeme odchylku od metody - musíte to popsat v příloze závěrky, pak lze o vratku korigovat účet 403.

  Ve vašem případě však výše vratky převyšuje o dost samotnou investiční dotaci, takže je vázána poměrově více k dotaci neinvestiční. Pokud vám poskytovatel sám neurčil, jaká část vratky se váže k investiční dotaci a jaká k neinvestiční, berou to podle mě jako obecnou sankci, bude nejjednodušší účtovat, jak uvádíte, tedy i ten zápis 672/403 a neměnit dotaci na kartě majetku.

  ÚZ si ale raději ověřte přímo u poskytovatele – zda investiční nebo neinvestiční, ale vzhledem k výši vratky by byl rozumný celkově neinvestiční.

  Na závěr ještě poznámka - položka 5904 se používá u vratek na základě výzvy (mimo PRK), položka 5364, kdyby to byla vratka v rámci vyúčtování. Tady to bude možná taková kombinace, takže položku 5904 jako správnou nevylučuju (někdy je potřeba si to vyjasnit raději s poskytovatelem).

• Fond obnovy vodohospodářského majetku

  01. 10. 2025

  Městys nyní schválí Plán financování obnovy kanalizace. Protože se jedná o malý kousek kanalizace s finanční náročností tvorby zdrojů na úrovni 20 tis. Kč ročně, chceme evidovat prostředky ve variantě pouze s analytickým oddělením na BÚ bez vytváření peněžního fondu. V dokumentu z 3.11.2023 máte uvedenu tvorbu prostředků obnovy MD 23190/D 231xy. Jaké se použijí položky RS?

  V podstatě jsou to zápisy bez RS, protože nedochází k fyzickému toku peněz. Protože to technicky program asi nevezme, tak kompenzačně lze použít jakoukoliv RS, klidně např. 6330 5345 na D a pak 6330 5345 minus D, aby se to ve výsledku v RS nezobrazilo.

• Vodovodní a kanalizační přípojky

  01. 10. 2025

  Obec nechala vybudovat vodovodní a kanalizační přípojky na vlastních stavebních parcelách. Účtováno 042/321. Kolaudace přípojek nebyla, došlo jen k předání dokončeného díla. Musí se tyto přípojky zavést do majetku obce a k jakému datu, pokud má starosta v úmyslu v následujících letech stavební parcely postupně prodávat a k ceně stavebního pozemku chce připočítat i cenu za vodovodní a kanalizační přípojky nebo lze hodnotu přípojek vést na účtu 042 do doby než dojde k prodeji st. parcely? Vodovodní a kanalizační řád nevlastní obec, je v majetku dobrovolného svazku obcí, kde má obec podíl.

  Přípojky by se měly zařadit do majektu v okamžiku dokončení a předání, když nepodléhají kolaudaci. Zápis zařazení 021 MD/ 042 D, zařadit jednotlivě. 

  Ohledně dalšího nakládání vás odkáži na dokument k zasíťování pozemků z 20.3.2023:

  https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?hledat=Zas%C3%AD%C5%A5ov%C3%A1n%C3%AD%20pozemk%C5%AF&jak=fraze

  Plátci DPH nejste, tam to pak řešit jedině z hlediska obratu. Nejlépe právně asi uděláte, když se v budoucnu prodají vlastníkům pozemků spolu se stavebním pozemkem. 

• Pořízení dobíjecí stanice

  01. 10. 2025

  Na jaký paragraf zaúčtovat náklady související s pořízením dobíjecí stanice?
  Bude umístěna na veřejném prostranství - park.

  Vzhledem k účelu bych zvolila odpa 2115. 

• ! Účtování předané pohledávky celnímu úřadu dle nové legislativy

  01. 10. 2025

  V návaznosti na změnu předpisů vztahující se k vymáhání pohledávek města celním úřadem Vás prosím, zda je již jasný postup a pravidla pro účtování takto předaných pohledávek k vymáhání? Zda je budeme z účetnictví při předání úplně rušit, či přeúčtovávat jako nové pohledávky za celním úřadem, nebo budou stále v účetnictví města do informace o vymožení a zaslání 70% městu? A když by se celé vyřadily, budeme je dávat na podrozvahu? A prosím od kdy nový postup platí.

  Máte pravdu, že došlo ke změně, která umožňuje mj. územním samosprávným celkům předávat pohledávky na místních poplatcích k vymáhání celnímu úřadu, jako obecnému správci daně podle § 8 odst. 2 zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Novela je platná od 1.7.2025.

  Nehraje roli, kdo pohledávku vymáhá. Je to příjem obce, má zůstat předepsáno ve výnosech bez jakéhokoliv přeúčtování. Máme k dispozici stanovisko MF, ze kterého toto vyplývá.

  
  Cituji vám z něj pro úplnost stěžejní část:

  
  "Jestliže správce poplatku požádá o vymáhání nedoplatku obecného správce daně,
  dojde podle § 162a odst. 1 a 2 daňového řádu současně s přechodem příslušnosti
  k výkonu správy vymáhání tohoto poplatku i k přechodu příslušnosti k jeho vybrání.
  Správce poplatku tím ztrácí svoji věcnou příslušnost ke správě placení nedoplatku,
  přičemž tyto kompetence získává obecný správce daně. To znamená, že správce
  poplatku není nadále oprávněn ohledně předaného nedoplatku vést evidenci ve
  smyslu § 149 a násl. daňového řádu. Tuto změnu stavu musí správce poplatku
  zaznamenat na osobním daňovém účtu poplatkového subjektu vytvořením záporné
  věty k předpisu místního poplatku (popř. i k jeho příslušenství, tj. zvýšení poplatku,
  nebo k nákladům daňové exekuce, byl-li nedoplatek před jeho předáním obecnému
  správci daně vymáhán daňovou exekucí).
  Žádost o vymáhání nemůže správce poplatku následně vzít zpět, a tedy nemůže
  nastat situace, kdy by správce poplatku na osobním daňovém účtu poplatkového
  subjektu začal o předaném nedoplatku znovu evidovat.
  Evidence daní na osobních daňových účtech podle daňového řádu primárně slouží
  veřejnoprávnímu vztahu mezi správcem daně (poplatku) a daňovým (poplatkovým)
  subjektem. Nelze ji zaměňovat s postupy hospodaření s majetkem státu či účetnictví,
  které mají v rámci orgánů veřejné moci interní povahu.
  Příjmy rozpočtu obce tvoří podle § 7 odst. 1 písm. e) zákona č. 250/2000 Sb.,
  o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, příjmy
  z místních poplatků podle zákona o místních poplatcích. Podle § 257 odst. 1
  daňového řádu platí, že pokud správce daně spravuje daně, jejichž výnos náleží do
  jiného veřejného rozpočtu, než náleží účty, které spravuje, převede jejich výnos v
  souladu s rozpočtovým určením a ve lhůtách stanovených zákonem. Z uvedeného je
  zřejmé, že ani v případě, kdy správce poplatku požádá o vymáhání obecného
  správce daně, neztrácí místní poplatek charakter daně a je v celém rozsahu příjmem
  rozpočtu obce, která místní poplatek obecně závaznou vyhláškou zavedla. Pokud
  obecný správce daně, kterého správce poplatku požádal o vymáhání nedoplatku na
  poplatku, tento nedoplatek od poplatkového subjektu vybere nebo vymůže, je
  povinen tento daňový příjem převést v souladu s § 6 zákona č. 243/2000 Sb., o
  rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů, příslušné obci. Převody jsou
  prováděny nejméně jednou měsíčně, přesahuje-li převáděná částka 500 Kč. Při
  převodu výnosu poplatku jsou obci sdělovány údaje o celkovém výnosu z poplatku
  za převáděné období, popř. další údaje ve smyslu § 257 odst. 4 daňového řádu.
  Z uvedených skutečností lze přijmout závěr, že obec musí i nadále vést účetní
  evidenci ohledně částek místních poplatků, předaných k vymáhání obecnému
  správci daně, když tyto částky jsou rozpočtově určeny obci. To znamená, že i když
  obecní úřad předá nedoplatek k vymáhání obecnému správci daně, neztrácí obec
  „kontrolu“ nad danou pohledávkou ani užitky z ní, a tedy ji musí nadále vykazovat ve
  svém účetnictví. Převedený výnos místního poplatku od obecného správce poplatku
  zatřídí na příslušnou příjmovou položku v rámci podseskupení 134 podle druhu
  místního poplatku.
  V této souvislosti lze upozornit též na skutečnost, že předmětné pohledávky včetně
  souvisejících opravných položek jsou předmětem inventarizace, a je tedy nezbytné
  zajistit obousměrné předávání informací tak, aby mohla být řádně provedena
  inventarizace podle požadavků zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění
  pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků,
  ve znění pozdějších předpisů."

• Náklady a realizace projektu PO, příjemce dotace město

  01. 10. 2025

  Naše PO bude realizovat projekt, schválený ZM. Veškeré náklady si bude PO hradit sama z investičního příspěvku, který od nás obdrží v pravidelných zálohách na podkladě předložených FA k úhradě. S tím není problém, ale dotace, která bude krýt z větší části náklady, bude příjmem obce. Tzn, že výdaje budou PO, a příjmy – celá dotace města. Město bude rozpouštět do výnosů. DPH si uplatní PO. Je to takto možné?

  Záleží na podmínkách konkrétní dotace. Pokud jde o výnos, tam nebývá problém, že se dotace převede účetně na PO zápisem 403 MD/ 401 D, PO si nabere opačným zápisem 401 MD/ 403 D a rozpouští do výnosů proti nákladům z odpisů. Určitě není vhodné, aby majetek odepisovala PO a dotaci rozpouštěla obec.

  U nákladů je to problematické - když je příjemcem obec, projekt by měla realizovat svým jménem, na své náklady a po dokončení může dát PO do výpůjčky nebo svěřit, opět jen zápisem 401 MD/ 042 (021) D. 

  Vy máte takovou kombinaci, kdy příjemcem dotace je obec, ale realizace bude na PO - zde nevím, co vás k tomu vedlo, jestli např. nárok na odpočet. Podle mě nezbývá, než to prověřit přímo u poskytovatele dotace, ale myslím, že to nebude asi běžně přijatelné - poskytovatelé tolerují to účetní převedení majetku na PO, ale že by i samotnou realizaci, to opravdu musíte zkusit třeba žádat výjimku, každopádně tento váš postup prověřit u poskytovatele.

  Za mě by z hlediska dotace bývalo jednodušší, když je příjemcem obec, aby se realizovalo jménem obce - když není nárok na odpočet, bývá většinou DPH uznatelný výdaj. 

  Tak to případně raději doupřesněte na e-mail klara@obecuctuje.cz - je také možné, že je to jen průtok, kdy máte dotaci přeposlat PO, to by pak problém nebyl, protože město by účtovalo jen příjem 231/375 a poslání PO 375/231. Například to může být tak, že to PO realizuje, město to předfinancovává investičním příspěvkem a pak jsme ale opět ve variantě, kdy by město mělo být jen zprostředkovatelem dotace pro PO, ale ne příjemce. 

  Varianta, kterou popisujete (jestli to dobře chápu), opravdu nedává smysl - abyste měli u města jen příjem a výnos dotace, účet 403 se musí vždy vázat k zařazenému majetku, neměli byste jako příjemce jak prokázat výdaje...

• Kupní smlouva na majetek od developera

  30. 09. 2025

  Obec bude na základě kupní smlouvy za částku 1 000 Kč nabývat do svého majetku komunikace, vodovod, kanalizaci a veřejné osvětlení od developera, který předmětnou infrastrukturu po letech dohadování konečně zkolaudoval a lze tak vše na obec převést (zastupitelstvem schváleno). Za jakou cenu si tento majetek zařadím? Jak to bude s odepisováním?

  Majetek nabýváte úplatně - koupí. V takovém případě platí podle zákona o účetnictví koncept ocenění pořizovací cenou, což je cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související. Takže v souladu s předpisy je použít ocenění kupní cenou 1000 Kč plus případné související výdaje (právní či správní poplatky, znalecký posudek apod.). 

  Kupní cenu1000 Kč musíte rozpočíst mezi jednotlivé majetkové položky. Jestli nemáte ZP, abyste určili poměr, tak u podobně symbolických kupních cen můžeme rozpočítat kupní cenu počtem položek -  podle dotazu pořizujete 4 stavby, tzn. kupní cena každé je pro účely zařazení 250 Kč. 

  Pořízení koupí se účtuje k datu předání zápisem:

  042 MD/ 321 D 1000 Kč

  021 MD/ 042 D 1000 Kč

  Z hlediska odpisování se má nastavit odhadovaná zbývající životnost, když se jedná o majetek opotřebený. U nového majetku celková životnost, vždy s ohledem na váš odpisový plán. 

  Pokud byste chtěli majetek ocenit jeho skutečnou hodnotou, byla by to odchylka od metody - věrnější zobrazení, ale zase náklady z odpisů. Odchylka od metody by se musela popsat do přílohy závěrky a muselo by o tom rozhodnout vedení.

• Technické zhodnocení zvonice a garáže v jeden objekt

  30. 09. 2025

  V majetku máme pod i.č. 6/1 Zvonice (poř. cena 53 220 Kč, zůstatková cena 28 354 Kč) a dále i.č. 7/1 Garáž u zvonice (pořizovací 42 300 Kč a zůstatková 23 320 Kč). Garáž přistavěna na zvonici. Nyní byly tyto dvě stavby technicky zhodnoceny a je to již jedna stavba jako celek (Kulturní dům v bývalé zvonici) a potřebuji zařadit do majetku. Program neumožňuje sloučit dvě karty pod jedno číslo a provést TZ. Mám tedy Zvonici a Garáž vyřadit a zařadit nové i.č. Kulturní dům v bývalé zvonici nebo Garáž přičíst ke Zvonici a pak udělat TZ? Případně jak to řešit jinak a jak účtovat?

  Z hlediska majetkového programu vám moc neporadím, to je na technických možnostech toho vašeho konkrétního a případně na konzultaci s dodavatelem SW. Správně by mělo dojít k přičtení jedné budovy do druhé, nemusí to být asi jako pohyb nutně sloučení. Tzn. přičtete PC a ZC jedné stavby k té druhé a pak k tomu zařadíte TZ. Může vám to udělat ale nepořádek v oprávkách - pokud jednu stavbu vyřadíte majetkově, tak v majetku se zúčtují oprávky podle způsobu vyřazení - nemůžete tedy dát třeba jako důvod vyřazení likvidaci, ale třeba vyřazení neúčtované apod.

  Varianta nové majetkové položky je případně řešení, když to nepůjde jinak. Museli byste na kartu přenést doposud zaúčtované oprávky a do poznámky vysvětlit, že to je nová stavba ze dvou původních s datem zařazení xy. Podle mě tu ale pořád vyvstává problém, jak provést vyřazení staveb tak, aby se v majetku nedoúčtovaly oprávky do ZC. Když nejde sloučení, tak zvolit při vyřazení jakýkoliv jiný pohyb bez dopadu na oprávky (když to program bude brát jako vyřazení a ne sloučení, nebudou vám sedět oprávky v majetku na účetnictví). 

  Toto "sloučení" se účtovat nijak nebude, bude to jen administrativní přesun v registru majetku, případně musíte proúčtovat změnu analytických účtů (021), když došlo ke změně účelu budovy - jestli jste to pro účely přílohy závěrky vedli třeba jako ostatní stavbu, tak kulturní dům by měl spadat pod budovy pro služby obyvatelstvu - toto rozdělení vyplývá ze závazné analytiky účtu 021 od dodavatele účetního programu (aby to správně vstoupilo do výkazu Příloha).

  Výdaje na TZ patří na účet 042, odpa 3319, pol. 6121 - nejen samotná realizace, ale i vedlejší související výdaje typu správní poplatky, projekt, stavební dozor, právní služby apod. K datu kolaudace účetní zápis zařazení 021 MD/ 042 D. 

• Otopná soustava + nový kotel v MŠ

  30. 09. 2025

  V červnu jsme firmě poslali požadovanou zálohu na materiál ve výši 589 560 Kč- jedná se o výměnu kotle a otopné soustavy v MŠ (PO) .
  Na konci srpna firma předala dílo a doplatili jsme zbytek ceny ve výši 868 415 Kč. Zálohu jsem zaúčtovala na účet 314 a fakturu na doplatek na 3111 5171. Je to TZ zhodnocení nebo jen oprava starého nevyhovujícího kotle ? Klonila bych se spíš k opravě/výměna kotle za novější typ, dříve byl na uhlí a dřevo, nyní na pelety (nevyhovovala emisní třída).

  Máte pravdu, že z hlediska topného média tam moc argument pro TZ není. Pokud otopná soustava zůstala nerozšířená, nevidím tam "na dálku" argument pro TZ a považovala bych to za opravu. 

  Vyúčtovací fakturu předepíšete 511 MD/ 321 D, zúčtování zálohy 321 MD/ 314 D, doplatek 321 MD/ 231 D.