Dotazy

• Nevyúčtované zálohy

  30. 09. 2025

  Prosím o radu jak zaúčtovat:
  1) při vyúčtování energií jsem zjistila, že na některých účtech zůstávají nevyúčtované zálohy, nejedná se o zálohy loňského vyúčtování, ale delší období. Nyní mám všechny energie, které odebíráme zúčtované a chtěla bych zálohové účty "vyčistit" tak, aby tam zůstaly zálohy zaplacené jen tenhle rok. Když sečtu nevyúčtované zálohy u všech analytických účtů je částka cca 10.000. Můžu zápisem 549/314 nebo raději přes zápis 401/314. Musí se pak tento zápis zdůvodňovat v Příloze?
  2) Obec koupila RD - převedla na sebe EE a vodu. Byla zaplacena záloha na vodu ve výši 100 Kč a k ní na konci roku vytvořena dohadná položka 502/389 ve výši 100 Kč. Při zápisu vodoměru nebyla zjištěna žádná spotřeba. Takže nám společnost vystavila dobropis na zálohu 100Kč. Bude správný postup interním dokladem zrušit dohadnou položku 389/502 a při připsání částky na BU zaúčtovat MD 231 3639 2124/D 314 nebo D -231 3639 5151/D 314

  1. Není to významná částka, nemusí se dohledávat - když už si to hlídáte a chyba se nebude kumulovat, použila bych klidně pro vyčištění účtu zápis 549 MD/ 314 D, případně lze i 502 MD/ 314 D ve smyslu, že se chybně v minulých letech nezobrazilo jako vyúčtovaná spotřeba. Dodavatelé energií si to většinou hlídají, takže nejspíš nastala někde účetní chyba při vyúčtování. 

  2. Postupujete správně. U meziročních přeplatků se máte rozhodnout, zda je třídíte v RS na pol. 2324 nebo minusem na výdajové položce - zvolte si metodu a držte se jí (jednotný postup). 

• Obchodní majetek - pronájem s DPH, odpočty

  30. 09. 2025

  Obec plátce pronajímá pozemky na komunikaci za účelem předzahrádek (neplátci - osvobozeno od DPH, plátci - k ekonomické činnosti s DPH), může obec tuto komunikaci nezařazovat do OM a přesto se rozhodnout pronajmout plátci s DPH (i když je pronájem pozemku osvobozen ze zákona)? Tento nájem se opakuje sezóně každý rok. Dále pronájem pozemků v zámeckém parku na 3 dny za účelem pořádání koncertu, lze rovněž pronajmout plátci s DPH i když pozemky nejsou v OM? Obecně pokud nezařadíme pozemky do OM, můžeme se v případě pronájmu pozemku (osvobozeného od DPH) rozhodnout že nájemci - plátci pronajmeme k jeho ekonomické činnosti s DPH?
  Nárokovat DPH můžeme pouze tam, kde je majetek zařazen v OM a současně se pronajímá s DPH?
  V případě, že pozemek není zařazen v OM, můžeme se v případě prodeje ještě před tímto prodejem rozhodnout zařadit pozemek do OM? Jde o to, že jsme kontrolou zjistili, že na stavebním pozemku ve vlastnictví obce je zapsaná stavba v KN (nejedná se o novostavbu) a nyní nás vlastník stavby požádal o odprodej tohoto pozemku.

  To, co uvádíte jsou dosti "filosofické otázky" - zkusím nějak vyjádřit můj názor, který ale nemám nějak oficiálně potvrzen.

  K situaci a)

  Řešíte, že určité pozemky nemáte v obchodním majetku  a že se jedná o pozemky, které částečně k ekonomické činnosti využíváte (například pronájmy v létě na zahrádky, pronájem na 3 dny). Když se podívám do textu Koordinančního výboru z ledna 2021, tak se výslovně počítá s tím, že u majetku částečně využívaného k ekonomické činnosti se mohu rozhodnout, zda jej do OM zařadím či nezařadím. To nijak ale nezpochybňuje skutečnost, že pokud na těchto pozemcích budu realizovat činnosti naplňující charakteristiku předmětu daně (ekonomickou činnost), tak se k této činnosti budu plně chovat podle pravidel ZDPH. Z toho mi vyplývá, že nezařazení do obchodního majetku nemůže být například překážkou pro to, aby se obec rozhodla realizovat nájem zdaněný ve smyslu příslušných ustanovení §56a.

  K bodu b)

  Pro nárok na odpočet DPH je i ve světle tohoto KOOV důležité, zda se jedná o věc v obchodním majetku či nikoliv (respektive já si myslím, že určitě při jejím pořizování - včetně TZ, velice diskutabilní by bylo, zda u oprav a údržby). Zařazení do obchodního majetku je z pohledu textu KOOV jakýmsi odemčením komnaty, abych mohl vstoupit a v dalším kroku začít vybírat odpočet DPH a to ve vazbě na skutečnost, k jakému plnění věc používám. Ještě jednou raději upozorňuji - vypadá to jasně u pořizování/investic, nemyslím si, že by to měla být podmínka u údržby věci - ale je to s otazníkem (a raději se ani moc neptám) - trochu jsem toto téma řešil i v dokumentu "Manuál k DPH - doplněk M č. 2 a 15 - vedení obchodního majetku ..." z 2. 12. 2024 - strana 16 a 17. Takže třeba u pořizování majetku - souhlas - zařazení do obchodního majetku - první krok. Druhý krok - zjistím, že je to výhradně k pronájmu s DPH - potom je plný nárok na odpočet.

  K bodu c)

  Reklasifikace mezi obchodním majetkem a zbytkem je z mého pohledu možná (a v řadě případů bude i nutná). Může například dojít k tomu, že pozemek, který ležel ladem jsem začal pronajímat. Nicméně třeba v tomto případě bych si nemyslel, že skutečnost, že to prodávám kvůli majekoprávnímu vypořádání by měla být oním hybným motorem pro nutnost této reklasifikace. Pokud nemáte jiný důvod - tak za mne to klidně může zůstat mimo okruh obchodního majetku.

    

• Vyřazení pozemku - dar kraji

  30. 09. 2025

  Obec bezplatně převedla darovací smlouvou Středočeskému krajskému úřadu pozemek o výměře 100m2.
  Účetní hodnota daru činí 1 000 Kč. Jsme plátci DPH.
  Prosím o zaúčtování .

  Pozemek vyřadíte k datu podání darovací smlouvy na vklad do KN zápisem 401 MD/ 031 D v účetní ceně 1000 Kč. Toť vše. Kraj jako VÚJ má pozemek převzít v účetní ceně od vás opačným zápisem - je nutné jim účetní cenu sdělit ve smlouvě či jiným způsobem.

  Ohledně DPH zde není co řešit - dar je předpokládám bez protihodnoty (vám ze strany kraje) a vy jste navíc v pozici dárce. 

• Koupě turistické známky a část prodaná za stejnou cenu

  30. 09. 2025

  Naše obec koupila turistické známky, nejsme plátci DPH.
  Za stejnou cenu část vyfakturuje místní restauraci k prodeji.
  Přijatá faktura je na spotřební materiál 501.
  Vydaná faktura 311/649 jako zisk ? Celková částka 8 470 Kč, příjem 231 odpa 6171 položka 5139/311.
  U vydané faktury nemáme žádný zisk, prodáváme za stejnou cenu, za kterou jsme nakoupili. Jedná známka stoji 31,46 a druhá 10,89 nebo zaúčtovat mínusem, to nevím jak.
  Část známek nám na úřadě zůstalo, můžeme je prodávat? Pokud by to nebyl problém, jak zaúčtovat. Asi by se prodávali s menším ziskem v ceně 45 Kč.

  Turistické známky jste pořídili za účelem prodeje. V takovém případě je potřeba účtovat o zásobách, konkrétně zboží. Jsou dva možné účetní postupy s ohledem na vybraný způsob účtování o zásobách:

  a) Účtování způsobem A: Faktura za pořízení známek 131 MD/ 321 D, pol. 5138. Zavedení na sklad 132 MD/ 131 D. Prodej 311 MD/ 604 D v prodejní ceně, příjem 231 MD/ 311 D, pol. 2112. Vyřazení ve skladové ceně 504 MD/ 132 D. 

  b) Účtování způsobem B: Faktura za pořízení známek 504 MD/ 321 D, pol. 5138. Prodej 311 MD/ 604 D v prodejní ceně. Zavedení na sklad vždy jen k 31.12. ve výši neprodaného zbytku známek zápisem 132 MD/ 504 D (počet zbylých známek krát jejich jednotková nákupní cena), k 1.1. následujícího roku se ve stejné výši účtuje zpět do spotřeby 504 MD/ 132 D a takto pořád dokola. 

  Účtování o prodeji je pořád stejné, ať to prodáte restauraci, která to bude přeprodávat, nebo na obci přímo zákazníkovi. 

• Dotace PRV

  30. 09. 2025

  V roce 2024 jsme obdrželi potvrzení o přijetí žádosti o dotaci na projekt rozvoje venkova. Neúčtovala jsem. V tomtéž roce jsme nakoupili traktor za 289.900 Kč a tři kusy DDHM celkem za 108.680 Kč. Tyto jsem zařadila do majetku. Traktor byl zakoupen v prosinci, takže odpisy od ledna 2025. V dubnu 2025 jsme obdrželi dohodu o poskytnutí dotace a sice 35% příspěvek EZFRV a 65% příspěvek z národních zdrojů. Dotace nám zatím na účet zaslána nebyla.
  Protože je to moje první účtování dotace, prosím o radu, jak zaúčtovat dohodu o poskytnutí dotace a poté její příjem. Jak rozdělit investiční dotaci mezi DHM a DDHM ? Do karty majetku zapíši dotaci po přijetí i k DDHM? Neudělala jsem chybu, když jsem zatím nic neúčtovala?

  Začnu odzadu - chybu jste neudělala, když jste v roce 2024 nic neúčtovala, protože až teprve v dubnu 2025 byla dotace závazně přiznaná. Dohodu o poskytnutí dotace jste měla předepsat do podrozvahy zápisem 915 MD/ 999 D ve výši dotace (když je vyúčtování za déle než rok, volí se dlouhodobý účet 955).

  Nejedná se o běžný účetní případ dotace, protože vám jí přiznali až po zařazení majetku. Z odpovědi MF vyplývá, že v takovém případě můžete účtovat rovnou předpis 346 MD/ 403 D - ale až v okamžiku vyúčtování, pokud smlouvou není dotace vypořádaná a ještě budete něco dokládat. Tzn. až proběhne vyúčtování, zaúčtujete 346/403, dotaci zadáte nově na kartu investičního majetku a začnete jí nově rozpouštět zápisem 403 MD/ 672 D.

  Příjem dotace zaúčtujete 231 MD/ 346 . Investiční dotace patří na pol. 4213 + investiční ÚZ, nástroj a zdroje 1 a 5  (je nutné rozdělit na podíl SR a EU). Na pol. 4113 patří neinvestiční dotace - značí se v tomto programu neinvestičním ÚZ, nástrojem a opět zdrojem 1 a 5 (zdroj 1 podíl SR, zdroj 5 podíl EU). Vzniknou z toho v účtování příjmu z hlediska RS čtyři řádky (investiční podíl EU, investiční podíl SR, neinvestiční podíl EU, neinvestiční podíl SR). 

  Proč zmiňuju i neinvestiční dotaci - jestli byl pořízen jako způsobilý výdaj investiční dotace DDHM, tak to není dobře. DDHM je neinvestiční majetek a musí na něj být čerpána neinvestiční dotace. Neinvestiční dotace se účtuje na účet 672, nedává se do majetku na kartu DDHM, to platí jen u dotace investiční. Pokud ještě nedošlo k proplacení dotace, požádejte poskytovatele o změnu druhu dotace na DDHM na neinvestiční. Jako investiční nechte jen dotaci na DHM.

  NZÚZ u výdajů účetně zpětně do minulého roku neoznačíte - ani to není nutné, když jste neměli podklad ke značení, tak jste správně neznačili - NZÚZ stačí doplnit ručně na doklady, do souhrnné tabulky k dotaci, zkrátka u výdajů mimoúčetně. 

• Zřizovací listina a svěření PO

  30. 09. 2025

  Řeším svěření DHM a DDHM naší příspěvkové organizaci. Obec provedla TZ ve výdejně jídel (budova je ve výpůjčce, účtuje obec) a součástí dodávky bylo volně stojící vybavení, které chce obec svěřit PO. Ve zřizovací listině (posílám emailem) není nic konkrétního o novém majetku, který pořídí obec a svěřuje PO.
  Může ZO schválit dodatek ke ZL, že případný další majetek, který obec nakoupí, svěří protokolem po schválení ZO? Aby se nemusely dělat další a další dodatky k ZL. Faktura za TZ a majetek byla již v srpnu, předávat se bude v říjnu po jednání ZO. Účtování jen takto?
  081 oprávky + 401 MD/ 021 PC D
  088 MD/028 D
  Odpisy účtujeme 1 x za čtvrtletí, tedy dopočítat za říjen a přičíst ještě k 081?

  Podle účetních zápisů to vypadá, že chcete svěřovat i TZ, ale přitom budovu mají ve výpůjčce (v účetnictví jí eviduje obec). TZ budovy byste tedy účetně měli přiřadit k ceně budovy a nepřevádět to účetně na PO. To se dělá jen v případě, kdy PO na dané práce čerpá dotaci, pak TZ převezme účetně i s dotací, např. po dobu udržitelnosti.

  Svěřit by se měly tedy spíše jen ty samostatné věci - zápis 088 MD/ 028 D je v pořádku, ale jak píšete, musí tomu předcházet související právní kroky. 

  Pokud jim samostatné věci chcete svěřit do správy, musí se to zanést do zřizovací listiny - protože se musí podle § 27 odst. 2 písm. e) zákona č. 250/2000 Sb. vymezit, že se jedná o majetek svěřený. Takže musí dojít vždy ke změně zřizovací listiny a tedy i rozhodnutí zastupitelstva.

  Podle svých pravidel budete svěřený majetek evidovat na účtu 909.

  Pokud byste se změnám ZL chtěli vyhnout, je možnost majetek PO převést bezúplatně do vlastnictví. Účetní zápisvyřazení DDHM je stejný. 

• Přeplatek zálohové daně

  30. 09. 2025

  FÚ nám vrátil přeplatek srážkové daně ve výši 21 413 Kč z let minulých na účet ČNB. Nevím si rady s účtováním a zda mám převést částku na BÚ. Nemám k tomu žádný doklad, jen naši žádost o vrácení přeplatku , který jsem napsala po telefonickém hovoru.

  Podle všeho asi tedy víte, čeho se přeplatek týká. V názvu dotazu hovoříte o zálohové dani, v textu o srážkové - ve výsledku je to jedno, ale asi víte, vůči komu přeplatek vznikl? Jestli k jednomu zaměstnanci nebo k více zaměstnancům je opět jedno, ale přeplatky by se měly vyplatit těm, kterým náleží.

  Předpis 342 MD/ 331 D, příjem z FÚ 231 MD/ 342 D, pol. např. 5011, 5021... Vyplacení zaměstnancům, kde vznikla chyba 331 MD/ 231 D (jestli jsou ještě zaměstnanci, jinak obecný závazkový účet 378), pol. např. 5011, 5021 (tak, aby se to v RS vynulovalo). 

  Pokud by se nedohledalo, ke komu patří, pak obecný výnosový účet 649 a pol. 2229.

  Peníze z ČNB na BÚ si můžete převádět -  jsou to převody mezi běžnými účty, které se nerozpočtují. 

• Krajská dotace na venkovní zážitkový program

  30. 09. 2025

  Uzavřeli jsme smlouvu na poskytnutí dotace z programu Podpora obnovy a rozvoje v Pardub. kraji - projekt "Venkovní zážitkový program". Jedná se o investiční dotaci (pol. 4222). Obdrželi jsme avízo o celkové dotaci na 166 374 Kč. Prosím Vás o radu jak účtovat. Níže přikládám článek ze smlouvy o poskytnutí dotace.
  Dotace na realizaci projektu se poskytuje ve výši 166 374 Kč, tj. je ve výši 55% ze skutečných celkových způsobilých výdajů projektu. Poskytovatel uhradí 30% schválené dotace ve výši 49 913 Kč. Zbývající část 70% ve výši 116 461 Kč bude vyplacen na účet příjemce po předložení vyúčtování. Poskytnutí 70% dotace ex post bude přepočteno dle skutečně vynaložených způsobilých výdajů.

  Určitě si důkladně prostudujte ke každé dotaci vždy nejen smlouvu, ale i podmínky dotačního programu. Jestli nemáte od kraje stanoven interní ÚZ, je potřeba zajistit oddělené účtování projektu podle sebe. Například můžete celkové způsobilé výdaje značit org, ve výši dotace doplnit např. orj, aby se ve výdajích oddělil vlastní podíl a výše dotace. Příjem dotace můžete značit org a orj (stejně, jako výdaje ve výši dotace). Tolik ke značení příjmů a výdajů.

  K datu podepsání smlouvy o dotaci máte účtovat zápis 915 MD/ 999 D ve výši nároku na dotaci 166 374 Kč. Místo účtu 915 se volí účet 955 v případě, kdy termín vyúčtování je dle smlouvy za déle než rok. 

  Dodavatelské faktury včetně souvisejích výdajů budete účtovat na účet 042 - asi vznikne nějaká stavba, nebo více staveb. Je potřeba zajistit procentické značení způsobilých výdajů, viz úvod.

  První část dotace zaúčtujete jako zálohu zápisem 231 MD/ 374 D. Místo účtu 374 se volí účet 472 pokud termín vyúčtování je dle smlouvy za déle než rok od přijetí zálohy. Položka 4222 je pro investiční dotaci od kraje zvolená správně, k tomu značení viz výše (org, orj). Orgem značte nejen účet 231, ale všechny účty k projektu - 374, 388 apod.

  K datu přijetí zálohy se ve výši dotace, kterou vám pošlou, sníží podrozvaha zápisem 999 MD/ 915 (999) D. 

  V okamžiku zařazení majetku pořízeného z dotace budete účtovat dohadu 388 MD/ 403 D ve výši očekávané konečné výše dotace. Pokud budou celkové skutečné způsobilé výdaje nižší, než způsobilé výdaje z rozhodnutí, dotace se krátí podle pravidel poskytovatele, takže dohadu účtujte ve výši, v jaké opravdu očekáváte příjem dotace - nepoužívá se automaticky částka ze smlouvy. Dotaci při zařazení zároveň zadáváte na kartu majetku, aby se mohla začít rozpouštět do výnosů (403 MD/ 672 D).

  Až proběhne vyúčtování, předepíšete jej 348 MD/ 388 D, odúčtujete zbytek podrozvahy 999 MD/ 915 (955) D, započtete zálohu 374 (472) MD/ 348 D. Zbývající část dotace, kterou pošlou po vyúčtování, přijmete 231 MD/ 348 D. 

• Kamerový systém - rozšíření

  29. 09. 2025

  V roce 2022 jsme pořídili kamerový systém v hodnotě cca 28 tis. (2 kamery s příslušenstvím). V roce 2022 jsem zařadila na 028 jako soubor.
  Teď v září jsme pořídili další kameru, která je připojena k těm dvěma z roku 2022, v hodnotě cca 18 tis. (zatím nemám zařazeno).
  Mám přeúčtovat celý soubor na 022. Pokud ano, jak - kompletní převod. Nevím si rady s oprávkami na 088.

  Pokud byste chtěla ponechat soubor, muselo by dojít k přeřazení na účet 022. Novou kameru byste zaúčtovala již rovnou 042 MD/ 321 D, pol. 6122, zařadila 022 MD/ 042 D a do ceny přeřadila původní kamery zápisem 022 MD/ 028 D a 088 MD/ 082 D, oba zápisy v pořizovací ceně 28 tis. Kč. Tedy přiřadit původní kamery k té nové do souboru jako plně dooprávkované se ZC 0 Kč.

  Není ale povinnost novou věc přidávat do souboru, takže je i možnost nechat kamery na účtu 028 a novou kameru zařadit jako další samostatnou věc na účet 028. Ve výsledku to bude evidentně i jednodušší řešení (když to není nějaký hromadný nákup s velkým vlivem na VH). 

• Prodej vodohospodářského majetku Vaku

  29. 09. 2025

  Zastupitelstvo schválilo odprodej Vaku budovy ČOV, technologie ČOV, kanalizace atd., celkem rozpitváno na 11 kartách v celkové pořizovací ceně 84 699 273,94 Kč, oprávky celkem 22 419 304 Kč, zůst. cena 62 279 969,94 Kč. Na tento majetek byla poskytnuta dotace ve výši 63 631 579,74, rozpuštěno 16 848 051,-- Kč, nerozpuštěno 46 783 528,74 Kč. Dále bude prodán majetek, na který dotace poskytnuta nebyla a to 22 karet majetku (vodovodní stoky) v celkové pořizovací ceně 9 537 339,92 , oprávky 1 354 366,-- Kč a zůstatkové ceně 3 839 203,67. Toto vše bude prodáno Vaku za 3 000 000,-- Kč. Prosím o radu s účtováním.

  Účtovat o prodeji budete k datu předání majetku (právní přechod vlastnictví) - mělo by vyplývat ze smlouvy. Účetní zápisy k datu předání:

  311 MD/ 646 D v celkové kupní ceně 3 mil. Kč (pozemky v tom asi žádné nejsou?)

  553 MD/ 081 D vyřazení do nákladů v ZC - neuvádím konkrétní číslo, protože u vodovodních stok máte překlep, nesedí mi tam součet ZC + oprávky na výši PC

  081 MD/ 021 D vyřazení v pořizovacích cenách

  403 MD/ 672 D dorozpuštění dotace 46 783 528,74 Kč - tady je pak vhodné účet 403 analyticky vynulovat zápisem 403 MD AÚ přijetí transferu/ 403 D AÚ rozpouštění transferu, aby se účet 403 ve vztahu k tomuto majetku "vyčistil"

  Jste plátci DPH, v odpovědi toto neřeším - asi máte prověřeno, že to bude osvobozeno? Dále ověřte ve smlouvě, jestli neproběhne převod akcií na obec - někdy bývá sjednán prodej vodohospodářského majetku s tím, že následně dojde ke zvýšení ZK a zápočtu na kupní cenu (to zjistíte třeba i z toho, jaká je kupní cena dle smlouvy a kolik vám reálně zaplatí). 

  Nezapomeňte mít zdůvodněn prodej pod cenou obyklou, viz § 39 odst. 2 zákona o obcích. 

• Rozvrh RH mezi prodávaný majetek, DPH při prodeji pozemku se stavbou k demolici

  29. 09. 2025

  Obec zakoupila pozemky, účetní hodnota celkem 852 692 Kč. Dále na pozemku je vedena budova v účetní ceně 2 585 129 Kč. Nyní je ZC budovy 2 466 637, odpisy 118 492. Zastupitelstvo schválilo prodej a KS, kde je uvedeno vše jako pozemky na stavbu v ceně 4.300 000 Kč + 21 % DPH . Ve směrnici o oceňování reálnou hodnotou je v okamžiku schválení záměru, v době schválení záměru byla již tato cena známá, vychází z jediné nabídky, ocenění znaleckým posudkem nebylo, takže při přecenění reálnou hodnotou bych použila tuto cenu, ale nevím , jak to provést, jelikož je v prodeji i ten dům? Jak ho přecenit a dále u pozemků jsou zastavená plocha, zahrada, ostatní ploch, jestli provést to přecenění pouze u zastavěné plochy v celkové výši 5203 000?

  Přecenit na RH máte podle směrnice k okamžiku schválení záměru. Pokud je to předmětem DPH, přeceňuje se do výše základu daně. 

  Takže se můžeme chytit toho, že souhrnně je RH ve výši 4300 tis. Kč, ale je to prodejní cena více majetkových položek. Jediná rada tady je, aby došlo z vaší strany k rozklíčení této kupní ceny mezi jednotlivé pozemky a stavbu. Bez toho se nehneme účetně dál, je to potřeba i pro odělené zachycení výnosu - z pozemků na účet 647, ze stavby na účet 646. Doporučuju to do smlouvy doplnit, případně to nějak alespoň někam uvést jako podklad ke stanovení kupní smlouvy (ZO z něčeho muselo při určení ceny vyjít). 

  Teprve s touto informací bude možné provést zaúčtování přecenění. 

  Jen pozor na to, že když nemáte znalecký posudek, je potřeba posoudit cenu obvyklou jiným způsobem. Platí zde totiž § 39 odst. 2 zákona o obcích:

  (2) Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna, jde-li o cenu nižší než obvyklou. Není-li odchylka od ceny obvyklé zdůvodněna, je právní jednání neplatné.

  Takže abyste uměli posoudit, jestli náhodou neprodáváte pod cenou, to jen na okraj. 

  Na základě naší diskuse a Vámi zaslaných podkladů bych se chtěl vrátit ještě k DPH. Jak jste mi poslala smlouvu a zobrazil jsme si to v KN, tak se jedná o starší RD (včetně nejrůznějších pomocných staveb), dvora a dále okolní zahrady - která je dle mého názoru ve funkčním celku s daným domem. Zároveň z kupní smlouvy vyplývá, že pro naplnění cíle smlouvy je nezbytné provést demolici objektu (toto provede kupující, ne prodávající). No a tady se dostáváme do problematické diskuse - když si vezmete odpovědi GFŘ z roku 2016 tak jak to popisujeme např. v Manuálu k DPH č. 9, tak by se v takovém případě mělo na takový pozemek hledět jako na stavební (tedy že stavby na něm umístěné z pohledu DPH nejsou významné  - viz současný §55a odst. 3 ZDPH:

  (3) Pro účely odstavců 1 a 2 se za stavbu pevně spojenou se zemí nepovažuje stavba, která se na pozemku nachází a jejíž význam pro obvyklé užití takového pozemku je zanedbatelný. 

  Tedy myslím si, že GFŘ by směřovalo k tomu, že skutečně tady má být DPH.

  Jenže já si myslím, že takový postoj není v souladu s judikaturou Evropského soudního dvora. Sice vím o dvou případech z prodeje pozemku se stavbami k demolici, kdy se řeklo, že se ke stavbě nemá přihlížet, ale to byly případy, kdy za provedení demolice byl odpovědný prodávající (C-461/08, C-543/11). Naopak máme ale případ (a na ten se právě odkazuji), kdy za demolici byl odpovědný kupující:

  Jde o případ ODENSEE - C 71/18 - odkaz najdete zde:

  http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=217462&pageIndex=0&doclang=cs&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=1856729

  Případ si zde můžete přečíst - je to prodej pozemku s funkčním skladem (Ve vašem případě podle snímků na mapách z roku 2024 se i také jeví, že objekty jsou funkční - byť samozřejmě technický stav je nevalný), kupující se zavázal na svůj náklad odstranit (respektive měla zůstat zachována pouze střední část štítu skladu - tedy za mne se rovná prakticky nic) a realizovat zde výstavbu domu pro bydlení. No a řešilo se, zda je to prodej pozemku, kdy ke stavbě starého skladu mám přihlížet či nikoliv.  Závěr je zde takový, že se musí jednat o dodání pozemku s budovou (protože demolice není faktickou součástí dané prodejní transakce)

  61      Kromě toho, jak vyplývá z rozsudků ze dne 19. listopadu 2009, Don Bosco Onroerend Goed (C‑461/08, EU:C:2009:722), a ze dne 17. ledna 2013, Woningstichting Maasdriel (C‑543/11, EU:C:2013:20), je prodej nemovité věci sestávající z pozemku a budovy, jejíž stržení je zamýšleno, považován za jediné plnění, jehož předmětem je dodání nezastavěného pozemku, a nikoliv budovy a pozemku k ní přiléhajícího, pouze pokud jsou splněny určité objektivní okolnosti, jako jsou zejména okolnosti vyjmenované v bodech 42 a 43 tohoto rozsudku, které prokazují, že prodej je tak úzce spjat s demolicí budovy, že rozdělení tohoto plnění by mělo umělou povahu.

  62      Proto takové dodání pozemku, na kterém již je provozována plně funkční budova, jako je jednak prodej nemovité věci dotčený ve věci v původním řízení přístavem Odense společnosti KPC Herning, a jednak další prodej této nemovitosti společností KPC Herning sdružení Boligforeningen Kristiansdal, které jsou hospodářsky samostatnými plněními a netvoří spolu s jinými plněními jediné plnění, nelze s výhradou ověření, jehož provedení přísluší předkládajícímu soudu, kvalifikovat jako prodej stavebního pozemku.

  Za mne bychom se v tomto případě měli tedy v souladu s tímto rozhodnutím ESD spíše pohybovat v osvobození od DPH. Nicméně, co k tomu chci dále uvést:

  a) pokud správně chápu - kupní smlouva je připravena, kupující počítá s tím, že k prodeji se daň připočte - tedy potenciální problém je spíše na jeho straně s jeho odpočtem. Tím, že by se prodej od DPH osvobodil, dostali byste jen 4,3 mil. Kč - tedy v tomto případě osvobozením od daně nic nezískáte

  b) jste schopni postoj zdanit odůvodnit i tím, jak se k tomu staví GFŘ podle odpovědí z 2016 - předpokládám tedy, že zdanění nikdo nebude finanční správa rozporovat (naopak budete "pochváleni)

  c) a navíc je tady jedna věc - tím, že je to prodej nemovitostí, které jste prvotně vykoupili, tak si myslím, že jsme v "obvyklé ekonomické činnosti" (že je to spíše transakce charakteru "prodej zboží") - tedy je to plnění, které se nebude vylučovat z koeficientu na ř. 51. Tedy pokud se to dá s DPH, bude to jen na ř. 1 a zlepší Vám to koeficient podle §76. Nevím, zda si uplatňujete odpočet koeficientem. možná to pro Vás není relevnatní - nicméně faktický stav je tedy takový, že Vám to může pomoci, nikoliv ublížit.

  Takže v tomto konkrétním případě se mi jeví jako pro Vás pragmatičtější přístup ponechat ten prodej s DPH, jakkoliv si myslím, že to není úplně v souladu s judikaturou ESD.

• Vypořádání transferu a správné zaúčtování účtů 403, 388

  29. 09. 2025

  Dokončili jsme projekt „Novostavba MŠ “, na který jste mi odpovídali v rámci Zakázky 27.1.2025 a dle vaší odpovědi jsem opravila účtování a zápisy.
  Nyní byl projekt ze strany CRR 14.8.2025 ukončen. Ráda bych se zeptala na konečné zaúčtování.
  
  Účtování k 31.12.2024 - Zápisem 388//403 (v celkové výši 36 078 253,94 Kč)
  26 225 106, 72 Kč, podíl EU přímé
  7 492 887,63 Kč, podíl SR přímé
  1 835 757,46 Kč, podíl EU nepřímé
  524 502,13 Kč, podíl SR nepřímé
  
  14.4.2025 jsem novostavbu zařazovala do majetku 021/042 v celkových nákladech 59,5 mil.
  
  A současně jsem dohadovala dotaci, ale zde jsem udělala podstatnou chybu. Dohadovala jsem omylem celou výši 3. části dotace 19 527 916,76 Kč.
  388/403
  Zde mělo být dohadováno pouze 1 406 746,07 Kč (37 485 000,01 – 36 078 253,94)
  -------------------
  Na majetkovou kartu jsem 1.4.2025 zařadila dotaci ve výši 37 485 000 Kč.
  --------------------
  1.8.2025 nám přišla poslední 3. část dotace ve výši 19 517 916,76 Kč (účtováno 231 v podílech/472 a 955/999), kterou jsme hned umořili část úvěru.
  Tato část dotace byla za porušení podmínek o 10 000 Kč krácena.
  -------------------
  Přislíbená dotace dle rozhodnutí byla ve výši 37 485 000,01 Kč.
  1. Část dotace přijatá v roce 2024 ve výši 4 925 892,48 Kč (231/472 a 999/955)
  2. Část dotace přijatá v roce 2024 ve výši 13 031 190,76 Kč (231/472 a 999/955)
  3. Část dotace přijatá v roce 2025 ve výši 19 517 916,76 Kč (231/472 a 999/955)
  Konečná výše přijaté dotace je 37 475 000 Kč.
  --------------------
  Na účtu 955 mi zůstává částka 10 000,01 Kč
  Jak správně opravit účet 388 a 403?
  Nejjednodušší by bylo vrátit se účetně do dubna 2025 a opravit si účtování 388 /403 na částku pouze 1 406 746,07 Kč a pak účtovat jen nepřesný odhad o těch 10 000,01 Kč.
  To by ale asi nebyl správný, že?
  --------------------
  Účtovala bych přibližně takto:
  346 MD 37 475 000 Kč
  403 MD 10 000,01 Kč
  388 D 37 485 000,01
  
  472/346 37 475 000 Kč
  999/955 10 000,01 Kč
  
  403 ? /388 ? 18 121 170,70 Kč

  Nejprve maličkost - jestli při přijetí třetí platby v roce 2025 zbývalo do termínu vyúčtování méně než jeden rok, měl se místo účtu 472 použít účet 374. Jedna dotace se může evidovat na dlouhodobé i krátkodobé záloze současně, záleží vždy na době do vyúčtování od okamžiku přijetí zálohy. To berte jako drobné zpřesnění.

  Ostatní máte dobře, ale raději si to pro přehlednost shrňme:

  Podrozvahu odúčtujte 999 MD/ 955 D ve výši zbytku - dotace byla krácena, více vám vyplaceno nebude, proto se při vypořádání má odúčtovat zbytek.

  Pokud jde o vyúčtování, tak jako první krok proveďte opravu dubnové dohady. To stačí provést teď v září při zjištění - účetní období je jeden rok a je dostačující, když se oprava projeví v závěrce k 30.9.2025. Snižte dohadu 388 minus MD/ 403 minus D ve výši chyby 18 121 170,70 (rozdíl mezi tím, co mělo být dohadováno a co dohadováno bylo). Tím na dohadě zůstane to, co se skutečně mělo dohadovat - částka  37 485 000,01 Kč.

  Poté už mohou následovat zápisy vyúčtování dotace, kde nám vznikl rozdíl od dohady v částce 10 000,01 Kč:

  346 MD 37 475 000 Kč
  403 MD 10 000,01 Kč
  388 D 37 485 000,01

  472/346 37 475 000 Kč
  999/955 10 000,01 Kč

  Zápisy výše máte správně, ještě chybí ale proúčtovat rozdíl od dohady zápisem 672 MD/ 403 D 10 000,01 Kč. Dotaci necháte na kartě majetku v původní výši 37 485 000,01, info o snížení uveďte jen na kartu majetku. Není to významný rozdíl, tak to není potřeba řešit zásahem do účtu 403, byla by to zde i odchylka od metody (nevýznamný rozdíl od dohady obecně účtujeme na příslušnou stranu účtu 672). 

• Pasport vodní nádrže

  29. 09. 2025

  Nechali jsme si vypracovat Pasport vodní nádrže + provozní řád (pouze papírově), cena 46.000,- Kč. Jak správně zaúčtovat jako majetek či službu, je nutné vložit i do majetku?

  Pasporty jsou obecně spíše provozním nákladem - účet 518, pol. 5169, zde odpa 2341.

  Pokud byste ho chtěli majetkově evidovat, pak se přikláníme k tomu tak postupovat jen u povinně zpracovávaných pasportů. Tedy pokud se jedná o naplnění zákonné povinnosti, můžeme pasport považovat za prostředek pro zajištění funkce organizace a vykázat ho jako majetek. V takovém případě, když je v ceně do 60 tis. Kč, by se volil účet 558, zařazení 018/078, pol. 5179.

• Příspěvek občanovi na investici

  29. 09. 2025

  Zastupitelstvo schválilo poskytnutí příspěvku občanovi, který bude budovat vodovodní řad ke svému domu. V rámci této stavby vystaví i část řadu, který je v obecním pozemku a bude sloužit obci. Příspěvek je na vybudování této části pro obec. Jak prosím budu účtovat příspěvek a dále nevím jak zaúčtuji a zařadím stavbu do majetku obce. Po dokončení se bude celá stavba předávat vodárenské společnosti.

  Omlouvám se, ale v dotazu mi chybí právní podrobnosti. Usnesení jsem k tomu na vašich stránkách nedohledala. Pokud je záměrem, aby po dokončení byl vodovodní řad předán obci, tak není moc logický příspěvek jako transfer na vlastní majetek - je zde protihodnota, kdy hradíte občanovi v podstatě podíl na nákladech. Nejjednodušeji to tedy vyřešit buď jako odkup vodovodního řadu od občana za sjednanou cenu "příspěvku" nebo to právně ošetřit jako subdodavatelství, kdy mu zaplatíte peníze rovnou na účet 042 jako pořízení stavby (občan "přefakturuje" obci její podíl). 

  V této logice bych doporučovala dohodnout i předání - buď tedy koupě nebo spolupráce na akci formou přefakturace. 

  Pokud budete potřebovat něco dojasnit, ozvěte se na e-mail klara@obecuctuje.cz.

• Hodnota převzetí vodovodu a kanalizace do hospodaření DSO

  29. 09. 2025

  Členská obec DSO koupila od s.r.o. vodovod a kanalizaci na základě kupní smlouvy za 1 Kč. V kupní smlouvě je uvedena kupní cena sjednaná ve výši 1 Kč a dále je vyčíslena pořizovací hodnota převáděného majetku vodovodu 1.250.000 Kč a kanalizace 1.680.000 Kč. Členská obec předá vodovod a kanalizaci do hospodaření DSO v jaké hodnotě? V hodnotě kupní ceny 1 Kč? Nebo v hodnotě vyčíslené v části II. Předmět kupní smlouvy?

  Majetek pořízený koupí se oceňuje pořizovací cenou, zde 1 Kč (plus případné související výdaje). Tento postup nemůže být vytknut. Cena 1 Kč by se u obce měla poměrově rozpočítat mezi jednotlivé položky. Když se pořizuje vodovod a kanalizace (například tedy dvě majetkové položky), ocení se každá položka ve výši 1 Kč a použijete pro vyrovnání účet 649 jako rozdíl ze zaokrouhlení.

  Pořízení koupí u obce v takovém případě k datu předání bude zápisem:

  042 MD 2 Kč/ 321 D 1 Kč, 649 D 1 Kč

  021 MD/ 042 D 2 Kč. 

  Pokud oceníme ve výši např. těch 2 Kč (podle počtu majetkových položek), pak nemá obec jinou možnost, než majetek DSO předat v účetní ceně (2 Kč). Obec vyřadí kanalizaci a vodovod zápisem 401 MD/ 021 D 2 Kč a zavede si do podrozvahy 909 MD/ 999 D 2 Kč. DSO přijme 021 MD/ 401 D ve výši 2 Kč. 

  Připadá zde ještě v úvahu jako alternativní postup odchylka od metody, tedy varianta, že by se majetek u obce při převzetí ocenil RPC. Odchylka od metody se musí popsat do přílohy závěrky a musí jí nařídit vedení. Argumentem by zde byla neadekvátní kupní cena. Je to ale pouze na rozhodnutí obce.