Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Byla nám schválena NFV, první část jsme již obdrželi na účet, další část bude pravděpodobně zaslána ještě letos.
Prosím o pomoc se zobrazení v účetnictví - jde o účtování bez předpisu(když na NFV není právní nárok) přímo na pol 8123 na příjmech a 8124 na výdajích (splátky)?
V případě, že neobdržíme zbytek prostředků letos - budeme dohadovat nebo jen dokládat do inventur zůstatek - jako u úvěrů?
U NFV se postupuje analogicky jako u úvěru. Jen se místo účtů 281 (451) volí účty 326 (452) a NFV je vždy bezúročná.
Závazek se účtuje až okamžikem přijetí peněžních prostředků. Zobrazovat podmíněnou pohledávku z titulu neposkytnuté smluvní výše je nevypovídající, musel by se zobrazit zároveň podmíněný závazek peníze vrátit.
Pokud je celková splatnost NFV do jednoho roku, volíme účet 326, pokud za déle než rok, pak účet 452.
Účtujte jen o přijetí 231 MD/ 326 (452) D.
Splátky 326 (452) MD/ 231 D.
Nic jiného není potřeba účtovat. Tzn. i druhou splátku zaúčtujete, až vám peníze poskytnou.
Pokud jde o rozpočtovou skladbu, tak přijatá půjčka je vždy financování. Podle doby splatnosti NFV přijmete na pol. 8113 nebo 8123 a splátky zatřídíte na pol. 8114 nebo 8124. Do příslušných období i ve správné odhadované výši tyto položky financování rozpočtujte.
Faktura za dodání dvou kusů boxů pro kontejnery, 1x za 32.875,70Kč a 1x za 48.206,40. Tyto boxy jsou připevněny k zemi pouze šrouby-patkami. Lze tedy odšroubovat a přemístit. Máme zařadit 1x na 028 a 1x na 042, podle hodnoty, nebo obojí na 042 jako stavbu?
Přiklonila bych se spíše ke stavbě. Více to naplňuje definici dle stavebního zákona, kde účetní předpisy na tuto definici odkazují. Vznikl stavebně-montážní technologií, pevně upevněno je a asi nebude záměr pravidelného přemisťování, ale trvalého umístění. Bez ohledu na cenu tedy dvě drobné stavby.
Chtěla bych se ujistit, zda máme správně v rozpočtu poskytnutý finanční dar nově přihlášeným občanům města - paragraf 3900, položka 5492 (po posouzení žádosti bude městem vystavena darovací smlouva)? A ještě prosím o ověření správnosti zaúčtování po uzavření žádostí (2/2026) - předpis daru 572/345?
Účetní postup máte správný. Vyúčtování žádné není, je to neúčelový dar, takže ve výsledku stačí jen poskytnutí zápisem 572/231, RS máte také dobře. Pokud to chcete mít technicky správnější dle ČÚS, tak předpis ano, ale rovnou při úhradě daru, protože právně je nárok na dar sporný, proto nám předpis v podobných případech nepřijde smysluplný.
Schvalovací proces asi máte ošetřen - do objemu 100 tis. Kč jedné FO v kalendářním roce je to pravomoc rady/starosty.
Obec provedla v sále kult. domu demontáž starého osvětlení za 12 tis, instalace rozvodů mezi podiem a sálem 49 tis, instalace rozvodů balkon 8 tis, instalace předního pevného osvětlení 4 světla vč.mat. 73 tis - zde jsem zadala do DHM obce 18 tis. za jedno světlo, instalace promítacího plátna 55 tis a nákup projektoru 40 tis. Celková částka 237 tis. Kč.
Na tuto činnost byla obci schválena dotace z SZIF ve výši 232tis., zatím není na účtu. Poradíte mi prosím jak se zaúčtováním a zatříděním promítacího plátna do majetku?
Dotace je předpokládám investiční, to raději ověřte. V takovém případě byste jí k datu zařazení majetku měla dohadovat zápisem 388 MD/ 403 D a zadat jí na kartu majetku, začít rozpouštět proti odpisům do výnosů 403/672. Takto se postupuje, když je podepsaná smlouva oběma smluvními stranami nebo vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace - je k datu zařazení závazně přiznaná.
Pro tyto účely je nutné správně určit konečnou výši dotace. Pokud by všechny výdaje byly způsobilé, vycházela by nyní dotace na téměř 98 %. Proto ověřte i konečný nárok na dotaci - zda celkové skutečné způsobilé výdaje nejsou nižší, než způsobilé výdaje ve smlouvě, ze kterých byla určována dotace. Pak by totiž byl nárok na dotaci jen procenticky ze skutečných výdajů a nebyl by tedy nárok na celou výši dotace ze smlouvy.
Pokud vyjdu z toho, že celá dotace je investiční, nemůžete zařadit světla jednotivě po 18 tis. Kč, to by znamenalo zařazení čtyř majetkových položek na účet 028 (DDHM - neinvestiční). Jedině pokud byste z toho udělala soubor na účtu 022, byla by splněna podmínka investice, což je asi možné, jestli budou světla používána společně, nějak propojeně apod. (jinak ze stejných věcí soubory obecně nedporučujeme tvořit, např. ze stejných kusů nábytku, který je použitelný odděleně). Pokud jsou technicky zabudované ve stavbě - obdobně jako klasické osvětlení, daly by se účtovat do ceny TZ.
Projektor musí být min. za 40000,01 Kč (musí převyšovat cenu 40 tis. Kč), pak patří na účet 022. Do 40 tis. Kč včetně na účet 028 (což by vadilo investiční dotaci a musel by se z něj jedině účelově tvořit soubor, což není úplně účetně správně).
Promítací plátno patří na účet 022, opět tedy investiční dotace.
Rozvody zabudované do zdi jsou součástí stavby, tedy TZ budovy, do ceny TZ můžete dát i demontáž osvětlení.
Technické služby, organizační složka složka města, zhotovili pro jinou obec veřejné osvětlení, má obec nárok na odpočet DPH u nakoupeného materiálu? Lze vůbec takovou činnost vykonávat? Nebo vyfakturujeme prodej materiálu a k tomu práci za zhotovení VO. Jak by to bylo v tomto případě? Nákup materiálu nárok na odpočet DPH a při prodej k základu připočítat DPH plus fakturace služby + DPH.
Pokud zhotoví organizační složka pro jiný subjekt veřejné osvětlení za úplatu, tak z pohledu DPH bylo realizováno zdanitelné plnění - fakturujete a odvádíte DPH 21 %. Za těchto okolností máte plný nárok na odpočet DPH ze všech přímo souvisejících vstupů (tedy související materiál...). Jak to budete fakturovat je mi jedno - podstatou je vždy zhotovení veřejného osvětlení - tedy poskyntutí určitých stavebních a montážních prací, daňový režim vždy bude stejný.
Pokud se mne ptáte, zda něco takového smíte vykonávat - to je spíše dotaz na právníka. Samozřejmě tady bychom se mohli dostat k tomu, že pokud se to bude dít opakovaně s cílem zisku, byl by potřeba na to živnostenský list.
Prosím o účtování - odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu.
V naší obci budujeme kanalizaci a máme platit odvody za odnětí půdy ze zem.
půdního fondu - pozemek pod ČOV.
Poplatek za odnětí půdy související se stavbou patří do ceny stavby. Účtujte na účet 042, pol. 6121 a par. 2321.
Obec je provozovatelem pohřebiště a obdržela darem jedno hrobové místo. Záměr řádně vyvěšen. Odhad od znalce 2 900,- Kč. Jako drobný majetek, obec účtuje až od hodnoty 3 000,- Kč. Využiji tedy účty 902 a 401? Následně pak vyřazení a prodej na 646?
Zákon o pohřebnictví definuje hrobové místo jako místo na pohřebišti určené pro hrob nebo hrobku nebo vyhrazené místo v úložišti jednotlivých uren. Rozdíl mezi hrobovým místem a hrobem spočívá v tom, že hrobem je hrobové místo, do něhož již bylo pohřbeno. Protože se hrobová místa na pohřebištích jako specificky vymezené části pozemku neprodávají, ale pouze pronajímají jednotlivým osobám, tak si nejsem vůbec jistá co je předmětem daru a popřípadě prodeje, o kterém se zmiňujete.
V souvislosti s hrobovými místy se setkáváme s pojmem „hrobové příslušenství“. Tento termín nelze považovat za správný, neboť pomník, náhrobek či jiná věc jsou samostatnými věcmi v právním smyslu, protože hrob nelze považovat za věc hlavní, neboť není ve vlastnictví toho, kdo je vlastníkem například výše zmíněného pomníku. Přitom příslušenstvím může být podle občanského zákoníku pouze taková věc, která náleží vlastníku věci hlavní a je jím určena k tomu, aby byla s věcí hlavní trvale užívána. Správně je proto třeba hovořit o hrobovém zařízení, nikoliv o hrobovém příslušenství. Hřbitovní stavba je zpravidla stavba podzemní či nadzemní hrobky, stavba kolumbária pro uložení uren a další.
Hrobové zařízení, vyjma hrobek je považováno za movitou věc, nicméně to splňuje definici stavby (např. vyzděný a zpevněný hrob - spíše stavba malého rozsahu), takže ho můžete vést na účtu 021. V tomto případě byste dar účtovala zápisem 021/401 v RPC dle odhadu znalce (asi nepřebíráte od VÚJ - to byste musela jinak převzít jejich ocenění). Stavby nemají žádnou hranici pro ocenění. Prodej se účtuje na účet 646 a pol. 3112 - předpis 311/646, vyřazení 553 MD/ 081 D v ZC a 081 MD/ 021 D v PC.
Pokud by se však nejednalo o stavbu, ale o samostatnou věc, ve vašem případě ještě DDHM pod Vámi stanovenou hranici, tak pořízení daru se účtuje zápisem 902 MD / 999 D v RPC. Následný prodej byste účtovala přes účet 646 a pol. 2310 - předpis 311/646, vyřazení 999/909.
Předpokládám, že se jedná jen o nepřesnost v pojmech - že neprodáváte hrobové místo jako pozemek.
A ještě upozorňuju na jednu věc - podle obsahové náplně účtů patří "nemovité a movité věci nabyté za účelem prodeje" na účet zásob 132. V praxi se ale pořád ještě častěji účtuje viz výše, klasicky o pořízení a následném prodeji.
Každoročně účtujeme výplatu mezd za prosinec přes RS MD 231/8901 a D 231/5011 - 5032 a v lednu MD 331 - 342 a D 231/8901. Je možné tento způsob používat i nadále nebo to bude od letoška jinak?
Dříve se prosincové výplaty převáděly na depozitní účet z důvodu čerpání rozpočtové skladby do roku běžného, zápis byl 262/231 + odpa a položky 5031,5032,501x,502x. Zápis na depozitu 245/262. Již několik let to ale není potřeba. Nejjednodušší způsob je zaúčtovat prosincové mzdy jako každý jiný měsíc předpisem do nákladů a vyplatit je v lednu následujícího roku. A stejně postupovat i v průběhu roku.
V rámci jednoho rozpočtového období - jednoho roku, by opravdu mělo dojít k proúčtování ke dni výdaje. Vámi uváděný zápis je nadbytečný. Být Vámi určitě volím klasický systém mezd na 12 měsíců od prosince do listopadu, je to nejvhodnější postup, rozpočtová skladba časově nerozlišuje, vše ostatní je zbytečně pracné.
Faktura za právní služby dle příkazní smlouvy obsahuje krom odměny za právní služby též samostatně vyčíslené cestovní výdaje (vč. výdajů za použití motorového vozidla).
Jak tyto náhrady cestovních výdajů správně rozpočtově a účetně zatřídit ?
Z hlediska pravidel rozpočtové skladby nehraje roli, jak dodavatel kalkuloval cenu výrobku nebo služby. Pokud je zahrnuto dopravné, balné apod., jedná se o součást ceny výrobku/ služby. Celou fakturu proto zatřídíte na pol. 5166, účet 518.
Měla bych dotaz ohledně principu používání „prostorové jednotky – zdroje“ u výdajů v těchto případech:
Schválený dotační projekt má tyto parametry:
Celkové náklady 20 000 000,-
- Z toho způsobilé 18.000 000,-
- Nezpůsobilé 2 000 000,-
Dotace činí 50% způsobilých výdajů – tzn. 9 000 000,-
- Z toho je 7 000 000 z prostředků EU
- Z toho je 2 000 000 z prostředků SR
Podíl města k těmto výdajům je: 9 000 000 (50% ke způsobilým výdajům) a 2 000 000 – nezpůsobilé (leč povinné) výdaje k projektu.
A nyní – kde použít onen zdroj? Jde mi hlavně o tu částku 2 000 000 – zda i tam, či nikoliv.
Předpokládám takto (výdajová stránka):
7 000 000 EU: org, UZ, N/Z (5)
2 000 000 (SR): org, UZ, N/Z (1)
9 000 000 (spoluúč): org. , Z (1)
2 000 000 (nezpůsobilé výdaje): org, a tady nevím zda Z ano/ne
Nezpůsobilé výdaje poskytovatele dotace většinou nezajímají. Poslední dobou se stává (a vypadá to na váš případ), že jsou vymíněny v rozhodnutí jako váš povinný podíl nezpůsobilých výdajů - není z nich počítána dotace, ale jsou uvedeny v rozhodnutí. Tyto výdaje označíte jednotně např. právě zvoleným org., zdroj se neuvádí.
Podle metodiky MF se značí nástrojem jen výdaje způsobilé. Pozor u vlastního podílu na způsobilých výdajích (9 mil. Kč), tam vám chybí nástroj (k tomu org a zdroj 1), nezpůsobilé značte jen org a jinak to máte dobře.
Máme v obci občana, který se stará o toulavé kočky. Pan starosta by mu chtěl poskytnout příspěvek formou poukázky do Kauflandu na nákup krmiva. Je možné použít poukázku, nebo musí obec s občanem uzavřít darovací smlouvu? Na jaký paragraf a položku tento příspěvek účtovat?
Nemusíte s občanem uzavírat darovací smlouvu. Je potřeba mít poukázky a jejich poskytnutí jako dar schváleno. Jednotlivci do 100 tis. Kč ročně schvaluje rada/starosta obce. Poukazy se evidují většinou mimoúčetně, pak přidat jen poznámky komu a proč předány.
Poukázky účtujte jako věcný dar na účet 543 s paragrafem 1014, pol. 5194.
Mám dotaz na možnost (zdroj) financování 5 % spoluúčasti příjemcem dotace z OP JAK Šablony II. Příjemci dotace jsou naše mateřské a základní školy. Jednou z možností financování 5 % spoluúčasti je samozřejmě příspěvek na provoz MŠ, ZŠ, nicméně zřizovatel by raději volil jiný způsob, a to použití rezervního fondu škol. Cílem projektu je přispět k zajištění rovného přístupu ke kvalitnímu a inkluzivnímu vzdělávání pro všechny děti, žáky a účastníky zájmového vzdělávání prostřednictvím podpůrných personálních pozic, vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení, vzájemného sdílení zkušeností, spolupráce a podpory zavádění inovativních metod výuky. Jedná se tedy o rozvoj činnosti, tj. o účel, na nějž může být RF použit. Nicméně z projektů Šablony II jsou převážně (někdy výlučně) placeny mzdové náklady (odměny DPP/DPČ, platy, odvody). Nenaráží to na problém, že by měl být na platy, odměny DPP/DPČ použit fond odměn? Některé naše MŠ, ZŠ, mají ve fondu odměn minimální zůstatek nebo v něm nemají vůbec nic.
Děkuji za odpověď!
Já bych s tím třeba neměl problém, pokud by se rezervní fond na tento účel použil. Pod pojmem další rozvoj (na což lze použít rezervní fond) si já osobně představuji třeba i jakýkoliv rozvojový projekt zlepšující úroveň poskytovaných služeb - tedy proč by to nemohly být i Šablony II.
Když jsme žádali MF o upřesnění pojmu "další rozvoj" - odmítli to. Za mne je tedy na každém zřizovateli (případně domluvě zřizovatele a PO), jaká pravidla pro čerpání rezervního fondu budou nastavena (ve smyslu jak bude chápat právě pojem "další rozvoj") - je to v logice, že když nejedná stát, musíme si nastavit nějak pravidla sami a podle toho jednat. Já bych s tím jako zřizovatel problém neměl, ale vím i o zřizovatelích, pro které by něco takového přípustné nebylo. Takže je to na Vás.
Naše město v letech 2023-2025 budovalo stavbu (za cca 250 mil. Kč) na kterou čerpalo 3 dotace. Dodavatel fakturoval měsíčně. Agentura, která pro nás dělá administraci dotací a celého projektu nám faktury rozdělovala na jednotlivé kategorie (např. dotace č.1, dot. č. 2, dot. č. 3, vl. zdroje k dotacím, ostatní, neuznatelné atd.). Každá kategorie má přidělený svůj kód Org.. Město podle tohoto rozdělení účtovalo na jednotlivé Org. veškeré účetní případy (042/321, 321/231 atd.). K výdajům z dotací pak samozřejmě připadala příslušná RS (např. ÚZ). Dotace č. 1 je snad již uzavřena, na část dotaci č. 2 a č. 3 jsme dostali zálohu. Nyní je akce v podstatě hotová.
Vlivem méněprací, víceprací a nepřesností v přílohách faktur je dle naší agentury, nutné opravit zaúčtování, protože došlo ke změnám výše financování z jednotlivých zdrojů oproti původnímu zaúčtování. Opravy se mají týkat přeúčtování z jedné kategorie na jinou.
Sdělili jsme agentuře, že nic, co bylo zaúčtováno a zaplaceno v roce 2023 a 2024 opravit nemůžeme, s výjimkou účtování na účtu 042. Rozhodně nemůžeme opravit účtování na ÚZ a RS u výdajů roku 2023 a 2024.
V případě provedení výše uvedené opravy minulých let pouze na účtu 042 a roku 2025 by došlo, že 042 bude sedět na poskytnuté dotace atd., výdaje akce 2023-2024 však budou původní, výdaje 2025 budou sice opravené, ale celková výše výdajů za období 2023-2025 bude zřejmě jiná než poskytnuté dotace evidované na účtu 403 a výše majetku pořízeného z dotací na 042 (042=403).
Tomu by šlo zabránit jen tak, že bychom rozdělení faktur zaplacených v roce 2025 nezaúčtovaly tak jak by odpovídalo dle jejich příloh tj. podle provedených prací, ale v „ideální“ výši zbývajících nepoužitých dotací. Tím by došlo k napravení výše použité dotace i ostatních kategorií (např. vlastních zdrojů) za celkové období 2023-2025. Numericky by to vyšlo, největší výdaje byly zaplaceny v r. 2025. Mě se však zdá tento postup chybný. Jak bychom měli správně postupovat? Je jiná možnost?
Na úvod je potřeba poznamenat, že nemáme stanoven přesný postup. V metodice MF ke značení je uvedeno, že máme výdaje zpětně v daném období dooznačit, když získáme informaci o přiznání dotace do závěrky. Analogicky by se to mohlo aplikovat pro tento případ - když máte informaci o změně, může někdo preferovat úpravu značení daného roku při zjištění. Souhlasím ale s vámi, že to není formálně správně. Za mě je to o tom zvolit si buď "správný" postup nebo více vypovídající. Já bych doporučila zpětně neopravovat, je možné si k dotaci udělat tabulku,která zohledňuje zjištěné správnosti v minulých letech, ale v roce 2025 bych postupovala bez přihlédnutí k minulých rokům, pouze dle pravidel značení pro běžný rok.
Naše obec bude provádět výměnu vodovodu, kanalizace a místní komunikace. Už proběhly nějaké projekty, které jsem začala účtovat na 042 s položkou 6121, teď ale přemýšlím, jestli jsem to neudělala špatně. Jestli se nebude jednat pouze o opravu, i když jde o velkou částku (asi 20 000 000). Starosta mi ještě řekl, že je možné, že získáme nějakou dotaci. Částku mám dát do rozpočtu na příští rok a nevím si s tím rady. Pokračovat na položce 6121 a pak udělat technické zhodnocení v majetku? Nebo se skutečně jedná o opravu a tedy položku 5171? Ale co pak s tou 042?
K odpovědi mám málo informací, musíte posoudit, co se konkrétně technicky s majetkem provede. Vodítkem může být i záměr prací - chcete ho jen uvést do původního stavu, odstranit opotřebení, je to oprava. Nebo dojde k nějaké změně - zkapactinění, prodloužení apod.? To by byly argumenty pro technické zhodnocení - musí být doloženo nějakou změnou parametrů.
Je důležité to teď ujasnit, abyste žádali o správný druh dotace.
U sítí je to někdy sporné - kompletní výměna může být i obnova, tedy staré vyřadit a nové zařadit, ale nevím, jak máte zařazeno v majetku a tradičně se účtují pouhé výměny spíše jako oprava, nový majetek se může zvážit u rozsáhlejších výměn (když se původní například jedna větev zcela odstraní a vybuduje úplně nově).
Dočetla jsem se, že platy/mzdy neped. pracovníků když zůstávají zaměstnaní v PO má být v rozpočtu na pol. 5331. Předpokládám mzd. náklady včetně SP a ZP ve výši 4.4 mil. Kč za rok. Je možné, aby toto ZO schválilo, třeba tak že si o finanční prostředky na mzdy bude PO žádat např. čtvrtletně a to na základě výpočtu , nebo když prostě ZO schválí tento ukazatel tak škola ty prostředky musí dostat ve schválené výši i když je třeba celé nevyužije? Pro ZO mám připravený rozpis závazného ukazatele, kolik činí příspěvek na provoz a kolik jsou mzdy/platy.
Způsob vyúčtování příspěvku je v kompetenci zřizovatele, tak jako u běžného provozního příspěvku. Je zcela na rozhodnutí ZO, jestli poskytne dopředu "paušální částku" a bude nebo nebude požadovat vyúčtování, nebo bude příspěvky poskytovat dílčími zálohami s průběžným nebo konečným vyúčtováním.
Od toho se pak bude odvíjet účtování příspěvků - je potřeba hlavně sjednotit účetní postup mezi PO a zřizovatelem, aby obě strany účtovaly "zrcadlově" - o zálohách, případných dohadách, nebo rovnou náklad/ výnos.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková