Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Naše příspěvkové organizace předkládají zřizovateli rozpočet ve formě syntetických účtu nákladů a výnosů, tyto náklady a výnosy v tabulce dále rozčleněny na zdroje od zřizovatele, vlastní činnost, hospodářská činnost popř. zdroje z MŠMT či jiné dotace – v účetnictví mají analyticky členěno- jednotlivé zdroje. Zřizovatel schválí takto předložený rozpočet PO.
Dle zákona 250/2000 Sb., § 28 e):
Příspěvková organizace se dopustí porušení rozpočtové kázně tím, že překročí stanovený nebo přípustný objem prostředků na platy, pokud toto překročení do 31. prosince nekryla ze svého fondu odměn.
Jedná se o celkové mzdové náklady (příspěvek zřizovatele, vlastní činnost, vedlejší činnost a MŠMT), které jsou vyšší než schválený rozpočet?
Nebo se porušení rozpočtové kázně týká pouze příspěvku na provoz zřizovatele a nevztahuje se na vlastní činnost, hospodářskou činnost, příspěvek MŠMT či jiné zdroje financování.
Příklad: Z výnosů z vlastní činnosti použijí více prostředků na mzdy, než bylo původně schváleno.
Může PO použít fond odměn kdykoliv v průběhu roku?}
Nejprve k tomu poslednímu dotazu - tam je to jasné. Podle zákona č. 250/2000 Sb. může příspěvková organizace použít fond odměn kdykoliv - není to vázáno až na konec roku.
Na to první se velice těžko odpovídá - podle mého názoru by to mělo vyplývat z nastavení pravidel pro sestavování rozpočtu a míru závazznosti. Za mne bych neslučoval stanovení prostředků na platy s tím, že to nějak bylo schváleno v rozpočtu. Většinou se toto výslovně třeba označuje jako nějaký limit a hned je k tomu podle mne potřeba výslovně říci, co se do daného limitu počítá (někdo má, že to jsou všechny platy a odměny, někdo z toho vylučuje dohody, někdo iný zase mzdy v doplňkové činnosti, někdo vyloučí ze stanoveného limitu i mzdy kryté z dodatečně získaných dotačních programů .....).
Uvědomme si, že čerpání mzdových prostředk může být ovlivněno třeba následujícím:
- PO se v průběhu roku zapojí do nějakého dotačního programu (ERASMUS, úřad práce) - toto zapojení může generovat další mzdové náklady a asi jim nebudu říkat, že to nesmí dělat, protože mají dodržet původní mzdový limit (tedy logické by bylo jim třeba dát možnost pro tyto případy si rozpočet upravit a třeba do stanoveného limitu platů toto nepočítat)
- může být třeba i situace, kdy si určité PO (třeba technické služby) dělají něco ve vlastní režii - nějakou investici - potom najednou zase část mezd kryjí z fondu investic - a zase dotaz - je to špatně, pokud jim toto vygeneruje dodatečné mzdy na 521??
- pro školu se objeví nová šance nějakého většího výdělku v doplňkové činnosti - ale zase k tomu potřebuji třeba navýšení mezd. Je možné upravit rozpočet a třeba někdo má nastaveno že tyto mzdy se do sledování limitu nepočítají.
Takže je to podle mne přesně tak, jak si nastavíte pravidla. V zákoně č. 250/2000 Sb. na to žádná pravidla stanovena nejsou. Pokud řeknete, že třeba limitujete celkové mzdy OK - je to v pořádku, ale potom prosím počítejte s tím, že budou nastávat situace, kdy bude potřeba limity v průběhu roku upravit. Pokud byste chtěli vycházet z limitace prostřednictvím rozpočtu - OK - ale jasně stanovte jaká je míra závaznosti a také potřebujete nastavit, že se v průběhu roku bude rozpočet upravovat.
Město vyměnilo tiskárny a dříve nakoupené tonery do nich nepasují. Vyskytla se firma, která by dříve funkční tonery odkoupila. Je možné na tento prodej vystavit městem fakturu?}
Nevidím v tom problém. Jedná se o spotřební materiál, tzn. účet 501 s pol. 5139 při pořízení, bez ohledu na cenu. Pokud se jedná o letošní náklady, můžete je tím prodejm snížit 311 MD / 501 - MD a finanční prostředky přijmout na pol. 5139 také mínusem nebo klasicky 311 MD / 602 D a příjmová pol. 2111.
V loňském roce byla při podpisu nájemní smlouvy na byt složena kauce ve výši třech nájmů 15 000,- Kč. Zaúčtováno - 231 par. 3612, položka 2132/455. V květnu dostal nájemník z důvodu neplacení nájmu výpověď z bytu. Dluh na nájemném je přesně 15 000,- Kč, kauci mu tedy nebudeme vracet, ale započítáme jí na dlužný nájem, Prosím o radu jak zaúčtovat? Děkuji}
Vy tím, že jste si příjem kauce zaúčtovali na pol. 2132 a vedete ji na ZBÚ, tak už přes RS účtovat nebudete a zúčtujete si zápočtem pouze přijaté zálohy proti pohledávce, zápisem 455 MD / 311 D. (Předpis nájemného byl asi správně 311/603).
Něco jiného by bylo, kdybyste vedla kauci na účtu cizích prostředků. Potom byste musela fyzicky peníze přeposlat na ZBÚ a v tu chvíli byste u příjmu použila pol. 2131 a par. 3612. Ale to není Váš případ. Jen není nutné vést kauce na cizích prostředcích, je možné přijaté kauce na nájemné zapojovat do rozpočtu.
Firma provádějící zimní údržbu silnic v obci dle uzavřené smlouvy fakturuje po ukončení sezóny jednorázovou částku za zimní pohotovost. Nejsem si jistá, zda se jedná o klasickou službu na položce 5169.}
Položka 5169 je v pořádku, odpa 2212, účet 518
Případně jen zvážit časové rozlišení, pokud fakturují i za minulý rok, ale jestli u vás bylo tolik sněhu, co u nás, tak to nebude asi nic hrozného :)
Kdyby se to nákladově týkalo i roku 2024, tak záleží hlavně na vaší směrnici k časovému rozlišení, jak máte upravenou významnost, pravidla. To berte spíše jako dovysvětlení. Je také možné sjednat, aby fakturovali vždy práce do konce roku a pak v novém roce zbytek.
Město koupilo mobilní tribunu, která by měla být využívaná jak při sportovních, tak při kulturních akcích. Lze na základě smlouvy o bezúplatném převodu nebo darovací smlouvy převést mobilní tribunu na PO, která má majetek svěřený nájemní smlouvou?}
Můžete tribunu PO bezúplatně převést, pokud to tak bude schváleno. Účetní zápis jen např. 401 MD/ 022 D, pokud by se předalo hned po pořízení. Je na vás jako zřizovateli, zda majetek PO svěříte nebo darujete do jejich vlastnictví. Problém je jedině u věcí, které jsou součástí pozemků, tam by měl být stejný právní titul užívání - např. nemít svěřený pozemek a budovu ve výpůjčce apod. Toto je ale asi movitá věc, takže tam problém není.
A na závěr poznámka - nerozumím tomu svěření nájemní smlouvou. Nájem mezi PO a zřizovatelem MF moc neakceptuje a co je důležité - svěření je právní forma, která by měla být dle zákona č. 250/2000 Sb. podložena zřizovací listinou. Nebo-li pokud PO svěřujete majetek do správy, mělo by to být uvedeno ve zřizovací listině, ne v nájemní smlouvě, to si určitě právně dejte do pořádku. Ten nájem by měl být vyjímečný - např. společná budova, nejde oddělit apod. Rozhodně svěření nájmem nelze - není to právní vztah.
Na SU 042 máme od roku 2003 rozpracovanou investici v hodnotě 4mil. Kč. K této investici máme minimum dokladů. Jedná se o lokalitu určenou k bydlení, kde byla vybudována kanalizace, vodovod, plynovod a komunikace. Kolaudační rozhodnutí stavby bylo vydáno až v r. 2025 (nabytí právní moci očekáváme v červnu 2025). STL plynovod následně nabídneme provozovateli (Gasnet) k odkoupení. Kanalizaci a vodovod budeme převádět naší příspěvkové organizaci, jako správci technické infrastruktury. Městu by měla zůstat v majetkové evidenci pouze komunikace. Nejsem schopna z dokladů, které máme k dispozici, rozdělit pořizovací náklady na jednotlivé stavby. Musím tedy zařadit jako celek. Je to tak v pořádku? Podle naší směrnice bych měla dát dobu odepisování 80 let. Mám těchto 80 let zkrátit o dobu, kdy je skutečně v provozu, tzn. odečíst cca 22let? Pokud budeme předávat příspěvkové organizaci, budeme muset udělat odborný odhad a podle zjištěné hodnoty udělat částečné vyřazení stavby nebo jak prosím postupovat?}
V podobné situaci se těžko něco radí. Jediné trochu logické a správné řešení je zkusit původní pořizovací cenu nějakým odborným odhadem (ne ze současných, ale z dřívějších cen), rozdělit.
Neznám celkové okolnosti - proč se nezařadilo/nezkoulaudovalo dříve, ale jestli bylo v provozu, jen formálně chyběla kolaudace, tak určitě zohlednit toto v životnosti - je již spoustu let i položené v zemi apod., tak opotřebení tam nějaké již bude.
Kdybychom si řekli, že celková životnost je 80 let, tak jste měli mít odepsanou již zhruba čtvrtinu, což je 1 mil. Kč. To už je dost velká částka na to, abychom to zkoumali i z hlediska toho, jestli to nepovažovat za opravu chyby a nedoúčtovat odpisy přes účet 408. Rozhodla bych se zde podle okolností - jestli se stavby používaly, jen se zapomněly zkolaudovat, tak byť dle účetních předpisů má být zařazeno k datu kolaudace, tak toto už je dost extrémní případ, kdy bych se nesnažila nezařazení obhajovat chybějící kolaudací. Určitě bych ale vzala v úvahu důvody, proč se tak dlouho nekolaudovalo. Jestli formálně to zkolaudovat prostě nešlo, pak máte již v ruce nějaký podklad, proč nemohlo být zařazeno dříve (chybějící kolaudace nebyla chyba).
Když to zařadíte jako celek, moc si nepomůžete, protože pak to musíte stejně poměrově vyřazovat. Proto spíše doporučuju zařadit rovnou jednotlivé stavby nějakým tím odhadem, i kdybyste to měli vydělit počtem staveb, nebo plus minus určit, která stavba asi byla nejhodnotnější, která o něco méně hodnotná. Pořád lepší než to zařadit ve starých cenách a pak částečně vyřazovat v aktuálních cenách, to není dobře.
Když to jakkoliv kvalifikovaným odhadem zařadíte jednotlivě, tak pak si necháte v majetku komunikaci, ostatní vyřadíte tak, jak bude postupně právně předáváno/prodáváno.
Dobrý den, obec uzavřela darovací smlouvu se zájmovým sdružením o bezúplatném převodu pozemku obci. Ve Směrnici o ocenění bezúplatně nabytých pozemků a lesních porostů máme určeno ocenění 3,- Kč/m2. Ocením tedy touto cenou a připočtu související náklady - GP, vklad do KN..?
Při posledním prodeji jsme měli znalcem určenou cenu obdobného pozemku 180,-/m2, ale předpokládám, že se musím držet Směrnice. Je to tak? Děkuji
2) vkladový účet s obnovováním, kde jsou uloženy peníze Fondu oprav. Účtuji na 231 nebo 236? Děkuji}
1. Váš postup mi nepřijde plně v souladu s účetními předpisy. Ceny 180 Kč za m2 a 3 Kč za m2, to je už dost velký rozdíl na to, aby bylo vidět, že ceny ze směrnice neodpovídají aktuální reprodukční pořizovací ceně pozemků. Podle předpisů máte bezúplatně nabytý majetek od subjektu, který není vybranou účetní jednotkou, ocenit právě RPC, což je cena majetku v době, kdy o něm účtujete. Zjednodušeně řečeno aktuální hodnota majetku. Takže upřímně, raději bych použila cenu 180 Kč, pokud je to obdobný pozemek. A zvážila bych, co se směrnicí - buď jí zrušit a určovat vždy aktuální RPC, nebo jí pravidelně aktualizovat, což chápu, že může být zbytečně náročné, pokud nemáte ročně natolik velké množství bezúplatných nabytí pozemků, aby se vám to vyplatilo hromadně upravovat a každý rok aktualizovat.
2. Na účtu 236 se evidují peněžní prostředky, pokud je schválen peněžní fond. Vkladový účet neslouží ale pro správu příjmů a výdajů peněžního fondu, ale jako investice. Určitě to musí být schváleno ve statutu fondu a vkladový účet se pak vede s ohledem na sjednané podmínky - buď jako termínovaný účet na účtu 244, nebo jako další ZBÚ na účtu 231. Pozor na to, že od letoška jsou v RS nová pravidla s tím, že pokud není možný výběr na požádání (výpovědní lhůta déle než 24 hodin), jedná se o termínovaný vklad (účet 244 nebo 068).
Započteno na 2 dotazy.
Obec plánuje od 1. 7. 2025 poskytovat svým zaměstnancům a uvolněným zastupitelům příspěvek na stravování formou stravenkového paušálu částku 80 Kč na jeden pracovní den, po odpracování minimálně 3 hodin. Nemáme sociální fond, bude se vyplácet přímo z rozpočtu obce. Bude vydána směrnice.
Chtěla bych se zeptat, zda je příspěvek takto správně stanoven a zda musí směrnici schválit ZO obce nebo jenom starostka a stačí aby ZO schválilo pouze poskytnutí příspěvku pro uvolněné zastupitele.
Děkuji předem za odpověď.}
Můžete postupovat, jak uvádíte. A určitě stačí, když ZO pouze schválí tento benefit zastupitelům. Je jistější, když schválí i pravidla poskytování s tím, že samotnou směrnici pak na tomto základě může již vydat starostka obce.
Pozor ještě na § 80 odst. 2 zákona o obcích:
(2) Plnění podle odstavce 1 lze členovi zastupitelstva obce poskytnout za obdobných podmínek a v obdobné výši jako zaměstnancům obce.
To ale asi budete mít splněno - jednotná pravidla i částka.
Na straně zaměstnance je příspěvek na stravování pro rok 2025 osvobozen od daně a pojistného do výše 123,90 Kč za odpracovanou směnu.
Účtování o stravenkovém paušálu:
Předpis 527 MD/ 331 D, výplata s pol. 5499, odpa 6171, 6112.
Dobrý den, firma nám vystavila Fa na 58 140,50.-Kč, text: oprava elektroinstalace rozvaděče na kulturním domě, stávající rozvaděč byl upraven pro fotovoltaiku na KD. Prosím o radu, zda účtovat, jako technické zhodnocení
budovy nebo nová fotovoltaika na účet 042,00 pol. 6121 ( až po zhotovení veškeré práce)}
Jestliže došlo k úpravě rozvaděče z důvodu zvýšení kapacity pro FVE, účtovala bych dané práce do ceny celkového TZ, jako náklad související s FVE. Text na faktuře nehraje roli, důležité je, co bylo konkrétně provedeno.
Město bude rozšiřovat kanalizační řad. Jde o naší ekonom.činnost. Jedna firma nám bude fakturovat práce - režim PDP. Jiná materiál - myslím si správně, že když se jedná o jiného dodavatele, že to bude faktura s DPH? Přestože jde o jednu akci?}
Režim PDP je v těchto případech navázán na stavební práce vymezené v CZ CPA 41 - 43 (tedy jsou to služby). Pokud by byl nakupován pouze materiál a dodavatel materiálu (například kanalizačních trubek, vpustí ...) neposkytoval stavební práce , tak se samozřejmě PDP režim nemůže aplikovat.
Prosím, jak zaúčtovat správně úhradu faktur?
1. platba přes pokladnu - zaokrouhluji matematicky?
Částka na faktuře 3 548,16 - vyberu 3 548,- , částku 0,16 na účet 549 nebo 649?
Částka na faktuře 3 560, 80 - vyberu 3 561,-
2. to samé přes účet, polovina lidí, kterým fakturuji mi výslednou částku zaokrouhlí - někdo nahoru, někdo dolů. Mám i případ, že pošlou místo
3 000,90 jen 3 000,- Kč na účet
Děkuji}
1. Souhlasím s tím, že u hotovostních plateb to zakrouhlíte matematicky. Pokud je to váš příjem a vyberete 3548 Kč, tak rozdíl 0,16 Kč dáte na účet 549. Pokud vyberete 3561 Kč, pak rozdíl 0,20 Kč z faktury 3560,80 Kč dáte na účet 649.
2. Tady si musíte upravit pravidla sami - můžete fakturovanou částku zaokrouhlit sami, přímo na faktuře, opět matematicky, ať se vyhnete nejednotnému řešení.
Pozor jen na pravidla zaokrouhlování DPH - tam, kde to bude podléhat zdanění.
Dobrý den, poskytujeme návratnou finanční výpomoc dle zák 250/2000 Sb, spolku SDH na pořízení party stanu za 59 000 Kč a uniforem do 40 000 Kč /ks. Spolek požádal o neinvestiční NFV, účtují o hranici dlouhodobého hmotného majetku nad 80 000 Kč. Jak má město postupovat v případě rozdělení NFV ? Poskytne v tomto případě investiční i neinvestiční NFV, podle svých pravidel pro účtování dlouhodobého majetku(DHM nad 40 tis. Kč, drobný maj. do 40 tis. Kč) ? V případě dotace by se řídil účtováním žadatele ale v případě NFV?
Děkuji}
V případě NFV se také řiďte účtováním žadatele. Poskytnete to tedy jako neinvestiční NFV.
Zápis 316 (462) MD/ 231 D, RS 5512 5622. Příjem splátek 231 MD, RS pol. 2420 bez odpa/ 316 (462) D.
Dobrý, den, obracím se s konkrétním dotazem ohledně možnosti osvobození níže uvedené služby od DPH dle § 61 písm. e) ZDP. Respektive, zda půjde vůbec o kulturní službu, či předmět daně jako takový, viz níže?
MČ Praha 14 provozuje podzemní prostory (chodby a sály) bývalé tzv. Fejkovy pískovny (známé rovněž jako "jeskyně Bílý kůň"). MČ uzavřela Smlouvu o zajištění průvodcovské činnosti se zapsaným spolkem, který vl. jménem na vl. zodpovědnost bude zajišťovat průvodcovské činnosti pro třetí osoby (návštěvníky) v podzemních prostorách pískovny (tj. spolek bude provádět objednávání zájemců o prohlídky, zajištění osoby průvodce, bezpečnostní poučení zájemců o prohlídku, samotné uskutečnění prohlídky). Spolek bude účtovat městské části odměnu 700 Kč za hodinu za poskytnutí služeb průvodce, tyto služby tedy hradí městská část. Městská část se se Spolkem dohodla, že bude inkasovat za prohlídku v Podzemních prostorách (za každého návštěvníka) tzv. rezervační poplatek ve výši 50 Kč, který přes platební bránu zájemce zaplatí při rezervaci. Jde mi o to, jak tento poplatek/příjem posuzovat? Zda se jedná o příjem za poskytnutou službu vstupu do Podzemních prostor (přičemž v rámci vstupu Spolek provádí i průvodcovské služby - tj. realizaci prohlídky se zájemci vč. povídání o historii pískovny) tedy je předmětem DPH? A pokud bude předmětem DPH, bude jako kulturní služba osvobozen, když součástí vstupu je i průvodcovská činnost? Nebo se jedná o jakýsi "manipulační poplatek" za rezervaci, tj. za "pohotovostní režim", údržbu webových stránek (platební brány), administrativní činnosti, otevření pískovny a umožnění vstupu...? Ve Smlouvě o zajištění průvodcovské činnosti se výslovně hovoří o rezervačním poplatku vybíraném městskou částí za každého zájemce (návštěvníka), nicméně si uvědomuji přednost obsahu před formou. Děkuji za pomoc!}
Pokud správně chápu, tak těch 50 Kč platím fakticky za vstup do daných prostor (sice si vstup musím zarezervovat), nicméně mým cílem (návštěvníka) je prostory navštívit. Za mne je to tedy služba a podle mne se vejdu do režimu osvobození podle §61e ZDPH (jsme v obdobě vstupného do jeskyně ...). To, že při vstupu jsem doprovázen průvodcem na této klasifikaci nic nemůže změnit.
Dobrý den
Naše obec je plátce DPH. Nyní bude budovat základní technickou vybavenost (kanalizace, vodovod, plyn, silnice, chodníky, veřejné osvětlení, optický kabel na internet) k nově vznikajícímu sídlišti. Vodovodní a kanalizační síť pronajímáme VaKu. (1000,-Kč + DPH/ rok/za celou síť). Základní technická vybavenost zůstane po vybudování v majetku obce, lidem prodáme jen stavební parcely (včetně DPH).
Nevím, jak postupovat ohledně DPH. Zajímalo by nás, na jakou výši odpočtu má obec nárok. A v případě, že bychom neuplatňovali odpočet, je možné, aby fakturace proběhla v normálním režimu a ne v režimu PDP?
Neradi bychom se dostali do konfliktu s finančním úřadem.
Děkujeme za odpověď}
Doporučoval bych Vám podívat se prvotně na dokument z 20. 3. 2023 - Zasíťování pozemků .... - v něm se snažíme řešit také problematiku DPH a vysvětlujeme názor finanční správy na tuto problematiku.
Jakkoliv to může být sporné, tak bych vznikaící stavby rozdělil asi na následující části:
a) vodovod a kanalizace - co je důležité, nejedná se o majetek, který by byl určen k výkonu veřejné správy. Pronájem sítě jako celku za 1000 Kč + DPH za celou síť je pro mne velkým otazníkem. Totiž to bude natolik symbolická cena, že z pohledu DPH se ani nebude jednat o reálnou úplatu (tedy ono by to ani nemělo být předmětem daně) a samo o sobě to dle mého názoru nezakládá možnost uplatnění odpočtu DPH z daného majetku. Na Vašem místě si myslím, že byste se i měli zamyslet nad daným nastavením - tento nájem beze sporu nemůže vést k vygenerování adekvátních prostředků obnovy (přitom asi víte, že se postupně zpřísňují požadavky, aby právě došlo ke generování prostředků obnovy). Myslím si, že byste měli tlačit na to, aby se podmínky narovnaly a nájemné bylo alespoň trochu normální, aby se to dalo obhájit jako ekonomická činnost (a mohly se uplatňovat odpočty DPH). Nicméně bez ohledu na tuto skutečnost si myslím, že při troše odvahy by se do odpočtu právě u kanalizace a vodovodu jít mohlo, pokud by bylo prokazatelné, že v tomto případě byly náklady na vybudovní těchto sítí rozpočteny do ceny parcel - tedy obhajoval bych odpočet DPH tím, že je to budováno do obchodního majetku (byť nyní ten nájem fakticky není - nelze ale vyloučit, že se to změní - toto je ale takové slabé místo možné obhajoby) a má to přímou souvislost s prodejem parcel. Ale rovnou říkám, že by se Vaše možnost obhajoby odpočtu DPH z tohoto stavebního objektu zlepšila při narovnání nájemného do alespoň trochu normálních hodnot
b) plyn - podle mne tady budete mít asi nájem s GASnet - to bych si být Vámi zjistil. Podle mne je reálné argumentovat stejně jako u vodovodu a kanalizace.
c) u místní komunikace a chodníku bych do odpočtu nešel - je to majetek, který i podle GFŘ (správně) je stavěn do okruhu majetku složícího k výkonu veřejné správy (viz zákon o pozemních komunikacích) a je to o tom střetu dvou principů, jak to popisuji ve výše zmíněném dokumentu. Pokud se nechcete dohadovat, soudit (s velice nejasným výsledkem sporu) - do odpočtu bych nešel
d) VO - za mne z hlediska možnosti obahjoby nějakého odpočtu situace o trochu lepší než u komunkace, ale pokud nechcete jít do konfliktu - doporučuji neuplatňovat
e) kabel k internetu - tedy předpokládám pokládku nějaké chráničky - ta by následně mohla být pronajímatelná na nějakého poskytovatele internetu (možná máte něco předdomluveno) - tam vidím celkem dobrou šanci na obhajobu odpočtu DPH.
Takže já bych si nechal vystavit faktury v PDP režimu a odečetl u stavebních objektů, které uvádím výše. Ale hodně doporučuji zvážit jednání o změně nastavení výše nájemného u vodohospodářského majetku. A ještě zdůrazňuji několik věcí:
- výše uvedené je založeno na tom, že je prokazatelné, že v ceně pozemků jsou zahrnuty i náklady na zasíťování (ne situace, kdy byste prodávali pozemky třeba za 500 Kč za metr)
- máme také přípojky vodovodu, kanalizace ... - pokud by se spolu s pozemky (jako součást kupné ceny za pozemky) prokazatelně převáděly na kupuící daných parcel, potom u nich samozřejmě odpočet ano (stejně tak to mohou být "pilířky"...)
Dobrý den,
obec neoprávněně vykácela soukromému majiteli část lesa. Pojišťovna stanovila výši újmy na 39 442Kč. Od této částky odečetla spoluúčast obce(1000kč) a dále odpočet použitelných zbytků-to co obec prodala(7245kč)
Poškozenému tedy pojišťovna vyplatila 31 197kč. My bychom mu měli doplatit rozdíl (8 245kč). Prosím jak tento případ zaúčtovat?
Dále rozšiřujeme vodovod. Celou investiční akci bude financovat obec. Ale část vodovodu budeme přeúčtovávat vedlejší obci(je spoluvlastníkem). Jak budeme účtovat? My budeme účtovat na 2310 6121,ale jak potom s přeúčtováním, když vlastně část vodovou nebudeme mít v majetku. Nevím zda jsem to napsala srozumitelně(prostě jednoduše na vodovod přijde faktura např.ve výši 200 000kč, my ji celou zaplatíme a vedlejší obci budeme přeúčtovávat 100 000kč) Prosím o pomoc.předem děkujeme}
1. Předpis škody 549 MD/ 378 D 39 442 Kč, předpis pojistného plnění 377 MD/ 649 D 31 197 Kč, zápočet 378 MD/ 377 D 31 197 Kč, doplacení občanovi 378 MD/ 231 D 8 245 Kč, RS odpa 1032, pol. 5192.
2. Tady to vypadá na klasickou přefakturaci nákladů, kdy podíl sousední obce, který si má majetkově vést ona, zaúčtujete rovnou na účet 377. Příklad, který uvádíte, by se účtoval takto:
042 MD 100 tis. Kč do Vašeho majetku
377 MD 100 tis. Kč přefakturace sousední obci
321 D 200 tis. Kč celá faktura
Úhrada faktury bude klasicky 321 MD/ 231 D, RS 2310 6121. Příjem podílu od obce 231 MD RS 2310 6121/ 377 D (RS se takto vykompenzuje, pol. 6121 MD nebo minus D).
Protože jste ale plátci DPH, nezapomeňte to zakomponovat i do účtování. Dodavatel vám má dát fakturu v PDP, vy si uplatníte odpočet a zase vyfakturujete v PDP na danou obec (aby se tam to DPH neztratilo).
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková