Dotazy

• ! Inventarizace DPH, opravy minulých let- jak najít rozdíly

  09. 09. 2025

  Dobrý den,
  hledám v dokumentech i dotazech nějakou metodiku jak zkontrolovat, účtovat a případně opravit účtování DPH.
  Přiznání a KH mi na sebe sedí, ovšem někde se stala chyba v zaúčtování a nejsem schopná to dohledat. Zůstatek na účtu 343 nesedí s řádky v přiznání.
  Máte nějakou pomůcku jak chybu dohledat. Jaké je účtování řádného, dodatečného a opravného přiznání k DPH. Které řádky musí sedět s přiznáním a UCR. Možný problém vidím v tom, že mi program některé účetní případy na přelomu roku účtuje dle zápisu, ale datumově mi je dává do jiného období.
  Lze případně opravit zápisem přes 408 nebo mohu do nákladů (dle významnosti opravy - jedná se asi o 120.000,-). Abych napasovala SU AU dle poslední známe daňové povinnosti? A zároveň zápisy na 408 lze v průběhu roku odúčtovat proti výsledku hospodaření? Musí toto schválit ZO?

  Na tohle žádná specifická pravidla nejsou - těch důvodů proč to vzniklo totiž může být řada - tedy většinou člověk zkouší jednotlivé varianty a doufá, že se něčím trefí. Zkusím Vám dát několik typů, co mohlo nastat a co bych dělal:

  a) prvotně je potřeba zdůraznit, že zůstatek v přiznání nemusí být (a v řadě případů by ani neměl být) shodný s přiznáním. Jde totiž o to, že nárok na odpočet DPH u běžných faktur (ne v PDP) vzniká v momentě, kdy obdržím doklad. Tedy pokud mám například fakturu s DUZP 31. 12. 2024 na částku 10 000 Kč + 2 100 Kč DPH která došla 3. 1. 2025 a já si uplatním odpočet daně, tak běžně bych měl zaúčtovat ještě do roku 2024 a mít to na MD 343, ale v přiznání na ř. 40 to bude až v lednu 2025. Pokud to takto máte (a je to dobře), je potřeba prvotně vyčíslit rozdíl z těchto odložených odpočtů. Samozřejmě pokud si v těchto případech pomáháte přes 383 nebo 389 a vlastní fakturu účtujete až do ledna (což já za sebe nedoporučuji, ale někde se to dělá), tak Vám tento rozdíl nevzniká. To je v zásadě to, co popisujete v dotazu.

  b) potom potřebujte zjistit, kdy Vám ten rozdíl vznikl - tedy se zohledněním postupu uvedeném v písmenu a) si dohledat kolik měly být zůstatky vždy na konci roku a kolik bylo v účetnictví - z dotazu nevím, zda jste ve stavu, že na konci roku  2024 to bylo srovnané a nyní máme rozdíl, nebo zda se to táhne několik let, případně se ten rozdíl nějak vyvíjí. Prostě v tomto kroku určuji, v kterém roce rozdíly vznikaly a kolik.

  c) vygeneruji si z programu znovu přiznání k DPH a porovnám je s tím, co bylo podáno na FU. Z praxe vím, že se často vyskytují dva problémy - respektive první častěji a druhý méně často:

    - někdo zaúčtuje ještě do měsíce, který je z pohledu DPH uzavřen - respektive u něhož došlo již k podání přiznání. Takže třeba dělám DPH za 8/2025, odešlu přiznání, starosta mi potom donese ještě fakturu, kde si uplatním odpočet (nebo naopak mám něco zdanit na výstupu) a já si to omylem zaúčtuji do období 8/2025 a období DPH je také v 8/2025, ale přiznání již bylo podáno a opravné/dodatečné neudělám. Právě tím, že si z programu vygeneruji, jak by přiznání vypadaly a porovnám s tím, co bylo podáno, tak tyto případy zjistím. Některé programy toto hlídají více, některé méně. Pokud tady zjistím rozdíly, musím zkontrolovat z čeho vznikly (porovnat položkou evidenci DPH v měsících, kdy to vzniklo) a pokud jsme ve lhůtě pro dodatečné přiznání, tak to končí dodáčem, jinak odúčtovat rozdíly

  - sem tam se mi také vyskytne, že někdo udělá dodatečné přiznání "v ruce"  - třeba přímo v EPO a již to zapomene proúčtovat do účetnictví - tedy potom mám dodatečné přiznání podané, ale v účetnictví na 343 pohyb nemám

  d) další moje podezření potom je, že pokud pracuji s částečnými odpočty DPH (zejména koeficientem), případně pokud se dělá úprava odpočtu podle §78 (ř. 60 přiznání) či se něco objeví v rámci vyrovnání na ř. 45, tak se to zapomnělo zaúčtovat. Toto jsou operace, kdy je potřeba většinou ruční zaúčtování (třeba zaúčtování 549/343 apod.).

  No a pokud to není nic z výše uvedených, tak již začíná "kalamita" a člověk zkouší co jde (ale tady záleží, jaké má analytiky na 343, co může odkontrolovat na přiznání, co hlídá program). Záleží i jaké operace máte - třeba podezřelé bývají hodně zúčtování záloh .... Tady již nějakou obecnou radu nemám. Někdy se třeba objeví, že se dá zaúčtovat na 343 a je to bez jakéhokoliv kódu - takže prostě člověk se jen uklepl a na 343 zaúčtoval něco, co do DPH nejde. Takže kontroluji 343 bez kódu.... (ale dost programů toto hlídá).

  Teď je několik možností:

  - buď na základě výše uvedeného zjistíte, že rozdíl vlastně není (odložený odpočet - viz písm a)), nebo chybu zjistíte a budete moci podat dodatečné přiznání (3 roky zpět) a opravíte to. Pokud řešíte dodáčem, tam může vznikat více variant (mohu opravovat náklady, výnosy, možná vstupní cenu majetku ....) - takže účtuji podle toho, co to je.

  - nebo zjistíte v čem je rozdíl, přiznání k DPH bylo špatně, ale opravit to již nejde (jste po lhůtě pro dodatečné přiznání) - potom bych primárně opravoval na výnosy/náklady/majetek kde chyba vznikla

  - případně to nedohledáte a potom skutečně řešít jako opravu min. let. Nicméně díky tomu, že je to 120 tis. Kč, Vy máte aktiva 2024 ve výši 165 mil. Kč a jste tedy pod limitem pro použití účtu 408, tak bych to zaúčtoval na 549 nebo 649 (podle charakteru případu).

• Prodej pozemku a úhrada souvisejících nákladů a poplatků kupujícím

  09. 09. 2025

  Prosím o radu, zamotala jsem se do nákladů souvisejících s prodejem pozemku. Kupující uhradil do pokladny částku 13.500,- , která se skládá z těchto položek : 1. Částka 4.500,- za pozemek, úhrada je do pokladny provedena před vkladem na KN. 2. Částka 6.000,- Kč za vyhotovení GP k rozdělení původního pozemku. Fakturu za GP jsem zaúčtovala v červnu na 518, 6171 5169. Mohu příjem do pokladny zaúčtovat stejně, ale s mínusem ? 3. Kupující uhradil obci poplatek 1.000,- Kč, který obec před měsícem zaplatila městskému úřadu za rozdělení pozemku a je zaúčtován 538/347 , 231 3639 5362. Je možno příjem této částky od kupujícího do pokladny také zaúčtovat stejně, ale s mínusem ? 4. Kupující ještě uhradil obci poplatek 2.000,- za vklad do KN, který by měl platit na katastru sám kupující, ale obec podá návrh na vklad za kupujícího, neboť ten nemá možnost se na katastr dopravit, a poplatek zaplatí. Tato částka byla také do pokladny vložena před podáním návrhu na vklad. Moc prosím, jak zaúčtovat výše uvedené 4 příjmy do pokladny, a jak postupovat po vložení návrhu na vklad, až nám přijde potvrzení z katastru, co kde zase odúčtovat.

  Pokud máte v kupní smlouvě ujednáno, že uvedené náklady zaplatí kupující, je možné je účtovat jako výnos - součást kupní ceny na účet 647 s pol. 3111. Někdo je odděluje jako náhradu výdajů obce na účet 649 s pol. 2324, ale zobrazení do výnosu z kupní ceny je možná účetně více odpovídající. Náklady nechte zaúčtované, jak máte - zde to není jednoznačně přefakturace nákladů občanovi, spíše by měl být zobrazen náklad a proti tomu výnos. 

  K účtování nákladů malá poznámka - závazek za městským úřadem se zobrazuje na účtu 349, nikoliv 347. 

  Přijatou platbu účtujte souhrnně jako zálohu 231 MD/ 324 D, RS odpa konkrétního účelu pozemku nebo všeobecný 3639, pol. 3111. K tomu účtování pokladny (pokud účtujete jako oddělenou pokladnu, dáte RS přímo k účtu 261).

  K datu podání návrhu na vklad předepíšete kupní cenu včetně dohodnutých nákladů zápisem 311 MD/ 647 D 13500 Kč, zápočet zálohy 324 MD/ 311 D 13500 Kč, vyřazení pozemku v účetní ceně 554 MD/ 031 D (asi se nepřeceňoval na RH). 

  Oznámení z katastru bude potvrzovat uvedené zápisy, ale právní účinky nastávají zpětně, takže s účetními zápisy nečekáte, až katastr vklad povolí - okamžik uskutečnění účetního případu zde je den podání návrhu na vklad.

• Program na vodné stočné

  08. 09. 2025

  Koupili jsme nový program na fakturaci vodného a stočného
  (Datainfo) v částce 64.590,- Kč včetně DPH 21%. Protože jsme plátci DPH
  uplatnili jsme odpočet DPH v částce 11.280,90 Kč. Následně jsme zaúčtovali
  úhradu na par. 2310 pol 5172 a zařadili v částce 53.309,10 na 018/078. Chtěla bych se zeptat jestli to máme správně.

  Postupujete správně. Předpis faktury je vám asi jasný, tak spíše pro ostatní: 041 MD v ZD, 343 MD odpočet/ 321 D. Majetek se zařazuje v ceně bez uplatněného odpočtu. A limit pro účet 013 je od 60 tis. Kč, takže správně volíte DDNM na účtu 018 s pol. 5172.

  Jediné, co k tomu mohu dodat je, že by to mohlo být i TZ vašeho účetního programu, pokud by to bylo funkčně propojené. Firma to ale nabízí buď jako samostatný program, nebo v propojení s jejich účetním systémem. Co jsem tak hledala, tak to asi nepropojují s cizími účetními programy (musíte si faktury exportovat do účetnictví), takže TZ jen pokud byste měli jejich účetní program, pak by to byla jeho přidaná funkcionalita (nový modul). A vzhledem k částce do 60 tis. Kč by to bylo TZ podlimitní (poznamenává se na kartu, účetně 518 nebo 549 s pol. 5172).

  Asi jste to vyhodnotili správně -  nepropojené to vzhledem ke specifické samostatné funkci je samostatný SW.

• Převod nedokončeného majetku z obce na příspěvkovou organizaci

  08. 09. 2025

  Příspěvková organizace bude pořizovat vůz na svoz odpadu v ceně okolo 5 milionů. Aby se nezatěžovala administrativou, tak zadání veřejné zakázky na výběr vozu provede její zřizovatel - město. Fakturu za provedení zadání veřejné zakázky uhradí město. Bude město tento výdaj účtovat na účet 042 a může tento nedokončený majetek převést po schválení orgánem města na zřízenou příspěvkovou organizaci, která k němu přidá výdaje na pořízení vozu (kupní cenu), případně další pořizovací náklady a investici zařadí do užívání?

  Účetně v tom problém nevidím. Náklady na výběrové řízení povedete, jak uvádíte, na účtu 042. Převod na PO bude zápisem 401 MD/ 042 D - úplatu za to od nich chtít nebudete.

  Zajištění VŘ za PO by mělo být schváleno určitě dopředu a rovnou by bylo dobré nadefinovat i majetkové vypořádání. PO by to měla pořídit do majetku zřizovatele, tzn. nejpozději při schválení předání by mělo být schváleno, že se PO předává auto do správy. Svěření do správy mi tu přijde jako nejpraktičtější řešení. Nejsem právník, ale máte tím podle mě ošetřené, že za PO organizujete jako zřizovatel výběrové řízení. 

  V případě svěření nezapomeňte případně zvýšit ocenění majetku na účtu 909 podle vašich pravidel. 

  Kdyby PO pořizovala auto do svého vlastnictví (s vaším souhlasem), tak by měla možná výběrové řízení spíše organizovat sama (má podle zákona samostatné postavení veřejného zadavatele), ale ani v těchto případech není nikde stanoven zákaz zřizovatele organizovat za PO VŘ.

  Platí zde § 43 odst. 2 zákona o veřejných zakázkách:

  Zástupce nesmí provést výběr dodavatele, vyloučit účastníka zadávacího řízení, zrušit zadávací řízení, nebo rozhodnout o námitkách; to neplatí pro prokuristu nebo zřizovatele zastupujícího příspěvkovou organizaci, jejímž je zřizovatelem.

  Když to shrnu - v organizaci VŘ problém nebude, důležité zde je, aby se u PO promítly v ceně pořízeného auta celé náklady, tedy včetně nákladů na VŘ, což podle všeho máte v plánu. 

• Dotace ex post - chodníky podél komunikace

  08. 09. 2025

  Prosím o kontrolu účtování.
  Obec stavěla chodníky podél komunikace. Dotaci máme od MMR, příspěvek z EU. Při žádosti o platbu byla dotace 1.168.698,49 Kč z toho INV 1.092.241,59 Kč a NINV 76.456.90 Kč. V průběhu podání žádosti o platbu probíhaly kontroly ze strany MMR a neustálé snižování způsobilých výdajů. Datum nabytí PM kolaudace 27.5.2025, k tomuto datu jsem zařadila stavbu do majetku a INV dotaci zařadila na kartu majetku zápisem 388/403.300 ve výši 1.092.241,59 Kč.
  1.9.2025 přišel pokyn k platbě a INV dotace byla vyčíslena 831.936,53 Kč a NINV 58.548,79 Kč.
  Přijato na BÚ 231.11 4116 UZ 149517085/672.300 58.548,79Kč a 231.11 4216 UZ 149517519/346 831.936,53Kč
  K datu přijetí pokynu k platbě jsem provedla vyúčtování dotace:
  346 MD 831.936,53/ 388 D 831.936,53
  -388 MD 260.305,06/-403.300 D 260.305,06
  672.300 MD 260.305,06 / 403.300 D260.305,06. Na kartu majetku jsem uvedla, že dotace byla snížena.

  Účetní zápisy máte správně, ale nejprve prosím ještě ověřte, jestli jste neudělali v květnu dohad ve špatné výši. Pokud jste např. měli informaci o snížení celkových skutečných výdajů projektu oproti částce výdajů z rozhodnutí, mělo se to do dohady reflektovat, protože je tím pádem dle podmínek nárok na nižší dotaci (procento skutečných výdajů). V takovém případě by se jednalo o opravu chyby, kdy máme předpisy stanoveno upravit hodnotu účtu 403, tzn. neúčtovali byste ten poslední zápis 672/403 a upravili byste dotaci na kartě majetku na skutečnou výši.

  Pokud jste dohadu účtovali ve správné výši (rozhodují informace dostupné k datu účtování) a následně vznikl rozdíl od dohady, pak je váš postup v souladu s předpisy. Vzhledem k významnosti částky - přece jenom je to vliv na VH větší než 260 tis. Kč, což je i hranice pro použití účtu 408 pro opravy VH, tak bych touto částku letošní VH nezatěžovala a aplikovala bych odchylku od metody. Berte to ale jako doporučení - museli byste to jako odchylku popsat do přílohy závěrky. A opět byste pak postupovali tak, jak píšu v prvním odstavci, tedy korekce účtu 403, bez dopadu do VH.

  Mám k tomu ještě jednu důležitou poznámku - ověřte, že neinvestiční dotace opravdu ve vašem případě správně patří na účet 672. U MMR často neinvestiční dotace kryje nepřímé výdaje, které pokud se účtují na účet 042 jako výdaje související se stavbou chodníku (například projekt), pak tato nepřímá neinvestiční dotace patří dle MF také na účet 403. Neinvestiční příjmová položka s neinvestičním ÚZ se ale i tak zachovávají. 

• Inventarizační komise

  08. 09. 2025

  Prosím o pomoc při jmenování členů inventarizačních komisí:
  1. Může být předseda HIK zároveň hlavní účetní? A současně být ještě předsedou některé dílčí inventarizační komise?
  2. Může být jmenován členem dílčí inventarizační komise například člen likvidační komise? (nejedná se o zaměstnance obce).
  3. Pokud ano, jakým způsobem ošetřit mlčenlivost (například v případě pohledávek – nezaplacené poplatky, příp. pokuty ). Nebo je v tomto případě vhodné jmenovat do DIK úřední osobu?
  Moc děkuji za odpovědi.

  1. Zakázat vám to nelze, protože není nikde uvedeno, že by předsedou nemohla být hlavní účetní. Je potřeba dodržet minimální počet dvou členů, toť jediný požadavek. Pro klid s kontrolory ale může být raději jen běžným členem - dříve to, byť neoprávněně, někdy kraj vytýkal. 

  2. Ano, někdy je to i vhodné - zajišťuje se informovanost daného člena. 

  3. Mlčenlivost je vhodné ošetřit. Vzor na to bohužel nemáme, to je již spíše právní záležitost.

  Na závěr vám pro inspiraci kopíruju doporučené složení IK z naší směrnice:

  "Předseda inventarizační komise bude osobou odpovědnou za provedení inventury, osoba odpovědná za majetek nebo závazky a jiná pasiva bude osobou odpovědnou za zjištění skutečnosti a účetní bude osobou odpovědnou za provedení inventarizace, tj. porovnání skutečnosti na účetnictví. Členem inventarizační komise u fyzických inventur musí být vždy osoba odpovědná za majetek, u dokladových inventur účetní odpovědná za inventarizační položku.  Dalším členem může být člen zastupitelstva, vedoucí odboru, další pracovník odboru.

   Ústřední inventarizační komise (obce, které nemají zřizované PO, mohou nadále nazývat hlavní inventarizační komise) je nejméně tříčlenná.

  Předsedou komise bude zvolený člen zastupitelstva obce, případně předseda kontrolního výboru, členem komise musí být starosta, jako osoba odpovědná za správu majetku vůči radě a zastupitelstvu (názor autorky)."

• Nákup lesních pozemků

  08. 09. 2025

  Obec koupila lesní pozemek o celkové výměře 29060 m2. Smlouva sepsána dne 25.7.2025,právní účinky vkladu dne 25.7.2025. Ke mě se dostalo až vyrozumění o provedeném vkladu dne 15.8.2025.Cena Kč 250 tis.
  účtuji:
  1/předpis 042/321 datum?
  2/úhrada 3639/6130 321/231
  3/zařazení 031/042 a poměrově rozdělím na parcely 250 tis. datum?
  4/co lesní porost?? nemám znalecký posudek

  1. Předpis se má účtovat k datu podání návrhu na vklad, ke kterému zpětně nastávají i právní účinky, tzn. 25.7.2025.

  2. Souhlas, úhrada nastala asi po předpisu, pak jen takto, bez zálohy. Paragraf lze případně najít i konkrétnější -  odpa 1032 kdyby obec provozovala těžbu, kdyby tam měla jiné "lesnické záměry", pak odpa 1039. Jestli ani jedno z toho, nechte odpa 3639. 

  3. Zařazení účtujte také k datu 25.7.2025, jako předpis 042/321. Když je to více parcelních čísel a vše stejný druh pozemku, tak kupní cenu rozpočítejte mezi jednotlivé pozemky dle výměry s jednotkovou cenou 8,60 Kč za m2 (250000/29060, ale pozor na zaokrouhlení u poslední parcely na přesnou kupní cenu).

  Konečnou pořizovací cenu mohou ovlivnit související náklady - jestli jste hradili například návrh na vklad apod., má se také účtovat na účet 042 a zařadit do ceny pozemků.

  4. Lesní porosty jsou z účetního hlediska součástí pozemku a samostatně se neevidují. 

  Platí zde § 55 odst. 6 vyhlášky č. 410/2009 Sb., cituji:

  Ocenění pořízeného pozemku je včetně lesního porostu nebo osázení stromy a keři, pokud nejsou pěstitelským celkem trvalých porostů.

  Takže pokud na pozemku nejsou porosty spadající na účet 025, tak stromy v lese jako takové účetně neoddělujete a bere se, že jsou součástí pořizovací ceny lesního pozemku na účtu 031.

  Pro úplnost vám zde kopíruju obsahovou náplň účtu 025 (jaké porosty by se z účtu 031 vyčleňovaly):

  (5) Položka „A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů“ obsahuje

  a) ovocné stromy a ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 hektaru v hustotě nejméně 90 stromů nebo 1000 keřů na hektar,

  b) trvalý porost vinic a chmelnic bez nosných konstrukcí.

  A na závěr jen poznámka - lesní porosty mají na účtu 031 svou analytiku, podle dodavatele vašeho SW a informace k nim uvádíte v části D.1 až D.7 výkazu Příloha. 

• Příspěvek na přímou péči od obce pro PO formou daru

  08. 09. 2025

  Naše sociální PO získává od obcí veřejnou finanční podporu - dotaci na osobní náklady na zaměstnance v přímé péči.
  Letos jedna obec poskytla peněžní prostředky formou daru, účel je stejný.
  Je nutné tento dar od obce účtovat jako tvorbu a čerpání rezervního fondu, nebo je možné se na tento dar dívat jednotně jako dotace na provoz z USC – účet 348?

  Já bych to udělal přes RF - dar má jiný právní režim než dotace a byť je to dosti formální záležitost, tak bych se na to nyní díval skutečně jako na dar, který PO dá do rezervního fondu a potom RF zúčtuje do výnosů. 

  Chápu, že věcně by lákalo chovat se k tomu také jako k dotaci, nicméně za mne jak máme to účtování v předpisech posazeno zatím dosti formalisticky, tak udělat to přes RF je varianta, kterou nikdo nemůže vytknout (a neovlivňuji tím třeba celkový výsledek hospodaření - tak mne to zase tolik netrápí).

• Věcná břemena - obec oprávněná

  08. 09. 2025

  Musím nějakým způsobem účtovat o věcných břemenech, které chodí obci jen na vědomí(obec oprávněná), že nám např. FO na popud stavby (investora) dala věcné břemeno z důvodu, že přes její pozemek vede kanalizace, tak abychom tam mohli vstupovat, opravovat případné škody apod.? Vůbec se nás netýká úplata za VB, nejsou to naše pozemky. Pokud se to tedy nějako eviduje, je veliký problém, když bych to napravila až teď? A případně jak?

  Je potřeba vždy posoudit konkrétní smlouvu. VB na cizích pozemcích, kde obec právně vystupuje jako strana oprávněná, patří účetně do ceny případné pořizované stavby. Uvedu příklad. Stavíte novou kanalizaci, kterou si budete provozovat, vede i přes pozemky občanů. Pozemky občanů se zatíží VB v prospěch obce. Zapíše se to i do KN. Pokud v době zařazení kanalizace nejsou VB alespoň smluvně sjednané (nebo nesouvisí se žádnou stavbou), do ceny stavby (042) se neúčtují - při následném vzniku se účtují jako samostatné věci na účet 028 s pol. 5122 (do 40 tis. Kč) nebo na účet 022 s pol. 6142 (nad 40 tis. Kč). Ať je VB sjednáváno úplatně či bezúplatně, takto by se mělo zobrazit. 

  Ale pozor na to, že mohou být sjednávána i VB, kde je strana oprávněná provozovatel, nikoliv vlastník majetku. Tato VB se u obce nijak neevidují. V případě, kdy obec vlastní například plynovod, ale provozuje jej někdo jiný, pak VB k cizím pozemkům je právně zřizováno ve prospěch provozovatele sítě, který řeší případné opravy apod., nikoliv ve prospěch vlastníka obce jako vlastníka sítě - na pozemek potřebuje vstoupit provozovatel. 

• Výkon TDS

  08. 09. 2025

  Dle předpisů je napsáno, že v případě již zařazeného majetku se nesmí jeho výše měnit. Máme případ, který není o klasicky opomenutých fakturách při zařazení. V našem případě bylo TZ majetku zařazeno v minulém roce a výkon TDS byl dohadován v určité výši na vady a nedodělky, které se předpokládaly vypořádat v určité výši a čase. Jenže vady a nedodělky se musely pak následně dodělávat ještě i po půl roce a vyžádalo si to i novou objednávku pro výkon TDS, protože nastaly prodlevy a komplikace. Stavební práce na vady a nedodělky nejsou nově fakturovány (to je v rámci pozastávky), ale nová objednávka na dodatečný výkon TDS ano (který jsme při vytváření dohadných položek nemohli tušit). Je za 38 tis. Tedy pod hranici pro majetek, práce k tomu fakturovány nejsou a není to vyloženě chyba dohadu při zařazení (nemohli jsme tento vývoj předpokládat).
  Jak máme výkon TDS nyní vyhodnotit? Jako podlimitní technické zhodnocení 5123 a účtovat na 549 (i když samotný dozor žádnou úpravu neprovedl) nebo 5169 a účtovat na 518.? Upravovat dohad, když v době zařazení tento vývoj nebyl možný předpovědět?).

  Práce TDS byly podle všeho provedeny po řádném zařazení majetku, v takovém případě je účtujte na účet 518 s pol. 5169. Do ceny se dohadují jen náklady vzniklé v době pořizování majetku, které se nestihly vyfakturovat, případně jsou sjednané jako pozastávky. 

  Vícepráce po zařazení se posuzují jako TZ nebo oprava (to, jak píšete, ale platit nebudete), toto samo o sobě není věcně ani časově náklad související se stavbou nebo následný zásah, takže provozní náklad je v pořádku. 

  Něco jiného by bylo, kdyby vady bránily užívání stavby a nebyla vydána kolaudace nebo například předčasné užívání stavby, tzn. obecně situace, kdy byste stavbu zařadili do majetku neoprávněně. 

• Koupě RD a pozemků pod cenou obvyklou

  08. 09. 2025

  Jak budu prosím účtovat nákup budovy RD bez č.p./č.e - bydlení (dům je neobydlený, určený k demolici). K tomu jsou dva pozemky. Jeden je pod budovou p.č. 3 - 168 m2 a druhý zahrada p.č. 4 - 240 m2.
  Kupní smlouva je na jednotnou kupní částku 500 000 Kč.
  Máme i znalecký posudek, kde je uvedena hodnota RD 1 093 052 Kč. Pozemek p.č. 3 v hodnotě 452 810 Kč a p.č. 4 v hodnotě 646 872 Kč.
  Prosím celý způsob zaúčtování.

  Z hlediska ceny si nemusíte dělat starosti - zdůvodnit se musí dle zákona o obcích jen prodej za cenu vyšší, než je cena obyklá. Tady se jedná o nákup - obec je nabyvatelem a navíc za cenu nižší, než je cena obvyklá, to je pro obec ekonomicky výhodná varianta a zdůvodnění není požadováno.

  Pozn. (ne pro tento případ, spíše pro úplnost): Zdůvodňovat podle metodiky MV nemusíte ani nákup pod cenou obvyklou (§ 39 odst. 2 zákona o obcích platí jen pro převod majetku z vlastnictví obce), ale kdyby to někdo napadl, musí existovat argumenty s ohledem na hospodárnost (tyto informace čerpám mj. i z metodiky MV č. 7.2, str. 35 a dále). 

  Nejdůležitější je vyřešit, zda zařadíte jen pozemky, nebo i stavbu. Podívejte se prosím na dotaz "! Zařazení pozemků a stavby kvůli získání pozemků" z 18.10.2023, podrobně tam rozebíráme téma pořízení pozemku s budovou určenou k demolici. Proberte s vedením aspekty, které tam vysvětlujeme a vyberte řešení, které nejvíce odpovídá vaší situaci. 

  Nevím, proč dům neměl přiděleno číslo popisné/evidenční, ale jestli to v KN není zapsáno jako zbořeniště, je možné účtovat o pořízení pozemku a stavby. V takovém případě je nutné kupní cenu pro účely zařazení nějak rozvrhnout. Když máte znalecký posudek, tak můžeme určit poměry z něj:

  Cena celkem dle ZP 2138734 Kč. Poměr pro RD 1093052/ 2138734 = 0,5. Poměr pro p.č. 3 452810/ 2138734 = 0,2. Poměr pro p.č. 4 646872/ 2138734 = 0,3.

  Takto určenými poměry rozpočítáte kupní cenu pozemků 500 tis. Kč:

  Kupní cena RD 500 tis. Kč * 0,5 = 250 tis. Kč (na účet 021)

  Kupní cena p.č. 3 500 tis. Kč * 0,2 = 100 tis. Kč (na účet 031)

  Kupní cena p.č. 4 500 tis. Kč * 0,3 = 150 tis. Kč (na účet 031)

  Výše pracuju tedy s variantou, kdy pozemky pořídíte na účet 031 a budovu na účet 021. Při demolici budovu vyřadíte v ZC do nákladů likvidací, demolici budete účtovat také do nákladů. Je to možné řešení, má to ale jiný dopad na VH, než pořídit jen pozemky (var. 2 níže), proto neznám okolnosti a o jakých částkách se bavíme, je lepší to probrat s vedením. Také je dobré vědět, jestli se budova nedemoluje z důvodu nové výstavby. Kdyby nebyla technicky ve špatném stavu a odstraňuje se proto, aby uvolnila místo nějaké nové stavbě, pak by ZC budovy mělo vstoupit do ceny nové stavby zápisem 042 MD/ 081 D, na účet 042 by se účtovaly i náklady na demolici.

  Druhá varianta je, že pořídíte do majetku jen pozemky s tím, že stavbu zahrnete do ceny pozemku, na kterém stojí. Uvádíte, že dům je určený k demolici - když se stavba asi určitě zbourá, je vaším záměrem hlavně pořídit pozemek, který asi z nějakého důvodu potřebujete. Toto řešení má určitou účetní nevýhodu v tom, že se nadhodnocují aktiva, protože pozemky se neodpisují, ale logiku to má v tom, co mě pořízení potřebného pozemku skutečně stálo. Náklady na demolici staveb se účtují v tomto případě do nákladů. Toto mi přijde jako logické i v situaci, kdy pořídíte například rovnou zbořeniště, nebo stavby v takovém stavu, že je demolice nezbytná. 

  Shrnutí: Zvažte, proč jste pozemek pořídili, proč dům bouráte, to zde bude pro rozhodnutí stěžejní.

  Účetní řešení: K datu podání návrhu na vklad předepíšete pořízení v kupní ceně 042/321. Zařazení 031 (021) MD/ 042 D - do ceny patří i případné související náklady. Úhrada kupní ceny 321/231 RS pol. 6130 pokud zařadíte jen pozemky, pol. 6121 pro celek, pokud stavbu s pozemky. Kdybyste kupní cenu zaplatili před podáním návrhu na vklad, účtuje se o záloze 052 MD/231 D, při podání na vklad zúčtování se závazkem 321 MD/ 052 D.

• ! Poskytované dotace - druh dotace podle účetních předpisů příjemce

  05. 09. 2025

  Ve veřejnoprávní smlouvě o poskytnutí neinvestiční dotace potřebujeme vymezit, do jaké hranice může příjemce dotace použít neinvestiční dotaci na nákup drobného hmotného majetku. Příjemci nás tlačí, abychom s ohledem na hranici 80.000 Kč stanovenou v zákoně o dani z příjmu, akceptovali jako provozní náklad nákupy nad hranici 40.000 Kč, kterou jsme měli doposud ve smlouvách a v pravidlech o poskytování neinvestičních dotací. Je možná níže uvedená formulace ve smlouvě, prosím? Dotace poskytujeme převážně spolkům, ale i o.p.s., s.r.o., f.o., cizím p.o., atd.
  "Pro účely této smlouvy se neinvestiční dotací rozumí dotace, která musí být použita na úhradu jiných výdajů než:
  a) výdajů spojených s pořízením hmotného majetku dle § 26 odst. 2 zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „cit. zákona“),
  b) výdajů spojených s pořízením nehmotného majetku,
  c) výdajů spojených s technickým zhodnocením, rekonstrukcí a modernizací ve smyslu § 33 cit. zákona
  bez ohledu na způsob účetního zachycení u příjemce dotace.

  Charakter poskytnuté dotace (investiční/ neinvestiční) by měl být určován v souladu s účetnictvím příjemce. 

  Cituju vám k tomu definici investičního transferu dle ČÚS 703:

  f) investičním transferem transfer, který je určen k financování dlouhodobého majetku příjemce, který tento dlouhodobý majetek pořizuje, s výjimkou drobného dlouhodobého majetku.

  Máme tedy i předpisy stanoveno, že rozhoduje účetnictví příjemce. Je to i obecné zažité pravidlo účtování dotací. 

  V pokynu k RS v části Vymezení některých pojmů, bod 17 se také uvádí, že investičními transfery se rozumějí transfery, které představují poskytnutí peněžních prostředků určených na investiční výdaje příjemce s tím, že rozhodují účetní předpisy vztahující se na příjemce.

  Když je obec poskytovatel, účtuje dotaci vždy na účet 572, RS podle toho, zda bude dotace sjednána jako investiční nebo neinvestiční, ale je vhodné to opravdu dohodnout vždy podle pravidel účtování příjemce - co je pro něj investice nebo neinvestice, nikoliv pro vás jako poskytovatele.

  Toto je potřeba v pravidlech k dotaci zohlednit a druh dotace sjednávat vždy s příjemcem. 

  Shrnutí: Pokud žadatel účtuje podle jiných účetních předpisů, než obec, musí vám určit, jestli náklady, na které žádá dotaci bude účtovat jako investiční nebo neinvestiční a podle toho nastavíte druh dotace. 

  O tom, zda se pořizuje dlohodobý majetek (investice) rozhodují účetní předpisy , nikdy ne daňové předpisy, bez ohledu na to, co si myslí někteří právníci :-)

• Poplatky za VB po zařazení investice

  05. 09. 2025

  Město je investorem rekonstrukce chodníku, který zasahuje i do cizích pozemků, a zároveň investorem přeložky plynovodu (vyvolaná investice). Město je vlastníkem plynovodu a hradí veškeré náklady spojené se zřízením věcných břemen mezi společností Gasnet a vlastníky dotčených cizích pozemků.
  Chodník byl zařazen do majetku města již v roce 2023. Nicméně v roce 2025 vznikají dodatečné náklady ve výši 37 112 Kč (např. kolky, návrhy na vklad, právní služby, smlouvy), které jsou hrazeny společnosti Gasnet. Je třeba tyto náklady správně zaúčtovat.
  Dle vyhlášky č. 410/2009 Sb. se nabízí možnost účtovat tyto výdaje jako náklady, protože investiční akce byla již dříve zařazena do majetku. Kterou z následujících položek použít:
  
  5362 – Ostatní daně a poplatky,
  
  5169 – Nákup ostatních služeb,
  
  5909 – Ostatní výdaje z činnosti.
  
  Z vašich předchozích odpovědí na dotazy podobného typu však vyplývá, že lze v některých případech využít i účetní standardy:
  ČÚS č. 703, který umožňuje aktivovat dodatečné náklady (např. kolky, návrhy na vklad, právní služby) jako součást pořizovací ceny majetku,
  ČÚS č. 708, který uvádí, že úplatně nabyté věcné břemeno na cizím pozemku je součástí pořizovací hodnoty stavby (v tomto případě chodníku).
  V příloze zasíláme kopie smluv a fakturu. Prosíme o doporučení, jakým způsobem lze obhájit zaúčtování těchto výdajů jako nákladů, případně zda je vhodnější jejich aktivace jako součást pořizovací ceny majetku.

  Ve vyhlášce č. 410/2009 Sb., § 55, kde jsou mimo jiné vymezeny náklady související s pořízením DM, je v odst. 2 písmene i) uvedeno, že náklady vzniklé po zařazení majetku do užívání nejsou součástí ocenění. Píšete, že tyto dodatečné náklady vznikají právě teď, v roce 2025. Smlouvu jsem nečetla, nemám ji k dispozici (časově v rámci dotazu ani nelze studovat, na to slouží případně služba zakázek), tak nevím, zda byly náklady nějak smluvně zřízené již v době zařazování chodníku.

  Jestli to dobře chápu, nebavíme se zde o VB, kde by město byla strana oprávněná. Jste sice vlastníky plynovodu, ale VB je zřízeno vůči provozovateli, tedy firmě Gasnet. Takže pokud právně vzniklo (bylo zapsáno do KN) až po zařazení chodníku, jedná se již o provozní náklad - VB ve prospěch někoho jiného v takovém případě nepatří na účet 028 nebo 022.

  V případě, kdy i ostatní náklady související s VB vznikly až po zařazení chodníku, se o ně již nezvyšuje pořizovací cena majetku. Pozor na to - uvádíte možnost korekce pořizovací ceny, ale to je možné jen v rámci opravy chyby, kdyby náklady vznikly v době pořizování majetku, jen nebyly vyfakturovány (v této situaci se účtuje dohada 042/389). 

  Vámi vyjmenované náklady (kolky, návrhy na vklad, právní služby) budete účtovat jednotlivě podle druhu nákladu. 

  Návrh na vklad a kolek účet 538 s pol. 5362, právní služby účet 518 s pol. 5166. 

• Dotace - vypořádání dohadné položky

  05. 09. 2025

  V 7/2024 jsme zaúčtovali dohadnou položku na očekávanou dotaci ve výši 12,6 mil. Kč (dle rozhodnutí) u zařazeného majetku. Dotace se začala rozpouštět na základě rozhodnutí v 7/2024. V 10/2024 přišla dotace na účet, ale o 2,7 mil. Kč méně oproti vydanému rozhodnutí. Byla podána ze strany Města námitka a nyní v 8/2025 přišlo rozhodnutí o neuznání námitky (2,7 mil nám nebude vyplaceno) tj. měla bych vypořádat účet 403/388, 403/672. Je možné jednorázově zaúčtovat na účet 672 částku 2,7 mil. Kč, (normální rozpouštění do výnosů by ovlivnilo výsledovku v řádu desítek let a hranici významnosti máme 260 tis. Kč), nepatří pak rozdíl v dotaci za jiné roky na 408? Nebo mohu raději snížit hodnotu dotace na kartě majetku a neovlivnit tak výši hospodářského výsledku? A lze to, když už od 7/2024 dochází k rozpouštění dotace na kartě majetku?

  Jsou obecně dva možné účetní postupy -  buď rozdíl od dohady nebo oprava chyby, pokud zjistíte, že jste dohadnou položku účtovala v chybné výši, kdy se již opravuje účet 403. Hranice je někdy tenká, viz vysvětlení dále.

  Pokud si řekneme, že je to rozdíl od dohady, tak vratku musíte v souladu s účetními předpisy účtovat na účet 672 MD. V podstatě jako jednorázově snížení výnosů v období vratky s tím, že se bude pokračovat v rozpouštění z původní hodnoty dotace. Na kartě majetku se nic nemění, jen do poznámky je vhodné uvést informaci o snížení výše dotace, ale nadále se rozpouští z původní výše. 

  U větších rozdílu z toho vzniká nesprávný vliv na VH, v takových případech doporučujeme odchylku od metody. Takže jestli jste dohad účtovali dobře, i tak bych ve vašem případě, kdy je rozdíl od dohady významný, doporučovala o vratku zkorigovat hodnotu účtu 403 a dotaci na kartě majetku. Zpětně rozpouštění neřešte, po úpravě výše dotace si to program nově sám přepočítá. Pokud půjdete touto cestou, popište to jako odchylku od metody (konkrétně od ustanovení bodu 4.2.6. ČÚS č. 709),do přílohy závěrky. 

  Korekci účtu 403 doporučujeme v případě významných rozdílů nebo nepřiznání celé výše dotace.

  Je dobré věcně ověřovat, proč došlo k snížení dotace. Když jste udělali dohad ve výši dle rozhodnutí, mohla vratka vzniknout např. tak, že se nevzaly v úvahu skutečné výdaje projektu - když jsou nižší, než výdaje v rozhodnutí, snižuje se i výše dotace (procenticky ze skutečných výdajů). V takovém případě by vratka nevznikla v režimu rozdílu od dohady, ale v režimu opravy chyby a to už předpisy máme plně umožněno korigovat o vratku účet 403, bez nutnosti aplikovat odchylku od metody.

  Když jste v situaci, kdy máte zaúčtovanou dohadu, tak jí snížíte (v případě aplikace našeho doporučení viz výše) zápisem 388 minus MD/ 403 minus D 2,7 mil. Kč a dotaci při vyúčtování vypořádáte pak zápisem 346/388 v konečné výši. Nezapomeňte dotaci snížit o vratku na kartě majetku, když zvolíte tento postup. 

• Neinvestiční dotace - hasiči - povodně 2024 (tlaková níže BORIS )

  05. 09. 2025

  JSDH si podalo žádost o poskytnutí dotace spojené se zásahem při mimořádné události - tlaková níže BORIS na výdaje od 11.9. do 31.12.2024.
  V žádosti byly uvedené náklady na PHM ve výši 4.528,- Kč a záchranné lano (přetržené) za 4.000,- Kč. Doba zásahu 15.9.2024. Lhůta k dosažení účelu dotace je stanovena do 31.12.2025.
  Dotaci ve výši 8.528,- obec obdržela v srpnu 2025 (položka 4116, ÚZ 14022). V září 2025 obec zakoupila lano za částku 3.086,- Kč, takže budeme muset asi vrátit 914,- Kč. PHM se pravděpodobně týkají roku 2024 (nevím).
  Potřebuji poradit, jak dotaci zaúčtovat v příjmech i výdajích. Jak provést rozpočtové opatření ? Naše obec ještě takovou dotaci nikdy neobdržela, takže nevím.

  Příjem dotace budete účtovat jako zálohu zápisem 231 pol. 4116, ÚZ 14022, org MD / 374 D ve výši dotace 8 528 Kč.

  Ověřte ještě raději ten ÚZ - v číselníku je u tohoto ÚZ text "Neinvestiční transfery krajům a hl. m. Praze podle usnesení vlády k povodním". Ale jestli vám jej stanovil kraj nebo přímo poskytovatel, je možné, že to přes kraj jen průtokově přešlo na obec.

  Výdaje k dotaci:

  Tím, že náklady na PHM máte možná už v roce 2024 a dotace je (asi) přiznaná až v roce 2025, tak jste k datu výdaje neměla o dotaci závaznou informaci a zpětně to dooznačovat v účetnictví nemáte a ani nelze, tak v účetnictví už nic opravovat nebudete, pouze na doklady (faktury) k PHM dooznačíte ručně ÚZ 14022 a org, pouze do výše dotace - uvidíte po vypořádání. Z podmínek dotace by mělo vyplývat, jak se bude vypořádávat, jestli na PHM budete předkládat doklad o nákupu, mělo by se dohledat, dořešit.

  Co se týká toho lana. Neznám celou smlouvu, ale píšete, že výdaje jsou od 11.9.2024 do 31.12.2024. A lano zakoupené tedy v září 2025 není v tomto termínu. Ověřila bych si u poskytovatele dotace, zda tento výdaj můžete použít, obdobně i u PHM. Možná díky té lhůtě k dosažení účelu dotace, která je 31.12.2025 je i nějaká další možnost. Popřípadě zkusit se s nimi domluvit, zda máte ještě nějaké další výdaje kvůli té mimořádné události v tom daném termínu. Zda se s tím něco dá udělat abyste čerpali celkovou výši přiznané dotace. Pokud by to nešlo, tak předpokládám, že fin. prostředky nevyčerpané dotace budete vracet do 31.12.2025. 

  Účtování ZVA:

  předpis dotace: 346 MD / 672 D

  zúčtování zálohy: 374 MD / 346 D

  popřípadě vratka, předpokládám do konce roku 2025: 374 MD / 231 pol. 4116, ÚZ 14022

  Rozpočtové opatření si vytvoříte na příjem fin. prostředků, pol. 4116, ÚZ 14022. Co se týká výše - buď rozpočtujete celou přijatou dotaci potom podle potřeby upravíte dalším RO na skutečnost. Nebo rozpočtujete příjem ve výši opravdu jenom uskutečněných výdajů - kdyby nastala vratka. Když dotaci nepotřebujete ke krytí výdajů, rozpočtování nespěchá.

  Rozpočtováná výdajů: Jestli výdaje za PHM proběhly v roce 2024, tak letos je s ÚZ už rozpočtovat nebudete. Pouze pokud to lano budete moci doložit, tak ten výdaj na lano, musíte rozpočtovat s ÚZ 14022, par. 5512, pol. 5139 (5137) ve výši 3.086 Kč.

  Jenom pro příklad RO (ilustrativně, je tam více neznámých, hlavně ve vztahu k časové uznatelnosti výdajů):

  příjem: 231 MD pol. 4116, ÚZ 14022  ve výši 7.614 Kč (očekávaná dotace, upravte případně podle PHM)

  výdej: 231 D par. 5512, pol. 5139, ÚZ 14022 ve výši 3.086 Kč (lano),

  financování: 231 D pol. 8115 ve výši 4.528 Kč (pro vyrovnání, že zbytek dotace kryje výdaj minulého roku)

  U dotací používejte vždy i org, tady pokud je dotace 100 %, není vlastní podíl, není to u účtu 231 nezbytně nutné, ale obecně pro oddělení projektu v účetnictví používáme org u všech syntetických účtů - nejen 231, ale i 374, 501 apod.