Odpověď MF - sledování pronájmů bytů a nebytů v hosp. čin.
Ministerstvo financí dnes na svých webových stránkách zveřejnilo poměrně zásadní odpověď k možnosti sledování pronájmu bytů a nebytových prostor v rámci hospodářské činnosti (je to po řadě let první stanovisko k otázce vymezení hlavní a hospodářské činnosti ÚSC).
Text stanoviska najdete na následujícím odkazu:
Klíčový je pro nás dotaz a k tomu příslušející odpověď MF:
Dotaz:
Lze pronájem obecních bytů a nebytových prostor vést mimo rozpočet jako podnikatelskou činnost?
Odpověď:
Pronájem obecních bytů a nebytových prostor nelze vést mimo rozpočet jako podnikatelskou činnost. Mimo rozpočet (na účtu cizích prostředků) lze vést pouze příjmy, které nejsou z pronájmu nemovitostí, např. zálohy na služby.
Odůvodnění a bližší vysvětlení postoje MF si přečtete na výše uvedeném odkazu – věcně k němu máme několik připomínek:
- a) v rámci odůvodnění se objevuje argumentace prostřednictvím živnostenského zákona a definice živnostenského podnikání – s tím, že nájem není živnostenským podnikáním. K tomu musím upozornit, že může existovat i podnikání, které není podnikáním živnostenským (právě například podnikání v oblasti pronájmu) a rozhodující by právě měl být onen cíl (zda jde zejména o dosažení zisku). Umím si představit například to, že se Město XY rozhodne investovat volné peněžní prostředky tak, že postaví administrativní budovu, kterou chce komerčně pronajímat. V takovém případě nevidím sebemenší důvod směřovat takovou aktivitu do hlavní činnosti (činnost nemá nic společného s uspokojováním potřeb svých občanů) - jedná se o klasické podnikání, které by mělo být sledováno v rámci hospodářské činnosti – tedy měla by být sledována jeho ekonomická efektivita. V tomto ohledu by dle mého názoru měla být respektována svobodná vůle zastupitelstva (s jakým cílem se jde například do určité výstavby ...) Tím ale nerozporuji, že například u bytového hospodářství Města sledují zpravidla jiné cíle než dosažení zisku.
- b) v rámci odpovědi se objevuje zmínka o tom, že by v rámci hospodářské činnosti mohly být sledovány například zálohy na služby. Takový přístup (a možné dělení této oblasti na dvě činnosti) považujeme ze své podstaty za nelogický. Služby přímo souvisí s pronájmem, jsou jeho nutnou součástí, proto je k nim naprosto nezbytné přistupovat jednotným způsobem spolu s nájmem. Tedy pokud nájem bude sledován v rámci hlavní činnosti, tak budou sledovány v rámci hlavní činnosti také služby.
- c) poslední poznámka se týká toho, že u některých obcí jsou v rámci bytového hospodářství poskytovány také například ubytovací služby (v různé škále – například od ubytování obdobného s bydlením v bytech přes ubytovny pro pracovníky firem po turistické ubytování). Zde se již spíše dostáváme do režimu živnostenského podnikání, nicméně domníváme se, že by se stále mělo respektovat právo zastupitelstva svobodně rozhodnout, zda konkrétní provozovna tohoto typu směřuje spíše k plnění funkce obce (třeba ubytovna pro občany) nebo je spíše hospodářskou činností (tedy se striktním posuzováním, zda je cílem zisk). Stejná záležitost může panovat třeba i v případě krátkodobých pronájmů kulturních domů apod.
Chceme tím jen říci, že není pronájem jako pronájem a je asi rozdíl, pokud Město XY pronajme svůj kulturní dům místnímu spolku seniorů, aby si zde tento spolek zorganizoval předvánoční setkání pro občany a pronájem stejného kulturního domu pro reprezentační ples firmy XY a. s. Domníváme se, že by v takových případech mělo mít zastupitelstvo právo říci, kde je pro něj ještě hranice hlavní činnosti.
----------------------------------------------------------------------------------------------
Bez ohledu na výše uvedené námitky ale musím souhlasit s tím, že sledování například klasického bytového hospodářství Města (nebo pronájmy nebytů v oblastech směřujících k uspokojování potřeb obyvatelstva – například sportoviště, sociální služby, školství ...) v rámci hlavní činnosti má svou logiku.
Pokud je nyní u určitého Města sledováno v rámci hospodářské činnosti, je nutné uvědomit si, že převod do hlavní činnosti je velice komplikovaný krok a není myslitelné tuto změnu provést již v průběhu roku 2020 (bavíme se o otázce práv a povinností ve vztahu k otázkám rozpočtu, otázce nastavení pravidel zákona o finanční kontrole apod.). Dále se domníváme, že je tuto záležitost nutno detailně předjednat v orgánech Měst.
Protože se tato záležitost může dotýkat i příspěvkových organizací (jejich vymezení doplňkových činností), je k řešení i otázka případných změn zřizovacích listin.
Asi nelze než doporučit, aby subjekty, kterých se tato odpověď týká, s chladnou hlavou postupovaly v roce 2020 jako dosud (tedy neměnily režim v průběhu roku) a začaly uvažovat a projednávat, zda se bude realizovat změna od roku 2021. Zároveň by bylo dobré v této věci i tuto záležitost zkusit projednat s krajem (případně auditorem), neboť v rámci přezkumu může být právě tato záležitost napadána.