Dotazy

• Dotace MMR - herní prvky

  29. 09. 2023

  V roce 2022 jsme žádali o dotaci na MMR na pořízení herních prvků. Dotaci jsme nedostali, tak jsme herní prvky koupili z rozpočtu obce. Vyfakturováno v lednu 2023. Jednalo se o dvě herní sestavy vč. dopadových ploch v celkové hodnotě 950tis.Kč, jedna bude na zahradě v mateřské škole, druhá na dětském hřišti. Účtováno: 042/321, platba D 231 3412,6121 a 3111,6121/321 MD, zařazení 021/042. Nyní v 9/2023 jsme obdrželi rozhodnutí o poskytnutí dotace z MMR na 2 mil. Kč, s tím že faktury proplacené v roce 2023 budou do dotace zahrnuty, tzn. že i faktura z ledna 2023. Já už mám herní prvky zařazené v majetku, takže by se měli teoreticky odpisovat a rozpouštět transfer, jenže já jsem v daný okamžik o transferu nevěděla. Jelikož musím fakturu opravit - účtovat o ÚZ. Mám opravit i zařazení do majetku: -021/-042, tím se mi částka 950 tis. Kč dostane zpět na účet 042. Nyní budeme dokupovat další prvky, takže pak celé teprve zařadit 021/042 a zaúčtovat 388/403?? Je tento postup správný? Odpisy účtujeme ročně k 31.12.. Je správně rozdělovat herní prvky na § 3412 a 3111?

  Začnu od konce - rozdělení na paragrafy je v pořádku, můžete určitě použít oddělený odpa pro herní prvek v MŠ a pro dětské hřiště, v rozpočtu to je více vypovídající.

  Již zařazené stavby určitě nevracejte na účet 042. Jsou dokončené, v používání, takže by se měly k 31.12. zaúčtovat odpisy od února, jestli zařazené byly v lednu. Dotace je nově přiznaná na již zařazený majetek, v takovém případě se na účet 403 účtuje jako nová skutečnost a začne se rozpouštět později, než se začal majetek odpisovat. Postup u transferů přiznaných na již zařazený majetek nemáme přesně stanoven, MF ve svých odpovědích odkazuje na bod 4.8. ČÚS 703, kde se řeší předpis transferu na pohledávku, tedy zápis 34x MD/ 403 D. Tento zápis se ale účtuje až po vypořádání (vyúčtování). Nicméně MF pravděpodobně vychází ze situace, že poskytovatelem není požadováno vypořádání, když výdaje byly již uskutečněny. Je tedy v podstatě na Vás, jestli zaúčtujete teď při rozhodnutí částečnou dohadu transferu na již pořízené herní prvky a transfer začnete i hned teď rozpouštět, nebo se zařazením na účet 403 (účetně i v majetku) počkáte až na vyúčtování. Asi bych se rozhodovala případ od případu i s ohledem na míru rizika nepřiznání dotace (případně si zvolit nějaký jednotný postup ve směrnici).

  Značení byste měli podle metodiky k NZÚZ zpětně doplnit, když výdaje i přiznání dotace je v jednom rozpočtovém období.

  Ještě na závěr - Vaše úvaha ohledně zařazení jako celku není ale úplně špatně, jen to nesmíte spojovat s dotací, způsob financování na zařazení nemá vliv. Bylo by možné brát sestavy jako "dokončený" majetek až po pořízení všech prvků, ale to jen v případě, že byste dětské hřiště brali jako jeden funkční celek, jednu stavbu. V praxi bývá většinou nakonec jednodušší zařadit herní prvky jako jednotlivé drobné stavby, u Vás navíc je i částečně jiní umístění - nemůžete dělat funkční celek a zařazovat jako jednu stavbu prvky, které nejsou na jednom místě, tak touto cestou bych ve Vašem případě nešla.

• Rozpočtová opatření

  27. 09. 2023

  Dotaz na Obec účtuje Dobrý den, obracíme se na Vás s dotazem, který se týká provádění změn rozpočtu, neboli rozpočtových opatření. Zastupitelstvo města schválilo dne 8.2.2023 rozpočet města a ve svém usnesení pověřuje radu provést rozpis rozpočtu a provádět rozpočtová opatření do výše 25% závazných ukazatelů schváleného rozpočtu. Celý text zde: Zastupitelstvo města 1. schvaluje a) rozpočet města Otrokovice na rok 2023 s příjmy ve výši 534 615 550 a výdaje ve výši 542 150 450 Kč jako závazné ukazatele rozpočtu města na rok 2023, b) rekapitulaci rozpočtu města na rok 2023 dle přílohy č. 1 k tomuto usnesení, c) střednědobý výhled rozpočtu města na rok 2024 a 2025 dle přílohy č. 2 k tomuto usnesení, d) členění rozpočtu města Otrokovice na příjmy dle tříd a výdaje dle odvětví dle přílohy č. 1 a 2 důvodové zprávy, e) kapitálové výdaje zařazené do rozpočtu města na rok 2023 dle přílohy č. 3 důvodové zprávy, f) příspěvky příspěvkovým organizacím dle přílohy č. 4 důvodové zprávy, 2. pověřuje Radu města Otrokovice v návaznosti na § 14 a 16 zákona č. 250/2000 Sb. a) provést rozpis schváleného rozpočtu na paragrafy a položky a stanovením konkrétního účelu čerpání výdajových položek, b) prováděním rozpočtových opatření v úhrnné změně závazných ukazatelů schváleného rozpočtu až do 25 % původní schválené výše ukazatele, c) prováděním úprav rozpisu rozpočtu, při kterých nedojde ke změně závazných ukazatelů, 3. ukládá radě města (EKO) v souladu s § 102 z. 250/2000 Sb. zabezpečit hospodaření dle schváleného rozpočtu. T: 31.12.2023 V průběhu roku se běžně stává, že zastupitelstvo schválí dotaci/dar ekonomickému subjektu a rada následně (bezprostředně po konání zastupitelstva) příjme usnesení, kterým schvaluje rozpočtové opatření, ve kterém je uvedeno, odkud finanční prostředky uvolní a komu se poskytují. Teprve po tomto kroku následuje samotná transakce (převod). Zajímal by nás Váš názor na tvrzení, že Zastupitelstvo nemůže schválit nikomu dotaci/dar, jestliže to není v rozpočtu. Takže pokud zastupitelstvo chce schválit dotaci/dar, pak buď: 1. musí být tato skutečnost schválena rozpočtovým opatřením, které předchází bodu o dotaci/daru (takže by praxe byla taková, že RO by schvalovala rada i zastupitelstvo, a pak nejsme v souladu s přijatým usnesením o schválení rozpočtu), 2. nebo nejdřív musí proběhnout rozpočtové opatření na radě a teprve potom, může být materiál předložený na zastupitelstvo. Pomocí Systému právních předpisů (ASPI) jsme se seznámili s komentářem k § 16 zák. č. 250/2000 Sb., kde je uvedeno doporučení: „aby případné přijetí nezbytného rozpočtového opatření předcházelo uzavření smluvního vztahu, z něhož při řádném průběhu plyne jednoznačná povinnost provést úhradu (výdaj) z územního rozpočtu.“ To nás ovšem posouvá zase do trochu jiné roviny – provádět rozpočtová opatření až po uzavření smluvního vztahu. Děkujeme

  Já začnu odzadu - ta definice na závěr, když si jí pořádně pročtete, tak říká to, co by mělo být pravidlem - tedy že musí být peněžní prostředky v rozpočtu a teprve následně lze uzavřít smluvní vztah (píše se tam, že RO má předcházet uzavření smluvního vztahu).

  Ohledně transferů (dary/dotace), tam je trochu jiná situace, protože zde není jasný právní nárok příjemce, je to spíše o dobrovolnosti, hlavně u darů. Samozřejmě nelze např. vypisovat dotační programy, uzavírat smlouvy na dotaci, kde už se jasně zavážete peníze za určitých podmínek příjemci poskytnout bez toho, aby na to byly prostředky. Je to ale spíše o předběžné kontrole volných rozpočtových prostředků, kdy RO pak bývá již formální úpravou rozpočtu. 

  Navrhuji, aby se stanovil takový postup schvalování transferů v ZO, kterému bude předcházet prověření, že na to jsou v rozpočtu volné prostředky, pokud by nebyly, zastupitele na to upozornit, aby ke schválení takového výdaje nedošlo. Pokud ale prostředky obecně volné na toto jsou (hlídat hlavně větší objemy transferů), pak není problém, aby byl daný transfer schválen v ZO, které informuje radu o nutnosti schválení "formálního" RO v rozpočtu a následně se peníze pošlou příjemci (podle s ním sjednaných pravidel, např. u dotací).

  Toto už je také o vnitřní úpravě pravidel k předběžné kontrole (správce rozpočtu, příkazce operace...). 

• Nápis na budovu

  27. 09. 2023

  Dobrý den, v loňském roce jsme opravovali fasádu na hasičské zbrojnici. Letos jsme pořídili 3D nápis na HZ "Hasiči" v ceně 22.000,- . Jedná se o TZ podlimitní budovy, nebo je to součástí opravy ?

  Oprava fasády je již dokončena, následné zásahy nelze posuzovat jako její součást. Může to být ale další oprava, pokud se vyměňuje původní značení budovy za nové, protože označení budovy je součástí stavby.

  Jestli je nový nápis ale jiný než původní (např. více viditelný apod.), tak je vhodnější to považovat za TZ (s argumentem změny parametrů značení), s ohledem na částku podlimitní - účet 549 s pol. 5123.

  Ve Vašem případě je to tedy ve výsledku jedno, jak se to pojme, tak nebo to bude provozní náklad.

  Je vhodné uvádět na kartu majetku do poznámek podlimitní TZ či významnější opravy.

• Rozhodnutí o poskytnutí dotace EFEKT III

  27. 09. 2023

  Dobrý den Ivo, prosím o pomoc našla jsem v souvislosti s připsanou platbou na účtu ČNB Rozhodnutí o poskytnutí dotace, nic méně na obci už k tomu nejsou žádné další podklady, jako třeba podmínky nějaké účtování nebo cosi, čeho by se dalo chytnout... Můžete mi prosím pomoc s účtováním jak na vstupu tak výstupu Rozhodnutí posílám na Váš email.

  Dobrý den, k účtování se leccos dá v rozhodnutí najít -  podle rozhodnutí je to neinvestiční dotace na energetickou koncepci, kterou máte pořídit do 31.12.2023. Příjem dotace účtujte jako zálohu 231 MD/ 374 D, RS pol. 4116, ÚZ 22024 (program EFEKT III) a org. Náklady na koncepci účtujte na účet 518, pol. 5169 a do výše dotace je značte ÚZ a org, zbytek jen org (orgem značte všechny SÚ k projektu).

  Podrozvaha se asi neúčtovala, když jste rozhodnutí dohledala až teď, jinak je správně dotaci při rozhodnutí zaúčtovat 915 (955)/ 999 a při přijetí zálohy se opačným zápisem odúčtovává.

  Vyúčtování máte podat do 31.1.2024, pokud do závěrky nebude dotace vyúčtovaná (čekáme většinou i na reakci poskytovatele), tak k 31.12.2023 zaúčtujte dohadu 388/672 ve výši očekávané dotace. Zápis vyúčtování příští rok bude 346 MD/ 388 D a 374 MD/ 346.

  O podmínkách se hovoří v rozhodnutí, že jsou jeho nedílnou součástí, čekala bych, že je pošlou spolu s rozhodnutím, ale dají se případně dohledat podle názvu programu - EFEKT III.

• Dražba pozemku

  27. 09. 2023

  ZM rozhodlo o účasti města v dražbě pozemku. Uhradíme dražební jistota ve výši 10 000,- , účtování 052/231 3639 5189, po vydražení doplatek ceny - účtování 042/231 3639 6130, jistota mínus 052/ mínus 231 3639 5189 na 042/231 3639 6130, po zapsání v KN, celá cena 031/042. Může to takto být? Děkuji

  Dražební jistotu je přesnější účtovat na účet 377, položka 5189 je správně. Na účet 052 se zápisem 052 MD/ 377 D je lepší  přeúčtovat k datu vydražení majetku, RS se má přeúčtovat z pol. 5189 na pol. 6130. Někdo dělá i takto zkráceně jako vy , a když se nevydraží, tak při píjmu zpět jistoty jen 231 5189 MD/ 052 D, jak popisujeme, tak je to takové přesnější - lépe se uhlídá. 

  K datu podání návrhu na vklad se účtuje předpis nabytí 042 MD/ 321 D, započte se záloha 321 MD/ 052 D a doplatí se zbytek 321 MD/ 231 D. Zároveň se účtuje zařazení 031 MD/ 042 D. 

• prodej pozemků, účet 403

  26. 09. 2023

  Dobrý den, proběhl u nás částečný audit a mám nějaké nesrovnalosti, se kterými bych potřebovala poradit. - Prodej pozemků V letošním roce máme nějaký prodej pozemků. Na účtu 647 mám Kč 520 140,25 a v rozpočtu mám na 1019 3111 Kč 647 498,00. Rozdíl je tedy Kč 127 357,75-z toho je DPH Kč 94 787,75 a Kč 32 570,00 jsou vedlejší pořizovací náklady. Prodej pozemku účtuji takto: vyřazení pozemku 554/031 v účetní hodnotě, předpis kupní ceny MD 311 celková kupní cena za pozemek, DAL 647 základ daně a DAL 343 DPH. Dále jsou v kupní smlouvě vedlejší pořizovací náklady: např. vklad do KN 311/378, vypracování znaleckého posudku MD 311, MD mínus 518, vypracování kupní smlouvy MD 311, MD mínus 518. Teď když to tak píšu, nevím, zda není lepší to proúčtovávat přes 378…Dále příjem peněz z kupní smlouvy včetně těch vedlejších nákladů zaúčtuji: MD 231 0100 1019 3111, DAL 311…Teď se ptám (protože auditu se to moc nelíbilo, že se nerovná 647 a 1019 3111), zda to takto mohu účtovat, že je to správně nebo je správně ty vedlejší náklady proúčtovat mínusem? Tedy myslím to takto: např. vypracování znaleckého posudku ve výši např. Kč 2 500,00-faktura 518 (378)/321, úhrada 321/231 0100 1019 5169 a následný předpis při návrhu na vklad do KN, kdy nám ten vedlejší náklad kupující uhradí zpět Kč 2 500,00 MD 311, MD mínus 518 (378) a přes rozpočet DAL 231 0100 1019 5169 mínus Kč 2 500,00, DAL 311. Tímto postupem by se mi tedy rovnal účet 647 s 1019 3111 (respektive rozdíl by byl jen odvod DPH z prodaného pozemku). Prosím, jak je to správně? - Účet 403 Prosím o radu, jak dát do pořádku účet 403, aby mi seděl na karty majetku. V hlavní knize mám na účtu 403 celkem Kč 40 817 853,20 a v sestavě transferů z karet majetku mám Kč 40 834 861,70. Rozdíl je tedy Kč 17 008,50. Když zkontroluji jednotlivé částky rozpuštěných transferů na hlavní knihu (mám analyticky členěné), tak mi jednotlivé karty „sedí“. Jediný rozpor je myslím v kartě-kontejner na bio, který jsme bezúplatně získali od SMOJ. S paní jsme se domluvily, že převod byl v 11/20 a já si zařadím v prosinci a budu účtovat od prosince. Paní mi i poslala kartu toho kontejneru, kde je ZC Kč 90 145,00, oprávky Kč 64 615,00, transfer celkem Kč 76 623,25, rozpuštěno celkem z transferu Kč 54 922,75, zůstává tedy Kč 21 700,50. Já jsem zaúčtovala: MD 022 Kč 90 145,00, Dal 082 Kč 64 615,00, Dal 403 Kč 21 700,50 a Dal 401 Kč 3 829,50. Pak už měsíčně účtuji jen transfer 403/672 ve výši Kč 586,50 (celkem za celou dobu Kč 19 354,50)+oprávky. Můžete mi prosím zkontrolovat, zda jsem v tom prosinci 2020 zaúčtovala kontejner správně? Pro lepší orientaci si dovolím přiložit původní kartu od SMOJ, hlavní knihu-účet 403, sestavu z majetku-inv. transfery z karet majetku včetně ceny rozpuštění a moji kartu majetku na kontejner. Vůbec nevím, co s tím, kam se mám ještě podívat, nebo co zkontrolovat….. Moc děkuji za pomoc. Krásný den. Ďurišová Hana

  1. Z hlediska RS bych se držela pravidla - pokud volím účet 647, pak pol. 3111 (tedy obecně výnosový účet = příjmová položka), pokud minusuji náklad nebo rovnou volím pohledávku (ve výsledku stejné), tak minusuji vydajovou položku. Třetí možnost je v případě náhrady výdajů používat obecný účet 649 a pol. 2324. Dále si vysvětlíme, kdy jsou jaké varianty vhodné.

  Pokud jde o Váš konkrétní případ - vedlejší náklady z titulu kupní smlouvy, tam je účetně nejvhodnější varianta součást kupní ceny, tedy nechat u obce v nákladech, proti tomu výnos od kupujícího na účet 647 s pol. 3111. V případě, že vedlejší náklady nejsou sjednány ve smlouvě, volíme při náhradě od kupujícího účet 649 s pol. 2324 (minusovat náklad a výdajovou položku volíme v případě řešení formou přefakturace viz dále). 

  Musíme ale vzít v úvahu i to, že jste plátci DPH. Tzn. měli byste si z nákladů uplatnit odpočet a pak DPH odvést z přijaté platby (ale upozorňuji, že toto řešíte vždy jen pokud prodej pozemku podléhá DPH). Takto musíte určitě postupovat u nákladů typu geometrický plán, které jsou těžko oddělitelné od prodeje pozemku (Ing. Nejezchleb k tomu používá přirovnání - "je to jako když prodávám turecký med tak ho někdo musí odesknout a nemohu mluvit o tom, že prodávám med a samostatně přeúčtovávám jeho odseknutí"). Účetně zde platí varianta nechat v nákladech a úhradu od kupujícího zaúčtovat na účet 647, 343, s pol. 3111 (náklad např. 518 MD, 343 MD/ 321 D).

  U vedlejších plnění typu kolku a znaleckého posudku - tam je to již diskutabilnější - zde je již na dohodě stran, kdo toto uhradí a myslím si, že to je důvodem pro argumentaci "samostatné plnění" - tedy tady by se potenciálně dala vyargumentovat přefakturace (u tohoto typu plnění lze zvolit přefaktruraci mimo DPH, kdy si neuplatníte daň na vstupu a neodvádíte na výstupu, účetně pak volíme rovnou pohledávku či minus náklad a minus výdaj).

  2. Dívala jsem se na zaslané podklady. Chyba je opravdu u kontejnerů s tím, že Vy máte v účetnictví na analytice rozpuštěno hodnotu, kterou v majetku máte ve třetím sloupci (zbývá rozpustit). Správně byste v účetnictví měli mít na AÚ 0520 hodnotu rozpouštění od data předání (2346 Kč), stejně tak v majetku. Nevím, jak to přesně vzniklo, to prověřte, jestli např. program "nezkousl", že jste do majetku navedla celou hodnotu dotace a přebrala i rozpuštěnou část. Nebo je nějak špatně nastaveno rozpouštění, že se Vám do účetnictví rozpustilo to, co je v registru majetku naopak ještě k dorozupuštění (v tom ja ta chyba). 

• Fotovoltaika

  26. 09. 2023

  Dobrý den, obec plátce DPH, bude umísťovat fotovoltaiku na své 2 budovy, bude žádat o dotaci. 1) bytová budova: FVE bude sloužit pouze pro nájemníky, fakturace režim PDP a DPH 15%, a budu uplatňovat. Nájemníci hradí energie, odvádím DPH a uplatňuji na vstupu. Do majetku bych dala celé (ZD) jako TZ budovy. 2) multifunkční budova, kde je Pošta plátce DPH, ostatní nájemníci neplátci (lékaři, kadeřnice, masérka, obchod) Energie jim přefakturovávám vč. DPH a na vstupu si neuplatňuji. Tady se ale budou přebytky dávat do sítě, dle projektanta poměr 58% pro nájemníky, 42% do sítě. Fakturace režim PDP, DPH 21%, uplatnila bych 42%. Do majetku bych dala panely a technologie sam.mov. věc a držáky a rozvody TZ budovy. Prosím o konzultaci a případnou pomoc. Děkuji moc.

  Vyjdu z toho, co popisujete - jen mám obavu, že následně mohou být přetoky využívány i jiným způsobem (tak jen, aby potom nevzniklo to, že přetoky na bytovém domě půjdou třeba do VO... - jen to poznamenávám, abyste raději následně sledovali, co se s elektrikou děje).

  * bytová budova - za mne souhlas, pokud nájemníkům v rámci vyúčtování energie skutečně elektriku z FVE prodáte. Poto plný nárok na odpočet DPH je v pořádku, sazba daně je OK a za mne jen - pokud budete rozdělovat FVE na technologii a TZ budovy u druhého případu, tak bych to udělal i tady.

  * multifunkční budova - tady si myslím, že byste se měli z pohledu DPH zachovat jinak. Totiž nově elektriku budete vyrábět (nejen přeúčtovávat) - tedy nemohu se postavit k tomu tak, že nájemníkům dodávám elektriku mimo DPH (to mohu udělat jen u té přeprodávané, ale ne  vyrobené). Takže pokud bude výsledkem, že nájemníkům prodám součet vyrobené a nakoupené elektriky, budu muset změnit režim - tedy odpočet DPH na vstupu a odvod DPH na výstupu z dodávky elektriky. Pokud přetoky budou k prodeji do sítě - tak je to zdanitelné plnění. Tedy ve výsledku také plný odpočet DPH. PDP režim 21 % - to je OK.

• Pořízení automobilu

  25. 09. 2023

  Dobrý den, obracím se na Vás o radu s účtování při pořízení automobilu prostřednictvím úvěru. Cena automobilu je 466700 Kč. Uhradili jsme dvě zálohové platby ve výši 50000 Kč a 136680 Kč. Obdrželi jsme fakturu (příloha), kde zbývá uhradit 280020 Kč. Ale současně je podepsána úvěrová smlouva, kde jsou rozepsány splátky: 59 splátek ve výši 2648,59 (jistina, úrok, havarijní pojistné a zákonné pojistné). Poslední 60. splátka je ve výši 271274 Kč. Takže dle rozpisu po dobu splácení uhradíme jistinu ve výši 280019,42 Kč - což je zbývající cena automobilu, dále úrok 112241,39 Kč, pojistné havar. 25680 Kč a zákonné pojistné 9600 Kč. Na přihlášení auta máme plnou moc od leasingové společnosti RCI Financial Services. Auto tedy není naše, odepisovat zatím nebudeme. Do e-mailu zaslány podklady a návrh účtování.

  Dobrý den, já si myslím, že jste to pochopili špatně - není to právně leasing, byť je to sjednáno s leasingovou společností, tak oni nabízí i spotřebitelské úvěry. Leasing je právně nájem s právem koupě. Vy už máte uzavřenou kupní smlouvu, k tomu úvěrovou smlouvu (nikoliv leasingovou), auto bylo předáno, takže by mělo být zařazeno u Vás do majetku za celou sjednanou kupní cenu, zápis 042/459, zařazení 022/042, splátky kupní ceny 459/231 s pol. 6123 (pojištění budete klasicky účtovat na účet 549 s pol. 5163, úroky účet 562 s pol. 5141). 

  Můžete se podívat na dokument z 15.3.2021 "Finanční a operativní leasing", od str. 17 tam vysvětlujeme prodeje na splátky, zajištění závazku převodem vlastnického práva a další různé příklady podobné leasingu (splátkám), kdy také třeba nemusí hned dojít k převodu vlastnictví a přesto to účtuje do majetku uživatel a není to leasing. 

• Nepřímé náklady v IROP – investiční x neinvestiční

  25. 09. 2023

  Dobrý den, v souvislosti s novými podmínkami podpory poskytované z IROP, které se týkají paušální neinvestiční dotace na úhradu nepřímých výdajů projektu ve výši 7 % z přímých výdajů, bych měla dva dotazy. 1. Je možné označit pouze jednu fakturu (např. projektovou dokumentaci), která by tento paušál vyčerpala v plné výši nebo je nutné určitým poměrem označit více druhů nepřímých výdajů? 2. Druhý dotaz se týká kategorizace výdajů (investiční x neinvestiční). Ve vnitřní směrnici máme uvedeno „Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení NEJSOU zejména: práce, které jsou chápány pouze jako studie (např. studie proveditelnosti), sloužící jako podklad pro budoucí rozhodování v určitém záměru či jako podklad pro žádost o poskytnutí dotací, se budou považovat jako služba a tato hodnota nebude vstupovat do případné investice; náklady na zajištění úvěrového financování (úroky z úvěrů, bankovní poplatky apod.); náklady poradenských subjektů na získání a administraci účelových investičních dotací (zpracování dokumentace pro získání dotace, řízení projektu, poradenství k vyplnění žádosti …). V případě, že by na krytí výše uvedených nákladů byla čerpána dotace, může účetní jednotka překlasifikovat dané výdaje podle charakteru poskytnuté dotace.“ Máme tedy studie proveditelnosti a výdaje za administraci dotace (podání žádosti o dotaci, management projektu apod.) bez ohledu na cenu (v některých případech se jedná o významnou částku) účtovat jako neinvestiční výdaj v souladu s naší směrnicí? Pokud to dobře chápu, dotačními podmínkami v tomto případě není stanoveno, že např. studie proveditelnosti je investiční výdaj. V případě, že bychom postupovali podle naší směrnice a stačilo by označit jednu nebo dvě faktury NZUZ, tak bychom vlastně neinvestiční dotací mohli použít na neinvestiční výdaje. Děkuji.

  1. Domnívám se, že takto můžete postupovat. I MF jasně deklarovalo, že nikdo nebude nepřímé náklady kontrolovat. U nepřímých nákladů se navíc značení použije jen tehdy, jsou-li  jasně identifikovatelné. Souhrnné značení se často používá i u způsobilých přímých nákladů, do účetnictví je ve výsledku jedno, jak/kdy se značení proúčtuje, samozřejmě se snažíme rozdělovat postupně výdaje procenticky, ale hlavně do správného účetního období, ono se stejně často zpětně opravuje, doplňuje apod. podle dostupných informací. Poskytovatele hlavně zajímá rozdělení jednotlivých faktur mimoúčetně (tabulka v excelu apod.) a z účetnictví se vyjíždí značení stejně v součtu (jen aby sedělo na položkách). To vše ale platí u přímých nákladů, nepřímé by opravdu nikdo řešit neměl, tzn. Váš postup je možný (osobně bych si ale, když nepřímé náklady znáte, je alespoň vypsala, značení jednotlivě opravdu řešit nemusíte, ale evidovat si, co jste do nepřímých nákladů zahrnuli vidím i přes "dobrovolnost" jako vhodné). 

  2. V IROPu je na nepřímé náklady poskytovaná neinvestiční dotace. Ve Vašem případě tedy u nákladů, které máte vyjmenované ve směrnici jako neinvestiční (studie proveditelnosti, administrace dotace) není problém směrnici aplikovat - budete je účtovat jako neinvestiční a proti tomu neinvestiční dotace. Nepřímé náklady se ale mají účtovat vždy podle skutečnosti, takže když do toho spadá i projektová dokumentace, tak tam už je nutné, abyste jí dali na účet 042, dotaci přijmete pod neinvestiční položkou a ÚZ, ale přeúčtujete jí v částce připadající na PD na účet 403, viz i prezentace MF:

  https://www.obecuctuje.cz/aktuality/1713

• Prodej Avie včetně kontejnerů

  25. 09. 2023

  Obec schválila prodej nákladního auta AVIA dne 16.1.2023.Avii máme vedenou na SU 022od roku 2020 v hodnotě PC 80 000,-Kč, oprávky 2 334,-Kč, a ZC je 77 666,-Kč. Byl vypracován znalecký posudek dne 10.1.2023: Výchozí cena vozidla 350 000,-kč s daní časová cena vozidla 35 000,-Kč s daní cena obvyklá dle cen a nabídek ojetých vozidel cca 45 000,-Kč až 50 000,-Kč s daní. 28.8.2023 byla schválena RO ústní cenová nabídka o odprodeji vozidla AVIA za nabídkovou cenu 72 000,-Kč včetně 4 kusů lanových kontejnerů. Důvodem je rychle snižující hodnota vozidla i kontejnerů. Kontejnery jsou vedeny na SU 028 v hodnotě 2x7 500,-Kč a 2x 5 000,-Kč ( tj dohromady 25 000,-Kč za všechny čtyři kontejnery). Prosím, jak správně účetně zaúčtovat jako neplátci DPH a jako plátci DPH, včetne rozpočtu. Máme se stát plátci od 1.10.2023. Zatím jsem nic nezaúčtovala , dostalo se mi to do rukou nyní. Děkuji za radu.

  Účtování k datu prodeje (fyzické předání auta a kontejnerů k datu podpisu smlouvy):

  311 MD/ 646 D v kupní ceně 72 tis. Kč

  553 MD/ 082 D v zůstatkové ceně auta k poslednímu dni měsíce, ve kterém dojde k prodeji (předání auta) - majetek se odpisuje včetně měsíce vyřazení, tzn. zaúčtujete odpis i v měsíci prodeje a ZC stanovíte po tomto odpisu

  082 MD/ 022 D vyřazení v PC auta 80 tis. Kč

  088 MD/ 028 D vyřazení kontejnerů v PC celkem 25 tis. Kč

  Z dotazu si nejsem jistá, kdy k prodeji reálně dojde - neuvádíte, že/kdy došlo k podpisu kupní smlouvy. Má to vliv i na posuzování z hlediska DPH - kdybyste to prodali ještě jako neplátci, tak DPH nemusíte řešit. Pokud to prodáte už jako plátci, tak musíte odvod DPH řešit jen pokud byste auto používali k ekonomické činnosti (jestli sloužilo jen obci pro "veřejnou" správu, tak byste DPH neodváděli). Respektive pokud obhájíme, že auto nebylo v obchodním majetku (například užíváno k činnostem mimo ekonomickou činnost - například péče o místní komunikace, veřejná zeleň), tak podle závěrů KOOv z ledna 2021 bych měl obhájit prodej mimo DPH i v případě, že byste byli plátcem DPH. Pokud toto budete chtít nějak dořešit (pokud byste prodej realizovali již jako plátci), tak se ozvěte na Zdeňka Nejezchleba e-mailem - zdenek@obecuctuje.cz.

• sdílená kola

  25. 09. 2023

  Zastupitelstvo se rozhodlo zavést na zkoušku službu sdílených kol: požádali občany o darování starých kol - tyto kola byly potřeba opravit, budou sloužit k půjčení - postupně budou natřeny žlutou barvou a označeny logem obce. Momentálně máme v obci 6 kol, na kterých byl proveden servis v hodnotě cca 30 tisíc Kč. Poradíte mi prosím jak se zaúčtováním a zda musí obec za stará kola vytvořit darovací smlouvy, nějaká evidence v majetku.... ? Obec nemá s touto službou žádné zkušenosti, proto bych Vás požádala o odpověď. Děkuji

  Kola byste od občanů měli převzít do majetku zápisem 028 MD/ 088 D a 558 MD/ 649 D v reprodukční pořizovací ceně (odhad ceny před opravou, stačí např. dle podobných nabídek bazarů). Je možné, že hodnota starého kola by odpovídala spíše evidenci na účtu 902, ale jestli byla nepojízdná, tak i náklady na opravu by měly vstoupit do ceny kol, opravu byste tedy také účtovali na účet 558 s pol. 5137 a 028/088 - kola byste zavedli na účet 028 v konečné ceně po opravě.

  I když byla třeba pojízdná i před opravou, tak aby mohly plnit svou funkci, musely být natřeny apod., takže bych to v tomto případě jako opravu nebrala, ale opravdu spíše jako náklady na "zprovoznění" majetku (i pro DDHM platí ustanovení o souvisejících nákladech, byť je tam trochu jiný režim zařazování - při účtování na účet 558 musíte hned účtovat i 028/088).

  Písemná darovací smlouva s občany není nutná.

  Ohledně poskytování služby sdílených kol blíže poradit neumíme, záleží jestli to bude fungovat jen v obci nebo ve větší lokalitě, museli byste to pak řešit i se sousedními obcemi/městy, někdo sjednává na zajištění služby i smlouvy s firmami, zkuste pohledat na internetu, jak to která obec řeší a vybrat si model, který Vám bude vyhovovat (např. i ohledně vlastnictví kol - jestli je předáte někomu, kdo to bude zajišťovat apod.). 

• Studna

  25. 09. 2023

  V majetku evidujeme studnu (pořizovací cena 131 000,- Kč, zůstatková cena 48 000,- Kč) a kvůli pozvolnému propadávání se zastupitelé rozhodli studnu nechat vypažit (je to zatím jediný zdroj vody v této lokalitě), aby nedošlo k úplnému zasypání. Cena odhadovaných prací (vypažení studny speciálním tubusem, vysypání kačírkem, jeřábnické práce, bagrování,....) vychází asi na 800 000,- Kč. Prosím o radu, zda nahlížet jako na opravu a nebo technické zhodnocení. Děkuji

  Asi nás přeceňujete z hlediska technických znalostí :) Vypažení by ale mělo spočívat v zavedení nové, většinou již plastové trubky, dále budete studnu asi i čistit od následků propadávání - to bagrování, vysypání kačírkem... Na první pohled za mě spíše oprava.

  Nelze ale úplně vyloučit ani TZ. Podle účelu prací je to spíše oprava - uvedení do stavu, aby mohla studna znovu sloužit. Teď jde jen o to, zda tam nedojde k nějaké změně parametrů studny, to by pak byl argument pro TZ. Vyhloubení do původní hloubky by TZ nebylo, pouze pokud by se studna prohlubovala ještě více. K prověření je spíše to vypažení studny - ale odhaduju, že tam nějaká přívodní trubka byla i předtím, asi jste vodu nevytahovali vědrem :) Tzn. pokud by se přívodní trubka jen vyměnila - původní např. železná za novou plastovou, tak opět je to oprava.

  Doporučuju pro jistotu prověřit, co vše se v rámci vypažení bude dělat, porovnat to s původním stavem a podle toho se rozhodnout - to už je ale opravdu spíše na technika, aby Vám poskytl argumenty pro variantu, kterou zvolíte (kontroloři účetnictví to pak nebudou moci zpochybňovat). 

  Je to velká částka, ale to není rozhodující pro volbu mezi opravou a TZ.  

• Dotace na FVE

  25. 09. 2023

  Obdrželi jsme Rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků ze SFŽP (program Nové obnovitelné zdroje v energetice RES+ v rámci výzvy Modernizačního fondu ModF-RES+č.3/2022) na pořízení FVE. V rozhodnutí je psáno, že podpora je poskytována na základě tohoto rozhodnutí a řádně uzavřené smlouvy, kterou zatím nemáme. Dále je uvedeno, že celková výše podpory může být smlouvou dále upřesněna, spolu s možností specifikace akce na investiční a neinvestiční část. Mám dotaci zaúčtovat do podrozvahy nebo vyčkat na smlouvu? Vynaložené náklady na projektovou dokumentaci , žádost o dotaci, zpracování studie stavebně -technologického řešení k projektu mám označit NZÚZ 171590504? Tabulku značení jsem dohledala na stránkách SFŽP, nevím, jestli je to správně. Vše jsem zaúčtovala na účet 042. Moc děkuji.

  Značení vypadá v pořádku, ÚZ 90504 je určen pro Modernizační fond (investici), nástroj dle číselníku je 171, zdroj 5 je pro podíl EU. Pokud by byl podíl SR či podíl obce, pak se používá jen nástroj a zdroj 1. Když neznáte přesnou strukturu financování, tak značit výdaje ještě nemůžete. 

  Ohledně předpisu podmíněné pohledávky do podrozvahy je to obdobné - pokud neznáte strukturu financování, neúčtovala bych, vedou se k tomu někdy diskuze, tak je pro Vás jistější si okamžiky účtování transferů (účtování do podrozvahy, okamžik vypořádání apod.) upřesnit vnitřním předpisem. V dokumentech máme návrh směrnice z 13.2.2022 (štítek "Transfery"). 

  Když to shrnu - počkala bych na smlouvu. 

  Na účtu 042 máte správně náklady zachyceny, u výdajů na administraci dotace byste ale měli mít ve směrnici upraveno, že je zahrnujete do ceny majetku (je to okruh výdajů, kde si podle ČÚS můžete vybrat, jak je budete účtovat, ještě pořád se občas setkáváme s tím, že to upraveno obce nemají, což pak může být u přezkumu napadnuto, proto to pořád dokola pro jistotu píšeme :)

  Dejte si pozor na to rozdělení investiční x neinvestišční dotace. Jste podle všeho ještě na začátku celého administrativního procesu, tak se ještě leccos dá napravit, odhaduju, že po rozhodnutí budete poskytovateli dokládat skutečné vysoutěžené náklady, tak je hlavně správně klasifikujte - externí firmy zajišťující dotace to někdy neřeší s tím, že je to Vaše věc, tak ať má poskytovatel zpětnou vazbu, že to je celé investice (z hlediska pořízení FVE asi nic neinvestice nebude, jedině nějaké rozvody pod 40 tis. Kč jako podlimitní TZ), tak je aby se nepožádalo chybně o neinvestiční dotaci na výdaje související s investicí - na PD, výběrové řízení apod., často se tady chybuje a pak se řeší, co s tím.

• Vyřazení budovy

  25. 09. 2023

  Dobrý den, potřebuji poradit s vyřazením zbourané budovy. Obecní budova - sklad je v inventarizaci na 021 v pořizovací ceně 98 827,68 Kč. Odpisy k 31.8.2023 jsou 30 060,- Kč. Zůstatková cena je 64 767,68 Kč. (odpisu čtvrtletně). Na místě zbourané budovy je postavena nová, která se kolaudovala 9/2023. Na účtu 042 vedu v částce 4 766 954,- Kč. Takže teď bych zápisem 021/042 převedla do majetku. Myslím, že zůstatková cena staré zbourané budovy (64 767,68) by se měla naúčtovat k nové budově. Mohlo by to být takto? 042/081 64 767,68 081/021 98 827,68 021/042 64 767,68

  Účtování máte v pořádku, mám k tomu drobné poznámky:

  - zůstatková cena mi vychází v částce 68 767,68 Kč - možná jen překlep v částkách? (ZC se musí rovnat částce PC minus oprávky)

  - Vaše úvaha o zahrnutí ZC vyřazované budovy do ceny nové je v souladu s předpisy, podle vyhlášky opravdu ZC vyřazované stavby (stejně i náklady na demolici, viz dále) vstupuje do ceny nové stavby, ale pouze v případě, že původní stavba byla zbourána z důvodu nové výstavby. Někdy jsou případy "na hraně", kdy pokud původní stavba již nevyhovovala, byla ve špatném stavu, měla by se spíše vyřadit likvidací a to zejména pokud nová stavba má stejný účel, jen se prostě musela postavit zcela nově. Tady se ale musí posuzovat opravdu případ od případu, pro co se spíše najde argumentace.

  Jinak v případě, že ZC stavby dáváte do ceny nové, měli byste stejně účtovat i náklady na demolici (tedy ne účet 518, ale také účet 042 do ceny nové stavby).

• Smlouva o dílo

  22. 09. 2023

  Obec uzavřela smlouvu se společností sanující most u komunikace ŘSD. Obec je plátce DPH. Ve smlouvě je uvedeno : předmětem díla je zřízení, údržba a monitoring 3ks provizorních norných stěn. Cena díla činí 500,-Kč/hod. bez DPH. Smlouva je uzavřena na období 9/2023 - 12/2023. Každý měsíc bych na částku dle odpracovaných hodin měla vytvořit fakturu. Tuto činnost bude pro obec vykonávat jednotka hasičů. Nevím jak mám fakturovat a jakou výši DPH mám na faktuře uvádět, nebo zda DPH vůbec nárokovat? Ještě prosím o kontrolu účtování krátkodobého pronájmu veř.prostranství : 311/603,343 231 6171 2132/311 DPH ve výši 21% Děkuji.

  Budu předpokládat, že to jsou "Vaši hasiči" - tedy součást obce.

  Za mne je to, co popisujete poskytnutí služby, která není výkonem veřejné správy (tuto činnost určitě mohou dělat i iné subjekty než ty, které vykonávají veřejnou správu).

  Takže za mne - fakturace za službu, sazba DPH 21 %, účtování klasicky 311/602 a 343   (a položkou rozpočtové skladby - klasicky služba, případně na § hasičů)

  Účtování krátkodobého pronájmu veřejného prostranství - účtovní OK. A jen připomínám, že pokud by to byl krátkodobý pronájem jen pozemku (bez stavby), tak by při pronájmu neplátci byl osvobozen od DPH a plátci k ekonomické činnosti bych se mohl rozhodnout zda zdaním nebo osvobodím. Totiž §56a) odst. 2 ZDPH (krátkodobý pronájem) řeší jen situace pronájmu stavby nebo pozemku se stavbou.