Dotazy

• Kulturní památka – historický hraniční mezník (kámen)

  01. 04. 2026

  Potřebujeme poradit ohledně zaúčtování převodu historického hraničního mezníku (kamene) na jinou sousední obec. Před 3 lety naše město koupilo za xxx mil. Kč historickou vilu z r.1920 včetně pozemku, na kterém se nachází zmíněný hraniční mezník (zakopaný kámen). Vila včetně pozemku (zahrada) a hraničního mezníku byla dle rozhodnutí Ministerstva kultury prohlášena za kulturní památku. Budovu jsme zařadili do majetku na účet 021 v částce kupní ceny a odepisujeme. Pozemek jsme zaúčtovali na 031. Nyní se ozvala sousední obec, že hraniční mezník, který se nachází u naší vily dříve patřil k původním 28 kamenům (mezníkům), které lemovaly území sousedních obcí. Zažádala nás tedy o uzavření smlouvy o bezúplatném převodu. Podala se žádost na NPÚ-památková péče, zda může být mezník vykopán a přesunut do sousední obce (kam původně patřil), byl udělen souhlas. Nyní nastává situace, jak to vše zaúčtovat. Máme hraniční kámen (kulturní památku), který jsme koupili v rámci vily a pozemku. Na hraniční kámen jsme si nyní nechali zpracovat znalecký posudek, kde cena kamene byla stanovena na xx desítek tisíc Kč Máme účetně oddělit PC (cena znaleckého posudku-kámen) od ceny budovy a dát kámen jako samostatnou stavbu na 021 včetně poměru proběhlých oprávek a zůstatkové ceny? Účetně předat sousední obci přes účet 401, včetně majetkové karty s PC, oprávkami a ZC ? Nebo na to nahlížet jako na movitou věc (kulturní památku 032-neodepisuje se), když dojde k vykopání kamene, přesunutí a znovu zakopání u sousední obce (budou si zajišťovat sami odbornou firmou. Jak by to mělo být prosím účetně správně?

  Problém je v právním posouzení mezníku a ve správném nastavení ocenění. Vy jste pořídili vilu a pozemek s mezníkem za určitou kupní cenu. Ta ovšem vůbec nemá parametrálně co do činění s cenou dle znaleckého posudku. Pokud byste z původní pořizovací ceny, která se určila na základě nějaké hodnoty teď odečítali cenu ze znaleckého posudku, tak se míchají dohromady jablka a hrušky. Je potřeba si nejprve určit, zda se v původní kupní smlouvě mezník nějak identifikoval. Pokud neměl samostatnou kupní cenu (což skoro předpokládám), tak si ale nemyslím, že vila jako budova jej obsahovala ve své kupní ceně. Je pak jedině ještě otázka, jestli se jeho cena nějak promítla do ceny pozemku.

  Je to kulturní památka a neznám smluvní podklady, ale na dálku odhaduji, že dost možná nebyl hraniční kámen vůbec při určení kupní ceny brán v úvahu. Pokud by to bylo jinak, tak samozřejmě když budete umět nějak určit jeho původní pořizovací cenu a kde je evidována, máte vyhráno. Ale to byste se asi neobraceli na nás, kdyby to bylo takto jednoduché. 

  Kam tím směřuju - možná nejjednodušší bude zavést mezník teď nově do majetku jako vícenález a obratem jej vyřadit bezúplatným převodem. Toto řešení se mi jeví jako vhodnější, než zkoušet bez podkladů upravovat původní pořizovací cenu - ovšem je to vhodné řešení za předpokladu, že mezník neměl při zařazení samostatnou významnější roli v kupní ceně (z čehož v odpovědi vycházím a vidím to jako pravděpodobné).

  Jestli jej zařadit na účet 021 nebo 032 - jelikož si ho budete bezúplatně převádět mezi obcemi, tak by bylo vhodné se se sousední obcí domluvit, jak to chtějí celé evidovat v majetku oni - abyste jim nepředávali účet 021 a oni to nechtěli dávat na účet 032 či naopak. Jestli se to bude zakopávat do země, tak obdobně jako pevně umístěné sochy bych se přikláněla k účtu 021, ten by neměl být vytknut. Pak tedy u vás zařazení v ceně dle ZP 021/401, v té samé ceně vyřazení 401/021 (u vás v podstatě jen formalita), sousední obec převezme ve vaší účetní ceně (= u vás ze ZP) 021/401. Pro sousední obec to má výhodu, že budou mít věrně oceněn majetek. Pro vás je tento postup možný, když budeme například i argumentovat tím, že při prodeji nebyl zařazen samostatně (což asi měl být) a teď jej zařazujete i v logice vícenálezu v RPC.

  Ještě ale upozorňuju, že jestli je mezník sám o sobě vyhlášenou kulturní památkou, pak pokud bychom argumentovali vícenálezem, tak má přednost ocenění 1 Kč, když se nezná pořizovací cena (§ 25 odst. 1 písm. k) zákona o účetnictví). Závěr je tedy pravděpodobně ten, že mezník zařadíte 021/401 v 1 Kč, vyřadíte 401 MD/ 021 D v 1 Kč a obec od vás převezme 021/401 v 1 Kč.

  Posuďte ale určitě prvotně, jestli jste schopni zjistit původní PC mezníku nebo ne. Pokud ne a je kulturní památkou, pak platí poslední varianta - účet 021 a ocenění 1 Kč.

• Fond VHM na termínovaném vkladu

  01. 04. 2026

  Evidovali jsme fond VHM na spořícím učtu u Moneta, zastupitelstvo rozhodlo o zrušení tohoto účtu a o převodu těchto financí na nově zřízený termínovaný vklad u ČNB. Momentálně jsme převedli celkovou částku fondu na běžný účet a až poté jsme převedli na nově zřízený termínovaný vklad u ČNB. Mohla bych poprosit o účtování převodu těchto financí z fondu? Nejsem si jistá jak postupovat. Doposud jsme fond VHM evidovali na účtu 236, ale termínované vklady jsou na účtu 244. Jde mi o to, aby ve výkaze vše sedělo i s účtem 419.

  Hovoříte o fondu, tzn. ke správě prostředků na obnovu VHM máte předpokládám zřízen peněžní fond podle zákona č. 250/2000 Sb. - to spíše pro ujasnění, ale zmiňujete i účet 419, tak to vypadá vcelku jednoznačně. 

  U peněžního fondu je to obdobné, jako u BÚ - pokud v souladu se statutem fondu uložíte volné prostředky na termínovaném účtu, evidují se na účtu 244 bez RS. 

  Převod z účtu fondu na BÚ:

  262 MD/ 236 D RS 6330 5345 výdaj z BÚ fondu (spořícího účtu charakteru BÚ)

  231 MD RS 6330 4139/ 262 D příjem na BÚ

  Převod z BÚ na TV klasicky:

  262 MD/ 231 D pol. 8118 (8128)

  Příjem na TV:

  244 (068) MD/ 262 D.

  Účet 419 má tím pádem vazbu na účet 244 - nejedná se o čerpání fondu, ale o dočasné zhodnocení.

  Pokud jde o spořící účet - eviduje se také jako TV na účtu 244 bez RS, pokud neumožňuje dle definice RS výběry na požádání (bez možnosti výběru do 24 hodin). To jen pro úplnost. 

• Věcné břemeno 029

  01. 04. 2026

  Obec uzavřela s občanem smlouvu o zřízení VB, kde je v pozici oprávněná ve vazbě na právo užívání a údržby dešťové kanalizace. Dohodnutá cena 50 000,00 Kč, doba trvání neurčitá. Poradíte mi prosím jak se zaúčtováním a rozpočtovou skladbou.

  VB ke stavbě patří do její ceny. Jestli je kanalizace již zařazená v majetku a v době jejího pořizování nebylo VB smluvně zřízeno alespoň smlouvou o smlouvě budoucí, účtujte ho nyní na účet 029 (v ceně do 40 tis. Kč se volí účet 028).

  K datu podání návrhu na vklad VB právně neexistuje, proto je přesnějí účtovat k datu oznámení o vkladu do KN, zápisy:

  042 MD/ 321 D 50 tis. Kč

  029 MD/ 042 D 50 tis. Kč

  Úhrada 321 MD/ 231 D, RS 2321, pol. 6142. Jestli jste zaplatili před oznámením o vkladu, účtuje se o záloze 052 MD/ 231 D a zúčtování k datu oznámení 321 MD/ 052 D. 

• Bezúplatný převod pozemku s fyzickou osobou

  31. 03. 2026

  Obec na základě darovací smlouvy získala pozemek (ostatní plocha) od manželů. A na druhou stranu obec darovala manželům pozemek (zahrada). Celá záležitost výměny pozemků je z důvodu narovnání hranic po digitalizaci. Jak správně zaúčtovat a ocenit?

  Darovaný pozemek převezmete do účetnictví k datu podání návrhu na vklad do KN zápisem 031 MD/ 401 D. Fyzická osoba není vybranou účetní jednotkou, tzn. ocenit máte reprodukční pořizovací cenou - cenou majetku v době, kdy se o něm účtuje, zjednodušeně řečeno aktuální hodnotou. Stačí kvalifikovaný odhad, je neefektivní platit pro tyto účely ZP. Můžete vyjít z cenové mapy pozemků, když nemáte, tak z cen podobných pozemků v okolí, případně lze vypočítat z oceňovací vyhlášky viz náš videonávod:

  https://www.obecuctuje.cz/videa/serie/23

  Pozemek, který FO darujete, vyřadíte zápisem 543 MD/ 031 D v účetní ceně (opět k datu podání návrhu na vklad). 

• Směnná smlouva - přecenění na reálnou hodnotu

  31. 03. 2026

  Obec 17.7.2025 vyvěsila záměr uzavřít Směnnou smlouvu s doplatkem 297500,- Kč na pozemky (obec prodává 4 pozemky za 570 500,- Kč a kupuje 6 pozemků za 868 000,- Kč) Ceny byly stanoveny dle znaleckého posudku z 10.12.2024 jako ceny obvyklé. 18.3.2026 se smlouva podepsala a 28.3.2026 byl podán návrh na vklad. Nyní jsem zjistila, že dle směrnice obce měly být pozemky přeceněny na reálnou hodnotu což se v roce 2025 nestalo. Účetní hodnota prodávaných pozemků je 34 088,- Kč. Prosím o radu, jak toto napravit a správně zaúčtovat.

  Doporučuju v tomto případě o přecenění na RH již neúčtovat. Nemá to zpětně žádnou vypovídací schopnost (ta je obecně u RH diskutabilní). U směny navíc nedoporučujeme o RH účtovat vůbec, viz naše vzorová směrnice, jen když jsou dejme tomu významnější doplatky.

  Když došlo již k právnímu převodu pozemků, zaúčtujte směnu klasicky k datu podání návrhu na vklad bez přecenění takto:

  311 MD/ 647 D 570 500 Kč

  042 MD/ 321 D 868 000 Kč

  321 MD/ 311 D 570 500 Kč

  031 MD/ 042 D 868 000 Kč + případně polovina společných souvisejících výdajů, jestli jsou ceny pozemků uvedeny ve smlouvě

  554 MD/ 031 D 34 088 Kč

  Doplatek 321 MD/ 231 D. Jestli se doplatek hradil před podáním na vklad, měl se zaúčtovat 052 MD/ 231 D a zúčtování k datu návrhu na vklad 321 MD/ 052 D. 

  Kdyby návrh na vklad zamítli, zápisy byste zrušili a pak by se dalo uvažovat o tom, zda když je to v souladu s vaší směrnicí k RH, to dodatečně přecenit, než se znovu podá na vklad - ale jak jsem psala, můžete se podívat na náš výklad k RH u směny ve vzorové směrnici k RH, kde u směny přecenění na RH nedoporučujeme (ale především když nedochází k významnějším finančním tokům). 

• Hasičské obleky

  30. 03. 2026

  Jak prosím zaúčtovat fakturu na hasičské obleky. Mám dvě položky nad 3 000 Kč - sako pánské a dámské. Zaúčtovat na 558/321 028/088 (5512 5137) a zbytek, to co je pod 3 000 Kč zaúčtovat na 551/321 902/999 (5512 5139) a mám do majetku zadávat i položky jako vázanky, odznaky, spony nebo rovnou zaúčtovat do spotřeby.

  Nejedná se o zásahové obleky, tam je cena i životnost vyšší. Oblek jako stejnokroj, pokud jsou hasiči pod obcí (organizační složka), můžete proplatit jako náklad obce a účtovat rovnou do spotřeby na účet 501 s pol. 5134. Evidence případně jen mimoúčetně z hlediska ochrany majetku (vést na kartě hasičů jako "zaměstnanců"). 

  Nebavíme se zde předpokládám o příspěvku pro hasiče typu ošatné, kdy by si oblek zakoupili a obec na nákup peněžně přispívala -  výše uvedená odpověď platí pro situaci, kdy obec kupuje obleky typu pracovní oděv (do svého vlastnictví).

• Majetek - 3D modely

  30. 03. 2026

  Nově u projektů vznikají 3D modely, které vyrobí projektant.
  Domníváme se, že výroba 3D modelu je služba, protože samotná nit do tiskárny je levná, drahá je ta služba kolem, grafická práce projektanta, výroba na tiskárně, následná modeláž, apod.
  Na základě převažující činnosti jsme toto zařadili na 5169. Modely následně budou umístěny do vitrín, které budou na míru vyrobeny.
  Poskytovatel dotace se dotazuje na karty majetku a logicky 5169 se do majetku nezavádí.
  Nicméně se jedná o odbornou službu a ceny za výrobu se pohybují od 10 tisíc do 50 tisíc. Model se vyrábí minimálně 3 měsíce.
  
  Chtěli bychom vědět, co je správně.
  Možná 3D model ani nepatří do majetku.
  
  A pak pokud už jsme před časem (v minulých letech) model pořídili - je cílem z toho v budoucnu udělat expozici několika modelů.
  Je možné to následně zavést do majetku?
  
  Tato činnost je poměrně specifická a nová, tak si nejsme jistí, co je správně a zda se případně dá najít řešení pro dříve vyrobené modely.
  A zda modely mají být zaváděny do majetku (3D model je pořád plastová konstrukce).

  Prvotně k rozhodování služba x majetek - podstata je zde hmotná. U vyrobené věci obecně neřešíme, jestli dřevo jako materiál bylo levnější nebo dražší než práce, i když chápu, že tady je to asi hodně velký rozdíl. Například u tiskovin hledisko, kterým argumentujete doporučujeme u rozpočtové skladby brát spíše jako okrajové s tím, že by měla být vazba na účetnictví.

  Pokud je výstupem hmotná věc s životností a použitelností pro vás delší než rok, pak v celkových nákladech na výrobu patří do majetku. Volila bych účet 028 (nad 40 tis. Kč účet 022) a související položky RS - pol. 5137 pro účet 028, pol. 6122 pro účet 022. Váš náhled chápu, ale týká se čistě RS, nikoliv účetního posouzení. 

  Jestli to dobře chápu, nejsou to variantní řešení, která by vstupovala do ceny majetku, ale již výsledný projekt, který takto zhmotníte a využijete k expozici. Pak by vzhledem k neproduktivní funkci (jestli je vyloženě záměr modely vystavovat v nějaké expozici) přicházel v úvahu i účet 032, v tomto případě bych ale volila spíše účet 028 x 022. 

  Pokud dohledáte modely z dřívějška, dají se opravou dozařadit (u účtu 028 je to jen evidenční proúčtování 028/088).

  Zmiňujete poskytovatele dotace - na modely nad 40 tis. Kč evidované na účtu 022 by měla být investiční dotace, na modely na účtu 028 neinvestiční dotace. 

  Pro úplnost raději zmiňuji, že v odpovědi vycházím z toho, že předmětem koupě je samotný vyrobený 3D model. Pokud by vám prodávali i jeho "návrhy" ve smyslu oprávnění k užití a vy byste je mohli používat pro různé účely, pak by tam vznikala kategorie nehmotného majetku. 

• 3D model v elektronické podobě

  30. 03. 2026

  Město nechalo zpracovat 3D model původní radnice v elektronické podobě v hodnotě 49 tis. Kč, který bude vložen do aplikace Time Trip. Zařadím prosím jako DDNM na položku 5172 a majetkový účet 018.
  V majetku města nemáme zařazené webové stránky, musím dodatečně zařadit na účet 019, pokud ano, v jaké hodnotě (stačí kvalifikovaný odhad) a přes účet 401?

  Z dotazu si nejsem jistá, nakolik spolu souvisí zpracování 3D modelu a webové stránky města. Kdyby byl model zároveň vložen na webové stránky, mohl by být jejich TZ. Vy ale hovoříte o tom, že model bude vložen do volně dostupné aplikace. Pokud je to jeho jediné využití, kdy neplatíte například za nějaké právo model využívat, ale pouze za zpracování do cizí aplikace (nemůžete model sami na nějaký účel použít), pak by se jednalo o službu - účet 518, položka 5168. Dlouhodobý majetek jen kdybyste k němu měli například licenci na dobu delší než rok. 

  U webových stránek, jestli nedohledáte jejich pořízení, aby se to mohlo zaúčtovat jako oprava, pak je vícenález zápisem 019 MD/ 401 v aktuální hodnotě (reprodukční pořizovací cena) v pořádku. Pro určení RPC stačí kvalifikovaný odhad. 

• Vyúčtování účelového příspěvku PO na elektrickou energii

  30. 03. 2026

  V roce 2025 obec poprvé přidělila prostředky příspěvkové organizaci účelově na spotřebu el. energie s vyúčtováním v roce 2026. Na základě chybných podkladů jsem zaúčtovala částku 3.004 tis. Kč na 471 / 231 a na konci roku ve stejné částce dohad 572 / 389.
  Nyní přišlo od PO vyúčtování příspěvku na částku 3.394 tis. Kč (tedy o 390 tis. Kč vyšší), skut. náklady činí 2.709 tis. Kč a vratka 685 tis. Kč.
  Rozdílnou částku 390 tis. Kč mám v roce 2025 zaúčtovanou jako provozní náklad 572 / 349. Mohu nyní vyúčtovat příspěvek na částku 3.394 tis. Kč
  349 MD 2.709 tis. Kč / 471 D 2.319 tis. Kč (3.004 - 685)
  389 MD 3.004 tis. Kč / 349 D 2.709 tis. Kč
  572 minus MD 685 tis. Kč
  a vratku 231 POL 2229 MD / 471 D 685 tis. Kč

  Bavíme se předpokládám o spotřebě pouze roku 2025, s vyúčtováním v roce 2026. Jestli počítáte dohadu ve výši poskytnuté zálohy, tak se celá záloha ve výsledku zobrazila správně na účtu 572. Ve VH z titulu této nepřesnosti tím pádem rozdíl nevznikl. Případně se může do budoucna uvažovat, jestli vám pro dohadu k 31.12. nedá PO přesnější částku (například i zaplacené zálohy dodavateli, ty bývají přesněji nastaveny).

  Když to shrnu, stav je takový, že v roce 2025 máte v nákladech k danému účelovému příspěvku celkem 3394 tis. Kč - u částky 390 tis. Kč sice nebyla účtována záloha a dohada, ale na účtu 572 je zachycena do správného období. V takovém případě je rozdíl z dohady 685 tis. Kč, jak uvádíte.

  Opravu můžete zaúčtovat navrženými zápisy - účetní zápisy jsou vyrovnané a zůstatky po celém zaúčtování také. Byla by alternativa, kdy opravíte zálohu a dohadu - proúčtujete 471 MD/ 389 D ve výši 390 tis. Kč a pak budete pracovat s částkami z vyúčtování dle PO, ale výsledek bude naprosto stejný, proto můžete použít i váš účetní postup. 

• DPPO záporný účet 508, 506

  30. 03. 2026

  Sestavuji DPPO pro obec, má velkou zápornou částku na účtu 508 (změna stavu zásob vl. výroby-dřevo). Při sestavování DPPO si nevím rady, kam tuto zápornou položku dát nebo se již do přiznání nikam neuvádí? Pokud bych dávala na řádek 40, tak nevím zda s plusem či s tím mínusem.

  Za mne je toto trochu kontroverzní téma.  Nejprve teorie:

  Hodně to souvisí s logikou ocenění zásob vlastní výroby. Zásoby vlastní výroby bychom měli totiž prvotně oceňovat podle skutečně vynaložených nákladů. Takže pokud máme například situaci, kdy celkové náklady jsou třeba 28 a v tom je minus 2 na účtu 508, tak to znamená, že celkové náklady byly 30, nicméně z toho 2 mil. Kč představují korekci těchto nákladů, neboť se projevily v konečném zůstatku hodnoty zásob (například na účtu 123). Pokud bych další rok dané dřevo prodal (a neměl zůstatek na skladě), tak se to projeví zase kladnou hodnotou 508. Pokud je ocenění podle skutečných nákladů, tak je to jen o korekci skutečně vynaložených nákladů a za sebe bych v případě kompletního vyloučení nákladů neměl vůbec problém s tím, že v mém modelu vyloučím náklady pouze ve výši 28 (tedy se započtením korekce ve změně stavu zásob).

  Nicméně problém je tady za mne s oceněním - někdo oceňuje dřevo podle nákladů. Protože je s tím ale obecný problém ve stanovení těchto nákladů, tak někdo volí spíše hodnotu odvozenou od prodejní ceny snížené třeba o nějakou ziskovou přirážku (na prodej). No a tady nastane problém, že pokud jsou skutečné vynaložené náklady nižší (spíše bych řekl podstatně nižší), tak ten minus 508 bude představovat náklady, které fakticky nemusely být vůbec vynaloženy. Potom při tom silně konzervativním přístupu, kdy budu chtít u obce vyloučit veškeré náklady, tak by dávalo logiku vyloučit náklady celkové bez tohoto vlivu 508 (tedy v mém příkladu 30).

  Tak tolik asi myšlenky, co mne k tomu napadají.

  Nyní můj praktický pohled:

  Musím říci, že mi to přijde až příliš opatrné a překombinované - zde u té změny stavu zásob dřeva v lese. Předpokládám, že bude shoda, že tržby za dřevo jsou zdaňovaným výnosem a pokud k tomu jsou náklady, byly by daňově účinné. Takže pokud by hodnota nákladů na les (těžební činnost, pěstební činnost) převyšovala to, co je v záporné hodnotě na účtu 508, tak mi přijde až irelevantní diskutovat (byť v našem konzervativním pojetí výpočtu daně) zda tu 508 započítávat do vyloučení či nikoliv. Já bych klidně vylučoval jen těch 28 (v mém modelu) a přitom bych věděl, že pokud náklady na těžbu, pěstební činnost byly třeba 5 a změna stavu zásob vlastní výroby je minus 2, tak jsem tím vyloučil z nákladů hodnotu 3 - byť bych věděl, že jsem u této činnosti asi nemusel vylučovat nic (pokud dané dřevo skutečně prodám a nepoužiji ho například na topení v obecní budově...).

  K vyplnění ř. 40 - oficiální postup je, že se to tam dává za celé skupiny - tedy 50x, 51x - předpokládám, že na 50x Vám vyjde v součtu kladná hodnota (já třeba nemám ani problém, že vylučované náklady hlavní činnosti, které vyhodnotím, že dám nedaňově tam dám jednou částkou jako celek - nesetkal jsem se s tím, že by s tím FU měl problém).

• Vratka

  27. 03. 2026

  Na účet nám Energie2, která již ale není náš dodavatel energie poslala asi 10 vratek-dobropisů k fa z roku 2023.Neposlala žádné faktury, pouze peníze a na urgenci k některým platbám poslala Dobropis na kterém nejsou žádné údaje, jen částka a které fa z roku 2023 se to týká.
  Jsou to sice malé částky, ale nevím, jak to zaúčtovat, aby to ve FIN neudělalo mínusy, zatím na zálohách za energie nemám dost zaúčtovaných plateb, tak aby se to neprojevilo mínusem.

  Obecně u přeplatků energií je možné zvolit si systém, jak je v RS zachycovat - jednotně na pol. 2324 nebo jednotně minusem na pol. 5154. Jde o to, zda potřebujete "šetřit" rozpočet a tím tedy používat pouze pol. 5154 nebo používáte u přeplatků pol. 2324. Záleží tedy na systému, jaký máte zavedený doposud. 

  Při používání pol. 5154 u přeplatků se může stát, že vznikne záporná výdajová položka (tak jak píšete) pak se záporný rozdíl přeúčtuje na pol. 2324. Jedná se o formalitu, aby výkaz prošel. 

  Když je to mimořádný dobropis (nikoliv z vyúčtování), můžete jej celý zatřídit i rovnou na pol. 2324.

  Asi neevidujete nějakou pohledávku, například z nevyúčtovaných záloh, který by se toho týkala, pak můžete snížit o přeplatky účet 502. 

  A ještě - pokud chcete minusovat a šetřit rozpočet, tak u položek 515x je povolen dočasný minus v období 2-11, takže můžete i s minusem na 5154. 

• Prostředky na obnovu vodohospodářského majetku

  27. 03. 2026

  Rozhodujeme se, jak nejlépe účtovat o prostředcích na obnovu kanalizace. V současné době máme větší část volných prostředků obce uloženy na spořícím účtu, abychom zajistili alespoň nějaké zhodnocení (spořící úč. účtujeme na SU 231 - výpovědní lhůta 1 den, 1 den výpověď vkladu a druhý den jsou prostředky k dispozici na BÚ zřízeném ke spořícímu). Uvažujeme, že bychom účtovali přes podrozvahu a výdaje na obnovu bychom hradili z BÚ, jestli jsme správně pochopili, tak pokud budeme prostředky na obnovu účtovat na SU 231 s jinou analytikou museli by být prostředky na obnovu kryty BÚ, z kterého budou prováděny platby výdajů na obnovu, nebo ne? Jelikož by prostředky na obnovu byly kryty jak prostředky z BÚ tak ze spořícího účtu, bylo nám doporučeno mít směrnici pro tvoření rezervy na obnovu, kde bychom měli uvedeno, že volné prostředky se budou zhodnocovat na spořícím nebo termínovaném účtu. Lze si ve směrnici stanovit, že prostředky na obnovu budou dle schváleného plánu obnovy převedeny např. nejpozději k 31.3. nebo musí být převedeny k 1.1.? Musí směrnici schvalovat ZO?

  Ohledně obecného výkladu váš odkáži na náš dokument:

  https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?hledat=Prost%C5%99edky%20obnovy&jak=fraze

  U spořícího účtu si nejsem jistá, jestli správně rozumím, jak to časově probíhá, ale pokud splňuje definici peněžního fondu podle pravidel RS - "s peněžními prostředky může organizace při minimálních nákladech volně disponovat a ve lhůtě do 24 hodin je použít", pak je účet 231 v pořádku. Jinak by se muselo evidovat jako TV na účtu 244 nebo 068 bez RS. 

  Jde především o to, kde máte uloženy peníze určené na obnovu VHS. Pokud by byly výhradně na spořícím účtu s tím, že tam je, jak píšete, obecně většina volných peněz obce, pak daný účet můžete evidovat zároveň jako výchozí účet pro prostředky obnovy - pro účely analytické evidence. Nemáte asi zřízen peněžní fond podle zákona č. 250/2000 Sb., což je v pořádku, protože pak byste účet museli používat jen pro tento konkrétní peněžní fond. Takto tam můžete evidovat veškeré prostředky a možná nejjednodušší by bylo tedy oddělit analyticky na něm prostředky fondu, zbytek budou jestli správně chápu vaše volné finanční prostředky. 

  To, co popisujete chápu, jestli ze spořícího účtu nemůžete uskutečňovat výdaje, tam pak praktičtější řešení je evidence prostředků na podrozvaze viz náš doporučený postup v dokumentu a reálně si dané prostředky zhodnocovat, jak chcete.

  Když nemáte zřízen peněžní fond, tak pravidla evidence prostředků jsou zcela na vašem rozhodnutí. 

• Dotace ze SZIF

  27. 03. 2026

  Prosím o kontrolu účtování dotace LEADER-pořízení herních prvků ve výši 350 000,00Kč. Celkové náklady 592 282,00 kč, způsobilé výdaje 500 000,00 Kč.
  dotace EZFRV 35% 122 500,00 Kč UZ 89518 , Nástroj 160,Zdroj 5
  dotace NZ 65% 227 500,00 Kč UZ 89517, Nástroj 160, Zdroj 1
  vlastní podíl do způsobilých výdajů 150 000,00 Kč bez UZ, Nástroj 160, Zdroj 1
  Nezpůsobilé výdaje projektu 92 282,00 Kč budou zaúčtovány bez UZ, bez Nástroje a bez Zdroje.

  Jestli je dotace na herní prvky 350 tis. Kč (70 % způsobilých výdajů 500 tis. Kč, 30 % vlastní podíl), pak máte značení správně. Celý projekt značte i org, tzn. nezpůsobilé výdaje budou značeny jen org. 

• Položka 5182

  26. 03. 2026

  Mám dotaz k používání položky 5182 při účtování pokladny. Kolegyně z jiné obce mne informovala (prý to někdo říkal na nějakém školení), že se položka 5182 při účtování pokladny již nemá používat. Je to prosím pravda? Pokud ano, jak mám účtovat, když nepoužívám RS u účtu 261.

  Můžete být v klidu :-) Pol. 5182 můžete u pokladny, kterou nevedete v režimu oddělené pokladny, stále používat. Je pořád součástí rozpočtové skladby. Je ale pravda, že když bylo umožněno účtovat v režimu oddělených pokladen, kde se RS třídí přímo účet 261, je to v praxi jednodušší, osvědčilo se to a i my to doporučujeme. Tak to asi bylo špatně vyloženo - jako systém to nezaniklo, ale spatřujeme výhody spíše v účtování v režimu oddělených pokladen. 

  Každopádně nikdo vám aktuálně váš systém účtování pokladny vytknout nemůže a ani vás nemůže nikdo nutit k jeho změně. 

   

• Schvalování účetní závěrky

  26. 03. 2026

  Příspěvková organizace města provedla jen dokladovou inventarizaci k 31. 12. 2025 a vydala jen zprávu o dokladové inventarizaci. Jedná se o porušení zákona o účetnictví, vyhlášky o inventarizaci a i interních pravidel PO. Jak prosím postupovat při schvalování účetní závěrky za rok 2025?

  Pokud neprovedli fyzickou inventuru, ač měli fyzicky hmotný majetek, je to porušení povinností ze Zákona o účetnictví. Účetnictví je v takovém případě neprůkazné, protože nebyl ověřen skutečný stav majetku. Podle mne můžete neschválit účetní závěrku a jít od toho (jedna varianta). Další varianta neschválit s tím, že jako nápravné opatření uložíte provedení mimořádné inventarizace k nějakému aktuálnímu datu - třeba 31. 3. + k tomu zdokumentovat pohyby mezi 31.12. a 31. 3. - pokud řádně zdokumentují, třeba jim potom závěrku i schválit.