Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Městys v rámci žádosti o dotaci - 76.výzva IROP - standardizace územních plánů SC1.1 (PR) zadal firmě zpracování žádosti o dotaci k projektu standardizace UP a studii proveditelnosti. Dotace bude investiční. Mám o zpracování žádosti o dotaci účtovat jako o neinvestičních nákladech, nebo mám dávat na 3635-6119?
V souladu s ČÚS 710 si máte ve směrnici stanovit, jestli výdaje na administraci dotace považujete za výdaj související s pořízením majetku či nikoliv. Doporučujeme si zvolit variantu, dodržovat jí a dopsat si tam i dovětek, že druh výdaje budete volit i s ohledem na případný transfer.
Rozhodnutí je tedy na vás, ale v případě, že na tento vedlejší výdaj bude možné čerpat investiční dotaci, je určitě vhodné účtovat to jako součást ceny investice, zde TZ územního plánu.
V rámci meziobecní spolupráce si v naší obci udělala jedna německá organizace spadající pod jejich okresní úřad ,,promo" akci při otevření části cyklostezky. Naše obec měla zajistila kulturní program a pohoštění. Vše fakturováno obci od osmi českých dodavatelů (5 neplátci DPH, 3 plátci DPH), která by měla vše následně německé straně přefakturovat. Naše obec je plátce, bohužel od německé strany zatím nemám zpětnou vazbu, zda jsou či nejsou plátci. Nicméně by mne zajímali obě varianty jak postupovat v případě, že budeme obě strany plátci, či bude jen obec plátcem DPH.
Tady je podle mne klíčové definovat, kde je místo plnění. Pokud se jedná o to, že byla zajištěna kulturní akce s pohoštěním a vše se odehrálo v ČR, tak podle mne jsme v § 10b a §10c ZDPH- místo plnění je v ČR. Potom mne vůbec nezajímá, zda je druhá strana plátce nebo neplátce a pokud to fakturuji jako klasické české poskytnutí služby (úplně stejně jako když bych to dělal tuzemci) řeším to podle českých předpisů - případně s českou daní - tedy:
- kulturní program - služba podle § 61e ZDPH - osvobozeno od daně
- občerstvení - to by se mělo zdanit jako dodávka občerstvení 12%/ 21% (základní - sazba - většina pití).
Nevím do jaké míry byste mohli aplikovat přeúčtování - zda je to dokazatelné, že pouze přeúčtováváte mimo DPH dohodnutý podíl.
Pokud by ale součástí plnění, které jste prováděli, byly i jiné služby (z oblasti propagace), tak to je jinak - to se případně ozvěte na mail zdenek@obecuctuje.cz
Nájemce složil kauci 30000 Kč, není zaplacena fa za 10000 Kč, plus ještě elektrika 9000 Kč a voda 3225 Kč. Jak tedy proúčtovat, aby bylo vše v pořádku.
Z právního hlediska to, odhaduji, máte správně ošetřeno tak, abyste mohli nedoplatky vzniklé z nájemního vztahu započíst proti složené kauci.
Musí nejprve dojít k účetnímu zachycení pohledávek, které uvádíte. Tzn. nezaplacená faktura, pokud je to pohledávka za nájemcem, by měla být předepsána 311/321, elektřina a voda z vyúčtování by měly být jako nedoplatky také zachyceny na účtu 311.
Dále je potřeba vědět, na jakém účtu evidujete zaplacenou kauci. Měla by být zachycena na účtu 455, v takovém případě zaúčtujete zápočet v celkové výši pohledávek zápisem 455 MD/ 311 D. V RS se toto použití kauce zobrazovat nemusí - jen pokud by při příjmu kauce byla použita položka pro cizí peníze 8901 (je vhodnější kauci přijmout do rozpočtu rovnou na pol. 2132).
Zbytek nepoužité kauce by se měl nájemci vrátit, ale to podle sjednaných pravidel - při ukončení nájmu.
Pokud nezaplatil zatím jen zálohy na vodné a eletřinu, mohlo by se použití kauce proúčtovat 455/314, ale jednodušší je kauci použít až v přesné výši spotřeby z vyúčtování (peníze máte do té doby uložené, případně by se musely energie vyúčtovat dříve při ukončení nájemního vztahu).
Dne 28.5.2025 zastupitelstvo obce schválilo Smlouvu na revolvingový úvěr u KB na investiční akci do výše limitu 20.000.000,- Kč. Smlouva byla podepsána 5.6.2025.
Čerpání proběhlo ve výši 2.071.958,10 Kč dne 18.9.2025, kdy přímo z úvěrového účtu byla uhrazena faktura dodavateli.
Dne 30.9.2025 byla na úvěrovém účtu promítnuta splátka úroku ve výši 2.534,70 Kč, který se strhl z běžného účtu u KB. Na úvěrovém účtu je stále záporný zůstatek ve výši 2.071.958,10 Kč.
Nyní se chystáme splatit čerpaný úvěr v celkové výši 2.071.958,10 Kč a v budoucích měsících další čerpání.
Můžeme poprosit o pomoc s kompletním účtováním, včetně podrozvahy a jak a kdy rozpočtovat?
U úvěru nedoporučujeme jeho zobrazení v podrozvaze. Musel by se zachytit nejen v aktivech jako podmíněná pohledávka, ale i v pasivech jako podmíněný závazek, což je ve výsledku o ničem. Peníze, které přibydou jsou totiž rovnou závazek, takže rozhodně nesouhlasíme s tím, aby se případně zachycovala jen podmíněná pohledávka.
Rozpočtovat se má v prvé řadě čerpání úvěru na pol. 8113 nebo 8123 (podle očekávané doby splatnosti). S ohledem na splatnost se má volit i účet 281 nebo 451. Splátky se rozpočtují na pol. 8114 nebo 8124, vždy do období, jak je plánovaná jejich splatnost.
Úroky odepsané z BÚ zaúčtujete 262 MD/ 231 D RS 6310 5141. Zobrazení na ÚU proúčtujete zápis 562 MD/ 262 D. Pokud je úvěr čerpán na investici, můžete se dle ČÚS 710 rozhodnout, že úroky z úvěru vzniklé do doby zařazení považujete za výdaj související s pořízením majetku. Pak by se místo účtu 562 volil účet 042 a RS investice (např. 3612 6121 stavba bytového domu apod.).
Fakturu dodavateli předepíšete klasicky např. 042/321, úhrada z úvěrového účtu se zaúčtuje 321 MD/ 281 (451) D + RS investice např. 3612 6121. Položku 8113/8123 by účetně měl vygenerovat při tomto zápisu program, tzn. mělo by stačit jí jen narozpočtovat.
Splátky se účtují 281 (451) MD/ 231 D pol. 8114/8124, případně opět 262 MD/ 231 D s pol. 8114/8124 na BÚ a na ÚU 281 (451)/ 262.
A ještě k volbě účtu 281 a 451 a souvisejícíh položek financování - když je splatnost do roka, volí se krátkodobý účet 281 a krátkodobé položky financování 8113 a 8114.
Prosím o radu jak zaúčtovat platbu od COOPU.
V obci byla provozována prodejna COOP. Obec tuto budovu včetně vybavení odkoupila a prodavačka se stala zaměstnancem obce. COOP zásobuje prodejnu stejně jako dříve. Mezi obcí a COOPEM byla uzavřena smlouva o spolupráci, dle které obec každý měsíc na základě podkladů z prodejny (výše měsíční tržby) vystaví fakturu na smluvenou výší % z tržby za měsíc. Jak mám prosím účtovat obdrženou částku?
Pokud je to vaše provize z prodeje, účtovala bych jí jako výnos na účet 602, odpa 2141, pol. 2111.
Jinak byste měli účtovat o nákupu a prodeji zboží (účty 504 a 604).
Obec na základě darovací smlouvy se státním podnikem (Povodí Vltavy) získá bezúplatným převodem do majetku stavbu "Protipovodňové opatření" - stavba hráze (předmět daru A) v celkové pořizovací ceně 19.584.770,- Kč dle smlouvy :
a) pořízení z vlastních prostředků dárce – pořizovací cena činí 1 517 873 Kč – zůstatková cena k 31. 3. 2024 činí 1 250 267 Kč
b) pořízení z dotačních prostředků - pořizovací cena činí 18 066 897 Kč
Dále je součástí darovací smlouvy předmět daru B - mobilní čerpací stanice
c) pořízená z dotačních prostředků – pořizovací cena činí 1 700 000 Kč.
Kolaudační souhlas na stavbu je z 11/2013.
Prosím o radu, jak stanovit reprodukční pořizovací cenu přijatého majetku od nevybrané účetní jednotky a jak správně zaúčtovat. Musíme nechat udělat znalecký posudek, nebo si můžeme pořizovací cenu určit sami na základě výše uvedených informací ze smlouvy?
Účtovali bychom pak dar A : 021/401
Dar B: 022/649
Máte pravdu, že když dárce není VÚJ, nepřebíráte od něj ocenění, ale máte určit reprodukční pořizovací cenu. Nezajímá vás ani jejich zdroj financování (nepřebíráte dotaci na účet 403), ani oprávky.
V RPC majetek převezmete zápisem 021 MD/ 401 stavbu a pozor DHM také rozvahově zápisem 022 MD/ 401 D (jen DDHM se bezúplatně od jiné než VÚJ přebírá zápisem 028/088 a 558/649).
U majetku nastavte odhadovanou zbývající životnost.
Pokud jde o to zásadní - určit RPC - určitě nemusíte zbytečně platit za ZP. U stavby můžete zkusit kvalifikovaný odhad. Například i tak, že vezmete jejich PC a snížíte jí o odhadované opotřebení.
U mobilní čerpací stanice můžete zkusit odhad aktuální ceny například dle nabídek na internetu. Opět s ohledem na stáří (nebo ponížit PC o opotřebení - ale tady si myslím, že pro srovnání je dobré zkusit projít i nabídky bazarů apod.).
Obecný návod k určení RPC máme zde:
Obec byla určena opatrovníkem manželky pro dědické řízení po jejím zemřelém manželovi. Náklady na pohřeb zemřelého zaplatili vzdálení pozůstalí. Dostali jsem fakturu od paní notářky za náklady řízení a zprostředkování ocenění v pozůstalosti po zemřelém občanovi. Zaúčtujeme pohledávku na MD 377/ 321 D a úhradu MD 321/231 D a jak zařadit výdaj dle OdPa a položky? 3632/5811 jsme dohledali pro sociální pohřeb. Obec bude pravděpodobně určena opatrovníkem jeho manželky. Poté budeme nárokovat úhradu pohledávky po manželce.
Pokud je to výdaj obce jako opatrovníka (za opatrovance), účtovala bych v režimu cizích peněz na pol. 8901. Příjem 231 MD pol. 8901/ 377 D.
A upozornění na změnu - výdaje na sociální pohřeb patří od roku 2025 na položku dle druhu výdaje, nejčastěji pol. 5169, příjem náhrady od MMR na pol. 4171.
Město schválilo na Zastupitelstvu Statut peněžního fondu s názvem Fond veřejné infrastruktury města Bystřice. A spolu s tím zásady města pro spolupráci s investory na rozvoji veřejné infrastruktury. Oba tyto dokumenty zasíláme v příloze. Nyní připravujeme rozpočet na rok 2026 a prosíme o radu jak rozpočtovat příjmy i výdaje ( celou rozpočtovou skladbu), v zásadách je uvedeno, že investor provede úhradu na účet fondu -máme již zřízen účet pro tento fond).
Není v našich silách prostudovat v rámci odpovědi na dotaz rozsáhlejší zaslané přílohy. Alespoň narychlo jsem to prošla a pokud chcete za příjem fondu považovat přijaté dary, budete je rozpočtovat stejně, jako kdyby byly přijaty na běžný účet, tedy dle druhu příjmu. Jen se to nebude vázat k účtu 231, ale k účtu 236. Položka zde bude pravděpodobně 3121 - bude vznikat asi jen investiční majetek, nikoliv např. DDHM.
Odpa je možné zkusit zvolit společný pro celý fond, podle převažujícího účelu, nejlépe např. obecný 3639, protože nebudete možná schopni oddělit, který příspěvek se váže k jaké konkrétní investici, ale to ještě promyslete.
Chce to podle mě nejprve prověřit celý postup účtování s ohledem na to, jak se která akce bude plánovat realizovat - pol. 3121 bude v pořádku v situacích, kdy obec bude vlastníkem pořizovaného majetku a dostane na to příspěvek od jiného subjektu.
Výdaje, tam máte na mysli již konkrétní realizace? V souladu s fondem lze zvolit opět převažující či obecný odpa, to zvažte nakolik to budete schopni oddělovat v rozpočtu - v příjmech i výdajích.
Správně by se měly rozpočtovat jednotlivé akce tak, jako kdyby byly hrazeny z BÚ, ale z hlediska účelovosti fondu můžete s ohledem na typy investic zkusit zvolit nějaký společný odpa viz např. navrhovaný 3639. Pokud bude jasná vázanost příjmu (příspěvku od investora) na výdaje realizace, bude možné to v rozpočtu zobrazit konkrétněji, tam nevím, jak přesně to máte nastaveno.
Pozor na to, že s tím bývají někdy problémy (sporné situace) z hlediska DPH - za přijaté dary by nemělo být protiplnění.
Naše obec koupila pozemek - trvalý travní porost za účelem vybudování parkoviště - kde bude vybírat parkovné. Cena za pozemek je 750.000 Kč.
Můžeme si z koupě tohoto pozemku uplatnit daň?
Pokud tam má vzniknout výhradně parkoviště, kde budete vybírat parkované s DPH, tak je to vstup přímo vážící se ke zdaňovanému plnění (výhradně) = plný nárok na odpočet DPH jak z nákupu pozemku tak i následně z vybudování parkoviště.
Město prodává pozemky na stavbu rodinného domu formou Smlouvy o smlouvě budoucí za zvýhodněnou cenu. Současně kupující podepisuje směnku, že v případě nesplnění podmínky výstavby základové desky do tří let po uzavření smlouvy, padá výhodná cena a kupující je povinen směnku uhradit. Prodej pozemku je zatížen 21 % DPH a směnka, bude-li splatná, tak také?
Myslím si, že nyní je to pouze zajišťovací směnka - tedy nyní bych ji nehodnotil jako úplatu (v okamžiku jejího vystavení).
Nicméně pokud dojde k jejímu inkasu, je to dle mého názoru důvodem pro úpravu základu daně podle § 42 a skutečně by došlo k doodvedení DPH.
Prosím o radu ohledně nároku na odpočet DPH u stavby veřejného vodovodu a ČOV. Obec staví od roku 2022 (PD) svůj první vodovod a ČOV. Stavbu realizuje jedna firma, stavební práce započaly prosinci 2023, od ledna 2024 jsem převzala vedení účetnictví obce. Vznikne několik odběrných míst, z nichž obecní úřad a kulturní dům budou rovněž napojeny. Po změně zákona se domnívám, že nemůžu dělat doklad o použití ze spotřeby na těchto odběrných místech. Proto jsem přistupovala k této akci tak, že nebude plný nárok na odpočet DPH a měla by být v režimu majetku vytvořeného vlastní činností. Proto jsem nárokovala 100% nárok na odpočet v roce 2024. V roce 2025 po změně zákona nárokuji i nadále 100% DPH jako zálohový koeficient s tím, že za poslední období roku 2025 chci opravit nárok na odpočet podle skutečnosti (koeficient odběrná místa využívaná obcí x veškerá odběrná místa, jiný způsob mě nenapadá). V roce 2026 bude zahájen zkušební provoz. K tomu datu při zařazení na SU 021 bych vypořádala DPH za všechny roky, které nebyly vypořádané a DPH vrátila. Nevím, jestli je tento postup správný, abych obec nepoškodila. Stavba je finančně velice náročná a vratka DPH by byla takto v řádu statisíců. Zastupitelstvo obce se domnívá, že můj názor je chybný a požaduje uplatnit plný nárok na odpočet. Prošla jsem mnoho dotazů a informací, ale stále se mi to jeví, že má obec pouze poměrný nárok na odpočet jak při stavbě, tak při provozu. Jak prosím správně postupovat, aby obec zbytečně nevynaložila finanční prostředky, ale měla vše v pořádku?
K tomuto bych asi potřeboval vědět více. Za prvé si myslím, že to bude případ (pokud byl vodovod a ČOV stavěn nově), kdy neměl být ani do 31. 12. 2024 používán režim vytvoření majetku vlastní činností. Za mne se hned od začátku mělo:
- poměrovat (aby se zohlednilo použití mimo ekonomickou činnost)
- případně by mohl přijít i na řadu koeficient - pokud by to bylo pro činnosti osvobozené od DPH.
No a tady je klíčové několik věcí:
- poměr se zaokrouhluje vždy na celá % nahoru - takže pokud by vyšlo, že 99,01 % je "normálních", tak jsem v plném odpočtu
- nemusí být problém, že je to odběrné místo obce - obec může mít třeba vlastní autokemp, hospodu - potom tu vodu používá ke zdanitelným plněním (byť ne k účtování vodného..., ale k získávání zdanitelných příjmů) - tedy toto počítat k těm zdaňovaným
- průšvih může být třeba u toho kulturního domu - pokud by tam ve větším rozsahu probíhala činnost osvobozená od DPH (kultura za peníze), tak nám hrozí koeficient.
Takže za mne pro vyřešení by bylo potřeba udělat si ten seznam "obecních" odběrných míst a rozebrat si je. Bylo by možno toto dořešit mailem - zdenek@obecuctuje.cz
Prosím o radu ohledně nároku na odpočet DPH u nově pořízeného vstupního terminál (zaúčtováno na SU 022). Město provozuje veřejné WC, z úhrad odvádíme DPH. Kdysi bylo řečeno, že když je něco dlouhodobě ztrátové, může soud tvrdit, že to není ekonomická činnost. Takže jsme ze vstupů nenárokovali odpočty. Nyní se přistoupilo ke změně vybírání úhrad. Doposud vybírala obsluha mince, nově se pořídil bezobslužný platební terminál. Cena je poměrně vysoká. Řešíme DPH ve výši cca 75 tisíc Kč, zda by byla možnost odpočtu. Příjmy z terminálu se pohybují cca 6 tisíc Kč měsíčně, náklady jsou celoročně několikanásobně vyšší, rentabilní tato služba obyvatelstvu nikdy nebude. Můžeme tedy na vstupech DPH nárokovat, i když je činnost ztrátová?
Toto téma je hodně diskutabilní. Prvotně je potřeba zdůraznit, že je opakovaně judikováno Evropským soudním dvorem, že ekonomická činnost z pohledu DPH může být ztrátová. Problémem jsou pouze situace, kdy je úplata symbolická (že zastírá to, že se jedná o darování), či je zde určité "zneužití práva". Obecně u WC, pokud se platí určitá normální cena, je ztrátovost zapříčiněna zpravidla nízkou frekvencí použití. Tedy je to podle mne situace, kdy je to pod ekonomickou činnost podřaditelné a nárok na odpočet DPH existuje.
Nebudu ale zastírat, že téma je hodně sporné - zejména otázka nalezení hranic, kdy jsou již příjmy natolik symbolické, že to není ekonomickou činností (něco k tomuto rozebírám v Manálu k DPh č. 2). Já bych třeba ale do odpočtu DPH v tomto případě šel.
Obec je plátce DPH
1. Obec prodala stavební pozemky formou veřejné dražby, prostřednictvím dražební společnosti.
Vydražitel se stane vlastníkem pozemku zápisem do katastru nemovitostí, návrh na zápis je možné podat až po úhradě ceny.
Lhůta pro úhradu ceny je 60 dnů od příklepu.
Kupní cena se hradí na účet strany prodávající prostřednictvím dražebníka.
Dražba již proběhla, jeden z pozemků je uhrazen u dražebníka a je již zapsán na katastru nemovitostí na nového majitele. Kupní cena zatím není připsána na účet obce.
Kdy je datum DUZP? Datum příklepu nebo datum právního účinku zápisu vkladu do katastru nemovitostí?
Jaký bude prosím celý postup účtování prodeje?
2. Obec bude zřizovat dětskou skupinu jako organizační složku. Pro potřeby dětské skupiny se bude rekonstruovat část nebytových prostor budovy, která slouží jako hasičská zbrojnice, nebytové prostory a byt.
Mám otázku na DPH, jak na vstupu tak na výstupu, může být uplatněn odpočet DPH u rekonstrukce a dalších vstupů a podléhají příjmy od rodičů („školkovné“+stravné) DPH?
1. Zákon o DPH již neobsahuje speciální ustanovení týkající se DUZP při veřejné dražbě. Jdeme tedy na obecná pravidla podle § 21 odst. 2 - DUZP by tady mělo vzniknout okamžikem předání pozemku k užívání nebo doručením listiny o provedení vkladu v katastru a to ten den, který nastane dříve. Jestliže tedy nedošlo dříve k předání (že mohl užívat), došlo k DUZP ve vazbě na oznámení o provedení vkladu (k čemuž asi dle všeho došlo). Pokud by před DUZP došlo k úhradě, měla by být daň odvedena k datu přijetí úhrady. Nicméně tím, že peníze se k Vám uvolňují pokud správně chápeme až následně, tak k úhradě tedy ještě nedošlo (vycházíme z analogie rozhodnutí NSS k okamžiku přiznání daně při prodeji prostřednictvím notářské úschovy). Takže pokud vydražitel nemohl začít pozemky užívat dříve, vznikne dle našeho názoru povinnost odvést DPH ke dni, kdy bylo obci oznámeno, že vklad do KN byl proveden.
Zaúčtování - budeme předpokládat, že k předání dojde až po zápisu v KN - tedy DUZP oznámením o provedení vkladu.
- vydražení - zatím neúčtuji
- podání návrhu na vklad do katastru
MD 554/Dal 031 vyřazení v účetní ceně
MD 311/Dal 647 - základ daně
Dal 378 - DPH
- přijetí oznámení o provedení vkladu do KN (DUZP a odvod DPH) - různé varianty účtování - například:
MD 734/Dal 734 základ daně (varianta Gordic)
MD 378/Dal 343 DPH
- následné inkaso prostředků MD 231/Dal 311
2. K dětské skupině - jedná se o plnění osvobozené bez nároku na odpočet DPH podle §57 odst. 1 písm. h) - takže nezdaňuje se to, jde to do plnění osvobozených od DPH na ř. 50. Nárok na odpočet daně ze souvisejících vstupů není.
Prosím o radu k zaúčtování dotace od IROP - priorita - komunitně vedený místní rozvoj, registr. č. projektu: CZ.06.05.01/00/22_061/0005059. Dle rozhodnutí: Příspěvek Unie 95 % (1 608 963,89 Kč), vlastní zdroje příjemce 5% (84 682,21 Kč), celková výše způsobilých výdajů 100% (1 693 646,20 Kč), přímé výdaje 1 582 846,92 Kč, nepřímé náklady 110 799,28 Kč. Přímé výdaje a nepřímé náklady jsem rozdělila na 95% a 5%. Zaúčtovala jsem: PŘÍMÉ VÝDAJE: 95 % = 231 + UZNZ 17519 1495 + ORG = 1 503 704,57 Kč / 5% = 231 + UZNZ 17519 1491 + ORG = 79 142,35 Kč. NEPŘÍMÉ NÁKLADY: 95% = 231 + UZNZ 17085 1495 + ORG = 58 049,75 Kč / 5% = 231 + UZNZ 17085 1491 + ORG = 3 055,25 Kč. ÚPLNÉ VLASTNÍ NÁKLADY: 231 + ORG.
Rozdělení přímého výdaje máte v pořádku, značení skoro také, jenom u vlastního podílu byste neměla používat ÚZ. ÚZ, nástrojem, zdrojem a org se značí pouze podíl dotace. Vlastní podíl na způsobilých výdajích značíte pouze nástrojem, zdrojem a org.
Ale u nepřímých výdajů, trochu nevím z čeho jste vycházela. Pokud vyjdu z toho, že přímé výdaje jsou ve výši 1.582.846,92 Kč, tak 7% z nich je těch 110.799,28 Kč - nepřímé výdaje. To zatím sedí. A rozpočítání nepřímých výdajů tedy je 95% z 110.799,28 Kč je 105.259,32 Kč - podíl dotace a 5% z 110.799,28 Kč, je 5.539,96 Kč - vlastní podíl. A jak jsem psala výše tak značeního tohoto vlastního podílu je bez ÚZ, pouze z nástrojem, zdrojem a org.
U nepřímých výdajů existuje výklad MF, podle kterého nemusíte aplikovat procentické rozpočítání. Nepřímé výdaje značte proto nejprve rovnou do výše nepřímé dotace EU, potom teprve podíl SR a následuje vlastní podíl, podle toho, jestli zbyde prostor - skutečné nepřímé výdaje nabývají proti nepřímé dotaci různých hodnot, proto lze využít tento zjednodušený postup, kdy značíte nejprve podíl EU, pak když jsou výdaje dostačující značíte postupně do výše podílu SR a vlastní podíl až jako poslední.
A ano, máte pravdu, že případný zbytek, kdyby skutečné výdaje byly vyšší, než nepřímá dotace, se značí jen org jako nezpůsobilý výdaj.
Dovysvětlení k nepřímým výdajům: NZÚZ značíte tak, jak uvádíte asi proto, že vám skutečné nepřímé výdaje vznikly ve výši 61105 Kč? (58049,75 + 3055,25). Pokud je to tak, tak v souladu s výše uvedeným byste nepřímé výdaje měla označit celou výši 61105 Kč ÚZ 17085, nástrojem 149 a zdrojem 5 (a org) - protože dotace EU na ně je vyšší (nepřímá dotace je celkem 105.259,32 Kč), než celkové nepřímé výdaje (není zde prostor pro značení vlastního podílu, postupujeme tedy podle metodiky MF takto).
Vše uvedené v této odpovědi platí v případě, že máte nárok na dotaci z rozhodnutí - skutečné přímé způsobilé výdaje jsou stejné nebo vyšší, než uvedené v rozhodnutí.
Je možné schvalovat rozpočet pouze v základním členění. Viz. příklad sestaveného rozpočtu.. Rozpočtová opatření např. navyšování financování v rámci paragrafů se již tedy nemusí ZM nebo RM schvalovat ? Nebo je nutné změny schválit, ale již se nemusí zveřejňovat? Nebo tyto změny provádí účetní aniž by změnu schválilo ZM nebo RM? Jaká jsou úskalí takto schváleného rozpočtu?
Moc děkuji.
ROZPOČET OBCE NA ROK 2025
PŘÍJMY Položka Kč
DAŇOVÉ 1xxx 75 701 ,00
NEDAŇOVÉ 2xxx 15 635 ,86
KAPITÁLOVÉ 3xxx 1 500 ,00
PŘIJATÉ TRANSFERY 4xxx 1 571 ,00
PŘÍJMY CELKEM 94 407 ,86
VÝDAJE Položka Kč Investice a opravy (dle přílohy) - 83 535 ,00
Provoz - 65 232 ,60 z toho:
příspěvek na činnost Mateřské školy 5331 2 070 ,00
příspěvek na činnost Základní školy 5331 3 397 ,00
převod SF 5342 300 ,00
VÝDAJE CELKEM 148 767 ,60 SALDO
ROZPOČTU (PŘÍJMY - VÝDAJE) -54 359 ,74
FINANCOVÁNÍ Položka Kč Zdroje z minulých let 8115 -54 359 ,74
Rámcový úvěr 8123 0,00
FINANCOVÁNÍ CELKEM -54 359 ,74
Rozklikávací rozpočty minulých let, včetně plnění, jsou zveřejněné na internetu viz https://monitor.statnipokladna.cz
Závazný ukazatel rozpočtu může být v jakémkoliv třídění podle rozpočtové skladby (druhové, odvětvové a další). Záleží jenom na ZO, jakým způsobem schválí rozpočet a co považuje za závazné ukazetele rozpočtu.
Pokud byste si schválili závazným ukazatelem u příjmů druhové třídění, tak jak píšete (daňové, nedaňové, kapitálové, přijaté transfery), tak "povinnými údaji" jsou tedy příjmy podle první úrovně druhového třídění RS, tedy třídy celkem. Třídy celkem jsou tak závaznými ukazateli rozpočtu. Pokud jde o daňové, nedaňové a kapitálové příjmy, tak ačkoliv je máme jako závazné ukazatele, tak není třeba při překročení provádět rozpočtové opatření, pokud neplánujeme tyto prostředky zapojit do výdajů. Pokud je plánujeme zapojit do výdajů, tak pak je třeba udělat rozpočtové opatření. U změn rozpočtu na příjmové straně se RO dělá vždy pokud se jedná o příjem - snížení dotace (rozpočet upravuji rozpočtovým opatřením dle skutečného plnění), změny vůči jiným rozpočtům. Pokud by nebylo potřeba nenarozpočtovaný příjem zapojit do rozpočtu (vyšší daňové, nedaňové příjmy, neplánovaný prodej majetku), tak se RO neprovádí, pokud ty dodatečné peníze nechceme zapojit do výdajů. Pokud je chceme "nechat" na položce 8115, rozpočtové opatření není třeba. Ještě jen pro úplnost - rozpočtové opatření v příjmech by bylo ještě v situaci, jak se píše v § 16 odst 2 úplně poslední část věty "jestliže hrozí nebezpečí rozpočtového schodku" - když by byly příjmy narozpočtované nereálně vysoké a objektivně by se neplnily, tak pak by bylo také třeba udělat RO v příjmech (snížit) a ještě také např. při odvodu z fondu investic příspěvkové organizace (změna závazného ukazatele vůči jiné osobě).
Pokud jde o celkové běžné a kapitálové výdaje. Je možné takto druhové třídění. Jak jsem psala výše, bude záležet na ZO, jak závazné ukazatele nastaví. Nikde není napsáno, že rozpočet nemůže být schválen po třídách druhového třídění. Někomu se jeví vhodnější postavit systém rozpočtu na odvětovovém třídění (paragrafy, pododdíly, oddíly nebo skupiny) a to hlavně z důvodu, že je to pro zastupitele srozumitelnější.
Zároveň je v rozpočtu povinný závazný ukazatel podle § 12 odst. 2 písm. b) zákona 250/2000 b. (příspěvek příspěvkové organizaci) nebo prostředky na spolufinancování projektu EU (povinně proto, že to vyžaduje § 11 odst. 2) - obě čísla jsou součástí rozpočtu a tudíž se jedná o závazné ukazatele ve smyslu, že zastupitelstvo zavazuje (tím, že číslo v rozpočtu schválí) orgán města nebo organizaci, kteří jsou odpovědni za hospodaření, k dodržení tohoto závazného ukazatele. Další povinnou součástí rozpočtu obce jsou rozpočty zřízených peněžných fondů.
Záleží, co všechno si určíte jako závazné ukazatele rozpočtu. Pak si vždy budete hlídat překročení závazného ukazatele, nedočerpání je v pořádku, tam RO není povinné. Pokud byste nepřekročili závazné ukazatele u výdajů (nenavyšovali byste výdaje), tak změnu rozpisu rozpočtu můžete provádět účetní a tato změna se nemusí zvěřejňovat a ani schvalovat v RM nebo ZM.
Jinak platí, že když nepotřebujete měnit závazný ukazatel, RO se neprovádí. Po schválení je povinný jen rozpis rozpočtu a změny rozpisu rozpočtu jsou na vašem vnitřním nastavení. Tedy například do rozpisu rozpočtu dáte RS 6171 5171, výdaj se čerpá na 3639 5169 a nic v rozpočtu se měnit nemusí, pokud závazný ukazatel jsou běžné výdaje, položky 5xxx souhrnně. Jen se musí dodržet objem běžných výdajů a investic, pokud jako závazné ukazatatele stanovíte např. souhrnně pol. 5xxx a 6xxx.
Konkrétní podoby schváleného rozpočtu pro inspiraci viz kniha Rozpočtový proces - v dokumentech z 16.4.2023.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková