Dotazy

• Správní poplatek za dělení pozemků - přeúčtování občanům

  07. 04. 2026

  1) V rámci revize katastru nemovitostí dochází k narovnání majetkových vztahů mezi Obcí a občany a dochází k odprodejům pozemků, které jsou přehražené na obecních pozemcích. Obec zadává žádost o dělení pozemků, za to zaplatí Městu správní poplatek ve výši 800 Kč: účtuji 538/231, pol. 3639 § 5365. Tyto pozemky se prodávají občanům 50 Kč/m2, tzn. 50 m2 prodáváme za 2500 Kč. Tato částka je uvedena v kupní smlouvě. Částku 800 Kč, ale také požadujeme od občanů uhradit, účtuji: 231, § 3639, pol. 2324/649 - je to prosím správně? Nebo mám účtovat 800 Kč jako prodej pozemku: 231 § 3639, pol. 3111/647? Ve smlouvě bude uvedena kupní cena 2500 Kč a náklady spojené spojené s prodejem pozemku 800 Kč.
  2) A jen drobný dotaz - při nákupu nehmotného majetku do 60. tis. Kč účtuji na účet 558 nebo 518?

  1. Obě varianty jsou možné, mně přijde přesnější zobrazovat to jako součást výnosu z kupní ceny, tzn. účet 647 a položka 3111. Je to váš náklad na prodej pozemku, který vám kupující nahrazuje, ale není to klasická náhrada nákladů - dle kupní smlouvy to může být považováno za součást výnosů z prodeje.

  2. Pokud máte na mysli drobný dlouhodobý nehmotný majetek (účet 018), ten se účtuje na účet 558. Faktura 558/321 a hned zařazení 018/078. Na účet 518 se účtuje nehmotný majetek evidovaný na účtu 901 (pokud tento účet využíváte). Na účet 518 (případně 549) se účtuje také podlimitní technické zhodnocení dlouhodobého nemotného majetku. Tak jen, že nevím, co přesně tím myslíte, variant je více, co může být myšleno nehmotným majetkem pod 60 tis. Kč.

• Portál Občan +

  07. 04. 2026

  Dostala jsem fakturu za implementaci portálu Občan+ a dodávku doplňkových služeb (propagační promo balíček, úvodní školení a aktivaci NIA) za celkovou cenu 41.503,- Kč. Je pouze 1 faktura.
  Jednotlivé položky: implementace portálu (na stránky obce) 29.645,- Kč, Propagační promo balíček 7.139,- Kč, školení 2.359,50 Kč a aktivace NIA 2.359,50 Kč
  Budeme platit měsíční poplatek 2.117,50 Kč (§ 6171 pol. 5169)
  Mám zařadit přes 042 na účet 018 nebo na 022? A službu 518? položku 5168?

  Portál je propojen s vašimi webovými stránkami, tímto způsobem mají občané k němu i přístup. Vypadá to tedy, že je se stránkami funkčně propojen. Proto se nabízí možnost účtovat jej jako podlimitní TZ webových stránek (u nehmotného majetku je limit nad 60 tis. Kč), tzn. účet 549 či 518 a položka 5179. Asi máte nějakou licenci k užití? Pak by se dalo uvažovat o evidenci na účtu 018, protože má asi pro vás i bez stránek samostatnou funkci - vaše webové stránky slouží spíše pro umístění odkazu na web portálu s tím, že je to pravděpodobně propojeno navíc s vašimi agendami, v takovém případě by samostatná evidence dávala větší smysl.

  Účet 042 nepoužíváme pro nehmotný majetek, tam je určen účet 041. Obecně ale pro drobný majetek nepoužíváme při pořizování účty 04x, tzn. DDHM se nepořizuje přes účet 042 a DDNM neúčtujeme přes účet 041. Fakturu zaúčtujte (ve variantě samostatného majetku) 558 MD/ 321 D a hned zařazení 018 MD/ 078 D, úhradu s pol. 5179. Vyčleňte z faktury jen to školení a zaúčtujte jej na účet 518 s pol. 5168. 

  Na účet 022 patří hmotný majetek, toto je podle všeho nehmotný majetek - při odpovědi vycházím z toho, že máte licenci (právo k užití) na déle než rok, to prověřte, jinak by to celé byl provozní náklad bez majetkové evidence.

  Měsíční platby za související služby - servis apod. účtujte na účet 518 s pol. 5168.

• Schválení provedené demolice a vyřazení majetku

  02. 04. 2026

  Dobrý den. Pobřebovali bychom poradit s nastalou situací u naší příspěvkové organizace.
  Stará budova, kterou má organizace v majetkové evidenci - vypůjčený majetek od zřizovatele, byla zdemolována na základě povolení ze stavebního úřadu. Nová budova, která má stejné účelové určení, se v současné době staví na stejném pozemku (jen s lehkým posunem oproti původní stavbě). Zastupitelstvo města schválilo investiční akci organizace jako celek, tj. demolice a výstavba dohromady. Demolice je již dokončena, což lze doložit fakturacemi od firmy, jež demolici provedla. Zajímá nás následující:
  1. Lze majetkovou kartu vyřadit jen na základě prokázání provedení demolice dle faktur nebo je zapotřebí něco dalšího?
  2. Musí zastupitelstvo města samostatně schvalovat demolici stavby a její následné vyřazení z majetkové evidence nebo je dostačující již provedené schválení realizace investiční akce jako celku, tedy demolice + výstavba?
  Velice děkuji za Vaše vyjádření.

  Je to dotaz na "POuctuje", nicméně nejsem si teď úplně jist, zda se nebavíte spíše o kartě najetku u zřizovatele (pokud se jedná o majetek vypůjčený). Pokud řešíme něco u PO, tak snad jedině to, že pokud došlo k likvidaci majetku (tedy zániku dané věci), tak logicky musí zaniknout i výpůjční vztah k této věci. Pokud by PO toto měla na podrozvaze (což u PO nedoporučuji, ale děje se to), tak by to z podrozvahy vyřadila - na základě změny rozsahu vypůjčeného majetku (a za mne i když by nesprávně nedošlo k úpravě výpůjčky, tak stejně vyřazení pro objektivní neexistenci věci).

  Na straně zřizovatele - pokud se provedla demolice, tak skutečně vyřazujete i z účetnictví - není k tomu potřeba nic dalšího. Nicméně pro mne je zásadní spíše to, jakým způsobem se likvidace zaúčtuje. Pokud je to likvidace kvůli tomu, aby se uvolnil prostor pro novou výstavbu, měla by se zůstatková hodnota budovy zachytit na 042 a měla by vstoupit do pořizovací ceny nově budované stavby. Za těchto okolností dává logiku, pokud by se vyřazovala již v okamžiku, kdy došlo k zahájení demoličních prací (nedává smysl, aby po dobu demolice byla odepisována - tedy bylo promítáno její opotřebení, když již dříve začaly práce směřující jejímu "obětování" ve prospěch nové výstavby).

  Z hlediska požadavků Zákona o obcích si myslím, že je naprosto dostatečné, pokud došlo ke schválení akce jako celek. Nevidím důvod, že by musela existovat nějaká samostatná usnesení k demolici a k nové výstavbě.

• DPPO

  02. 04. 2026

  Prosím Vás o vyjádření k DPPO, zda uvažuji správně ohledně uznatelných nákladů a výnosů, které nejsou předmětem daně.
  1.Mohu uplatnit náklad na prodanou projektovou dokumentaci jako uznatelný náklad (bylo převedeno z účtu 042 a prodáno svazku)? Náklady mám na 553 a výnosy na 646 ve stejné výši 400.000.
  Takže v daň. přiznání jsem ponížíla o 400.000 neuznatelné (neúčinné) náklady na řádku 40.
  2. Odměna za zpětný odběr u EKO-KOMu. Výnos z odměny za zpětný odběr od EKO-KOM je na 609 a k tomu náklad z faktur za zpětný odběr od ESKO-T na 518 téměř ve stejné výši (liší se haléřově). Mohu i toto považovat za uznatelný náklad? Také o částku na 518 snížím výdaje daňově neúčinné na řádku 40.
  Oba výnosy 646 a 609 bodu 1 a 2 jsou výnosy ke zdanění.
  3. Výnosy na účtu 642 mám příjmy z pokut ČIŽP ve výši 50 % pro obec, na jejímž území došlo k protiprávnímu jednání, které jsme obdrželi od celního úřadu. Tyto výnosy nejsou předmětem daně.

  První případ - za mne naprostý souhlas, pokud jste tu projektovou dokumentaci na začátku sami pořídili (bez nějakých dotací...) a nyní ji prodáváte.

  Druhý případ - tam je to problémovější. Od EKO-KOm jste odměněny za obalovou složku. Daná firma (ESKO-T) ale předpokládám zajišťuje svoz separovaného odpadu obecně, tedy jak obalů, tak i něčeho, co s odměnou od EKO-KOM vůbec nesouvisí (novinový papír, plasty, které nejsou obalem...). Takže tady bych asi neměl dávat komplet náklad (část svozu bude beze sporu souviset také s vybraným místním poplatkem, který vylučujete). Já bych pro své pohodlí toto u obce jako náklad neuplatňoval. Pokud chcete uplatňovat, tak podle mne to půjde jen z nějaké části.

  Třetí případ - chápu logiku vyloučení ze zdanění (že je to obdobná platba dani či poplatku), nicméně nevím o tom, že by to někde bylo výslovně napsáno. Takže já k tomu mám třeba přístup takový, že to ze základu daně nevyloučím, protože je mi jedno, zda daň vyjde vyšší. Pokud to ale vyloučíte, tak si myslím, že nikdo nebude v zásadě nic namítat.

• Prodej traktoru - DPH

  02. 04. 2026

  Prodáváme traktor, který sloužil pro obecní účely - veřejné prostranství, sběrný dvůr.. Nebylo zde nárokováno DPH. Nyní ho prodáváme. Jak zde bude, prosím, řešeno DPH?

  Měli byste dle mého názoru deklarovat, že se nejednalo o majetek zařazený do obchodního majetku (v souladu s tím, co bylo řešeno v rámci Koordinančního výboru v lednu 2021) a tedy nyní při jeho prodeji nejednáte jako osoba povinná k dani. Prodej bych nyní uskutečnil mimo DPH.

• Kulturní památka – historický hraniční mezník (kámen)

  01. 04. 2026

  Potřebujeme poradit ohledně zaúčtování převodu historického hraničního mezníku (kamene) na jinou sousední obec. Před 3 lety naše město koupilo za xxx mil. Kč historickou vilu z r.1920 včetně pozemku, na kterém se nachází zmíněný hraniční mezník (zakopaný kámen). Vila včetně pozemku (zahrada) a hraničního mezníku byla dle rozhodnutí Ministerstva kultury prohlášena za kulturní památku. Budovu jsme zařadili do majetku na účet 021 v částce kupní ceny a odepisujeme. Pozemek jsme zaúčtovali na 031. Nyní se ozvala sousední obec, že hraniční mezník, který se nachází u naší vily dříve patřil k původním 28 kamenům (mezníkům), které lemovaly území sousedních obcí. Zažádala nás tedy o uzavření smlouvy o bezúplatném převodu. Podala se žádost na NPÚ-památková péče, zda může být mezník vykopán a přesunut do sousední obce (kam původně patřil), byl udělen souhlas. Nyní nastává situace, jak to vše zaúčtovat. Máme hraniční kámen (kulturní památku), který jsme koupili v rámci vily a pozemku. Na hraniční kámen jsme si nyní nechali zpracovat znalecký posudek, kde cena kamene byla stanovena na xx desítek tisíc Kč Máme účetně oddělit PC (cena znaleckého posudku-kámen) od ceny budovy a dát kámen jako samostatnou stavbu na 021 včetně poměru proběhlých oprávek a zůstatkové ceny? Účetně předat sousední obci přes účet 401, včetně majetkové karty s PC, oprávkami a ZC ? Nebo na to nahlížet jako na movitou věc (kulturní památku 032-neodepisuje se), když dojde k vykopání kamene, přesunutí a znovu zakopání u sousední obce (budou si zajišťovat sami odbornou firmou. Jak by to mělo být prosím účetně správně?

  Problém je v právním posouzení mezníku a ve správném nastavení ocenění. Vy jste pořídili vilu a pozemek s mezníkem za určitou kupní cenu. Ta ovšem vůbec nemá parametrálně co do činění s cenou dle znaleckého posudku. Pokud byste z původní pořizovací ceny, která se určila na základě nějaké hodnoty teď odečítali cenu ze znaleckého posudku, tak se míchají dohromady jablka a hrušky. Je potřeba si nejprve určit, zda se v původní kupní smlouvě mezník nějak identifikoval. Pokud neměl samostatnou kupní cenu (což skoro předpokládám), tak si ale nemyslím, že vila jako budova jej obsahovala ve své kupní ceně. Je pak jedině ještě otázka, jestli se jeho cena nějak promítla do ceny pozemku.

  Je to kulturní památka a neznám smluvní podklady, ale na dálku odhaduji, že dost možná nebyl hraniční kámen vůbec při určení kupní ceny brán v úvahu. Pokud by to bylo jinak, tak samozřejmě když budete umět nějak určit jeho původní pořizovací cenu a kde je evidována, máte vyhráno. Ale to byste se asi neobraceli na nás, kdyby to bylo takto jednoduché. 

  Kam tím směřuju - možná nejjednodušší bude zavést mezník teď nově do majetku jako vícenález a obratem jej vyřadit bezúplatným převodem. Toto řešení se mi jeví jako vhodnější, než zkoušet bez podkladů upravovat původní pořizovací cenu - ovšem je to vhodné řešení za předpokladu, že mezník neměl při zařazení samostatnou významnější roli v kupní ceně (z čehož v odpovědi vycházím a vidím to jako pravděpodobné).

  Jestli jej zařadit na účet 021 nebo 032 - jelikož si ho budete bezúplatně převádět mezi obcemi, tak by bylo vhodné se se sousední obcí domluvit, jak to chtějí celé evidovat v majetku oni - abyste jim nepředávali účet 021 a oni to nechtěli dávat na účet 032 či naopak. Jestli se to bude zakopávat do země, tak obdobně jako pevně umístěné sochy bych se přikláněla k účtu 021, ten by neměl být vytknut. Pak tedy u vás zařazení v ceně dle ZP 021/401, v té samé ceně vyřazení 401/021 (u vás v podstatě jen formalita), sousední obec převezme ve vaší účetní ceně (= u vás ze ZP) 021/401. Pro sousední obec to má výhodu, že budou mít věrně oceněn majetek. Pro vás je tento postup možný, když budeme například i argumentovat tím, že při prodeji nebyl zařazen samostatně (což asi měl být) a teď jej zařazujete i v logice vícenálezu v RPC.

  Ještě ale upozorňuju, že jestli je mezník sám o sobě vyhlášenou kulturní památkou, pak pokud bychom argumentovali vícenálezem, tak má přednost ocenění 1 Kč, když se nezná pořizovací cena (§ 25 odst. 1 písm. k) zákona o účetnictví). Závěr je tedy pravděpodobně ten, že mezník zařadíte 021/401 v 1 Kč, vyřadíte 401 MD/ 021 D v 1 Kč a obec od vás převezme 021/401 v 1 Kč.

  Posuďte ale určitě prvotně, jestli jste schopni zjistit původní PC mezníku nebo ne. Pokud ne a je kulturní památkou, pak platí poslední varianta - účet 021 a ocenění 1 Kč.

• Fond VHM na termínovaném vkladu

  01. 04. 2026

  Evidovali jsme fond VHM na spořícím učtu u Moneta, zastupitelstvo rozhodlo o zrušení tohoto účtu a o převodu těchto financí na nově zřízený termínovaný vklad u ČNB. Momentálně jsme převedli celkovou částku fondu na běžný účet a až poté jsme převedli na nově zřízený termínovaný vklad u ČNB. Mohla bych poprosit o účtování převodu těchto financí z fondu? Nejsem si jistá jak postupovat. Doposud jsme fond VHM evidovali na účtu 236, ale termínované vklady jsou na účtu 244. Jde mi o to, aby ve výkaze vše sedělo i s účtem 419.

  Hovoříte o fondu, tzn. ke správě prostředků na obnovu VHM máte předpokládám zřízen peněžní fond podle zákona č. 250/2000 Sb. - to spíše pro ujasnění, ale zmiňujete i účet 419, tak to vypadá vcelku jednoznačně. 

  U peněžního fondu je to obdobné, jako u BÚ - pokud v souladu se statutem fondu uložíte volné prostředky na termínovaném účtu, evidují se na účtu 244 bez RS. 

  Převod z účtu fondu na BÚ:

  262 MD/ 236 D RS 6330 5345 výdaj z BÚ fondu (spořícího účtu charakteru BÚ)

  231 MD RS 6330 4139/ 262 D příjem na BÚ

  Převod z BÚ na TV klasicky:

  262 MD/ 231 D pol. 8118 (8128)

  Příjem na TV:

  244 (068) MD/ 262 D.

  Účet 419 má tím pádem vazbu na účet 244 - nejedná se o čerpání fondu, ale o dočasné zhodnocení.

  Pokud jde o spořící účet - eviduje se také jako TV na účtu 244 bez RS, pokud neumožňuje dle definice RS výběry na požádání (bez možnosti výběru do 24 hodin). To jen pro úplnost. 

• Věcné břemeno 029

  01. 04. 2026

  Obec uzavřela s občanem smlouvu o zřízení VB, kde je v pozici oprávněná ve vazbě na právo užívání a údržby dešťové kanalizace. Dohodnutá cena 50 000,00 Kč, doba trvání neurčitá. Poradíte mi prosím jak se zaúčtováním a rozpočtovou skladbou.

  VB ke stavbě patří do její ceny. Jestli je kanalizace již zařazená v majetku a v době jejího pořizování nebylo VB smluvně zřízeno alespoň smlouvou o smlouvě budoucí, účtujte ho nyní na účet 029 (v ceně do 40 tis. Kč se volí účet 028).

  K datu podání návrhu na vklad VB právně neexistuje, proto je přesnějí účtovat k datu oznámení o vkladu do KN, zápisy:

  042 MD/ 321 D 50 tis. Kč

  029 MD/ 042 D 50 tis. Kč

  Úhrada 321 MD/ 231 D, RS 2321, pol. 6142. Jestli jste zaplatili před oznámením o vkladu, účtuje se o záloze 052 MD/ 231 D a zúčtování k datu oznámení 321 MD/ 052 D. 

• Bezúplatný převod pozemku s fyzickou osobou

  31. 03. 2026

  Obec na základě darovací smlouvy získala pozemek (ostatní plocha) od manželů. A na druhou stranu obec darovala manželům pozemek (zahrada). Celá záležitost výměny pozemků je z důvodu narovnání hranic po digitalizaci. Jak správně zaúčtovat a ocenit?

  Darovaný pozemek převezmete do účetnictví k datu podání návrhu na vklad do KN zápisem 031 MD/ 401 D. Fyzická osoba není vybranou účetní jednotkou, tzn. ocenit máte reprodukční pořizovací cenou - cenou majetku v době, kdy se o něm účtuje, zjednodušeně řečeno aktuální hodnotou. Stačí kvalifikovaný odhad, je neefektivní platit pro tyto účely ZP. Můžete vyjít z cenové mapy pozemků, když nemáte, tak z cen podobných pozemků v okolí, případně lze vypočítat z oceňovací vyhlášky viz náš videonávod:

  https://www.obecuctuje.cz/videa/serie/23

  Pozemek, který FO darujete, vyřadíte zápisem 543 MD/ 031 D v účetní ceně (opět k datu podání návrhu na vklad). 

• Směnná smlouva - přecenění na reálnou hodnotu

  31. 03. 2026

  Obec 17.7.2025 vyvěsila záměr uzavřít Směnnou smlouvu s doplatkem 297500,- Kč na pozemky (obec prodává 4 pozemky za 570 500,- Kč a kupuje 6 pozemků za 868 000,- Kč) Ceny byly stanoveny dle znaleckého posudku z 10.12.2024 jako ceny obvyklé. 18.3.2026 se smlouva podepsala a 28.3.2026 byl podán návrh na vklad. Nyní jsem zjistila, že dle směrnice obce měly být pozemky přeceněny na reálnou hodnotu což se v roce 2025 nestalo. Účetní hodnota prodávaných pozemků je 34 088,- Kč. Prosím o radu, jak toto napravit a správně zaúčtovat.

  Doporučuju v tomto případě o přecenění na RH již neúčtovat. Nemá to zpětně žádnou vypovídací schopnost (ta je obecně u RH diskutabilní). U směny navíc nedoporučujeme o RH účtovat vůbec, viz naše vzorová směrnice, jen když jsou dejme tomu významnější doplatky.

  Když došlo již k právnímu převodu pozemků, zaúčtujte směnu klasicky k datu podání návrhu na vklad bez přecenění takto:

  311 MD/ 647 D 570 500 Kč

  042 MD/ 321 D 868 000 Kč

  321 MD/ 311 D 570 500 Kč

  031 MD/ 042 D 868 000 Kč + případně polovina společných souvisejících výdajů, jestli jsou ceny pozemků uvedeny ve smlouvě

  554 MD/ 031 D 34 088 Kč

  Doplatek 321 MD/ 231 D. Jestli se doplatek hradil před podáním na vklad, měl se zaúčtovat 052 MD/ 231 D a zúčtování k datu návrhu na vklad 321 MD/ 052 D. 

  Kdyby návrh na vklad zamítli, zápisy byste zrušili a pak by se dalo uvažovat o tom, zda když je to v souladu s vaší směrnicí k RH, to dodatečně přecenit, než se znovu podá na vklad - ale jak jsem psala, můžete se podívat na náš výklad k RH u směny ve vzorové směrnici k RH, kde u směny přecenění na RH nedoporučujeme (ale především když nedochází k významnějším finančním tokům). 

• Hasičské obleky

  30. 03. 2026

  Jak prosím zaúčtovat fakturu na hasičské obleky. Mám dvě položky nad 3 000 Kč - sako pánské a dámské. Zaúčtovat na 558/321 028/088 (5512 5137) a zbytek, to co je pod 3 000 Kč zaúčtovat na 551/321 902/999 (5512 5139) a mám do majetku zadávat i položky jako vázanky, odznaky, spony nebo rovnou zaúčtovat do spotřeby.

  Nejedná se o zásahové obleky, tam je cena i životnost vyšší. Oblek jako stejnokroj, pokud jsou hasiči pod obcí (organizační složka), můžete proplatit jako náklad obce a účtovat rovnou do spotřeby na účet 501 s pol. 5134. Evidence případně jen mimoúčetně z hlediska ochrany majetku (vést na kartě hasičů jako "zaměstnanců"). 

  Nebavíme se zde předpokládám o příspěvku pro hasiče typu ošatné, kdy by si oblek zakoupili a obec na nákup peněžně přispívala -  výše uvedená odpověď platí pro situaci, kdy obec kupuje obleky typu pracovní oděv (do svého vlastnictví).

• Majetek - 3D modely

  30. 03. 2026

  Nově u projektů vznikají 3D modely, které vyrobí projektant.
  Domníváme se, že výroba 3D modelu je služba, protože samotná nit do tiskárny je levná, drahá je ta služba kolem, grafická práce projektanta, výroba na tiskárně, následná modeláž, apod.
  Na základě převažující činnosti jsme toto zařadili na 5169. Modely následně budou umístěny do vitrín, které budou na míru vyrobeny.
  Poskytovatel dotace se dotazuje na karty majetku a logicky 5169 se do majetku nezavádí.
  Nicméně se jedná o odbornou službu a ceny za výrobu se pohybují od 10 tisíc do 50 tisíc. Model se vyrábí minimálně 3 měsíce.
  
  Chtěli bychom vědět, co je správně.
  Možná 3D model ani nepatří do majetku.
  
  A pak pokud už jsme před časem (v minulých letech) model pořídili - je cílem z toho v budoucnu udělat expozici několika modelů.
  Je možné to následně zavést do majetku?
  
  Tato činnost je poměrně specifická a nová, tak si nejsme jistí, co je správně a zda se případně dá najít řešení pro dříve vyrobené modely.
  A zda modely mají být zaváděny do majetku (3D model je pořád plastová konstrukce).

  Prvotně k rozhodování služba x majetek - podstata je zde hmotná. U vyrobené věci obecně neřešíme, jestli dřevo jako materiál bylo levnější nebo dražší než práce, i když chápu, že tady je to asi hodně velký rozdíl. Například u tiskovin hledisko, kterým argumentujete doporučujeme u rozpočtové skladby brát spíše jako okrajové s tím, že by měla být vazba na účetnictví.

  Pokud je výstupem hmotná věc s životností a použitelností pro vás delší než rok, pak v celkových nákladech na výrobu patří do majetku. Volila bych účet 028 (nad 40 tis. Kč účet 022) a související položky RS - pol. 5137 pro účet 028, pol. 6122 pro účet 022. Váš náhled chápu, ale týká se čistě RS, nikoliv účetního posouzení. 

  Jestli to dobře chápu, nejsou to variantní řešení, která by vstupovala do ceny majetku, ale již výsledný projekt, který takto zhmotníte a využijete k expozici. Pak by vzhledem k neproduktivní funkci (jestli je vyloženě záměr modely vystavovat v nějaké expozici) přicházel v úvahu i účet 032, v tomto případě bych ale volila spíše účet 028 x 022. 

  Pokud dohledáte modely z dřívějška, dají se opravou dozařadit (u účtu 028 je to jen evidenční proúčtování 028/088).

  Zmiňujete poskytovatele dotace - na modely nad 40 tis. Kč evidované na účtu 022 by měla být investiční dotace, na modely na účtu 028 neinvestiční dotace. 

  Pro úplnost raději zmiňuji, že v odpovědi vycházím z toho, že předmětem koupě je samotný vyrobený 3D model. Pokud by vám prodávali i jeho "návrhy" ve smyslu oprávnění k užití a vy byste je mohli používat pro různé účely, pak by tam vznikala kategorie nehmotného majetku. 

• 3D model v elektronické podobě

  30. 03. 2026

  Město nechalo zpracovat 3D model původní radnice v elektronické podobě v hodnotě 49 tis. Kč, který bude vložen do aplikace Time Trip. Zařadím prosím jako DDNM na položku 5172 a majetkový účet 018.
  V majetku města nemáme zařazené webové stránky, musím dodatečně zařadit na účet 019, pokud ano, v jaké hodnotě (stačí kvalifikovaný odhad) a přes účet 401?

  Z dotazu si nejsem jistá, nakolik spolu souvisí zpracování 3D modelu a webové stránky města. Kdyby byl model zároveň vložen na webové stránky, mohl by být jejich TZ. Vy ale hovoříte o tom, že model bude vložen do volně dostupné aplikace. Pokud je to jeho jediné využití, kdy neplatíte například za nějaké právo model využívat, ale pouze za zpracování do cizí aplikace (nemůžete model sami na nějaký účel použít), pak by se jednalo o službu - účet 518, položka 5168. Dlouhodobý majetek jen kdybyste k němu měli například licenci na dobu delší než rok. 

  U webových stránek, jestli nedohledáte jejich pořízení, aby se to mohlo zaúčtovat jako oprava, pak je vícenález zápisem 019 MD/ 401 v aktuální hodnotě (reprodukční pořizovací cena) v pořádku. Pro určení RPC stačí kvalifikovaný odhad. 

• Vyúčtování účelového příspěvku PO na elektrickou energii

  30. 03. 2026

  V roce 2025 obec poprvé přidělila prostředky příspěvkové organizaci účelově na spotřebu el. energie s vyúčtováním v roce 2026. Na základě chybných podkladů jsem zaúčtovala částku 3.004 tis. Kč na 471 / 231 a na konci roku ve stejné částce dohad 572 / 389.
  Nyní přišlo od PO vyúčtování příspěvku na částku 3.394 tis. Kč (tedy o 390 tis. Kč vyšší), skut. náklady činí 2.709 tis. Kč a vratka 685 tis. Kč.
  Rozdílnou částku 390 tis. Kč mám v roce 2025 zaúčtovanou jako provozní náklad 572 / 349. Mohu nyní vyúčtovat příspěvek na částku 3.394 tis. Kč
  349 MD 2.709 tis. Kč / 471 D 2.319 tis. Kč (3.004 - 685)
  389 MD 3.004 tis. Kč / 349 D 2.709 tis. Kč
  572 minus MD 685 tis. Kč
  a vratku 231 POL 2229 MD / 471 D 685 tis. Kč

  Bavíme se předpokládám o spotřebě pouze roku 2025, s vyúčtováním v roce 2026. Jestli počítáte dohadu ve výši poskytnuté zálohy, tak se celá záloha ve výsledku zobrazila správně na účtu 572. Ve VH z titulu této nepřesnosti tím pádem rozdíl nevznikl. Případně se může do budoucna uvažovat, jestli vám pro dohadu k 31.12. nedá PO přesnější částku (například i zaplacené zálohy dodavateli, ty bývají přesněji nastaveny).

  Když to shrnu, stav je takový, že v roce 2025 máte v nákladech k danému účelovému příspěvku celkem 3394 tis. Kč - u částky 390 tis. Kč sice nebyla účtována záloha a dohada, ale na účtu 572 je zachycena do správného období. V takovém případě je rozdíl z dohady 685 tis. Kč, jak uvádíte.

  Opravu můžete zaúčtovat navrženými zápisy - účetní zápisy jsou vyrovnané a zůstatky po celém zaúčtování také. Byla by alternativa, kdy opravíte zálohu a dohadu - proúčtujete 471 MD/ 389 D ve výši 390 tis. Kč a pak budete pracovat s částkami z vyúčtování dle PO, ale výsledek bude naprosto stejný, proto můžete použít i váš účetní postup. 

• DPPO záporný účet 508, 506

  30. 03. 2026

  Sestavuji DPPO pro obec, má velkou zápornou částku na účtu 508 (změna stavu zásob vl. výroby-dřevo). Při sestavování DPPO si nevím rady, kam tuto zápornou položku dát nebo se již do přiznání nikam neuvádí? Pokud bych dávala na řádek 40, tak nevím zda s plusem či s tím mínusem.

  Za mne je toto trochu kontroverzní téma.  Nejprve teorie:

  Hodně to souvisí s logikou ocenění zásob vlastní výroby. Zásoby vlastní výroby bychom měli totiž prvotně oceňovat podle skutečně vynaložených nákladů. Takže pokud máme například situaci, kdy celkové náklady jsou třeba 28 a v tom je minus 2 na účtu 508, tak to znamená, že celkové náklady byly 30, nicméně z toho 2 mil. Kč představují korekci těchto nákladů, neboť se projevily v konečném zůstatku hodnoty zásob (například na účtu 123). Pokud bych další rok dané dřevo prodal (a neměl zůstatek na skladě), tak se to projeví zase kladnou hodnotou 508. Pokud je ocenění podle skutečných nákladů, tak je to jen o korekci skutečně vynaložených nákladů a za sebe bych v případě kompletního vyloučení nákladů neměl vůbec problém s tím, že v mém modelu vyloučím náklady pouze ve výši 28 (tedy se započtením korekce ve změně stavu zásob).

  Nicméně problém je tady za mne s oceněním - někdo oceňuje dřevo podle nákladů. Protože je s tím ale obecný problém ve stanovení těchto nákladů, tak někdo volí spíše hodnotu odvozenou od prodejní ceny snížené třeba o nějakou ziskovou přirážku (na prodej). No a tady nastane problém, že pokud jsou skutečné vynaložené náklady nižší (spíše bych řekl podstatně nižší), tak ten minus 508 bude představovat náklady, které fakticky nemusely být vůbec vynaloženy. Potom při tom silně konzervativním přístupu, kdy budu chtít u obce vyloučit veškeré náklady, tak by dávalo logiku vyloučit náklady celkové bez tohoto vlivu 508 (tedy v mém příkladu 30).

  Tak tolik asi myšlenky, co mne k tomu napadají.

  Nyní můj praktický pohled:

  Musím říci, že mi to přijde až příliš opatrné a překombinované - zde u té změny stavu zásob dřeva v lese. Předpokládám, že bude shoda, že tržby za dřevo jsou zdaňovaným výnosem a pokud k tomu jsou náklady, byly by daňově účinné. Takže pokud by hodnota nákladů na les (těžební činnost, pěstební činnost) převyšovala to, co je v záporné hodnotě na účtu 508, tak mi přijde až irelevantní diskutovat (byť v našem konzervativním pojetí výpočtu daně) zda tu 508 započítávat do vyloučení či nikoliv. Já bych klidně vylučoval jen těch 28 (v mém modelu) a přitom bych věděl, že pokud náklady na těžbu, pěstební činnost byly třeba 5 a změna stavu zásob vlastní výroby je minus 2, tak jsem tím vyloučil z nákladů hodnotu 3 - byť bych věděl, že jsem u této činnosti asi nemusel vylučovat nic (pokud dané dřevo skutečně prodám a nepoužiji ho například na topení v obecní budově...).

  K vyplnění ř. 40 - oficiální postup je, že se to tam dává za celé skupiny - tedy 50x, 51x - předpokládám, že na 50x Vám vyjde v součtu kladná hodnota (já třeba nemám ani problém, že vylučované náklady hlavní činnosti, které vyhodnotím, že dám nedaňově tam dám jednou částkou jako celek - nesetkal jsem se s tím, že by s tím FU měl problém).