Dotazy

Neregistrovaní uživatelé mají možnost procházet zodpovězené dotazy, ale nemohou sami dotazy posílat.
Pokud chcete posílat vlastní dotazy, musíte se registrovat, případně se přihlásit.

Rozbalit vše | Sbalit vše

20/11 2019 účtování majetku

1) Na obecním úřadě jsme si nechali instalovat digitální telefonní ústřednu v ceně 30 000Kč. Nevím jestli to zařadit do drobného majetku, na MD 028 a 558/300 na Dal 088, položka 5137 nebo zaúčtovat nějak jinak? Je to větší krabice, která je připevněna ke stropu. 2) hasiči si nechali vyrobit velký kovový regál na trofeje, který je přišroubován pevně ke stěně. Odhadovaná cena včetně materiálu i práce je mezi částkou 39 000 až 41 000Kč. Pokud se vejdu do hranice 40 000Kč účtovat jako drobný majetek a nad 40 000Kč dát jako samostatnou movitou věc? Poradíte s účtováním obou případů? Moc děkuji

1. Můžete to zaúčtovat, jak navrhujete - jako samostatnou věc. Je to tak i v souladu s pokynem GFŘ D-22. Máme tedy sice zohlednit i funkci a účel budovy, ale i tak je tady podle mě v tomto případě obhajitelné účtování jako samostatné věci.

2. Pokud bychom byli ve variantě věc, tak opravdu do 40 tis. Kč včetně na účet 028, nad 40 tis. Kč na účet 022. Jestli je přišroubován ke stěně, tak by spíše měl být součástí budovy, pak tedy opět bude rozhodující hranice 40 tis. Kč, jestli to budete účtovat jako TZ, nebo to jako podlimitní TZ zaúčtujete jednorázově do nákladů. Ale zrovna regály nejsou nezbytné pro plnění funkce budovy,  takže se dá evidovat i jako věc s tím, že ho můžete odmontovat a přesunout jinam. 

20/11 2019 DOPP starosta

Provozujeme hospodářskou činnost, starosta je uvolněný. Dotaz zní, zda mu z hospodářské činnosti může být vyplacena odměna na dohodu o provedení práce bez schválení zastupitelstva.

Podle § 84 odst. 2 písm. p) zákona o obcích má jako ZO svou pravomoc vymezeno "vyslovovat souhlas se vznikem pracovněprávního vztahu mezi obcí a členem zastupitelstva obce,", což asi víte, proto se ptáte. My na toto nejsme odborníci, navíc závaznější odpověď vám může dát spíše přímo MV, v jejich metodikách jsem k tomu jejich vyjádření nenašla. Můj názor je, že pokud bude obec v pracovněprávním vztahu (což samozřejmě zahrnuje i DPP) vystupovat jako zaměstnavatel, tak uzavření PP musí ZO schválit, tak je to v zákoně definováno. V případě hospodářské činnosti pak tedy asi dost záleží, jestli ji provozujete sami a budete tedy jeho zaměstnavatel, pak bych bezesporu to ustanovené chápala tak, že prostě obec, ať už v činnosti hlavní či vedlejší, nemůže se žádným členem ZO uzavřít PP bez předchozího schválení ze strany ZO. Pokud by však zaměstnavatelem byla nějaká jiná organizace, kterou si obec pro provozování hospodářské činnosti zřídila, pak už by to asi bylo více k diskuzi. Myslíte, že vám to ZO nechválí, nebo s tím budou mít problém, že se tím zabýváte a nedáte to rovnou schválit? Pro jistotu každopádně doporučuju obrátit se na MV, jestli se chcete z nějakého důvodu schválení ze strany ZO "vyhnout", tak ať oni poradí, za jakých podmínek to schválení nepodléhá, já tady ale upřímně moc prostoru nevidím. Mělo by jít o výkon činnosti mimo fci, to je ale asi jasné ...

20/11 2019 Fondy

Město má založen zvláštní účet, na který nám platí VHS nájem z infrastrukturního majetku - vodovod a kanalizaci. Město rozhodlo, že od roku 2020 zřídí peněžní fond na obnovu majetku - vodovod. vytvořili jsem pravidla tvorby fondu: a) převod nájmu - vodovod ve výši 2054 tis. Kč (jedná se o nájem za r. 2012-2019), který máme uložen na zvláštním účtu. b) každoroční příjem z nájmu majetku - vodovod, převodem vždy k 31.12. na peněžní fond. (je to cca 500 tis.) Do rozpočtu jsem dala -tvorba peněžního fondu : 6330 5349 2554 tis. Kč a 6330 4134 2 554 tis. Kč. A teď nastal problém na finančním výboru, kde projednávali rozpočet, tvrdí mi že částku 500 tis. mám v rozpočtu 2x, protože ho mám v příjmech na 2310 2133 a pak ještě jednou na 4134. Nechápou konsolidační položky a já už nevím jak jim to vysvětlit, můžete mi prosím jenom napsat, jestli mám pravdu já nebo oni, abychom se pak nedohadovali na zastupitelstvu při schvalování rozpočtu. Děkuji

Samozřejmě, že máte pravdu vy, ale chápu jejich laický pohled na věc, oni do toho ale zapomínají zahrnout i tu výdajovou položku 5349, když už se na to chtějí dívat takto. Zkuste jim vysvětlit, jak to ve skutečnosti rozpočtem proběhne, že on je to váš příjem na pol. nájmu, ale pak dojde k převodu peněz mezi účty a to se v rozpočtu i ve skutečnosti projeví tak, že provedete výdaj ze ZBÚ a přijmete to na účtu fondu. Takže ty peníze jsou v konečném důsledku dvakrát v příjmech a jednou ve výdajích, tzn. celkově jen jeden příjem z toho po konsolidaci vyjde. Ty konsolidační položky se navzájem vylučují, takže jste to nenarozpočtovala do příjmu dvakrát, vy jste narozpočtovala dvě skutečnosti - že přijmete nájem (příjem) a pak, že jej převedete na účet fondu (výdaj a příjem), no zkuste to, lépe to asi laicky nevysvětlím, každopádně na tom trvejte, že takto je to opravdu dobře, to byste pak podle nich nemohli vůbec provádět převody mezi svými účty, což je nesmyslný požadavek.

Jen pozor na položku, sítě jsou podle nového OZ nemovitou věcí, takže pro příjem nájmu je správně pol. 2132. 

19/11 2019 Daňový doklad

Od ŘSD jsme dostali objednávku na vystavení DD za použití sorbentu při zásahu naší jednotky SDH - ZD 2.450 Kč a DPH 514,50 Kč. Musím odvést DPH? Sorbent jsme nekupovali, dostali jsme ho.

Já si nemyslím, že byste tam měli DPH dávat a odvádět ho. Jednalo se o spotřebu materiálu v souvislosti se zásahem SDH  - tedy výkon veřejné správy. Takže já bych vystavoval doklad bez DPH - předpokládám, že oni jsou také bez odpočtu DPH - tedy dal bych doklad na 2 964,50 Kč.

19/11 2019 Nákup použitého majetku

Naše obec bude kupovat traktor, který byl již několik let používaný, nebude nový. Na nákup bude prý sepsána kupní smlouva. Budu potřebovat aby bylo ve smlouvě napsáno jak je traktor starý, a jaké na něj byly již u předchozí firmy provedeny odpisy? Můžete mě, prosím, poradit jak budu pořízení traktoru účtovat a jak zařadím do majetku i ty jejich odpisy a správné stáří traktoru? Bude prý stát asi 250.000,- Kč.

Je úplně jedno, jak jej firma odpisovala, pro vás je v případě pořízení opotřebeného majetku nutné zjistit jeho zbývající odhadovanou životnost. Firma nemusela mít odpisy nastaveny dobře a jjimi určená zbývající doba odpisování nemusí odpovídat technickému stavu traktoru. Trvat na tom nemusíte a ani nemůžete, ale pokud vám informace dají, tak je můžete svým způsobem použít jako vodítko pro určení té zbývající životnosti, ale ne ve smyslu, že od nich přeberete oprávky, ty se přebírají jen od VÚJ v případě bezúplatného převodu, ale že vám to při odhadu pomůže. Jinak toto by neměla být věc účetní, ale nějaké jiné kvalifikované osoby, aby zbývající životnost taktoru odhadla, min. si to nechte od někoho podepsat a zkuste si  případně vnitřně stanovit, kdo za toto odpovídá.

K datu předání předepíšete pořízení 042/321, traktor zařadíte 022/042, zaplatíte kupní cenu 321/231, odpa podle účelu, na co bude používán, pol. 6122 (6123, když bude mít SPZ). Pokud byste KC zaplatili před předáním, tak je to záloha - 052/231, tu byste pak zúčtovali 321/052. Na účet 042 účtujte i další případné související výdaje s koupí, musíte jej ocenit pořizovací cenou, tedy kupní + případné související výdaje.

19/11 2019 průtoková dotace-transfer

Naší příspěvkové organzaci jsme dnes odeslali dotaci, kterou odeslalo MŠMT a na účet krajského úřadu a ten ji poslal naúčet našeho města. Zítra se bude konat rada města, kde bude předloženo rozpočtové opatření (rozpočtová opatřední do výše 500tis.Kč je svěřeno radě města) dotace je ve výši 1 mil.Kč, tudíž bude muset být předložena ke schválení i zastupitelstvu města, to se však bude konat 11.12. Prosím o radu, kdy napořizovat rozpočtové opatření, myslíme si že v prosinci, ale budeme mít nekryté příjmy z dotací a výši příspěvku pro PO.

Na tento případ je pamatováno v § 16 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb., kde je pro to výjimka a RO můžete schválit  až po provedení výdaje. Je tam sice odkaz na špatné ustanovení § 28 odst. 12, ale to vzniklo vlivem technické chyby novely, mělo by se to snad brzy vyřešit novelou zákona. Věcně to ale zůstává pořád stejné, můžete průtokovou dotaci PO přeposlat, to je i vaše povinnost a teprve pak řešit RO. Mohli byste v tomto přenést pravomoc na radu bez omezení částek - že může provést RO v případě průtokových dotací pro zřízené PO, v tom by problém nebyl a budete to mít jednodušší.

19/11 2019 Analytika pozemků

Dobrý den paní Schneiderová, potřebovaly bychom poradit s analytikou pozemků, podle které jsou pak pozemky zařazovány do výkazu Příloha ÚSC, část H. Dosud jsme se řídily při zařazování pozemků Vaší tabulkou z r. 2010 - Rozdělení staveb a pozemků G a H přílohy - příklady zařazení. Přišla nám jasná a srozumitelná, např. jednalo-li se dle LV o druh pozemku ostatní plocha, způsob využití zeleň, zařadily jsme pozemek na analytiku 031.0300 - zahrady, pastviny atd. Před dvěma týdny jsme tu měly přezkum z krajského úřadu a k našemu překvapení paní z přezkumu tvrdila, že zařazujeme pozemky na chybné analytiky, máme se řídit údajně druhem pozemku, ne způsobem využití, tzn. podle ní tento pozemek patří na analytiku 031.0500 - ostatní pozemky. Úplně nás tím rozhodila, nyní to vlastně vypadá, že celou dobu zařazujeme nově pořízené pozemky chybně. Prosím o radu, kdo z nás má vlastně pravdu. Předem děkuji za Vaší odpověď.

To jsem sama překvapená. Cílem vykázání opravdu byl způsob využití - např. i když je dle LV orná půda, ale má se prodat jako stavební, tak je velmi důležité jej vykázat ve stavebním, to byl i cíl vykazování v příloze závěrky. Bohužel ve vyhlášce 410/2009 Sb. v §45 není uvedena vazba, z čeho určovat zatřídění do skupin v G a H. Rozhodně ale cílem bylo vykázání tak, jak se užívá, ne jak se uvádí např. v KN. Šlo o to, aby k jedné dost významné položce v rozvaze bylo rozděleno, co je produkční, co méně produkční, co jen zatěžující a co je užívání. Nevím, z čeho vzal kraj názor, že to má být dle druhu pozemku (to spíše jen podpůrně), ten účel je důležitější a zajímavější. Možná tato diskuse by mohla skončit až na MF - nevznesli byste dotaz vy?

Od reformy již uplynula delší doba a opravdu se může zapomenout, co vlastně bylo cílem vykázání v příloze. My jsme při vzniku vyhlášky byli a tento cíl jsme vlastně i my navrhovali kvůli více informacím o majetku obce, takže původně určitě bylo cílem co nejpřesněji vykázat dle skutečného užívání.

No v každém případě ve vyhlášce podpora pro tvrzení, že se musí vyjít z druhu pozemku dle evidence KN, také není, takže je to spíše jen názor individuálního kontrolora.

19/11 2019 Program spolupráce ČR- Svobodný stát Sasko

Na základě smlouvy se Saskou rozvojovou bankou je lead partnerem zapsaný spolek, který následně rozesílá dotační podíly vedlejším kooperačním partnerům. Jedním z nich je i naše město, jak přijmout tuto dotaci ? Na položku 2329? Smlouva pouze říká, kdo je lead partner, kdo kooperační partneři atd. Nevím jak podle smlouvy rozklíčovat, zda dotaci přijmout jako transfer na 2329 nebo jako dotaci z Cíle 3 ze Saska, tedy zahraničí. Děkuji. p.s. ať hledám jak hledám, tento případ jsem nikde nenalezla

Ano, můžete dotaci přijmout na pol. 2329, možná je i pol. 2321. Musíte použít i nástroj a zdroj (ale ne účelový znak, když to nešlo přes veřejný rozpočet), tím zobrazíte, že jsou to peníze ze zahraničí. Jinak účtování jako každá jiná dotace - záloha, vypořádání...

19/11 2019 DPH u komunálního odpadu

Kolega z oddělení životního prostředí by na Vás měl dotaz na správnost výpočtu výše fakturované DPH od svozové firmy komunálního odpadu. 1) Naše město vybírá v souladu se zákonem 185/2001 Sb o odpadech a změně některých dalších zákonů (dále jen zákon o odpadech) § 17 odst. 6) místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zákona o místních poplatcích. 2) Město umožňuje na základě obecně závazné vyhlášky (o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy...) smluvně vstup do systému fyzickým podnikajícím osobám i právnickým osobám, včetně organizacím města (školy, sociální zařízení, knihovna atd.). Město (obec) je tak dle § 17 odst.1 zákona o odpadech ve vztahu k odpadu jí předanému (jak od fyzických osob tak fyzických podnikajících a právnických) původcem odpadu (laicky řečeno je odpad umístěním na určené místo svozu vlastnictvím obce). Veškerý odpad svážený z nádob po městě smluvní svozovou firmou je odpad dle vyhlášky 93/2016 Sb. o katalogu odpadů odpadem zařazeným mezi takzvané dvacítkové komunální odpady = cituji 20 Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů), včetně složek z odděleného sběru. 3) Vnitřní kontrolou jsme zjistili, že do listopadu roku 2018 nám byl svoz a odstranění směsného komunálního odpadu podle našeho názoru správně fakturován svozovou firmou se sníženou sazbou DPH 15%. Od prosince 2018, ale začala svozová firma vykazovat a fakturovat malou část svozu dle vážních lístků, jako návozy od organizací města s DPH 21%. V minulém měsíci začala svozová firma fakturovat DPH 21% i celého svozu oddělených složek (papír, sklo, plast = pozn. do 9/2019 nebyl svoz fakturován, respektive byl smluvně hrazen z odměn od spol. EKO-KOM) 4) DPH u oddělených složek: Mám za to, že složky odděleného sběru jasně spadají do komunálních odpadů, jejichž původcem je jasně město a měly by mít sazbu DPH 15%. Je tomu tak? 5) DPH u směsného komunálního odpadu organizací zapojených do systému města: Máme za to, že by DPH mělo být také 15% a to ze dvou důvodů. Odpad aktem předání na místo svozu od smluvně zapojené organizace do systému dle obecně závazné vyhlášky je právně odpadem města, tedy svozová firma nakládá s odpadem původce = město dle zákona o odpadech. Zákon 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty v příloze č.2 vymezuje služby 38.1 Sběr a přeprava komunálního odpadu a 38.2 Příprava k likvidaci a likvidace komunálního odpadu v první snížené sazbě 15%. V komentáři k příloze je možné se dozvědět, cituji: "V první snížené sazbě daně jsou služby související pouze s odpadem komunálním (38.1 - Sběr a přeprava komunálního odpadu a 38.2 - Příprava k likvidaci a likvidace komunálního odpadu). V informaci „Určení sazby daně při sběru, svozu a likvidaci komunálního odpadu dle novely zákona č. 235/2004 Sb.o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ‚ZDPH‘), účinné od 1. 1. 2009“ uveřejněné na webových stránkách MF dne 27. 1. 2009 pod čj. 18/13276/2009-181 je upřesněn pojem komunální odpad odkazem na zákon o odpadech: „- Pro účely DPH se komunálním odpadem rozumí odpad definovaný v § 4 písm. b) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění. Z uvedeného vyplývá, že za komunální odpad nelze považovat odpad podobný komunálnímu odpadu, který vzniká při nevýrobní činnosti právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Pokud plátce poskytuje služby podléhající jak první snížené, tak základní sazbě daně a úplata je stanovena jednou částkou, je povinen pro účely stanovení základu daně tuto částku rozdělit podle jednotlivých plnění podléhajících platné sazbě daně.“ Domníváme se, že i když se pokyn vztahoval k příloze zákona účinné do konce března 2011, obsah pojmu „komunální odpad“ se nezměnil a uvedená informace MF je i nadále použitelná, neboť s pojmem komunální odpad pracuje i poslední verze přílohy." I kdyby se svozová firma opírala o zvýrazněný výklad, nejsou podle mého názoru příspěvkové organizace právnické osoby oprávněné k podnikání. Podotýkám, že svozová firma není schopna věrohodně změnu účtování DPH nijak odůvodnit (ani tento výklad zjevně nezná), prý „to nastalo“ po změně jejich účetního systému, protože historicky před zapojením do systému města měly organizace jednotlivé smlouvy se svozovou firmou a tak to tak najednou účtují (pozn. dva roky před tím byly již organizace v systému a bylo dle vážních lístků fakturováno jen DPH 15%). Jaký je na to Váš názor? Omlouvám se za obsáhlý popis provázející takto specifický dotaz, ale bylo to nutné k pochopení situace. Předem děkuji za Váš názor.

Názor je pro mne celkem jasný:

a) DPH by firma měla správně rozdělovat na část týkající se odpadu naplňující definici komunálního odpadu - 15% a zbytek - 21%.

Komunální odpad má dvě podmínky - katalogové číslo a dále splnění §4 odst. 1 písm. b). Domnívám se, že nesprávně interpretujete dané znění v tom směru, že aby to nebyl komunání odpad, mělo by se jednat o odpad od podnikajících právnických osob a podnikajících fyzických osob. Tak zákon o odpadech ale nezní - je zde od "právnických osob a fyzických podnikajících osob". Tedy pokud příspěvková organizace přímo ze své činnosti nebo obecní úřad nebo nějaká nezisková organizace produkuje odpad, nemůže se jednat o komunální odpad a tudíž má být skutečně aplikována sazba DPH ve výši 21%. Pokud toto původně fakturovali v sazbě 15%, byla to jejich chyba.

Jinak podotýkám, že Město má tento odpad fakturovat firmám zapojeným v systému v sazbě 21%, nikoliv 15%.

b) ostatní složky odpadu - plast, papír, sklo .... - tady s Vámi souhlasím - v rozsahu,  v jakém je to vztahující se k odpadu od občanů, se jedná o komunální odpad a oni toto musí fakturovat v sazbě 15% (respektive zase by tady mělo být nějaké rozdělení podle podílu odpadu od lidí a zapojených právnických osob a fyzických podnikající osob do systému - tato část by byla v sazbě 21%).

Takže tolik asi rekapitulace problému - problematikou odpadů jsem se dosti zabýval a myslím si, že jak mám v některých věcech dost nejistotu, tak tady si jsem relativně jistý ... - ale samozřejmě o překvapení není nouze.

19/11 2019 Odchodné

Máme v obci uvolněného pana starostu, který byl zvolen do funkce mimořádně v 10/2013, v roce 2014-2018 byl také uvolněným starostou až doposud. Pan starosta chce 3.1.2019 rezignovat nejen z funkce starosty, ale také na mandát (důvodem jsou zdravotní problémy a také vysoký věk). Jen bych si chtěla upřesnit, na jak vysoké odchodné má nárok. Děkuji

Podívejte se do metodiky MV č. 5.5 na tomto odkazu:

https://www.mvcr.cz/odk2/clanek/metodicke-materialy-k-zakonnym-zmocnenim.aspx

Odchodné tam řeší od str. 57. 

Ve vašem případě, pokud nepřetržitě vykonával funkci uvolněného zastupitele po dobu déle než tři roky, tak má nárok na maximální odchodné 3+1, celkem tedy ve výši čtyř měsíčních odměn - při stanovení výše měsíčních odměn se vždy vychází z výše měsíční odměny ke dni zániku mandátu, tedy z jeho aktuální ke dni 3.1.2019 (musíte případně vzít v úvahu meziroční změnu počtu obyvatel, pokud by to mělo na jeho odměnu vliv). Z odchodného se odvádí jen daň, to tam také zmiňují.

Nezapomeňte si od něj nechat podepsat čestné prohlášení k bezúhonnosti, mají v metodice vzor na str. 60, bez toho to nesmíte vyplatit. Jinak výplata musí být jednorázová, pročtěte si to, ať máte splněny všechny podmínky.

A k tomu mu klasicky vyplaťte jeho měsíční odměnu za leden, zde v krácené výši jen za první tři dny výkonu funkce a z toho půjdou ještě klasické odvody. 

19/11 2019 rozpočtová opatření

Mám dotaz ohledně schvalování rozpočtových opatření. Obec má v příjmech schválen rozpočet u daňových příjmů a dotací na položky u nedaňových příjmů na §. Ve výdajích má obec schválen rozpočet na jednotlivé §. Při auditu jsme byli upozorněni na to, že je třeba mít výdej /pokud by hrozilo jeho překročení/, upraven a schválen rozp. opatřením před vyplacením částky. Možná jsem to špatně pochopila. Osobně hlídám plnění i u položek. Pozn. překročení příjmů snad nevadí, nebo ano? Potřebu provést rozpočtové opatření bych chápala, kdyby se jednalo o to,že má obec schválen rozpočet ve výdajích na položky a hrozí překročení, nebo v případě že hrozí překročení výdajů na §, což je případ naší obce. Prosím o vysvětlení. U obce schvaluje rozp. opatření rada obce, která se schází pouze podle potřeby /cca 1x za měsíc/.

Rozpočtové opatření je třeba schválit ve vašem případě jen tehdy, když hrozí překročení výdajů za paragraf celkem. Pak je potřeba upravit tak, aby byla úprava provedena ještě před překročením za paragraf celkem.  Překročení příjmů nevadí, velký výpadek příjmů, kdy by hrozil schodek, je potřeba však také upravit rozpočtovým opatřením.

19/11 2019 Projektová dokumentace

Přeji hezký den, jsme PO, zřizovatelem je kraj. Na budově rodinného domu určeného k sociálnímu bydlení budeme pořizovat přístavbu bezbariérového výtahu, včetně projektové dokumentace, která bude podkladem pro stavební povolení. Dotazuji se na procentní sazbu DPH projektové dokumentace a na procentní sazbu DPH samotné stavby. Předem děkuji za odpověď.

Projektová dokumentace bude v sazbě 21% - nejsou to stavební práce.

Vlastní stavba - podle Vašeho popisu by měla být 15%.

19/11 2019 Smlouva o postoupení pohledávky

Obec uzavřela smlouvu o postoupení pohledávky na doplatek přiměřeného protiplnění rozdílu za akcie SČP a.s.(innogy) , které obec prodala v roce 2006 , nyní na základě rozhodnutí vrchního soudu máme vůči společnosti innogy z titulu doplatku přiměřeného protiplnění za akcie pohledávku ve výši 45.660,-Kč -jistina. Na účet obce přišla úplata za postoupení pohledávky ve výši 41.094,-Kč (90% jistiny dle smlouvy). Prosím o radu jak zaúčtovat.

Jestli tomu správně rozumím, tak prvotně došlo k tomu, že soud potvrdil oprávěnost vaší pohledávky na ten doplatek přiměřeného protiplnění (což jste zatím neměla správně v pohledávkách, neboť to byla pohledávka sporná ...) - nevím přesně, o jaké se jednalo podmínky, ale asi by se účtovalo MD 311(377)/Dal 649 ve výši 64 660 Kč (pokud nebudeme uvažovat tak, že by se navýšila hodnota výnosu z prodeje akcií /účet 661/ - pokud by to bylo tak, že vám byla přisouzena vyšší úhrada za akcie.. - ale opakuji - neznám ten případ).

Následně by se účtovalo postoupení pohledávky - tedy MD 311/Dal 643 ve výši 41 094 Kč a MD 557/Dal 377(311) ve výši 45 660 Kč.

A následně inkaso z pohledávky z postoupení - MD 231/Dal 311 - ve výši 41 094 Kč.

Jen doplňuji - položku zatím 3209, odpa kmenový a.s. - jen odhaduji, nevím přesně dle popisu v dotazu, za jaké plnění vlastně byla původní pohledávka.

18/11 2019 rozpočtové opatření

Budeme dělat rekonstrukci ČOV, kterou budeme financovat z úvěru. Zastupitelstvo schválilo přijetí úvěru, podepsali jsme úvěrovou smlouvu na 32mil., udělali jsme rozp.opatření 8123(přijetí úvěru) 32 mil. a 2321 ve výdajích 32 mil., a následně podepsali smlouvu o dílo. Ale jedná se mi o to, že prostředky z úvěrové smlouvy nemůžeme již letos čerpat, protože staveniště nám předají až příští rok, takže na tu částku 32 mil. nebudeme mít skutečný příjem ani žádné výdaje. Co s těmi 32 mil. v upraveném rozpočtu dělat, ponechat je tam a odůvodnit v příloze proč jsou nevyčerpané, nebo rozp. opatřením je dát pryč, ale když je dám pryč nebudu mít potom krytou tu smlouvu o dílo ., nevím co je správné, můžete mi prosím poradit?

Nejvíce přínosné v tento moment je upravit rozpočet na skutečnost. A pak znovu rozpočtovat přijetí úvěru a investici ve výdajích v letech, kdy se bude realizovat (2020). Smlouva o dílo by měla být kryta buď rozpočtem nebo stř. výhledem rozpočtu, není problém mít uzavřenou smlouvu, která není krytá rozpočtem b.r., ale práce jsou do budoucna, tj. zohlední se v RSV. To rozpočtové opatření není povinné, ale bude to lépe vypadat, aby se nerozpočtoval takto velký úvěr 2x za sebou (když to neupravíte, tak se ale také víceméně vůbec nic nestane).

18/11 2019 prodej dřeva do EU

Prosím o radu, jak účtovat prodej dřeva na Slovensko. Kupující je evidován jako plátce DPH, IČO ověřeno.

Jednalo by se o dodání zboží do jiného členského státu - tedy osvobozeno od DPH. V přiznání k DPH by to šlo na ř. 20 přiznání. K plnění budete muset ještě vyplnit souhrnné hlášení - odkaz dávám níže:

https://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_epo/epo2/form/form_uvod.faces?CPodani=L2xq0r6My9ZfSWiCKyHABbIx&nov=1

Účtování je jinak naprosto standardním způsobem.