Obec účtuje - Vše o účetnictví obcí

Neregistrovaní uživatelé mají možnost procházet zodpovězené dotazy, ale nemohou sami dotazy posílat. Pokud chcete posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.

Dotazy

  • Volby - rozpočtové opatření
    25. 09. 2020

    Dobrý den, jak postupovat, když v září nezasedalo zastupitelstvo, nemáme RO k volbám a výdaje budou? Děkuji

    Asi se vám nestane, že byste měli nekrytý výdaj - výdaje spojené s volbami bývají běžné jako např. cestovné, stravné, materiál apod. Takže vynaložit je z hlediska správce rozpočtu by neměl být problém. Na nejbližším zasedání pak schvalte RO a výdaje přeúčtujte pod příslušný paragraf a ÚZ, jiné řešení tady asi nevymyslíme.

    Je vhodné si toto do budoucna ošetřit v rámci přesunu pravomocí - nevím, jak to máte nastaveno, ale uvedené by nemuselo být nutně řešeno v rámci RO, stačila by změna rozpisu rozpočtu (min. u značení ÚZ, tam je opravdu neefektivní mít jako závazný ukazatel toto povinné značení). Také je vhodné přenést pravomoci na starostu (pokud nemáte radu, jinak na radu), ohledně podobných  "povinných" výdajů, pak by ani schválení výdajů na paragraf voleb nemuselo být schvalováno v ZO. 

  • Vznik a zánik mandátů po nových volbách do ZO
    25. 09. 2020

    V naší obci byly 19.9.2020 mimořádné volby do zastupitelstva obce, výsledek je takový, že 4 členové jsou původní z jedné strany a 3 z druhé -nováčci. Jde mi o to, že vznik mandátu původním členům zaniká v den voleb t.j.19.9.2020, tím by tedy neměly mít nárok po tomto datu na odměnu až do ustavujícího zastupitelstva. Na odměnu by měl nárok pouze starosta a místostarosta? Dále ale se vznikem nového mandátu by tedy nárok měly, měla bych je defacto přihlásit zpět na ZP .Vzhledem k tomu, že není úplná jistota, zda z mandátu neodstoupí a vlastně jakou výši odměn si zvolí v ustavujícím zastupitelstvu (nezvyšovali si v lednu), přikláním se k názoru, že odměním starostu+místostarostu,2 původní členy poměrnou částkou k 19.9.a vyčkám na ustavující zastupitelstvo, ostatní členy odměňovat nebudu.

    Vyplývá to ze zákona o obcích, MV se k tomu vyjadřuje v metodice č. 5.5., najdete jí na odkazu:

    https://www.mvcr.cz/odk2/clanek/metodicke-materialy-k-zakonnym-zmocnenim.aspx

    Odpověď najdete na str. 47. Myslím, že je to ještě konkrétněji (výpočty apod.) řešeno i v metodice č. 6.2, ale každopádně závěr by měl být, že všem současným členům zastupitelstva končí mandát prvním dnem voleb (tedy i odměňování) - výjimkou je jen starosta a místostarosta (bez ohledu na to, zda jsou uvolnění či neuvolnění) - těm náleží odměna až do doby zvolení nového starosty a místostarosty (i kdyby nebyly znovu zvoleni jako členové ZO). Výjimka je také u členů rady - to v metodice najdete popsané, ale na radu se neptáte. 

    Nevím moc, co myslíte tím, že 2 původní členy odměníte poměrnou částkou k 19.9. - tak byste měla odměnit všechny "běžné" členy zastupitelstva - i těm, kteří byli zvoleni znovu, totiž končí mandát k prvnímu dni voleb a začíná jim zase až složením slibu na další období - takže i jim byste měla vypočítat odměnu jen do 19.9. včetně (kromě těch výjimek - starosta, místostarosta, rada). 

    Podívejte se i do té metodiky č. 6.2., tam je na str. 75 tabulka, komu náleží odměna až do doby zvolení nových osob. Dále se tam uvádí, že zastupitelé, kteří nejsou v uvedené tabulce uvedeni, mají být odměněni poměrově jen do prvního dne voleb, jak vám píšu výše. 

    Ono to celé i vyplývá z koncepce odměňování zastupitelů v souladu se zákonem o obcích - původní usnesení k odměnám pozbývá novými volbami platnost a nové ZO musí stanovit nové odměny, takže logicky ani nelze nově zvolené zastupitele (byť byly členy původního ZO), odměňovat ve volebním mezidobí ve výši, kterou stanovilo původní ZO. Viz str. 99 a dále metodiky 6.2.

    Jsou i výjimky, kdy by člen ZO vykonával ve volebním mezidobí nějaké jeho "neběžné" funkce, pak by nárok na odměnu mohl mít, ale to jsou speciální případy, vše najdete popsané v uvedených metodikách (musel by to být případ z té tabulky na str. 75 metodiky 6.2).

  • Člen volební komise a zároveň člen zastupitelstva-odměna
    24. 09. 2020

    Chtěla bych se ujistit s odvodem soc. a zdr.pojištění člena volební komise. Neuvolněný zastupitel obce pobírá odměnu za člena komise a výboru obce (celkem 4tis). Z této odměny odvádíme zdravotní pojištění a zálohovou daň. V říjnu 2020 bude zároveň místopředseda volební okrskové komise voleb do Zastupitelstva Středočeského kraje a do 1/3 Senátu Parlamentu ČR. Tento příjem rozdělím částečně do září a částečně do října. Připočítává se tento příjem k příjmu neuvolněného zastupitele? (ohledně sociálního nebo zdravotního pojištění).

    Tady asi nebudete muset moc řešit souběh odměn, protože neuvolněný zastupitel neplatí z odměny sociální pojištění, ale jen zdravotní a člen OVK naopak neplatí zdravotní pojištění, ale případně jen sociální (pokud součet příjmů malého rozsahu je u něj v jednom měsíci více než 3000 Kč). Vyplývá to i ze stanoviska MPSV, kde se píše, že při placení sociálního pojištění člena OVK nehraje roli, zda je zároveň členem zastupitelstva. Z hlediska jeho odměny jako člena OVK musíte jen posoudit, jestli u vás nemá jiné zaměstnanání malého rozsahu (např. DPČ), ale s příjmem zastupitele se to nesčítá. Jestli bude mít celkem příjmy v jednom měsíci do 3000 Kč (ze všech zaměstnání malého rozsahu), tak se z odměny neplatí sociální pojištění. Vysvětlujeme to i v nedávném dotazu "Výplata odměny - volby" z 21.9.2020, kde najdete i odkaz na stanoviska MV a MPSV. 

    Jinak většinou ty souběhy umí z hlediska pojistného řešit mzdové programy, když propojíte odměnu OVK s jeho odměnou zastupitele - tím si to můžete ověřit (dodavatel mzdového programu vám případně poradí, jak to udělat). 

  • Převod movitých věcí (popř. operativní evidence)
    24. 09. 2020

    Dobrý den, chystá se převod (dar.smlouva) na obec od neziskové organizace (zabývající se sportem). ZO odsouhlasilo tuto dar.smlouvu, ve které se hovoří o pozemku, jehož součástí je i stavba s č.p...., obč.vybavenost. Ještě nebyla tato dar. smlouva podepsána. Nyní nachystala organizace i předávací protokol, ve kterém stojí i movitý majetek jako např. ribstol, lavičky, židle a mnoho dalších věcí. Myslím, že toto nebylo součástí dar.smlouvy a nebylo tudíž i schváleno v ZO. Bylo mi řečeno, že je to pouze OP (operativní evidence). Myslím, že by i tento majetek, který již má nižší hodnotu měl být schválen ZO a hlavně předán i s účetní hodnotou. Org. tvrdí, že některé věci jsou již na vyřazení. Jak v této věci postupovat? Má organizace vyřadit ještě před darováním obci nebo má vyčíslit hodnotu majetku, ale musí být ještě schváleno na ZO, obec převzít, inventarizovat, očíslovat apod. a následně vyřadit tento majetek, pokud je k vyřazení? Mnohokrát děkuji za informaci.

    Neznám přesné znění darovací smlouvy, možná v ní je třeba odkaz na předávací protokol? Nějaké vodítko k tomu, že vám převádí i movité věci. Ale jinak u movitých věcí (obecně u veškerého majetku, který se nezapisuje do KN) není potřeba písemná smlouva, takže nemusí být ve smlouvě zmíněno. A ZO dle § 85 písm. a) zákona o obcích schvaluje jen nabytí hmotných nemovitých věcí, takže nemusíte mít v ZO schváleno nabytí movitých věcí.  U movitých věcí by nabytí měla schválit rada (dívala jsem se, že máte), ale nevidím to jako tak zásadní (můžete nechat dát schválit na nejbližší nebo ať jen vezmou na vědomí), důležitější je, aby rada schvalovala pozbytí movitých věcí než nabytí. 

    Jinak pozor na to, že neziskové organizace nejsou vybranou účetní jednotkou (VÚJ jsou definované v § 1 odst. 3 zákona o účetnictví), takže nepřebíráte automaticky jejich ocenění (to jen v případě bezúplatných převodů mezi VÚJ), ale darované věci máte ocenit tzv. reprodukční pořizovací cenou (zjednodušeně řečeno aktuální hodnotou věcí). Není vyloučeno, že jejich ocenění od převodce bude možné považovat za RPC, ale to spíše v případech, kdy je to nový majetek a oceňuje se tedy nákladovou cenou převodce. U stavby a pozemku to asi bude chtít znalecký posudek, u pozemku se dá vypočíst z oceňovací vyhlášky, u stavby je to složitější. U movitých věcí stačí nějaký podložený odhad ceny (např. ceny za nové snížit o odhadnuté opotřebení). 

    K tomu vybavení - neumím takto na dálku posoudit, v jakém je stavu. Zařaďte do majetku jen ty věci, které si chcete nechat a jsou pro vás využitelné, ostatní nepřebírejte (je vhodné se s nimi domluvit, ať vám je nedávají do protokolu - pro vás je to méně práce), popř. je přeberte jen jako materiál (životnost kratší než rok - kdybyste je např. chtěli pak prodávat nebo jinak likvidovat). To už je na vzájemné domluvě. 

    Stavbu zařadíte 021/401, pozemek 031/401, movité věci pak podle hodnoty - např. 902/999, DDHM zápisem 028/088 a 558/649 (když to je převod od jiné než VÚJ). 

  • Nákup vozu na leasing
    24. 09. 2020

    Dobrý den, jsme příspěvková organizace města, plátci DPH (kráceného) ,zakoupili jsme na leasing Multicaru. Leasingová společnost nám vyfakturovala mimořádnou splátku včetně DPH. účtováno: 381 MD, 343 MD/321 D Dále zaslaná faktura pouze na DPH ( dříve bylo u měsíčních splátek). Nevíme zda máme účtovat jako mimořádnou splátku a během 60 měsíců časově rozlišovat nebo rovnou účtovat na účet 518. Prosíme poradit. Splátkový kalendář je jistina, úrok a pojištění - účtováno na účet 518 a 549. Děkujeme za odpověd

    Tato změna vyplývá z toho, že od 1. 1. 2020 se změnil zákon o DPH a toto naplňuje charakteristiku "přenechání věci" - tedy DPH se má odvést ze součtu splátek a budoucí kupní ceny najednou hned při přenechání věci.

    Pokud byste měli plný odpočet DPH na vstupu, tak je to hrozně jednoduché:

    - zaúčtovali byste zbytek základu daně a souvisejícího DPH např.:

            MD 395/395 - základ daně

             MD 343/Dal 321 - DPH

    Jenže pravděpodobně budete mít jen částečný nárok na odpočet DPH (předpokládám nějaký poměr). Potom to nemůžeme mít celé na MD 343 - ale byla by tam jen poměrná část, kterou odčítáte. Zbytek bych navrhoval dát také na MD 381 s tím, že byste to potom zahrnuli do rozlišování do nákladů na dobu 60 měsíců ...

  • platební výměr
    23. 09. 2020

    V roce 2013 jsme dostali neinvestiční dotaci na revitalizaci zeleně. Finanční úřad nám více než rok prováděl kontrolu a výsledkem jsou platební výměry za porušení rozpočtové kázně, které jsme sice rozporovali, ovšem neúspěšně. Byl nám vyměřen odvod do Národního fondu a do fondu SFŽP, můžete mi, prosím, poradit jak účtovat? Setkávám se s tímto případem poprvé a snad naposledy. Mockrát děkuji.

    Odvod za porušení rozpočtové kázně je sankční platba - účet 542, odpa účelu původní dotace, pol. 5363. Závazek na str. D na účtu 347. 

  • Penzijní připojištění
    23. 09. 2020

    Naše obec má uzavřenou kolektivní smlouvu s odborovou organizací, kde jedním z bodů je , že zaměstnavatel bude přispívat zaměstnancům, se kterými má uzavřen pracovní poměr na dobu neurčitou, na důchodové připojištění ve výši 100,- Kč. Chtěla bych se zeptat, jestli musíme mít ještě tento příspěvek zaměstnavatele upraven vnitřní směrnicí, příp. zda-li lze tento příspěvek vnitřní směrnicí zvýšit, aniž by se měnila kolektivní smlouva. Finanční prostředky jdou z rozpočtu obce.

    Pokud bylo uzavření kolektivní smlouvy schváleno odpovědnou osobou (zde rada nebo starosta), tak se nemusí poskytnutí příspěvku upravovat duplicitně interním předpisem. Interní předpis se vytváří hlavně kvůli tomu, aby se stanovila pravidla (komu, jaká výše apod.) a bylo to řádně, jako příspěvek zaměstnancům, schváleno. Jestli toto je zajištěno kolektivní smlouvou, pak není třeba to blížeji upravovat. 

    K druhé části dotazu - omlouváme se, ale to už je právní, nikoliv účetní dotaz, takže vám na něj nemůžeme závazně odpovědět.  Osobně si ale myslím, že pokud dodržíte pravidla stanovená v kolektivní smlouvě, tak interně si můžete klidně částku navýšit, to snad nemůže být ze své logiky bráno jako porušení kolektivní smlouvy (a o nic jiného zde nejde, vy jako zaměstnavatel můžete stanovit příspěvek v jaké výši chcete, jen je potřeba, když máte takovou smlouvu uzavřenou, nebýt v rozporu s ní). Snížení příspěvku pod 100 Kč už by porušení smlouvy bylo, ale to váš záměr není. 

  • Vyřazená nedobytná pohledávka
    23. 09. 2020

    Dobrý den, manželé M... nám od roku 2009 dlužili 27 000Kč za nájemné. Rada obce rozhodla v roce 2019 odepsat nedobytnou pohledávku. Tu jsme chvilku evidovala na účtu 905 a následně z účtu odepsala. Stal se zázrak a přišla maminka pana M... a pohledávku v hotovosti uhradila. Můžete mi poradit s účtováním? Na podrozvaze už pohledávka není. Děkuji.

    Zaúčtuje se jen 231  s RS bytu (3612, pol. 2111 nebo 2132) MD/ 643 D - Výnosy z vyřazených pohledávek. Nic jiného není potřeba účtovat. 

  • Příspěvek ZŠ na opravu balkónu
    23. 09. 2020

    Chci se zeptat jak mám rozpočtově zaúčtovat, příspěvek ZŠ určený na opravu balkónu (jedná se o budovu školy) ve výši 130 tis. Kč.

    Účetně je to jako běžný příspěvek na provoz - účet 572, odpa 3113, pol. 5331. Ověřila jsem si, že jste zřizovatelem školy v obci, takže máte určitě na mysli transfer vlastní PO. Je jedno, jestli se to právně schválí jako běžný nebo neběžný příspěvek na provoz, účtování je v obou případech stejné, jen případně oddělit org ty neběžné příspěvky (popř.  definované jako dary). Případně prosím doplňte na iva@obecuctuje.cz, s čím máte starosti? 

  • Dotace z OPŽP a NPŽP na jednu akci
    22. 09. 2020

    Jedná se o propočet přidělených dotací. V letošním roce obec začne s výstavbou kanalizace a čistírny odpadních vod. V roce 2017 jsme žádali o dotaci z OPŽP, která nám bych schválena s výši přidělené dotace 18 150 755,35 Kč. V letošním roce jsme zkusili podat další žádost o dotaci na tu stejnou akci z NPŽP, a dotace nám byla poskytnuta v celkové výši 27 413 350,42 Kč, ale v rámci již schválené dotace z OPŽP byla tato celková výše pokrácena o již přiznanou dotaci z OPŽP a konečná přidělená dotace ve výši 9 262 595,07 Kč. U každé žádosti se vycházelo z jiného rozpočtu. Zaúčtování dotace problém není, myslím, že mám i dobře určený účelový znak, ale vůbec si nevím rady, jak jednotlivé faktury rozúčtuji. Bude se muset každá faktura rozpočítat na jednotlivé dotace (tj. u každé faktury budou oba UZ)? Jestli ano, tak jaký bude postup. A jednak si myslím, že nám výše dotace z OPŽP bude přepočítána, protože při podání této žádosti o dotaci jsme nebyli plátci DPH a při podání druhé již ano. 1) Dotace z OPŽP (OPŽP program 11531 - IV), UZ 15974, nástroj 106, zdroj 5 (vše je investice) Celkové výdaje projektu: 29 774 023,51 Kč (včetně DPH 21%) Celkové způsobilé výdaje projektu: 28 471 773,11 Kč (včetně DPH 21%) Celkové nezpůsobilé výdaje projektu: 1 302 250,40 Kč (včetně DPH 21%) Z toho dotace – příspěvek unie 63,75% 18 150 755,35 Kč Při žádosti u tohoto projektu jsme NEBYLI plátci DPH, DPH v rámci projektu je způsobilé 2) Dotace ze SFŽP v rámci Národního programu Životního prostředí 4/2019, UZ 90992 (vše je investice) Celkové výdaje projektu: 52 406 713,78 Kč (včetně DPH 21%) Celkové způsobilé výdaje projektu: 43 001 333,70 Kč Celkové nezpůsobilé výdaje projektu: 9 405 380,08 Kč Základ pro stanovení podpory ve výši: 14 529 560,90 Kč Z toho dotace 63,75% 9 262 595,07 KČ Při žádosti u tohoto projektu jsme JIŽ BYLI plátci DPH, DPH v rámci projektu je nezpůsobilé Obec žádala na realizaci akce čistírna odpadních vod a kanalizace o poskytnutí podpory z NPŽP formou investiční dotace v celkové výši 27 413 350,42 Kč. Tento požadavek na podporu představuje 63,75 % z celkových uznatelných nákladů akce ve výši 43 001 334,00 Kč. S ohledem na schválenou žádost v rámci OPŽP na shodný předmět podpory došlo k úměrnému ponížení požadované výše podpory a základu pro stanovení podpory v rámci této Výzvy. Projekt implikuje vícezdrojové financování. Dotace bude poskytnuta v celkové výši 27 413 350,42 Kč, z toho dotace z OPŽP v objemu 18 150 755,35 Kč, dotace z prostředků Fondu ve výši 9 262 595,07. Celková dotace představuje 63,75 % z celkových způsobilých výdajů projektu, přičemž výše způsobilých výdajů v rámci OPŽP činí 28 471 773,10 Kč a v rámci této Výzvy 14 529 560,90 Kč. Děkuji

    Úplně správně byste měli každou fakturu rozpočítat, problém to nebude u OPŽP, tam prostě vezmete 63,75 % způsobilého výdaje, u NPŽP je propočet složitější, tam tedy lze pak dooznačit souhrnně ve výši dotace. Nebo byste museli určit procento dotace - kolik % ze způsobilých nákladů je přiznaná dotace 9 262 595,07 KČ. Já se moc nevyznám v tom, že jste jim předložili celkové náklady 52 406 713,78 Kč, když na OPŽP jsou 29 774 023,51 Kč, ale jestli je to informačně s NPŽP nějak zajištěno (že ví, že celkové náklady budou nakonec 29 mil. Kč a i přesto platí dotace 9 mil. Kč), tak se zjistí podíl dotace NPŽP na celkových způsobilých výdajích 28 471 773,11 Kč  - to vychází cca na 32,5 % - tímto poměrem tedy značit ÚZ 90992 - ono to stačí odhadem a pak zkorigovat konečnou fakturou, důležité hlavně je, aby součet v letech pro jednotlivé značení odpovídal výši jednotlivé dotace. 

    Ohledně DPH - je potřeba si nejprve ujasnit, zda budete nebo nebudete uplatňovat odpočet. A to podle toho, jak bude s kanalizací nakládáno. Jestli jí budete provozovat sami nebo jí někomu pronajmete s DPH, pak lze uplatit odpočet. Pokud by nesloužila z vašeho hlediska k ekonomické činnosti (např. byste jí někomu dali do výpůjčky), pak byste neměli nárok na odpočet, ale zde je určitě záměr mít nárok na odpočet. Pak je to ale potřeba dopředu dohodnout s poskytovatelem - dotace bývají nastaveny tak, že DPH je způsobilé tehdy, když nemáte nárok na odpočet, takže u té první dotace by bylo dobré kontaktovat poskytovatele, že jste plátci, jak to máte s odpočtem, ať se případně upraví výše přiznané dotace. U té dotace z NPŽP vám to asi již přiznali bez DPH. 

  • dotace z MŽP origran 11531 parkové úpravy
    22. 09. 2020

    Obci byla poskytnuta dotace na parkové úpravy v obci. 60 % dotace a 40 % vlastní zdroje. Realizace projektu je do roku 2023. Typ financování ex post. Dívala jsem se na předchozí dotazy a pochopila jsem to správně, když budu účtovat takto ? - na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace celá výše dotace 955/999 - každý rok příjem dotace 231xx pol. 4116 ÚZ 15011, org, snížení podrozvahy 999/955 - přijaté faktury 3745 5169 s rozdělením na dotaci (ÚZ a org) a vlastní zdroje (org) - k 31.12. dohada 60% z celkově vynaložených nákladů 388/672 - konečné vyúčtování 346/388 a 472/346 Ztratila jsem se však v nástroji a zdroji. S dovolením Vám ho pošlu e-mailem. Je patrné z rozhodnutí, že peníze přijdou ještě letos ? Mám příjem narozpočtovávat ? Výdaje narozpočtovány mám podle rozhodnutí na dotaci a vlastní zdroje. Děkuji za Váš čas. Doklady za rok 2019 pouze ručně označím ÚZ a org .

    Pro OPŽP je nástroj 106, ten budete používat u příjmů i výdajů ve výši dotace (k ÚZ) spolu se zdrojem 5, u vlastního podílu použijete také nástroj 106, ale zdroj (prostorový původ) 1. 

    Výdaje musíte narozpočtovat podle toho, kolik plánujete v jednotlivých letech vynaložit (např. podle smlouvy o dílo), příjem pak podle rozhodnutí a podmínek dotace. 

    Já v zaslaném rozhodnutí na konci v přehledu klasifikace SR v aktuálním roce nevidím poslední sloupec (rok 2020), ale píší, že to není závazné - píší, že pokud podmínky neurčí jinak, tak je závazný sloupec "celkem v letech". Takže tady záleží na podmínkách, které jsou přílohou rozhodnutí - jakým způsobem to budou proplácet. Uvádí ex post, ale to může znamenat i proplácení jednotlivých faktur - takže příjem rozpočtujte v souladu s podmínkami dotace - jestli vám např. vždy proplatí fakturu, tak příjem i výdaj podle toho, jak plánujete postupně projekt realizovat. 

    A ano, doklady z minulého roku nelze zpětně dooznačit, je dostačující ručně dopsat značení na doklady, správně se má i značit až od doby, kdy je dotace závazně přiznaná.

  • Dotace MMR - TZ osvětlení škola a oprava střechy
    22. 09. 2020

    Dobrý den, chtěla bych se ujistit, že můj úsudek je správný. Dostali jsme dotaci od MMR na rekonstrukci střechy a osvětlení ZŠ. Rozúčtování dotace na investici a neinvestici jsou mi jasné. Dle pokynů od MMR. Nyní se dostávám k fakturám za provedené práce. Není jasně uvedeno co která faktura na co byla. Je k tomu sice nějaký výpis prací, ale v tom se nevyznám a přiznám se nechce se mi rozpytvávat po položkách, které jsou na dvě stránky. Tak jsem si každou fakturu rozúčtovala dle poskytnuté dotace ( 39% střecha a 61% světla). Zhotovitel nám vystavil faktury na práce, kde je uvedeno, že daň odvede zákazník - přenesená daňová povinnost. Jelikož je to obecní majetek žádná ekonomická činnost, tak bych měla uplatnit daň podle § 92a bez nároku na odpočet. Takže uvedu v kontrolním hlášení v B.1. a v přiznání uvedu na řádku 10. Uvádím někde ještě skutečnost, že je to bez odpočtu? Jsem v této problematice co se obcí týká nováčkem a potřebovala bych si tuto problematiku více osvětlit. Předem děkuji za odpověď.

    Takto - neumím vyhodnotit identifikovatelnost položek na faktuře - tedy k tomuto se neumím vyjádřit.

    Pokud u vaší obce neprobíhá na objektu jakákoliv ekonomická činnost, tak si myslím, že se spíše neměl režim PDP aplikovat - ale budiž - vycházejme z toho, že se již použil ...

    Potom skutečně budeme v přiznání na ř. 10 a již se to nikam nepíše (jen raději upozorňuji, až budete podávat přiznání a budete si to případně kontrolovat na portálu finanční správy, tak vám to bude hlásit propustnou chybu - hlídá rovnost ř. 10 a 43 - samozřejmě ale pokud se neuplatní odpočet DPH, tak nerovnost je správně). V kontrolním hlášení to skutečně půjde na B.1. a tím končíme.

    To, že se odpočet DPH neuplatńuje, nikde neuvádíte - jen neuplatněné DPH účtujete podle svého charakteru ve vašem případě na investici (042) a opravu (511).

  • Tvorba fondu VH majetku
    22. 09. 2020

    Obec dle směrnice vytváří rezervy na obnovu VH majetku. Směrnice byla schválena v roce 2017 a každý rok dávám na § 2310 5901 – nespecifické rezervy částku 115 084,00 Kč. Nyní mám v Návrhu rozpočtu na rok 2021 částku 575 420,00 Kč a rozpočet je kvůli tomu schodkový a schodek bude neustále narůstat. Napadlo mě to vyřešit tím, že obec má kromě hlavního ZBÚ ještě účet spořící, na kterém je v současnosti cca 1 303 567,93 Kč a na tomto účtu by se rezerva tvořila. A teď nevím, zda-li to jde a jak to nejlépe ošetřit. Zastupitelstvo asi bude muset přijmout nějaké usnesení, že se ke konci roku převede ze spořícího účtu na hlavní ZBÚ částka 728 147,93 Kč, aby na spořícím účtu zbyla jen ta tvorba fondu ve výši 575 420,00 Kč (115 084,00 Kč X 5 let) a nějakým usnesením určit, že se bude každoročně k nějakému datu převádět částka 115 084,00 Kč na spořící účet? Je nutno to popisovat v účetní závěrce? A taky na tom spořícím účtu jsou nějaké úroky, ty by asi byly součástí fondu? Nebo jestli Vás napadnou ještě nějaké záludnosti? Děkuji za radu a pomoc.

    Museli byste změnit směrnici o tvorbě rezervy a např. vytvořit si fond - pěněžní fond dle zákona č. 250/2000 Sb. a na něj posílat ročně peníze. Budou vám růst úspory na pol. 8115, ale nebude se zvyšovat schodek rozpočtu v rozdílu mezi příjmy a výdaji. K tomu je potřeba usnesení zastupitelstva a schválení pravidel fondu - jeho tvorbu a použití včetně výše přídělu. Úroky mohou být součástí fondu. Spořící účet by se pak vedl jako účet 236.  Ve zdrojích na účtu 419. 

  • DPH - rozšíření vodovodu
    22. 09. 2020

    Naše obec vybudovala v r. 2015 vodovod (v té době ještě nebyla plátce DPH), který se v letošním roce rozšiřoval. Obec se stala v květnu 2020 plátcem DPH a faktura za rozšíření vodovodu byla nyní dodavatelem vystavena v režimu přenesené daně. Vzhledem k tomu, že jsme plátci DPH teprve krátce a nemáme dostatek zkušeností s DPH, nejsem si úplně jistý, jestli je faktura vystavena správně. Vodovod je sice v majetku obce, ale provozuje jej jiná firma (Vodárny a kanalizace), která dodává vodu a zároveň si fakturuje vodné a stočné sama. Podle mě se tedy nejedná o ekonomickou činnost obce a faktura by měla být v normálním režimu (cena bez DPH + DPH). Je moje mínění správné? Pokud by byla faktura v pořádku (tedy režim PDP), jak prosím vyplnit daňové přiznání k DPH? A bude se účtovat rozšíření vodovodu jako technické zhodnocení? Děkuji za odpověď

    Tady jde o to, v jakém právním vztahu je vodovod provozován.

    Pokud jej provozují bezúplatně (tedy nechcete od nich peníze za to, že užívají váš vodovod), potom tam skutečně ekonomickou činnost neděláte a potenciálně by ta fakturace spíše měla být mimo režim PDP. Na druhou stranu bych ale i v této situaci režim PDP již nechal (nechtěl to opravovat)  - odkazoval bych se na to, že je zde třeba ekonomická činnost do budoucna možná (třeba vlastní provozování, případně pronájem ...). Tedy klidně bych prodanil (tedy jen ř. 10 přiznání a již ne ř. 43) a jen neuplatnil odpočet.

    Je ale možné, že provozovatel hradí nájemné - potom sice neprovozujete a neinkasujete vodné, ale úplatou za používání majetku je nájem - v této variantě by se měl určitě aplikovat režim PDP a co je důležité - pokud by byl nájem s DPH, tak byste měli nárok na odpočet daně. Tedy zdanění by bylo na ř. 10 a odpočet na ř. 43 přiznání.

    K zaúčtování - u liniových staveb je vždy problém určit, kde končí jedna stavba a začíná druhá - pokud je to nějaká nová větev (třeba identifikovatelná v rámci nějaké ulice, části obce) - potom klidně zavést i jako samostatný majetek. Ale varianta TZ původního vodovodu je také možná - jen prosím v obou případech popisujte na kartu majtku, co je v něm vše zahrnuto.

  • všimné,dýško?
    21. 09. 2020

    dobrý den, provozujeme v hč občerstvení, platba hotově i kartou, jsem plátci dph. Prosím, jak účtovat tzv. dýško, všimné? co s tím? Děkuji

    Přiznám se, že tuto situaci neumím moc z praxe. Vím, že tato problematika byla otevřena v rámci EET (EET se vás netýká).

    Závěr by měl být takový, že:

    - spropitné (pokud zůstává provozovateli restaurace) nebude podléhat DPH - s výjimkou případů, kdy by spropitné bylo přímo vyžadováno (což asi u vás nebude)

    - samozřejmě se ale jedná o výnos - účtoval bych jej např. na 649. 

← Novější dotazy

Návrh a tvorba webu