Dotazy

Neregistrovaní uživatelé mají možnost procházet zodpovězené dotazy, ale nemohou sami dotazy posílat.
Pokud chcete posílat vlastní dotazy, musíte se registrovat, případně se přihlásit.

Rozbalit vše | Sbalit vše

3/4 2020 Připojení k síti E.ON

Jak zaúčtovat připojení k síti E.ON u stávajícího odpisovaného majetku? Zařadit do majetku a navýšit tak cenu majetku nebo je možné zaúčtovat jako službu pol.5169? Od podpisu smlouvy musíme zaplatit 4000 Kč do 14dnů, jako poplatek za podíl na oprávněných nákladech a druhou část 4000 Kč do 7 měsíců od uzavření smlouvy. Děkuji za odpověď.

Pokud byste odběrné místo zřizovali při budování stavby, patřil by tento náklad podle vyhlášky do ceny stavby. Pokud to platíte k dokončené stavbě, pak je to náklad - účet 549, odpa podle účelu stavby, pol. 5909. Ještě je možnost, pokud byste např. budovali novou elektropřípojku ke stavbě - nový pilíř s kabelem, pak by úhrada podílu na nákladech měla vstoupit do ceny elektropřípojky. Můžete dotaz upřesnit již zdarma na iva@obecuctuje.cz - hlavně důvod pořízení a vztah k majetku (budova, přípojka). 

3/4 2020 Finanční náhrada

Dobrý den, jsme povinni zaplatit SPÚ finanční náhradu z převodu části pozemků dle § 8,22 odst. 16 zák.,č.503/2012 o SPÚ, pozemek obec převedla třetí osobě ( rok 2013) . Jak máme vzniklý výdaj zařadit rozpočtově, v případě použití položky 3639, 6130, nevím jak výdaj zařadit do účetnictví, když pozemek již nevlastníme... Předem děkujeme za odpověď.

Pokud byste pozemek, který vám dříve PF převedl, vlastnili, museli byste ho vrátit. Jelikož ho nevlastníte (mezitím jste ho převedli na třetí osobu), tak máte zaplatit finanční náhradu, obsahově by se to dalo chápat jako sankce za to, že jste pozemek nevyužili k účelu, k jakému vám byl převeden, tzn. byla by možnost účtovat to na účet 542, odpa 3639 pol. 5363. Spíše bych to ale chápala jako náhradu škody, která SPÚ vznikla tím, že jim pozemek nemůžete vrátit, v zákoně se hovoří o náhradě, nikoliv o pokutě, pak by asi více odpovídal účet 549 s pol. 5192. Váš náklad to každopádně je, máte povinnost jim to zaplatit, resp. SPÚ má právo náhradu po vás požadovat. 

3/4 2020 Stanovení pořizovací ceny - osobní automobil

Příspěvková organizace si v roce 2019 pořídila nové osobní auto. Při veřejnosprávní kontrole jsme zjistili, že organizace zahrnula do pořizovací ceny automobilu i tyto doplňky: - kompletní sadu zimních pneumatik á 18.540,- Kč, - povinnou výbavu á 700,- Kč - a gumové koberce á 900,- Kč Na faktuře jsou tyto věci vyčísleny samostatně jako doplňky prodejce. My se domníváme, že tyto doplňky neměly být do pořizovací ceny automobilu zahrnuty. Příspěvková organizace se brání tím, že osobní auto vysoutěžila i s těmito doplňky a pokud se vše pořídí takto najednou, tak se to může vše dát do pořizovací ceny. Co vše by mělo být tedy součástí pořizovací ceny? Je správné tyto výše uvedené položky zaúčtovat do pořizovací ceny auta, pokud byly pořízeny najednou s vozidlem? Nebo se měly výše uvedené doplňky zaúčtovat do spotřeby? Děkuji moc.

Zimní pneumatiky jsou v režimu náhradních dílů, do pořizovací ceny by se neměly zahrnovat, zrovna tak gumové koberce jsou spotřební materiál. Jedině možná ta povinná výbava je k diskuzi, že každé auto jí podle předpisů mít musí, jinak se vystavujete možným sankcím, tam by se to uznat dalo. Ono je to celé o určení hranice, která věc je nezbytná k tomu, aby auto bylo provozuschopné (mj. i z hlediska předpisů) a je součástí auta a která věc už je samostatná a není nezbytně nutná k plnění funkce majetku. Argumentovat tím, že je to v rámci jedné faktury (popřípadě jednoho VŘ) a proto se to zahrne to ceny majetku obecně, nelze, např.  židli také nedáte do ceny stavby jen proto, že je na faktuře se stavebními pracemi, tento princip používáme případně jen u hodně nevýzamných částek, kde by bylo rozdělení částek neúměrně pracné výsledku. Nad koberečky bych přimhouřila oko, jsou účelově pro auto...to ale zimní pneumatiky také - tam je však to, že MF má v pokynech, že se jedná o náhradní díly, je to zvyklost - toho si může všimnout a pokritizovat kde kdo, je to zažité, že do ceny nepatří. Lze však také "přimhouřit oko" kvůli tomu, že se jedná o pořízení současně s vozem, pak se často nezbytné náhradní díly do ceny dávají. Upřímně - lze opravdu vyhodnotit obojím způsobem a ani jedno není úplně špatně - můžeme se někdy rozhodovat i o záměru účetní jednotky - pro zahrnutí do ceny také hovoří to, že požadované bylo součástí VŘ. 

3/4 2020 zálohy vodné

Dobrý den. Potřebovala bych prosím poradit. Každý rok jsme platili zálohy na vodu a v následujícím roce bylo vyúčtování, kde nám většinou vraceli. V roce 2019 jsme poprvé neplatili zálohy na vodu. Obec (sousední s kterou vlastníme vodojem) posílali vždy i nám zálohy, pak následující rok se vyúčtovávalo. V roce 2019 se poprvé neplatilo a nyní nám přišlo rozhodnutí kolik máme zaplatit. Zasílám v příloze mailem. Vždy jsme účtovali : 231 41 2310 5365 D 314 70 MD Zálohu od obce sousední 231 41 2310 5365 MD 311 D pak vyúčtování : 231 41 2310 2324 MD 378 100 D 389 MD 378 D 314 MD - 378 D- 389 MD 672 D a vratka sousední obci za přeplatek na zálohách: 2310 2324 MD - 315 D 315 MD 388 D 315 MD- 324 D- 549 MD 388 D V roce 2019 jsme zálohy neplatili a rovnou teď přišlo kolik máme uhradit a obci VK jsem zaslala také kolik nám mají uhradit podle skutečného odběru. Ke konci roku 2019 jsem dělala dohady 538 MD 200 0000,- Kč 389 D 200 000,- Kč A na Obec VK 388 MD 67 378,- Kč 649 D 67 378,- Kč Nyní jsem uhradila 175 234 podle výměru a obec VK nám uhradili 67 378 Kč. Jak prosím zaúčtovat náš výdej 175 234,- Kč a příjem od obce VK 67 378,- Kč Děkuji

Já moc tomu vašemu systému účtování nerozumím, resp. to vypadá zbytečně složitě. Z přílohy vyplývá, že je to správní poplatek za odběr podzemní vody. Předně je potřeba si vybrat, jestli budu účtovat tu přefakturovávanou spotřebu sousední obce přes náklady a výnosy nebo přeprodejem, vy jste uvedeni jako poplatník, tak bude asi spíše správnější nechat to u vás celé na účtu 538 a náhradu od obce na účet 649, jak účtujete. Nejprve ještě pár poznámek k vašemu původnímu účtování:

Zálohu jste měli účtovat spíše přes účet 342 a pol. 5365 - ta je dobře, myslím, že příjemcem je SFŽP. Zálohu od sousední obce pak lépe přijmout na účet 324 jako zálohu s tím, že na účet 315 se pohledávka předpisuje až při vyúčtování. A pol. při příjmu zálohy 2324, popř. by šlo i minus pol. 5365, pokud vám platili stejné zálohy jako vy za odběr.

U vyúčtování se pak nepředepisuje závazek k tomu subjektu, kterému to přefakturováváte, ten je zobrazen přijatou zálohou a naopak předepíšete pohledávku na účet 315 a zálohu s ní zúčtujete zápisem 324/315. Účet 672 není určitě vhodný, protože ten je určen jen pro transfery, výnosový účet je zde správně 649 v logice náhrady (jako používáte u dohady).

Takže váš vzorový příklad - dohada nákladů za obě obce je 200 tis. Kč, dohada výnosů 67378 Kč, skutečná spotřeba za obě obce 175 234 Kč, spotřeba sousední obce z toho 67 378 Kč, vyúčtovací fakturu zaúčtujete:

538 minus MD 24766 Kč, 389 MD 200 tis. Kč/321 D 175324, úhrada  342/231 odpa 3739, pol. 5365. Vyúčtování sousední obci 315 MD/388 D 67378 Kč (podle vašich údajů nemáte rozdíl od dohady výnosů), příjem od sousední obce 231/315 odpa 3739 s pol. 2324.

2/4 2020 DPH-odpočet daně z lesních sazenic

Dobrý den, 17.6.2019 jsme obdrželi fakturu za provedené práce: výkon: jedle, modřín, buk; zalesňování-jamka,sazeč, vše s 21% DPH. Dodavatel zalesnil náš les vlastními sazenicemi. Uplatnili jsme si odpočet ve výši 21%, tak jak byla daň dodavatelem vypočtena. Podle přílohy č. 3 měla být zřejmě u sazenic sazba 15%. Ale vloni jsem si nevšimla a fakturu zaplatila. Dodavatel daň v sazbě 21% odvedl FÚ, a my jsme si zase uplatnili daň 21%. Nevím jak by toto pochybení FÚ při kontrole vyhodnotil, asi bychom měli rozdíl vrátit i když FÚ dostal místo 15% chybně 21%. Děkuji.

Já si myslím, že v tomto případě to dodavatel může mít správně. Pokud by se jednalo o prostou dodávku sazenic - měla by být aplikována sazba DPH 15%. Jestliže se ale jedná o kompletní dodávku zahrnující jak dodání sazenic, tak i jejich zasázení, tak si myslím, že se jedná o službu v podobě dodavatelského zajištění osazení určité plochy  - sazba DPH ve výši 21% v pořádku.

Pokud by se vám stalo, že byla fakturována sazba 21% a ve skutečnosti měla být aplikována pouze sazba 15% a vy uplatňujete odpočet, tak skutečně podle §73 odst. 6 má nárok na odpočet pouze ve výši odpovídající správné dani - tedy 15%. Rozdíl sazeb - tedy těch 6% by FÚ mohl napadnout. Nicméně mám dojem, že toto není váš případ.

2/4 2020 Bankovní účet se zůstatkem

Obec se rozhodla převzít sběrný dvůr, který do té doby provozovala soukromá společnost. Na základě toho jí byl převeden bankovní účet se zůstatkem. Prostředky na tomto účtu slouží výhradně jako rezerva na rekultivaci, péči o skládku a asanaci po ukončení skládky. Čerpat tyto prostředky může jen se souhlasem Krajského úřadu. Prosím o radu, jak tento účet správně zařadit do majetku obce?

Tato rezerva se chová jako cizí prostředky, např. i proto, že přechází na provozovatele skládky. Pokud ji budete tvořit dále jako obec (zákon o odpadech) , tak přes náklad a z rozpočtových prostředků. S tím nákladem je trochu problém, protože čerpání by pak mělo být jako provozní výdaj, nelze tvořit rezervy na DM. Tvorba rezervy by pak byla 555/441 a převod na účet cizích prostředků 262/231 + RS a 245/262. Převzetí rezervy - tj. převzetí stavu účtu bychom účtovali 245 MD/ 441 D. 

2/4 2020 poskytnutí finančního daru OSVČ (koronavir)

Dobrý den, orgány města rozhodují o poskytnutí finančního daru OSVČ s provozovnou v našem městě, které nepodnikají v nebytových prostorách města, výše má být cca 15 tis. Kč a to v souvislosti s koronavirem. Nebudou uzavírány jednotlivé darovací smlouvy, jedná se o cca 300 případů Na jakou ODPA a POL zaúčtovat? Předpokládám, že účet bude 572. Děkuji za odpověď.

Ano, účet bude 572, poskytnutí jen 572/231. Z hlediska RS je pro transfer OSVČ určena pol. 5212. Z hlediska paragrafu bych asi vzhledem k situaci a účelu zvolila 5213, jako pro všechny ostatní příjmy a výdaje související s probíhající krizovou situací. 

1/4 2020 Pravidla rozpočtového provizoria

Naše obec z důvodu krizového nařízení vlády ČR a informací MV neuskutečnila zasedání ZO naplánovaného na konec března, na kterém se měl schválit rozpočet na rok 2020. Návrh rozpočtu nám visí na ÚD od 11.3.2020 necháme viset dál a jakmile bude možné svolat ZO, rozpočet se schválí. Takže naše obec hospodaří dle rozpočtového provizoria ve znění: Pravidla rozpočtového provizoria na dobu do schválení rozpočtu obce xxx na rok 2020. Do schválení rozpočtu se hospodaření obce řídí posledním upraveným rozpočtem předchozího roku, navíc lze v rámci rozpočtového provizoria financovat akce schválené kompetentními orgány a hradit závazky z uzavřených smluv. Můj dotaz zni: v loňském roce jsme ve výdajích na par. 3522 Ostatní nemocnice měli v upraveném rozpočtu 29200,-. Dnešním dnem pana starostu požádal primář spádové nemocnice o finanční dar ve výši 29000,- na koupi vyšetřovacího přístroje v době koronaviru. Prosím o radu, zda je možno tenhle dar vyplatit na základě uzavřené darovací smlouvy mezi nemocnicí a obcí a následně jak bude možné ihned schválit finanční dar ZO. Pan starosta by v současné době obeslal všechny zastupitele, aby měl jistotu, že s finančním darem budou souhlasit. V naší obci je zvykem všechny finanční dary schvalovat ZO. Dále jsem se chtěla zeptat, zda na základě našeho rozpočtového provizoria je možné platit akci, která byla v 2/2020 schválena v ZO na vybudování dětského hřiště. V loňském roce jsme v rozpočtu na paragrafu dětského hřiště žádné výdaje neměli. Závazný ukazatel našeho rozpočtu jsou paragrafy. Děkuji za odpověď

U toho daru - je nad 20 tis. Kč, je v kompetenci ZO, bez schválení není právně učinný, tj. darovací smlouva by mohla být považována za neplatnou,  v rozpočtu je krytý -  to problém není. Zde bych doporučila poskytnout výslovně jako zálohu - takto i příjemce informovat, darovací smlouvu sepsat až na základě schválení ZO.

To hřiště - to vypadá jako v rámci provizoria : "Navíc lze v rámci rozpočtového provizoria financovat akce schválené kompetentními orgány a hradit závazky z uzavřených smluv." - dle popisu v dotazu to vypadá, že akce schválená komp. orgány je...tam bych se nebála.

1/4 2020 Elektronická evidence tržeb

Akciová společnost, ve které má město 100% podíl, provádí výběr hotovosti: 1) za hrobová místa, která hradí nájemci prostřednictvím pohřební služby, a následně 1x za měsíc jsou tyto příjmy převáděny na účet města. Za výběr hotovostí jsou vystavovány příjmové doklady s razítkem "... město... zastoupené mandatářem Technické služby a.s. - organizací pověřenou správou hřbitovů". 2) za opatrovnictví nalezeného psa, předaného zájemcům, tyto příjmy vybírá útulek pro opuštěné psy a drobná zvířata, a rovněž 1x měsíčně je převádí na účet města. Za výběr hotovosti jsou vystavovány příjmové doklady s hlavičkou "Technické služby...a.s., Útulek pro opuštěné psy a drobná zvířata" Bude pro Technické služby z titulu těchto příjmů vyplývat povinnost elektronické evidence tržeb? Děkuji

U prvního případu jsem přesvědčen, že se jedná o tržby vyloučené z EET - oni je vybírají z pověření Města jako tržby Města - tedy vztahuje se na to vyloučení z tržeb (je to stejný princip, jako když ÚSC zase nemají vyloučeny z EET tržby vybírané ve prospěch nějaké společnosti v režimu zastoupení  - jen je to zde v opačném gardu).

U druhého případu se přiznám, že tady nerozumím úplně, proč takto fungují peněžní toky. Přijde mi to, že se zde bavíme o režimu nepřímého zastoupení (§8 zákona o EET). Nicméně zopakuji - pokud to podle smluvního nastavení budou tržby Města (tedy vybírané ve prospěch Města), tak by se mělo jednat o tržbu vyloučenou z EET.

Jinak raději jen podotýkáme - oblasti EET se věnujeme okrajově, tak je možné, že je k tomu i nějaký výklad - nemáme určitě načtenou metodiku MF v této oblasti. ZN 

1/4 2020 DPH vodné

Od 1.5.2020 se mění DPH z 15% na 10%. V roce 2020 vybíráme za spotřebu vody za rok 2019, pokud někdo nezaplatí do 30.4.2020, mám u něj uplatňovat DPH 15% i po 1.5., když spotřeba bude za rok 2019 ? Rozhodující je každoročně stav k 31.12., a vybírá se následující rok. A jak bych měla postupovat v roce 2021, když se bude vybírat spotřeba vody za rok 2020 a změna nastala 1.5.2020. Děkuji za odpověď.

Musíte dát pozor, v jakém okamžiku zde nastalo DUZP - aplikuje se platná sazba právě k DUZP. U spotřeby vody nastává DUZP dnem odečtu (případně dnem zjištění spotřeby). Obávám se, že to nastalo již v roce 2019, případně v lednu 2020 - tedy v ten moment jste již jednorázově měli odvést DPH. Pokud jste tak neučinili a odvádíte DPH až v okamžicích, kdy vám to postupně následně platí, tak to není dobře a jste v prodlení s odvodem daně.

Pokud jste čtvrtletní plátci DPH, tak bych honem ještě dopředepsal nezaplacené vodné (311/602 a 343) - samozřejmě v sazbě DPH 15%. 

Za rok 2020 budete vybírat vodné v jednotné sazbě 10% - zase podle toho, kdy nastalo DUZP (to bude buď na konci 2020 nebo na začátku 2021). Nebudete provádět nějaké rozdělování na spotřebu do 30.4. a spotřebu po 1.5.

1/4 2020 Prominutí nájemného a služeb v souvislosti s koronavirem

Dobrý den, město pronajímá své prostory. Na základě žádostí některých nájemců začalo město promíjet nájemné a někdy i služby v souvislosti s dopady koronaviru a to po dobu trvání mimořádných opatření. Některé nájemné máme osvobozeno, některé je zdaněno, služby máme nastaveny zpravidla dle §36 odst. 13 ZDPH (mimo DPH). U zdanitelných plnění máme vystaveny zpravidla Splátkové kalendáře. Řešíme, zda můžeme v těchto případech vystavit opravné daňové doklady ve smyslu § 42 a 45 ZDPH. Zdanitelné plnění nastalo, nájem a služby byly poskytnuty. Děkuji Vám.

Již se mi toto téma honí hlavou déle - hovořil jsem o tom včera i s kolegyní daňařkou, protože ta situace začíná být shodná prakticky ve všech Městech.

Přitom si to rozdělme do dvou skupin případů:

a) situaci řešíme "do budoucna" - tedy na plnění, která se ještě neuskutečnila - tedy třeba dubnový nebo například květnový nájem. Zde se domnívám, že se můžeme opřít o ustanovení §2212 odst. 3, který zní:

(3) Bude-li nájemce rušen v užívání věci nebo jinak dotčen jednáním třetí osoby, má právo na přiměřenou slevu z nájemného, pokud takové jednání třetí osoby pronajímateli včas oznámil.

Z mého pohledu mohla nastat situace, že se jednalo o pronájem prostoru, který nemůže být s ohledem na vládní opatření užíván ke svému účelu vůbec (například bazén, kulturní zařízení, obchody, které musely být zavřeny ...) - za těchto okolností je sjednání slevy a to až ve výši 100% plně legitimní a z pohledu DPH (ale třeba i pravidel péče řádného hospodáře) by také mělo být plně respektovatelné. Stejně tak se domnívám, že slevu můžeme poskytnout i v situaci, kdy lze dokumentovat zhoršené možnosti užívání (třeba je zde restaurace, může třeba zajišťovat jídlo přes okýnko, nicméně je to tak fatální ztížení podnikání, že si dokáži představit skutečně výraznou slevu). 

Takže jediné, s čím mám problém v této oblasti (a i z hlediska zákona o obcích) - jak se postavit k případnému rozhodnutí o prominutí (slevě) nájemného, které bylo třeba uděláno paušálně, nicméně nenajdeme nějaký objektivní důvod, proč by se jejich užívání měla krize týkat - napadá mne třeba nájem bytu občanům nebo například pronájem polí zemědělcům. Nicméně opakuji, že toto není až tak daňovým problémem - dohoda na budoucím snížení nájmu je určitě možná.

Pokud se vrátím k těmto případům - jedná se o záležitost "do budoucna" (tedy ne na §42 ...) - tedy s vystavením nového splátkového kalendáře, který nahradí původní splátkový kalendář (fakticky tím měníme přílohu smlouvy). U energií jim takto můžeme stanovit třeba nulové zálohy po určitou dobu - s tím, že ale při vyúčtování by asi měli zaplatit to, co skutečně bylo spotřebováno.

 b) potom máme situaci, kdy bylo požádáno o slevu, která zahrnuje minulá období - tedy je již po DUZP (například měsíčně účtuji nájemné a oni chtějí slevu na březnový nájem nebo bylo nájemné vyfakturováno na půl roku dopředu s DUZP 15.1. ...). Nyní řešíme, zda je důvod pro opravu základu daně podle §42 odst. 1. Výslovně tam tato možnost není uvedena, nicméně myslím, že bychom mohli aplikovat to písmeno f) - nicméně z mého pohledu by se mělo aplikovat jen na ty situace, kdy nastaly objektivní situace zakládající možnost slevy - právě s ohledem na to ustanovení §2212 odst. 3 (tedy buď znemožnění užívání nebo zhoršení užívání ...). Za těchto okolností se domnívám, že by bylo možné opravný daňový doklad vystavit - tedy udělal bych klasický opravný doklad podle §45 ..... Pokud by se to týkalo ale pronájmu prostoru, který nebyl danými opatřeními nijak dotčen, tak bych k oprávněnosti takovéto opravy byl skeptický (a nedělal bych ji).

Takže si myslím, že se dost často může jednat o souběh dohodnuté změny splátkového kalendáře (do budoucna) a opravného daňového dokladu (na minulá období).

Jen na okraj ještě upozorňuji, že někdo může uvažovat i tak, že ty opravy dělat nebude - tedy ponechá zdanitelné plnění v původní výši (tedy u zdaňovaného plnění ponechá s DPH) s tím, že se třeba někdy v budoucnosti promine nájemné (tedy promine pohledávku, ale nebude zpochybňovat její výši) - s tím, že se dohodne, že prominutí se týká jen základu daně - daň, kterou si jako plátce uplatnil, by měl v této variantě zaplatit (aby refundoval to, co Město odvedlo). Já jen, že toto může být druhým přístupem ...ZN

1/4 2020 DPH

Obec provozuje službu Pošty Partner, platí zaměstnance a na druhou stranu fakturuje poště měsíční odměnu. Chtěla jsem se zeptat, zda tuto odměnu máme započítávat do obratu pro DPH. Dosud nejsme plátci DPH.

Ano máte tuto odměnu započítávat do obratu  - protože se nenaplní požadavky §52 zákona o DPH pro osvobození (nejste držitelem poštovní licence) - tedy patří to do obecných zdaňovaných plnění a do obratu pro DPH se to načítá.

1/4 2020 Podpora obnovy kult.památek

Prosila bych o účtování: Zatím došlo pouze sdělení o tom ,že příspěvek z programu Podpora obnovy kult.památek prostřednictvím obcí s rozšíř.působností - ohradní zeď areálu kostela sv. Václava -byla doporučena . Děkuji mnohokrát.

Asi máte na mysli dotační program, který ORP následně doporučují k financování Ministerstvu kultury. On to pro vás už určitý příslib je, ale ještě ne tolik závazný, určitě počkejte, až vám MK vydá rozhodnutí a teprve pak o dotaci účtujte (do podrozvahy atd.) a rozpočtujte jí. 

1/4 2020 dotace od ÚP a rozpočet

Podepsali jsme smlouvu s UP na poskytnutí příspěvku na tři zaměstnance, celkem dotace UP ve výši 270.000,-Kč. Jeden zaměstnanec nastoupí o měsíc později a tak nevyčerpáme z celkově přiznané částky 15.000- Kč. Mám do rozpočtu na stranu příjmů a výdajů dát finanční částku, která je ve smlouvě nebo už poníženou o 15.000,- Kč?

Když víte, že skutečnost bude jiná, tak narozpočtujte už skutečnost, tady není šance, že by vám nakonec dali tu původně přiznanou část, protože to musíte čerpat na sjednané zaměstance a hlavně do nějakého termínu, takže víte, že vám nedají dotaci dle smlouvy, to je maximální hranice, ale jen za skutečně odpracované období, tedy o ten měsíc méně. 

1/4 2020 Servis výtahu před kolaudací budovy.

Rekonstruovali jsme budovu. Kolaudační souhlas je ze dne 23. 03. 2020. Nescházím se s názorem kolegyně na klasifikaci výdaje na servis výtahu, ke kterému došlo v měsíci únoru. Revizní zprávu k výtahu jsme obdrželi již v měsíci lednu. Neprodleně byla s firmou sepsána smlouva na měsíční servis výtahu platná od února. Kolegyně – investiční technik klasifikovala výdaj v únoru jako neinvestiční. Já jako účetní se domnívám, že tento výdaj by mohl být investiční, když nastal ještě před kolaudací. Jak je to prosím správně ?

Neplatí úplně vždy, že když je výdaj vynaložen v době pořizování majetku, tak patří automaticky do jeho ceny. Třeba právě u plateb, které souvisí s budoucím provozem, nikoliv s výstavbou stavby, to posuzujeme jako běžný provozní náklad. U servisu výtahu bych to tak určitě posoudila, to je výdaj související s provozem. Nicméně pokud je nějaká revize nezbytná k tomu, aby mohla stavba začít být užívána, např. tedy nějaké vstupní revize nezbytné k vydání kolaudačního souhlasu či souhlasu s užíváním stavby, pak patří do ceny majetku. Takže nějaká vstupní revize výtahu by mohla být investiční výdaj, je-li nutné jí mít vyhotovenou, pravidelné měsíční platby za servis už jsou pak provozním výdajem.