Dotazy

• Odpočet DPH z kanalizace

  18. 11. 2025

  V obci jsme vybudovali a zkolaudovali v roce 2023 větev kanalizace, která navazuje na kanalizaci vedlejší obce, která provozuje čističku odpadních vod. Když jsme kanalizaci budovali, tak jsme uplatňovali odpočet DPH na stavební práce. Po kolaudaci kanalizace jsme uzavřeli smlouvu s firmou, která zajištuje její provoz, vybírá od obyvatel stočné a to přeposílá vedlejší obci, která provozuje tu čističku. My nemáme z provozu kanalizace žádný příjem do naší obce. Firmě zajišťující provoz naší části kanalizace bychom dle smlouvy měli platit cenu za zajištění jejího provozu. Doposud jsme nic neplatili. Nyní jsme obdrželi faktury za opravu kanalizace za letošní rok a ještě 2 faktury za inženýrskou činnost související s vyřizováním dotací na kanalizaci. Můžu uplatnit odpočet DPH z těchto faktur? Prosím o odpověď co nejdříve vzhledem k termínu podání daňového přiznání do 25. 11. 2025.

  Já si myslím, že máte dost zásadní problém i ve vztahu k těm pracím provedeným v roce 2023. Aby byl nějaký nárok na odpočet DPH, musíte prokázat, že Vám daný vstup slouží ke zdaňovaným příjmům. Pokud ale žádné zdaňované příjmy nemáte - protože Vy jste fakticky poskytli daný majetek bezplatně k tomu, aby si tam vybíral stočné někdo jiný, tak logicky nemáte jakýkoliv nárok na odpočet DPH. Je úplně jedno, zda je to z investice, nebo je to z provozních výdajů (opravy, žádosti o dotace...).

  Aby byl nárok na odpočet DPH, musíte mít zdanitelné příjmy - tedy například uzavřenou nájemní smlouvu, kdy to druhé obci pronajmete za nějaké nájemné (a pozor - rozhodně to nevyřešíte symbolickým nájemným např. za 1000 Kč za rok). Bez toho jste bez odpočtů a s rizikem doměření toho roku 2023.

• Vybudování lékařských ordinací v obecní budově

  18. 11. 2025

  Obec se chystá budovat v budově obce ordinace lékařů (zubní, praktický). Budova je v majetku obce (koupená cca před 2 lety), nebyl uplatněn odpočet DPH, koupeno od fyzické osoby. Od záměru vybudovat zde dětskou skupinu bylo upuštěno a nyní je již projekt na ordinace, lékaři jsou od krajského úřadu schváleni, že zde mohou tuto činnost provozovat. Obec bude objekt rekonstruovat a následně ho pronajme dvěma s.r.o. ("zubní s.r.o. a praktická s.r.o."). Můj dotaz směřuje k uplatnění odpočtu DPH ze stavebních a všech souvisejících prací. Viděla bych to jako ekonomickou činnost a tedy uplatnění odpočtu DPH, ale... s.r.o. jsou založená, ale zatím nejsou plátci DPH. A napadá mě, zda se plátci DPH vůbec někdy stanou, jedná se o zdravotnictví a tam si nejsem jistá.

  U těchto s.r.o. je vysoce pravděpodobné, že se nestanou plátci DPH. Příjem za zdravotní výkony od zdravotních pojišťoven je osvobozen od DPH podle § 58 ZDPH a nevstupuje do obratu. Velice by mě proto překvapilo, pokud by se plátci DPH tyto subjekty staly (ordinace mají i nějaké příjmy od DPH neosvobozené, ale většinou jsou to drobnosti a kvůli tomu se plátci zpravidla nestanou).

  Doporučoval bych Vám i s ohledem na to, že nyní jsou neplátci, postupovat tak, že si odpočet DPH neuplatníte - protože nájem neplátcům DPH je od daně povinně osvobozen. Pokud následně nějak "překvapí" (čemuž ale moc pravděpodobnost nedávám) a stanou se plátci DPH, je možno u nájmu toto začít daní zatěžovat a jít si pro případné douplatnění odpočtu z úprav odpočtu podle § 78 a následujících.

• Úplata za právo stavby na cizím pozemku

  18. 11. 2025

  Prosím o radu ohledně zřízení práva stavby. Jak zaúčtovat, zda do nákladů (5xx) nebo do ceny pořízení budoucí stavby (021)? Město bude stavět vyhlídkové molo, které bude umístěné na cizím pozemku. Dle smlouvy bude právo stavby vyhlídkového mola zaevidováno do katastru nemovitostí. Právo stavby je nemovitou věcí a budoucí stavba mola a její náklady se výstavbou stanou součástí práva stavby. Za toto právo stavby budeme platit úplatu vlastníkovi pozemku a to každý rok cca 15 tis. (tato úplata se bude každý rok valorizovat), smlouva je sjednána na 30 let s možností prodloužení. Otázka je, jak zaúčtovat právo stavby? Buď dát zatím na účet 042 (do doby výstavby mola, ale v jaké částce, když celkovou částku dopředu neznám a každý rok bude jiná (díky valorizaci) a úplata může být i více než 30 let, jak se píše ve smlouvě - úplata (stavební plat) je roční s valorizací, po dobu 30 let, s možností prodloužení. Dále musíme zaplatit vlastníkovi pozemku náklady spojené s vyhotovením znaleckého posudku (na výši ceny práva stavby) a správní poplatek za vklad. Nebo můžeme stavební plat za právo stavby zaúčtovat do 5xx na základě každoročně zaslané faktury od vlastníka pozemku? Ale jak evidovat právo stavby? Na podrozvaze?

  Podle § 14 odst. 3 písm. h) se právo stavby eviduje samostatně, tzn. nevstupuje do ceny stavby, vždy se eviduje na účtu 021 odděleně od samotné stavby. 

  V případě, že je sjednaná pravidelná roční platba, tak to ovšem nesplňuje charakteristiku dlouhodobého majetku. Neplatíte dopředu na více let, proto to účtujte jako službu (účet 518, položka 5169). 

• Bezúplatný převod - lesní pozemky

  18. 11. 2025

  Navazuji na dotaz mé předchůdkyně ze dne 15.4.2014 "Bezúplatný převod staveb - studny". Prvotně bylo účtováno v cenách evidovaných VLS s. p. Po Vaší odpovědi na dotaz byl vypracován ZP (v r. 2014) a došlo k přeúčtování dle cen ve ZP. Ve ZP byly zvlášť oceněny pozemky bez porostů, zvlášť studny a zvlášť lesní porosty. A v tomto rozčlenění bylo v roce 2014 přeúčtováno, tj. lesní porosty máme dosud evidovány zvlášť na samostatném analytickém účtu - jedná se o 64,256 mil. Kč. Letos nás kontrolorky z KÚ upozornily, že lesní porosty evidujeme duplicitně (v rozvaze na zvláštním AU v cenách dle ZP z r. 2014 a příloze v ceně Kč 57,--/m2) a abychom to vyřadili z rozvahy. Co s tím máme nyní dělat?

  Podle § 55 odst. 6 vyhlášky č. 410/2009 Sb. se lesní pozemky oceňují včetně lesního porostu nebo osázení stromy, změny v porostu se pak dále již neřeší. Jestliže vám lesní pozemky znalec tehdy ocenil odděleně od porostu a vy tak máte na účtu 031 dvě majetkové položky, sjednotila bych v tomto ohledu evidenci tak, aby každý pozemek měl v sobě zahrnutou i příslušnou cenu porostu. Účetně sjednotíte porosty do analytiky lesních pozemků a v registru majetku lesní porosty přeřadíte ze samostatných karet do ceny příslušných pozemků.

  Z podrozvahy lesní pozemky odúčtujte, není obsahově vhodný žádný podrozvahový účet a byla by to naopak duplicitní evidence v podrozvaze, protože evidovat se má lesní porost v ceně příslušného pozemku v rozvaze.

  Z hlediska ostatního vykazování se o lesních porostech uvádí informace jen textově (např. právě to ocenění 57 Kč za m2) do části D2 až D7 výkazu Příloha, viz náš dokument:

  https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?jak=fraze&stitky[0]=2&hledat=P%C5%99%C3%ADloha%20%C3%BA%C4%8Detn%C3%AD%20z%C3%A1v%C4%9Brky%20(2020)

• Střednědobý výhled - úvěr

  18. 11. 2025

  Sestavujeme střednědobý výhled na rok 2027 a 2028. Dle rozpočtu na rok 2026 budeme mít v roce 2027 volné finanční prostředky ve výši cca 50 mil Kč, ale budeme potřebovat finance ve výši cca 120 mil. Kč. Střednědobý výhled by měl být krytý? Chápu to tedy dobře, že v roce 2027 budeme muset do výhledu započítat i případný úvěr na položku 8123 a splátky úvěru na položce 8124?

  Střednědobý výhled rozpočtu je finanční plán, jen dlouhodobější než rozpočet. Pokud v něm uvedete nějaký výdaj, musí být navržen i způsob jeho krytí. V zákoně č. 250/2000 Sb. je uvedeno, že SVR se "sestavuje na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků". Domnívám se, že plánovaný úvěr, i když není ještě podepsána úvěrová smlouva, můžete jako plánovaný zdroj krytí daného výdaje do SVR uvést. Výdaj pak bude rozpočtově vázaný na to, zda úvěr smluvně zřídíte či nikoliv. Pokud to považujete za finančně reálné, pak je možné to tímto způsobem rozpočtově naplánovat.

  V okamžiku, kdy byste uzavírali smlouvu na závazek, tak už musíte mít ověřeno, že budoucí výdaj je rozpočtově krytý (např. schválená a podepsaná úvěrová smlouva). U výdajů, které se plánují na další roky, máme jako podklad pro ověření rozpočtového krytí pouze výhled - a to i pokud jde o splátky úvěrů, i ty se mají v SVR zohlednit a podle toho odhadnout, jestli máte prostředky na to danou výši úvěru přijmout jako závazek ke splácení.

  Upozorňuji proto závěrem na § 13 odst. 4 vyhlášky 416/2004 Sb. - správce rozpočtu musí prověřit, že na dlouhodobé závazky budou v budoucnu zdroje, takže v praxi dát jen pozor na to, abyste si nenasmlouvali na budoucí roky více než budete schopni zaplatit (třeba i v podobě splátek úvěru a souvisejících úroků). 

• Divadelní technika v kulturním domě

  18. 11. 2025

  Prosím o radu se zařazením divadelní techniky do našeho kulturního domu. Již cca 2 roky probíhá rozsáhlá a nákladná rekonstrukce kulturního domu. Nyní nám firma fakturuje divadelní techniku-scénickou technologii, která obsahuje: 1) transportní plošinu (prostor pro úschovu zařízení, rekvizit), je to zdvihací zařízení zabudované do podlahy. V této plošině bude uschována teleskopická tribuna, při pohybu plošiny nahoru se otevře poklop a teleskopická tribuna se bude pomocí pohonných mechanismů vysouvat do prostoru hlediště. 2) jevištní tahy (zařízení ke zvedání, spouštění a zavěšování dekorací, světel, kulis nad jevištěm – uchycení je ke konstrukci střechy), 3) Espool (zařízení pro vedení kabelů s motorem a senzory, např. pro světla, která vyjíždějí zpět pod strop), 4) další jednotlivé plošiny o rozměrech 4x1m, 10x1,2m a obdobné (jsou zvedací nebo pohyblivé, používají se pro přesun techniky, nástup herců atd.) 5) pohyblivé a pevné rošty (vše zavěšené pod stropem na řetězových tazích, určené pro zavěšení světel, zvukové aparatury). Tato divadelní technika bude stát X desítek milionů. Součástí pořízení divadelní techniky je i zpracování PD. Je možné tuto divadelní techniku zařadit na účet 022 (s přihlédnutím k pokynu GFŘ D-59), jedná se sice o „samostatné zařízení“, ale některé prvky jsou pevně spojeny s budovou. Nebo raději zařadit na účet 021- TZ stavby?

  Daňovým pokynem se závazně z hlediska účetního řešení nemusíme zabývat. Právně by to mělo být i s ohledem na judikáty z podobných oblastí považováno za součást stavby - plní to účel divadla, nicméně narážíme pak na problém z hlediska často výrazně odlišné životnosti stavební a technologické části. Museli by být nastaveny komponentní odpisy, což v praxi nikdo moc zatím neřeší a proto se jako pragmatické řešení může jevit zaúčtovat to jako samostatné věci.

  Je to ale přesně ta problémová situace i podle pokynu GFŘ D-59 (přesto, že je to tam vyjmenováno). Podobné technologie jsou právní součástí stavby a pokud bychom měli vyjít z pokynu, tak tyto součásti budou nezbytné k tomu, aby divadlo mohlo fungovat jako divadlo - viz rozsudek Plzeňská teplárenská. Za sebe bych to proto nyní pod dojmem vývoje judikatury jednoznačně viděl jako součást stavby - pro účetnictví i daň z příjmů. Více k tomu dokument "Dlouhodobý majetek - stavby a pozemky ..." - str. 13 a následující:

  https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?hledat=Dlouhodob%C3%BD%20majetek%20-%20stavby%20a%20pozemky&jak=fraze&stitky[0]=9

  Pokud se to zařadí jako movité věci, bude to možná odpovídat tomu, jak se zvykově dělá - neodpovídá to ale znění předpisů a ani judikatuře. Pokud se tedy ptáte na správné řešení, tak by se mělo jednat o součást stavby.

• Informační systém budovy MÚ

  18. 11. 2025

  Na základě naší objednávky byl pořízen infosystém budovy městského úřadu. Jedná se o různě veliké moduly, od hlavních cca 2 m vysokých cedulí po ty nejmenší popisující jednotlivé osoby, dále WC, kuchyňka, atd. Vše bude připevněno na zeď. Celková cena 136 000,00 Kč. Mám účtovat jako TZ budovy na účet 021 nebo na účet 022?

  Pokud máte na mysli na zdi umístěné fyzické (ne elektronické) informační tabule/cedule, které zobrazují "navigační" informace pro návštěvníky - kde co naleznou, dále pak označení jednotlivých kanceláří a jiných prostor, pak bych volila účtování do ceny budovy jako TZ s tím, že jsou nezbytné pro plnění chodu úřadu. 

   

• DPH z příspěvku zřizovatele příspěvkové organizaci

  18. 11. 2025

  Prosím o radu v případě, že naše příspěvková organizace (plátce DPH) chce odvádět DPH z příspěvku města na svůj provoz.

  K tomuto bych potřeboval znát podrobnosti - o jaký se přesně jedná dotační vztah, co daný příspěvek kryje ... Obecně je to totiž tak, že příspěvek od zřizovatele příspěvkové organizaci nesplňuje charakteristiku úplaty z hlediska DPH a tudíž není předmětem daně (při v současnosti účinném znění ZDPH). Nicméně nemohu vyloučit, že je tento příspěvek poskytován tak, že je naplněna charakteristika dotace k ceně (například situace, když by PO provozovala nějakou rekreační pláž a Vy jste nastavili příspěvek tak, že se poskytuje ve výši ......... Kč ke každé vstupence). Potom by i takovýto příspěvek zřizovatele byl úplatou z pohledu DPH.

  S účinností od 1. 1. 2028 je odsouhlasena novela ZDPH, která může vést k rozšíření rozsahu dotací, které z pohledu DPH budou považovány za úplatu - nicméně o tom, v jakém to bude rozsahu se nyní teprve vyjednává a předpokládám, že s případnými plánovanými změnami Vás budu seznamovat až v prvním pololetí 2026 (o postavení příspěvkových organizací a příspěvcích zřizovatelů se diskutuje také, nicméně zatím je to jen ve fázi analýzy jednotlivých dotačních vztahů). Takže je možné, že zde bude posun v budoucnosti.

  Pokud to zrekapituluji - nemohu vyloučit, že zrovna nenastal specifický případ, kdy by se skutečně jednalo i z pohledu DPH o úplatu a řešilo by se její podrobení DPH. Ale je to dost nepravděpodobné. Pro nějakou konkrétnější odpověď je nezbytné specifikovat, o co konkrétně jde - prosím na e-mail zdenek@obecuctuje.cz.

   

• ZŠ MŠ příspěvek na mzdy nepedagogů

  18. 11. 2025

  Máme PO - ZŠ a MŠ. Připravujeme rozpočet na rok 2026, kde bychom příspěvek na mzdy nepedagogů včetně odvodů ZP SP a ONIV chtěli narozpočtovat zvlášť. Mohu použít položky 5029, 5039 a jakou položku pro ONIV .

  Pokud "nepedagogové" zůstanou zaměstnanci PO a obec jako zřizovatel tedy pouze zvýší příspěvek na provoz, odpovídá druhem výdaje položka 5331. Když chcete rozlišit jednotlivé složky příspěvku, můžete zvolit oddělené značení org či orj, poskytnout příspěvek s vypořádáním apod. 

  Kdyby někteří přešli jako zaměstnanci pod obec, nemáme informaci o tom, že by se pro jejich odměňování volila nějaká zvláštní položka. Podle pravidel RS byste volili odpovídající položky podle druhu výdaje, např. 5011 pro HPP apod. a opět to můžete v případě potřeby jako výdaj oddělit např. org. 

• Částka za GP, kterou měl hradit kupující

  18. 11. 2025

  Mám dotaz ohledně částky za GP z roku 2024. Nechali jsme na žádost kupujícího udělat GP na oddělení pozemku pro kupujícího s tím, že až bude GP zapsán a pozemek se prodá, bude tato částka požadována po kupujícím ( zaúčtováno na účet 377). Pozemek se letos prodal, dostala se ke mně kupní smlouva, až když se vše již dalo na katastr a bylo zapsané. Samozřejmě starosta na GP již nemyslel a částka se nikde v kupní smlouvě neobjevila. Co s tím? Mám částku na účtu 377. Pán by cenu GP ještě dodatečně doplatil. Můžu mu vystavit doklad na zaplacení GP k prodanému pozemku? Jsme plátci DPH, ale nebude to náš výnos, jen tím vyruším 377, takže DPH se na toto nevztahuje. Můžu takto postupovat?

  Zpracování geometrického plánu je nezbytnou podmínkou pro oddělení pozemku, který je prodáván, takže by se správně nemělo jednat o přeúčtování nákladů, ale o součást prodeje pozemku. Účetní varianta by proto byla zúčtovat pohledávku teď při prodeji do nákladů 554/377 a příjem od občana účtovat na účet 647 a pol. 3111 s tím, že daňově by to sledovalo osud pozemku.

  Jelikož ale nemáte ošetřenou úhradu za GP v kupní smlouvě, zase tolik by se podle mě nestalo, kdybyste to teď účetně vyřešili přefakturací - tedy příjem 231 MD/ 377 D, RS pol. 2324, ta první varianta je ale účetně přesnější. 

  Určitě to chce dořešit DPH, jak správně zmiňujete. Tam jsou obecně dvě varianty bez ohledu na účetní řešení (vedlejší plnění - GP by zde mělo daňově dle mého názoru sledovat osud zdanění hlavního plnění - prodeje pozemku):

  a) Prodávaný pozemek podléhá odvodu DPH -měli byste odvést DPH z přijaté úplaty od občana a případně douplatnit odpočet z GP, pokud jste neuplatnili. Ve lhůtě pro případný odpočet daně byste měli být - máme tady faktickou lhůtu na odpočet 2-3 roky (respektive u plnění do 31. 12. 2024 je 3-letá) - takže nevidím problém v douplatnění odpočtu, pokud uplatněn nebyl.

  b) Prodávaný pozemek nepodléhá odvodu DPH - nemůžete uplatnit odpočet z GP a neodvádíte DPH z příjmu od občana.

• Smlouva o dílo

  18. 11. 2025

  Prosím o posouzení smlouvy o dílo "Školní zahrada". Naše obec je plátcem DPH. Stavební objekt nebude dlouhodobě pronajímán plátci DPH, pronájem bude spolkům, fyzickým osobám bez úplaty. Bezúplatný pronájem bude pravděpodobnou podmínkou dotace od Národní sportovní agentury. O dotaci bude teprve zažádáno.
  Přesto si nejsem jista, zda je správně nastavena fakturace včetně DPH, když se zde bude budovat kanalizace/kanalizační přípojka.
  Pokud bychom objekt nezahrnuli do obchodního majetku, je možné ponechat smlouvu o dílo v tomto znění? Odpočet DPH bychom neuplatnili.

  Myslím si, že Smlouva je v pořádku. Na tom objektu, který bude vybudován, nebudete provádět ekonomickou činnost - vzhledem k tomu že plánujete jeho poskytování zdarma. Za těchto okolností nesplníte charakteristiku, že byste tam jednali jako osoba povinná k dani a je tudíž v pořádku, že dodavatel bude fakturovat ve standardním režimu včetně daně.

  Pokud se týká kanalizační přípojky/kanalizace - tady poznamenávám, že jsem v soupisu prací nenašel toto pod nějakou položkou (stavebním objektem) - takže asi to není nic významného a je to asi skutečně jen přípojka a napojení na řad. Vím, že máte obecně kanalizaci v ekonomické činnosti. Nicméně pokud by to bylo jen napojení objektu, ve kterém není ekonomická činnost na celkovou kanalizaci, tak za mne i u tohoto napojení jste v situaci, že nejednáte jako osoba povinná k dani (tady nebudete dle všeho ani vybírat stočné).

• ! Úpravy odpisového plánu v průběhu rozpočtového roku

  18. 11. 2025

  V průběhu roku došlo ke změně ve skladbě majetku PO (pořízení a vyřazení majetku), která má dopad do výše plánovaných odpisů. Ptáme se, zda je nutné revidovaný odpisový plán znovu předkládat ke schválení zřizovateli PO v průběhu rozpočtového roku, nebo zda postačí jeho interní aktualizace bez formálního projednání se zřizovatelem.

  Toto nemá jednoznačnou odpověď - klíčové je, co považujete za odpisový plán. V předpisech nenajdeme žádnou jednoznačnou definici, jak má odpisový plán vypadat a tak se nám v průběhu času tady po republice vykrystalizovalo několik variant:

  VAR 1 - odpisový plán jako obecná pravidla pro způsob odepisování majetku (kde se definují třeba jednotlivé skupiny majetku, dávají se nějaké doby odepisování - třeba i v intervalu, stanoví se u koho žádat o nějaké výjimky apod.). K tomu se může na základě takovéhoto obecného odpisového plánu vypočítat třeba rozpočtovaná hodnota odpisů na rok ........... - ta již ale není odpisovým plánem. Pokud jsme v této variantě, tak odpisový plán rozhodně nemusím měnit v průběhu roku jen kvůli vyřazení/zařazení nějakých věcí. Co se jen mění je ten propočet odhadovaných odpisů a tam je již na Vás, jak by se s tím pracovalo - zda se to má třeba předkládat na vědomí kvůli případným úpravám rozpočtu apod.

  VAR 2 - odpisový plán jako seznam, kde u jednotlivých věcí přesně stanovím odpisové procento (na jakou dobu se to má odepisovat) - ale nepočítám tam konkrétní odpisy. Pokud byste to měli takto, tak v tomto případě zařazení nových věcí již vede k nutnosti aktualizovat odpisový plán a nechat ho schvalovat zřizovatelem.

  VAR 3 - obdobné jako VAR 2 s tím, že u jednotlivých věcí jsou každý rok uvedeny hodnoty odpisů - v této variantě mě nejen zařazení nové věci, ale také i vyřazení věci s nenulovou ZC vede k nutnosti odpisový plán doplnit.

  VAR 4 - někdo považuje za odpisový plán dokonce jen sumární hodnotu odpisů na rok - tedy jedna jedinná částka (fakticky to, co jsem uvedl u VAR 1 jako "rozpočtovanou hodnotu odpisů na rok"). Tady logicky jakákoliv změna tohoto čísla = změna odpisového plánu.

  Nemůžeme nikomu nic v této věci "přikazovat" - můžeme pouze doporučit, že jako logická a skutečně funkční se nám jeví VAR 1. Zejména u velkých příspěvkových organizací - pokud byste si představili třeba velkou nemocnici jako příspěvkovou organizaci ve VAR 3, tak nebude dělat nic jiného, než že se budou schvalovat změny odpisového plánu - to nedává ale žádnou logiku.  Bohužel je také rozšířená VAR 4 - ta podle nás ale žádným reálným odpisovým plánem není - to je již jen aplikace nějakých pravidel do výpočtu částky.   

• Dotace IROP veřejné prostranství

  18. 11. 2025

  Obdrželi jsme Rozhodnutí o poskytnutí dotace z MMR - IROP 2021-2027, financování ex post. Jedná se o výstavbu veřejného prostranství, které se skládá ze dvou staveb – máme dva zhotovitele. Dotace je 85% EU, vlastní zdroje příjemce jsou 15%. V rozhodnutí jsou uvedeny nepřímé náklady ve výši 7% přímých výdajů, dle sdělení administrátora dotace nebudou tyto nepřímé náklady předmětem kontroly z IROP. Nepřímé náklady všechny co mám BOZP, TDS účtuji celé částky na faktuře s neinvestičním UZ dotace. Například faktura za BOZP na celou částku 9 680 Kč účtuji 042 / 321, 321 / 231 149 5 17085 – nedělím na vlastní zdroje, dočetla jsem se, že se nemusí a může se první vyčerpat až do částky, co je na rozhodnutí, s tím že si hlídám 7% z celkových přímých výdajů. Jen si nejsem jistá na konci roku s určením dohady. Jestli mám dát na dohad vše, co budu mít účtované na UZ.
  Dále ale dle rozpisu, který jsem dostala od administrátora dotace, máme přislíbenou dotaci ve výši 10% z celkových způsobilých výdajů na přímé výdaje na doprovodnou část projektu – VV vedlejší výdaje. Tady už ale nevím kolik mám na UZ účtovat, když mi přijde faktura, kde jsou hlavní i vedlejší výdaje. Dle rozpočtu prací jsme byli přes limit s vedlejšími náklady, částka se tudíž snižovala, aby splňovala 10%, a abych řekla pravdu na číslo, které z toho vzniklo, se nemohu dopočítat. Mohla bych Vám prosím poslat rozpočet, kde jsou přesné částky a jsou rozděleny dle podmínek dotace a poradila byste mi jak nějakou konkrétní fakturu zaúčtovat?

  Pokud jde o nepřímé výdaje, máte pravdu v tom, že se dle metodiky MF má značit nejprve do výše nepřímé dotace, vlastní podíl, jen když jsou skutečné nepřímé výdaje dostačující. Jen pozor na to, abyste jako kryté EU značily nepřímé výdaje opravdu jen ve výši nepřímé dotace z EU, což je ve vašem případě 85 % z celkových nepřímých výdajů dle rozhodnutí. Musíte dodržet celkové přímé výdaje z rozhodnutí. Obecně platí vzorec, kdy nepřímé výdaje se určují z přímých způsobilých výdajů, tedy nepřímá dotace má vazbu na skutečně přiznanou přímou dotaci. V případě, kdy jsou celkové přímé způsobilé výdaje nižší, než ty uvedené v rozhodnutí, snižuje se nárok na přímou i nepřímou dotaci.

  Konkrétní příklady postupů najdete v komplexním dotazu z 5.7.2025 "Nepřímé výdaje...":

  https://www.obecuctuje.cz/dotazy?zobrazit=komplexni_dotazy&hledat=nep%C5%99%C3%ADm%C3%A9+v%C3%BDdaje&jak=fraze

  Dotace je někdy proplácena v jiném časovém horizontu, než jak jsou vynaloženy náklady, proto dohada 388/403 se váže procenticky ve vztahu k nákladům na účtu 042, ne vždy to sedí na značené výdaje nebo příjmy - i u výdajů se může stát, že faktura za prosinec se zaplatí v lednu, přesto patří do prosincové dohady. Při zařazení majetku má být dohadována již celá zbývající částka nevyúčtované dotace, aby se mohla začít rozpouštět do výnosů. 

  Konkrétní rozpočítání značení s přílohami už je spíše časově na zakázku - ale rovnou říkám, že to chce hlavně věcně zjistit, co vám z jaké faktury proplácí. Našla jsem k tomu pravidla, která by měla platit pro veřejné prostranství:

  https://irop.gov.cz/getmedia/6d31db20-00cf-4e5e-8864-bbe088669473/Specificka-pravidla-77v-Zelena-infrastruktura-25032025.pdf.aspx?ext=.pdf

  Na str. 18 tam najdete výklad k těm 10 %, které jsou přímými výdaji na doprovodnou část projektu. Jsou tam věcně vyjmenované výdaje, které lze touto částí dotace krýt, například mobiliář apod. Zkuste ověřit, který z doprovodných výdajů vám vznikl a byl do dotace uplatněn. To by mělo být řešeno ve spolupráci s administrátorem, který ve vztahu k vynaloženým výdajům vyplňuje žádost o platbu. 

• Poukázky do Kauflandu

  18. 11. 2025

  Ráda bych se zeptala, zda je možno nakoupit poukázky do Kauflandu na potraviny pro naše zaměstnance v hodnotě do Kč 2.000,- ze sociálního fondu obce.

  V prvé řadě musí daný výdaj splňovat pravidla čerpání vašeho SF dle jeho statutu. Pokud nesplňuje, je možné statut fondu upravit. Jiný "zákonný" problém v tom není, jen upozorňuji, že došlo ke změně ve zdaňování, kdy do konce roku 2023 platilo osvobození u nepeněžních darů do 2 tis. Kč (úhrn za rok). Od 1. 1. 2024 se toto zrušilo a tyto dary jsou zdaněny.

  Nehraje tedy roli, jestli je to peněžní nebo nepeněžní dar, v tomto případě to musíte zaměstnanci zdanit. Muselo by se jednat o osvobozený dar například na kulturu, sport či rekreaci, sleduje se i úhrn za rok, viz dokument "Benefity zaměstnanců ÚSC a DSO" z 27.1.2025:

  https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?hledat=benefity&jak=fraze

• Opravné položky

  18. 11. 2025

  Prosíme o radu ohledně opravných položek. Vždy jsme tvořili OP k 31.12 běžného roku na základě provedené inventarizace a inventarizačních soupisů, tak jak je uvedeno v zákoně (Účetní jednotka by měla o významném přechodném snížení hodnoty majetku účtovat bezodkladně, nejpozději však k rozvahovém dni). Nyní se auditoři z kraje vystřídali a vytýkají nám, že by jsme měli OP k pohledávkám (311 a 315) tvořit průběžně, jinak, že porušujeme zákon. Pokud tedy tvoříme OP jednou ročně a to k 31.12. Je to prosím porušení zákona? My si myslíme, že ne.

  Zákon o účetnictví a související prováděcí vyhláška č. 410/2009 Sb. pracuje s pojmem majetek obecně - aktiva a pasiva rozděluje na pojmy majetek (zahrnující všechna aktiva, nejen DHM a DNM, ale i pohledávky a jiná aktiva) a závazky (pasiva).

  To, že pohledávky dle pojmů v ZoÚ patří pod pojem majetek, vyplývá i ze znění § 65 vyhlášky č. 410/2009 Sb.:

  (5) V případě majetku, s výjimkou pohledávek, se tvoří opravná položka ve výši přechodného snížení hodnoty tohoto majetku.

  (6) V případě pohledávek se považuje za významnou a tvoří se opravná položka ve výši 10 % za každých ukončených devadesát dnů po splatnosti dané pohledávky.

  Ve vyhlášce se hovoří v odst. 2 o tom, že se OP mají tvořit bezodkladně, pro ÚSC je to blíže vysvětleno v závazně platném  ČÚS 706 k opravným položkám, kde se uvádí:

  3.3 Přechodné snížení hodnoty majetku se zobrazuje  v účetnictví účetní jednotky průběžně k okamžiku zjištění, nejpozději však k rozvahovému dni s vazbou na inventarizaci majetku.

  3.7. Opodstatněnost tvorby opravných položek a jejich výše účetní jednotka zjišťuje nejpozději k rozvahovému dni.

  Souhlasím tedy s vámi, že účetní předpisy umožňují tvořit OP až k 31.12. a běžně se to tak děje. A nehraje vůbec roli, zda jsou OP tvořeny k DHM či pohledávce, je to jedna metoda, proto by naopak dle mého názoru měl být jednotný okamžik, ke kterému OP účetní jednotka zobrazuje (pro veškeré složky aktiv).