Obec účtuje - Vše o účetnictví obcí

Neregistrovaní uživatelé mají možnost procházet zodpovězené dotazy, ale nemohou sami dotazy posílat. Pokud chcete posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.

Dotazy

  • všimné,dýško?
    21. 09. 2020

    dobrý den, provozujeme v hč občerstvení, platba hotově i kartou, jsem plátci dph. Prosím, jak účtovat tzv. dýško, všimné? co s tím? Děkuji

    Přiznám se, že tuto situaci neumím moc z praxe. Vím, že tato problematika byla otevřena v rámci EET (EET se vás netýká).

    Závěr by měl být takový, že:

    - spropitné (pokud zůstává provozovateli restaurace) nebude podléhat DPH - s výjimkou případů, kdy by spropitné bylo přímo vyžadováno (což asi u vás nebude)

    - samozřejmě se ale jedná o výnos - účtoval bych jej např. na 649. 

  • Pozemek určený k prodeji
    21. 09. 2020

    Chtěla bych se zeptat, kdy správně ocenit reálnou hodnotou pozemek, který reálně existuje a prodává se celý. Cituji: Vyhláška č .410/2009 Sb. § 64 Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u majetku určeného k prodeji (1) S výjimkou aktiv uvedených v § 59 až 62 se změna reálné hodnoty u majetku určeného k prodeji vykazuje v položce rozvahy „C.I.6. Jiné oceňovací rozdíly" a k okamžiku jeho prodeje je tato změna zachycena výsledkově. (2) Okamžik uskutečnění účetního případu podle odstavce 1, ke kterému se oceňuje reálnou hodnotou, bezprostředně souvisí s rozhodnutím osoby nebo orgánu, který o této skutečnosti rozhoduje podle jiného právního předpisu. Otázka zní: Okamžikem uskutečnění účetního případu se rozumí den schválení kupní smlouvy nebo schválení zveřejnění záměru o prodeji ?

    Jak sama vidíte, tak účetní předpisy se nám k OUÚP u přecenění RH vyjadřují poměrně obecně. Proto je vhodné si interně (směrnicí) stanovit přesnější okamžik, který by měl korespondovat s obecným požadavkem - tedy se vázat nějakým způsobem k rozhodnutí orgánu o prodeji. V praxi se nejčastěji nastavuje okamžik schválení kupní smlouvy, kdy i známe reálnou hodnotu, za kterou zpravidla považujeme kupní cenu. K datu záměru je také možné, ale schválení záměru ze strany ZO není povinné, tak jen, pokud by u vás schvalovalo a při záměru se nemusí znát ještě přesná kupní cena, tak se v praxi více osvědčilo datum schválení kupní smlouvy. Mrkněte prosím na vzorovou směrnici v dokumentech ke stažení, ale zároveň slibuji, že ji budeme brzy aktualizovat. 

  • Výplata odměny-volby (nové volby do ZO+krajské+Senát)
    21. 09. 2020

    Naše obec měla v sobotu 19.9.2020 nové volby do zastupitelstva obce(mimořádné),zde byla předsedou OVK jedna z členek, která bude i ve volbách v říjnu. Jde mi o to, že odměna za volby 2.a 3.10.+zřejmě 9.a 10.10 bude v jejím případě činit 3400,-Kč. Vzhledem k povinnosti přihlášení k sociálnímu a zdravotnímu pojištění nám dnes na školení voleb bylo doporučeno, že lze částku rozdělit na 1/3 výplaty v září + v říjnu 2/3 ,tím se vyhneme přihlášení na OSSZ+ZP.V případě našeho problému, kdy běžely v září mimořádné volby do ZO a výplata za tyto volby bude činit u předsedy 2200,-Kč se tomuto nevyhnu. Napadlo mě, zda bych mohla část odměny vyplatit ještě za měsíc srpen-proběhlo tam školení OVK i zasedání o jmenování funkcí. Nevím ale, zda je to přípustné.

    Uvedené je potřeba zkoumat jen pro placení sociálního pojištění - zdravotní pojištění členové OVK neplatí, mají v zákoně č. 48/1997 Sb. výjimku, viz např. i stanovisko MZ, které najdete na tomto odkazu:

    https://www.mvcr.cz/clanek/stanoviska-ministerstva-vnitra-k-otazkam-voleb-946485.aspx

    Z hlediska sociálního pojištění je potřeba hlídat hranici rozhodného příjmu (pro rok 2020 je výše 3000 Kč). Našla jsem k tomu vyjádření MPSV, viz odkaz: 

    https://www.mpsv.cz/documents/20142/225490/Informace_o_volebnich_komisi_na_webu.pdf/04d7982e-90cb-952b-f67f-0309f6ff169c

    Píší tam, že když odměna dosahuje alespoň 2500 Kč a bude:

    "rozúčtována do kalendářních měsíců, v nichž byl člen volební komise považován za
    člena volební komise, a to podle rozsahu výkonu činnosti v těchto měsících, a
    v žádném z těchto měsíců zúčtovaná část odměny nedosáhla výše 2 500 Kč,
    není člen volební komise z této činnosti účasten nemocenského pojištění v žádném
    kalendářním měsíci, a proto se ze zvláštní odměny neodvádí pojistné. To platí za
    předpokladu, že člen volební komise nevykonával v těchto měsících pro obec další
    zaměstnání malého rozsahu anebo je sice vykonával, ale úhrn příjmů ze všech
    zaměstnání malého rozsahu nedosáhl v kalendářním měsíci výše 2 500 Kč."

    Částky 2500 Kč musíte pro letošek nahradit těmi 3000 Kč (stanovisko je z roku 2018). Na první pohled to vypadá, že byste mohli odměnu zúčtovat do více měsíců, ve kterých byl členem OVK (pokud vím, tak členem se stává od první schůze OVK až do doby, kdy je ukončeno členství podle zákona - cca 14 dní po vyhlášení výsledků nebo tak nějak, u různých voleb je to snad různé). Ale je tam ta věta: "a to podle rozsahu výkonu činnosti v těchto měsících". Takže tím jste při způsobu rozdělení limitováni a nemůžete si podle mě říct, že zúčtujete 1/3 do tohoto měsíce a zbytek do jiného, musíte to podložit výpočtem. Můžete klidně poměrnou část odměny zúčtovat do srpna, pokud se konala schůze, ale s ohledem na znění stanoviska to vypadá tak, že musíte vzít v úvahu rozsah činnosti, jakou v ten daný měsíc vykonal. Takže asi nejjednodušeji vzít hodiny výkonu činnosti člena OVK celkem - např. celkově 18 hodin (schůze v srpnu 1 hodina, v září příprava místnosti 2 hod., účast v komisi 15 hod.) a odměnu lze pak v této logice rozúčtovat do jednotlivých měsíců (např. v srpnu tedy 1/20 celkové odměny, zbytek v září), což nevím, jestli vám pomůže. Sice jsou členy třeba i v říjnu, ale fakticky už žádnou činnost nevykonávají.

    Berte to jako názor, v souladu s obchodními podmínkami podobné dotazy nezodpovídáme, ale pokud aspoň trochu víme, snažíme se pomoci. Pro ověření se můžete sami s dotazem obrátit na MPSV nebo na vaši místně příslušnou správu sociálního zabezepečení, ať to od nich máte třeba i aktuálně. Nedržela bych se informace ze školení voleb a raději to ověřila přímo na OSSZ, ta vám to bude následně kontrolovat, třeba k tomu stanovisko aktualizovali, já našla jen toto z roku 2018.

    Doplnění odpovědi: Jedna hodná paní z obce nám k tomuto poslala aktuální stanovisko MPSV pro rok 2020, odkaz na něj:

    https://www.mpsv.cz/documents/20142/225490/Informace+k+volb%C3%A1m+2020+na+web+NP.pdf

    Obecně je princip stejný, jako bylo uvedeno ve stanovisku z roku 2018, které jsem vám citovala v původní odpovědi. Ale pro vás je tam důležitá změna proti tomu původnímu z roku 2018 (na jehož základě jsem vám odpovídala) - MPSV tam na první straně píše, že MV doporučuje, aby se odměna zúčtovávala po částech tak, abyste se vyhnuli odvodu sociálního pojištění a navrhují tam variantu rozpočítání odměny podle dnů členství. Z původního stanoviska tato možnost nevyplývala - psali tam, že máte rozúčtovat podle rozsahu činnosti. Toto aktuální stanovisko je v tomto benevolentnější, takže pokud jde o váš dotaz, tak na základě výše uvedeného stanoviska MPSV z letošního roku je možné jim do srpna zúčtovat odměnu podle toho, kolik dní byly členy (tedy ode dne konání schůze do 31.8.) a ve stejné logice můžete odměny rozdělovat i na další měsíce.

  • Náhrada za zásah do komunikace
    21. 09. 2020

    Prosím o kontrolu zaúčtování: Obec v roce 2019 budovala veřejné osvětlení, které jsme zařadili do majetku v prosinci 2019. V letošním roce nám Správa a údržba silnic Ústeckého kraje jako správce komunikace vystavila fakturu s dvěma položkami: Jednak za „zřízení věcného břemene“ ve výši 4 840 Kč ( dle uzavřené Smlouvy o smlouvě budoucí) a dále za „náhradu za zásah do komunikace“ ve výši 123 783 Kč ( dle Smlouvy o úpravě vzájemných práv a povinností souvisejících se vstupem do tělesa silnice v důsledku realizace stavby VO - smlouvu Vám mohu zaslat). Položku týkající se VB bych zaúčtovala na účet 028, pol. 5122 (nejsem si jistá, protože Smlouva o VB ještě nebyla uzavřena). Položku týkající se jednorázové náhrady bych zaúčtovala na účet 029, pol. 6142?

    Tady je potřeba si uvědomit, jakým způsobem se majetek oceňuje. Náklady související se stavbou dle § 55 vyhlášky č. 410/2009 Sb., které vzniknou v době pořizování, patří do jeho ceny, bez ohledu na fakturaci. Pokud tedy smlouvy k uvedeným nákladům (které by měly být považovány za související se stavbou) byly sjednány v době pořizování majetku, pak správně patřily do jeho ceny formou dohady zápisem 042/389. V součtu jsou asi i vůči celkové hodnotě majetku významné (ale zvažte např. i testem 0,3 % vašich aktiv), takže osobně bych tady spíše opravila vstupní ocenění  a přepočítala a doúčtovala odpisy od ledna ze zvýšené částky. Nevýznamné opravy se řeší přes účet 551, analogicky jako rozdíl od dohady (v logice, že měl být dohad zaúčtován).

    Pokud by smlouvy, na základě kterých teď fakturují, byly sjednané a uzavřené až po zařazení majetku, tak pak se na to nahlíží jako provozní náklad -  VB, kdy jste oprávněni, by skončilo na účtu 028, jak navrhujete. Ta náhrada pak na účtu 549 s pol. 5909. 

  • zádržné a cena majetku
    21. 09. 2020

    V obci nám dle smlouvy o dílo provádějí výměnu a doplnění "Veřejného osvětlení v obci" v celkové ceně 9.475.147,36 Kč. Dle platebních podmínek nám budou fakturovat cituji: Zhotovitel je oprávněn fakturovat objednateli cenu za dílo takto: a) do výše 90 % celkové ceny díla průběžně, a to měsíčně vždy do 10 pracovních dnů po potvrzení správnosti zjišťovacího protokolu objednatelem dle odst. 3 tohoto článku. (tj. 8.517.632,624 Kč) b) zbývající 10 % z celkové ceny díla slouží jako zádržné (tj. 947.514,736 Kč) a bude fakturováno následujícím způsobem: I. 50 % z celkové hodnoty zádržného (tj. 473.757,368 Kč) bude objednateli fakturováno do 5 pracovních dnů od řádného ukončení a předání díla, včetně odstranění veškerých vad a nedodělků; II. zbývajících 50 % z celkové hodnoty zádržného (tj. 473.757,368 Kč) slouží jako záruka za řádné plnění záručních podmínek. Fakturováno může být do 10 pracovních dnů po uplynutí záruční lhůty (tj. 60měsíců) . Pro mě to tedy znamená zařadit letos majetek v hodnotě 9.001.389,992 Kč a začít odepisovat a zbytek zádržného doúčtovat po 5 letech jako technické zhodnocení, nebo mám zařadit majetek celý dle vnitřního předpisu a zádržné evidovat v účetnictví po dobu 5let jako výnosy příštích období? Je toto zádržné správně z hlediska daně z přijmu? Prosím mohli byste mi poradit jak mám postupovat?

    Do majetku to musíte k datu dokončení a předání zařadit v celkové ceně dle smlouvy o dílo, tj. včetně zádržného. Zádržné slouží v tomto případě jako odložení určité části platby jako jištění možné budoucí pohledávky z titulu nějaké záruční vady, ale výnos vám z něj nevzniká, dokud k nějaké té vadě nedošlo. Kdyby došlo k tomu, že by bylo nutné uplatňovat záruku, tak teprve tehdy by byl nárok na výnos a pohledávka z titulu vady by se započetla se závazkem z titulu nezaplaceného plnění. Jelikož není ještě vyfakturováno, tak je zde vhodný dohadný účet, tzn. ve výši nevyfakturovaného zádržného zápis 042/389. Až po pěti letech vyfakturují, tak zápis 389/321. Až budete doplácet zádržné, tak bez ohledu na to, že majetek je již zařazen do užívání a odpisován, zvolíte rozpočtovou skladbu stejnou jako při pořizování (pol.6121, odpa 3631). 

  • zaplacená pokuta na ČIŽP a zpět příjem 50% od ČIŽP
    21. 09. 2020

    Město zaplatilo pokutu za pokácení stromů ve výši 3000 Kč České inspekci ŽP (porušení §8 odst.1,zák.114/1992) na účet 16010-9126101/0710 , zaúčtovali jsme na položku 5363. Nyní se nám vrátilo 50% z ČIŽP zpět na účet města tj. 1500Kč z téhož čísla účtu. Na jakou položku máme příjem zaúčtovat?

    Příjem části pokuty zaúčtujte na účet 642, odpa 3769 pol. 2211. Dle § 88a zákona č. 114/1992 Sb. musíte daný příjem využít na zlepšení životního prostředí a pro ochranu přírody a krajiny v obci. Je to sdílený příjem obcí. 

  • vrácení části dotace
    21. 09. 2020

    Prosím o radu ohledně vrácení části dotace a vyúčtování, zatím jsem ještě vratku dotace neúčtovala, a tak prosím o radu - kontrolu zda to můžu takto zaúčtovat. V měsíci 08/2019 jsme přijali neinvestiční dotaci od Stř.kraje Fond životního prostředí na obnovu malé vodní nádrže v částce 1 mil. Kč. 1. faktura na opravu byla proplacena 11/2019. K31.12.2019 jsem zaúčtovala dohad dotace 388/672 1 mil. Kč. 2. faktura na opravu byla proplacena 01/2020. Závěrečné vyhodnocení se podalo v 08/2020, v měsíci září přišla oprava závěrečného vyúčtování se žádostí o vrácení části dotace ve výši 87.894,41 Kč. Já bych účtovala vratku 374/231 6402/5366 UZ 91 87.894,41. a vyúčtování MD 348 912.105,59, MD 374 912.105,59, MD 672 87.894,41 a Dal 348 912.105,59 a Dal 388 1.000.000 Kč, ale nevím jestli to takhle může být?

    Účtujete naprosto správně. V souladu s ČÚS č. 703 se rozdíl od dohady zúčtovává jednorázově do výnosů, u vás na str. MD, když vám nakonec přiznali méně. A jelikož je to vratka v rámci vypořádání (ne nějaká následná sankční platba), tak je nejpřesnější účtovat to jednoduše jako vrácení zálohy na dotaci, šikulka jste! Možná jen ověřte, zda chce kraj ÚZ u vratky, v rámci ZVA by to tak měli požadovat, ale zeptat se, zda příjem vratky také značí ÚZ, ale to je jen drobnost, ÚZ kraje nevstupuje do výkazu. 

  • DPH a pořízení zboží ze zahraničí
    21. 09. 2020

    Dobrý den, Pan starosta v březnu 2020 objednal světla u firmy Gear4music Limited, United Kingdom. Proplatila jsem 6.3.2020 zálohovou fakturu ve výši 13 915,70 Kč a od té doby se nic nedělo. Světla firma poslala až teď v září s tím, že pan starosta mi dal jednu fakturu dne 17.9. 2020 na částku 6 233,06 Kč. Když jsem mu řekla, že světla stála 13 915,70 Kč, tak vyštrachal z mailu ještě jednu fakturu z 6.4.2020 na zbývající částku 7 682,64 Kč. Jelikož jsme plátci DPH, asi bych měla obě faktury prodanit, ale vůbec netuším, jak to udělat s tou fakturou z dubna 2020. V mailu na info@obecutuje.cz Vám posílám faktury, z nichž ani nevím, jak vyčíst nějaké IČ či VAT. Je tam jenom Reg: CZ683986064, ale nedaří se mi to dohledat ani a ARESU ani v systému VIES. Děkuji moc za pomoc a přeji krásný den.

    Přeji dobrý den, to je skutečně na vyjasnění s dodavatelem. Našel jsem registraci dodavatele k DPH v ČR - vyhledávání na této adrese:

    https://adisreg.mfcr.cz/cgi-bin/adis/idph/int_dp_prij.cgi?ZPRAC=FDPHI1&poc_dic=2

    Jsou registrovaní jako plátci DPH v ČR někdy od roku 2016. Nicméně potom by tu fakturu měli dát s DPH a daň by měli odvést oni (na faktuře skutečně mají své české DIČ). Nicméně oni DPH podle faktury neodvedli - tak je potřeba je kontaktovat, protože to vypadá na nějakou chybu. Je hloupost, abyste odváděli DPH jako pořízení zboží z EU, pokud to dávají na fakturu, kde vystupují pod českým DIČ.

  • osobní výtah
    21. 09. 2020

    Z investic bude vyvedena stavba lávky pro pěší přes kolejiště nádraží. Ze strany je k lávce přistaven osobní výtah pro vozíčkáře, kočárky a pod.. Výtah je v proskleném tubusu. Technik na investicích je toho názoru, že je to celé jedna stavba (včetně osobního výtahu). Já jsem stejného názoru. Na školení nám bylo řečeno, že osobní, nákladní a evakuační výtahy jsou vždy součást stavby. Ale mluvili jsme o budovách. Platí to stejné i pro lávku? Na odboru, kam bude stavba patřit se ale ptají, zda by neměl být výtah oddělen jako samostatný. Děkuji.

    Pokud bychom vyšli z daňového pokynu GFŘ D-22, tak jsou výtahy samostatným zařízením. Takže pak, nad 40 tis. Kč, účet 022. Je vhodné z pokynu vycházet i pro účetní hledisko. Nicméně dle pokynu se má vždy přihlédnout ke stavebně-technickým parametrům a funkci a účelu budovy nebo stavby, což pak v praxi znamená, že obhajitelné jsou často obě varianty (tedy samostatná věc i součást stavby) - záleží vždy na konkrétních argumentech. Ve vašem případě jsou také asi možné obě varianty. Součást stavby tehdy, pokud to zdůvodníme např. ve smyslu, že je výtah povinný (např. kvůli povolení stavebního úřadu). Samostatná věc tehdy, když není potřebný k funkci stavby, plní funkci i sám o sobě. Tak zvažte, možná si řeknete, že jsem vám moc nepomohla, ale já se spíš vždy snažím vysvětlovat, že opravdu vždy záleží na tom, jaké argumenty zvolíte. Můj osobní názor je, že bych ho klidně dala jako součást stavby, protože dnes už bývá bezbariérovost povinná ve vztahu ke splnění právních předpisů k povolení stavby.

    Tak zvažte - kdyby byla bezbariérovost zajištěna i jinak a bylo to ne nezbytná, ale pouze komfortnější varianta bezbariérovosti, pak bych ho dala spíše samostatně (ale ne stavba, ale účelové zařízení na účet 022). Tady asi spíše ale skončíme u té součásti stavby - budujete ho kvůli lávce a asi není jiná varianta pro bezbariérový přístup (jinak byste jej asi nebudovali - ale jen odhad situace). 

  • Dar nebo nenávratná finanční výpomoc obci
    21. 09. 2020

    Naše obec chce poskytnout nenávratně částku vedlejší obci (pro školu a školku - náklady spojené s covidem). Nechce se nám to dávat jako sponzorský dar (musí se zdaňovat), raději bychom to dali nějak jinak, ale nemáme zkušenost, jak nejlépe to provést? A zároveň tedy účtování? Vůbec nemám potuchy jaká položka nebo paragraf? Nákladový účet mi je jasný 572. A ještě poslední dotaz, je to pro školu a školku, musí to jít přes zřizovatele (obec) nebo můžeme poslat částky přímo na účet školy a školky i když bude smlouva s obcí, jako se zřizovatelem.

    Když jim to chcete poskytnout nenávratně, tak nezbývá než dotace nebo dar. U daru to pro PO daňově nebude takový problém. Tím, že k tomu bude mít PO i daňově účinný náklad, tak to buď jako dar osvobodí (vyloučí z nákladů i výnosů) nebo to neosvobodí - ponechá ve výnosech, ale k tomu i v nákladech, takže to vyjde nastejno. Trochu složitější by to bylo, pokud by dar PO "nespotřebovala" v roce poskytnutí, ale to podle účelu nevypadá.

    Pokud se rozhodnete pro dar, pak poskytnutí jen zápisem 572/231.

    Jinak záleží, jak se dohodnete s obcí - dar je možné poskytnout cizí PO přímo (pak pol. 5339) nebo přes rozpočet zřizovatele (pak u vás s pol. 5321 -  obec přijme na pol. 4121 a přepošle své PO s pol. 5336).

    Jestli budete mít smlouvu s obcí, tak asi bude sjednáno poslání na účet obce, pak tedy pol. 5321, ale raději zkontrolujte, jak je poslání peněz právně sjednáno. 

  • zahradní tunel
    18. 09. 2020

    Obracím se s prosbou jak správně zaúčtovat "zahradní tunel" v rámci rekonstrukce zahrady v mateřské školce, cena díle je přes 70.000,- Kč, na faktuře je uveden tento popis práce : odkopávky, prokopávky, konstrukce zeminy, modelace zeminy včetně hutnění, uložení potrubí a povrchové úpravy. To znamená, že tento herní prvek (tunel) není s ničím spojen, je pouze uložen v zemi - cena potrubí je přes 40.000,- Kč, zbytek jsou práce.

    Já bych ho účtovala jako stavbu - min. je akceptovatelné v režimu terénních úprav. Nevznikl sice úplně klasickou stavebně-montážní technologií (i když spíše ano než ne). Jiné řešení nevidím jako vhodné. 

  • Pojištění odpovědnosti za způsobenou škodu
    18. 09. 2020

    Naše obec má uzavřenou pojistnou smlouvu na pojištění odpovědnosti za způsobenou škodu. Ve smlouvě je napsáno "pojištění odpovědnosti podnikatelů za způsobenou škodu". Obec nevlastní žádný osobní automobil, který by mohl používat pan starosta pro své četné služební cesty, proto používá svůj automobil. Při služební cestě se stal účastníkem (i viníkem) dopravní nehody, při které byl jeho automobil úplně zničen. Na základě výše uvedené pojistky bude obci vyplaceno pojistné plnění za rozbité auto pana starosty. Jakým způsobem vyplatit peníze panu starostovi za jeho zničené auto? Je třeba výplatu schválit zastupitelstvem? Jak o této výplatě účtovat? Pokud je účtování stejné jako v publikovaných dotazech, tak si jej samozřejmě dohledám.

    Omlouváme se, ale tady moc neporadíme, nespecializujeme se na tyto dotazy (není to ani v souladu s obchodními podmínkami) a tady si ani netroufáme něco moc radit. Je to docela právně složité. Základní otázka je, jestli se v tomto případě vztahuje na starostu zákoník práce. To asi i ano, protože cestovní náhrady i odpovědnost za škodu se u zastupitelů řídí zákoníkem práce. Pak je další věc k řešení, kdo má nést odpovědnost za škodu v konkrétním případě. Našla jsem k tomu článek, ve kterém to docela dobře vysvětlují:

    https://www.uspory.cz/aktuality-havarijni-pojisteni/sluzebni-cesta-a-havarijni-pojisteni-3396

    Pokud je pravda, co tam píší, tak když zavinil nehodu zaměstnanec (zde tedy zastupitel, který se posuzuje asi tedy v tomto případě stejně), tak pak za škodu odpovídá on.

    Ohledně placení pojistného - obecně je pojištění zastupitelů (za odpovědnost při výkonu funkce) potřeba mít sjednané tak, že plnění musí být ve prospěch obce, jinak na to není právo, byl by to benefit - pak potřeba mít schválené dle § 80 zákona o obcích a podrobit příslušným odvodům jako nepeněžní plnění - zastupitelé mají dle § 80 odst. 1 písm. g) nárok na příspěvek na pojištění rizik spojených s výkonem funkce člena zastupitelstva obce. Já nevím, co konkrétně vše to vaše pojištění zahrnuje a neumím tedy posoudit, jestli je to vůbec oprávněný výdaj obce.  

    Když to shrnu - je to asi celé předně na právní posouzení a pak to můžeme řešit účetně. Nechci vás strašit, ale právně se mi moc nelíbí, jak to máte nastaveno (ale neznám konkrétní podrobnosti, tak to neumím lépe posoudit). Podle mě by prostě tady obecně měly být dvě možnosti:

    1. pojištění platí obec jako pojištěný, pak je příjemcem plnění

    2. pojištění platí zaměstnanec (on je pojištěný), obec mu na to přispívá v rámci benefitu dle § 80 odst. 1 písm. g) zákona o obcích (testovat odvody) a plnění jde pak zaměstnanci

    Pak mě ještě napadá, že by vlastník měl žádat škodu na obci na svém autu při výkonu fce a vám pak patří náhrada od pojišťovny a starostovi ta náhrada škody. Dotaz vám nepočítáme. Nechávám zveřejněno, zda někdo nemá s podobným případem zkušenost? (prosím napsali byste mi to na iva@obecuctuje.cz?) 

  • Daň silniční u avie
    18. 09. 2020

    Obec zakoupila nákladní auto. Auto používá pro svoji běžnou činnost a také poskytuje službu -pouze občané naší obce mají možnost si půjčit nákladní auto s naším pracovníkem pro drobné úkony za hodinovou sazbu. Přemýšlela jsem o tom, zda by obec neměla hradit silniční daň, jestli není určitá forma podnikání? Ale na druhou stranu obec službu poskytuje jen svým občanům a ti nám pouze kompenzují vzniklé náklady na hodinou mzdu pracovníka a spotřebovanou naftu. Děkuji za odpověď.

    Předpokládám , že je to vozidlo v kategorii "největší povolená hmotnost" mezi 3,5 a 12 tunami. Potom jsme v §2 odst. 3 a §6 odst. 9.

    Stav je takový, že podmínkou, aby se neplatila daň silniční by bylo, že je to používáno pouze k činnostem z nichž příjmy nejsou předmětem daně z příjmů. Tady se ale obávám, že ty odměny z hodinové sazby za zapůjčení občanům předmětem daně z příjmů budou - to by potom znamenalo, že by tam silniční daň skutečně byla. Myslím si, že pro Váš případ nenajdeme nějaké osvobození v §3 zákona  ...

  • Dobrovolná srážka ze mzdy zaměstnance
    18. 09. 2020

    Trochu jsem se zamotala do účtování mezd a srážek z nich. Poskytujeme zaměstnancům stravné, že odebírají obědy v místní jídelně a ta mi tyto obědy fakturuje. Oběd ve výši 90 Kč je z 50 Kč hrazen zaměstnavatelem (sociální fond) a 40 Kč si hradí zaměstnanec tak, že se mu každý měsíc provádí srážka ze mzdy v počtu odebraných obědů x 40 Kč. 1. Zaúčtování faktury za obědy (20 ks), kdy cena obědu je 90 Kč a 50 Kč hradí zaměstnavatel a 40 Kč zaměstnanec srážkou ze mzdy: a) předpis FA - 518 MD: podíl zaměstnavatele (1 000 Kč) a 335 MD: srážka zaměstnance (800 Kč) oproti 321 D: celková častka FA (1 800 Kč). b) Platba FA - 321 MD: celková částka FA (1 800 Kč) a 231 D: pol. rozpočtové skladby 5169 celková částka FA ( 1 800 Kč). 2. Předpis mzdy zaměstnance se srážkou na stravné - 524 MD: čistá mzda (18 000 Kč) a 331 D: mzda k výplatě (17 200 Kč)+ 335: srážka ze mzdy za obědy zaměstnance (800 Kč). 3. Výplata mzdy zaměstnanci a proúčtování srážky na stravné na RS - 331 MD: mzda k výplatě (17 200 Kč) a 231 D: a) na rozpočtové skladbě pol. 5011 ve výši čisté mzdy (18 000 Kč); b) na pol. 5169 ve výši - 800 Kč (srážkou se snižuje náklad zaměstnavatele na pol. nákupu stravenek). Takto to běžně účtuji u všech zaměstnanců. Problém je, že se zaměstnanec dostal do potíží a je mu nařízena exekuce na mzdu, kdy mu z nezabavitelné částky nemohu provádět ještě srážku na obědy (ze zákona prý nelze ani se souhlasem zaměstnance). Vznikla tedy dohoda, aby zaměstnanec dál mohl obědy za zvýhodněnou cenu s dotací zaměstnavatele odebírat že zaměstnanec tuto srážku, kterou mu zaměstnavatel nemůže ze mzdy strhnout, bude zaměstnavateli platit do pokladny. A tady jsem se zamotala. Předpis faktury účtuji stejně. Ale u mzdy už účtuji předpis 524/321 čistá mzda = mzda k výplatě (17 200 Kč). U výplaty mzdy účtuji 331 MD čistou mzdu k výplatě (17 200 Kč), ale u 231 D na rozpočtovou skladbu bych měla podle mě proúčtovat na pol. 5011 čistou mzdu i budoucí srážku zaměstnance na obědy (18 000 Kč) a na pol. 5169 - 800 Kč snížení nákladů zaměstnavatele na stravenky budoucí srážkou zaměstnance na obědy. Je to tak správně? Následuje dobrovolná srážka ze mzdy zaměstnance placená do pokladny. 261 MD / 335 D (800 Kč). A tady nevím, jakou mám volit položku rozpočtové skladby u zaplacení tohoto příjmu - dobrovolné srážky ze mzdy za obědy zaměstnancem do pokladny. Děkuji za radu a celkové posouzení, zda u tohoto zaměstnance postupuji správně.

    1. Souhas.

    2. Jen abychom nemátli ostatní čitatele - obecně je předpis mzdy 521 MD/331 D v hrubém, pak se řeší odvody zaměstnance (331 MD/336 D, 337 D a 342 D) a zaměstnavatele (524 MD/336 a 337 D). Na účtu 331 zbývá celá čistá mzda k výplatě. Ve výši stravného, co se sráží, se pak zaúčtuje 331 MD/335 D a tím se to strhne ze zbytku čisté mzdy po odvodech. 

    3. Pokud se budeme striktně držet vyhlášky k RS, tak proúčtování zápočtu je zakázané, tedy správně dle předpisů je nechat jen 17200 Kč na pol. 5011. Někdo ale v praxi kvůli vypovídací schopnosti rozpočtu volí postup, který navhujete. 

    To, co píšete, mi nepřijde moc logické. Nemusí to být pojato jako klasická srážka ze mzdy. Pokud je ohrožena výše nezabavitelného minima, tak podle toho, co jsem se dočetla, je opravdu vhodnější a pro vás jistější srážky ze mzdy neprovádět. Ale v tomto případě není potřeba na to jako na srážku ze mzdy pohlížet, viz vysvětlení dále.

    Na tomto odkazu:

    http://www.demonia.cz/DIS/mzdy_modry/casopis/2019/prilohy/0419.pdf

    jsem našla toto vyjádření:

    "Vyšší srážky, než je uvedeno v předchozích příkladech, je možno provést jen
    v případě, kdy zaměstnavatel provádí srážku na základě dohody o srážce ze
    mzdy např. k uspokojení závazků zaměstnance. V tomto případě by srážka ze
    mzdy neměla překročit polovinu čistého příjmu zaměstnance. Např. zaměstnavatel
    souhlasí s prováděním srážky ze mzdy zaměstnanci na půjčku od banky. Měsíční
    splátka bance činí 1500 Kč. Zaměstnanec má tři vyživované osoby a čistý příjem
    20480 Kč, polovina z této částky činí 10240 Kč. Na exekuční srážku bylo sraženo
    3196 Kč (jedna třetina z 9589 Kč) takže do poloviny čisté mzdy se měsíční splátka
    bance (1500 Kč) vejde. Pokud zaměstnanec s tímto postupem souhlasí, lze mu podle
    našeho názoru srazit celou měsíční splátku pro banku, tj. 1500 Kč. Vzhledem k tomu,
    že někteří vykladači zákona tento postup odmítají s tím, že je třeba vždy dodržet limit
    pro srážky ze mzdy daný občanským soudním řádem (§ 148 odst. 2 ZP), tj. srazit
    v námi uváděném příkladu maximálně 3196 Kč, doporučujeme postupovat takto:
    zaměstnanec požádá písemně zaměstnavatele o zasílání částky 1500 Kč na účet
    banky a zaměstnavatel ji odešle ze zbytku, který zaměstnanci zbyl po provedení
    ostatních srážek. V tomto případě se nejedná o srážku ze mzdy, ale zaměstnavatel
    vyhověl žádosti zaměstnance o zasílání mzdy na jím určený účet... Toto by nemělo
    být napadnutelné a lze tento postup použít i u zaměstnanců, kteří mají srážky ze
    mzdy a chtějí, aby jim zaměstnavatel srážel ze mzdy např. na obědy, nájem apod."

    Mě tohle přijde logické - pokud vás zaměstnanec o to požádá, tak už je na něm, co s tou nezabavitelnou částkou udělá, jestli jí použije na úhradu obědů. Vy je ke stravování nenutíte a pokud tu službu využijí, tak nevidím problém, proč by se úhrada za to nemohla pak řešit účetně zápočtem - nemusíte na to nahlížet jako na srážku ze mzdy, ale abyste si "nevyměňovali" peníze, tak se zaměstnancem by stačilo sepsat dohodu o zápočtu - vy mu máte vyplatit čistou mzdu, on vám za obědy, tak se to v účetnictví protočí zápisem 331 MD/335 D a nemusí pak vůbec dojít k fyzickému předání těchto peněz. Tím nic neporušíte.

    Jestli se toho ale i tak obáváte (ale to mi přijde opravdu zbytečné), tak pak jedině účtovat tak, jak uvádím v bodě 2 - je potřeba mít na účtu 331 celou čistou mzdu 18 tis. Kč, nezaúčtujete ten zápis 331 MD/335 D (to jen u těch zaměstnanců, kterým se to strhává) a vyplatíte mu tedy 331/231 18 tis. Kč a příjem od něj do pokladny pak budete účtovat kompenzačně vůči vašemu nákladu - minus účet 518 a pol. 5169. 

  • veřejné pohřebiště
    17. 09. 2020

    Dobrý den, obec podepsala s městem smlouvu o zajištění provozování veřejného pohřebiště v jiné obci podle § 16 odst. 1 zákona č. 256/2001 Sb o pohřebnictví. Naše obec není zřizovatelem ani provozovatelem veřejného pohřebiště a proto své zákonné povinnosti plní touto smlouvou a městu bude zasílat odměnu a bude mu přispívat na úhradu provozních nákladů. Odměna byla dohodnuta na 10 000 Kč a příspěvek na úhradu provozních nákladů také ve výši 10 000 Kč. Městu hradíme na základě vystavené faktury. Já jsem účtovala na položku 5321 jako transfer, jelikož se domnívám že na tuto položku se neúčtují pouze transfery z uzavřených veřejnoprávních smluv? Musí se striktně smlouva jmenovat jako veřejnoprávní aby mohla být použita položka 5321, přesto, že se evidentně jedná o výkon veřejné správy? Město účtovalo ponížením nákladů, čímž nám nesedí konsolidace. Krajský úřad nás vyzval k opravě, a teď nevíme kdo správně opravit? Prosím rozsuďte nás :) Díky moc

    Podle § 16 odst. 1 zákona č. 256/2001 Sb. je provozování pohřebiště samostatnou působností obce. Takže pokud v tomto spolupracujete s jinou obcí, domnívám se, že by měla být uzavřena smlouva o spolupráci dle § 46 zákona o obcích (jako např. u činnosti hasičů). Na pol. 5321 se účtuje jak transfer dle zákona o obcích -  z uzavřené VPS (na výkon přenesené působnosti) i dle smlouvy o spolupráci (na výkon samostatné působnosti) a dále další transfery poskytované jiné obci (dotace a dary dle zákona č. 250/2000 Sb). 

    Obecně právně asi není problém to brát jako přefakturaci - když kdokoliv jiný za vás zajišťuje výkon samostatné působnosti a vy za to platíte. V tomto případě to ale není moc dodavatelsko-odběratelský vztah - poskytnutí služby. Vy máte stanovenou povinnost, viz ustanovení zákona o pohřebnictví: "Nemůže-li obec zajistit provozování veřejného pohřebiště v územním obvodu své působnosti, je povinna zajistit provozování veřejného pohřebiště v jiné obci v okolí na základě dohody s provozovatelem pohřebiště." Jste povinni toto zajistit a podle mě je to klasický případ spolupráce mezi obcemi dle § 46 zákona o obcích, který by se měl účtovat v režimu transferů. 

    Zkuste se s městem domluvit, aby konsolidace vyšla, musí to i oni účtovat jako transfer.

    Je tam více argumentů - např. platba také není kalkulována jako čistě za službu - část je odměna za zajištění a jen část je náhrada skutečných nákladů - ale celé je to v režimu příspěvku, nikoliv přefakturace skutečných nákladů, takže i na tomto je vidět, že není dobře jít zde cestou přefakturace, když to ani není kalkulováno jako přeúčtování skutečných nákladů.

    Takže obsahově i věcně je to transfer (i dle jeho definice z ČÚS č. 703). Takže u vás účet 572 s pol. 5321, u města účet 672 s pol. 4121. Pravdu máte vy :) 

Návrh a tvorba webu