Dotazy

• Dotace ex post - chodníky podél komunikace

  08. 09. 2025

  Prosím o kontrolu účtování.
  Obec stavěla chodníky podél komunikace. Dotaci máme od MMR, příspěvek z EU. Při žádosti o platbu byla dotace 1.168.698,49 Kč z toho INV 1.092.241,59 Kč a NINV 76.456.90 Kč. V průběhu podání žádosti o platbu probíhaly kontroly ze strany MMR a neustálé snižování způsobilých výdajů. Datum nabytí PM kolaudace 27.5.2025, k tomuto datu jsem zařadila stavbu do majetku a INV dotaci zařadila na kartu majetku zápisem 388/403.300 ve výši 1.092.241,59 Kč.
  1.9.2025 přišel pokyn k platbě a INV dotace byla vyčíslena 831.936,53 Kč a NINV 58.548,79 Kč.
  Přijato na BÚ 231.11 4116 UZ 149517085/672.300 58.548,79Kč a 231.11 4216 UZ 149517519/346 831.936,53Kč
  K datu přijetí pokynu k platbě jsem provedla vyúčtování dotace:
  346 MD 831.936,53/ 388 D 831.936,53
  -388 MD 260.305,06/-403.300 D 260.305,06
  672.300 MD 260.305,06 / 403.300 D260.305,06. Na kartu majetku jsem uvedla, že dotace byla snížena.

  Účetní zápisy máte správně, ale nejprve prosím ještě ověřte, jestli jste neudělali v květnu dohad ve špatné výši. Pokud jste např. měli informaci o snížení celkových skutečných výdajů projektu oproti částce výdajů z rozhodnutí, mělo se to do dohady reflektovat, protože je tím pádem dle podmínek nárok na nižší dotaci (procento skutečných výdajů). V takovém případě by se jednalo o opravu chyby, kdy máme předpisy stanoveno upravit hodnotu účtu 403, tzn. neúčtovali byste ten poslední zápis 672/403 a upravili byste dotaci na kartě majetku na skutečnou výši.

  Pokud jste dohadu účtovali ve správné výši (rozhodují informace dostupné k datu účtování) a následně vznikl rozdíl od dohady, pak je váš postup v souladu s předpisy. Vzhledem k významnosti částky - přece jenom je to vliv na VH větší než 260 tis. Kč, což je i hranice pro použití účtu 408 pro opravy VH, tak bych touto částku letošní VH nezatěžovala a aplikovala bych odchylku od metody. Berte to ale jako doporučení - museli byste to jako odchylku popsat do přílohy závěrky. A opět byste pak postupovali tak, jak píšu v prvním odstavci, tedy korekce účtu 403, bez dopadu do VH.

  Mám k tomu ještě jednu důležitou poznámku - ověřte, že neinvestiční dotace opravdu ve vašem případě správně patří na účet 672. U MMR často neinvestiční dotace kryje nepřímé výdaje, které pokud se účtují na účet 042 jako výdaje související se stavbou chodníku (například projekt), pak tato nepřímá neinvestiční dotace patří dle MF také na účet 403. Neinvestiční příjmová položka s neinvestičním ÚZ se ale i tak zachovávají. 

• Inventarizační komise

  08. 09. 2025

  Prosím o pomoc při jmenování členů inventarizačních komisí:
  1. Může být předseda HIK zároveň hlavní účetní? A současně být ještě předsedou některé dílčí inventarizační komise?
  2. Může být jmenován členem dílčí inventarizační komise například člen likvidační komise? (nejedná se o zaměstnance obce).
  3. Pokud ano, jakým způsobem ošetřit mlčenlivost (například v případě pohledávek – nezaplacené poplatky, příp. pokuty ). Nebo je v tomto případě vhodné jmenovat do DIK úřední osobu?
  Moc děkuji za odpovědi.

  1. Zakázat vám to nelze, protože není nikde uvedeno, že by předsedou nemohla být hlavní účetní. Je potřeba dodržet minimální počet dvou členů, toť jediný požadavek. Pro klid s kontrolory ale může být raději jen běžným členem - dříve to, byť neoprávněně, někdy kraj vytýkal. 

  2. Ano, někdy je to i vhodné - zajišťuje se informovanost daného člena. 

  3. Mlčenlivost je vhodné ošetřit. Vzor na to bohužel nemáme, to je již spíše právní záležitost.

  Na závěr vám pro inspiraci kopíruju doporučené složení IK z naší směrnice:

  "Předseda inventarizační komise bude osobou odpovědnou za provedení inventury, osoba odpovědná za majetek nebo závazky a jiná pasiva bude osobou odpovědnou za zjištění skutečnosti a účetní bude osobou odpovědnou za provedení inventarizace, tj. porovnání skutečnosti na účetnictví. Členem inventarizační komise u fyzických inventur musí být vždy osoba odpovědná za majetek, u dokladových inventur účetní odpovědná za inventarizační položku.  Dalším členem může být člen zastupitelstva, vedoucí odboru, další pracovník odboru.

   Ústřední inventarizační komise (obce, které nemají zřizované PO, mohou nadále nazývat hlavní inventarizační komise) je nejméně tříčlenná.

  Předsedou komise bude zvolený člen zastupitelstva obce, případně předseda kontrolního výboru, členem komise musí být starosta, jako osoba odpovědná za správu majetku vůči radě a zastupitelstvu (názor autorky)."

• Nákup lesních pozemků

  08. 09. 2025

  Obec koupila lesní pozemek o celkové výměře 29060 m2. Smlouva sepsána dne 25.7.2025,právní účinky vkladu dne 25.7.2025. Ke mě se dostalo až vyrozumění o provedeném vkladu dne 15.8.2025.Cena Kč 250 tis.
  účtuji:
  1/předpis 042/321 datum?
  2/úhrada 3639/6130 321/231
  3/zařazení 031/042 a poměrově rozdělím na parcely 250 tis. datum?
  4/co lesní porost?? nemám znalecký posudek

  1. Předpis se má účtovat k datu podání návrhu na vklad, ke kterému zpětně nastávají i právní účinky, tzn. 25.7.2025.

  2. Souhlas, úhrada nastala asi po předpisu, pak jen takto, bez zálohy. Paragraf lze případně najít i konkrétnější -  odpa 1032 kdyby obec provozovala těžbu, kdyby tam měla jiné "lesnické záměry", pak odpa 1039. Jestli ani jedno z toho, nechte odpa 3639. 

  3. Zařazení účtujte také k datu 25.7.2025, jako předpis 042/321. Když je to více parcelních čísel a vše stejný druh pozemku, tak kupní cenu rozpočítejte mezi jednotlivé pozemky dle výměry s jednotkovou cenou 8,60 Kč za m2 (250000/29060, ale pozor na zaokrouhlení u poslední parcely na přesnou kupní cenu).

  Konečnou pořizovací cenu mohou ovlivnit související náklady - jestli jste hradili například návrh na vklad apod., má se také účtovat na účet 042 a zařadit do ceny pozemků.

  4. Lesní porosty jsou z účetního hlediska součástí pozemku a samostatně se neevidují. 

  Platí zde § 55 odst. 6 vyhlášky č. 410/2009 Sb., cituji:

  Ocenění pořízeného pozemku je včetně lesního porostu nebo osázení stromy a keři, pokud nejsou pěstitelským celkem trvalých porostů.

  Takže pokud na pozemku nejsou porosty spadající na účet 025, tak stromy v lese jako takové účetně neoddělujete a bere se, že jsou součástí pořizovací ceny lesního pozemku na účtu 031.

  Pro úplnost vám zde kopíruju obsahovou náplň účtu 025 (jaké porosty by se z účtu 031 vyčleňovaly):

  (5) Položka „A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů“ obsahuje

  a) ovocné stromy a ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 hektaru v hustotě nejméně 90 stromů nebo 1000 keřů na hektar,

  b) trvalý porost vinic a chmelnic bez nosných konstrukcí.

  A na závěr jen poznámka - lesní porosty mají na účtu 031 svou analytiku, podle dodavatele vašeho SW a informace k nim uvádíte v části D.1 až D.7 výkazu Příloha. 

• Příspěvek na přímou péči od obce pro PO formou daru

  08. 09. 2025

  Naše sociální PO získává od obcí veřejnou finanční podporu - dotaci na osobní náklady na zaměstnance v přímé péči.
  Letos jedna obec poskytla peněžní prostředky formou daru, účel je stejný.
  Je nutné tento dar od obce účtovat jako tvorbu a čerpání rezervního fondu, nebo je možné se na tento dar dívat jednotně jako dotace na provoz z USC – účet 348?

  Já bych to udělal přes RF - dar má jiný právní režim než dotace a byť je to dosti formální záležitost, tak bych se na to nyní díval skutečně jako na dar, který PO dá do rezervního fondu a potom RF zúčtuje do výnosů. 

  Chápu, že věcně by lákalo chovat se k tomu také jako k dotaci, nicméně za mne jak máme to účtování v předpisech posazeno zatím dosti formalisticky, tak udělat to přes RF je varianta, kterou nikdo nemůže vytknout (a neovlivňuji tím třeba celkový výsledek hospodaření - tak mne to zase tolik netrápí).

• Věcná břemena - obec oprávněná

  08. 09. 2025

  Musím nějakým způsobem účtovat o věcných břemenech, které chodí obci jen na vědomí(obec oprávněná), že nám např. FO na popud stavby (investora) dala věcné břemeno z důvodu, že přes její pozemek vede kanalizace, tak abychom tam mohli vstupovat, opravovat případné škody apod.? Vůbec se nás netýká úplata za VB, nejsou to naše pozemky. Pokud se to tedy nějako eviduje, je veliký problém, když bych to napravila až teď? A případně jak?

  Je potřeba vždy posoudit konkrétní smlouvu. VB na cizích pozemcích, kde obec právně vystupuje jako strana oprávněná, patří účetně do ceny případné pořizované stavby. Uvedu příklad. Stavíte novou kanalizaci, kterou si budete provozovat, vede i přes pozemky občanů. Pozemky občanů se zatíží VB v prospěch obce. Zapíše se to i do KN. Pokud v době zařazení kanalizace nejsou VB alespoň smluvně sjednané (nebo nesouvisí se žádnou stavbou), do ceny stavby (042) se neúčtují - při následném vzniku se účtují jako samostatné věci na účet 028 s pol. 5122 (do 40 tis. Kč) nebo na účet 022 s pol. 6142 (nad 40 tis. Kč). Ať je VB sjednáváno úplatně či bezúplatně, takto by se mělo zobrazit. 

  Ale pozor na to, že mohou být sjednávána i VB, kde je strana oprávněná provozovatel, nikoliv vlastník majetku. Tato VB se u obce nijak neevidují. V případě, kdy obec vlastní například plynovod, ale provozuje jej někdo jiný, pak VB k cizím pozemkům je právně zřizováno ve prospěch provozovatele sítě, který řeší případné opravy apod., nikoliv ve prospěch vlastníka obce jako vlastníka sítě - na pozemek potřebuje vstoupit provozovatel. 

• Výkon TDS

  08. 09. 2025

  Dle předpisů je napsáno, že v případě již zařazeného majetku se nesmí jeho výše měnit. Máme případ, který není o klasicky opomenutých fakturách při zařazení. V našem případě bylo TZ majetku zařazeno v minulém roce a výkon TDS byl dohadován v určité výši na vady a nedodělky, které se předpokládaly vypořádat v určité výši a čase. Jenže vady a nedodělky se musely pak následně dodělávat ještě i po půl roce a vyžádalo si to i novou objednávku pro výkon TDS, protože nastaly prodlevy a komplikace. Stavební práce na vady a nedodělky nejsou nově fakturovány (to je v rámci pozastávky), ale nová objednávka na dodatečný výkon TDS ano (který jsme při vytváření dohadných položek nemohli tušit). Je za 38 tis. Tedy pod hranici pro majetek, práce k tomu fakturovány nejsou a není to vyloženě chyba dohadu při zařazení (nemohli jsme tento vývoj předpokládat).
  Jak máme výkon TDS nyní vyhodnotit? Jako podlimitní technické zhodnocení 5123 a účtovat na 549 (i když samotný dozor žádnou úpravu neprovedl) nebo 5169 a účtovat na 518.? Upravovat dohad, když v době zařazení tento vývoj nebyl možný předpovědět?).

  Práce TDS byly podle všeho provedeny po řádném zařazení majetku, v takovém případě je účtujte na účet 518 s pol. 5169. Do ceny se dohadují jen náklady vzniklé v době pořizování majetku, které se nestihly vyfakturovat, případně jsou sjednané jako pozastávky. 

  Vícepráce po zařazení se posuzují jako TZ nebo oprava (to, jak píšete, ale platit nebudete), toto samo o sobě není věcně ani časově náklad související se stavbou nebo následný zásah, takže provozní náklad je v pořádku. 

  Něco jiného by bylo, kdyby vady bránily užívání stavby a nebyla vydána kolaudace nebo například předčasné užívání stavby, tzn. obecně situace, kdy byste stavbu zařadili do majetku neoprávněně. 

• Koupě RD a pozemků pod cenou obvyklou

  08. 09. 2025

  Jak budu prosím účtovat nákup budovy RD bez č.p./č.e - bydlení (dům je neobydlený, určený k demolici). K tomu jsou dva pozemky. Jeden je pod budovou p.č. 3 - 168 m2 a druhý zahrada p.č. 4 - 240 m2.
  Kupní smlouva je na jednotnou kupní částku 500 000 Kč.
  Máme i znalecký posudek, kde je uvedena hodnota RD 1 093 052 Kč. Pozemek p.č. 3 v hodnotě 452 810 Kč a p.č. 4 v hodnotě 646 872 Kč.
  Prosím celý způsob zaúčtování.

  Z hlediska ceny si nemusíte dělat starosti - zdůvodnit se musí dle zákona o obcích jen prodej za cenu vyšší, než je cena obyklá. Tady se jedná o nákup - obec je nabyvatelem a navíc za cenu nižší, než je cena obvyklá, to je pro obec ekonomicky výhodná varianta a zdůvodnění není požadováno.

  Pozn. (ne pro tento případ, spíše pro úplnost): Zdůvodňovat podle metodiky MV nemusíte ani nákup pod cenou obvyklou (§ 39 odst. 2 zákona o obcích platí jen pro převod majetku z vlastnictví obce), ale kdyby to někdo napadl, musí existovat argumenty s ohledem na hospodárnost (tyto informace čerpám mj. i z metodiky MV č. 7.2, str. 35 a dále). 

  Nejdůležitější je vyřešit, zda zařadíte jen pozemky, nebo i stavbu. Podívejte se prosím na dotaz "! Zařazení pozemků a stavby kvůli získání pozemků" z 18.10.2023, podrobně tam rozebíráme téma pořízení pozemku s budovou určenou k demolici. Proberte s vedením aspekty, které tam vysvětlujeme a vyberte řešení, které nejvíce odpovídá vaší situaci. 

  Nevím, proč dům neměl přiděleno číslo popisné/evidenční, ale jestli to v KN není zapsáno jako zbořeniště, je možné účtovat o pořízení pozemku a stavby. V takovém případě je nutné kupní cenu pro účely zařazení nějak rozvrhnout. Když máte znalecký posudek, tak můžeme určit poměry z něj:

  Cena celkem dle ZP 2138734 Kč. Poměr pro RD 1093052/ 2138734 = 0,5. Poměr pro p.č. 3 452810/ 2138734 = 0,2. Poměr pro p.č. 4 646872/ 2138734 = 0,3.

  Takto určenými poměry rozpočítáte kupní cenu pozemků 500 tis. Kč:

  Kupní cena RD 500 tis. Kč * 0,5 = 250 tis. Kč (na účet 021)

  Kupní cena p.č. 3 500 tis. Kč * 0,2 = 100 tis. Kč (na účet 031)

  Kupní cena p.č. 4 500 tis. Kč * 0,3 = 150 tis. Kč (na účet 031)

  Výše pracuju tedy s variantou, kdy pozemky pořídíte na účet 031 a budovu na účet 021. Při demolici budovu vyřadíte v ZC do nákladů likvidací, demolici budete účtovat také do nákladů. Je to možné řešení, má to ale jiný dopad na VH, než pořídit jen pozemky (var. 2 níže), proto neznám okolnosti a o jakých částkách se bavíme, je lepší to probrat s vedením. Také je dobré vědět, jestli se budova nedemoluje z důvodu nové výstavby. Kdyby nebyla technicky ve špatném stavu a odstraňuje se proto, aby uvolnila místo nějaké nové stavbě, pak by ZC budovy mělo vstoupit do ceny nové stavby zápisem 042 MD/ 081 D, na účet 042 by se účtovaly i náklady na demolici.

  Druhá varianta je, že pořídíte do majetku jen pozemky s tím, že stavbu zahrnete do ceny pozemku, na kterém stojí. Uvádíte, že dům je určený k demolici - když se stavba asi určitě zbourá, je vaším záměrem hlavně pořídit pozemek, který asi z nějakého důvodu potřebujete. Toto řešení má určitou účetní nevýhodu v tom, že se nadhodnocují aktiva, protože pozemky se neodpisují, ale logiku to má v tom, co mě pořízení potřebného pozemku skutečně stálo. Náklady na demolici staveb se účtují v tomto případě do nákladů. Toto mi přijde jako logické i v situaci, kdy pořídíte například rovnou zbořeniště, nebo stavby v takovém stavu, že je demolice nezbytná. 

  Shrnutí: Zvažte, proč jste pozemek pořídili, proč dům bouráte, to zde bude pro rozhodnutí stěžejní.

  Účetní řešení: K datu podání návrhu na vklad předepíšete pořízení v kupní ceně 042/321. Zařazení 031 (021) MD/ 042 D - do ceny patří i případné související náklady. Úhrada kupní ceny 321/231 RS pol. 6130 pokud zařadíte jen pozemky, pol. 6121 pro celek, pokud stavbu s pozemky. Kdybyste kupní cenu zaplatili před podáním návrhu na vklad, účtuje se o záloze 052 MD/231 D, při podání na vklad zúčtování se závazkem 321 MD/ 052 D.

• ! Poskytované dotace - druh dotace podle účetních předpisů příjemce

  05. 09. 2025

  Ve veřejnoprávní smlouvě o poskytnutí neinvestiční dotace potřebujeme vymezit, do jaké hranice může příjemce dotace použít neinvestiční dotaci na nákup drobného hmotného majetku. Příjemci nás tlačí, abychom s ohledem na hranici 80.000 Kč stanovenou v zákoně o dani z příjmu, akceptovali jako provozní náklad nákupy nad hranici 40.000 Kč, kterou jsme měli doposud ve smlouvách a v pravidlech o poskytování neinvestičních dotací. Je možná níže uvedená formulace ve smlouvě, prosím? Dotace poskytujeme převážně spolkům, ale i o.p.s., s.r.o., f.o., cizím p.o., atd.
  "Pro účely této smlouvy se neinvestiční dotací rozumí dotace, která musí být použita na úhradu jiných výdajů než:
  a) výdajů spojených s pořízením hmotného majetku dle § 26 odst. 2 zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „cit. zákona“),
  b) výdajů spojených s pořízením nehmotného majetku,
  c) výdajů spojených s technickým zhodnocením, rekonstrukcí a modernizací ve smyslu § 33 cit. zákona
  bez ohledu na způsob účetního zachycení u příjemce dotace.

  Charakter poskytnuté dotace (investiční/ neinvestiční) by měl být určován v souladu s účetnictvím příjemce. 

  Cituju vám k tomu definici investičního transferu dle ČÚS 703:

  f) investičním transferem transfer, který je určen k financování dlouhodobého majetku příjemce, který tento dlouhodobý majetek pořizuje, s výjimkou drobného dlouhodobého majetku.

  Máme tedy i předpisy stanoveno, že rozhoduje účetnictví příjemce. Je to i obecné zažité pravidlo účtování dotací. 

  V pokynu k RS v části Vymezení některých pojmů, bod 17 se také uvádí, že investičními transfery se rozumějí transfery, které představují poskytnutí peněžních prostředků určených na investiční výdaje příjemce s tím, že rozhodují účetní předpisy vztahující se na příjemce.

  Když je obec poskytovatel, účtuje dotaci vždy na účet 572, RS podle toho, zda bude dotace sjednána jako investiční nebo neinvestiční, ale je vhodné to opravdu dohodnout vždy podle pravidel účtování příjemce - co je pro něj investice nebo neinvestice, nikoliv pro vás jako poskytovatele.

  Toto je potřeba v pravidlech k dotaci zohlednit a druh dotace sjednávat vždy s příjemcem. 

  Shrnutí: Pokud žadatel účtuje podle jiných účetních předpisů, než obec, musí vám určit, jestli náklady, na které žádá dotaci bude účtovat jako investiční nebo neinvestiční a podle toho nastavíte druh dotace. 

  O tom, zda se pořizuje dlohodobý majetek (investice) rozhodují účetní předpisy , nikdy ne daňové předpisy, bez ohledu na to, co si myslí někteří právníci :-)

• Poplatky za VB po zařazení investice

  05. 09. 2025

  Město je investorem rekonstrukce chodníku, který zasahuje i do cizích pozemků, a zároveň investorem přeložky plynovodu (vyvolaná investice). Město je vlastníkem plynovodu a hradí veškeré náklady spojené se zřízením věcných břemen mezi společností Gasnet a vlastníky dotčených cizích pozemků.
  Chodník byl zařazen do majetku města již v roce 2023. Nicméně v roce 2025 vznikají dodatečné náklady ve výši 37 112 Kč (např. kolky, návrhy na vklad, právní služby, smlouvy), které jsou hrazeny společnosti Gasnet. Je třeba tyto náklady správně zaúčtovat.
  Dle vyhlášky č. 410/2009 Sb. se nabízí možnost účtovat tyto výdaje jako náklady, protože investiční akce byla již dříve zařazena do majetku. Kterou z následujících položek použít:
  
  5362 – Ostatní daně a poplatky,
  
  5169 – Nákup ostatních služeb,
  
  5909 – Ostatní výdaje z činnosti.
  
  Z vašich předchozích odpovědí na dotazy podobného typu však vyplývá, že lze v některých případech využít i účetní standardy:
  ČÚS č. 703, který umožňuje aktivovat dodatečné náklady (např. kolky, návrhy na vklad, právní služby) jako součást pořizovací ceny majetku,
  ČÚS č. 708, který uvádí, že úplatně nabyté věcné břemeno na cizím pozemku je součástí pořizovací hodnoty stavby (v tomto případě chodníku).
  V příloze zasíláme kopie smluv a fakturu. Prosíme o doporučení, jakým způsobem lze obhájit zaúčtování těchto výdajů jako nákladů, případně zda je vhodnější jejich aktivace jako součást pořizovací ceny majetku.

  Ve vyhlášce č. 410/2009 Sb., § 55, kde jsou mimo jiné vymezeny náklady související s pořízením DM, je v odst. 2 písmene i) uvedeno, že náklady vzniklé po zařazení majetku do užívání nejsou součástí ocenění. Píšete, že tyto dodatečné náklady vznikají právě teď, v roce 2025. Smlouvu jsem nečetla, nemám ji k dispozici (časově v rámci dotazu ani nelze studovat, na to slouží případně služba zakázek), tak nevím, zda byly náklady nějak smluvně zřízené již v době zařazování chodníku.

  Jestli to dobře chápu, nebavíme se zde o VB, kde by město byla strana oprávněná. Jste sice vlastníky plynovodu, ale VB je zřízeno vůči provozovateli, tedy firmě Gasnet. Takže pokud právně vzniklo (bylo zapsáno do KN) až po zařazení chodníku, jedná se již o provozní náklad - VB ve prospěch někoho jiného v takovém případě nepatří na účet 028 nebo 022.

  V případě, kdy i ostatní náklady související s VB vznikly až po zařazení chodníku, se o ně již nezvyšuje pořizovací cena majetku. Pozor na to - uvádíte možnost korekce pořizovací ceny, ale to je možné jen v rámci opravy chyby, kdyby náklady vznikly v době pořizování majetku, jen nebyly vyfakturovány (v této situaci se účtuje dohada 042/389). 

  Vámi vyjmenované náklady (kolky, návrhy na vklad, právní služby) budete účtovat jednotlivě podle druhu nákladu. 

  Návrh na vklad a kolek účet 538 s pol. 5362, právní služby účet 518 s pol. 5166. 

• Dotace - vypořádání dohadné položky

  05. 09. 2025

  V 7/2024 jsme zaúčtovali dohadnou položku na očekávanou dotaci ve výši 12,6 mil. Kč (dle rozhodnutí) u zařazeného majetku. Dotace se začala rozpouštět na základě rozhodnutí v 7/2024. V 10/2024 přišla dotace na účet, ale o 2,7 mil. Kč méně oproti vydanému rozhodnutí. Byla podána ze strany Města námitka a nyní v 8/2025 přišlo rozhodnutí o neuznání námitky (2,7 mil nám nebude vyplaceno) tj. měla bych vypořádat účet 403/388, 403/672. Je možné jednorázově zaúčtovat na účet 672 částku 2,7 mil. Kč, (normální rozpouštění do výnosů by ovlivnilo výsledovku v řádu desítek let a hranici významnosti máme 260 tis. Kč), nepatří pak rozdíl v dotaci za jiné roky na 408? Nebo mohu raději snížit hodnotu dotace na kartě majetku a neovlivnit tak výši hospodářského výsledku? A lze to, když už od 7/2024 dochází k rozpouštění dotace na kartě majetku?

  Jsou obecně dva možné účetní postupy -  buď rozdíl od dohady nebo oprava chyby, pokud zjistíte, že jste dohadnou položku účtovala v chybné výši, kdy se již opravuje účet 403. Hranice je někdy tenká, viz vysvětlení dále.

  Pokud si řekneme, že je to rozdíl od dohady, tak vratku musíte v souladu s účetními předpisy účtovat na účet 672 MD. V podstatě jako jednorázově snížení výnosů v období vratky s tím, že se bude pokračovat v rozpouštění z původní hodnoty dotace. Na kartě majetku se nic nemění, jen do poznámky je vhodné uvést informaci o snížení výše dotace, ale nadále se rozpouští z původní výše. 

  U větších rozdílu z toho vzniká nesprávný vliv na VH, v takových případech doporučujeme odchylku od metody. Takže jestli jste dohad účtovali dobře, i tak bych ve vašem případě, kdy je rozdíl od dohady významný, doporučovala o vratku zkorigovat hodnotu účtu 403 a dotaci na kartě majetku. Zpětně rozpouštění neřešte, po úpravě výše dotace si to program nově sám přepočítá. Pokud půjdete touto cestou, popište to jako odchylku od metody (konkrétně od ustanovení bodu 4.2.6. ČÚS č. 709),do přílohy závěrky. 

  Korekci účtu 403 doporučujeme v případě významných rozdílů nebo nepřiznání celé výše dotace.

  Je dobré věcně ověřovat, proč došlo k snížení dotace. Když jste udělali dohad ve výši dle rozhodnutí, mohla vratka vzniknout např. tak, že se nevzaly v úvahu skutečné výdaje projektu - když jsou nižší, než výdaje v rozhodnutí, snižuje se i výše dotace (procenticky ze skutečných výdajů). V takovém případě by vratka nevznikla v režimu rozdílu od dohady, ale v režimu opravy chyby a to už předpisy máme plně umožněno korigovat o vratku účet 403, bez nutnosti aplikovat odchylku od metody.

  Když jste v situaci, kdy máte zaúčtovanou dohadu, tak jí snížíte (v případě aplikace našeho doporučení viz výše) zápisem 388 minus MD/ 403 minus D 2,7 mil. Kč a dotaci při vyúčtování vypořádáte pak zápisem 346/388 v konečné výši. Nezapomeňte dotaci snížit o vratku na kartě majetku, když zvolíte tento postup. 

• Neinvestiční dotace - hasiči - povodně 2024 (tlaková níže BORIS )

  05. 09. 2025

  JSDH si podalo žádost o poskytnutí dotace spojené se zásahem při mimořádné události - tlaková níže BORIS na výdaje od 11.9. do 31.12.2024.
  V žádosti byly uvedené náklady na PHM ve výši 4.528,- Kč a záchranné lano (přetržené) za 4.000,- Kč. Doba zásahu 15.9.2024. Lhůta k dosažení účelu dotace je stanovena do 31.12.2025.
  Dotaci ve výši 8.528,- obec obdržela v srpnu 2025 (položka 4116, ÚZ 14022). V září 2025 obec zakoupila lano za částku 3.086,- Kč, takže budeme muset asi vrátit 914,- Kč. PHM se pravděpodobně týkají roku 2024 (nevím).
  Potřebuji poradit, jak dotaci zaúčtovat v příjmech i výdajích. Jak provést rozpočtové opatření ? Naše obec ještě takovou dotaci nikdy neobdržela, takže nevím.

  Příjem dotace budete účtovat jako zálohu zápisem 231 pol. 4116, ÚZ 14022, org MD / 374 D ve výši dotace 8 528 Kč.

  Ověřte ještě raději ten ÚZ - v číselníku je u tohoto ÚZ text "Neinvestiční transfery krajům a hl. m. Praze podle usnesení vlády k povodním". Ale jestli vám jej stanovil kraj nebo přímo poskytovatel, je možné, že to přes kraj jen průtokově přešlo na obec.

  Výdaje k dotaci:

  Tím, že náklady na PHM máte možná už v roce 2024 a dotace je (asi) přiznaná až v roce 2025, tak jste k datu výdaje neměla o dotaci závaznou informaci a zpětně to dooznačovat v účetnictví nemáte a ani nelze, tak v účetnictví už nic opravovat nebudete, pouze na doklady (faktury) k PHM dooznačíte ručně ÚZ 14022 a org, pouze do výše dotace - uvidíte po vypořádání. Z podmínek dotace by mělo vyplývat, jak se bude vypořádávat, jestli na PHM budete předkládat doklad o nákupu, mělo by se dohledat, dořešit.

  Co se týká toho lana. Neznám celou smlouvu, ale píšete, že výdaje jsou od 11.9.2024 do 31.12.2024. A lano zakoupené tedy v září 2025 není v tomto termínu. Ověřila bych si u poskytovatele dotace, zda tento výdaj můžete použít, obdobně i u PHM. Možná díky té lhůtě k dosažení účelu dotace, která je 31.12.2025 je i nějaká další možnost. Popřípadě zkusit se s nimi domluvit, zda máte ještě nějaké další výdaje kvůli té mimořádné události v tom daném termínu. Zda se s tím něco dá udělat abyste čerpali celkovou výši přiznané dotace. Pokud by to nešlo, tak předpokládám, že fin. prostředky nevyčerpané dotace budete vracet do 31.12.2025. 

  Účtování ZVA:

  předpis dotace: 346 MD / 672 D

  zúčtování zálohy: 374 MD / 346 D

  popřípadě vratka, předpokládám do konce roku 2025: 374 MD / 231 pol. 4116, ÚZ 14022

  Rozpočtové opatření si vytvoříte na příjem fin. prostředků, pol. 4116, ÚZ 14022. Co se týká výše - buď rozpočtujete celou přijatou dotaci potom podle potřeby upravíte dalším RO na skutečnost. Nebo rozpočtujete příjem ve výši opravdu jenom uskutečněných výdajů - kdyby nastala vratka. Když dotaci nepotřebujete ke krytí výdajů, rozpočtování nespěchá.

  Rozpočtováná výdajů: Jestli výdaje za PHM proběhly v roce 2024, tak letos je s ÚZ už rozpočtovat nebudete. Pouze pokud to lano budete moci doložit, tak ten výdaj na lano, musíte rozpočtovat s ÚZ 14022, par. 5512, pol. 5139 (5137) ve výši 3.086 Kč.

  Jenom pro příklad RO (ilustrativně, je tam více neznámých, hlavně ve vztahu k časové uznatelnosti výdajů):

  příjem: 231 MD pol. 4116, ÚZ 14022  ve výši 7.614 Kč (očekávaná dotace, upravte případně podle PHM)

  výdej: 231 D par. 5512, pol. 5139, ÚZ 14022 ve výši 3.086 Kč (lano),

  financování: 231 D pol. 8115 ve výši 4.528 Kč (pro vyrovnání, že zbytek dotace kryje výdaj minulého roku)

  U dotací používejte vždy i org, tady pokud je dotace 100 %, není vlastní podíl, není to u účtu 231 nezbytně nutné, ale obecně pro oddělení projektu v účetnictví používáme org u všech syntetických účtů - nejen 231, ale i 374, 501 apod. 

• Zkušební provoz

  05. 09. 2025

  Prosím o vysvětlení a radu v postupu při zařazování majetku, kdy na budově probíhají stavební úpravy (TZ). Máme dopředu jasně stanovený termín poskytovatelem dotace, kdy musí nejpozději proběhnout první společenská akce. Podle interpretace Národní účetní rady I-6 (a Vašeho komentáře v knize Oceňování dlouhodobého majetku) o zkušebním provozu, bychom na základě povolení stavebního úřadu o zkušebním provozu měli zařadit do majetku i v účetnictví. Nerozumím ale Vaší odpovědi v dotazu ze dne 16.12.2024 o zařazení kanalizace, kde na konci uvádíte, že pokud se nezprovoznilo vše a je testování, nemusíme zařazovat? To je opak prvního výkladu. Kdy tedy máme povinnost zařadit majetek a na základě jakého dokumentu či předpisu při zkušebním provozu? U nás to může být případ, kdy např. 90% bude hotovo, ale na úplně jiném konci v rámci jedné smlouvy se ještě něco bude dodělávat.
  
  Dle nás by musel být k zařazení tedy vydán souhlas ze stavebního úřadu o zkušebním provozu a zároveň by měly být všechny práce dle smlouvy dokončené a dílo nebude oficiálně celé předané nám zpět od zhotovitele, abychom mohli zařadit do majetku?

  Při zařazení majetku do užívání vycházíme z vyhlášky 410/2009 Sb. Např. u DHM se jedná o par. 14 bod. 12. Kde je uvedeno: " DHM se stávají pořizované věci okamžikem uvedení do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí zejména dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených jinými právním předpisy pro užívání (způsobilost k provozu). Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení."

  Zároveň pokyn FŘ D-59, k par. 26 - bod 10: ve kterém se objevuje následující:

  "Podmínky vzniku hmotného majetku dle § 26 odst. 10 zákona může splnit i stavba,u které stavební úřad povolí nebo nařídí zkušební provoz (§ 124 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, dále jen „stavební zákon“). Za předpokladu, že je tato stavba dokončena dle projektové dokumentace a v rámci zkušebního provozu se ověřují pouze funkčnost a vlastnosti provedené stavby, následně bude povoleno její trvalé užívání, splňuje tato stavba podmínku uvedení do stavu způsobilého obvyklému užívání."

  Když to shrnu, tak jedna z podmínek je, že majetek musí být dokončený a předaný. A druhá podmínka (pokud ji určuje, jiný právní předpis) je např. to kolaudační rozhodnutí, až už celkové nebo pouze zkušební provoz.

  V dotazu o kterém se zmiňujete, jsme odpovídali na to, že stavba byla předána, rozhodnutí bylo na zkušební provoz. Radili jsme nezařazovat, pokud by se kanalizace teprve testovala a provoz kanalizace by nebyl reálně rozjetý. Ale pokud by byla kanalizace v reálném provozu, tak určitě zařadit i ve zkušebním provozu. A je nutné zmínit, že ani daňový pokyn, ani interpretace NÚR nejsou pro obce závazné. Takže to řešíme takto spíše účetním citem.

  Nejsme právníci, ale zkušební provoz se nařizuje typicky u technologicky složitějších staveb právě typu kanalizace či vodárna. V případě, který popisujete, kdy byste potřebovali včas užívat větší část domu, aby se splnila podmínka dotace uspořádat tam společenskou akci, by se to podle mě dalo vyřešit spíše vydáním předčasného souhlasu s užíváním stavby. Takže je podle mě vhodné zkonzultovat to se stavebním úřadem. 

  A k tomu předání od dodavatele - i když nebude 100 % hotové, dá se i tak převzít, ať máte podklad k zařazení - dokončení s tím, že se jasně do poznámky uvede, co je potřeba do celkové kolaudace dodělat.

• Vrácené pozemky

  04. 09. 2025

  Obec v roce 2017 prodala soukromé osobě celkem 9 pozemků z vlastnictví obce.
  V roce 2018 byl tento prodej napaden u soudu, který v srpnu 2025 vydal Usnesení na základě kterého a příslušného zápisu na KÚ 7 pozemků přešlo zpět do vlastnictví obce.
  Jak prosím mám zaúčtovat na 031 proti jakému účtu. Děkuji.

  Pokud byl prodej od počátku neplatný, nahlížíme na situaci, jako kdyby k prodeji vlastně nedošlo. Přesto ale vlivem prodeje byl změněn VH v minulosti. V případě, že byla prodejní cena významná, doporučuji využít účet 408 (260 tis., nebo 0,3% aktiv netto - zde bych vycházela z hodnot letošního roku). 

  Měli bychom pracovat se dvěma hodnotami. 

  Pravděpodobně budete vracet kupní cenu, zápis by byl  549 MD (vratka výnosů minulých let), u významné hodnoty 408 MD/ 231 odpa asi 3639 , pol. 5179 (neplatná kupní smlouva). Ve výši původně přijaté kupní ceny. Nevím, jak jsou domluvené úroky, či vinou nebyl prodej platný apod.  Ty bych ale účtovala jako úroky sankční, např. 542 MD/ 231 3639  5191 D. 

  Pak musíme zařadit zpět pozemky, zde bych volila zápis 031/554, ale pokud byl významný prodej a byl zvolen účet 408, tak bych volila zápis 031/408 D. Jde o pravidlo, že když opravujeme významné VH u jedné ze souvisejících operací, tak pak u všech souvisejících volíme účet 408. Zde se musí najít původní ocenění pozemků - do majetku by se měly dostat v původní hodnotě, tj. v hodnotě nezávislé na prodejní ceně, a to i v případě, že došlo k přecenění RH. 

  Je to jedna z variant řešení, někdo by mohl říct, že u nezapsaných prodejů meziročně také neopravujeme na účtu 408, ale mě připadá správněji 408 volit, aby nebyl zkreslen VH roku 2025 - přesto bych se na vašem místě rozhodla dle významnosti, a pak je lepší se držet pravidel pro hladiny významnosti daných předpisem. 

• Chyba v přiznání k DPPO obce

  04. 09. 2025

  Dobrý den. Při sestavování přiznání k DPPO obce se mi "povedl" na řádek 10 vyplnit hospodářský výsledek po zdanění. Skupinu 59- jsem poté zapsala do tabulky A k řádku 40. Teď už vím, že je to úplně špatně, ale bohužel stalo se. Jak prosím na dodatečné daňové přiznání? Myslela jsem, že na řádek 10 dám tak jak má být výsledek hospodaření před zdaněním a z tabulky A k ř.40 vymažu skupinu 59- . Základ daně zůstane stejný. Správkyně daně na FÚ mi však řekla, že to nelze takto udělat. Děkuji za Vaši radu

  Takže pokud správně chápu - konečná daň je správně a chybně je ř. 10 (nesprávně nižší) a ř. 40 (nesprávně vyšší). Tedy ř. 200 je dobře. Teď mi není jasné, proč správkyně daně tvrdí, že to nelze opravit dodatečným přiznáním - cituji ustanovení § 141 odst. 4 daňového řádu:

  (4) Daňový subjekt je oprávněn ve lhůtách podle odstavce 1 podat dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování, kterým se nemění poslední známá daň, ale pouze údaje daňovým subjektem dříve tvrzené

  Jinou otázkou za mne je, zda za těchto okolností má cenu dodatečné přiznání podat - já bych si myslel, že nemá.

  Nicméně pokud se rozhodnete dodatečné podat (a vyplnit tedy nově celé přiznání správně), tak si myslím, že by to měli vzít, i když se daňová povinnost nezmění.

• Technické zhodnocení

  04. 09. 2025

  Obec v roce 2025 modernizovala technologii v obecní vodárně (výměna stávající ATS stanice a čerpadel za nové). Celková investice byla za 3.500.000, - Kč. Na tuto akci jsme měli dotaci ze SFŽP.
  Tuto rekonstrukci bych zařadila do majetku jako technické zhodnocení. Jen nevím, k jakému datu? Předávací protokol je podepsán k datu 9.8.2025 (kolaudace není nutná), ale poslední faktura za technický dozor na stavbě na 20.000, - Kč a poslední faktura za stavební práce na částku 580.000, - Kč dorazili k datu 11.8.2025. Tyto faktury patří do ceny majetku. Jak mám faktury a technické zhodnocení zaúčtovat a k jakému datu?

  Pro zařazení do majetku máme v účetních předpisech stanovenou podmínku dokončení díla a zároveň splnění technických funkcí a povinností stanovených jinými právními předpisy. Ve vašem případě se jedná jednom o dokončení díla. Předávacím protokolem vám byl předán 9.8.2025 a k tomuto datu byste měla TZ zařadit.

  Pokud se jedná o TZ, faktury zaúčtujete 042/321, RS 2310 6121. Zařazení 021 MD/ 042 D a zvýšíte cenu vodárny (k majetkovému posouzení viz závěr odpovědi). 

  Když není k datu zařazení vyfakturováno, ale plnění bylo poskytnuto v době pořizování majetku, účtuje se dohada zápisem 042 MD / 389 D. Tento zápis slouží obecně k zobrazení nevyfakturovaných plnění do ceny majetku při jeho zařazení. Při zařazení majetku (9.8.2025) si tedy doúčtujte dohadnou položku ve výši 600 tis. Kč, právě tím zápisem 042 MD / 389 D. Následné faktury se pak zaúčtuje již jen zápisem 389 MD /321 D. V rámci jednoho měsíce to skoro ani není nutné, rozdíl je jen dva dny, tak kdyby se faktury daly účetně na 042 dva dny po zařazení, nic se nestane, ale přes dohadu je to přesnější postup. 

  Hovoříte o dotaci, předpokládám, že se jedná o investiční dotaci, když pořizujete TZ. Nezapomeňte tedy dotaci zadat na kartu majetku a na účet 403. Zároveň nevím, jak máte původní vodárnu a technologii vedenou v majetku. Odhaduju, že jako součást stavby (současná judikatura je s tím v souladu) a pokud výměna nebyla opravou, ale došlo k výraznější změně parametrů původní technologie, souhlasím s tím, že výměnu účtujete jako TZ stavby vodárny (jen zde pozor na to, jestli to opravdu nemělo být spíše opravou, máme k tomu v dokumentech výklady).