Dotazy

• Směna bez doplatku

  23. 02. 2026

  Obec směňuje pozemky stejné výměry, bez doplatku.
  Cena nových pozemků: dle schválení v ZO obec vykupuje pozemky od ostatních vlastníků stejného druhu za Kč 30,-/m2. Tedy použiju tuto cenu x m2.
  V této hodnotě zaúčtuji dnem právních účinků vkladu:
  042/321
  311/647
  321/311
  031/042
  + vyřazení našeho pozemků v účetní hodnotě
  554/031
  V roce 2025 bylo uhrazeno Kč 2000,- za vklad - účtováno na účet 042, toto mělo být na 518 - přeúčtuji tedy zápisem 518/042?

  Účtujete správně. Jen to ocenění bych prověřila - jestli máte na mysli jednotnou cenu 30 Kč za m2 bez ohledu na druh pozemku, tak by takto paušálně určená hodnota nemusela odpovídat reprodukční pořizovací ceně nabývaného pozemku (hodnota majetku v době, kdy se o něm účtuje, s ohledem na konkrétní druh pozemku).

  Návrh na vklad se vztahuje k zařazovanému i vyřazovanému pozemku, řešíme to tak, že se společné náklady vydělí dvěma. To znamená, že 1000 Kč necháte na účtu 042 a přičtete to k ceně nabývaného pozemku, 1000 Kč přeúčtujete 518/042, když chcete být precizní :) Ale pozor, toto rozdělení platí, jen pokud oceňujeme při směně pořizovacími náklady - cena nabývaného pozemku je uvedena ve smlouvě (byť třeba vychází z nějakého odhadu). Jestli ve smlouvě cena uvedena není, tak vedlejší výdaje patří komplet do nákladů, RPC se tradičně bere jako cena konečná. 

• Dětská skupina

  23. 02. 2026

  Naše obec vybudovala v roce 2025 Dětskou skupinu, která stála asi 26 miliónů Kč. Na uvedenou investice máme Rozhodnutí o přidělení investiční dotace z MPSV-Národní plán obnovy investiční dotaci ve výši 24 miliónů Kč. V roce 2025 jsem již obdrželi 15 mil. Kč. Součástí této investiční dotace je i vnitřní vybavení Dětské skupiny ve výši 1.075 000,00 Kč. Nevím, jestli mám vnitřní vybavení nechat na položce 6121 (účet 021), nebo dát na položku 6122 (účet 022)? Vnitřní vybavení se skládá z různých položek - např.kuchyňská linka, varná deska, digestoř, mikrovlná trouba, lednice, pračka, sušička, notebook,úložné prostory, lavičky, šatní sestavy, skříně lehátka,stoly, židle, kancelářský nábytek,hračky, vozík a termoska na přepravu jídla,koberec a další. Pokud to zaúčtuji na položku 6122, jakou mám přiřadit klasifikaci k tomuto vnitřnímu vybavení DS.

  Rozdělení na investici a neinvestici je důležité provádět při žádosti o dotaci tak, aby byl čerpán správný druh dotace. V tomto programu máte následně rozdělení na INV a NEINV dotaci uvedeno v příloze rozhodnutí. Nevím, jestli na vybavení čerpáte investiční nebo neinvestiční dotaci, ale hovoříte o investiční dotaci, tak jestli jsou všechny položky rozpočtu k dotaci investičním výdajem, v některých případech to bude porušením účetních předpisů.

  Samostatné movité věci typu židle, stoly a další volně stojící nábytek jsou samostatnými movitými věcmi, které nepatří do ceny budovy, ale účtují se na účet 902 nebo 028 pokud je jejich jednotková cena do 40 tis. Kč. Na účet 022 až nad 40 tis. Kč a účelově tvořit soubory z věcí umístěných na jednom místě, které nejsou funkčně propojeny (mohou se používat nezávisle na sobě), není správné. 

  Zvažte, co z toho půjde do ceny stavby na účet 042 - dala bych tam kuchyňskou linku s vestavnými spotřebiči typu varná deska a případě i digestoř. Volně stojící spotřebiče a nábytek by měly být viz výše samostatné věci, tam se pak musíte rozhodnout, jestli porušíte účetní předpisy nebo druh dotace. Například notebook do 40 tis. Kč patří na účet 028 a majetek evidovaný na účtu 028 je neinvestiční - měla se na něj čerpat neinvestiční dotace.

  Co půjde do ceny stavby, to bude mít klasifikaci stavby, samostatné věci pak napříklady tyto kódy z ÚOS IV:

  31.01.12 Kancelářský nábytek dřevěný

  31.01.11 Kovový nábytek

  UOS III: 27.51.21 Elektromechanické spotřebiče převážně pro domácnost s vestavěným elektrickým motorem

• Příspěvek pro TJ

  23. 02. 2026

  TJ požádala obec o příspěvek ve výši 30.000,-Kč na činnost mládeže (házená). Obec nemá tento příspěvek ve schváleném rozpočtu na rok 2026. Zastupitelé s poskytnutím příspěvku souhlasí. Lze poskytnout a udělat rozpočtové opatření?

  Z hlediska rozpočtu není vůbec žádný problém schválit podle vašich pravidel na příspěvek rozpočtové opatření. 

  Kromě RO je potřeba schválit pokytnutí příspěvku. Ve výši 30 tis. Kč je schválení pravomocí rady/ starosty, ale pokud si ZO vyhradilo pravomoc, schvaluje ZO. Jen se rozhodněte, jestli budete požadovat vyúčtování či nikoliv. Právně můžete schválit dotaci, dar, příspěvek - schvalovací orgán má v tomto ohledu volnost, ale je dobré si to celé dopředu právně nadefinovat. U dotace se musí dodržovat administrativní pravidla zákona č. 250/2000 Sb., příspěvek a dar jsou soukromoprávní instituty, kde je to na volném ujednání smluvních stran. 

  Musíte také rozhodnout, jestli budete požadovat vyúčtování či nikoliv, a to bez ohledu na to, jakou právní formu zvolíte. Když to bude transfer bez vyúčtování, neúčtuje se o záloze, poskytnutí zápisem 572 MD/ 231 D, RS odpa 3419, pol. 5222 (když bude neinvestiční a jsou právní formou z.s.). K položce 5222 od 1.1.2026 musíte doplnit IČO partnera (spolku). 

• Pořízení obrazů škole

  23. 02. 2026

  Prosila bych o konzultaci v této záležitosti: za starostou přijel pán, který nabízí obrazy (celkem 3 ks) Panovníci a prezidenti českých zemí – celková částka je 11 900,- Kč (2 ks á 4 000,- Kč a 1 ks á 3 900,- Kč) + zdarma jsme dostali velký plakát s Ústavou ČR. Pan starosta se rozhodl, že tyto obrazy koupí pro naši ZŠ, a hned tak i učinil. Na tento nákup nemám rozpočet (na což jsem pana starostu samozřejmě upozorňovala), tudíž se stejným datem, jako proběhl nákup, udělám rozpočtové opatření (na § 3113 a pol. 5137 – vyhodnotila jsem jako DDHM). Teď k dotazu – obrazy i Ústavu předáváme obratem škole, proto se chci zeptat, jak toto zaúčtovat? Nákup zaúčtuji 558/261, zařazení do majetku 028/088 a hned ve stejném dokladu i vyřazení 088/028 a 909 028 (podrozvahová evidence majetku ZŠ) oproti čemu??? Účtu 401 200? O účtech 028 a 088 uvažuji zejména kvůli kontrole z krajského úřadu – aby měli pohyb 558 a 028 + 088. Nebo účtovat jiným způsobem? A Ústavu ČR bychom pravděpodobně měli ocenit reprodukční pořizovací cenou, i když byla zdarma – je to tak? Teď mi jde o to, zda tady mám já složitě vyčíslovat cenu Ústavy nebo pouze napsat škole, že byla součástí „balíčku“ a byla zdarma, ať si ocení sami?
  Do datové schránky ZŠ zašlu předávací protokol, kde vyčíslím, kolik který obraz stál, a s jakým datem byly obrazy předány + informaci, že Ústava byla zdarma.

  Účetně postupujete správně, souhlasím se zařazením na účet 028. Zápis do podrozvahy bude 909 MD/ 999 D. Pro jakýkoliv podrozvahový účet je protiúčtem vždy opět jen podrozvahový vyrovnávací účet 999.

  Plakát ústavy, pokud vyhodnotíte, že je to dlouhodobý majetek - použitelnost déle než rok, nechá se například zarámovat v logice obrazu, tak podle ceny zvolíte buď účet 028 nebo 902 - i podle vašich pravidel. S určením ceny se netrapte, ať vám starosta podepíše odhad ocenění, našla jsem na internetu například umělecky zpracovanou ústavu, tak můžete jako inspiraci k ocenění použít:

  https://www.ceskovobrazech.cz/ustava-ceske-republiky/

  Z mého pohledu je ale nedořešený převod na PO. Pokud zakoupíte majetek, který chcete svěřit své příspěvkové organizaci, měl by se zanést do zřizovací listiny - podle zákona č. 250/2000 Sb - §27 odst. 2 písm. e) potřebujete vymezit, že se jedná o majetek svěřený, takže je to o změně zřizovací listiny a tedy i rozhodnutí zastupitelstva. Účetně majetek vyřadíte 088/028 nebo 999/902 a podle svých pravidel jej budete evidovat na účtu 909. 

  Kdybyste jim to chtěli převést do vlastnictví, má to zase jiná schvalovací pravidla - rozhoduje v tomto objemu rada nebo starosta a účetně je to analogické, jen budou právními vlastníky a proto majetek, který jim darujete, neevidujete na účtu 909. 

• ID Identifikátor

  20. 02. 2026

  Jaký je identifikátor při vratce za volby do Poslanecké sněmovny, vracené přes kraj. Ministerstva financí nebo kraje trochu v této problematice tápu.

  ID při vratce voleb v rámci finančního vypořádání, pol. 5364 je IČO MF 00006947.

  Krajský úřad v tomto procesu funguje pouze jako zprostředkovatel distribuce peněz, ale v účetnictví a závěrečném finančním vypořádání (předkládaném prostřednictvím kraje) figuruje jako protistrana Ministerstvo financí (IČO 00006947).

• Bezúplatná věcná břemena

  20. 02. 2026

  Mám dotaz ohledně bezúplatných věcných břemen.
  Obec vybudovala kanalizaci, která je již zařazena 3 roky v majetku. Teprve nyní byla dořešena věcná břemena přes soukromé pozemky.
  V jaké výši ocenit bezúplatné věcné břemeno na více pozemcích jednoho majitele v rámci jedné stavby, kdy je obec oprávněná. Je uzavřená jedna smlouva, kde jsou uvedeny všechny pozemky. Oceňují se jednotlivé pozemky nebo jako celek. Ocenila bych RPC ve výši 10 tis. Kč. Pokud věcné břemeno zasahuje do 11 pozemků, tak 11x10 000,- nebo brát jako celek za cenu 10 000,- .
  účtování: 028/088 a 558/649.

  V takovém případě, když je zřízeno ve váš prospěch, jej musíte ocenit reprodukční pořizovací cenou. V oceňovací vyhlášce je uveden podpůrný výpočet (§ 39a vyhlášky č. 441/2013), ale můžete RPC určit i odhadem podle cen VB v okolí. Když si nebudete vědět rady, tak nejzažší řešení je ocenit cenou 10 tis. Kč.

  VB by se mělo prvotně zahrnout do ceny související stavby, zde kanalizace. Jestli bylo VB smluvně sjednáno až po zařazení majetku, účtujte ho jako samostatnou věc, vzhledem k ceně do 40 tis. Kč na účet 028. Ano, bezúplatné VB se pořídí zápisem 028 MD/ 088 D a protože není darováno od jiné VÚJ, tak navíc zápis 558 MD/ 649 D, ocenění v RPC viz výše. 

  VB by se dle našeho názoru měla v účetnictví evidovat podle jednotlivých pozemků, ke kterým jsou zřizována. Proto, jak navrhujete - počet majetkových karet VB podle počtu pozemků, ke kterým jsou zřizována. 

• Reálná hodnota u majetkového podílu

  20. 02. 2026

  Dle zákona o účetnictví provádíme 1x za rok přecenění reálnou hodnotou u majetkového podílu v a.s. (náš podíl 17,33%). Tzn. splňujeme podmínku zákona, že musíme a musíme 1x za rok (účet 069). Nikde jsme ale nenašli, k čemu tento podíl vztáhnout. Ve Vašich starších odpovědích na dotazy jsme jen našli, že ne k základnímu kapitálu a pravděpodobně od té doby provádíme přecenění k vlastnímu kapitálu. Začali jsme se tím trochu víc zabývat v souvislosti s předáváním agendy a narazili jsme na to, že vlastně nevíme, jestli postupujeme správně.

  V naši knize "Dlouhodobý majetek ... - aktualizace 2021" - je i vložena do dokumentů ke stažení, se tento problém snažíme popsat na str. 106 - 108. Souhlasíme s tím, že pokud se jedná o akcie na účtu 069 (tedy ne rozhodující nebo podstatný vliv), tak podle předpisů lze dovodit, že by se na reálnou hodnotu přeceňovat měly. Problémem ale je, jak tuto RH stanovit, pokud se jedná o neobchodované akcie. Existují specifické případy (například jsou nabídky k nějakému odkupu, nebo podle finanční situace všichni tuší, že reálná hodnota se limitně blíží nule), jinak ale není v silách běžného účetního/ekonoma obce RH stanovit. No a objednávat kvůli tomu znalecký posudek je neefektivní.

  Pro tyto situace připomínáme §27 odst. 6 zákona o účetnictví, kde je uvedeno, že pokud nelze objektivně možné stanovit reálnou hodnotu, považuje se za tuto hodnotu ocenění způsob podle §25 (tedy zde historická pořizovací hodnota - účetnictví cena).

  Takže za nás platí u těchto akcií na účtu 069 následující postup:

  - pokud jste nějak schopni určit reálnou hodnotu (ale pozor -  to není to, že určíte hodnotu vlastního kapitálu na jednu akcii), přeceňujte to na RH. Přeceňuje se rozvahově zápisem 407/069 nebo 069/407.

   - pokud toho nejste schopni - přecenění bychom neprováděli. Pokud v historii snaha o přecenění byla, ale teď již nejsme reálnou hodnotu schopni určit, zrušila bych toto přecenění a preferovala bych mít to oceněné v původní pořizovací hodnotě.

• Výměna vodoměrů za digitální

  20. 02. 2026

  Prosím jaká sazba DPH je u výměny vodoměrů u rodinných a bytových domů a domů určených k rekreaci (mají evidenční číslo). Jsme vlastník a provozovatel obecního vodovodu, výměna se provádí v několika etapách, dodavatel provádí průběžnou fakturaci. Mám účtovat jako opravu nebo spíš TZ?

  Záleží, zda vodoměry jsou na vlastních přípojkách nebo cizích. Zmiňujete se o domech. Předpokládám, že je to na cizích přípojkách (přípojkách občanů). Vodoměry na cizích přípojkách se účtují jako samostatné věci - vlastníkem vodoměru je dle zákona vlastník vodovodu, proto to řešíme takto, pokud jsou přípojky občanů a ne obce. V případě více jak 40 tis., účet 022 a pol. 6122, do 40 tis. Kč účet 028 a pol. 5137.

  V případě, že vodoměr je součástí vodovodu obce, výměna je oprava, pokud nedojde ke změně parametrů. Ve Vašem případě, ale došlo vlivem nové funkce dálkového odpočtu ke zlepšení funkčnosti, proto by se mělo jednat o TZ. Náklady by se měly účtovat na účet 042, pokud převýší hranici 40 tis. Kč. Po instalaci by mělo dojít k zařazení (zvýšení ceny vodovodu). Mohou tam vznikat i podlimitní TZ (do 40 tis. Kč), které by se účtovalo na účet 549 s pol. 5123.

  U bytových domů, kdybyste vyměňovali hlavní bytový vodoměr, tak tam by se dalo uvažovat o TZ domu nebo vodovodní přípojky (podle toho, zda evidujete vodovodní přípojku samostatně nebo jako součást domu), protože byste byli v pozici vlastníka přípojky i vodoměru. Podrobněji i k podružným vodoměrům viz odpověď na dotaz ze 6.12.2023 "výměna vodoměrů":

  https://www.obecuctuje.cz/dotazy?hledat=v%C3%BDm%C4%9Bna+vodom%C4%9Br%C5%AF&jak=fraze

  Z hlediska DPH - pokud půjde o bytové či rodinné domy, aplikovala by se sazba 12 %. U rekreačních objektů by to ale bylo 21 % (stejně tak například u "zemědělských usedlostí")

• Obrat DPH - prodej pozemku

  19. 02. 2026

  Prosím o odpověď na následující dotaz ohledně prodeje pozemku obce a započítání do obratu pro posouzení nutnosti registrace k DPH (současně nejsme plátci DPH):
  Obec bude prodávat pozemek (prodejní cena na základě znaleckého posudku Kč 2.435.000,--, účetní cena Kč 27.600,--, v současné době v pronájmu).
  V r. 2025 nabyla účinnosti Změna ÚP, při které byl zmiňovaný pozemek zahrnut jako pozemek stavební. Sousední pozemky jsou ve vlastnictví fyzických osob, které si požádaly o začlenění svých pozemků do zastavitelných území. Obec neměla zájem výše uvedený pozemek do zastavitelného území zařadit, zařazen byl na doporučení architektky, která ÚP zpracovávala (z architektonického hlediska poukazovala na potřebu sjednocení plochy pro výstavbu, aby nebyla narušena celistvost území pro možnou zástavbu). Předmětný pozemek není zasíťován, u pozemku obec dosud neprovedla a ani neplánuje provést nějaké úpravy za účelem zlepšení jeho prodejnosti, nezavázala se k budování nějakých sítí k tomuto pozemku – ani následně po prodeji.
  Podrobné informace k pozemku: kultura – orná půda, celková rozloha 2434 m2, z toho pozemek v části (o výměře cca 1880m2) možný dle ÚP k výstavbě, ve zbytku výměry (cca 554m2) je zahrnut jako plocha zemědělská.
  O koupi zmiňovaného pozemku projevil občan zájem a obec je rozhodlá pozemek za zmíněnou cenu Kč 2.435.000,-- prodat.
  Prosím o posouzení, zda tento prodej bude započítán do obratu pro registraci DPH.

  Já se obávám, že zrovna v tomto případě je to prodej, kdy je obec "aktivním hráčem", tedy mělo by to být vyhodnoceno správně jako obvyklá ekonomická činnost obce.

  Důvodem je to, že zde je dost jasná vazba mezi změnou územního plánu, kterým byl daný pozemek přesunut do zastavitelného území a aktuálně připravovaným prodejem. Přesun do zastavitelného území pozemek asi prokazatelně zhodnotil. Takže bez ohledu na to, že nebudete dělat sítě, tak si myslím, že správně by se tento případ prodeje měl do obratu počítat (což by bohužel znamenalo, že spadnete do DPH).

  Nejsou to asi moc dobré zprávy, bohužel z hlediska teorie DPH mi tento případ přijde dost jasný (a pokud by se na to přišlo, tak nezahrnutí do obratu by se podle mne nedalo obhájit).

   

• FVE sdílení elektřiny a DPH, daň z příjmu, daň z elektřiny

  19. 02. 2026

  Máme fotovoltaickou elektrárnu umístěnou na objektu školy (není naší příspěvkovou organizací). FVE je majetkem města. Vyrobená elektrická energie bude převážně spotřebována školou, dále z části samotným městem a z části ostatními školami (našimi příspěvkovými organizacemi). Potřebujeme vyřešit systém fakturace.
  Fakturovat bude město. Spotřebu školy a ostatních příspěvkových organizací bychom fakturovali s 21% DPH. Data o spotřebě nám poskytne Energetické společenství, jehož jsme členy. Aktuálně máme jednu FVE, ale v budoucnu jich bude více.
  Nejasnosti máme u elektřiny, kterou spotřebuje samotné město. Podle dostupných metodických pokynů bychom měli vyúčtovat i tuto spotřebu, avšak není nám jasné, zda by z ní mělo být odváděno také DPH a zda se jedná o nákladový/výnosový případ. Pokud bychom z této spotřeby odváděli DPH, znamenalo by to, že žádná část vyrobené elektřiny by nebyla bez DPH, a mohli bychom tedy u výstavby FVE uplatnit plný nárok na odpočet?
  Nebo má být spotřeba města bez DPH? V tom případě nedokážeme určit koeficient pro nárok na odpočet DPH při pořízení FVE.
  Dále se ptáme na daň z elektřiny. Má být součástí faktury za spotřebu?
  A nakonec řešíme četnost fakturace – uvažujeme o roční fakturaci. Je nutné z hlediska daně z příjmů, DPH nebo daně z elektřiny fakturovat za daný rok s DUZP spadajícím do tohoto roku?

  Toto je záležitost, která nemá jednoznačné řešení. Klíčem je současné znění §75 ZDPH. Pokud při budování FVE počítám s tím, že část elektrické energie bude využita pro něco jiného než ekonomickou činnost (ve Vašem případě tedy spotřeba Města - pokud nebude souviset s ekonomickou činností Města) - máte povinnost hned na začátku (při výstavbě) uplatnit odpočet DPH poměrem - a poměr odvodit od nějakého předpokladu, zde asi jakéhosi modelu - i kdybyste si jej měli tak trochu vymyslet - kolik předpokládáte spotřebu mimo ekonomickou činnost s tím, že budete následně sledovat, zda skutečnost potom není o více než 10 procentních bodů rozdílná proti tomuto předpokladu a případně provádíte následné korekce uplatněných odpočtů DPH. Potom by spotřeba pro vlastní neekonomickou činnost neměla být zatížena daní (je to zohledněno již v tom, jak se chovám k odpočtům DPH na vstupu). Pokud by Vás něco nutilo na toto vystavit doklad, byl by to doklad, kde by nebyla daň a striktně vzato by se ani neměl projevit ve výnosech a nákladech Města.

  Když byste ale deklarovali, že plánem je pouze využití FVE k ekonomické činnosti - tedy zde fakturaci pro dané subjekty, uplatňoval bych plný odpočet. Pokud by následně (řekněme "neplánovaně") došlo k využití pro vlastní neekonomickou činnost, mohl bych argumentovat, že se jedná o situaci tzv. fikce dodání (§13 odst. 4 ZDPH) a potom by se skutečně odváděla daň i z elektrické energie pro vlastní spotřebu (vystavoval by se doklad o použití podle §32 ZDPH). Nicméně měla by to být situace, kdy něco takového vzniklo neplánovaně. No a tady je ještě otázka, jaký je vztah těchto situací s případnou úpravou odpočtu podle §78 u dlouhodobého majetku v případě změny o více než 10 % bodů (to podle mne není vůbec v legislativě vyřešeno) - v zásadě podle mne není moc jasné, co má mít v těchto situacích přednost (já bych šel asi na tu fikci dodání). Takže lze uvažovat i s touto variantou - ale opakuji - tady bych měl správně doložit předpoklad, že na začátku jsem oprávněně předpokladál, že to je jen k těm zdaňovaným činnostem (případně z 99% a více).

  Takže je to hodně na hraně - fakticky se jen bavíme o tom, zda to využití pro Město je reálně plánováno či nikoliv.

  Pokud se bavíme o dani z elektřiny - to není úplně moje téma. Mám dojem, že u FVE tuto spotřební daň řešíme v případě, že výkon FVE je vyšší než 50 kW. U menších istalovaných výkonů by mělo být osvobození. Nicméně této oblasti moc nerozumím (takže tady neznám ani problematiku četnosti odvodu).

  Z pohledu DPH - roční fakturace je v pořádku, DUZP se nemusí nutně krýt s kalendářním rokem - to je již na Vašem rozhodnutí. Předpokládám, že to bude založeno dlouhodobými smlouvami - tedy ve smyslu §21 odst. 8 ZDPH by měl být režim "fakturace alespoň 1x za rok" - pokud se to nějak bude krýt s kalendářním rokem, může to být zjednodušení pro účely daně z příjmů a účetnictví. Jen pozor - DUZP bude vznikat u dodání energie až dnem vyhotovení vyúčtovacího dokladu - viz §21 odst. 4 písm. b) bod 1. Pokud byste třeba fakturovali za kalendářní rok 2026 a doklad vystavovali 10.1. 2027, kdy máte všechny podklady, je DUZP až 10. 1. 2027 (což samozřejmě je možné - nic tomu nebrání).

• Technické zhodnocení

  19. 02. 2026

  Vyhořela nám škola a posuzujeme výdaje, zda se jedná ještě o opravu nebo již o technické zhodnocení. Záchranné práce byly všechny jako běžný výdaj – oprava. Nyní už nastávají sporné případy.
  Pokud měníme podlahy (staré zničené) a dáváme lepší podlahy, protože normy již ukládají udržovat určitou hladinu hlučnosti a lepší tedy musíme dát, je to technické zhodnocení? Původní podlahy se pořád vyrábí, ale nesplní normy. Tudíž nové podlahy budou mít lepší vlastnosti.
  V některých místnostech se mění i dispozice a velikost otvorů na dveře, přidávají se zásuvky apod. tam bude předpokládáme i nová omítka chápána jako investiční výdaj, ale co místnosti, kde se budou pouze opravovat omítky (někdy na cihlu, někdy jen štuková). Můžeme to rozdělit takto na místnosti? Jedna technické zhodnocení druhá ne? Nebo to v tomto případě máme brát jako celek?
  Oprava venkovní fasády z důvodů památkářů nebude žádné zateplení a změna, tak počítáme s běžným výdajem. Je to v pořádku, když uvnitř probíhá i technické zhodnocení?

  Nejprve trochu všeobecně: Oprava definicí znamená odstranění účinků částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení věci do provozuschopného stavu. Můžou se použít i jiné než původní materiály, díly, součásti nebo technologie, pokud tím nedojde k TZ. Naopak za TZ se považuje takový zásah do majetku, který rozšíří technické parametry (např. rozměr, zlepšení, zatěplení, ...) nebo změnu účelu majetku.

  Pokud bychom u nových podlach předpokládali zlepšení funkčnosti parametrů, jak píšete odhlučnění, možná i zateplení, tak ano, dalo by se to považovat jako TZ. Jinak samotná výměna podlahy, i v případě změny materiálu je oprava. Nicméně judikáty pracují i s výměnou materiálu, kde vlivem technologického pokroku logicky nepoužijete "zastaralý" materiál a přesto to může být oprava, tam pak je hranice někdy tenká - co je ještě oprava a co již TZ. 

  Při změně velikosti dveřního otvoru, či změny dispozice v některých místnostech se jedná o TZ. Další výdaje - omítky, malování po TZ v těchto místnostech jsou vyvolaný investiční výdaj k TZ.

  Při posuzování souběhu oprav a TZ by se nejprve mělo zhodnotit, nakolik spolu jednotlivé zásahy souvisí. Pokud se totiž dělá TZ, tak pak související zásahy patří do jeho ceny (např. přidáváte světla, tak musíte vést nové rozvody). Může se ale stát, že nastane souběh TZ a na něm nezávislé opravy, jen je potřeba vždy zvážit, zda oprava není vyvolaná TZ (např. oprava omítky po nových rozvodech je součást ceny TZ, nikoliv oprava - když je prováděna v souvislosti s TZ) a zda spolu dané práce tedy technologicky nesouvisí. 

  Opravou by byli omítky, pokud by se nezasahovalo do zdí. To samé i u fasády, pokud neměníte technické parametry jedná se o opravu.

  Zvažte, jestli to celé nemůže být TZ. Zda dokážete najít argument pro kompletní TZ. Jestli neměníte účel budovy, tak souběh oprav a TZ je možný, ale musí se opravdu prokázat vzájemná technologická nezávislost zásahů.

  Ve vašem případě si dovedu představit, že venkovní zásah na omítce bude oprava, když tam není žádná souvislost s vnitřkem a není parametr pro TZ. U vnitřních prací odhaduji, že neprovázanost budete obhajovat hůře. 

• Těžba dřeva v obecním lese

  19. 02. 2026

  Budeme těžit větší množství dřeva, jsme plátci DPH od loňska. Co jsemvyslechla, firma dřevo prodá a nám dopaltí rozdíl spojený s prací na těžbě a údržbě v lese. Jak se prosím v tomto případě bude postupovat? Nebylo by lepší abychom my vystavili fakturu na prodej dřeva a firma fakturu za ty práce? Hlavně kvůli DPH. Nějak nevím, jak bych toto účtovala, kdyby se jednalo o vzájemný zápočet.

  Nevím, co přesně je ve smlouvě dohodnuto. V zásadě podle mne máme následující varianty (tu firmu, která dělá ty práce bych pracovně pro přehlednost nazval "firma A"):

  VAR 1 - vy fakturujete na základě jejich podkladů konečným zákazníkům a firma A Vám fakturuje za prováděné práce v lese (jak těžebního tak i pěstebního charakteru) -  pochopil jsme, že to se asi nechce

  VAR 2 - vy fakturujete na základě jejich podkladů firmě A za dřevo (firma A to dále prodává zákazníkům), firma A zase fakturuje Vám za práce v lese. Dělá se zápočet a podle toho, jak to aktuálně vychází, tak firma A Vám buď doplácí pohledávku, případně vy jí doplácíte závazek (pokud firma A udělá práce v lese za větší cenu než je těžba dřeva). U obou faktur je samozřejmě DPH, Vy si daň odčítáte. Za mne tato varianta je OK.

  VAR 3 - ta již za mne není OK - firma vyčíslí, že udělala práce v lese za 60, prodej dřeva je za 80 a vystavujete fakturu na firmu A za 20 (oni již ne svou fakturu). Ono by to šlo, pokud by to byl jakoby prodej dřeva nastojato a ta firma A by dělala jen těžební práce. Já se ale obávám, že oni budou dělat i pěstební práce, případně opravy lesních cest - potom by to najednou byla kompenzace něčeho, co k sobě nepatří a co má být určitě fakturováno samostatně. Tedy na tuto variantu bych rozhodně nepřistupoval.

  Takže Var 1 nebo Var 2.

  Ve Variantě 2:

  Vaše faktura                                      MD 311/Dal 601 a Dal 343

  Jejich faktura - u Vás došlá               MD 518 a MD 343/Dal 321

  Dále zápočet 321/311 a následně doplatek - podle toho, co je větší.

   

• Příslušenství cyklotrasy

  18. 02. 2026

  Svazek měst a obcí nám Smlouvou o bezúplatném převodu příslušenství cyklotrasy předal „příslušenství cyklotrasy“ tj. – svislé dopravní značení 7 ks IS 21, 2 ks IS 19, 2 dodatkové tabule a 1 sloupek. Jedná se o vyznačení části dálkové cyklotrasy č. 10 na území naší obce. Přílohou je rozdělení stavby projektu Vyznačení cyklotrasy č. 10, kde jsou vyčísleny náklady samostatné + náklady společné (hodnota stavby celkem SÚ 021) 141.795,86 Kč, transfer kraje 16.453,61, oprávky (SÚ 081) 12.761,28, nerozpuštěný transfer (SÚ 403) 14.644,11.
  Cyklotrasa je vyznačena na pozemcích ve vlastnictví státu, případně soukromých pozemcích, vede podél řeky v trase obslužné komunikace povodí Odry. Svazek nebudoval stavbu cyklotrasy, pouze ji vyznačil dopravním značením, které jsme nyní převzali (po době udržitelnosti projektu).
  Z dřívějších dotazů mi vyplynulo, že dopravní značení je součástí komunikace, která ovšem není v našem majetku a při pořizování bych jej zaúčtovala přímo do nákladů. Jak ale postupovat, když nám svazek předává účetně stavbu s transferem?

  Právní forma svazku je pravděpodobně DSO. Ujasněme si ale prosím nejprve, co je fyzicky myšleno tou stavbou. Hovoříte o tom, že svazek nebudoval stavbu cyklotrasy ve smyslu komunikace, ale pouze dopravní značení. Jestli to správně chápu, tak svazek dopravní značení evidoval jako stavbu, možná kvůli investiční dotaci? Když to od nich teď máte převzít jako od VÚJ a uplynula už i udržitelnost dotace, tak je možnost to evidovat jako TZ na cizím majetku na účtu 021 - s tím byste museli mít souhlas vlastníků, což už ale řešilo asi DSO, když pořizovalo do majetku.

  Účetně bych proto postupovala jako převod stavby od jiné VÚJ zápisem 021 MD v PC/ 081 D oprávky, 403 D nerozpuštěná výše dotace, 401 D zbytek do PC a podle odhadované zbývající životnosti pokračovat v odepisování a rozpouštění dotace.

  Máte pravdu, že dopravní značení je součást stavby komunikace. Pokud to ale vzniklo tak, že třeba stát, kraj či kdo vybudoval cyklostezku (nebo tam prostě ty jejich komunikace již byly) a z nějakého důvodu vzniklo, že je jiná VUJ osadí značkami, které jsou chápány jako součást stavby (u toho, kdo by budoval cyklostezku nově by šly do ceny majetku), tak je varianta to vyhodnotit ve stejné kategorii jako vlastní cyklostezku - tedy vzít to jako majetek (klidně i 021). Přijde mi to nejmenší zlo (v situaci, která ale není vůbec šťastná) - protože samozřejmě nejsprávnější by bylo, aby se to majetkově spojilo u jednoho subjektu. Vede mne k tomu i to, že si v rámci VUJ přehazujeme majetky rozvahově.

  To není ale striktní rozhodnutí - to je názor. V tomto případě nicméně komunikaci nevlastníte, proto mi ani u dopravního značení nepřijde až tak špatné řešení, že to povedete v majetku. 

  Pokud to převezmete a pak hodíte do nákladů a dotaci na 672 s tím, že se rozhodnete, že to nechcete majetkově evidovat, je to také řešení. 

  Rozhodnutí je tady opravdu víceméně na vás. Když vznikne nová stavba, která je právně vaše a investor jí zahrne do ceny majetku jako vyvolaný náklad, tak duplicitní evidence je možná, to potvrdilo i MF ve svých odpovědích na dané téma. Toto je obdobné, ale vlastnicky přebíráte TZ na jejich stavbě, proto by případná duplicitní evidence opět neměla být na závadu, když se to takto nastavilo - vy jste to nerozhodli, jen to teď "pasivně" přebíráte. 

• Přefakturace energií a DPH

  18. 02. 2026

  Prosíme o radu s přeúčtováním energií, které platí město a přefakturovává je příspěvkové organizaci a s.r.o. Společnost s.r.o. má s městem uzavřenu smlouvu o zajištění služeb (autokemp a 3D bludiště) a budeme přefakturovávat s DPH? Pokud ano přes které účty. Jak postupovat při přefakturaci energií pro příspěvkovou organizaci, bude také DPH nebo ne (jedná se o energie za kulturní dům)

  Základní režim u přeúčtování je takový, že byste si měli uplatnit odpočet DPH a potom vystavit zase fakturu s DPH. Zejména pokud je konečný příjemce energií plátcem DPH, který má nárok na odpočet DPH, tak jiné řešení ani nedává pořádně smysl.

  Zaúčtování - pokud pominu zálohy a přeúčtovává se celá hodnota za odběrné místo - mohlo by vypadat například následovně:

  MD 377

  MD 343 /  Dal 321

  A potom vydaná faktura - MD 311/Dal 377

                                                           Dal 343

  Pokud se platí zálohy, musíte se ještě dohodnout, zda byste po daných subjektech chtěli také zálohy. Dost často se to zjednodušuje tak, že se po nich zálohy nechtějí a vyúčtuje se jim až výsledná částka.

  U příspěvkové organizace (zase - zejména pokud je plátcem DPH) - postupoval bych úplně stejně.

• FVE, ID partnera

  18. 02. 2026

  Naše obec uvedla koncem roku 2010 do provozu fotovoltaickou elektrárnu na střeše základní školy. Uplatnili jsme si plný nárok na odpočet DPH. Licenci na výrobu el. energie má obec, elektriku spotřebovává škola. Za celkovou výrobu dostává obec od společnosti OTE zelený bonus (dříve E.ON s DPH, od r. 2013 tento příjem není předmětem DPH), nespotřebované přebytky posíláme do sítě a fakturujeme E.ONu s PDP (ř. 25 přiznání). Dále čtvrtletně fakturujeme spotřebu el. energie základní škole s DPH (ř. 1 přiznání) – po poradě ve spolupráci s naším FÚ od r. 2010. Škola není plátce DPH, DPH si tedy neuplatní. V současné době, kdy se o FVE více mluví, zvažujeme, zda by šel změnit postup vůči škole. Fakturujeme škole v plné sazbě dle ceníku dodavatele el. energie včetně všech složek ceny (distribuce, příkonu a všech ostatních poplatků).
  
  Máme sdružený sociální fond – příspěvky do něj jsou účtovány u obcí: 528 x 231 pol. 5499. Po té je z fondu hrazeno penzijní pojištění zaměstnanců, obědy… účtováno bez rozpočtové skladby (příjem fondu 245 x 419, výdej fondu 419 x 245). Jakého máme dávat ID partnera u pol. 5499, když konečný uživatel je zaměstnanec?

  ID partnera u položky 5499 je určitě 111, je to fyzická osoba, nezáleží na tom, že je zároveň zaměstnanec, je to také jediný přípustný kód u této položky. 

  A k tomu prvnímu tématu - asi by bylo potřeba domluvit se, co máte na mysli. Minimálně je otázkou to nastavení ceny - asi lze diskutovat o tom, že by prodejní cena pro školu byla někde mezi cenou za silovou složku a výslednou cenou (znám třeba subjekt, který takto u FVE účtuje jen za cenu silové energie). Ale nevím, zda chcete směrovat jen takto, nebo ještě nějak razantněji (třeba převod provozu FVE přímo pod školu). Víc k tomu asi nyní nevymyslím - pokud se k tomu chcete něco konkrétního zeptat, tak na e-mail zdenek@obecuctuje.cz