Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Naše obec bude budovat hřiště s vodními prvky. První etapu - hřiště klasické, zařazujeme v květnu, protože je způsobilé k užívání a děti si tam již hrají. Vodní prvky ale ještě nebyly vystavěny. Rozhodli jsme se tedy rozdělit zařazení této akce k dvěma datům. Původní projektová dokumentace byla na obě části výstavby, ale zjistilo se, že nakonec je pro vodní prvky nevyhovující a proto se dělá nová. Je v pořádku, když zařazení takto rozdělíme s tím, že původní projektovou dokumentaci napočítám k první části a novou dokumentaci k části s vodními prvky? Zároveň prosím o radu, jak zaúčtovat vodní prvky, mohu dát celé jako stavbu na 021 nebo technologickou část (např. čerpadla, která budou hnát vodu do vystavěných koryt) musím vést na 022?
Úplně nejpřesnější by bylo poměrnou část PD vztahující se k doposud nezrealizovaným vodním herním prvkům nechat na účtu 042 a zaúčtovat jako variantní řešení do ceny vodních prvků. Rozhoduje i důvod, proč je nevyhovující, předpokládám ale, že jste se rozhodli pro jiné řešení.
U vodních prvků záleží na technickém provedení, odhaduju ale, že spíše se bude jednat o stavby (pevně a trvale umístěné) - do ceny dejte i související zařízení, pokud slouží čistě pro funkčnost prvků.
Obec předala ZŠ a MŠ drobný majetek na účtu 028 do správy. Ten jsem vyřadila z majetkové evidence a celkovou částku z předávacího protokolu zaúčtovala na účet 909. Pro inventarizaci účtu 909 k 31.12. mi ze školy budou předávat jen celkovou částku majetku nebo soupis předaného majetku (vyřazovat majetek můžou jen se souhlasem zřizovatele)? K účtu 909 si přikládám seznam majetku podle předávacího protokolu. Převod do správy popíšu do Přílohy část A.3.
Postupujete správně. Účetně při svěření vyřazení 088/028 a zaevidování svěřeného majetku 909/999. V Příloze závěrky je vhodné informaci uvést i přímo k dané položce rozvahy, do části E.1., pro DDHM např. takto:
- k položce A.II. 6 - meziroční úbytek drobného dlouhodobého majetku je spojen mimo jiné se svěřením majetku příspěvkové organizaci „ZŠ a MŠ“. Pořizovací hodnota svěřeného majetku je x Kč.
Pokud oceňujete svěřený majetek na účtu 909 pořizovací cenou, tak se DDHM/ DDNM na tomto účtu zachytí. U drobného majetku by nedošlo k zachycení, kdybyste svěřený majetek evidovali v ZC, protože ZC je u účtu 028 a 018 nula.
K inventarizaci můžete využít tento náš vzor:
https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?stitky[0]=2&hledat=UZ+2019,+PO
Při účtování transferů mě zaráží, že u některých transferů kolegyně, která účtuje výdaje, neoznačuje výdaj ÚZ, zdrojem, nástrojem. Je to vždy na pokyn příslušného referenta z investic, který dotaci zařizuje. Celkové výdaje na projekt poznáme podle jiného značení ORG, ORJ, ale ÚZ tam není. To existují dotace, kde je povinné uvádět ÚZ, zdroj, nástroj pouze u přijaté dotace a výdaje se označovat nemusí? Nebo účtujeme špatně? Např. jsme takto účtovali bez označení výdajů u dotace na fotovoltaiku (ÚZ 15501, nástroj 148, zdroj 5), dokonce nám před pár dny proběhla kontrola od poskytovatele (MŽP) a žádnou výtku k účtování neměli. Pokud je to v pořádku, kde jako účetní zjistíme, že výdaje označovat ÚZ máme či ne?
Označovat ÚZ se má vždy příjem dotace od poskytovatelů dle číselníku MF:
https://mf.gov.cz/cs/ministerstvo/informacni-systemy/ciselnik-ucelovych-znaku
Ve výši přijaté dotace se mají značit i způsobilé výdaje. Vlastní podíl na celkových způsobilých výdajích se ale ÚZ neoznačuje, tam se používá jen interní značení - org, orj apod. Když je dotace s podílem EU či plně z EU, kromě ÚZ se používá ve výši dotace i nástroj a zdroj; vlastní podíl se v takovém případě značí nástrojem a zdrojem 1. Nezpůsobilé výdaje se neznačí.
Je možné, že jste postupovali správně - hovoříte o celkových výdajích, ty se ÚZ neznačí, když není dotace 100 %. Značí se viz výše - ÚZ jen do výše dotace. Problematiku značení máme vysvětlenou ve videích k transferům, komplexní postupy najdete např. i v e-learningovém kurzu Transfery.
Jsou i další pravidla, např. zahraniční transfer se naopak neznačí ÚZ, když nejde přes veřejný rozpočet, ale jen nástrojem a zdrojem 5. Zde se vychází primárně z metodiky k NZÚZ:
https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?stitky[0]=6&hledat=RS+-+metodika+n%C3%A1st
Jestli ale obecně neznačíte výdaje NZÚZ, tak to dobře není.
Město si objednalo systém na měření spotřebovaného tepla v obecních bytech. Bylo namontováno 62 snímacích karet na radiátory za á 5324Kč ( celkem 30553,60 Kč).
K tomu se instalovaly na chodbách dva převodníky které snímají a odesílají data za 14 784 Kč.
Jak to máme zařadit do majetku?
1) jako soubor a technické zhodnocení budovy za 45 337,60 Kč?
2) karty jako materiál do spotřeby a převodníky jako zařízení na 028/0100?
Domníváme se, že právně je to součást stavby, tzn. kompletně jako TZ bytového domu. Faktura 042/321, úhrada s RS 3612 6121, zařazení 021/042, zvýšení ceny budovy.
Zastupitelstvo obce bude schvalovat smlouvy o zřízení služebnosti, kde obec vystupuje jako povinná. Do 30 dnů od podpisu smlouvy bude podán návrh na vklad do KN, následně do 30 dnů od doručení vyrozumění KÚ o provedení vkladu je obec povinna vystavit fakturu. Kdy nastane OUÚP a kdy DUZP?
Nejste plátci DPH, takže DUZP řešit nemusíte. Z hlediska OUÚP řešíme okamžik poskytnutí služby - plnění. VB vzniká právně až zápisem do KN, při podání návrhu na vklad právně neexistuje, proto se přikláníme k tomu účtovat předpis 311 MD/ 602 D ke dni oznámení o vkladu do KN. Příjem 231 MD/ 311 D, RS odpa 3639 nebo konkrétnější, pol. 2119. Pozemky, které jsou nově zatížené VB analyticky oddělte podle vašeho postupu.
Obec je zřizovatelem základní školy. Základní škola má přislíbenou dotaci od MŽP ve výši 1 822 419,72 Kč (investiční část dotace 1 067 788,7 Kč, neinvestiční 754 631,02 Kč) za konektivitu.
1. V květnu obec poslala na bankovní účet 2 011 120,43 Kč na uhrazení faktury za konektivitu. S paní účetní jsem domluvená, že jakmile přijde dotace, pošle peníze zpět. Spoluúčast obce na této akci je 321 603,48 Kč (investiční 188 433,3 Kč účtování 401/349, neinvestiční 133 170,18 Kč s účtováním 572/349.) zaúčtování spoluúčasti 231/349.
2. Celkové způsobilé výdaje byly 2 144 023,2 Kč (investiční 1 256 222 Kč, neinvestiční 887 801,2 Kč). Obec poslala na účet základní školy dále 132 902,77 Kč jako doplatek do celkové výše uznatelných výdajů. – zaúčtování 375/231.
3. V červnu přišla dotace na účet obce ve výši 1 822 419,72 Kč, zaúčtování 231/375. Odeslání na účet ZŠ se zaúčtováním 375/231. Předepsání návratné finanční výpomoci škole při platbě za fakturu 316/231. Stačí zaúčtovat dotaci jako průtokovou?
4. Jak zařadit do majetku u obce, která má v majetku budovu základní školy její technické zhodnocení? Technické zhodnocení pevně spojené s budou je ve výši 515 702 Kč. Faktura byla vystavena základní škole, tudíž ji obec nemá v účetnictví. Prosím o celkové zaúčtování postupu i s jednotlivými položkami.
Nevím, co zahrnuje investiční a co neinvestiční část - nevypadá to vzhledem k částkám ale tak, že by neinvestiční část byly nepřímé výdaje, tzn. budu vycházet z toho, že to máte krýt částečně investičním a částečně neinvestičním příspěvkem. Investiční příspěvek se měl zachytit na účet 401, s tím souhlasím, neinvestiční pak správněji 373 (471)/231 jako příspěvek s vyúčtováním. Uvádíte zaúčtování jen částky 321 tis. Kč, zbytek do částky 2011 tis. Kč se poslal 375/231 jako v bodě 2? Účet 375 používáte jen při samotném přeposlání dotace o poskytovatele. Celá částka 2011 tis. Kč měla být rozdělena na investiční (401) a neinvestiční (373) příspěvek s tím, že zpět se pak přijímá od PO nespotřebovaná část 231/401 u investičního příspěvku a 231/373 u neinvestičního (tam je při vyúčtování předpis 572/349, případně se účtuje meziročně i dohada). Kompletní účetní postup pro PO i zřizovatele najdete v tomto dokumentu:
https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?stitky[0]=20&hledat=Finan%C4%8Dn%C3%AD+vztahy+mezi+z
(str. 23 a 30).
Viz bod 1 - přes účet 375 účtujeme jen příjem a výdaj průtokové dotace od MŽP.
Nevím, jak s tím souvisí NFV. Je možná kombinace příspěvku na podíl obce a NFV na to, co mají vrátit, ale je to možná zbytečně administrativně a účetně složitější, proto viz dokument je možné použít i varitantu, kdy předfinancování účtujeme jako příspěvek PO. Navíc jste používala účet 375 a nyní 316, tomu se přiznám neorozumím. Jinak když je příjemcem dotace z MŽP PO, účtuje se ve výši dotace o průtokovém transferu.
Z hlediska RS použijete pro investiční příspěvek pol. 6351 (protiúčet 401), pro provozní příspěvek pol. 5331 (protiúčet správně 373). Příjem dotace z MŽP zatřídíte na pol. 4116 a 4216 s NZÚZ (protiúčet 375), přeposlání PO z účtu 375 zatřídíte jako výdaj na pol. 5336 a 6356, opět NZÚZ dotace. Z hlediska zařazení do majetku si postup vyjasněte s PO a poskytovatelem dotace. Většinou se postupuje tak, že po dobu udržitelnosti TZ eviduje v majetku, odepisuje (a rozpouští dotaci) PO jako TZ na cizím majetku. Po udržitelnosti převádí na zřizovatele.
Chci se zeptat na správné zařazení položek RS v následujícím případě. Vedení radnice ve složení uvolněných i neuvolněných radních (starosta, místostarostové a neuvolnění radní), spolu s vedoucími odborů, vyrazili na „výjezdní radu, teambuilding“. Starosta, místostarostové a vedoucí odborů si vyplňují cestovní příkazy, v části krácení stravného zaškrtnuli, že měli snídani, oběd, večeři. Teď máme několik dokladů z té jejich akce, kde si úplně nejsme jistí s položkami rozpočtové skladby. Na faktuře z hotelu je za všechny ubytování se snídání, součástí faktury je i catering občerstvení, kde je oběd, večeře, ale i svačina, a večerní svačina (nějaký raut) a pak tam je catering nápoje. Další doklad je z nějaké restaurace, kde byli na oběd. Další doklad je z muzea, a další doklad je za autobus, který je vezl. Do jednotlivých cestovních příkazů nic z toho nejde, dostanou jenom stravné krácené o snídani, oběd, večeři. Na jaké jednotlivé položky RS máme všechny ty položky z faktur rozepsat, respektive, co všechno může jít na 5173 cestovné a co má být třeba na pol. 5175 pohoštění, i v souvislosti s účastníky zájezdu (ty obědy stejně nejsou rozpočítány na jednotlivce).
Postupovala bych podle obsahové náplně položky 5173, odst.2:
"Na položku 5173 se zařazují i výdaje na jízdenky, letenky i jiné druhy plateb za dopravu, za ubytování v hotelích a jiných ubytovacích zařízeních (§ 2326 až 2331 občanského zákoníku) a za stravování (ne však za potraviny, ty patří na položku 5131), jsou-li určeny pro zaměstnance na pracovní nebo služební cestě."
Celé to dle znění výše můžete zatřídit na pol. 5173.
Škola bude budovat výtah, obec jako zřizovatel ji poskytl investiční příspěvek ve výši 2mil. kč.
Při projektování bylo zjištěno, že je potřeba udělat přeložku zařízení distribuční soustavy, o to zažádala obec.
Náklady na přeložku dle smlouvy budou 166 055, Kč, které musí uhradit obec.
Prosím jak zaúčtovat, když o investici účtuje škola?
Jestli přeložka souvisí s budováním výtahu, měla by vstoupit do ceny celkového TZ. Náklady na přeložku účtujte na účet 042 a škole to můžete bezúplatně převést zápisem 401 MD/ 042 D.
Na budově hasičské zbrojnice jsme provedli výměnu dřevěných vrat za sekční průmyslová vrata. Účtuji jako TZ budovy hasičské zbrojnice v částce 596 000,- Kč. Akce byla ukončena a 7. 5. 2026 zařazena do majetku.
Již v průběhu zadávacího řízení jsme požádali o příspěvek z CSG Nadační fond a 23. 4. 2026 jsme e-mailem obdrželi informaci, že náš projekt byl vybrán výběrovou komisí a bude podpořen jednorázovým finančním příspěvkem v plné výši požadované částky tj. 250 000,- Kč.
Dnes 30. 6. 2026 nám přišla podepsaná smlouva ze strany CSG.
Dotaz:
Můžu již při zařazení 7. 5. 2026 zaúčtovat dohadnou položku k příspěvku 388 MD/403 D, aniž bych měla smlouvu nebo až po oboustranném podpisu smlouvy účtovat jako přijatou dotaci po ukončení akce?
1. případ:
dohadná položka 388 MD/ 403 D 250 000,- Kč
vyúčtování 344 MD/388 D
příjem peněz na účet 231 MD/ 344 D, RS 5512 2321 ID partnera
2. případ: po oboustranném podpisu smlouvy
podrozvaha 915 MD / 999 D
příjem peněz na účet 231 MD/ 344 D, RS 5512 2321 ID partnera
vyúčtování 344 MD/ 403 D a 999 MD/ 915 D
odpisovat až s datem oboustranného podpisu smlouvy.
Výběr komisí bych nepovažovala za závazné přiznání dotace a o dotaci bych účtovala až na základě smlouvy podepsané oběma smluvními stranami. Váš postup účtování je v obou případech v pořádku, zvolila bych účtování dle bodu dva. Příjem peněz 231/344 účtujte, jestli dotaci pošlou až po vypořádání. Kdyby ji poslali před vypořádáním, zaúčtujete ji jako příjem zálohy 231/374 a 999/915. Při vyúčtování předpis 344/403 a 374/344. K datu účtování na účet 403 dotaci nově zadáte na kartu zbrojnice.
Právě jsem se dozvěděla, že město bude kupovat od místního občana dvě historické sbírky. Jednu o historii místní zbrojařské firmy za 150 tis. Kč, sbírka se skládá z různých písemných dokumentů (prospekty, katalogy, návody, ceníky, brožury, knihy, apod). Druhá sbírka v hodnotě 50 tis. se týká historie místní TJ Sokol a kromě písemných dokumentů obsahuje ještě i odznaky a medaile. K oběma sbírkám máme několikastránkové seznamy položek s jejich kupní cenou. Prosím Vás velice o radu, jak se s tím máme vypořádat v účetnictví a evidenci majetku.
Sbírky muzejní povahy se evidují na účtu 032. Pořizovací cenu znáte, takže ocenění 1 Kč odpadá. Pořízení zaúčtujete v kupní ceně 042 MD/ 321 D, RS odpa 3324 pol. 6127. Zařazení 032 MD/ 042 D. Majetek na účtu 032 se neodepisuje. Zařadíte to jako dvě jednotlivé sbírky, ocenění jednotlivých předmětů si ponechte jako podklad ke sbírkám.
Nevím, jestli jsou sbírky zapsané v CES, pro zařazení na účet 032 to nemá vliv.
Údaje o sbírce se uvádějí v příloze účetní závěrky, viz naše vzorová příloha ze 17.1.2021:
Dobrý den, chtěla bych se zeptat na účtování Zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele. Odpovědi nejsou jednoznačné a naše příspěvkové organizace účtují různými způsoby. Rádi bychom z pozice zřizovatele účtování sjednotili. PO hradí zákonné pojištění čtvrtletně, ale některé si ho dávají do nákladů měsíčně (podle výše mezd) - uhradí v dubnu, ale v nákladech mají již leden, únor, březen – účtují dle Zákona o účetnictví. Jiné pojištění uhradí v dubnu a do nákladů účtují také v dubnu. Tady se jedná o účtování kvůli ONIV. Od roku 2026 přešlo ONIV pod zřizovatele. Stále platí - do nákladů daného roku se počítá poslední čtvrtletí předchozího roku a 1.-3. čtvrtletí aktuálního roku. Která varianta je správná? Prosím o přesné účtování a časové rozdělení v průběhu roku a hlavně na konci kalendářního roku, ať můžeme svým příspěvkových organizacím udělat závaznou metodiku účtování.
Jak se toto Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele účtuje a časově rozděluje při končících dotacích a transferech v průběhu roku a na konci kalendářního roku. Např. PO skončí transfer k 30.11. Zákonné pojištění uhradí až v lednu následujícího roku. Náklad do tohoto transferu musí proběhnout v listopadu. Máme se držet Zákona o účetnictví nebo pravidel ONIV. Prosím o přesné účtování a časové rozdělení v průběhu roku a hlavně na konci kalendářního roku, ať můžeme svým příspěvkových organizacím udělat závaznou metodiku účtování.
Odpověď najdete ve vyhlášce č. 125/1993 Sb., Vyhláška ministerstva financí, kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání
V § 12 je uvedeno následující:
§ 12
(2) Pojistné si vypočítává zaměstnavatel ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle zvláštního zákona.4) Základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které v tomto období zaměstnavatel zaměstnával. K výpočtu použije sazbu uvedenou v příloze této vyhlášky pro příslušnou kategorii určenou podle převažující základní činnosti tvořící předmět podnikání zaměstnavatele.
(3) Pojistné za I. čtvrtletí každého kalendářního roku je splatné do 31. ledna, za II. čtvrtletí do 30. dubna, za III. čtvrtletí do 31. července a za IV. čtvrtletí do 31. října. Pojistné za I. a II. čtvrtletí 1993 je splatné do 31. května 1993.
Takže pokud vezmeme třeba aktuální situaci - z mezd měsíců duben, květen a červen vznikne základ pro výpočet pojistného - to má být uhrazeno do 31 .7. a jedná se o pojistné na 3Q/2026 (tedy na období červenec - září). No a v nákladech to má být podle toho, na jaké období toto pojistné je placeno.
Takže bych si tady neměl průběžně předepisovat závazky proti nákladům jak nabíhají mzdy - tím si účtuji náklady dříve, než je období, kterého se pojistné týká.
Obec vypůjčila část budovy, kde sídlí, pro školu. Na budovu pořídila FVE, při pořízení nenárokovala odpočet. Nyní bude část energie z FVE využívat i pro školu, které bude energii poskytovat bezplatně. Je nutné ocenit odběr energie školou a uvést jako zdanitelné plnění v DPH? Podobná situace by byla i kdyby pořídila obec na budovu školy, kterou má ve výpůjčce a ponechala využívání energii škole bezplatně.
A potom řeším další případ, kdy jedna příspěvková organizace pořídila FVE a bude jí sdílet s další příspěvkovou organizací stejného zřizovatele. Jak by z hlediska DPH měli vyřešit bezplatné sdílení?
V případě, že by bylo nutné u obou případů uvést poskytnutí energie jako plnění z hlediska DPH, tak by bylo možné nárokovat zpětně DPH z pořízení FVE?
Poskytování něčeho zdarma není samo o sobě plněním. Výjimkou jsou situace tzv. fikcí dodání, kdy jsem si uplatnil odpočet DPH, protože jsme myslel, že to budu používat ke zdaňovanému plnění, nicméně následně se ukázalo, že to využívám mimo ekonomickou činnost. Vy jste však v situaci, kdy pokud správně chápu, se odpočet DPH u výstavby FVE neuplatnil, potom poskytování elektrické energie zdarma není předmětem daně - tedy není důvod uvádět to jako zdaňované plnění.
Jinou otázkou je, zda daná PO nemá nepeněžní prospěch ve vztahu k dani z příjmů. Nicméně zde máme ustanovení §19b, který řeší mimo jiné osvobození nepeněžního prospěchu v podmínkách PO.
U té další PO - vzájemné sdílení mezi PO. Zase bych se odpíchl od toho, zda byl uplatněn odpočet DPH při pořízení FVE. Pokud nebyl, nemyslím si, že to potřebujeme z hlediska DPH řešit.
A jen poznámka na závěr - to bezplatné využívání elektrické energie ze strany PO - jediné co mi na tom vadí je, že se mohou zkreslovat náklady příspěvkových organizací (kolik ve skutečnosti stojí jejich provoz). Zásadní to je v situaci, kdy více vstupují na trh (mají třeba hodně velkou doplňkovou činnost) a takto bych jim umožnil nemít úplné náklady (což se může promítnout do jejich cenotvorby). V takové situaci bych asi i uvažoval, jak jim energii začít prodávat, abych to nákladově narovnal (a vím, že se to někde i takto děje).
Obec provedla velkou opravu obecního domu. Technický dozor říkal, že se bude jednat pouze o opravu, ne o investici.
Proto jsem všechny výdaje účtovala do nákladů (položkový rozpis prací pro výběr dodavatele, výběrové řízení, technický dozor, opravy). Nyní byla akce dokončena a technický dozor mi vyčíslil, že některé položky jsou technické zhodnocení (nové stahovací schody na půdu, rozvody topení včetně plynového kotle, rozvody elektřiny). Větší část akce je oprava.
Provedla bych opravu účtování faktur za opravy z účtu 511 položky 5171 na účet 042 a položku 6121. Související náklady bych rozpočítala procentem na investiční a neinvestiční a opravila z účtu 518 položka 5169 na účet 042 položka 6121. Bude to tak v pořádku?
Nemohu vám věcně odsouhlasit, nakolik je to oprava a nakolik TZ - souběh oprav a investice někdy možný je, ale je nutné prokázat technologickou nezávislost prací. To berte jako upozornění, že související opravy vstupují do ceny TZ. Například oprava omítek po rozvodech apod.
Když opominu tento fakt, tak jestli náklady vznikly letos, oprava se zaúčtuje přesně tak, jak uvádíte. Kdybyste opravovali náklady meziročně, tak u významných částek volíme účet 408 (více než 260 tis. Kč nebo 0,3 % aktiv netto).
Máme v roce 2025 přípojky (navrtávky) vodovodní na účtu 518. Zjistila jsem, že mají být samostatně vedené v majetku na účtu 021. Lze to opravit nyní v 2026? Poradíte jak? Rok 2025 je již uzavřen.
Navrtávka je technologický postup, jestli se jedná o dokončené a zkolaudované přípojky, opravu zaúčtujete zápisem 021 MD/ 518 (408) D. Účet 408 místo účet 518 pro opravu VH loňského roku volte v případě, že chyba je více než 260 tis. Kč nebo 0,3 % vašich aktiv netto k 31.12.2025. Ověřovala jsem vaše aktiva a muselo by se jednat o částku více než 203 247 Kč, aby se v tomto případě použil účet 408. Opravu s použitím účtu 408 popište do přílohy závěrky.
V loňském roce jsme nechali zhotovit hromosvod na fotbalové tribuně. Dřív tam žádný nebyl. Chtěla jsem udělat technické zhodnocení majetku, jenže jsem tribunu v účetnictví nenašla. Kontaktovala jsem proto fotbalový klub, abych si věc ujasnila a zjistila jsem, že ani oni tribunu v majetku nemají. Nikdo si nebyl jistý, komu vlastně patří. Nakonec proběhlo mezi obcí a fotbalovým klubem jednání, jehož závěrem byla dohoda, tzv. souhlasné prohlášení, že klub se necítí být vlastníkem stavby a uznává Obec jako vlastníka na jehož pozemku stavba leží.
Jedná se o tribunu fotbalového stadionu – ocelová konstrukce se zděnými základy. Postavená v letech 2002 – 2003. Potřebovala bych poradit s postupem jak vlastně takovou stavbu ocenit? A jak by potom vypadalo účtování v případě zařazení do majetku?
Zařaďte ji jako nalezenou stavbu zápisem 021 MD/ 401 D v reprodukční pořizovací ceně. Nemusíte hradit ZP, stačí kvalifikovaný odhad aktuální ceny (od určené odpovědné osoby - ne účetní).
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková