Dotazy

• Dopravní značení

  24. 10. 2020

  Obec objednala dopravní značení do rekreační oblasti. Jedná se o tři zónové značky a dvě dopravní zrcadla umístěné na místní komunikaci obce. Veškeré umístění je na pozemcích obce. Celková faktura je 29 T Kč. Mám účtovat jako materiál 501 nebo opravu 511, Par. 2212, pol. 5139(5137) nebo 5171.

  Celé to můžete účtovat jako materiál na účet 501 s pol. 5139. Dopravní značení i dopravní zrcadla jsou součástí komunikace, nákup značek účtujeme jako opravu (v logice výměny, popř. zde doplnění části věci). Značky objednané zvlášť, kdy součástí ceny není i jejich osazení, účtujeme jako materiál na opravu, proto takto. Pokud by byl dohromady na faktuře materiál i práce, pak by se to účtovalo na účet 511 s pol. 5171. 

• Proplacení testu COVID-19

  23. 10. 2020

  Prosím o radu a ujasnění účtování proplacení testu COVID 19, který si zaměstnanec po ukončení karantény platil sám a požaduje od zaměstnavatele toto proplacení. Účtovala bych jako náhradu 5192 ... nejsem si ale 100 % jistá ... nebo 5169 ... kam běžně účtujeme lékařské prohlídky.

  Podívejte se prosím na dotaz "!Testy na COVID" z 11.9.2020, tam je vše vysvětleno včetně zaúčtování. Dejte pozor jen na to, aby to pro zaměstnance byl osvobozený příjem - já nevím, jak to teď aktuálně je - jestli je test po ukončení karantény nařízený (povinný), popř. jestli alespoň test provedlo zdravotnické zařízení evidované v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb - v obou případech to mají zaměstnanci jako příjem osvobozené. Vy jim to zaplatíte zápisem 518 MD/231 D odpa 5213 pol. 5169 - analogicky, jako lékařské prohlídky. Stejně lze postupovat i v případě , že nahradíte výdaj zaměstnanci, lze považovat jen za platbu hotovostní. 

• DPH při prodej pozemků

  23. 10. 2020

  Dobrý den, naše město odkupuje pozemek od Lesů ČR. Majitel pozemku nám vyúčtoval částku + DPH s odůvodněním, že pozemek je zastavitelný a netvoří funkční celek s pozemek zastavěným stavbou déle než 5 let. V katastru nemovitostí je pozemek označen jako ostatní plocha a dle územního plánu je v zastavitelném území obce - pozemek pro občanskou vybavenost. V současné době však na pozemku žádnou stavbu neplánujeme a neproběhly žádné přípravné práce pro stavbu. Děkuji

  Toto je právě ona šedá zóna. U Lesů ČR nemůžeme argumentovat tím, že ten pozemek byl mimo ekonomickou činnost. Tedy řešíme skutečně §56. Přitom se bavíme o pozemku, který není ve funkčním celku se stavbou.

  GFŘ v roce 2016 fakticky sdělilo, že pokud se jedná o pozemek, který je zastavitelný (i teoreticky), tak se z jeho pohledu jedná o stavební pozemek. Proto je argumentováno z jeho strany třeba tím územním plánem. O tomto již následně nijak nebylo ochotno diskutovat, byť se myslím jedná o extenzivní výklad zákona (a zda má skutečně pravdu b se třeba ukázalo až v soudním sporu).

  Lesy ČR tedy jen aplikovaly tento postoj GFŘ - můžete to s nimi diskutovat, argumentovat, že ten postoj GFŘ je extenzivní, že zde prokazatelně není žádná plánovaná výstavba a pro realizaci výstavby se nic neudálo ... - bohužel ale nemohu jednoznačně potvrdit, kdo má v tomto pravdu - je to prostě o "sklonu k riziku v této věci". Rozumím i tomu postoji, pokud Lesy ČR z hlediska opatrnosti akceptují to, co GFŘ uvedlo.

• storno poplatek

  23. 10. 2020

  Dostali jsme vyfakturovaný storno poplatek za plánované soudní stěhování. Na základě rozhodnutí soudu bylo domluveno vystěhování bytové jednotky . Paní však uhradila do termínu dlužnou částku, proto firmě hradíme storno poplatek. Jak tento poplatek mám zaúčtovat?

  Storno poplatek bych chápala jako smluvní sankční platbu - účet 541, odpa 3612, pol. 5191.  

• Oprava PC

  23. 10. 2020

  U PC byla provedena oprava spočívající ve výměně základové desky, která je použitá (záruka 1 rok). Jedná se o starý model PC. Faktura na částku 3.800, z toho 2.200 byla cena té základové desky do PC. Účtuji jako opravu (službu), nebo tu základovou desku zaúčtuji jako materiál (a dám do operativní evidence)? Nějak si nejsem jistá :)

  Účtujte to jako opravu - na účet 511 s pol. 5171. Teoreticky by se ještě mohlo jednat o TZ, pokud by nová deska byla výrazně výkonnější a zvýšení výkonu byl i účel výměny, ale tady vzhledem k ceně by to stejně skončilo v nákladech. Jako materiál (určen na opravu) byste to účtovali, pokud by vám desku fakturovali odděleně od prací. Součástí ceny je ale 1600 Kč - pravděpodobně za práce spojené s výměnou desky. Když je to fakturováno jako celek (tedy práce + materiál), pak to správně patří na pol. 5171, ne 5139. 

  Majetkově se základní deska samostatně nijak evidovat nemá - je to součást PC, je zahrnuta v jeho ceně, když se pořizoval, jedná se teď tedy o výměnu části věci = opravu. 

• stravenkový paušál

  22. 10. 2020

  Dobrý den, stravenky máme ve výši 100 Kč v režimu 55% zaměstnavatel 23% sociální fond, 22 % zaměstnanec, pro příští rok jsme chtěli zvýšit stravenky na 130 Kč. V případě, že vše projde sněmovnou zamýšleli jsme od příštího roku zavést stravenkový paušál, který je max. ve výši 70 % schváleného stravného pro státní správu. Původně jsem si myslela, že stravenky proměníme v peníze (+odečtu náš příspěvek), ale nějak mi to s tím paušálem nevychází. Je v tomto případě možné si přidat ještě 23 % ze SF do výplaty? Ve stravenkách jsme měli v průměru 100x21=2100 -21x22 Kč= 1638,- Kč. Nyní se mluví o částce max.1512,-Kč vypočtené z max. hodnoty stravenky 131,- Kč. Chápu to tedy tak, že kdo má navíc příspěvek na stravování ze SF, že se mu stravenkový paušál nevyplatí? Museli bychom nad tuto hranici odvádět SP a ZP? Chtěli jsme si dát stravenku i za dovolenou- je i toto možné nebo by muselo jít celá částka ze SF? Paušál za dovolenou lze či nelze poskytnout? Četla jsem Váši odpověď, že dáte příklady až po schválení ve sněmovně, ale my připravujeme kolektivní smlouvu a nemůžeme se rozhodnout, co by pro nás teda bylo výhodnější. Paušálem jsme si chtěli ušetřit práci, ale pokud bychom nemohli si přidat peníze ze SF nad hranici, aniž by šla do povinného odvodu, tak by to pro nás nebylo výhodné.

  Je to skutečně tak, jak popisujete. Když nebudeme řešit daňovou uznatelnost, která vás moc zajímat nemusí, tak ale z hlediska zaměstance je to osvobozený příjem jen do výše 70 %  horní hranice stravného určeného pro pracovní ceny na 5-12 hodin, takže končíme u toho, že mu nesmíte vyplatit více než 72 Kč za den - takto je zatím návrh napsán.

  Takže pokud chcete zaměstancům přispívat víc, tak přechodem na stravenkový paušál jim budete ve skutečnosti přispívat ještě méně. V současnoti jim přispíváte 78 Kč na stravenku, ve stravenkovém paušálu se bavíme o částce 72 Kč za den. Nově byste jim chtěli přispívat 101 Kč na stravenku, u paušálu nemůžete víc než 72 Kč, jinak byste to zaměstnanci museli dát do mzdy a odvést odvody. 

  V návrhu se zatím hovoří o peněžitém příspěvku za jednu směnu, takže jsme zatím u podobných pravidel, jako máte u stravenek - nesposkytovat za dovolenou, neodpracované směny. 

• Prodej skladů a obrat DPH

  22. 10. 2020

  Obec měla bytový dům (již prodán), u kterého si obyvatelé na pozemcích obce v minulosti postavili sklady (nejsou doklady, jedná se cca o r. 1920 a r. 1960). V současné době některé sklady jsou pronajímány na základě smlouvy, některé jsou využívány obcí. Sklady jsou na katastru nemovitostí vedeny pod jednou stavební parcelou a jako jeden objekt. Sklady mají společné vnitřní zdivo. Sklady byly v loňském roce oceněny znaleckým posudkem. Pokud by chtěla obec rozprodat některé sklady i s pozemkem současným nájemníkům – vstoupil by prodej do obratu DPH?

  Jsem přesvědčen, že tento případ by do obratu nevstupoval - nejedná se o prodej v rámci běžné ekonomické činnosti obce (viz k tomu vysvětlení v manuálu č. 3 a dále dotaz SMO ČR a odpověď MF - dokumenty zveřejněné 16. 4. 2019).

• Hřbitov - dotaz na odpočet DPH

  22. 10. 2020

  Dobrý den, naše město provozuje městský hřbitov, který bude v blízké době rekonstruován a rozšiřován a dále plánuje výstavbu úplně nové smuteční síně se zázemím. Město má uzavřenu smlouvu o správě, provozování a údržbě veřejného pohřebiště s firmou XY s.r.o.. Tato firma je plátcem DPH, službu fakturuje městu s 15% DPH. Firmě jsou zároveň pronajaty prostory v přilehlých budovách. V jedné se nachází kanceláře pro správce hřbitova s technickým zázemím, garáž pro techniku k údržbě pohřebiště, technický dvůr, a ve druhé smuteční síň a zázemí, márnice, veřejné WC. Nájemné fakturujeme v současné době osvobozené od DPH. Pan místostarosta se dotazuje našeho odboru, zda bude možný odpočet DPH u následujících stavebních akcí : - rekonstrukce současné budovy smuteční síně – havarijní stav - rekonstrukce cestního systému na stávajícím pohřebišti (+ voda, kanalizace, elektřina, zeleň) - rozšíření veřejného pohřebiště o další pozemek - výstavba nové smuteční síně se zázemím na novém pozemku Dle mého názoru je vše, co souvisí s provozováním pohřebiště považováno za výkon veřejné správy dle §16 zákona č.256/2001 Sb. o pohřebnictví (veřejná služba poskytovaná obcí) a u rekonstrukce a rozšíření městského hřbitova nebude možný žádný odpočet. Co se týká stavebních prací na přilehlých budovách, bylo by teoreticky možné změnit nájemní smlouvu a místo osvobozeného plnění začít nájem zdaňovat, potom by zřejmě odpočet mohl být uplatněn (hlídat 10 let, aby budovy nezměnily funkci), nicméně i tyto budovy jsou svou funkcí spojené s provozováním pohřebiště. Velice prosíme o vaše vyjádření k dotazům.

  Plně s Vámi souhlasím - za sebe bych:

  a) neuplatňoval odpočet z:

  - rekonstrukce cestního systému na stávajícím pohřebišti (+ voda, kanalizace, elektřina, zeleň)
  - rozšíření veřejného pohřebiště o další pozemek

  b) případně uplatnil odpočet DPH z rekonstrukce současné smuteční síně a výstavby nové smuteční síně za předpokladu, že by se tyto objekty pronajaly k provozování plátci DPH s DPH (varianta třeba u smuteční síně - pronajímala by se krátkodobě k pořádání smutečních obřadů nejrůznějším pohřebním službám ...).

• Směna s DPH

  22. 10. 2020

  Směnná smlouva na prodej a nákup pozemku. Oba pozemky v šedé zóně UZ a v KN ostatní plocha způsob využití jiná plocha. Ve smlouvě máme uvedenou stejnou cenu za oba pozemky 640 m2 dle znaleckého posudku. Na obci bylo rozhodnuto, že je to cena s DPH. 1. Musíme ve smlouvě uvést, že se jedná o cenu s DPH nebo když není uvedeno má se za to, že je to cena konečná tudíž i s DPH ? 2. Vnitřní směrnicí máme uvedeno přecenění na RH u prodeje a směny min. částka 300 000. 3. prodej obec 958 m2 za 640 = 613 120 nákup o d podnikatele 394 m2 za 640 = 252 160 rozdíl k úhradě hradí podnikatel = 360 960 4. Zaúčtování 1. 031/407 2. 036/31 3. 311/647,343 4. 052,343/321 5. 321/311 6. 231 3639 3111/311 7. 554/036 407/664 8. 31/052 Můžeme si uplatnit DPH na vstupu , když někdy v daleké budoucnosti je plán pozemky prodat ?

  1. Nemusíte, ale je to vhodné. Nicméně pokud to tam neuvedete, bere se sjednaná cena za konečnou, tedy včetně daně. Je to obecný princip v souladu se zákonem o cenách. Jen dejte pozor na případy, kdy by se v ZO schválila cena bez DPH, abyste to vždy ve smlouvě měli stanoveno v souladu s vaším záměrem.

  2. Minimální částka ve vztahu k jaké hodnotě? Pro potřeby stanovení významnosti je potřeba vždy porovnávat rozdíl mezi ZC prodávaného majetku a kupní cenou (u směny je kupní cenou hodnota nabývaného majetku). Ve vašem případě nevím moc, jak směrnici aplikovat. Ale dejme tomu, že je to pro vás významné (neznám ale účetní cenu vašeho pozemku) a budeme přeceňovat (doporučuju ale v tomto směrnici upřesnit). 

  K účtování:

  Pokud se bude přeceňovat na RH, tak nejprve musíte prodávaný pozemek přecenit na RH. Dnes jsem k RH odpovídala dotaz, když tak se na něj podívejte, vysvětluju tam, že si musíte ve směrnici stanovit i okamžik, k jakému přeceňujete (schválení prodeje apod.). K tomuto datu, které máte mít interně určeno, je potřeba provést zápisy 031/407 a 036/031 (hodnoty vám neporadím, když neznám účetní cenu pozemku).

  K datu podání návrhu na vklad pak zaúčtujete ostatní zápisy.

  Jinak jen podotýkáme, že nehodnotíme, zda na převod má být aplikováno DPH - pro takové hodnocení máme hrozně málo informací (Vaše rozhodnutí zdanit prodej bereme jako fakt).

  K odpočtu DPH - abyste měli náron na odpočet DPH, musí existovat jasná souvislost s budoucí (byť zamýšlenou zdaňovanou činností). Jak uvádíte ten příklad s prodejem - pokud by to bylo v pozici, že prodej by byl s DPH - potom ano - myslím, že by nárok na odpočet DPH byl. Ale ten záměr prodeje by musel být nějaký konkretizovaný - tedy skutečně že již hledáte kupce .... (dokonce bychom v takovém případě spíše účtovali o zboží). Pokud je to jen v pozici, že nyní to třeba bude ležet ladem a někdy v budoucnosti se to možná prodá, tak bych si nedovolil uplatnit odpočet (to budete v důkazní nouzi, že je to k zamýšlenému dosahování zdaňovaných příjmů)

  Je ale potřeba si z hlediska DPH ověřit, že pozbývaný pozemek (váš) sloužil k ekonomické činnosti - jestli máte odvádět DPH. 

• Prodej desty

  22. 10. 2020

  Dobrý den,prosím,zastupitelstvo schválilo prodej desty. Pořizovací cena 54900Kč v roce 2000.Dal se inzerát s cenou 50tisKč.Konečná cena prodané desty je 37tis. Odepsáno je již 51630Kč,zbývá odepsat 3270Kč. 1-udělám předpis na zbytek odpisů 551 3270,-/082 3270,-.Ještě něco? 2-mám povinnost ocenit reálnou hodnotou.Destu nám neoceňoval znalec.Jak postupovat?Prosím,i o celé zaúčtování. 3-vyřadit z majetku 553 54900,-/022 54900,- Děkuji

  Nejpve je potřeba provést přecenění na RH, když tedy v tomto případě máte přecenit (je vhodné si stanovit významnost např. 1 % aktiv a když rozdíl mezi ZC a prodejní cenou nesplňuje tuto hranici, tak se nepřeceňuje). Přecenění se má provést k datu dle směrnice - účetní předpisy se k okamžiku přecenění vyjadřují jen obecně, dle ČÚS č. 710 si máte ve směrnici stanovit k jakému datu přeceňujete na RH. Zde např. tedy ke schválení prodeje jste měla zaúčtovat:

  407 MD/022 D 17 900 Kč

  082 MD/407 D 51 630 Kč

  036 MD/022 D 37 tis. Kč

  Prodej bude takto: (účtovat budete k datu převodu na nového vlastníka dle smlouvy):

  311 MD/646 D 37 tis. Kč

  553 MD/036 D 37 tis. Kč

  407 MD/664 D 33730 Kč (zde je vždy vhodná kontrola, že účet 407 zúčtováváme ve výši ZC minus kupní cena a záporný rozdíl jde do výnosů, kladný by šel do nákladů)

  Brzy zveřejníme aktualizovanou směrnici k RH, tak se případně můžete inspirovat, pokud byste potřebovali. Vysvetlujeme tam i, že když není ZP, tak lze za RH považovat kupní cenu, ono je to často i nejpřesnější vyjádření tržní ceny. 

  Kdyby se nepřeceňovalo RH -tak vyřazení majetku prodejme je takto: 

  v zůstatkové ceně: 553/082

  v pořizovací ceně vyřazení: 082/022

• Technické zhodnocení cizího majetku

  21. 10. 2020

  Ráda bych Vás požádala o radu ohledně technického zhodnocení cizího majetku. Město se chystá na opravu komunikace, v rámci toho bude komunikaci rozšiřovat. Tímto bude však poškozen a následně odstraněn plot občanů. S nimi je sepsána dohoda o tom, že město plot může odstranit a zároveň na své náklady zhotoví nový plot s podezdívkou. Následně bude plot bezúplatně předán občanům. Prosím zda můžete poradit jak postupovat. Původně jsem si myslela, že budu účtovat jako TZ na 042, po dokončení zavedu do majetku a při předání občanům vyřadím. Ale nejsem si tím teď tak úplně jistá. Nemám spíš rovnou účtovat do nákladů?

  Toto není klasické TZ cizího majetku, resp. je potřeba vzít v úvahu okolnosti. Ona je to v podstatě "přeložka" plotu nutná z důvodu opravy komunikace. Jestli se ale komunikace bude rozšiřovat, tak se mění její parametry a nemělo by to být účtováno jako oprava, ale jako TZ. A v tomto případě by tedy uvedená přeložka plotu jako náklady vyvolaný investicí měla vstoupit do ceny TZ, jako související výdaj (kdybyste komunikaci nerozšiřovali, nemuseli byste plot bourat a stavět nový). Takže podle toho, jak to popisujete, bych veškeré výdaje týkající se odstranění plotu a jeho nové výstavby dala na účet 042 s pol. 6121 - do ceny TZ komunikace.

• Pořízení stojanů na dezinfekce

  21. 10. 2020

  Dobrý den, mikroregion pořídil výše uvedené. Stojany jsou v různé hodnotě od 1 500,- Kč do 9 000,- Kč celkem za 200 tis.Kč a byly předány obcím sdruženým v mikroregionu. Pořízení bude kryto dotací. Je třeba tyto stojany jednotlivě (popř.jako soubor) zavést do majetkové evidence mikroregionu jako drobný majetek a hned vyvést z důvodu předání obcím? Děkuji za odpověď.

  Tady bude potřeba postupovat v souladu s dotací - jestli už se teď ví, že bude investiční nebo neinvestiční, abyste s tím neměli problém a o dotaci nepřišli. V souvislosti s koronavirem to ale budou brát spíše asi jako provozní výdaj a asi nebude vadit předání rovnou obcím - to ale ověřte. Jinak se běžně majetek eviduje po dobu udržitelnosti a obcím se dá např. do výpůjčky - pokud bychom se bavili o investiční dotaci.

  Pokud si řekneme, že dotace bude neinvestiční, nebo se ještě neví, tak já bych tady zvážila buď účtování rovnou do spotřeby s tím, že použitelnost je kratší než rok - pak u vás na účet 501 s pol. 5139 a předání obcím jen protokolárně (obce by mohli dar proúčtovat jen 501/649). Pokud by použitelnost byla delší než rok, tak pak bych je evidovala jako DDHM. Pak účtování u vás 558/321, účetně 028/088 a předání obcím hned 088/028 (nemusíte to majetkově zařazovat a vyřazovat, jestli se to hned předalo) - obce to převezmou jen 028/088. 

  Já doporučuju nejprve ověřit podmínky dotace a podle toho zvolit účetní postup, ale nastínila jsem vám podle mě nejpravděpodobnější variantu. 

  Soubory bych tady nedělala, to jen pokud by už teď bylo jasné, že je na to investiční dotace. Ale obce si případně soubory mohou dělat (pokud bude více stojanů třeba na jednom místě) - ale ať obě strany splní, zda to má být investice či neinvestice (tzn. ať z toho obec neudělá soubor na účtu 022, jestli bude dotace neinvestiční).

  A opravdu ověřte, že pokud to pořídíte třeba jako DDHM, že to nemáte evidovat po nějakou dobu v majetkové evidenci vy jako příjemce dotace (pak byste to měli vést na účtu 028 a obcím dát do výpůjčky). Ale tyto úvahy jsou možná předčasné - nevím, jestli dotaci máte přiznanou, nebo se jen řeší žádost, tak jen pro úplnost. 

• PO - vrácení části neinvestičního příspěvku 5331

  21. 10. 2020

  Dobrý den, obec je zřizovatelem školy, které má málo dětí, ale 3 třídy. Z tohoto důvodu musí ředitel pro udržení počtu tříd žádat o tzv. výjimku z počtu žáků. Podmínkou schválení výjimky je dofinancování části platu učitele, když bude potřeba (když budou mít málo krajských peněz na platy). Proto si ředitel vždy do rozpočtu dá nějakou "objektivní" částku včetně odvodů na plat - pracovně tomu říkáme "na výjimku". Již několik let tato částka nebyla potřeba v rozpočtu školy čerpat, takže jim tam zůstávala a v rámci HV se schvalovala do fondů školy (RF a Fond odměn), který se jim už pěkně naplnil. Já byla vždy proti, že jim to budeme doplácet až podle skutečné potřeby zvýšením příspěvku 5331 v průběhu roku, ale ZO jim vždy schválí celý požadavek na příspěvek 5331 včetně "výjimky". Letos PO dostaly v rámci nějakého nového financování školství opravdu velké peníze od krajů, takže už víme ( i ředitel), že peníze "na výjimku" nebudou potřebovat a opět by jim zůstaly nevyčerpané v jejich rozpočtu. Chtěla bych, aby je letos vrátili. Takže mé dotazy: 1) Můžeme požadovat od PO vrácení části neinvestičního příspěvku? V písemném oznámení (po schválení v roce 2019) o jeho přidělení jsme nepsali nic o tom, že je nějaká jeho část k vyúčtování, závazný ukazatel nebo tak....Prostě je jim oznámilo, že mají přiděleno 500tis. a bude jim zasláno ve dvou splátkách... 2) Kdo vrácení určuje a schvaluje - předpokládala bych, že rada obce. 3) Vrácení by muselo proběhnout v tomto roce, nebo je možné až příští rok?? Ale částka je jasně daná a nečerpaná. 4) Účtování u nás probíhá opačnými zápisy jako u zasílání příspěvků? Takže by to bylo mínusem na položce 5331 a účtu 572 ?? A ještě dotaz k druhé PO - MŠ s ŠJ - pokud vaří ve školní jídelně pro cizí strávníky, je to doplňková činnost ( mají to i ve zřizovací listině) - měla by být ve výkazech zisku a ztrát uváděna v kolonce hospodářské činnosti, že?? Je možné jim to v rámci veřejnoprávní finanční kontroly nařídit, aby tak postupovali od ledna příštího roku? Děkuji za odpovědi. Romana

  K prvnímu dotazu:

  Jak situaci popisujete, tak jsou dle mého názoru naplněny podmínky §28 odst. 14 zákona č. 250/2000:

  (14) Vztah rozpočtu příspěvkové organizace k rozpočtu zřizovatele lze během roku změnit v neprospěch příspěvkové organizace jen ze závažných, objektivně působících příčin.

  Tedy podle mne se můžete rozhodnout o snížení příspěvku na rok 2019 - nicméně tady to bude asi nakonec v kompetenci zastupitelstva.

  Tedy bylo by to rozhodnutí o snížení příspěvku na rok 2020 z důvodu .... (viz jak jste popisovala). Stanovila by se splatnost - do kdy to mají vrátit - je jedno, zda si stanovíte, že ještě ve 2020, nebo až v 2021 (potom byste ale měli v závěrce pohledávku za školou a škola závazek vůči zřizovateli). Podle mne je jednodušší nastavit to tak, že to musí vrátit ještě ve 2020.

  Pokud vrácení bude ve 2020, tak byste skutečně mohli účtovat jen obrácenými zápisy. Pokud by se splatnost vratky posunula až na 2021, tak byste ještě doúčtovali do 2020 MD 348/Dal 572 a oni by si měli proúčtovat závazek MD 672/Dal 349 a v dlaším roce by to u Vás bylo již jen MD 231/Dal 348. Jak ale říkám - mnohem přehlednější - i kvůli rozpočtu by to bylo tak že by peníze vrátili ještě ve 2020 (za těchto okolností by to byla i minus 5331).

  K druhému dotazu:

  Plný souhlas - pokud ZL říká, že je to doplňková činnost, tak to také musí tak ve výsledovce vykazovat. To je dost zásadní pochybení, pokud to nedělají - určitě by to měli začít dělat co nejdříve.

• Nečerpání Nadačního příspěvku od ČEZ

  21. 10. 2020

  Dobrý den, prosím o radu ohledně vrácení nadačního příspěvku od ČEZ. ZO schválilo dne 30.10.2019 Smlouvu o poskytnutí nadačního příspěvku ve výši 200 tis. Kč od Nadace ČEZ na vybudování studně pro zavlažování obecní zeleně a sportovního hřiště. Bohužel se udělalo několik vrtů a zjistilo se, že není voda, takže vybudování studně je bezpředmětné. Ve smlouvě je uvedeno, že nevyčerpanou část nadačního příspěvku je obec po ukončení projektu vrátit - projekt měl být ukončen 31.10.2020. A konečně ten dotaz: Musí ZO schválit, že dotace nebude obcí čerpána? Já doufám, že ne, protože čerpat nelze z důvodu, že studna bez vody je nám k ničemu.

  Schválení smlouvy ze strany ZO bylo asi potřeba z hlediska podmínek dotace. Obecně totiž jinak stačí přijetí transferu schválit radou, popř. starostou. Stejně bych postupovala v případě nečerpání dotace - když už ale ZO schválilo smlouvu, tak ať alespoň vezmou na vědomí, že nešlo realizovat. Ono není moc co schvalovat. Schválit nečerpání snad nemusí - z hlediska zákona o obcích určitě ne, muselo by to jedině vyplývat z podmínek dotace, ale to není moc pravděpodobné. Tady hlavně dodržet smlouvu - vrátit peníze do stanoveného termínu apod. Pokud byl i příjme ve stejném roce, volila bych minusové zápisy (minus 672 , minus použitá položka a odpa při příjmu). 

• Zádržné

  20. 10. 2020

  Máme investiční dotaci na stavební úpravy hasič. zbrojnice z IROP. Zjistili jsme, že je v podmínkách - objednatel bude hradit veškeré faktury až do výše 90% původní celkové ceny díla, zbývající zádržné je splatné po předání díla. Doteď jsme platili celou výši faktur. Měla bych tedy u poslední faktury neuhradit 10% z celkové ceny díla. Celková cena je 7 923 533,10 a poslední faktura je vystavena na 4 689 311,75 Kč. Zádržné budu účtovat 85% EU,. 5% SR a 10% obec. Prosím o radu jak účtovat. Děkuji

  Vy tu poslední fakturu předepíšete klasicky 042 MD/321 D v celé výši 4689 tis. Kč. A úhradu provedete ve výši nižší o zádržné (792353 Kč), tedy jen ve výši 3896958,75 Kč - tuto částku rozdělíte a označíte NZÚZ. Zádržné zaplatíte po předání, jak je sjednáno a označíte jej NZÚZ při úhradě - asi proběhne nejpozději do roka, takže závazek může zůstat na účtu 321, zařadit do majetku ale musíte k datu předání, popř. kolaudace, bez ohledu na to, kdy to bude doplaceno.