Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
V jakých cenách správně zařazovat zboží na sklad pokud jsme plátci DPH? Obec vede ekonomickou činnost-pohostinství. Každé čtvrtletí zařazuji zboží na sklad MD-504/MD+132, ale v částce, kterou máme v hospodě jako prodejní (tzn. s přirážkou) a na začátku kvartálu ji opět ze skladu odúčtuji MD 504/D 132. Dozvěděla jsem se, že správně by zboží mělo jít na sklad v pořizovací ceně (té co je na faktuře bez DPH). Zařazujeme to tedy po celou dobu na sklad špatně, pokud ano, jaké by bylo účtování a v jakých cenách?
Při účtování o zásobách se postupuje podle ČÚS č. 707. Ohledně účtování způsobem B - zásoby máte na sklad účtovat k 31.12. Čtvrtletně tehdy, když si to tak stanovíte vnitřním předpisem. Při pořízení účtujete fakturu za zboží u způsobu B: 504 MD/ 321 D. K datu aktivace na sklad se účtuje 132 MD/ 504 D. Z nákladů přehazujete cenu zboží na sklad, tzn. zápis 132/504 je nezbytné účtovat v pořizovací ceně zásob. Pokud jako plátci uplatňujete odpočet, protože se jedná o pořízení zboží, které následně prodáváte s DPH (to je běžný postup), tak na sklad účtujete zboží v pořizovací ceně bez DPH. Na účtu 604 zachycujete prodejní cenu bez DPH, na 343 D odvod DPH z prodeje. Rozdíl mezi účty 504 a 604 vyjadřuje zisk/ ztrátu z prodeje.
V létě bude město vyhlašovat veřejnou zakázku na rekonstrukci školní kuchyně. V září by se měla podepsat smlouva se zhotovitelem s tím, že realizace začne až v únoru dalšího roku. Jaký je správný postup, aby byl výdaj rozpočtově zajištěný? Do rozpočtu roku 2026 výdaje dávat nebudeme, tak jak můžeme podepsat smlouvu se zhotovitelem, když ještě nemáme schválený rozpočet na další rok? Jak se tyto situace řeší? Máme dát výdaj do rozpočtového výhledu a nechat ho schválit zastupitelstvem? Rozpočtový výhled není dle mého uvážení úplně závazný. Prosím o sdělení postupu, jak má být postupováno. Částka na realizaci je poměrně vysoká a já nemohu takto s předstihem říci, že město na akci bude mít finanční prostředky, popřípadě budeme krýt výdaj úvěrem, ale ten nemáme nasmlouvaný a nemůžeme ho dát do rozpočtu, pokud není smluvně zajištěný.
Situace byla metodicky řešena na výjezdních školeních MF, cituji z prezentace MF:
"Je možné vyhlásit veřejnou zakázku, resp. je možné uzavřít smlouvu s
dodavatelem, aniž by měl územní samosprávný celek v rozpočtu zajištěné
veškeré finanční prostředky? - ANO
• Zákon o finanční kontrole upravuje povinnost provádět předběžnou
řídící kontrolu u všech plánovaných a připravovaných finančních operací.
Proto podléhá jak vyhlášení veřejné zakázky, tak i smlouva s vybraným
dodavatelem. Rozpočet je finanční plán na rozpočtový rok – nikoliv na
více let (nezahrnovat víceleté akce s výjimkou rezervy)
• Role příkazce operace – ověření nezbytnosti, účelnosti, souladu s PP…
• Role správce rozpočtu – ověření souladu se schválenými veřejnými výdaji,
programy, projekty, uzavřenými smlouvami nebo jinými rozhodnutími o
nakládání s veřejnými prostředky – může stanovit omezující podmínky
(např. zajištění peněžních prostředků)
• ZRPÚR – RO nejpozději před provedením úhrady"
Když si to shrneme - můžete smlouvu o dílo podepsat, i když to nebudete mít letos v rozpočtu. Do letošního rozpočtu to zahrnout nelze, jelikož výdaj letos nevznikne. Určitě ale uvažujete správně v tom, že je potřeba, aby proběhly všechny ostatní nezbytné procesy a pokud nemáte dostatek volných prostředků, je nutné podmínit realizaci ve smlouvě o dílo např. přijetím úvěru apod. Pokud se rozhodnete danou akci začít realizovat výběrovým řízením, je podstatné určit, z jakých prostředků to bude financováno, to je daleko zásadnější než formální rozpočtování - jak píše MF, v RO se to má projevit před úhradou, to je základní podmínka. SVR je z tohoto hlediska momentálně dostačující a řešte to spíše po praktické stránce - jak zajistíte prostředky a nezavazovat se dodavateli k úhradě něčeho, co nejste schopni uhradit.
Před pár lety v našem lesoparku došlo k napadení stromů nějakou chorobou a vykácely se stovky stromů. Město požádalo o dotaci na revitalizaci lesoparku, které zahrnovalo kácení, ořezy stromů, založení nových trávníků a výsadbu nových jiných stromů, dotace skoro 4 mil. Kč. Teď se podává žádost o platbu a já zjišťuji, že dotace je převážně investiční! Na můj dotaz jak to je možné mi projektová manažerka dnes mimo jiné odpověděla:
"V dotační a účetní praxi se pojem investiční výdaje (kapitálové) neváže pouze na nákup hmotného majetku. U opatření v krajině (např. výsadba stromů, tvorba mokřadu) se jedná o technické zhodnocení krajiny, budování prvků územního systému ekologické stability (ÚSES) nebo výdaje spojené se vznikem dlouhodobého majetku.
Podle metodiky Ministerstva financí ČR spadají náklady na realizaci těchto krajinných opatření (přímé výdaje) podle rozpočtové skladby právě do investičních/kapitálových výdajů."
Můj dotaz: opravdu je kácení a výsadba dle metodiky MF investiční výdaj?
Informace k účtování dotací z AOPK naleznete zde:
Ohledně výpočtu nároku je uveden postup zde:
https://dotace.aopk.gov.cz/opzp-v-prs-aopk-cr
Pokud jde o podstatu dotazu, když je to (jak jste doplnila) z programu OPŽP, platí u dotace z AOPK následující pravidla:
https://dotace.aopk.gov.cz/documents/1319311/4140244/P%C5%99%C3%ADru%C4%8Dka+AOPK+%C4%8CR_09.1.-k-1-3-2024-.pdf/b48862f1-fb12-8c56-342e-7666e2f17066?t=1714474920492
Na str. 8 je tam uvedeno:
"Příjemce dotace informuje poskytovatele, jakým způsobem poskytnutou dotaci rozdělína investice/neinvestice vyplněním příslušného vzoru. Nepřímé náklady jsou vždyneinvestiční. Přímé náklady budou poskytnuty dle tohoto rozdělení.".
Takže u přímých nákladů jste se měli při podání žádosti rozhodnout a stanovit si, jestli žádáte o investiční nebo neinvestiční dotaci. Dejte na to pozor do budoucna.
Někdy jde při žádosti o platbu druh dotace změnit, ale jestli je už podaná, tak nevím, jestli je změna ještě možná.
Pokud to nepůjde změnit na neinvestici, zkusme hledat argument pro investici - možná to v tomto případě nebude úplně marné. Nová rozsáhlejší estetická výsadba typu lesopark může být TZ pozemku - účet 029.
Naše městská část pořídila na vlastním pozemku vodní kaskády s herními prvky v hodnotě 47.000,00 Kč. Jsou to dřevěná koryta na sebe navazující, která drží na 6 zabetonovaných železných tyčích. Vedou od pumpy do rybníčka, cca 10 m. Je to dekorativní prvek a slouží k hraní dětí.
Účtovala bych na 022 jako samostatné hmotné movité věci nebo na 021 jako stavbu?
Já bych se přiklonila ke stavbě, stejně jako pevně umístěné herní prvky, toto je obdobné. Na účet 022 jen kdyby to bylo přemístitelné - podle popisu je to ale umístěno na pevno a trvale.
Obec požádala ZŠ o převod 400tis z rezervního fondu, bylo schváleno na ZO. Peníze budou použity na rekonstrukci dětského hřiště. Dle informace ředitelky ZŠ jsou to peníze, které nevyčerpaly z finančních příspěvků obce a byly zahrnuty do rezervního fondu školy. Můžete mi prosím poradit se zaúčtováním a rozpočtovou skladbou?
Z Vašeho popisu bohužel ne úplně rozumím, co přesně se stalo. Zkusím odhadnout, jak to mohlo být, nicméně je potřeba si to nějak odsouhlasit - zda to tak skutečně je.
Příspěvková organizace má RF vytvořený z minulých let (hospodářských výsledků), podle Rozvahy cca 700 tis. Kč, na účtu 413.
Obec nařídila odvod prostředků do svého rozpočtu, protože obec bude stavět hřiště - je to tak?
Pokud by výše uvedené platilo, tak je tady jeden problém. Zákon č. 250/2000 Sb. nepočítá s tím, že by mohlo dojít k přímému odvodu z rezervního fondu příspěvkové organizace. Aby se ty peníze dostaly k Vám legální cestou, muselo by dojít k tomu, že by obec souhlasila s posílením fondu investic z rezervního fondu (tedy MD 413/Dal 416 u PO) a dále by nařidila odvod z fondu investic.
O něm by se účtovalo u PO následovně (respektive berte to jako naše doporučení):
MD 401/Dal 349 - předpis a dále MD 349/Dal 241 a MD 416/Dal 401
U obce pak:
MD 348/Dal 401 předpis a inkaso MD 231/Dal 348 par. by byl klasicky škola, položka 2122
Pokud je to ještě věcně nějak jinak než je to, co jsem popsal v předpokladu, napiště prosím na e-mail zdenek@obecuctuje.cz
Dne 28.5.2026 byla podepsána smlouva o poskytnutí IN dotace na veřejné osvětlení. Mám k tomuto datu účtovat předpis? Nebo podrozvahu? Nebo až přijetí dotace 231/374.
Jestliže se jedná právní formou o dotaci, mělo by vždy být sjednáno nějakým způsobem vyúčtování. V takovém případě účtujeme jako o transferu s vypořádáním - pokud peníze přijdou před vyúčtováním, účtují se jako záloha (374, 472), k datu zálohy se odúčtuje v dané výši podrozvaha, pokud je to nutné, účtujeme o dohadné položce apod.
Při podpisu smlouvy se přijatý transfer obecně má zachytit v podrozvaze, zápis 915 (955) MD/ 999 D v očekávané výši dotace dle podmínek smlouvy. Účet 955 volíte, pokud termín vypořádání je za déle než rok od předpisu podrozvahy. Od data smlouvy se mají výdaje začít značit a pokud vznikly nějaké letos před podpisem smlouvy (pozor, musí být podepsaná oběma smluvními stranami), pak máte výdaje letošního roku i zpětně dooznačit stanoveným značením. U dotace ze SR či SF se značí NZÚZ, u krajských dotací je někdy stanoven interní ÚZ, u soukromoprávních transferů stačí org.
Do poloviny června vyjde nový e-learning k Transferům, v něm najdete kompletní postup účtování o transferech. Postupy účtování najdete i v již zodpovězených dotazech. Pokud budete potřebovat něco upřesnit, můžete se i ozvat na e-mail klara@obecuctuje.cz.
Obec pronajímá pozemek 405/1, vedený v katastru jako trvalý travní porost za účelem zahrady. V územním plánu je tento pozemek označen BV (bydlení venkovského charakteru). Nájemce nyní požádal o prodej pozemku, v žádosti uvedl, že jej chce dále užívat jako zahradu. Obec je plátcem DPH, bude odvádět DPH z kupní ceny? Posílám i výpis z katastru.
Pozemek jsem si zobrazoval - chápu to správně, že nyní je ten pozemek pronajat někomu jinému než vlastníkovi domu čp. 248? Tedy, že je to samostatný pozemek, který není ve funkčním celku s tímto domem? Já to odhaduji jen podle toho, že je tam jiný plot a samostatná vrátka z ulice, ale ten pohled na www. mapy. cz je díky tomu, jak je to odděleno zelení ne moc dobrý.
Nicméně ještě tam vidím, že přímo na tom pozemku jsou asi nějaké stavby (ale to jen letecky - z ulice tam není vidět) - odhaduji skleník, nějaká zahradní chata (nevím zda zděná, nebo jen nějaká kůlna), plocha pro umístění bazénu (asi nadzemního). Předpokládám - to si dělal nájemce sám? Měli bychom šanci zjistit, jaké to jsou stavby a zda máme šanci tvrdit, že ten pozemek je případně ve funkčním celku s těmito stavbami, které nejsou nějakými drobnými stavbami, na které nemáme brát zřetel? Pokud toto dokážeme, tak si myslím, že budeme osvobozovat od daně (pokud jsou stavby starší 2 let).
Nicméně pokud nedokážeme, že to jsou stavby, ke kterým máme brát zřetel (že je to například jen dřevěná kůlna bez základů), potom si myslím, že naplníte charakteristiku stavebního pozemku a skončíte ve zdanění v sazbě 21 %.
Takže být Vámi nyní začnu řešit a dokumentovat, co na tom pozemku je umístěno - asi budete potřebovat kooperaci s nájemcem. Až to zjistíte, můžeme o tom začít dále diskutovat. Pokud se o tom nebude chtít bavit, tak se s ním také "nebavte" a k ceně mu automaticky připočtěte 21 % daň.
Takže prosím případně k dořešení na e-mail - zdenek@obecuctuje.cz
Obec plánuje nákup sadby květin od nepodnikatele. Je nutné uzavřít kupní smlouvu nebo jen doložit výdajovým dokladem s rozpisem položek a uvedením jména, bydliště a rodného čísla prodávajícího. Hodnota nákupu bude cca 12 tisíc Kč.
Neuvolněný místostarosta nebude již dále kandidovat. Jak to bude s odchodným? Při odměně 18tisíc Kč: Měsíční odměna - 18tis.Kč(nebo poměrná část k datu skončení) a odchodné 4x18tis...72.000,-Kč,celkem tedy 90tisíc Kč?
Kupní smlouva nemusí být v tomto případě povinně písemná, ale nějaký podklad je vhodný - stačí i rozpis položek, jak uvádíte, pokud se zkontroluje věcná správnost daného účetního záznamu. Ohledně nákupu od nepodnikající FO blíže viz tento dotaz (lze mít i fakturu jako podklad k platbě):
https://www.obecuctuje.cz/dotazy?hledat=faktura+od+FO&jak=fraze
U odchodného platí pravidla uvedená v zákoně o obcích, příklady k tomu najdete v rámci metodiky MV č. 5.6., odkaz:
https://mv.gov.cz/odk2/clanek/metodicke-materialy-odk.aspx
Od str. 30 tam máte výklad a následně příklady včetně krácení odchodného i odměny podle data ukončení výkonu funkce.
Mám dotaz ohledně zřízení služebnosti - obec povinná.
Služebnost se zřizuje jako služebnost "in rem".
Úplata dohodou 6 tis byla na účet obce uhrazena 25.5.2026.
Návrh na vklad do KN podá oprávněný.
Jak o všem účtovat? Smlouvu posílám v příloze.
Obec je strana povinná, tzn. VB je zřizováno k pozemkům obce. Peníze přijaté před podáním na vklad zaúčtujte 231 MD/ 324 D, RS 3639 2119. K datu oznámení o zápisu VB do KN účtujte předpis 311 MD/ 602 D, zápočet 324 MD/ 311 D a zatížené pozemky v majetku analyticky oddělte podle svých zvyklostí - ale jen ty pozemky, na kterých doposud VB nebylo, tzn. nikoliv ty, které už jako zatížené VB evidujete (podle smlouvy to vypadá, že na pozemcích VB již je, pak není potřeba toto řešit).
Při kontrole účetní závěrky ZŠ a MŠ z pozice obce jako zřizovatele jsem narazila na následující problém.
Na účtu 558 je stav ve výši 502.112,432 Kč, ale přírůstek na účtu 028 je o částku 66.625 Kč nižší, jedná se o nákup projektorů.
Zdůvodnění školy:
„v prosinci jsme přijali fakturu na 2 projektory, které jsme fyzicky neobdrželi, potřebovali jsme dočerpat šablony za rok 2025, takže platba musela proběhnout v roce 2025. Zařadili jsme až 26.2.2026 v okamžiku obdržení“
Dle mého názoru nastaly tedy 2 situace při pořízení drobného dlouhodobého majetku:
1. Faktura neměla být zaúčtována na 558/321, ale na nějaký účet pořízení 042 nebo 052/321. V tomto případě se tedy za rok 2025 tímto zaúčtováním zvýšili o částku 66.625 Kč náklady a HV výsledek v tomto případě zisk by byl o tuto částku vyšší.
- Reakce školy: vše je takto v pořádku a dožadují se, který zákon (konkrétní čl. a §) tímto zaúčtováním porušili
- Návrh opatření zřizovatele: změnit v roce 2025 zaúčtování 558/321 na 042 nebo 052/321 nebo se dá v roce 2026 tato chyba zaúčtovat 408/xxx????
2. V případě čerpání šablon by měli v okamžiku obdržení faktury ihned zařadit do majetku v tom daném roce. Zařazení v následujícím roce může při kontrole vést k vrácení této částky ze šablon za předchozí rok.
- Reakce školy: není to pravda, majetek ze šablon nemusíme zařazovat v roce přijetí faktury, ale do 1.4. následujícího kdy, kdy jsme posílali Závěrečnou monitorovací zprávu na MŠMT (Operační program Jan Amos Komenský)
- Konzultační linka pro šablony MŠMT: prý toto nekontrolují
Účetně se DDHM nepořizuje přes účet 042. Obecně může vzniknout rozdíl mezi účtem 558 a 028, například DDHM bezúplatně převzatý od VÚJ zařadíte jen rozvahově 028/088. Máte ale pravdu v tom, že když se účtuje na účet 558, má se v daném okamžiku účtovat zároveň 028 MD/ 088 D, to vyžaduje ČÚS č. 710 jako závazný předpis pro VÚJ. Řešením bylo účtovat buď o záloze na účet 314, kdyby byla přijata zálohová faktura. Jestli přišla klasická faktura, ale majetek nebyl z nějakého prokazatelného důvodu dodán, mělo se kromě 558/321 účtovat 028/088 a v inventuře to evidovat na jiné analytice účtu 028 jako "rozpracovaný" (nedodaný) DDHM. U drobného majetku není dodání podmínkou pro zařazení. Inventura by se u této položky provedla jen dokladová.
Došlo tedy z hlediska účetních předpisů pravděpodobně k porušení bodu 6.3.1 ČÚS 710, cituji:
"Účetní jednotka účtuje o úplatném pořízení drobného dlouhodobého hmotného majetku, jakož i o nákladech souvisejících s pořízením tohoto majetku na stranu MÁ DÁTI účtu 028 – Drobný dlouhodobý hmotný majetek se souvztažným zápisem na stranu DAL účtu 088 – Oprávky k drobnému dlouhodobému hmotnému majetku. Současně účtuje o nákladech z tohoto drobného dlouhodobého hmotného majetku na stranu MÁ DÁTI účtu 558 – Náklady z drobného dlouhodobého majetku se souvztažným zápisem na stranu DAL příslušného syntetického účtu účtové třídy 3, účtové skupiny 45, nebo účtu 261 – Pokladna."
Náprava v letošním roce bude pouze zápisem dozařazení 028 MD/ 088 D, jestli proběhla klasická fakturace. Vliv na VH v takovém případě nenastal. Účet 408 by připadal tedy v úvahu jen kdyby měli účtovat o záloze na účtu 314 místo účtu 558 a částka 66 625 Kč by zároveň musela být více než 0,3 % aktiv netto PO k 31.12.2025 (viz obsahová náplň účtu 408 - významná oprava VH minulých období).
Z hlediska "šablon" ve vztahu k dotaci - to záleží na konkrétních dotačních podmínkách, každopádně dozařazení teď k datu zjištění chyby by mělo být snad dostačující, nic víc s tím nyní nenaděláte.
Na závěr ale ještě musíme upozornit, že to není tak, že je automaticky správně mít fakturu, aniž by nějak došlo k dodávce - byť dodáním u dodavatele. Protože pokud by vůbec nebylo dodáno - přeženu - třeba objednáno až v lednu, ať vystaví ještě fakturu do prosince - to je již účetní podvod. Chápeme, že je snaha dát to do minulého roku, nicméně správně to potom není (v takovém případě by nemělo být účtováno v roce 2025 ani na 558, ani na 028).
Město buduje nový PARK XX. Získalo na to investiční a neinvestiční dotaci.
Park se buduje na 4 pozemcích
Dotace investiční – 6 mil Kč.
Dotace IROP neinvestiční 428 tis Kč (BOZP,TDI) – budeme dávat do pořizovací ceny
Na akci máme 2 firmy. Jedna bude dělat krajinářské úpravy a druhá stavbu.
Krajinářské úpravy (odstranění zeleně, výsadba, práce) 1,7 mil Kč
Stavba – za 10 mil (zasílám v příloze rozpis – lavičky,mobiliář, mola,tůně, krajinářské úpravy atd.)
Mohu postupovat takto?
Účet 029 – karta majetku – „Krajinářské úpravy Parku XX“
1/ Krajinářská úpravy – 1,7 mil
- v rozpočtu Stavba máme položku
SO.01 – zpevněné parkové plochy – 1,2 mil Kč
SO.09 – periodická tůň a úprava břehu - 597 tis. Kč
SO.200 – krajinářské úpravy 2,7 mil.Kč
mám i tyto položky ze stavby dát na účet 029?
2/ Rozpočet STAVBA - 021 – karta majetku – Park XX
- mohu udělat inventární kartu pod názvem Park XX jako soubor a prvky souboru by byly položky: SO.02 , SO.03 lávka , SO.04, SO.05, SO.06 molo, SO.07 ohniště ,SO.08 místo na grilovaní, SO.10,11 SO .14 mobiliář) ?
-
3/ SO 100. 101 – úprava účelové komunikace – udělám TZ komunikace – v k.ú. jeden pozemek veden jako komunikace a druhý pozemek veden jako jiná plocha – mám to nějak řešit? Nebo jen udělám TZ jiné plochy a nic více?
4/ SO. 102 – zvlášť inventární karta Parkovací stání
5/ SO. 300, 301 – inventární karta VO
6/ Dopravní značení? Mohu dát do karty TZ komunikací? Nebo by jste doporučili zvlášť kartu?
7/ vedlejší náklady rozpočítám poměrem
Nejprve obecně k dotaci IROP - neinvestiční dotace je v tomto programu většinou paušálně určená nepřímá dotace na vedlejší výdaje projektu, ve výši 7 % dotace přímé. Pokud je projekt investiční a vedlejší výdaje jsou tedy správně výdaj související s investicí, souhlasím s tím, že nepřímé výdaje budete účtovat na účet 042, nepřímou dotaci na účet 403. Nepřímé výdaje se budou do výše nepřímé dotace značit neinvestičním ÚZ, příjem nepřímé dotace se zatřídí na pol. 4116 s neinvestičním ÚZ.
U přímých realizačních výdajů si můžete zvolit, jestli na ně budete čerpat dotaci investiční nebo neinvestiční. Vy čerpáte na stavební práce i zeleň dotaci investiční. Ke konkrétním otázkám:
1. Zpevněné parkové plochy zařaďte jako stavby. Tůně jsou také stavbou ve smyslu terénních úprav - probíhá odhaduji hloubení, zpevňování břehů a jiným podobným úpravám. Dřeviny/ zeleň zpevňující břehy do toho pak lze započíst. Krajinářské úpravy jsou v rozpočtu k zeleni, nikoliv ke stavbám.
2. Doporučuju zařadit spíše stavby jednotlivě. Mají odlišnou životnost a lépe se Vám s tím bude do budoucna nakládat. Splníte i tak podmínku investice, protože stavba se zařazuje od 0,1 Kč.
3. Záleží, jak je evidována komunikace. Jestli v majetku máte jednu komunikaci na dvou pozemcích, tak to zařadíte jako TZ k této jedné komunikaci. V poznámce je vhodné identifikovat, na jakých pozemcích komunikace vede, tzn. ověřit, jestli to nebude TZ dvou komunikací.
4. Souhlas. Viz bod 2 - doporučuju zařadit jednotlivé stavby.
5. Ano - další samostatná stavba.
6. Dopravní značení je součástí komunikace, takže pokud je budováno nově, zařaďte jej do ceny příslušné komunikace.
7. Souhlasím. Určíte si poměr pořizovací ceny jednotlivých staveb včetně TZ na účtu 021 a 029 na celkové ceně a vedlejší náklady rozpočtete.
Pokud jde o ty krajinářské úpravy z druhého rozpočtu, mohou splňovat charakter TZ pozemku, tedy účet 029 a investiční dotace. Rozhodovala bych se i podle toho, jestli z toho vzniká nějaký rozsáhlejší esteticky koncepční celek zeleně, třeba i typu parková výsadba, což v tomto případě asi je obhajitelné. Drobná zeleň podél cestiček, tu lze zahrnout i do ceny stavby. Zeleň je jinak běžně provozní výdaj, nerozhoduje vždy jen cena, ale opravdu spíše záměr. Kdybyste např. napříč městem dosazovali tu a tam stromy, byl by to provozní náklad. V žádosti o platbu je většinou možné ještě druh dotace změnit, kdybyste na zeleň potřebovali čerpat dotaci neinvestiční.
Přišel nám od Vak tento dopis - na valné hromadě konané xxx došlo k navýšení základního kapitálu naší společnosti o infrastrukturní majetek provozovaný na základě Koncesní smlouvy – Provozování tlakové kanalizace xxx Po dobu trvání nájemní smlouvy si obec vytvořila fond obnovy ve výši 919.131,54 Kč. Tyto finanční prostředky jsou vytvářeny za účelem financování obnovy a jsou vázány na výše uvedený majetek.
S odvoláním na Metodický pokyn pro zpracování a dokládání realizace plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací Vás žádáme, abyste výše uvedenou částku 919.131,54 Kč poukázali na účet naší společnosti č.xxxx pod variabilním symbolem – IČO Vaší obce. Prostředky máme oddělené na běžném účtu AU, nemáme fond, ale nevím jaké mám zvolit účtování?
V dokumentech naleznete zpracovaný metodický materiál Prostředky obnovy u kanalizací a vodovodů - námět účtování z 3.11.2023.
Jestli byl schválen nepeněžní vklad infrastruktury, pak pokud požadují vyplatit prostředky obnovy, mělo by dojít k rozhodnutí o peněžitém vkladu prostředků obnovy. Peněžitý vklad se zachycuje následovně:
043 MD/ 368 D ve výši 919 131,54 Kč
368 MD/ 231 D ve výši 919 131,54 Kč, RS odpa 2321 pol. 6201
06x MD/ 043 D ve výši 919 131,54 Kč
Problém jen bude, pokud to nebylo rozhodnuto jako peněžitý vklad. Jestli je odsouhlasen valnou hromadou pouze vklad nemovitostí a o zbytku se mlčí a vy jim to vydáte, tak podle mne skončíme v režimu daru - což je zejména problém potom na straně VaK ve vztahu k dani z příjmů. Netušíme, čím by zdůvodňovali, že to není dar, který by měli zdanit. Ale třeba k tomu VaK nějaké stanovisko má - to z dotazu nevíme.
Vím, že okolo kostelů už bylo zodpovězeno hodně dotazů, přesto chci poprosit o radu, dostali jsme darem kostel vč. vybavení. V dotazech jsem vyčetla, že oltáře stačí zapsat na kartu kostela, který jsme ocenily 1,- Kč, jako součást stavby, ale církev vedla oltáře, které jsou zapsané v rejstříku movitých kulturních památek, na evidenčním listu movité kulturní památky. Církev není VÚJ, mohu tedy oltáře zapsat pouze na kartu kostela?
Předávají nám také zvlášť zdobné kované dveře a vestavěné skříně, které bych také zapsala na kartu jako součást stavby.
Oltáře zapsané v Ústředním seznamu movitých kulturních památek ČR doporučuju evidovat na samostatných majetkových kartách jako samostatné movité kulturní památky, na účtu 032. Držte se právního vymezení dle památkového zákona. Je to důležité i při nakládání s památkami, viz např. odkaz:
https://mc.ff.ujep.cz/files/2010/honys-oltare.pdf
Charakterem to může být věc movitá i součást stavby, vy máte oltáře vymezeny v rejstříku jako movité věci, účetně bych to tedy určitě zohlednila, protože účetní režim má odpovídat režimu právnímu.
Vzhledem k tomu, že jste je obdrželi darem od jiné než VÚJ a není tedy známa jejich pořizovací cena, v souladu se zákonem o účetnictví je oceňte ve výši 1 Kč za kus. Zároveň nezapomeňte uvést a popsat v příloze k účetní závěrce majetek oceněný 1 Kč.
Zdobné kované dveře jsou jednoznačně součástí stavby. Zajišťují uzavření a funkci budovy a nelze je odejmout, aniž by se stavba znehodnotila. Zapíšete je přímo na kartu kostela, jako součást jeho ceny. Kostel odhaduji převezmete zápisem 021 MD/ 401 D v 1 Kč jako církevní stavbu. Pozemek pod kostelem je nutné ocenit reprodukční pořizovací cenou a zařadit 031 MD/ 401 D (asi Vám jej převádí současně s kostelem).
Vestavěné skříně, pokud byly vyrobeny na míru přímo do výklenků, tzv. mobiliář pevně spojený se zdivem, typický pro sakristie, se považují rovněž za součást stavby. Můžete je evidovat na kartě kostela. Pokud by však šlo o volně stojící skříně, i když robustní, jednalo by se o samostatné movité věci. Můžete zkusit posoudit právní charakter s ohledem na výklad viz odkaz výše.
Provozujeme FVE na obecním úřadě a dosud jsem měla, že ČEZ v rámci samofakturace vystavil fakturu za výkup přebytků z naší FVE – účtovala jsem vydanou fakturu v režimu PDP, řádek 25 DAP. Nyní nám samofakturací zase vystavili vyúčtování s tím, že musíme zaplatit my jim částku 580,83 Kč a píší tam, že daň odvede zákazník dle § 29 a 92 a zákona o DPH. Na druhé straně je ještě napsáno – „smluvní výkup bez licence“. Na jakém řádku to budu vykazovat nebo co s tím? Napadá mě vystavit vydanou fakturu, ale s mínusem? Nebo existuje nějaké jiné elegantní řešení?
Dotaz vypadá jednoduše, nicméně schovává se za ním jeden teoretický problém, zda by to nemělo být ve skutečnosti jinak, k tomu viz poznámka ke konci.
Oni to připravili tak, že byste to měla dát skutečně jako minusovou fakturu na ř. 25 přiznání, takže jak jste tam měli plusy, tak nyní to prostě bude minus. Jako Vámi poskytnuté plnění, jen za zápornou úplatu. Takto bych to udělal - asi je to řekněme postup, který běžně napadne každého.
Nicméně z hlediska teorie je situace složitější, zkusím to ukázat třeba na situaci ohledně svozu papíru u obcí. Vy nyní předpokládám platíte za svoz papíru - fakturuje Vám dodavatel. Přitom do ceny zohledňuje také to, za jaké ceny je případně schopen následně prodat zpracovaný papír. Představte si, že nastane situace, kdy by ceny papíru byly vysoké a domluvilo se, že jim budete papír prodávat jako surovinu - nemohu v tomto případě říkat, že je záporná cena služby (oni nebudou fakturovat se zápornou cenou), ale naopak Vy jako obec poskytujete plnění v podobě prodeje papíru (a tady by to byl ř. 25).
No a v tomto případě mi vrtá hlavou, zda vlastně bychom neměli být ve stejném režimu jako u toho "papíru" - pokud jim dodávám elektřinu za úplatu, je to jasné - u Vás v PDP. Pokud ale nastane situace, že jim mám zaplatit, za to, že si elektřinu odeberou, je to fakticky jejich služba za to, že jsou ochotni někam elektřinu dát (a oni by měli vystavovat fakturu jako službu). Ale berte to tak, že to jen popisuji jako jakýsi "bod pod čarou". Nikde nemůžu najít, že by se k tomu někdo oficiálně vyjadřoval a je mi jasné, že přístup ČEZu nezměníme. Ale je to zajímavá věc k teoretické diskusi.
Navazuji na svůj dotaz ze 16. 2. 2026 – Kanalizace.
V dubnu se začala kanalizace budovat a nyní mám k zaúčtování první dvě faktury – stavební dozor a administrace dotace za duben. U obou faktur bude v květnovém přiznání uplatněn odpočet DPH. Jedná se o nepřímé náklady. Dosud nemám žádné jiné nepřímé náklady označené, i když by se v minulých letech našly (výběrové řízení, projektová dokumentace ). Prosím o radu, jak zaúčtovat obě dubnové faktury. Zda mohu jako nepřímý náklad označit celé výdaje kromě DPH. Faktura za stavební dozor uhrazeno 62.920,- Kč, z toho bude uplatněna DPH 10.920,- Kč, na účtu 042 je 52.000,-. Faktura za administraci dotace je 18.150,- Kč uhrazeno, z toho bude uplatněn odečet DPH 3.150,- Kč, na účtu 042 je 15.000,- Kč. Mohu označit účelovým znakem pro nepřímé náklady 90002 , 2321 - 6121 a orgem celé částky bez DPH ? ( Tj. 52.000,- a 15.000,-). A DPH zaúčtovat jako nezpůsobilý výdaj bez označení ? Nebo faktury musím rozdělit na vlastní zdroje 60 %, vlastní podíl a ještě zvlášť DPH ? Dále si nejsem jistá značením u celého účtování kanalizace. Stačí značit jedním orgem vlastní zdroje a druhým orgem cizí zdroje ? Nezpůsobilé výdaje (DPH) nechat bez orgu ? Kromě výše uvedeného značím celou akci – veškeré účtování – variabilním symbolem 2321 ( účetní program nemá ORJ, ale VS). Mohla bych začít značit nepřímé výdaje až od výše uvedených faktur, aniž bych musela označit i faktury z minulých let ? A tyto faktury z minulých let potom případně doznačit až před vyúčtováním dotace, kdyby bylo málo nepřímých výdajů ? A dále jsem se chtěla zeptat na průběžné dohady, o kterých jsem četla v některých dotazech. Týkaly by se i nepřímých výdajů ? Pokud ano, měla bych už zaúčtovat dohadu na nepřímé výdaje v květnu, i když ještě žádná dotace nepřišla, pouze byla odeslána žádost o platbu na „velkou“ fakturu, a faktura bude uhrazena až v červnu. A pokud ano, tak v jaké výši by dohada byla a jak by se účtovala?
Nepřímé výdaje nejsou většinou kontrolovány, ale mají se značit NZÚZ. Podle metodiky MF se nepřímé výdaje a obecně všechny výdaje kryté paušální dotací mají značit postupně do výše nepřímé dotace. Neznačí se tedy procentem dotace jako přímé výdaje či výdaje u klasické (nepaušální) dotace, protože toto procento ani neodpovídá poměru výše nepřímé dotace na skutečných nepřímých výdajích. Proto, jak píšete, označte si postupně jednu i druhou fakturu v ZD jako plně krytou nepřímou dotací a DPH jako neuznatelný výdaj. Musíte si ale ohlídat, do jaké výše máte značit, tzn. vyčíslit si celkové paušální nepřímé výdaje, z toho určit nepřímou dotaci a zbytek je vlastní podíl, do této výše se skutečné nepřímé výdaje značí. Viz i postup značení v komplexním dotazu:
Nepřímé výdaje se do výše nepřímé dotace postupně značí neinvestičním ÚZ a org. Pokud jsou skutečné nepřímé výdaje dostačující, tak vlastní podíl značíte jen org (když je to bez podílu EU). Ve vašem případě je interním značením místo org VS.
V případě, že vám faktury na nepřímé výdaje, které budete teprve účtovat, nepokryjí celou dotaci na nepřímé náklady, tak byste dooznačovala ručně ty, které máte už zaúčtované v minulosti.
Nezpůsobilé výdaje někdy nemusíte značit, poskytovatele dotace většinou nezajímají, ale je možné je pro jistotu v účetnictví nějak oddělit, např. jiným org (VS). Je to určitě jistější a přehlednější, pokud vlastní podíl na způsobilých výdajích odlišíte od těch nezpůsobilých. Nezpůsobilé výdaje je dobré evidovat spíše pro vás, abyste měli přehled o celkových výdajích projektu, tak je oddělte buď tím jiným např. podobným org (VS) nebo mějte aspoň k dispozici nějaký jejich soupis.
Co se týká dohadné položky, ta se podle předpisů účtuje buď k datu zařazení majetku do užívání nebo k 31.12., pokud máte v tom daném roce vynaložené způsobilé výdaje k dotaci. Takže v květnu nic účtovat nemusíte. Pohlídejte si pouze konec roku, pokud by dotace přesahovala do dalšího roku nebo okamžik zařazení, kdyby se zařadilo v průběhu roku.
Pokud máte způsobilé náklady v roce 2026, během roku se kanalizace nezařadí a dotace nevyúčtujte, pak byste ke konci roku měla účtovat o dohadné položce zápisem 388 MD/ 403 D v očekávané výši dotace na vynaložené způsobilé náklady (na přímé a nepřímé výdaje, když vznikly). Jedná se o akruální princip, což znamená účtování nákladů a výnosů i účtu 403 patřících do období, se kterým věcně a časově souvisí, aniž by bylo bráno v úvahu, kdy došlo k reálnému pohybu peněz.
U značení a dohady nepřímých výdajů tak mohou vznikat rozdíly. Zatímco značit ÚZ budete skutečné nepřímé výdaje do výše celkové nepřímé dotace (vlastní podíl jen když budou skutečné nepřímé výdaje dostačující), tak dohadu nepřímé dotace budete účtovat na účet 403 tak, jak vznikne postupně nárok na nepřímou dotaci, což určíte postupně z profinancované výše přímých výdajů.
Když je celý projekt investiční, nepřímé výdaje se účtují na účet 042 do ceny majetku a nepřímá dotace se zachycuje na účtu 042. Jen se z hlediska nepřímých výdajů a související dotace použije neivestiční příjmová položka a neinvestiční ÚZ. K datu zařazení, když není dotace vyúčtovaná, má být na dohadné položce zaúčtovaná celková očekávaná dotace (přímá i nepřímá).
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková