Dotazy

• Oprava špatně zaúčtované dotace v r. 2025

  27. 05. 2026

  K účetnictví naší obce jsem po dohodě starostů převzala ještě účetnictví sousední obce.
  Obec rekonstruuje hasičskou zbrojnici, na kterou má vyjednané 3 dotace (jedná se o dlouhodobý projekt):
  1. IROP - ex post
  2. Ministerstvo vnitra – ex ante
  3. Krajský úřad
  A teď jsem narazila na 2 problémy a prosila bych o pomoc s opravou.
  
  1. Krajský úřad poslal dotaci na účet obce v 8/2025 a bývalá účetní ji zaúčtovala 231/346 a 346/403 v plné výši, což činí 500tis Kč. Náklady z této dotace zatím žádné hrazeny nebyly. Podle mě měla být dotace přijata 231/472 a žádný účet 403. Můžete mi poradit, jak to opravit?
  
  2. Ministerstvo vnitra posílá peníze průběžně. Pošle se jim faktura, která se má hradit z dotace MV a oni po kontrole pošlou finanční prostředky přesně ve výši této faktury.
  V 12/2025 byla uhrazena faktura, která se hradí z dotace MV a MV na ní poslalo v 12/2025 finanční prostředky ve výši 494 777,- Kč. Bývalá účetní tento příjem zaúčtovala 231/346 a 346/403. Správně mělo být podle mě 231/472 a na konci roku 388/403. Takže 403 mám správně, ale chybí mi 388 a opět to 472. Můžu opět poprosit jak zaúčtovat opravu?
  
  A to nemluvím o tom, že ani jedna dotace není na 955, i když rozhodnutí o poskytnutí dotace je z roku 2024 IROP a 2025 MV. Mohu letos normálně zaúčtovat 955/999 s tím, že hned proúčtuju 999/955 částku, která se zaplatila v loňském roce? První výdaje s projektem byly loni.
  A ještě tady „bloumám“ nad tím, jak v účetnictví oddělit projekt, když mám 3 dotace? Když zaúčtuju 042/321, tak dám např. ORG – Kraj, ORJ - MV, ale co mám dát k IROP? Abych byla schopná potom v účetnictví najít sestavu, že 042 se hradilo z peněz Kraje, IROPu i MV a abych viděla kolik kdo. Vždycky jsem měla max 2 a dala jsem ORJ a ORG. Když dám tři rozdílné ORG, tak nevím, zda to bude plnit účel – že budu mít př. ORG200 – IROP, ORG 201 – MV a ORG202 – Kraj.

  Nejprve si ujasněme, jestli jsou všechny dotace investiční, tzn. zda rekonstrukce je v tomto případě účetně investicí - TZ hasičské zbrojnice? Není to oprava? To je základní východisko pro odpověď. Pokud vyjdu z toho, že se jedná o investiční dotace na investiční akci, odpověď je následující:

  1. Jestli nejsou vynaloženy ještě žádné způsobilé výdaje, které jsou kryty krajskou dotací a dotace tedy ani není vypořádaná, zaúčtujte opravu zápisem 403 MD/ 374 (472) D. Tím zachytíte přijaté peníze jako zálohu a nic víc není potřeba účtovat, když nejsou ještě žádné výdaje k akci, majetek není ani dokončen a dotace je plně proplacena (není již co evidovat na podrozvaze).  

  2. Pravděpodobně se zašle ještě po realizaci závěrečná zpráva, tzn. když dílčí platby nejsou zároveň vyúčtováním dané části dotace (bývá např. u přeshraniční spolupráce), souhlasím s tím, že zaúčujete doposud přijaté peníze jako zálohy a doúčtujete dohadnou položku. Zápis opravy zde bude 403 MD/ 374 (472) D ve výši přijaté dotace a k tomu doúčtujte dohadnou položku 388 MD/ 403 D ve správné výši - nemusí nutně odpovídat přijatým penězům, jen jestli opravdu je zatím proplacena přesně profinancovaná dotace (nárok na dotaci dle způsobilých výdajů na účtu 042). 

  Podrozvahu neúčtujte obratově MD a rovnou D, to již nemá žádnou vypovídací schopnost. Doúčtujte zápisem 915 (955) MD/ 999 D jen výši dotace, která ještě není proplacena, ale víte, že je nárok. Tzn. ve výši, v jaké ještě očekáváte příjem dotace. 

  Ohledně interního značení zvolte "hlavní dotaci", odhaduji, že to bude dotace z IROP. Tam značte všechny syntetické účty jednotným org. U dotace z MV si navíc můžete vypomoci pro jistotu orj. U krajské dotace to bude spíše dofinancování, může se čerpat i na nezpůsobilé výdaje. Každopádně problém by to takto být neměl, v podstatě by měl stačit i jen jeden org, protože oddělené to v účetnictví máte a z čeho je co hrazeno by mělo být dostačující prokázat u účtu 231, nikoliv že byste museli oddělovat způsobilé a nezpůsobilé výdaje té nebo jiné dotace např. i u účtu 042, tam se jen požaduje oddělené sledování v té výši, v jaké se na daný účet účtuje. U příjmů a výdajů to budete muset označit dle toho, co bude z které dotace konkrétně financováno, u krajské dotace je někdy stanoven krajský "interní" ÚZ. 

• Oslavy TJ Tatran - hudební vystoupení

  27. 05. 2026

  Je možné, aby obec hradila vystoupení hudební skupiny pro akci „80 let TJ Tatran", pokud bude uzavřena smlouva či objednávka mezi obcí a dodavatelem, faktura bude vystavena na obec a výdaj byl schválen zastupitelstvem obce?

  Ano, je to možné v logice, kdy obec vystupuje jako spolupořadatel akce, pak to nemusí poskytnout jako transfer spolku, ale uhradit to jako svůj náklad na danou akci. Účet 518, pol. 5169, odpa 3419. 

• Věcné dary

  27. 05. 2026

  Mám dotaz ohledně poskytování věcných darů. Už jsem si u Vás na stránkách něco načetla, ale stejně bych potřebovala poradit, jak to dělat v praxi. Dáváme dohromady směrnici, ve které by se stanovil postup pro poskytování darů. Naše obec poskytuje dary různého typu, např. na rozsvícení vánočního stromu vylosovaným dětem, z reprefondu se pořizují dárky do tomboly na plesy, v rámci různých akcí se poskytují poukázky v hodnotě do 1000 Kč na služby nebo nákupy v obchodech, nebo u různých dětských akcí se pořizují dárky a odměny pro děti do soutěží apod. Všechno to jsou dárky v relativně nízkých částkách, ale dočetla jsem se, že by se všechny měly schvalovat orgánem obce. Chceme ve směrnici převést tuto pravomoc na starostu. To znamená, že starosta např. schválí pořízení dárků do tomboly na jednom formuláři, kde bude uveden důvod pořízení, celková částka, počet darů a jejich popis. Stačí takto? Příjemce v takovém případě ani uvádět nemusíme nebo tam má být něco obecného?
  A ještě bych se chtěla zeptat na evidence věcných darů. Můžeme si do směrnice stanovit, že evidujeme dary až od nějaké hodnoty nebo musíme všechny? A musí se dávat ke schválení radě přehled poskytnutých darů schválených starostou (i těch drobných)?

  Z hlediska kompetencí vycházíme v tomto případě z § 85 písm. b) a § 102 odst. 3 zákona o obcích. Pokud si schvalování nevyhradí ZO, pak věcné dary do 100 tis. Kč jedné PO nebo FO v kalendářním roce schvaluje rada obce a ta může pravomoc přenést na starostu. Pokud rada pravomoc přenese, pak ve stanoveném rozsahu se jí nedává znovu ke schválení. Nicméně záleží, jak si rada stanoví pravidla - zda bude například požadovat dávat dary schválené starostou na vědomí. 

  Projděte si prosím i tento dotaz:

  https://www.obecuctuje.cz/dotazy?hledat=polo%C5%BEky+RS+-+drobn%C3%A9+d%C3%A1rky%2C+ob%C4%8De&jak=fraze

  Podrobněji v něm vysvětlujeme, kdy se drobné pozornosti jako dar schvalovat nemusí - viz tzv. společenská úsluha. 

  Z praktického hlediska si nastavte postup především tak, aby byl pro Vás bez obtíží aplikovatelný. Pokud dopředu nevíte konkrétní příjemce, schválí se nákup hromadně. 

• Směna pozemků

  27. 05. 2026

  Obec má ve svém vlastnictví pozemek o výměře 2 586 m2, PC 18 102 Kč. Z tohoto pozemku prodává 39 m2.
  Zaúčtovala jsem MD 554/ D 031 273 Kč (39m2 x 7Kč).
  Obec směnnou smlouvou získává pozemek o výměře 49m2 a zároveň uhradí rozdíl výměr (200 Kč za 1m2).
  Zaúčtováno MD 031/D 378 2 000 Kč a MD 378/231 (3639,6130) 2 000 Kč.
  Druhá strana uhradí obci 2 560 Kč za náklady vynaložené na dělení pozemků, vypracování smlouvy včetně nákladů na vklad do KN. Tuto částku 2 560 Kč bych zaúčtovala MD -538/ D - 231 (3639, 5365).

  V odpovědi neřeším DPH - jste plátci, je potřeba vzít v úvahu, kdyby Vámi pozbývaný pozemek podléhal odvodu DPH.

  Jako další krok je nutné si stanovit, jak oceníme směnou nabytý pozemek. Ocenění ve výši doplatku není správné, pozemek máte ocenit buď pořizovací cenou, pokud je uvedena ve směnné smlouvě nebo v reprodukční pořizovací ceně, pokud cena ve smlouvě není. Někdy lze z hodnoty doplatku, pokud je uveden ve smlouvě, dovodit PC, tzn. teoreticky můžete nabytý pozemek ocenit cenou 49 m2 x 200 Kč = 9800 Kč, ale berte to jako odhad, neznám přesné znění smlouvy a tuto hodnotu si případně nahraďte RPC (aktuální hodnota pozemku, stačí kvalifikovaný odhad podle ceny podobných pozemků v okolí). Níže při účtování si pro ilustraci stanovme cenu pozemku, který nabýváte na 9800 Kč. 

  K datu podání návrhu na vklad máte o směně účtovat takto:

  311 MD/ 647 D v hodnotě nabývaného pozemku sníženou o doplatek obce, tj. 9800 Kč minus 2000 Kč = 7800 Kč

  042 MD/ 321 D hodnota nabývaného pozemku 9800 Kč

  321 MD/ 311 D zápočet 7800 Kč

  554 MD/ 031 D vyřazení v účetní ceně 273 Kč

  031 MD/ 042 D zařazení nabytého pozemku v ceně 9800 Kč. K tomu se má přičíst polovina společných nákladů typu poplatek za vklad či úhrada za zpracování smlouvy. U směny je to obecně tak, že společné související výdaje se ve výši jedné poloviny jako ve vztahu k vyřazovanému majetku účtují do nákladů dle svého druhu (tzn. např. polovina GP na účet 518 s pol. 5169), druhá polovina na účet 042 s pol. 6130. Ale postupuje se tak jen v případě, kdy nabývaný pozemek oceňujete pořizovací cenou viz výše. 

  Úhrada doplatku 321 MD/ 231 D 2000 Kč, RS odpa např. 3639 nebo podle účelu pozemku, pol. 6130. Kdybyste hradili doplatek před podáním návrhu na vklad, účtuje se jako záloha 052/231, zápočet pak při návrhu na vklad 321/052.

• Dotace SFŽP - SMARTNET

  27. 05. 2026

  Obdrželi jsme rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků ze SFŽP z modernizačního fondu- program: Modernizace elektrických soustav - SMARTNET. V rozhodnutí máme, že podpora bude celkem 1 900 000 Kč. Žádnou bližší informaci ohledně % podílu nemám. V lednu 2026 jsme měli výdaj za projektovou dokumentaci a podání žádosti 120 000Kč. Účtovala jsem 042/231 §3631 pol 6121 zatím bez org. Chci se ujistit, až zjistím %podíl- budu vše účtovat do investic na SÚ 042 a veškeré faktury budu značit: podíl EU - UZ 90504, N 171, Z 5, org a náš podíl z dotace: bez UZ, N 171, Z 1, org. Budu značit jen do výše dotace a co bude nad částku dotace, tak značit jen org?
  Až obdržíme peníze, tak budu účtovat rovnou na 403 ( 346/403, 231/346)?
  V rozhodnutí máme uvedeno, že uzavřená smlouva mezi Fondem a obcí bude až po doložení nezbytných dokladů.
  Také bych se chtěla zeptat, pokud bychom na tento projekt dostali i dotaci od kraje. Jak značit? org 2 nebo orj veškeré doklady?
  Prosím o kontrolu účtování a radu značení.

  Pokud je to dotace z Modernizačního fondu od SFŽP, značení máte zvoleno správně v případě, že se požádalo kompletně o investiční dotaci. Realizujete pravděpodobně technické zhodnocení veřejného osvětlení- nesmí to být oprava, na to upozorňuju proto, aby se čerpal správný druh dotace, to je potřeba ověřit z podané žádosti i z charakteru zásahu. Org používejte vždy u všech účtů k projektu - nejen 231, ale následně pak i 915, 374 apod. Je vhodné již od okamžiku podání žádosti projekt v účetnictví oddělit.

  Je potřeba si nastudovat podmínky programu i konkrétní výzvy - je možné, že dotace je paušální a pak se neurčují procenta a značí se rovnou nejprve do výše dotace a následně když zbyde prostor (skutečné výdaje jsou oproti těm paušálním způsobilým dostačující), značí se i vlastní podíl. Také se u tohoto programu často odděluje dotace na realizační výdaje a na vedlejší výdaje projektu, to vše je potřeba při značení vzít v úvahu, ale na rozdíl od nepřímých výdajů zde můžete i na související výdaje čerpat investiční dotaci. 

  Značit výdaje se mají již od rozhodnutí, předpište jej nyní i do podrozvahy 915 (955) MD/ 999 D. 

  Pokud pošlou peníze před konečným vyúčtováním, máte je účtovat jako zálohu 231/374 (472) a ve výši zálohy odúčtovat podrozvahu. Kdyby se nejprve podaly podklady k vyúčtování, jejich akceptaci zaúčtujete 346/403 a příjem dotace následně 231/403. Vstupuje do toho ale ještě okamžik zařazení majetku - když se TZ zařadí a dotace nebude ještě vyúčtovaná, máte k datu zařazení zaútovat dohadnou položku 388/403 v očekávané výši dotace a dotaci zadat na kartu majetku, aby se mohla začít rozpouštět do výnosů. Následné vyúčtování se účtuje 346/388. 

  Dotaci od kraje můžete pravděpodobně v souladu s podmínkami čerpat, ale pouze na vlastní podíl, tzn. tam k nástroji a zdroji doplníte i značení kraje - jestli stanoví krajský interní ÚZ, nebo bude stačit navíc orj apod. Mohou také poskytnout dotaci např. na nezpůsobilé výdaje, takže tam je předčasné to bez bližších informací řešit.

  Více poradit nemůžu - nemám podklady a celkové účtování dotace řešíme v rámci služeb zakázek, protože je to časově náročnější než odpověď na dotaz. 

• Schválení účetní závěrky příspěvkové organizace

  27. 05. 2026

  Zastupitelstvo obce v loňském roce schválilo usnesením:
  „Zřizovatel poskytne mateřské škole příspěvek na odpisy ve výši 77 521,84 Kč a zároveň nařizuje odvod odpisů ve výši 77 521,84 Kč na účet obce. Obě účetní operace se uskuteční zápočtem v měsíci prosinci 2025.“
  Zřizovatel v měsíci prosinci 2025 proúčtoval zápočtem poskytnutí příspěvku MŠ na odpisy a příjem odvodu. Příspěvková organizace tak neučinila. Tzn., že má zůstatek ve fondu investic k 31.12.2025 vyšší o 77 521,84 Kč a výnosy za rok 2025 nižší o 77 521,84 Kč?
  Může zastupitelstvo obce schválit účetní závěrku mateřské školy za rok 2025 i v případě, že neprovedla zápočet?
  Je možné zápočet proúčtovat v letošním roce?
  Jedná se o porušení rozpočtové kázně a postih příspěvkové organizace?

  Takže oni mají chybně 672 a tím i výsledek hospodaření za minulý rok a zároveň mají zase vyšší zůstatek na 416.

  Obecně schválit účetní závěrku můžete - nikde není napsáno, od jaké úrovně identifikované chyby by již neměla být schválena. Možná by bylo vhodné (já bych to jako zřizovatel udělal), pokud byste jako podmínku schválení účetní závěrky požadovali zaúčtování opravy do účetního období 2026.

  Opravu musí proúčtovat již do roku 2026 - správně by to mělo být s ohledem na jejich aktiva netto cca 8,6 mil. Kč přes účet 408 (chyba převyšující 0,3 % aktiva netto). Tedy zápis:

  348/Dal 408              předpis příspěvku

  MD 401/Dal 349       závazek z nařízeného odvodu

  MD 349/Dal 348 a MD 416/Dal 401          zápočet a proúčtování čerpání účtu 416.

  K otázce dalšího postupu s účtem 408 viz naše doporučení v dokumentu "Rozdělování HV u PO..." z 10. 7. 2024

  Já bych toto za porušení rozpočtové kázně nepovažoval - tím, že nijak netekly peníze, tak nedošlo k tomu, že by byly nějak použity v rozporu s pravidly fondů či podmínkami definovanými zřizovatelem. Pouze nedošlo k jejich proúčtování. Takže samozřejmě "vyhubovat ....", to ano, ale říkat, že je to porušení rozpočtové kázně - já bych to takto nehodnotil.

• Pojistné plnění na investice + zápočet úhrad za platební terminál

  27. 05. 2026

  Letos přišlo na účet obce přes 1 mil. Kč na zničený byt při požáru. Z vedení obce mi bylo sděleno, že pojišťovně je jedno, zda použijeme pojistné plnění na opravy nebo investice - plnění bylo vyplaceno dle rozpočtů, nikoliv skutečných nákladů. Vzhledem k této situaci obec bude přistupovat k rekonstrukci bytu tak, že jej chce technicky zhodnotit - přestavba příček a dispozic, nově má být WC v bytě, dosud tomu tak nebylo, apod. Jak a kdy účtovat výnos od pojišťovny, když náklady budou investiční, letos vzniká projekt, rekonstrukce možná až v 2027? A ještě k zápočtu úhrad - máme platební terminál a jednou za čas nám přichází platby na účet, které účtuji 231 + RS MD/262 DAL. Nyní nám na účet přišla nižší částka s tím, že nám z příjmů strhla společnost částku za neuhrazené faktury za platební terminál za faktury z roku 2025 v celkové výši kolem 4 tis. Kč. Faktury jsem zaevidovala 518/321, zápočet bych provedla k datu připsání zbývající částky 321/262, ale moc se mi nelíbí to, že bych nepoužila RS, když se jedná o odlišné platby na straně příjmů a výdajů, u těch příjmů jsou to platby za odpady, správní poplatek za svatbu, správní poplatky stavebnímu úřadu - bylo by možné rozpočtovou skladbu použít i v případě tohoto zápočtu? Navíc společnost nám nic neoznámila dopředu, jenom poslala méně peněz a pak nás po dotazu odkázala na smlouvu, dle které mají nárok si v případě nezaplacení faktur částku sami srazit.

  Pojistné plnění od pojišťovny není transferem. Předpis se účtuje zápisem 377 MD/ 649 D bez ohledu na to, zda peníze reálně použijete na investici či neinvestici, váží se ke vzniku škody - z jejího titulu vznikne právo na plnění. Příjem finančních prostředků za pojistné plnění se účtuje na pol. 2322, odpa podle účelu poškozeného majetku, u bytu odpa 3612. 

  Je pravda, že v některých případech je vhodné řešit časové rozlišení, které je o tom, že bychom výnos měly časově rozlišit do období nákladu. U pojištění ale záleží i na typu plnění - případ, kdy se plnění odvozuje od výše za opravu, jako je tomu např. u aut, tam ČR ano, ale v případě škody na budově, kdy pojišťovnu nezajímá, kolik bude oprava stát, tam pojistné nesouvisí přímo s budoucími náklady, ale jen s již vzniklou škodou, tam tedy ČR není potřeba. Ve Vašem případě má výnos z plnění (649) vzniknout v období vzniku škody, nikoliv v období vzniku nákladu z opravy/ TZ. 

  U druhého případu, abych to lépe pochopila, bych potřebovala raději dovysvětlení, ale pokud jde o zápočet v RS, MF jej obecně nechce, vysvětlení je na str. 54 knihy Rozpočtová skladba, případně zákaz zápočtů najdete přímo ve vyhlášce č. 412/2021 Sb. v části "Obecné zásady vztahující se k třídění příjmů, výdajů a financujících položek", odst. 7. V knize Rozpočtová skladba vysvětlujeme, že je ale pak nižší vypovídací schopnost, když zápočet v RS neproúčtujete, tzn. z našeho pohledu si jej lze vyargumentovat a je na zvážení např. i významnosti, zda se tím zabývat, když nemusíte. 

• Cestovní výlohy vyplácené v paušální výši

  26. 05. 2026

  Provádíme kontrolní činnost na příspěvkové organizaci. V rámci kontroly výplaty cestovních náhrad u projektu Erasmus jsme zjistili, že škola v souladu s pravidly poskytovatele dotace (Dům zahraničních služeb) vyplácí zaměstnancům na realizaci vzdělávacích pobytů tzv. paušální příspěvek na mobilitu (ten má pokrýt náklady na dopravu, ubytování, stravné), výše se liší většinou podle místa realizace mobility. Zaměstnanec není povinen zpětně prokazovat, kolik ho mobilita stála, zda např. doprava nevyšla levněji. Pravidla Erasmu to umožňují, jde o princip jednotkových/paušálních nákladů („unit costs“), kdy:
  • poskytovatel dotace nevyžaduje dokazování skutečných výdajů do výše paušálu,
  • rozhodující je splnění mobility a podmínek projektu,
  • nikoliv přesná cena hotelu či letenky.
  Náš dotaz je ale, zda to, že zaměstnanec možná ušetří a bude mít příjem z proplaceného paušálu vyšší než skutečné výdaje, zda to nezakládá na nějaký peněžní bonus, který by měl být v rámci výplaty mzdy dodaněn.
  Spíše se ale přikláníme k variantě, že tento paušál Erasmus nelze chápat jako nějaký „osobní benefit“ zaměstnance. Je to mechanismus financování mobility.
  Škole jsme pouze doporučili, aby si
  - sepsala interní směrnici k Erasmus mobilitám,
  - jasně popsala, že jde o paušalizované cestovní náhrady / projektové prostředky

  Za mne toto představuje velký problém. Z pohledu zaměstnance - abych to neklasifikoval jako příjem podle § 6 (neosvobozený), musím prokázat, že se jedná o cestovní náhradu. Zákoník práce umožňuje paušalizaci cestovních náhrad, nicméně jasným požadavkem je, že musí být doložen propočet, jak byl paušál stanoven a musí se vycházet z nějakých jasných předpokladů. To, že budu argumentovat tím, že to jsou stejné peníze, jako byly přiděleny v dotaci, podle mne není relevantní, na to se Zákoník práce, ani Zákon o dani z příjmů neptá.

  Pokud toto neprokáží jako paušalizovanou cestovní náhradu, dojdu k tomu, že je to součástí základu daně.

  K této problematice viz například následující odkaz (chtěl jsem vzít něco aktuálnějšího) - samozřejmě to není přímo pro Váš případ, ale jen chci ukázat, že se jak finanční správa tak i soud může domáhat doložení reálného propočtu, jak se k paušálu došlo a tento propočet by se měl odvíjet od cestovních náhrad podle českých předpisů:

  https://www.danovykonzultant.cz/reserse/6-afs-11-2026-72

• Dotace OPŽP

  26. 05. 2026

  Prosíme o radu ohledně značení dotace na výsadbu aleje. Jedná se o AOPK OPŽP ZMV 12. výzva SC 1.3. Podklad pro rozdělení nákladů vyplnila administrátorka jako:
  Celková požadovaná výše dotace 2.351.639,-- Kč neinvestiční
  Z toho nepřímé náklady (paušální sazba) 153.846,-- Kč neinvestiční.
  V rozhodnutí:
  Poskytovaná částka ze státního rozpočtu (Národní fond) 2.351.639,-- (85%)
  Jiné zdroje 414.996,-- (15%)
  Celkem 2.766.635,--
  Vzhledem k tomu, že administrátorka upozorňuje, že z nepřímých nákladů nelze hradit náklady přímé, mohu tuto akci označit takto?
  Fa – realizace díla celkem 2.759.645,50 Kč – doznačení UZ 15016, PJ 5, NAS 148 ve výši 2.197.793,-- a vlastní prostředky bez ÚZ, PJ 1, NAS 148 ve výši 561.672,50 Kč. Zde jsem tedy vzala pro dotační prostředky částku sníženou o nepřímé náklady (2.351.639 -153.846).
  Fa ostatní – tj zpracování žádosti o dotaci (86.515,--), projektová dokumentace (28.798,--) a administrace výběrového řízení (18.150,--). Celkem 133.463,-- Kč. V souhrnu tyto částky nedosahují výše nepřímých nákladů, tzn., že bych je doznačila vždy celé pouze ÚZ 15016, PJ 5, NAS 148 a zbytek částky by nám v příjmech zůstal. Případně bych ještě doznačila další faktury, které by se k akci vyskytly, do výše nepřímých výdajů, až případný zbytek bych doznačila bez ÚZ, PJ 1, NAS 148.
  Je takové značení v pořádku, přestože ani u hlavní faktury na realizaci díla není ve značení dodržen poměr 85% a 15% ? Nebo bychom měla akci značit jinak?

  Když se jedná celkově o neinvestiční projekt, je to jednodušší v tom, že ÚZ budete používat jednotně neinvestiční. Je ale i tak potřeba si dotaci rozklíčit, protože jak uvádí administrátorka, způsobilé výdaje a dotace je rozčleněna na přímou a nepřímou část, byť je to celé paušální.

  Přímé způsobilé výdaje by měly být 2 585 639,65 Kč. Přímá neinvestiční dotace je 2 197 793 Kč, vlastní podíl na přímých výdajích 387 846,65 Kč. 

  Způsobilé nepřímé výdaje by měly být 180 995,35 Kč. Nepřímá dotace je 153 846 Kč, vlastní podíl na přímých výdajích 27 149,35 Kč.

  Toto je základní vodítko, jak značit. Výpočet berte jako orientační, může být o rozdíly ze zaokrouhlení malinko jinak. 

  Z hlediska značení vycházíme z metodiky MF k rozpočtovému zatřídění paušálních dotací:

  https://mf.gov.cz/cs/rozpoctova-politika/uzemni-rozpocty/legislativa-a-metodicka-podpora-uzemnich-rozpoctu/2024/rozpoctove-zatrideni-dotaci-poskytovanych-na-uhrad-56030

  U paušálních dotací máme metodikou umožněno neznačit výdaje procentem dotace, ale postupně nejprve do výše dotace EU, následně podíl SR (pokud je) a vlastní podíl jen když zbyde prostor (skutečné výdaje jsou dostačující). Ve Vašem případě u přímých výdajů jsou skutečné výdaje vyšší, než způsobilé, tzn. máte značit dle nároku. 

  Pokud vezmeme fakturu za realizaci (přímý výdaj) celkem 2.759.645,50 Kč, značeno by mělo být takto:

  UZ 15016, PJ 5, NAS 148 ve výši 2.197.793 Kč

  bez ÚZ, PJ 1, NAS 148 ve výši 387 846,65 Kč (do výše způsobilých přímých výdajů z rozhodnutí)

  jen např. org zbytek faktury jako nezpůsobilý výdaj

  Správně jste zde uvažovala s výší přímé dotace, jen máte nepřesnost u vlastního podílu.

  Faktury za nepřímé výdaje: Ty, které zmiňujete, jsou v součtu 133 463 Kč. Nepřímá dotace je, jak píšete vyšší, tzn. až do částky nepřímé dotace 153 846 Kč značte nepřímé výdaje ÚZ 15016, nástrojem 148 a zdrojem 5 - bez procentního rozdělení, ty první faktury ve výši 100 % takto. U dalších faktur zbyde na značení do výše dotace rozdíl 153 846 Kč minus 133 463 Kč. Pak bude ještě prostor pro značení vlastního podílu do výše ca 27 149,35 Kč. Případný zbytek budou nepřímé výdaje nezpůsobilé. 

  V metodice MF k NZÚZ je požadavek mít u paušálních výdajů značeno hlavně ve výši dotace, proto tento metodický postup. Kdybyste rozdělovali procenticky, mohla by vzniknout nepřesnost, když se nepohlídají celkové částky nebo skutečné výdaje nedostačují. 

• Zvýšení základního kapitálu

  26. 05. 2026

  RM schválila zvýšení základního kapitálu společnosti (město 100%) formou nepeněžitého vkladu vnosem nemovitých věcí (pozemky). Dále se v usnesení píše, že byl vklad oceněn znaleckým posudkem soudního znalce částkou Kč 3 559 903,00. V usnesení se uvádí, že RM schvaluje změnu zakládací listiny společnosti ve znění:"Podíl společníka Města činí 100 % a na tento podíl připadá vklad základního kapitálu společnosti ve výši Kč 22 819 903,00 (což je o Kč 3 559 903,00 vyšší než dosud).
  Prosím, je to takto správně? V dotazech jsem se dočetla, že nepeněžní vklad se u nemovitostí oceňuje zůstatkovou cenou a ne cenou dle znaleckého posudku.
  A pokud ano, jak správně účtovat?

  Při podpisu smlouvy o zvýšení ZK by se měl předepsat zápis 043 MD/ 368 D. Ke dni podání návrhu na vklad by se měl pozemek vyřadit z majetku zápisem 368 MD/ 031 D. K datu zápisu do OR by mělo dojít k zařazení finanční investice 061 MD/ 043 D. Všechny tyto zápisy účtujte v účetní ceně pozemku (pozemek se neodepisuje, proto zde neřešíme zůstatkovou cenu). 

  Právně je to v pořádku. Není důležité, jaké je ocenění dle ZP, ze kterého vychází smlouva o upsání akcií a vyčíslení hodnoty vkladu. V účetnictví se vklad oceňuje pořizovací cenou, což je v tomto případě účetní cena pozemku. Výpisem z OR nebo akciemi ve fyzické podobě doložíte existenci vlastnictví majetkového podílu, nikoliv jeho ocenění.

• Zástavní právo

  26. 05. 2026

  Máme kupní smlouvu na pozemek, která je i uhrazená. Ale až z vyrozumění o provedeném vkladu z katastru nemovitostí jsme zjistili, že pozemek má zástavní právo. Je tam pohledávka, o které jsme nevěděli. Jak si to mám zaúčtovat. Ještě jsem takový případ neměla, tak bych potřebovala poradit.

  Nejprve to prosím prověřte právně. Obec pozemek nedala při pořízení asi do zástavy, ale zakoupili jste zastavený pozemek? To může být pro Vás důležitá okolnost - jestli o tom nebyla ve smlouvě zmínka, měli byste mít právo od smlouvy i odstoupit, pokud jste o tom nevěděli. Nechci ale malovat čerta na zeď, ověřte kupní smlouvu a případně to dořešte s kupujícím, možná jen nedošlo k výmazu zástavního práva a měli byste to administrativně dořešit - podat k tomu návrh na vklad. Legálně se pozemek se zástavou může prodat, ale pak by se z kupní ceny měl nejprve uspokojit zástavní věřitel a teprve zbytek by mělo připadnout kupujícímu a následně by mělo dojít k výmazu zástavního práva. 

  Takže je otázka, jestli je vůbec o čem účtovat a nemělo by spíše dojít k formálnímu výmazu s tím, že zástava je již bezpředmětná. Zatížený pozemek se má v účetní ceně analyticky oddělit, to by zde byla ale také v podstatě jen formalita.

  Pokud k tomu budete potřebovat něco dojasnit, ozvěte se na e-mail klara@obecuctuje.cz. 

• Fond malých projektů - Euroregio Egrensis

  26. 05. 2026

  Město uzavřelo Smlouvu o poskytnutí dotace v rámci Fondů malých projektů v programu Interreg Česko - Sasko 2021-2027/setkávací projekt. Správcem fondu je Euroregio Egrensis a my jsme příjemcem dotace. K financování výdajů získá příjemce dotace od správce fondu dotaci z EFRR EU formou podílového financování. Celkové výdaje činí 27 000,00 EUR, podíl dotace je 80% v max. výši 20 000,00 Kč., náš podíl 7 000,00 EUR. Jedná se o realizaci pěti výletů pro české a německé občany, kde je dána paušální částka na osobu 54,00 EUR, počet účastníků 100 na každém výletě. Podle administrátora projektu se nebudou dokládat žádné výstupy z účetnictví ani faktury, jen prezenční listiny a propagace. Prý nemám značit ani nástrojem a zdrojem, což se mi nezdá, jen je doporučeno vést v účetnictví samostatně, ale není to přímo stanoveno. Vyplacení dotace probíhá na základě zpětné úhrady. Prosím tedy o Vaše stanovisko a radu, jak zaúčtovat příjem dotace a zda ji značit NZ, popř. zda platí nástroj 151.

  Figuruje tam EFRR, ale nepoužívá se určitě účelový znak, protože jako poskytovatel nefiguruje MMR, to vyplývá i z metodiky ke značení přeshraniční spolupráce. Nástroj 151 by se ale měl použít - jsou to prostředky ze zahraničí. U příjmu dotace použijete pol. 2321, když je neinvestiční a nástroj 151, zdroj 5. Výdaje do výše dotace budete značit obdobně. Vlastní podíl se značí, jen když jsou skutečné výdaje dostačující (nástroj 151, zdroj 1). K tomu určitě používejte pro oddělené značení i org - nejen u účtu 231, ale i u dalších syntetických účtů.

  U přeshraniční spolupráce se může stát, že žádost o platbu je brána z hlediska podmínek jako vyúčtování, tzn. neúčtuje se o záloze, ale rovnou předpis 344 MD/ 672 D - když se stihne zrealizovat a požádat v jednom roce, pak bez dohadné položky a příjem v takovém případě 231 MD/ 344 D.  

• Moduly k SW

  26. 05. 2026

  Zakoupili jsme modul ke mzdovému programu kvůli JMHZ. Program vedeme na 013, modul samostatně nepracuje a cena modulu byla 25 000 Kč. Zakoupení modulu jsme posoudili jako samostatné dokončené podlimitní TZ a zaúčtovali 518 a RS 5172. Je to prosím tak správně?

  Vyhodnotila jste to naprosto správně. Na kartě majetku se o podlimitní TZ cena nemění, jen se může poznamenat do informace. 

• Výpis ze zdravotní dokumentace, vstupní prohlídka

  26. 05. 2026

  Nejsem si jistá, jestli je možné proplatit novému zaměstnanci částku za výpis ze zdravotní dokumentace 200,- Kč a za vstupní prohlídku 500,- Kč. Účtování 527 položka 5169.

  Z právního hlediska platí § 59 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb.:

  "Vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání. Zaměstnavatel osobě ucházející se o zaměstnání vstupní lékařskou prohlídku uhradí, jestliže s ní uzavře pracovněprávní nebo obdobný vztah. Věta první a druhá se nepoužije, jestliže osoba ucházející se o zaměstnání se s případným zaměstnavatelem dohodne o úhradě vstupní lékařské prohlídky i v případě neuzavření pracovněprávního nebo obdobného vztahu, anebo stanoví-li právní předpis jinak. Vstupní lékařskou prohlídku, jde-li o posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání k práci v noci, hradí případný zaměstnavatel vždy."

  Nejsme odborníci na pracovní právo, hraje také roli, jestli je vstupní prohlídka povinná, nicméně z hlediska proplacení problém není. 

  S účetním postupem souhlasím. 

• Spolufinancování pečovatelské služby

  26. 05. 2026

  Zastupitelstvo naší obce schválilo uzavření smlouvy s městem ORP o spolufinancování sociálních služeb. Účelem smlouvy je zajištění spolufinancování základní sítě sociálních služeb ve správním obvodu ORP, přičemž město ORP vybírá od jednotlivých obcí finanční příspěvek stanovený pevnou částkou na jednoho obyvatele obce a následně z těchto prostředků prostřednictvím poskytovatelů sociálních služeb financuje terénní pečovatelskou službu. Finanční prostředky jsou hrazeny na základě uzavřené smlouvy o příspěvku, město ORP povede tyto prostředky na samostatném účtu, zpracuje souhrnnou roční zprávu o čerpání prostředků a případná nevyčerpaná rezerva bude převedena do dalšího roku. Jaký je k tomuto případu vhodný paragraf a položka rozpočtové skladby?

  Příspěvek by měl být v režimu transferů. Paragraf doporučuju zvolit 4351, položku 5321 a ID partnera IČO ORP. Jediné, co si nejsem jistá je, zda to účetně pojmout jako transfer s vypořádáním či bez vypořádání. Jestli nebudou případné přeplatky vracet, ale zůstávají jejich příjmem na stanovený účel, pak byste mohli účtovat předpis 572 MD/ 349 D a úhradu 349 MD/ 231 D. Ale ujasněte si pro jistotu s městem jako příjemcem, jestli budou účtovat také příjem rovnou na účet 672 nebo přes zálohu, meziročně dohadné položky, následně vyúčtování, ať máte postup sjednocen.

  Pokud by při vyúčtování mohl vzniknout naopak doplatek ze strany obce, mělo by se považovat za transfer s vypořádáním. Bez vypořádání jen když je částka na rok konečná - mělo by vyplývat z právního ujednání.