Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Městys má ve vlastnictví rybník. Místní rybáři „dobrovolníci“, kteří nejsou spolkem mají v rybníce ryby a za to rybník udržují (sekání, úklid odpadu apod.). Nyní při tropických teplotách jim začaly ryby hynout a starosta jim schválil od městyse nákup solárního systému pro vzduchování za 8 233 Kč.
Nevím, jak toto zaúčtovat. Nechceme vést v majetku městyse, spíše jako dar. Prosím o určení RS (OD PA 10 70 nebo 23 41 a hlavně položku).
Když vyjdeme z toho, že zařízení nechce evidovat v majetku městys, ale nakupujete ho pro občany - rybáře, tak jsou dvě možnosti. Můžete jim na to dát peněžní dar (či jinou právní formu transferu) s tím, že si ho koupí sami nebo, což je asi zde schváleným záměrem, jej svým jménem zakoupí městys a rybářům jej předá. Pak se jedná o věcný dar, fakturu můžete zaúčtovat rovnou na účet 543, pol. 5194 a nechat si podepsat předání rybářům. Schválení daru do 100 tis. Kč je v pravomoci rady/ starosty, pokud si nevyhradí ZO. Odpa lze zvolit 1070 jako obecný paragraf pro příjmy a výdaje v souvislosti s rybníkem (rybářstvím). Při volbě účetního postupu mezi variantou transfer x věcný dar je rozhodující, jak to bylo schváleno (právní forma).
Přehled o finančních prostředcích na obnovu a údržbu vodohospodářského majetku evidujeme v podrozvahové evidenci, tzn. o tvorbě a použití účtujeme na podrozvahových účtech a dále vedeme operativní evidenci v excelovské tabulce. Nemáme zřízen fond obnovy ani zvláštní bankovní účet. Je možné tento postup zachovat i po po novele vyhlášky č. 428/2001, která je účinná od 1.1.2026? Vaše dosavadní odpovědi na obdobné dotazy postup, který aplikujeme připouštěly, ale raději bych si to chtěla ověřit podle aktuálních stanovisek. Navíc v § 13 odst. 6 předmětné vyhlášky se povinnost zřízení fondu a popř. zvláštního bankovního účtu přímo neuvádí.
Podívejte se prosím na tyto naše nejnovější odpovědi.
Námi navržené postupy účtování platí i po novele od 1.1.2026, peněžní fond není povinné zřizovat, je to o tom " v účetnictví průkazně zajistit oddělené sledování peněžních prostředků určených na obnovu vodovodů a kanalizací, a to zejména prostřednictvím analytických účtů vedeným k účtům syntetickým. Vlastník je povinen ve svém účetním systému zajistit jednoznačné přiřazení veškerých transakcí, které se k tvorbě a čerpání rezervy vztahují."
Pro jistotu přikládám odkaz na dokument, kde možná účetní řešení pro naplnění požadavků zákona nastiňujeme:
https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?hledat=Prost%C5%99edky+obnovy
Můžeme považovat za investici výsadbu stromů?
Například 10 stromů v celkové hodnotě 80.000 Kč.
Pročtěte si k tomu prosím náš výklad v knize Dlouhodobý majetek, odkaz na knihu:
https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?stitky[0]=9&hledat=Kniha+Dlouhodob%C3%BD+majetek
Zeleň jako investici tam řešíme na str. 22-23. Příklad vyloženě jen výsadby stromů je tam uveden jako č. 3, na začátku str. 23 máme k tomu uveden právní výklad.
K tomu je nutné vzít v úvahu definici účtu 025:
"a) ovocné stromy a ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 hektaru v hustotě nejméně 90 stromů nebo 1000 keřů na hektar,
b) trvalý porost vinic a chmelnic bez nosných konstrukcí."
Rozhodovací schéma obecně u zeleně vidím následovně: Nejprve testuji, jestli to nepatří na účet 025. Když ne, tak řeším, jestli nevznikají stavby/ nejsou prováděny terénní úpravy. Pokud ano, beru v úvahu účet 021, viz výklad v knize. Dále testuji, jestli nevzniká nějaký větší esteticky koncepční a hodnotnější celek zeleně, typu park, alej - pokud ano, uvažuji s účtem 029 jako TZ pozemku.
Jestli se bavíme o 10 ks stromech za 80 tis. Kč, které plní obecnou funkci veřejné zeleně v obci, tak viz výklad v knize, doporučuju tadiční postup účtování jako provozní výdaj - účet 518, RS 3745 pol. 5169 (souhrnně pro fakturaci stromů s výsabou).
Pro úplnost uvádím, že mohou nastat specifické případy, kdy řešíme, jestli to není vyvolaný výdaj investicí, viz např. odpovědi na tyto dotazy:
Přispíváme zaměstnancům (a panu starostovi) na rekreaci formou proplacení úhrady celé faktury za rekreaci, rozdíl nad schválený limit zaměstnanec doplatí obci (fondu). Mám dotaz, zda lze stejným způsobem uznat i uhrazení poukazu na dovolenou s tím, že si zaměstnanec udělá potom výběr dovolené sám podle sebe. Není to tedy úhrada přímo dané dovolené, ale pouze poukazu. A v případě že ano, zda je rozdíl v pohledu na druh benefitu (přímá faktura/poukaz).
Na úvod upozorňuji, že poskytování benefitů se řídí § 80 zákona o obcích. Uvolněnému členovi ZO se může dát příspěvek na rekreaci (§ 80 odst. 1, písm. i), ale musí to schválit ZO.
Z hlediska druhu benefitu je pro vás i zaměstnance zásadní, jestli podléhá nebo nepodléhá zdanění. Když uhradíte fakturu přímo poskytovateli rekreace, je to nepeněžní plnění, které je do limitu osvobozeno. Základní vysvětlení z hlediska zdanění najdete v tomto dokumentu:
https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?hledat=Benefity+zam%C4%9Bstnanc%C5%AF+USC+
V případě, že to změníte na poukázky, tak jen dejte pozor na to, aby z toho nevzniklo plnění peněžní, které by se muselo zdaňovat. Pokud chcete, aby to nadále bylo do limitu osvobozeno, musí se zajistit nepeněžní forma tím, že poukázku bude moci zaměstnanec/ starosta využít jen na stanovený účel, viz vysvětlení ve výše uvedeném dokumentu. Jestli budete poukázky nakupovat u nějakého poskytovatele, např. cestovní portál, CK apod. a bude zajištěno, že jsou využitelné v tomto případě jen pro rekreaci, tak se pro vás nic nemění (hlídejte jen ten roční limit viz dokument).
Obecní zastupitelstvo schválilo finanční dar ve výši 10.000 Kč na vzácné neurologické onemocnění pro fyzickou osobu v rámci sbírky, která je na Znesnáze21. Nevím, jestli musím řešit darovací smlouvu nebo peníze prostě poslat na základě usnesení zastupitelstva. A zaúčtovat: 572 0400 MD/ 231 D, par. 3900, pol. 5492. Identifikátor partnera: 111.
Písemná darovací smlouva není v tomto případě povinná. Je často vhodná kvůli větší právní jistotě, ale tady to zastřešuje transparentně nadační fond, takže předpokládám, že vám dá nějaké potvrzení o daru - dávají ho asi automaticky i kvůli obecné možnosti odečíst si dar od základu daně. Podkladem může ale být i jen usnesení o schválení a prokázání zaslání na vybraný účet sbírky. Organizátorem sbírky je zde nadační fond. Dohledávala jsem si informace a vypadá to, že peníze vybere na svůj účet a pak s příjemcem (na jehož účel se peníze vybírají) uzavírá smlouvu, na základě které mu peníze následně pošle. V takovém případě bych volila z hlediska RS položku 5221 a jako ID IČO nadačního fondu, což je 24303437. Poskytnutí zápisem 572 MD/ 231 D souhlas, odpa 3900 také.
Obec uzavřela se soukromou osobou kupní smlouvu na prodej pozemku dne 26.8.2026. V tento den kupující obci uhradil poplatek za pozemek, za znalecký posudek a poplatek za návrh na vklad.
Návrh na vklad byl podán 2.9. Zápis vím, že probíhá datem podání návrhu na vklad.
Jak prosím účtovat příjmy v srpnu.
Účtujte je jako zálohu. Zápis 231 MD/ 324 D, RS odpa účelu pozemku nebo obecný 3639, pol. 3111. K datu podání na vklad 2.9.2026 budete účtovat:
311 MD/ 647 D kupní cena + nahrazené náklady za ZP a poplatek za vklad
324 MD/ 311 D zápočet se zálohou
554 MD/ 031 D vyřazení pozemku v účetní ceně (jestli se nepřeceňovalo na RH).
Obec obdržela úhradu smluvní pokuty a úrok z prodlení, jedná se o nedodržení lhůty pro kolaudaci stavby na obecním pozemku. Dle dřívějších odpovědí na dotazy se domnívám, že bych účtovala jak pokutu, tak úrok na pol. 2212, účet 641, předpis mám na 311. Při účtování mě zarazilo, že program vyžaduje identifikátor, následně jsem v knize rozpočtová skladba našla, že u této položky se použije ID 111. Je to takto správně?
Ano, je to v tomto případě správně. Řeší to následující metodická informace MF:
Ve vašem případě je plátcem pokuty asi FO, ale ať je to kdokoliv, tak když to není odvod za PRK z titulu dotace (kde se má použít IČO daného subjektu či ID 111, když je vratka od FO), tak viz informace výše, můžete jednotně použít ID 111. Jak MF uvádí - nebylo technicky možné zajistit, aby k jedné položce se ID někdy uváděl a někdy ne. Takže chválím za bystrost - správně tento případ tematicky pod ID nespadá, ale máte ho tam uvést.
V roce 2023 byly bývalou starostkou dodavateli stavby, dokončené v roce 2020, vystaveny 3 penalizační faktury za pozdní předání díla a opožděné odstranění vad v celkové částce 8 829 990,- Kč. Firma na ně reagovala s tím, že je neuznává a vrátila je. V této záležitosti ze strany městyse se dále nejednalo.
V srpnu letošního roku zastupitelstvo rozhodlo o odpisu celé této pohledávky s odůvodněním, že jsou tyto faktury již promlčené, jsou pochyby ve výpočtu a oprávněnosti těchto pohledávek bez doloženého znaleckého posudku apod. a faktury jsou nevymahatelné. Právní rozbor konstatuje nejistý výsledek případného soudního sporu z důvodu promlčení, které by zhotovitel určitě namítl i před soudem. Pohledávka je nevymahatelná.
V této souvislosti prosím o radu, jak vyřadit z účetnictví.
1. vyřazení pohledávky 557/311
2. zrušení OP 194/556 Stav k 31. 12. 2025.
Musí se dopočítat OP k datu vyřazení, tj. 31. 8. 2026?
3. Je nutné převádět nedobytnou pohledávku z rozvahy do podrozvahy, vzhledem k tomu, že není předpoklad její úhrady? Nemáme stanoveno směrnicí.
Jestli se pohledávka nevymáhala a je promlčená, tak je tím právně snížena její vymahatelnost. Tady je navíc i otázka, nakolik právně existuje, když nebyla uznána a její vyčíslení bylo sporné. Odpis z rozvahy každopádně nikdo neschvaluje, ale je určitě dobře, že se rozhodlo, co s pohledávkou dál - vymáhat se nebude vzhledem k právní nejistotě a bylo jasně určeno, že jsou kolem ní popsané spory. Pokud vám nevznikla nějaká vyčíslitelná škoda, neměla by být vytknuta nehospodárnost (s ohledem na nevymáhání pohledávky), to je jediné riziko, které bych tu vnímala.
Účetní zápis vyřazení pohledávky z rozvahy máte správně. OP se účtují nejpozději k rozvahovému dni, pokud nemáte určen dřívější termín, tak za rok 2026 už OP neúčtujte, obratem by se při vyřazení pohledávky zrušily. Pohledávka by stejně měla mít OP téměř 100 %, když je vedena od roku 2023, tak vliv na VH teď už velký asi nebude - OP se zruší, jak uvádíte, zápisem 194/556.
Pro nedobytnost máte mít dle ČÚS 706 vydanou směrnici, je vhodné si stanovit i lhůtu, např. že nedobytné pohledávky evidujete v podrozvaze 3 roky. Když jste pohledávku nikdy nevymáhali, vymáhat ji nebudete, je sporná výše a dokonce není ani uznaná, tak bych ji do podrozvahy již neúčtovala.
Pro příště - protistranou neuznané sporné pohledávky je opatrnější účtovat při vzniku jako podmíněné do podrozvahy - zápis 948 MD/ 999 D. Úplně nejsprávnější postup by bylo účtovat to teď proto spíše jako opravu VH minulých let zápisem 408 MD/ 311 D. Tím, že byly tvořeny OP, tak by se odúčtovaly 194 MD/ 408 D, tzn. je zde k diskuzi, zda to teď řešit - jestli nedooprávkovaná výše pohledávky není významná, nechala bych vyřazení klasicky do nákladů s rozpuštěním OP, což nám VH zkoriguje.
Naše obec vybavuje kulturní dům, pořizuje se nábytek, osvětlení, vybavení kuchyně, zakázku vysoutěžila firma za 1 660 000 Kč. Nyní jsem obdržela fakturu, kde je sice soupis věcí a celková částka, ale není to jednotlivě rozepsané. Mohu zařadit na 022 jako soubor movitých věcí?
Bohužel je potřeba rozklíčit jednotlivé zásahy - mělo by vyplývat z rozpočtu, případně se s firmou zkusit dohodnout, aby vám to rozpočetli. Je vhodné to řešit vždy na začátku - jaký majetek vznikne a jak chcete fakturovat položkově, aby se ideálně povinnost dala do smlouvy o dílo a měli jste podklad pro účetnictví (ceny z rozpočtu se mohou oproti skutečnosti lišit).
Kuchyňská linka v kulturním domě může být samostatná věc, patří správně na samostatnou kartu - jako jednu věc lze dohromady zařadit všechny skříňky a vestavěné spotřebiče. Účet 028 do 40 tis. Kč, účet 022 nad 40 tis. Kč. Movitým majetkem bude také nábytek, zařadit by se ale měl jednotlivě - např. po jednotlivých stolech a židlích, skříních apod., ani tam soubory nejsou dobře, pro usnadnění práce se to řeší hromadným zařazením stejných majetkových položek. Osvětlení, když to nejsou přenosné lampičky, je součást budovy - buď oprava nebo TZ (nad 40 tis. Kč) podle toho jestli se jen vyměňovalo nebo se nějak změnily parametry či se dělalo nově.
V loňském roce byla živelnou pohromou poškozena střecha obecní budovy. Okamžitě byly zahájeny přípravné projektové práce tak, aby bylo možné střechu co nejrychleji opravit. První část vyhotovené projektové dokumentace byla zaplacena dle smlouvy v září 2025. Na tuto akci se poté podařilo získat dotaci z programu Živel II a náklady na projektovou dokumentaci jsou uznatelnými náklady. Rozhodnutí o poskytnutí dotace bylo doručeno v srpnu 2026. V uzavřeném účetnictví roku 2025 je tak zaúčtován výdaj na část projektové dokumentace bez účelového znaku (jelikož jsme o příslibu dotace ještě nevěděli). Jak nyní dostat k tomuto výdaji účelový znak tak, aby byly splněny podmínky pro přidělení dotace na tento výdaj?
Způsobilé výdaje jsou dle výzvy opravdu časově od 1.1.2025. Ve výzvě se dále uvádí:
"Ze státního rozpočtu bude možné proplatit i výdaje, které vznikly před podáním žádosti o dotaci, pokud vznikly po 1. 1. 2025, včetně."
V bližších podmínkách jsem vyhledala toto:
"Finanční prostředky poskytnuté formou dotace musí příjemce dotace vést v účetnictví v příslušném roce odděleně, pod příslušným účelovým znakem uvedeným v Rozhodnutí. Příjemce dotace musí veškeré dokumenty související s akcí, včetně účetnictví, archivovat po dobu 10 let od ukončení realizace akce".
Jedná se o standardní požadavky poskytovatelů dotací, ale v případě, kdy způsobilý výdaj vznikl oproti přiznání dotace v rozpočtově uzavřeném roce, tak protože ÚZ vstupuje do výkazu Fin 2-12M, tak není formálně bohužel možné jej zpětně do účetnictví doplnit. Můžete značení doložit jen mimoúčetně ručním dooznačením na faktuře, zkuste to s poskytovatelem probrat, nebylo by určitě spravedlivé a doufám není záměrem, že dají dotaci jen na výdaje, kde můžete značení v účetnictví doplnit. Nevím tedy, jestli jste neměli nějaké prvostupňové schválení - když je např. rozhodnutí a pak smlouva, značí se již od rozhodnutí, nečeká se na smlouvu. To by bylo jediné, kde by byla "chyba" na vaší straně, jinak bych se zkusila s nimi domluvit, že ÚZ správně doplnit do účetnictví k této faktuře nemůžete.
Protože vám nemohu pomoci, dotaz vám nepočítám. Nechám zveřejněno, jestli nemá někdo pro daný program zkušenost s uznáním, že by nám zareagoval.
Navazuji na svůj dotaz -Dotace a svěření majetku PO z 03. 06. 2026. Zaslali jsme žádost o proplacení dotace na rekonstrukci školy + vybavení. Způsobilé náklady + 7% paušál % 60 mil. Kč, dotace EU 51 mil., SR 3 mil., vlastní podíl 6 mil. Kč. První žádost o platbu v hodnotě kolem 3 mil. Kč proběhla 6/2025 a požadovaná částka nám byla vyplacena v 8/2025. Bez připomínek. V 6/2026 jsme podali druhou a konečnou žádost o platbu ve výši 51 mil Kč a na základě výzvy musíme opravit a ponížit přímé výdaje o částku více než 6 mil. Kč, s tím, že i v dokladech, které se týkaly první žádosti o platbu se musí částka ponížit asi o 130 tis. Kč. Část týkající se druhé žádosti o platbu - Opravila jsem tím způsobem, že původně účtované částky s jednotlivými UZ v roce 2025 i 2026 jsem snížila o vyloučené náklady a opravu proúčtovala v období 9/2026. Teď nad tím přemýšlím, jestli můžu opravu provést tímhle způsobem? Nedojde k porušen rozpočtové kázně nebo zkreslení rozpočtu atd.? Případně jak správně postupovat? Zbývající částku pro vyčerpání dotace můžeme ještě označit ve výši kolem 3 mil. jako investice - stavební práce a pro další část již budeme muset použít náklady za konektivitu, IT vybavení, učební pomůcky, které také byly součásti projektu. Předpokládáme, že pro čerpání dotace a označení UZ použijeme fakturu na IT vybavení, kde jsou investiční i neinvestiční položky, a zbývající náklady označíme už jen ORGem. Lze takto postupovat? Doklady z první žádosti o platbu jsem zatím neopravovala, údajně si o tu neuznanou částku ani nemůžeme povýšit náklady u druhé žádosti. Nemáme k tomuto žádné rozhodnutí, případně nařízenou vratku, co s tím? Můžeme se odvolat nebo něco? Když ještě není konečné vyúčtování? Prosím o Váš názor a zkušenosti.
Nemáme pro danou situaci jasně daný postup, viz např. tato odpověď na podobný dotaz.
Formálně správně je to, co vás nyní napadlo - že opravdu v rozpočtu běžného roku se nemá opravovat chyba minulých let.
Rozeberme si to ale trochu více, hlavně proto, jestli jsem správně pochopila vaši situaci: Nejdůležitější bude věcně identifikovat, které výdaje jsou dle výzvy nově nezpůsobilé. Hovoříte o vyloučených nákladech a letech 2025 a 2026, tzn. pokud víte, které náklady neuznali a kdy vznikly, tak opravit NZÚZ jde u výdajů v účetnictví pouze v rozpočtově neuzavřeném roce. Správně byste tedy měli ponížit z hlediska značení pouze letošní neuznané výdaje. U výdajů minulých let lze opravit NZÚZ jen ručně na dokladech. Mohou z toho být výjimky, viz dále. Jestli ale zároveň nově uznají nějaké jiné výdaje, tak by pak mohla nastat chybná situace (když ještě něco dooznačíte a neopravíte značení), že budete mít v součtu v účetnictví značeno ÚZ za všechny roky více, než je celková dotace.
Takže v prvé řadě je potřeba si ujasnit konečnou částku dotace, bez toho se dál nehneme - nejpozději do konce roku snad informaci mít budete. A dost možná pak nebudete muset v účetnictví nic ponižovat (jestli danou dotaci vyčerpáte nakonec na jiných výdajích) a naopak případně dooznačíte ještě další výdaje tak, aby v součtu bylo značeno ve výdajích ve výši dotace.
V účetnictví možná časově nebude sedět ÚZ na způsobilé výdaje, ale jestli neuznaly nějaké výdaje např. roku 2025 a místo toho teď nově uznají jiné výdaje roku 2026, tak s tím nic už letos neuděláte a než mít značeno v chybné výši, tak ty nově uznané výdaje bych označila jen ručně na dokladech. Do značení minulých let zpětně nezasáhnete, tady to není o nějakém vyrovnání letos, nejzásadnější je vždy ohlídat v účetnictví značení v součtu za všechny roky a doložit jednotlivé způsobilé výdaje alespoň mimoúčetně.
Nedávno jsme totiž měli případ, kdy chybné značení ÚZ v účetnictví bylo poskytovatelem vytknuto, proto radíme být v tomto ohledu opatrní a nejpozději na konci roku se snažit co nejlépe rovnat značení na skutečnost. Vy jste vloni ale informaci neměli, takže ve výsledku jste s tím nemohli nic dělat, značili jste v dobré víře, to by vám vytknout neměli a letos už s tím viz výše ve výsledku nic neuděláte, protože podle všeho vám dotaci neponižují, ale jen asi mění strukturu způsobilých výdajů - to by pak bylo jedině o nějakém formálním odúčtování NZÚZ a zaúčtování na správných fakturách tam, kde to půjde (jen rok 2026).
V roce 2025 podepsala město smlouvu s právnickou osobou. V této smlouvě je sjednáno, že město prodá právnické osobě pozemky např. za 10 000 000 Kč a zároveň městu bude právnická osoba předávat vybudovaný majetek např. chodníky a hodnota tohoto majetku se bude započítávat s hodnotou pozemků a tím umořovat pohledávka města. Vše bude probíhat na základě zápočtů. Pohledávku za pozemky máme již v účetnictví. Můj dotaz zní : Má se vzájemný zápočet účtovat i přes rozpočtovou skladbu, protože plnění bude probíhat v roce 2027 a tak nevím, zda to dát do schvalovaného rozpočtu. Hodnotu majetku bude právnická osoba vykazovat na základě vystavených faktur, ty bych účtovala 321/042.
Neznám sjednanou splatnost pohledávky, ale pokud se jedná o dobu delší než rok, pak na úvod raději zmiňuji, že místo účtu 311 byste pro pohledávku z prodeje pozemků měla použít účet 469. Postupně, jak vám bude firma prodávat - předávat vybudovaný majetek, budete předepisovat 042 (021) MD/ 321 D, zápočet proběhne zápisem 321 MD/ 311 (469) D.
V RS evidujte jen případný doplatek. Zobrazení zápočtu v RS MF obecně vylučuje. Vysvětlení je na str. 54 knihy Rozpočtová skladba, kde je k tomu uveden i náš výklad. Zákaz zápočtů najdete v Pokynu k vyhlášce č. 412/2021 Sb. v části "Obecné zásady vztahující se k třídění příjmů, výdajů a financujících položek", odst. 7. Odkaz na pokyn zde:
Najdete to na str. 15 hned nahoře. V knize Rozpočtová skladba vysvětlujeme, že je tím pádem nižší vypovídací schopnost, nicméně je otázka, jestli se tím trápit, i když je to třeba významné. Asi prostě když zákaz, tak zákaz.
Město poskytlo dotaci, na základě veřejnoprávní smlouvy, městské obchodní společnosti na pokrytí ztráty hospodaření a vygenerování přiměřeného zisku z činnosti příjemce související se zabezpečením kulturních činností pro občany města (kino, divadlo, koncerty, …).
Nejedná se o zajištění služeb obecného hospodářského zájmu (vyrovnávací platba formou dotace).
Příjemce vyúčtoval poskytnutou dotaci, tzn. doložil skutečně vynaložené náklady na vymezený účel prostřednictvím uhrazených faktur a k celkovým nákladům si přičetl zisk ve výši 6%, který bude rovněž hrazen z dotačních prostředků.
Dle našeho názoru jsou finanční prostředky dotace vždy vázané na konkrétní způsobilé výdaje k pokrytí nákladů spojených s danou činností a nelze si z dotačních prostředků generovat zisk, který není konkrétním nákladem. Výše zisku není navíc upravena smlouvou o poskytnutí dotace a závisí na příjemci (musí být pouze přiměřená).
Prosíme o Váš názor, zda je možné poskytnout na základě veřejnoprávní smlouvy dotaci z rozpočtu města na vygenerování přiměřeného zisku z činnosti příjemce.
Toto je na Vašem rozhodnutí - jak nastavíte podmínky dotace. Dokáži si jak představit dotaci, která umožní generovat příjemci zidsk tak i takovou, která je jen na úhradu nákladů. Prosím toto si musíte dát do dotačních podmínek - žádný právní předpis toto za Vás nevyřeší.
Nicméně Vašmu názoru, že to nejde může nahrávat to, že smlouva nezmiňuje možný přiměřený zisk ... - nicméně určitě bych doporučil, abyste si toto jasně dali do podmínek dotace.
Probíhá rekonstrukce hasičárny, která je součástí budovy úřadu. Dojde k výměně vrat - TZ (dálkové ovládání). Navýším tedy hodnotu budovy, nebo lze nějak oddělit? A další práce a materiál jsou jen opravy nebo také přidat k technickému zhodnocení?
Výměna původních ručních vrat za nové s elektrickým ovládáním je technické zhodnocení. Posuzuje se pak již jen limit - jestli zásah bude nad 40 tis. Kč, zvýšíte ocenění budovy jako celku, na kartu majetku do informace poznamenáte, o co se konkrétně jednalo. Některé majetkové programy umožňují ke kartě nahrát i přílohy (faktury apod.). Jestli se jedná stavebně o jednu budovu s jedním číslem popisným, eviduje se to v KN i v účetnictví jako jedna stavba, byť má různé účely. Předpokládám, že to nyní jako jednu stavbu evidujete, pak i TZ patří k této jedné budově/stavbě. Výjimkou jsou bytové domy, když se do KN zapíší bytové jednotky, pak se v účetnictví jedna budova eviduje na více kartách jako jednotlivé bytové jednotky.
Pokud zásah probíhá jen v části "hasičárna", použijte odpa 5512, pol. 6121, účet 042, zařazení po dokončení či kolaudaci 021/042. Výdaje, které jde oddělit třídíme na konkrétní paragraf dle účelu. U společných výdajů pro budovu se volí paragraf buď převažující nebo společný, když nějaký existuje.
Výdaje, které souvisí s výměnou vrat patří do ceny TZ. Zmiňujete "další práce a materiál" - neumím bez bližších informací posoudit, jestli je to součást ceny TZ nebo teoreticky nějaká nezávislá oprava - musela by se prokázat vzájemná technologická neprovázanost s tím, že by dané zásahy neměly argument pro TZ, pak může nastat souběh TZ a opravy. V tomto ohledu můžete dotaz doupřesnit na e-mail klara@obecuctuje.cz.
Prosím o pomoc se správným rozpočtovým a účetním zachycením několika operací.
1. Termínovaný vklad: dne 5. 9. 2026 se obci vrátil z krátkodobého TV u ČNB vklad 10 mil. Kč. Již jej nebudeme znovu ukládat, prostředky potřebujeme na již rozpočtovanou investiční akci SO. Chápu správně, že návrat bude na pol. 8117 a prostředky tak zůstanou k dispozici ke krytí výdajů?
2. Kontokorent: obec požádala ČS o kontokorent 3 mil. Kč (schválený limit zatím nemáme potvrzen). Na jaké položce financování se kontokorent rozpočtuje? Máme zapojit celý sjednaný limit, nebo jen předpokládané čerpání v roce 2026?
3. Koupě nemovitosti: ZO má schvalovat kupní smlouvu na nemovitost za 1 010 000 Kč, která zatím v rozpočtu není. Objekt chce obec následně zdemolovat a dle současného záměru zde v budoucnu postavit obecní bytový dům, tento další záměr však zatím nemám doložen samostatným usnesením.
Na jaký § a položku zařadit nákup? Je nutné cenu rozdělit na stavbu a pozemek? Jak zatřídit následnou demolici – samostatný výdaj, nebo součást budoucí investice? Lze již nyní použít § 3612?
Kupní smlouva řeší i dluhy – část kupní ceny obec uhradí přímo věřitelům a zbytek bude vyplácen ve splátkách 30 tis. Kč měsíčně. Celková kupní cena je 1 010 000 Kč. Má způsob úhrady vliv na rozpočtové či účetní zachycení? Ve smlouvě zároveň není uvedeno, jak je řešeno DPH.
4. Rekonstrukce OÚ: Potřebujeme také navýšit rozpočet rekonstrukce OÚ dle nového dodatku. Kontokorent má krýt zejména nákup nemovitosti a toto navýšení.
Příjem ve výši původního vkladu patří na pol. 8117. Na RS 6310 2141 se třídí úrok - někdy se úroky připisují přímo na účet TV (244/662), v takovém případě se má RS při příjmu na BÚ rozdělit na původní vklad a na úroky. Pokud se vám úroky připisovaly na BÚ a přijímáte jen vklad, je v pořádku použít teď při převodu zpět jen pol. 8117. Převod z TV 262/244, příjem na BÚ jen 231 pol. 8117/262. Jestliže máte výdaj rozpočtově krytý - stačily prostředky letošního rozpočtu nebo se zapojily úspory z minulých let přes pol. 8115, tak rozpočtovat pol. 8117 nyní nemusíte. Povinně se rozpočtuje jen jako povinné krytí nebo pokud si to nastavíte jako závazný ukazatel. Pokud byste potřebovali krýt nové výdaje, které nejsou rozpočtované a nepokryjí je úspory (stav prostředků na účtech, pokladně... k 31.12.2026 = limit k zapojení jako krytí přes pol. 8115), pak lze v rámci RO zapojit do rozpočtu ke krytí výdajů pol. 8117.
Kontokorent se rozpočtuje, jen když se čerpá ke konci roku (pol. 8905 má k 31.12. zůstatek). Meziroční RO vypadá takto: narozpočtujete si ho na MD pol. 8905 a do rozpočtu na příští rok dáte vyčerpanou částku na D pol. 8905. Není to klasické čerpání úvěru se sjednanými splátkami, ale povolený/ do limitu sjednaný minusový stav BÚ. Pokud ke čtvrtletní závěrce, např. k 30.9. vznikne vlivem kontokorentu minusový stav na BÚ, proúčtujete ho ke dni 30.9. (31.12., 31.3., 30.6.) zápisem 281 MD/ 231 D pol. 8905. K prvnímu dni dalšího měsíce, např. tedy 1.10. vrátíte daný stav opačným zápisem, takto účtujete vždy ke každé čtvrtletní závěrce, kdy bude minusový stav účtu 231.
Obecně byste měli účtovat o pořízení budovy (účet 021, když to není zbořeniště) a pozemku (účet 031). Pokud jde o to, že je tam záměr demolice, podrobněji možnosti vysvětlujeme v odpovědi na dotaz "! Zařazení pozemků a stavby kvůli získání pozemků" z 18.10.2023, tak se prosím podívejte a vyberte si odpovídající řešení. Kupní cenu lze souhrnně zatřídit na pol. 6121. Paragraf volíme podle účelu - zde bych zvolila spíše souhrnný 3639, když není nyní konkrétní využití pořízeného majetku a není to ještě výdaj související s pořízením BD (rozhodnuto o tom ještě není a nevím, nakolik je záměr jistý). Ohledně úhrady neznám přesná právní ujednání, ale prodej na splátky nemá vliv na účetní ani rozpočtové zachycení - eviduje se jen nedoplacený závazek, při splatnosti za déle než rok místo účtu 321 účet 459.
K DPH je to pak případně na další dotaz - už jsme na hraně kapacity pro odpověď na dotaz - je to spíše již zakázka, když se ptáte sice dejme tomu k jednomu tématu, ale takto komplexně a odpověď je sice bez příloh, ale časově náročnější (viz obchodní podmínky), ale vyřešíme to tentokrát tím, že vám to započítáváme na 2 dotazy. U DPH byste musela pak doupřesnit, co konkrétně tam chcete řešit - pravděpodobně, zda si můžete uplatnit odpočet.
Viz bod 2.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková