Dotazy

• Správný okamžik zařazení dokončené investice do majetku města.

  13. 05. 2026

  Obracíme se na vás v souvislosti s blížícím se termínem předání hotového díla "Rekonstrukce venkovního bazénu" do zkušebního provozu, (18.05.2026) a jeho následné zařazení do majetku města.
  1) Může dojít k zařazení do majetku hned po předání hotového díla, i když zkušební provoz bude probíhat dalších 12 měsíců v případě, že si budeme jisti, že v rámci zkušebního provozu bude fungovat vše jak má
  anebo
  2) pokud, ale víme, že je určitá pravděpodobnost, že v rámci zkušebního provozu se mohou objevit nějaké vady, je možné tuto stavbu předat až po skončení zkušebního provozu, tj. až za rok?
  Vzhledem k tomu, že se jedná o novou moderní technologii, kterou je potřeba vyzkoušet a v tuto chvíli je tedy těžké odhadnout, zda vše bude fungovat, tak jak má a po konzultaci s investičním technikem se přikláníme k předání této stavby až po ukončení celého zkušebního provozu. Zároveň, už teď víme dle investiční technika, že k termínu 18. 5. nebude vše "100 % funkční".
  Prosíme o váš názor, kdy bychom měli hotovou stavba předat příslušnému odboru do správy a zároveň zařadit do majetku města.

  1. Pokud je majetek dokončený, předaný a je souhlas se zkušebním provozem s tím, že očekáváte splnění podmínek pro kolaudaci, je správné majetek zařadit k datu rozhodnutí o povolení zkušebního provozu.

  Povolení ke zkušebnímu provozu obecně tedy může být okamžikem zařazení majetku do užívání. Můžeme podpůrně vycházet z interpretace NÚR, na odkazu níže najdete znění I-33 bez příkladů:

  http://nur.cz/interpretace/schvalene-interpretace/i-33-a/

  Podle bodu 7 b) by to skutečně již směřovalo k zařazení zahájením zkušebního provozu (respektive okamžikem, kdy věc začala být používána ke stanovenému účelu).

  2. Jedna z podmínek pro zařazení je, že majetek musí být dokončený a předaný. Druhá podmínka (pokud ji určuje jiný právní předpis) je např. kolaudační rozhodnutí, až už celkové nebo pouze zkušební provoz. Pokud je zahájen zkušební provoz, dílo by mělo být asi předané, ve smyslu způsobilosti k tomu, abyste mohli zkušební provoz zahájit, to jsou spíše právní úvahy mimo naši odbornost.

  Při rozhodování, zda majetek zařadit ve zkušebním provozu hraje podstatnou roli způsob jeho realizace. Domníváme se, že je vhodné majetek nezařazovat, pokud se teprve testuje a provoz není reálně spuštěný. Ale pokud bude technologie v reálném provozu, tak je vhodné zařadit i ve zkušebním provozu.

  Když není majetek ve zkušebním provozu zařazen, náklady na zkušební provoz by neměly být účtovány na účet 042 a případné výnosy naopak nemají účet 042 snižovat. 

  A je nutné zmínit, že interpretace NÚR ani např. daňový pokyn nejsou pro obce závazné. Takže to řešíme spíše účetním citem.

  Když to shrnu, zařadit majetek je možné kdykoliv v době od zahájení zkušebního provozu, nejpozději při kolaudaci, podle toho, jak se konkrétní okamžik vyargumentuje - například, když se spustí "ostrý" provoz s tím, že technologie byla prozkoušena apod.

  Cituji Vám k tomu ještě náš výklad z knihy Dlouhodobý majetek, která je ke stažení v dokumentech:

  "je připuštěno zařazení do dlouhodobého
  majetku již v okamžiku uvedení do zkušebního provozu, ale pouze
  v situaci, kdy má účetní jednotka dostatečnou jistotu, že zkušební provoz
  skončí úspěšně (například na základě minulých zkušeností s obdobnými
  projekty). V případě, že tato zkušenost není, má k zařazení dojít v průběhu
  zkušebního provozu po získání takových informací, které nasvědčují tomu,
  že zkušební provoz bude úspěšně zakončen a parametry díla jsou v pořádku
  (tedy například úspěšné výstupy z odebraných vzorků, plnění hlukových
  limitů…). V případě velké nejistoty lze za okamžik pro zařazení do užívání
  volit až okamžik kolaudace."

• Vyúčtování voda

  12. 05. 2026

  Mám konečné faktury ke dvěma odběrným místům a k nim krycí list na přeplatek, takže na účet přijde 2.510,-Kč. K první faktuře se vztahuje na účtu 389 částka 5.280 (dohada z 2025) a také zálohy z tohoto roku ve výši 2.640 na SU 314. Celkové vyúčtování je na 4.301,-Kč, takže přeplatek ve výši 3.619,-Kč. Druhá faktura k jinému odběr. místu je bez záloh celkem k úhradě 1.109,-Kč, takže na účet přijde dle krycího listu jedna částka ve výši 2.510,-Kč. Jde mi hlavně o tu první fakturu - ty částky neumím poskládat (podle zveřejněných dotazů mi to nevychází).

  U první faktury jsou celkové zaplacené zálohy 7920 Kč - tato částka by měla být na účtu 314 za oba roky. Vyúčtování předepíšete:

  389 MD 5280 Kč/ 502 D 979 Kč, 321 D 4301 Kč

  321 MD/ 314 D 4301 Kč

  Tím vám  na účtu 314 zůstane přeplatek z první faktury 3619 Kč. 

  Nevím, jestli u druhé faktury byla účtována dohada a v jaké výši, každopádně když zaúčtujete druhou fakturu obdobně, jako tu první - účet 389 ve výši dohady, rozdíl od dohady na MD nebo D účtu 502, mělo by z toho vyjít na účtu 321 k zaplacení 1109 Kč.

  Chybí tam pak ještě zápis zápočtu, když nevracíte nedoplatek 1109 Kč, ale sníží vám o něj přeplatek. Tzn. proúčtujte 321 MD/ 314 D 1109 Kč a přeplatek přijmete 231 MD/ 314 D 2510 Kč. 

• Veřejná sbírka na památky obce

  12. 05. 2026

  Obec zřídila sbírku na památky v obci (hrad a kostel - majetek obce) na dobu neurčitou. Peníze vybíráme kasičkou i přímo na BÚ zřízený k této sbírce. Chceme vést sbírkový účet jako peněžní fond (236 odpa 3322). Řešíme účtování fondu. Může být účtováno takto?
  
  Otevření kasičky 261/419
  odvod hotovosti do banky 262/261
  připsání na účet fondu 236/262
  
  bezhotovostní příspěvek
  236/419
  
  přijetí faktury 511/321
  úhrada faktury 321/236
  čerpání fondu 419/648

  V prvé řadě, když chcete zřídit peněžní fond podle zákona č. 250/2000 Sb., což je v případě sbírky doporučeno, musí ZO peněžní fond schválit včetně pravidel tvorby a čerpání (tzv. statut fondu). 

  Při účtování je potřeba vzít v úvahu, jak se v konečné fázi příspěvky do sbírky mají zachytit. Nevím, co je konkrétním účelem sbírky, ale odhaduji, že asi ne technické zhodnocení, to u památek není časté, ale opravy nebo jiné provozní náklady na uvedené památky (v závěru i zmiňujete účet 511). V takovém případě mají být příspěvky zachyceny na účtu 672 do období, kdy peníze použijete na konkrétní náklady. Pokud nevíte, kdy bude přesně kolik spotřebováno, je vhodné zvolit účet 384 a zápisem 384 MD/ 672 D účtovat v okamžiku čerpání peněz ze sbírky. 

  Při otevření kasičky bych účtovala 261 MD/ 384 D. K účtu 261 klasicky RS, odpa 3322 nebo 3326 podle toho, zda jsou to zapsané kulturní památky, pol. 2321, pokud jsou příspěvky vybírány jako neinvestiční. Jestli účtujete v režimu oddělených pokladen, použijete RS přímo k účtu 261, pokud ne, pak budete účtovat proti pol. 5182. Odvod do banky na sbírkový účet v případě oddělené pokladny 262 MD/ 261 D a přes konsolidační položky, tzn. 6330 5345 výdaj z pokladny a 236 MD/ 262 D, RS 6330 4138 příjem na účtu fondu. K tomu zápis tvorby fondu 401 MD/ 419 D. 

  Příspěvek přijatý přímo na účet fondu zaúčtujete 236 MD, RS 3322 (3326) 2321/ 384 D a 401 MD/ 419 D. 

  Pokud budete hradit faktury přímo ze sbírkového účtu, pak předpis pro opravu 511/321 je v pořádku, úhrada také (pol. 5171). k tomu proúčtujte čerpání fondu 419 MD/ 401 D a zúčtujte účet 672 zápisem 384 MD/ 672 D - přece jenom se Vám to přes účet 384 lépe pohlídá, když máte sbírku na dobu neurčitou, jen tedy nezapomenout vždy tento zápis. 

  Doporučuju rozvahové účtování fondu přes účet 401. Výsledkové účtování by bylo 548 MD/ 419 D při tvorbě a 419 MD/ 648 D při čerpání, ale pro váš případ to není vhodné řešení. 

  Administrativně je potřeba dodržet zákon o veřejných sbírkách - nahlásit sbírku kraji apod. 

• Rozdíl v dohadné položce energie

  12. 05. 2026

  V prosinci 2025 jsem tvořila dohadné položky na energie. 502/389 ve výši 1.349tis. Dohadné položky jsem udělala dle skutečných nákladů cca třech předchozích let. Bohužel jsem netušila, že se v části úřadu porouchala vzduchotechnika a náklady byly tedy v loňském roce cca o 380tis. nižší a také se protopilo o cca 100tis. méně. Mám tedy v loňském roce na účtu 502 dohadované náklady o 480tis. vyšší. Můžu dohadnou položku odúčtovat komplet 389/502? Nebo musím 480tis. účtovat proti 408? Hladina významnosti 260tis. Kč. Aktiva celkem 598 mil. Kč.

  V prvé řadě je důležité mít na výpočet dohadné položky stanoven vhodný a osvědčený postup, například ve výši zaplacených záloh, odečtem apod. Průměrovat spotřebu zpětně může být alternativou, ale určitě to chce aplikovat s použitím aktuálních cen, a i tak tam samozřejmě mohou vznikat rozdíly, nicméně i u záloh vychází dodavatel z odhadované spotřeby podle historických dat. 

  Obecný postup je takový, kdy pokud vznikne rozdíl od dohady, bez ohledu na významnost byste použila účet 502. Když vznikne chyba v dohadné položce, pak při významné částce máme použít účet 408. 

  Když projdeme prvním krokem a řekneme si, že jste interně stanoveným postupem výpočet dohadné položky z dostupných podkladů provedla správně, tak pak v tomto případě zbývá ještě posoudit, nakolik se měla do dohadné položky zohlednit aktuální situace, tedy snížení skutečného odběru. Striktně vzato bychom to pak měli posoudit jako chybu v dohadné položce, kdy jste měla zohlednit, že skutečná spotřeba bude nižší než v minulých letech vlivem poruchy klimatizace. Prakticky si myslím, že jednak jste informaci neměla (byť se dá diskutovat, že jste "měla nebo mohla vědět"), ale hlavně upřímně řečeno asi nikdo neodhadne, jak velký rozdíl udělalo ve výsledné spotřebě právě nefunkčnost klimatizace. Jste si jistá, že rozdíl 380 tis. Kč je přesně jen vliv nefunkční klimatizace? To v tom může hrát zásadní roli. Mohlo dojít i ke snížení ceny odebírané energie apod. To vše se musí vzít v úvahu a pokud budete argumentovat tím, že je tam spíše komplexní rozdíl od dohady s různými vlivy, můžete rozdíl zaúčtovat na účet 502.

  Podobné situace je ale určitě vhodné brát jako ponaučení hlavně pokud jde o způsob výpočtu dohadné položky. U nefunkčnosti klimatizace, tam je k úvaze, nakolik je možné, abyste i když byste informaci měla, to správně dokázala v dohadné položce zohlednit. Nechci Vás podceňovat, obecně je určitě vhodné zvýšení či snížení očekávané spotřeby vzít v úvahu, ale ve výsledku se na nejpřesnější čísla dostanete stejně jedině odečtem, vše ostatní jsou často méně přesné odhady.

• Finanční příspěvek mysliveckému sdružení

  12. 05. 2026

  Pět obcí chce poskytnout finanční příspěvek mysliveckému sdružení na nákup dronu na zachycení zvěře v lesích, aby se předešlo úhynu mláďat při sekání luk apod. Celou fakturu platilo myslivecké sdružení.
  Lze účtovat takto? 572// 231 100 paragr. 1019,1039,1099, 3749 ??pol. 5329 a u pol. 5329 identifikátor mysliveckého sdružení?

  Našla jsem, že by právní formou měli být zapsaný spolek, pak se použije položka 5222 pro investiční příspěvek, pol. 6322 pro neinvestiční (rozhoduje účetnictví příjemce). ID partnera bude IČO spolku. Paragraf lze pro podobné všeobecné příspěvky zvolit 3429.

  Poskytnutí zápisem 572 MD/ 231 D, jestli je bez vypořádání. 

• Příspěvek na provoz dětské skupiny

  12. 05. 2026

  Jako obec zřizujeme dětskou skupinu, chtěla bych si ujasnit účtování, předpokládám, že paragraf u příjmů i výdajů použiju 4339, příspěvek od rodičů na provoz s pol. 2324 a výdaje klasicky s pol. 5137, 5139, 5011 atd. Nevím si ale rady s příspěvkem na provoz od státu a nějak nejsem schopna dohledat, kam účtovat. Napadá mě pol. 4116, ale tím pádem musím doplnit ÚZ a tady nevím.

  Rozpočtovou skladbu volíte správně. Informace k příspěvku najdete zde:

  https://up.gov.cz/financovani-ds

  Vyplácí se měsíčně. ÚZ by měl být podle mě 13023, položka 4116 - mělo by vyplývat z dokumentů k dotaci (smlouva s ÚP, avízo apod.).

  V loňském roce došlo ke změně, kde je nyní vypláceno měsíčně ÚP. 

  https://up.gov.cz/cms/documents/40aa9fe3-543f-61b0-3556-692cd3c072f0/P%C5%99ehled+zm%C4%9Bn+a+term%C3%ADn%C5%AF+-+p%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvek+na+provoz+d%C4%9Btsk%C3%BDch+skupin+-+final.pdf

• DPH byty

  12. 05. 2026

  Obec vybudovala na obecním úřadě 2 byty /dostupné bydlení/, nemá
  hospodářskou činnost , DPH se nás týká jen u lesa a vody. Firma
  nám chtěla vystavit fakturu s přenesenou, nakonec nám dala s 12%,
  nevím jestli je to správně. Může si obec žádat DPH? Nájemné nebude
  regulované, ale tržní. Byty byly zkolaudovány 14.4.2026, 21.4.2026 bylo
  předání a 29.4.2026 firma vystavila fakturu, kterou zaplatíme teď v květnu.
  Kterým datumem máme zařadit byty do majetku.? Byty byly jako rekonstrukce
  zasedacích místností.

  Nájem bytů je ekonomickou činností - činností osvobozenou od DPH bez nároku na odpočet daně. Takže správně byste v tomto případě měli jednat jako osoba povinná k dani - dodavatel stavebních prací měl skutečně vystavit fakturu v přenesené daňové povinnosti a Vy to prodanit v sazbě 12 %. Pokud se již to ale uskutečnilo a dodavatel fakturoval včetně 12 %, tak bych to již neřešil (dobře to sice není, nicméně rizika považuji za zanedbatelná). Nárok na odpočet DPH nemáte - byty budete používat k plnění osvobozenému od DPH bez nároku na odpočet podle § 56a  (nájem budete dávat v přiznání k DPH na ř. 50).

  Zařazení do majetku by mělo být způsobilostí k užívání. Pokud při kolaudaci vše dokončeno (a dodavatel jen pozdě vyfakturoval), tak striktně vzato by to spíše bylo ke 14. 4.. Nicméně ono je naprosto jedno, jestli zařadíte k 14.4. 2026 nebo 29. 4. 2026. Je to stejně v dubnu a odpisy ze zvýšené ceny o TZ budou od května.

• Přeúčtování vratné kauce

  12. 05. 2026

  Pronajímáme obecní byty a každý nový nájemce musí složit kauci, která je mu vrácena na konci pronájmu nebo použita na případné opravy při skončení nájmu. Většinou mi kauci pošlou na běžný účet, kde si ji zaúčtuji na 231 600 8901/459 600 (mám oddělenou analytiku), ale v minulých letech byla kauce vybrána i v hotovosti (účtování 261 200 8901/459 600). Nyní jsem vkládala peníze z pokladny na účet a můj dotaz zní, můžu z těch peněz co jsem vložila na účet nějak převést na účet 231 600 8901 tu částku kaucí, která byla převzata v hotovosti, abych na odděleném účtu měla veškeré kauce? Je únavné stále kontrole vysvětlovat, proč mám na 459 600 určitou částku, ale nesedí mi s 231 600.

  Kauce je lepší přijmat do rozpočtu na příjmovou položku rovnou nájmu 2132, protože MF nechce zobrazovat zápočty přes rozpočtovou skladbu, proto je lepší zachytit to jako nájemné, i když to bude použito například na opravu, než na pol. 8901 jako cizí peníze. Účet bych volila 455. 

  Co se týče pointy dotazu, vy máte zřízený oddělený bankovní účet pro správu cizích prostředků - těchto kaucí? Pak by se měl používat účet 245 bez RS, nikoliv účet 231. A v případě výběru hotovosti by měla být zřízena pokladna cizích prostředků, kde by se vybíralo na účet 261 bez RS a lze pak prostředky převádět na účet 245. Nebo to přijmout do běžné rozpočtové pokladny s pol. 8901 a převést na účet cizích prostředků. 

  Jestli ale účet 231 600 není účtem cizích prostředků (který by měl být ale tedy veden na účtu 245), pak tam žádná rovnost nemá být sledována, je jedno, zda je kauce příjmem v pokladně či na BÚ.

  U kaucí na byty by se ale neměl volit účet 245, nejsou to klasické cizí prostředky, tzn. doporučuju přijímat je na pol. 2132 a jestli je chcete mít na zvláštním BÚ, můžete, ale nevztahovat to k cizím penězům a žádná rovnost se tam tím pádem řešit nemusí. 

• Reálná hodnota, RPC

  12. 05. 2026

  Potřebovala bych radu ohledně reálné hodnoty majetku určeného k prodeji nebo směně. Chceme si ve směrnici stanovit hladinu významnosti při přecenění majetku, nyní nemáme žádnou. Dočetla jsem se na vašich stránkách, že za významný rozdíl je považována částka 260 tis. Kč nebo 0,3% aktiv netto za minulé období. Netto aktiv máme cca 119 mil. Kdybychom dali těch 260 tis.Kč, bude to v pořádku?
  Ještě bych se chtěla zeptat, kdo na malé obci, kde je starosta a účetní stanovuje reprodukční pořizovací cenu a zodpovídá za ni? Ve stanovisku MF se uvádí, že: „Z hlediska účetnictví stačí pro stanovení reprodukční pořizovací ceny odborný odhad.“ Ale kdo a na základě čeho ho má stanovit? A určitě dle mého názoru by to mělo být písemně podložené a ne jenom sděleno ústně.
  Např. ve směnné smlouvě je uvedeno, cituji: „ceny směňovaných nemovitých věcí jsou stejné“, je tím myšleno, že když účetní cena majetku (pozemku) je např. 2 Kč /m2, tak i nově pořízený pozemek bude za 2 Kč/m2 nebo musím použít RPC?

  Pokud nemáte směrnicí stanovenou významnost pro přecenění, musíte na RH přeceňovat při každém prodeji, což nedoporučujeme, určitě je vhodné vydat směrnici, jak uvádíte. V dokumentech máme vzor, řešíme tam například, že přecenění na RH nedoporučujeme u směny, odkaz:

  https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?jak=fraze&stitky[0]=13&hledat=sm%C4%9Brnice%20-%20re%C3%A1ln%C3%A1%20hodn

  Odkaz na tabulku významnosti:

  https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?jak=fraze&stitky[0]=13&hledat=tabulka%20v%C3%BDznam

  Co se týče limitu 260 tis. Kč nebo 0,3 % aktiv, ten je určen pro opravy VH minulých období při rozhodování, zda volit účet 408. Pro RH významnost v předpisech stanovenou nemáme.

  Když si zvolíte 260 tis. Kč, je to v pořádku, může být i 1 % aktiv netto. Výklad k obhajobě 1 % viz dokument:

  https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?jak=fraze&stitky[0]=13&stitky[1]=19

  Reprodukční pořizovací cenu kvalifikovaným odhadem by měl určit spíše starosta, určitě je vhodné mít od něj písemný podepsaný podklad. Účetní na to nemá často odbornost a není to její běžná pracovní náplň, toto by mělo být odpovědností vedení. 

  U směnných smluv je to tak, že když jsou ceny nabývaného majetku uvedeny ve smlouvě, oceňujeme jej pořizovací cenou, což je cena ze smlouvy, ke které se připočítávají související pořizovací náklady. Když ve smlouvě ceny nejsou uvedeny, což je váš případ (z toho, co uvádíte jen vyplývá, že je to směna bez doplatku), pak by mělo dojít k ocenění nabývaného majetku reprodukční pořizovací cenou. V účetní ceně majetek vyřazujete, ale nikdy jej v této ceně automaticky nezařazujete, to by musela účetní cena náhodou odpovídat aktuální hodnotě nabývaného pozemku, což nebude časté (vyřazovaný pozemek by musel být nabyt nedávno, být stejného druhu jako pořizovaný, aby hodnoty plus minus odpovídaly). 

• Náhrady za odstranění trvalých porostů

  11. 05. 2026

  Prosím o pomoc s účtováním, rozpočtem a raději i s DPH k vypořádání těchto finančních náhrad. Město na na základě smluvních dohod s ŘSD obdrželo za prodej trvalých porostů odstraněných v rámci přípravy stavby obchvatu částku cca 1.300.000,- Kč. Zároveň má město povinnost na základě pachtovních smluv s Lesy města s.r.o. uhradit jim za odstraněné porosty v rámci dočasných záborů stavby částku cca 1.200.000,- Kč.

  Pokud správně chápu vztah Města a ŘSD, oni fakticky nahrazují cenu dřeva, které bylo vytěženo - tedy z pohledu DPH by se dle mého názoru mělo jednat o zdanitelné plnění spočívající v prodeji dřeva - tedy za mne zdanit 21 %. 

  Následně je tam vztah toho s. r. o. a Města - pokud správně chápu, tak s lesy hospodaří toto s.r.o. - a tržba za dřevo by byla tržbou tohoto s.r.o. (za normálních okolností). Potom bych si myslel, že oni Vám fakticky také prodávají dřevo (a u Města se  bavíme o nákupu a prodeji zboží - alespoň z pohledu DPH) - tedy s DPH a u Vás s odpočtem daně. 

  Co netuším - z čeho vyplývá ten rozdíl cen (je to něco takového, že je tam obsažena od ŘSD i náhrada za těžbu na pozemcích se kterými to s.r.o. nehospodaří?). Pokud by to náhodou takto bylo, tak v této části je to ještě k diskusi (účtování - ale i ve vztahu k DPH).

  Účetně je více variant, jak to pojmout a záleží na konkrétním právním ujednání. Pokud na to budeme nahlížet jako na nákup a prodej dřeva, pak zápis 311 MD/ 601 D a 343 D, RS pol. 2111 a 501 MD, 343 MD/ 321 D, RS pol. 5139. 

• Povinné očkování proti žloutence u sociální pracovnice - pečovatelky obcí zřízené pečovatelské služby

  11. 05. 2026

  Nově zaměstnaná pečovatelka (hlavní pracovní poměr) donesla k proplacení doklad na lékařem předepsanou očkovací látku proti žloutence (povinné očkování pracovníků v sociálních službách), které jí bude aplikovat její praktický lékař (ten jí vystaví také doklad o provedeném očkování, jež bude založen v osobní složce zaměstnankyně). Jak zaúčtovat nákup vakcíny, případně platby za aplikaci vakcíny lékařem (nejsem si jistá, jestli se platí)? Léky, ochranné pomůcky, materiál nebo služba? Určitě ne zaměstnanecký benefit.

  Podle odst. 12 náplně položky 5192 se v případě, kdy to nehradíte přímo poskytovateli zdravotní služby, použije položka 5192. Pokud byste lékaři hradili aplikaci vakcíny, použije se položka 5169. Účet se pro položku 5192 tradičně volí 549. Nicméně myslím si, že v tomto případě je splněna obsahová náplň účtu 527.

• Pronájem pozemku k výstavbě a užívání komunikace DPH

  11. 05. 2026

  Obec uzavřela smlouvu s PO plátcem DPH nazvanou Smlouva o výstavbě komunikace. Součástí této smlouvy je bod "Pronájem pozemku", kde je ujednáno, že obec přenechává pozemek do užívání výhradně za účelem výstavby komunikace na předmětu nájmu a následného nevýlučného užívání komunikace umístěné na předmětu nájmu. Nájem je sjednán na dobu 10 let s automatickým prodloužením a výše nájmu je 10.000 Kč včetně DPH. Mám tedy rozpočítat těch 10.000 kč na ZD a D anebo je i v tomto případě nájem osvobozený bez nároku na odpočet?

  Zkusím odhadnout - vy jste pronajali Krajské správě a údržbě silnic pozemek, aby se na něm umístila komunikace kraje, případně nějaká přímo související stavba? Přitom se jedná o dlouhodobý pronájem, není sjednán nějaký následný převod pozemku na kraj?

  Pokud by to bylo takto, tak si myslím, že by to měl být nájem od DPH osvobozený - naplní se charakteristika pronájmu a nájemce to nemá ke své ekonomické činnosti. Nicméně je možné, že nemám dostatek informací k posouzení a že můj odhad situace není dobrý. Takže pokud by to bylo nějak věcně jinak (než popisuji v úvodu) - napište prosím na zdenek@obecuctuje.cz.

     

• DPH oprava KH

  11. 05. 2026

  Ve 2/2025 jsem předepsala splátkový kalendář - na zálohy el. energie, neuplatňovala jsem DPH protože v budově jsme neměli ekonomickou činnost a neměli jsme nárok na odpočet. Z důvodu opravy školy byly v budově umístěny učebny pro děti, takže el. energii jsem přefakturovala škole vč. DPH, protože škola je plátce DPH. A ve vyúčtování el. energie jsem z daňového dokladu uplatnila chybně DPH z celé částky. Takže mi vznikl rozdíl mezi tím, co nárokoval na dokladu partner (zdaňoval pouze doplatek) a co jsem nárokovala já. Můžete mi prosím poradit, jak postupovat při opravě dokladu, když chci nárokovat DPH z původního daňového dokladu, na základě kterého jsme měsíčně hradili zálohu a DPH jsme si nenárokovali? Abych to měla v KH a daňovém přiznání správně? Můžu uplatnit celou částku nebo musím dle jednotlivých měsíčních splátek rozepsat nebo jak mám vlastně postupovat? Nikdy jsem zatím zpětně DPH neuplatňovala a tak si s tím nevím rady.

  Na webu finanční správy se objevují dotazy a odpovědi k vyplňování kontrolního hlášení. Odkaz najdete zde:

  https://financnisprava.gov.cz/cs/dane/dane/dan-z-pridane-hodnoty/kontrolni-hlaseni-dph/caste-dotazy-a-odpovedi

  Kliněte si prosím na část XVI - platební a splátkové kalendáře a tam najdete na příkladu, jak finanční správa chce vyplňovat KH v tomto případě.

  Je to skutečně založeno na tom, že to "rozepíšete" do jednotlivých položek - tedy to, co uplatňujete z platebního kalendáře rozepíšete podle jednotlivých plateb pod číslem daňového dokladu platebního kalendáře (s tím, že se řádky budou lišit v datumech) a potom uplatníte z vyúčtovacího dokladu na samostatném řádku. Klidně to vše můžete tedy dát do jednoho KH a jednoho přiznání, ale mělo by to být podle těchto pokynů GFŘ rozepsáno do více řádků.

• Přeplatky za odpady

  07. 05. 2026

  Chtěla bych se zeptat, jak zúčtovat přeplatek od občanů za odpady, které vracíme zpět na bankovní účet. Prosím i o zatřídění do RS.

  Z hlediska RS vratku můžete účtovat na pol. 1345 D (nebo minus MD). Pokud byste na položce 1345 neměli žádný příjem, který by se o vratku kompenzoval, použijte pol. 5909 par. 3722. Jestli vznikl přeplatek, asi byl přeplacený předpis 311 MD/ 606 D, pokud jste příjem celý včetně přeplatku účtovali 231 MD/ 311 D, pak by zápis vratky byl 311 MD/ 231 D (minus MD). 

• Štěpkovač DPH

  07. 05. 2026

  Obec se rozhodla, že si pořídí štěpkovač na práci v lese a zároveň na údržbu veřejné zeleně v obci. Vzniklou štěpku chce za symbolickou cenu prodávat občanům a pokud se najde větší odběratel mimo obyvatele tak i prodávat za "tržní" cenu. Na pořízení zkusíme zažádat o dotaci z SZIF.
  Prosím jak to bude s nárokem na odpočet DPH? Půjde o poměr? A co když o tu štěpku z lesa potažmo z obce nebude zájem a k žádnému prodeji nebude docházet, může být i toto důvod při rozhodování odpočtu DPH?

  Toto jsou vždycky ošemetná témata. Za mne je potřeba rozebrat si, k jakým plněním z pohledu DPH bude štěpkovač využíván:

  - práce v lese - předpokládám, že obecná péče o les, pomoc při těžbě - tedy v rámci ekonomické činnosti, která je zdaňovaná, proto za mne bez ohledu na případný prodej štěpky by měl být nárok na odpočet DPH (pokud by byla prováděna jen tato činnost, tak plný nárok na odpočet DPH).

  - práce na veřejné zeleni - pokud zapomeneme na prodej štěpky, tak tady mimo ekonomickou činnost obce a bez nároku na odpočet DPH.

  Takže pokud by zůstalo jen u tohoto, tak by byl potenciálně nárok na odpočet DPH poměrem podle §75 - s tím, že by se mělo odhadnout, jaký podíl bude pro využití v lese a jaký pro veřejnou zeleň.

  Teď k tomu máme ještě ten prodej štěpky. Pokud se bavíme o skutečně symbolické ceně pro občany - ve smyslu jednotek procent v porovnání s tím, za co se bežně prodává, tak bych toto nehodnotil samo o sobě jako ekonomickou činnost a na takový prodej bych nehleděl. Samozřejmě chápu, že pokud by se štěpka prodávala za normální cenu, tak nám to může odůvodnit, že i při použití pro veřejnou zeleň uplatníme v této části odpočet DPH (respektive já bych asi uvažoval tak, že jen částečně, protože stále se staráme o veřejnou zeleň a předpokládám, že běžná prodejní cena za štěpku bude nižší než náklady na štěpkování). 

  Potom si dokáži představit třeba úvahu - předpokládám využití 40 % v lese a 60 % u veřejné zeleně. Zároveň předpokládám, že se štěpka bude normálně prodávat (za normální cenu) a nastavím si, že např. u veřejné zeleně řeknu, že 50 % se týká likvidace a 50 % prodeje (to je jen model - možná by šlo vyjít z nákladů na štěpkování versus prodejní cena - vím, že míchám jablka a hrušky, ale nějak by bylo fajn to nějakým výpočtem dokumentovat - byť nikdy nebude úplně logický). Potom řeknu, že poměr je 40 % + 0,5x60 % = 70 %.  To by bylo za předpokladu prodeje za normální cenu. Pokud bych takto předpokládal prodat jen 30 %, tak případně 40 % + 0,5 x 60% x 30% = 49 %.

  Následně bych musel sledovat, jak se to vyvíjí, zda se předpoklad naplňuje a u odchylek větších než 10 procentních bodů potom korigovat prvotně uplatněný odpočet (§75, §78). Ale je jasné, že je to problém - objektivní kritérium najít podle mne nepůjde.