Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Budujeme inž. sítě k pozemkům, které budeme prodávat. V rámci stavby se ukázalo, že potřebujeme rozšířit cestu, pozemek ost. plocha ost. komunikace, v majetku obce. Byl vypracován geom. plán a uzavřena kupní a darovací smlouva, kde část sousedícího pozemku vlastní společnost s.r.o. - od té jsme koupili 40m2 za 32 tis.Kč(druh orná půda) a dále nám místní občan daroval část svého sousedícího pozemku 49m2 (druh ovocný sad) Nyní je naše komunikace větší o 89m2.
Návrh na vklad byl podán 28.4. Všechny náklady s pořízením obou pozemků účtuji na 042. K datu 28.4. ještě nebyly všechny náklady uhrazeny, měl by být dohadný účet při zařazení? Prosím, jak ocenit darovaný pozemek? Je možné použít stejnou cenu, jako u koupeného pozemku, tedy 800,-Kč za 1m2 - a společné náklady (geom. plán, vypracování smlouvy, poplatek za dělení pozemků) rozpočítat poměrem? Jak se, prosím, zaúčtuje darovaný a jak ten koupený pozemek?
V případě nákupu pozemku (kupní smlouva) se majetek oceňuje pořizovací cenou. To znamená cena pořízení uvedená ve smlouvě + popřípadě vedlejší pořizovací náklady = geometrický plán, vypracování smlouva a další.
Podle zákona o účetnictví se darovaný majetek oceňuje reprodukční pořizovací cenou, což je cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. To je tradičně spíše cena konečná a nepřipočítavají se k ní vedlejší pořizovací náklady.
Když to shrnu, tak u kupní smlouvy budete klasickým postupem připočítávat vedlejší pořizovací náklady, ale u darovaného pozemku je účtujte jako provozní náklad. Pokud máte vedlejší náklady v souhrnu, přišla vám např. jedna faktura za geometrický plán a není na nich rozdělení nákladů podle pozemků, co byl pozemek v KS a co v DS, tak bych 1/2 nákladů dala na účet 042, pol. 6130 a druhou 1/2 na službu, účet 518 a pol. 5169 - obdobně jako u směny. Zmiňujete se o více nákladech (vypracování smlouvy, poplatek za dělení), tak i v jejich případě postupujte stejným způsobem. Rovnou ale říkám, že někdo i k RPC připočítává vedlejší náklady a argumentačně by to nemělo být vytknuto - zrovna v tomto případě to má svou logiku, když oceníte cenou za m2 stejně, tak říkat, že u jednoho pozemku je to cena konečná a u druhého ne mi nepřijde moc správné, když společné výdaje s tím věcně souvisí a oceňujeme takto při společném pořízení, kdy používáme jako RPC kupní cenu podobného pozemku (nepřijde mi jako argument pro odlišné ocenění, že jednou je darem a jednou koupí, když RPC má mít podobnou logiku - má to být cena, za kterou jste schopni majetek v daný čas pořídit).
Co se týká ocenění RPC u darovací smlouvy - není nutný znalecký posudek. RPC je cena v místě a čase obvyklá. Skutečnost, že jste přímo sousedící parcelu ve stejný čas koupili za 800 Kč/m², je podle mě plně obhajitelným podkladem. Je tam sice jiný druh pozemku, tak zvážit, jestli může být významný vliv na cenu - pokud ale odhadnete, že byste jej úplatně pořídili za stejnou cenou - na daný účel, stejná lokalita, lze použít podle mě stejnou cenu jako je kupní (je ale nezbytné, aby RPC určila odpovědná osoba - někdo pověřený z vedení).
Účetní zápis k DS k datu návrhu na vklad: 031 MD / 401 D v RPC 800*49 = 39 200 Kč (vedlejší náklady případně zahrnout do ceny 031/042).
Účetní zápis ke kupní smlouvě k datu návrhu na vklad: 042 MD / 321 D ve výši 32 tis. Kč a zařazení do majetku v celkové ceně 031 MD/ 042 D. Pokud nějaký náklad vznikl před zařazením, ale není k datu zařazení vyfakturovaný, tak se účtuje o dohadné položce zápisem 042 MD/ 389 D. Ale zmiňujete se, že náklady nebyly uhrazeny k datu návrhu na vklad, to by nevadilo - pro zařazení to není podstatné. Závazek pro platbu vám v takovém případě zůstane na účtu 321 (nebo 378), je nutné mít ale při zařazení náklad zaúčtovaný na MD účtu 042 (tzn. když není podklad k platbě, použijeme dohadný účet 389).
Obec musela nechat vypracovat (ze zákona) provozní řády studní, které vlastní. Jeden pro OÚ, druhý pro ZŠ a třetí pro KD.
U řádu pro ZŠ a OÚ bych účtovala jako službu 518 (cena jednotlivých řádů do 45 tis.) a § 2310, jen si je jednotlivě označím org. U KD máme nový vrt (studnu), která není zkolaudovaná, vedu ji na 042 a pro kolaudaci je provozní řád nutný. Proto bych řád účtovala na 042, navýšení ceny majetku. Nebo bych měla řády účtovat jako nehmotný majetek a po té je vložit do majetku na 018? Jak v tomto případě účtovat?
Provozní řády, pokud je jejich zpracování povinné pro zkolaudování příslušného objektu, bychom doporučili zahrnout do pořizovací ceny dlouhodobého hmotného majetku, obdobně jako například revize při pořizování majetku. Což je váš případ nového vrtu. Účtovala bych na 042 s pol. 6121 jako vedlejší náklad stavby.
V ostatních případech provozních řádů by se mělo jednat o náklad, tak jak píšete - slouží pro provoz daného majetku. Zákonnou povinnost zpracování řešíme např. u passportů, které už jsou svým charakterem spíše nehmotným majetkem ve smyslu databáze. Přínos pro Vás provozní řád má, nicméně majetkový přínos u něj opravdu moc není, je to svým charakterem více provozní náklad.
Naše PO ZŠ má schválené rozhodnutí o poskytnutí dotace od MMR s typem financování ex post. Dohledala jsem si již některé Vaše odpovědi k této problematice a zároveň v dokumentech postup účtování u nás jako zřizovatele i na straně PO. Do zastupitelstva budeme dávat schvalovat předfinancování dotace formou zálohy. Ráda bych se jen ujistila, zda na základě schváleného usnesení můžeme finance rovnou poskytnout nebo zda je nutné podepisovat ještě nějaký dokument, jako se děje např. u NFV, úvěrů - nějaký typ smlouvy. Nikde jsem nenašla žádný vzor na takový dokument, tak předpokládám, že je možné poslat rovnou podobně jako jim posíláme klasické schválené provozní příspěvky.
Ano, finanční prostředky můžete po schválení usnesení v zastupitelstvu poslat přímo, a to podobně jako klasické provozní nebo investiční příspěvky, aniž byste museli sepisovat samostatnou smlouvu. Samotné schválené usnesení zastupitelstva města nahrazuje jakýkoliv smluvní dokument a je přímým podkladem pro odeslání platby a pro účetnictví.
Vztah mezi zřizovatelem a jeho příspěvkovou organizací (PO) je specifický a řídí se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Na rozdíl od třetích stran (cizích subjektů), kterým musíte dotace či výpomoci poskytovat na základě veřejnoprávní smlouvy či smlouvy o poskytnutí NFV, směrem k vlastní příspěvkové organizaci smlouvu uzavírat nemusíte.
Např. pro NFV zřízené PO je stanovisko MF zde:
U předfinancování dotace se právně jedná o příspěvek zřizovatele vlastní PO, tzn. aplikujete stejný právní režim. Jen si jej sjednáte s vypořádáním, které můžete ale požadovat u příspěvků určených na jakýkoliv účel (např. provozní příspěvek na energie bývá někdy sjednán jako s vypořádáním). Zde je jen specifický účel, nic jiného v tom není, žádný rozdíl, pořád je to příspěvek zřizovatele, tzn. žádné smlouvy.
Účetní postup máte asi nastudovaný, tzn. když se předfinancovává investiční projekt, lze účtovat přes účet 401 jako investiční příspěvek.
Spolek zorganizoval v našem městě charitativní kulturní akci, celý výtěžek (vybrané vstupné) předal po skončení akce jiné neziskové organizaci. Rada města schválila, že tato akce bude pořádána s podporou a záštitou města. V ceníku kulturního domu máme, že kdo pořádá akci se záštitou města, nemusí platit nájem za využití kulturního domu. Spolek se dohodl ale navíc se starostou, že město zaplatí jednu z kapel, která na akci vystupovala. Kapela poslala městu fakturu, kterou budeme muset nyní uhradit. Můžeme ji uhradit a zaúčtovat jako službu na položku 5169? Město nebylo spolupořadatel akce. Ani by spolupořadatel být nechtělo. Za celou akci si zodpovídal organizující spolek sám. Když byla schválena „podpora města“, tak snad by město fakturu přímo uhradit mohlo. Nebo musí jít město jedině cestou daru spolku, když nechce být spolupořadatel? Jaký je prosím Váš názor?
V případě, že nechcete být spolupořadatelé, ale chcete akci podpořit formou transferu - dotace, daru, příspěvku..., tak faktura by neměla být správně vystavena na město, ale na spolek, jinak ale není problém, aby došlo k přímému proplacení na účet dodavatele, účtování ale jako transfer (účet 572, pol. 5222).
Kompetentní orgán by to měl schválit v takové právní formě, jakou si zvolí. Nezmiňujete se o výši. V případě daru či příspěvku do výše 100 tis. Kč schvaluje RM. V případě dotace do výše 250 tis. Kč opět RM. Nad tyto limity může schválit pouze ZO.
Je to tady hodně o "slovíčkaření". Záleží, jak se to přesně schválilo - našla jsem v usnesení rady, že opravdu schvalují jen záštitu starostky. Takže pak záleží, jaká pravidla pro záštitu máte nastavena - jestli tím schvalují oprávnění proplatit náklady, nebo se má dále rozhodovat o transferu. Ono totiž "podpora a záštita" právně může být spolupořadatelství, kdy můžete danou fakturu účtovat jako náklad města nebo to může být myšleno jako transfer - právně si to definujete sami.
Spolupořadatelství není pevně právně definováno, tzn. podle mě klidně může zahrnovat i jen to, že se domluvíte na úhradě části nákladů, které ponese město svým jménem. Stejně tak nemusíte nutně vystupovat právně jako spolupořadatel, stačí schválit, že se na akci svým jménem finančně podílíte ve sjednané výši a pak můžete nést svým jménem náklady. My v odpovědích spolupořadatelství zmiňujeme kvůli větší právní jistotě, ale lze to právně popsat asi různými způsoby. Tradičně se spolupořadatelství bere jako širší spolupráce na pořádání akce, nemyslím si ale, že by bylo vyloučeno být spolupořadatelem jen v rozsahu částečné úhrady nákladů. Upozorňuju ale, že závazně právní rady neposkytujeme.
Z účetního hlediska musíte volit postup, který odpovídá právnímu sjednání, viz např. pravidla pro akce pod záštitou starostky, tzn. zjistit, jestli jim to poskytujete jako transfer nebo jako finanční podíl města na dané akci. To, že faktura je vystavena na město odpovídá finančnímu podílu na akci, když je Vašimi pravidly podloženo, můžete fakturu účtovat na účet 518 s pol. 5169.
Jak zařadit do majetku Úplný testový soubor Sceno-2 jedná se o testový materiál, příručka pro praxi na CD, příručka, záznamové listy po 30 ks, cena 61.500 Kč. Jedná se o nákup licence nebo hmotný majetek?
Testový materiál je zde tvořen, cituji od výrobce: "figurkami lidských postav, zvířaty, různými předměty a kostkami." Převažuje podle popisu celkově hmotná podstata. Pokud k tomu nemáte zakoupenou licenci, což zde nepředpokládám, tak argument pro nehmotný majetek tady nevidím - musel by to být nějaký program, tzn. např. forma online testování. Neznám přesná smluvní ujednání, ale pokud se platí za uvedené věci, tak se podle všeho jedná o terapeutickou fyzickou "hru". Proto bych volila účet 022 - faktura 042 MD/ 321 D, RS pol. 6122 (odpa např. školy nebo podle účelu použití), zařazení 022 MD/ 042 D.
Dokončujeme projekt v rámci dotace na rekonstrukci školy+vybavení. Dotace je investiční i neinvestiční (nemáme pevně stanoveno, kolik má být investiční a kolik neinvestiční) a vzhledem k tomu, že došlo k navýšení nákladů na samostatnou rekonstrukci stavby, poskytnutá dotace nepokryje ani náklady na stavební práce. Takže v rámci projektu pořízené učební pomůcky, vybavení učeben a IT vybavení (kolem 400 položek o xy kusech) v hodnotě kolem 6 mil. Kč, budeme pořizovat z vlastních prostředků (nebudeme k nim přiřazovat transfer). Prosím o radu, jak postupovat při zařazení do majetku a následném svěření majetku PO. Původně jsme uvažovali o vytvoření souborů podle učeben (to jsme ještě předpokládali, že část dotace bude jako investiční použita i na toto vybavení). Vím, že to není v souladu s předpisy, ale ve vztahu k té dotaci jsme to tak zamýšleli. Teď, když víme, že transfer nebudeme přiřazovat, už bychom soubory vůbec neobhájili, takže budeme muset zařadit na 902,028,022 (vytvoříme soubory - smontované nábytkové sestavy) a část majetku se nám asi vůbec nepodaří zařadit na majetkové účty. Je to třeba 17 ks botanických souprav za 363 Kč, celkem 6171 Kč a pod. Předpokládáme, že v našem účetnictví proúčtujeme pouze na majetkové účty a ihned předáme PO jako majetek svěřený. Co ale s majetkem, který se nám nepodaří zařadit na majetkové účty, když darovat ho škole v rámci projektu nemůžeme? Prosím o rady, jak postupovat, zařadit všechen ten majetek a svěřit škole, abych se při případné kontrole nedostala do problémů tím, že jsem majetek špatně zařadila nebo převedla škole.
Podmínky dotace ověřit nemůžu, tzn. při odpovědi vyjdu z toho, co uvádíte - dotace bude čerpána pouze investiční a pouze na stavební část. Po dokončení automaticky právně přejde TZ (stavební práce) na PO - předpokládám, že budovu mají svěřenou. K datu dokončení jim tedy v prvé řadě protokolárně předejte TZ zápisem 401 MD/ 021 D a dotaci 403 MD/ 401 D. PO si TZ zavede na kartu majetku, přiřadí k tomu dotaci a bude TZ jako součást budovy odepisovat a rozpouštět k tomu dotaci.
U movitých věcí (vybavení) by poskytovatel neměl kontrolovat postup účtování, pokud nakonec nebude pořízení kryto dotací. Určitě je ale nutné držet se účetních předpisů. Je potřeba schválit svěření movitých věcí na PO, tam to právně není automatické. K datu, kdy se převod schválí, majetek na PO převedete - zápisy 088 MD/ 028 D, 999 MD/ 902 D. Obecně dle předpisů máte na účtu 902 evidovat veškerý drobný dlouhodobý majetek, ale můžete si stanovit hranici s tím, že majetek pod hranicí považujete za krátkodobý a u něj žádný převod na PO pak nenastává (je to běžný provozní výdaj, jako byste platili např. opravu budovy školy, předat takové věci můžete jen protokolárně, evidovat si třeba mimoúčetně apod.). Také je možné stanovit si výjimku, kdy pokud je životnost déle než rok a je pořízeno z dotace, nebo pro PO, tak to na účet 902 zavedete bez ohledu na cenu. Je vhodné i ověřit, jak eviduje majetek PO - třeba něco z toho, co vy na účtu 902 neevidujete, by u nich hranici splňovalo. Ve výsledku záleží spíše na Vás, do jaké míry budete chtít osud daných věcí sledovat, určitě s ohledem na jejich životnost a vzít v úvahu i významnost (celkový objem). Podle toho si to upravit ve vnitřním předpise. To je tak vše, co zde můžu poradit.
Ve Ztrátách a nálezech jsme přijali nález hotovosti v EUR. Nevím, jak správně postupovat. Město nemá devizový účet ani devizovou pokladnu. Při nálezu hotovosti v Kč, je suma přijata na pokladnu kaucí a poté vložena na depozitní účet města.
Postupujte stejně, jak jste zvyklí, jen nalezenou hotovost přepočtěte na Kč kurzem dle Vašich interních pravidel. Pokud nemáte stanoven pevný kurz, použijte denní kurz ČNB k datu nálezu a v této částce nalezené peníze jako závazek oceňte. Při dalším nakládání pak mohou vznikat kurzové rozdíly, např. při vkladu na BÚ, kdy se Vám to připíše na účet kurzem banky.
Obracíme se na Vás s dotazem ohledně koupě budovy a pozemků s příslušenstvím. Máme uzavřenou smlouvu o spolupráci s developerskou společností. V rámci této smlouvy společnost postavila budovu školky a na okolních pozemcích vystavěla různé příslušenství (zpevněné plochy, chodníky, ploty a hřiště). Nyní jsme se společností uzavřeli kupní smlouvu na odkup zmiňované budovy a pozemků za celkovou hodnotu 20 000 Kč. Společnost v rámci této hodnota rozdělila hodnotu budovy na cca 8 000 Kč a zbytek pak dle výměry a katastrálních čísel na ostatní pozemky. Vzhledem k velmi nízké kupní ceně ale nyní nelze rozdělit hodnotu ještě na příslušenství (zpevněné plochy, chodníky, ploty atd.). Jak tedy k této situaci účetně přistupovat? Lze pozemky a budovu zařadit dle rozdělené kupní ceny a na kartu majetku u pozemku do popisu jen poznamenat, které příslušenství jsme s tím převzali? Jak pak postupovat, pokud bude docházet k opravám nebo obměně těchto příslušenství?
Je určitě potřeba do majetku zařadit vše, co se pořídilo koupí, ale u takto nízké pořizovací ceny může dojít jen k evidenčnímu rozvrhu kupní ceny. Obecně je vhodný postup, který jste aplikovali, tzn. rozvrh od prodávajícího, tzn. je možné, aby se rozvrh kupní ceny o to doplnil. Ale protože je kupní cena opravdu nízká a neodpovídající skutečné hodnotě, můžete si v tomto případě rozvrh podrobněji provést i sami. Nemusíme právně řešit, co je součástí pozemku, můžete postupovat dle svého uvážení klidně např. tak, že pozemky necháte oceněny 2000 Kč, budovu 7 000 Kč a 1000 Kč rozpočtete počtem samostatných staveb typu zpevněná plocha, chodník, oplocení apod. Opravdu to v tomto případě nehraje moc roli, jak se to rozvrhne, protože tím nic moc ve VH nezkazíte - tak nebo tak to bude opravdu spíše jen o evidenční funkci.
V roce 2025 jsme poskytli NFV a nyní nám ji spolek vrátil - vrácení se účtuje bez OdPa jenom s položkou 2420 . Nyní připravujeme do ZM rozpočtové opatření a do příjmů tedy půjde jen položka 2420 jako příjem NFV? A ještě dotaz k výdajům v hotovosti - pořádáme městské slavnosti a pan místostarosta má představu, že místním hudebním skupinám zaplatí za vystoupení v hotovosti-my si uděláme výdajový doklad v pokladně na jednotlivé skupiny a oni pouze podepíší příjem-bude to auditu,
případně jiné kontrole stačit?
Ano, příjem z NFV od spolku zatřídíte na pol. 2420 ve skutečnosti i rozpočtu. Protiúčet bude 316 nebo 462 podle toho, jak se poskytnutí účtovalo. Pokud nic jiného v RO nemáte, tak se vyrovná přes pol. 8115 následovně:
231 pol. 2420 MD
231 pol. 8115 D
Pol. 8115 vyjadřuje na str. D přírůstek peněz na BÚ.
Hudební vystoupení zaúčtujte na účet 518, odpa 3319, pol. 5169. Podepsaný pokladní doklad, který projde klasickou finanční kontrolou je dostačující, pokud podepíší převzetí peněz. Problém by začal v momentě, kdyby to byli zahraniční umělci.
Obci byl darován pozemek. Zároveň se obec (jako obdarovaný) v darovací smlouvě zavázala, že zajistí sekání travního porostu na pozemcích ve vlastnictví dárců. Jak má obec vykázat výdaj za sekání travního porostu na cizích pozemcích? Jedná se o nákup služby nebo o transfer?
Neznám rozsah, ale pokud by se jednalo třeba o pozemek 1000 m2, kde máte sekat trávu, tak při dvou sečích ročně se pohybujeme na potenciálním plnění klidně 4 tis. Kč za rok (a to jsem spíše levný). Pokud by to bylo na dobu neurčitou, tak ta hodnota není malá. Problém je v tom, že toto dosti vypadá jako obchod směnného typu - směna dodání zboží za poskytnutí služby. Pokud by to bylo třeba 10 m2, jako malou protihodnotu bychom to třeba neřešili. Ale já se bojím, že to tak není - že je to směna. No a to by mělo i daňové dopady, že by to pro obec jako plátce DPH bylo potenciálně poskytování služby s DPH 21 %. Takže musím říci, že mi to přijde potenciálně problémové - určitě bych chtěl znát podrobnosti transakce - jakou má zhruba hodnotu pozemek, co jste darovali, v jakém rozsahu se obec zavázala sekat (na jaké výměře, jak často...). Informace můžete doplnit na e-mail zdenek@obecuctuje.cz.
V jakých cenách správně zařazovat zboží na sklad pokud jsme plátci DPH? Obec vede ekonomickou činnost-pohostinství. Každé čtvrtletí zařazuji zboží na sklad MD-504/MD+132, ale v částce, kterou máme v hospodě jako prodejní (tzn. s přirážkou) a na začátku kvartálu ji opět ze skladu odúčtuji MD 504/D 132. Dozvěděla jsem se, že správně by zboží mělo jít na sklad v pořizovací ceně (té co je na faktuře bez DPH). Zařazujeme to tedy po celou dobu na sklad špatně, pokud ano, jaké by bylo účtování a v jakých cenách?
Při účtování o zásobách se postupuje podle ČÚS č. 707. Ohledně účtování způsobem B - zásoby máte na sklad účtovat k 31.12. Čtvrtletně tehdy, když si to tak stanovíte vnitřním předpisem. Při pořízení účtujete fakturu za zboží u způsobu B: 504 MD/ 321 D. K datu aktivace na sklad se účtuje 132 MD/ 504 D. Z nákladů přehazujete cenu zboží na sklad, tzn. zápis 132/504 je nezbytné účtovat v pořizovací ceně zásob. Pokud jako plátci uplatňujete odpočet, protože se jedná o pořízení zboží, které následně prodáváte s DPH (to je běžný postup), tak na sklad účtujete zboží v pořizovací ceně bez DPH. Na účtu 604 zachycujete prodejní cenu bez DPH, na 343 D odvod DPH z prodeje. Rozdíl mezi účty 504 a 604 vyjadřuje zisk/ ztrátu z prodeje.
V létě bude město vyhlašovat veřejnou zakázku na rekonstrukci školní kuchyně. V září by se měla podepsat smlouva se zhotovitelem s tím, že realizace začne až v únoru dalšího roku. Jaký je správný postup, aby byl výdaj rozpočtově zajištěný? Do rozpočtu roku 2026 výdaje dávat nebudeme, tak jak můžeme podepsat smlouvu se zhotovitelem, když ještě nemáme schválený rozpočet na další rok? Jak se tyto situace řeší? Máme dát výdaj do rozpočtového výhledu a nechat ho schválit zastupitelstvem? Rozpočtový výhled není dle mého uvážení úplně závazný. Prosím o sdělení postupu, jak má být postupováno. Částka na realizaci je poměrně vysoká a já nemohu takto s předstihem říci, že město na akci bude mít finanční prostředky, popřípadě budeme krýt výdaj úvěrem, ale ten nemáme nasmlouvaný a nemůžeme ho dát do rozpočtu, pokud není smluvně zajištěný.
Situace byla metodicky řešena na výjezdních školeních MF, cituji z prezentace MF:
"Je možné vyhlásit veřejnou zakázku, resp. je možné uzavřít smlouvu s
dodavatelem, aniž by měl územní samosprávný celek v rozpočtu zajištěné
veškeré finanční prostředky? - ANO
• Zákon o finanční kontrole upravuje povinnost provádět předběžnou
řídící kontrolu u všech plánovaných a připravovaných finančních operací.
Proto podléhá jak vyhlášení veřejné zakázky, tak i smlouva s vybraným
dodavatelem. Rozpočet je finanční plán na rozpočtový rok – nikoliv na
více let (nezahrnovat víceleté akce s výjimkou rezervy)
• Role příkazce operace – ověření nezbytnosti, účelnosti, souladu s PP…
• Role správce rozpočtu – ověření souladu se schválenými veřejnými výdaji,
programy, projekty, uzavřenými smlouvami nebo jinými rozhodnutími o
nakládání s veřejnými prostředky – může stanovit omezující podmínky
(např. zajištění peněžních prostředků)
• ZRPÚR – RO nejpozději před provedením úhrady"
Když si to shrneme - můžete smlouvu o dílo podepsat, i když to nebudete mít letos v rozpočtu. Do letošního rozpočtu to zahrnout nelze, jelikož výdaj letos nevznikne. Určitě ale uvažujete správně v tom, že je potřeba, aby proběhly všechny ostatní nezbytné procesy a pokud nemáte dostatek volných prostředků, je nutné podmínit realizaci ve smlouvě o dílo např. přijetím úvěru apod. Pokud se rozhodnete danou akci začít realizovat výběrovým řízením, je podstatné určit, z jakých prostředků to bude financováno, to je daleko zásadnější než formální rozpočtování - jak píše MF, v RO se to má projevit před úhradou, to je základní podmínka. SVR je z tohoto hlediska momentálně dostačující a řešte to spíše po praktické stránce - jak zajistíte prostředky a nezavazovat se dodavateli k úhradě něčeho, co nejste schopni uhradit.
Před pár lety v našem lesoparku došlo k napadení stromů nějakou chorobou a vykácely se stovky stromů. Město požádalo o dotaci na revitalizaci lesoparku, které zahrnovalo kácení, ořezy stromů, založení nových trávníků a výsadbu nových jiných stromů, dotace skoro 4 mil. Kč. Teď se podává žádost o platbu a já zjišťuji, že dotace je převážně investiční! Na můj dotaz jak to je možné mi projektová manažerka dnes mimo jiné odpověděla:
"V dotační a účetní praxi se pojem investiční výdaje (kapitálové) neváže pouze na nákup hmotného majetku. U opatření v krajině (např. výsadba stromů, tvorba mokřadu) se jedná o technické zhodnocení krajiny, budování prvků územního systému ekologické stability (ÚSES) nebo výdaje spojené se vznikem dlouhodobého majetku.
Podle metodiky Ministerstva financí ČR spadají náklady na realizaci těchto krajinných opatření (přímé výdaje) podle rozpočtové skladby právě do investičních/kapitálových výdajů."
Můj dotaz: opravdu je kácení a výsadba dle metodiky MF investiční výdaj?
Informace k účtování dotací z AOPK naleznete zde:
Ohledně výpočtu nároku je uveden postup zde:
https://dotace.aopk.gov.cz/opzp-v-prs-aopk-cr
Pokud jde o podstatu dotazu, když je to (jak jste doplnila) z programu OPŽP, platí u dotace z AOPK následující pravidla:
https://dotace.aopk.gov.cz/documents/1319311/4140244/P%C5%99%C3%ADru%C4%8Dka+AOPK+%C4%8CR_09.1.-k-1-3-2024-.pdf/b48862f1-fb12-8c56-342e-7666e2f17066?t=1714474920492
Na str. 8 je tam uvedeno:
"Příjemce dotace informuje poskytovatele, jakým způsobem poskytnutou dotaci rozdělína investice/neinvestice vyplněním příslušného vzoru. Nepřímé náklady jsou vždyneinvestiční. Přímé náklady budou poskytnuty dle tohoto rozdělení.".
Takže u přímých nákladů jste se měli při podání žádosti rozhodnout a stanovit si, jestli žádáte o investiční nebo neinvestiční dotaci. Dejte na to pozor do budoucna.
Někdy jde při žádosti o platbu druh dotace změnit, ale jestli je už podaná, tak nevím, jestli je změna ještě možná.
Pokud to nepůjde změnit na neinvestici, zkusme hledat argument pro investici - možná to v tomto případě nebude úplně marné. Nová rozsáhlejší estetická výsadba typu lesopark může být TZ pozemku - účet 029.
Naše městská část pořídila na vlastním pozemku vodní kaskády s herními prvky v hodnotě 47.000,00 Kč. Jsou to dřevěná koryta na sebe navazující, která drží na 6 zabetonovaných železných tyčích. Vedou od pumpy do rybníčka, cca 10 m. Je to dekorativní prvek a slouží k hraní dětí.
Účtovala bych na 022 jako samostatné hmotné movité věci nebo na 021 jako stavbu?
Já bych se přiklonila ke stavbě, stejně jako pevně umístěné herní prvky, toto je obdobné. Na účet 022 jen kdyby to bylo přemístitelné - podle popisu je to ale umístěno na pevno a trvale.
Obec požádala ZŠ o převod 400tis z rezervního fondu, bylo schváleno na ZO. Peníze budou použity na rekonstrukci dětského hřiště. Dle informace ředitelky ZŠ jsou to peníze, které nevyčerpaly z finančních příspěvků obce a byly zahrnuty do rezervního fondu školy. Můžete mi prosím poradit se zaúčtováním a rozpočtovou skladbou?
Z Vašeho popisu bohužel ne úplně rozumím, co přesně se stalo. Zkusím odhadnout, jak to mohlo být, nicméně je potřeba si to nějak odsouhlasit - zda to tak skutečně je.
Příspěvková organizace má RF vytvořený z minulých let (hospodářských výsledků), podle Rozvahy cca 700 tis. Kč, na účtu 413.
Obec nařídila odvod prostředků do svého rozpočtu, protože obec bude stavět hřiště - je to tak?
Pokud by výše uvedené platilo, tak je tady jeden problém. Zákon č. 250/2000 Sb. nepočítá s tím, že by mohlo dojít k přímému odvodu z rezervního fondu příspěvkové organizace. Aby se ty peníze dostaly k Vám legální cestou, muselo by dojít k tomu, že by obec souhlasila s posílením fondu investic z rezervního fondu (tedy MD 413/Dal 416 u PO) a dále by nařidila odvod z fondu investic.
O něm by se účtovalo u PO následovně (respektive berte to jako naše doporučení):
MD 401/Dal 349 - předpis a dále MD 349/Dal 241 a MD 416/Dal 401
U obce pak:
MD 348/Dal 401 předpis a inkaso MD 231/Dal 348 par. by byl klasicky škola, položka 2122
Pokud je to ještě věcně nějak jinak než je to, co jsem popsal v předpokladu, napiště prosím na e-mail zdenek@obecuctuje.cz
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková