Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dotazy
-
Nepeněžitý vklad a upsání akcií02. 10. 2026
Prosím o rozklíčování k tomuto usnesení:
ZM schvaluje
ve smyslu § 85 písm. e) zákona č. 128/2000 Sb., poskytnutí (převod) nepeněžitého vkladu do společnosti FVS, který sestává z:
tady následuje výčet majetku
včetně všech příslušenství a součástí,
které byly oceněny znaleckým posudkem na částku 105.932.000 Kč,
a to za současné upsání celkem 20.775.024 kusů kmenových akcií v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 1 Kč, přičemž emisní kurs takto upsaných akcií bude činit 105.932.000 Kč, z čehož emisní ážio představuje částku ve výši 85.156.976 Kč a
schvaluje
upsání celkem 20.775.024 kusů kmenových akcií v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 1 Kč společnosti FVS, přičemž emisní kurs takto upsaných akcií bude činit 105.932.000 Kč, z čehož emisní ážio představuje částku ve výši 85.156.976 Kč a emisní kurs bude v celém rozsahu splněn výše uvedeným nepeněžitým vkladem,
uzavření smlouvy o úpisu uvedených akcií, která bude uzavřena mezi FVS a městem po přijetí usnesení valné hromady FVS
učinění prohlášení o vnesení nepeněžitého vkladu ve smyslu § 19 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, který bude představován výše popsanými věcmi,
uzavření záznamu o předání nepeněžitého vkladu poté, co dojde k jeho předání společnosti FVS.
Základní údaje (pro zjednodušení v tisících):
124.000,- = PC převáděného majetku
81.000,- = ZC převáděného majetku
70.000,- = účet 403.06xx = transfery na DHM
22.000,- = účet 403.07xx = rozpuštěné transfery
Zaúčtujeme:
081/021 = PC majetku = 124.000,-
368/081 = ZC majetku = 81.000,-
069/368 = ZC majetku do akcií = 81.000,-
069/407 = přecenění akcií na emisní kurz = 25.000,- (106.000,- emisní kurz mínus 81.000)
Dotazy:
1. Je toto účtování správné? Pracovali jsme s emisním kurzem.
2. Účet 403 teď vůbec neřešíme, řešili bychom až v případě, kdyby se účet 069 vyřazoval do nákladů, potom by se účtovaly náklady proto výnosům,
3. Jak by se řešil odpočet DPH, který byl dříve uplatněn?
Velice děkuji.Vklad se oceňuje pořizovací cenou, což je pro vás v případě nepeněžního vkladu zůstatková hodnota vkládaného majetku. Není důležité, jaké je ocenění ze ZP, ze kterého vychází smlouva o upsání akcií a vyčíslení hodnoty vkladu. Vycházejte se ZC vkládaného majetku. Výpisem z OR nebo akciemi ve fyzické podobě doložíte jen existenci vlastnictví majetkového podílu, nikoliv jeho ocenění.
1) Účtování máte správně, jen tam chybí zakomponovat účet 043:
Předpis závazku z upsaného vkladu ke dni smlouvy o vkladu: 043 MD / 368 D 81 tis. Kč.
Doúčtování oprávek ke dni vyřazení: 368 MD / 081 D 81 tis. Kč.
Vyřazení ke dni předání majetku: 081 MD / 021 D 124 tis. Kč.
Dle zápisu do OR zařazení dlouhodobého finančního majetku: 069 MD / 043 D 81 tis. Kč.
Obsahovou náplň účtů 06x blíže vysvětlujeme v knize Dlouhodobý majetek, od str. 100:
https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?jak=fraze&stitky[0]=9&hledat=Kniha%20Dlouhodob%C3%BD%20majetek
K přeceňování akcií Vám kopíruji odpověd na stejný dotaz:
"My problematiku přecenění - konkrétně i akcií - popisujeme v knize Majetek od str. 108. Pokud byste byli schopni stanovit vždy k 31.12. RH, bylo by správně přecenit je zápisem 069/407, popř. 407/069 (např. vyjít z nějakého ocenění, které vám bylo nabízeno k odkupu). V praxi ale zrovna většinou nejsme schopni RH správně stanovit, pak se lze odvolat na § 27 odst. 6 zákona o účetnictví a za RH považovat pořizovací cenu a tedy jen nepřeceňovat. "
2) Ano, účet 403 zůstane v nerozpuštěné výši zafixován, váže se nyní k podílu evidovanému na účtu 06x, který se neodepisuje, proto se s ním nebude nic dít až do doby, kdyby případně se s tím nějak hýbalo do nákladů - vyřazení prodejem, opravné položky...
3) Tady Vám neumím takto obecně odpovědět. Vklad sám o sobě není pro účely DPH dodáním, pokud u majetku, který byl vkládán nebo jeho části, nebyl uplatněn odpočet DPH. Pokud odpočet uplatněn byl, jsme ve fikci dodání a musíme řešit daň úplně stejně, jako kdyby byl majetek třeba prodáván. Přitom mohou nastat nejrůznější situace:
movité věci - tam by byl samozřejmě odvod daně z obvyklé ceny
nemovité věci - staré stavby a u nichž je odpočet DPH před více než 10-ti lety z nějakého TZ - potom klidně vklad osvobozeně od DPH, jsme po testovací lhůtě 10 let podle §78
nemovité věci - starší věci, kde byl odpočet uplatněn před méně než 10-ti lety z nějakého TZ - tady již problém, protože klidně vklad osvobozeně, ale s důsledky na úpravu odpočtu DPH podle §78. Myslím si, že toto lze ošetřit dohodnutím vkladem v režimu PDP, ale to je potřeba dohodnout
nejhorší je vklad novostaveb - méně než 2 roky od kolaudace = klasické zdaňované plnění - a za mne zase dohody o tom, jak se vypořádá daň (obdobně jako u movitostí).
Na toto mohu odpovědět jen takto obecně. Musí se to případně řešit po jednotlivých věcech a rozhodně to případně přesahuje svým rozsahem možnosti "dotazu" - pokud je toho majetku nějaký větší soupis a jsou tam nejrůznější varianty. Jen, co mne děsí - píšete to tak, jako když by vklad byl realizován, nicméně právě ty případné DPH dopady je potřeba řešit předem. Pokud budete mít dojem, že je toto potřeba dát nějak dohromady, potom je to na zakázku na webu, či případně to musíte řešit nějak individuálně (ale u většího soupisu majetku je toto téma spíše na několik hodin práce, pokud mají být součásti návrhy řešení pro druhou stranu). A příště prosím toto řešit dopředu - pokud je tady problém, dají se najít i jednodušší a méně problémová řešení.
-
TZ budovy školy02. 10. 2026
Před dvěma měsíci obec na budově školy provedla prodloužení vnitřního rozvodu vodovodu a jeho vyústění na vnější fasádu budovy školy s tím, že bylo zakončeno kohoutem s ventilem, pro přístup k vodě ze strany školního hřiště. Celá akce byla v hodnotě do 23 tis. Kč, vyhodnotila jsem jako TZ pod hranici a zaúčtovala na 549 s rozpočtovou skladbou ODPA 3113 pol. 5123. Nedávno však došlo k uražení tohoto kohoutu na vodu, a tak to obec rozhodla opravit tak, že namísto samotného kohoutu koupila zahradní umyvadlo, které připojil externí dodavatel na zhotovený přívod vody a zároveň na odpad a pracovníci obce provedli vykopání pro připojení na odpad a následné zapravení omítky a zeminy po výkopu. Když bych všechny náklady této akce připočetla k původnímu zhotovení pítka, tak se dostaneme nad 40 tis. Kč, ale já bych spíš vyhodnotila jako samostatnou akci, kdy mělo jít o opravu, ale vzhledem k usazení nového zahradního umyvadla s napojením také na kanalizaci bych opět uvažovala o TZ pod hranici, ale nezávisle na původní akci, jejíž prvotním záměrem nebylo pořízení zahradního umyvadla? Je možné takto vyhodnotit?
Podle vyhlášky č. 410/2009 Sb. se TZ posuzuje za každou dokončenou akci zvlášť, nikoliv kumulativně za více akcí na tomtéž majetku během krátkého časového období. Kritéria pro vymezení jedné akce jako je technická návaznost, stejný prostor/záměr, časová souslednost, pokud nejsou splněny, tak jde o samostatné akce. První akce byla dokončena a uzavřena. Druhá akce vznikla na základě poškození kohoutu a má jiný rozsah prací. Uvažujete správně v tom, že je to již další nový zásah - nové umyvadlo, napojení na kanalizaci, výkop. Je obhajitelné, že se jedná o dvě samostatné akce.
Máte pravdu, že druhá akce není úplně opravou. Opravou by byla pouze výměna kus za kus. Pořízení umyvadla s napojením na kanalizaci rozšiřuje funkci přívodu vody, tedy TZ.
V případě, že cena ani jedné akce nepřekročí hranici 40 tis. Kč, jedná se o TZ pod stanovenou hranicí a účtujete správně na účet 549, par. 3113 pol. 5123. Hodnota budovy se nebude navyšovat, pouze na kartě majetku si pro lepší přehled o součásti stavby udělejte poznámku o daném zásahu.
Ještě mě napadá, jestli to považovat za TZ budovy nebo zkusit evidovat nějak samostatně, ale umyvadlo je asi také umístěno (připevněno) na vnější budově fasády, proto volíte TZ?
-
Provoz dětské skupiny02. 10. 2026
Prosím o kontrolu a doplnění účtování provozu dětské skupiny. Četla jsem metodiku MPSV, ale buď je nemají aktuální nebo nechápu systém. Rozhodnutí o poskytnutí příspěvku chodí měsíčně, vždy po vykázání předchozího měsíce do systému a je v něm výpočet výše příspěvku za ten vykázaný měsíc. V metodice MPSV se stále mluví o čtvrtletních zálohách. Mám účtování navrženo takto:
Příjem jistoty od rodičů na BÚ: 231, pol. 8901 MD/378 D, příp. 459. Předpis nedělám, protože podpis smlouvy ještě nemusí znamenat, že to rodič zaplatí a dítě bude mít rezervováno místo. Vratka pak obráceně a úroky bych asi neřešila, ve smlouvě sjednané nejsou.
Příjem školkovného na BÚ: 231, par. 4339, pol. 2324 MD + ORG/602 D. Předpis nedělám, nevím, zda konkrétní dítě bude v aktuálním měsíci DS navštěvovat.
Předpis příspěvku MPSV po vyrozumění: 346 MD/672 D
Příjem příspěvku na BÚ: 231, pol. 4116, UZ 13023, ORG MD/346 D
Dále účtuji mzdy, poradenství, telefony, energie, poplatky bance - značím vše ORG (mimo jistot), abychom věděli, kolik stojí kompletní provoz DS.
U výdajů UZ nedávám. Stejně tak v rozpočtovém opatření dávám UZ jen do příjmové části, do výdajové ne. Je to tak správně?
Někde jsem četla názor, že zrovna poradenství není uznatelným výdajem, mám tedy ORGem rozlišovat uznatelné a neuznatelné? Je to ještě k něčemu, když metodika neodpovídá aktuálnímu stavu, minimálně co se týče frekvence a systému plateb?
Od příštího měsíce bude obec jako provozovatel ještě nakupovat stravu a tu budeme potom rozpočítávat a rodiče budou na účet obce posílat peníze. Prosím tedy o doplnění účtování stravného.
Příjem jistoty máte v pořádku, je to standardní postup účtování. Pouze ohledně úroků z jistoty malá poznámka. Podle § 2254 OZ má složitel právo na úroky minimálně ve výši zákonné sazby i bez smluvního ujednání. To platí pro jistoty z nájmů. V tomto případě odhaduji platí § 1802, ale právní dotazy závazně odpovědět neumíme. V případě zanedbatelných částek je např. u kaucí z titulu zákona o veřejných zakázkách praxe obcí úrok ne vždy vyplácet. Zvážila bych určitě především, o jakých částkách se tu bavíme.
Příjem školkovného je také v pořádku. Předpis je možný, ale dělat ho nemusíte už z důvodu, který popisujete. Zvážila bych ale účtování o záloze - příjem 231 MD/ 324 D, po vyčíslení předpis 311 MD/ 602 D a zúčtování zálohy 324 MD/ 311 D. V případě, kdy hradí dopředu před poskytnutím plnění, je to nejpřesnější postup. Jen v prosinci doúčtovat předpis do konce roku, případně účtovat k záloze dohadnou položku, aby se výnos zobrazil ve správném období.
Platby za nákup potravin: účtujte zápisem 501 MD/ 321 D, pol. 5131, par. 4339. Případně pol. 5169, kdyby někdo např. dovážel obědy apod.
Příjem za stravné – platby rodičů předpokládám, že budete přijímat opět spíše dopředu jako zálohy zápisem 231 MD/ 324 D, pol. 2324, par. 4339. Výnos (602) zaúčtujete až při vyúčtování zápisem 311 MD/ 602 D a zúčtování zálohy 324 MD/ 311 D, případně průběžně měsíčně, pokud jsou přesné podklady. Ke konci roku se ale zase případně musí účtovat dohada 388 MD/ 602 D ve výši stravného do konce roku (prosinec). Například ve výši záloh, pokud přesnější výpočet není k dispozici.
Metodika MPSV o čtvrtletních zálohách je v tomto ohledu již překonaná. Od roku 2025 administruje příspěvek ÚP ČR a vyplácí měsíčně, viz. následující odkaz:
Dále obecná informace o vyplácení příspěvku:
https://up.gov.cz/financovani-ds
Příspěvek je nově vyplácen zpětně za uplynulý měsíc. O příspěvku v takovém případě na základě rozhodnutí účtujete správně: předpis 346 MD/ 672 D a příjem 231 MD/ 346 D. O záloze se účtuje jen když je transfer přijat před vypořádáním. Co se týká značení, ÚZ 13023 platí pro příspěvek přes ÚP ČR; mělo by se jednat o financování čistě ze státního rozpočtu, tedy bez nástroje a zdroje. Na konci roku by se předpis za prosinec měl zaúčtovat k 31.12., pokud nebude přesné vyčíslení, tak znovu formou dohadné položky 388/672.
Ale co je špatně, je neznačení výdajů. Výdaje do výše příspěvku ÚP musí být značeny ÚZ 13023 – nedávat ÚZ u výdajů je v tomto případě chyba. ÚZ se doplňuje i do výdajové části rozpočtového opatření (do výše dotace), nejen do příjmové; technicky lze ÚZ u výdajů doplnit změnou rozpisu rozpočtu na základě pověření bez schválení ZO. Výdaje nad rámec dotace se značí jen ORG.
Rozlišení uznatelných a neuznatelných výdajů pomocí ORG má smysl pro vlastní kontrolu i pro případ auditu. Tzn. uznatelné výdaje značit ÚZ + ORG, neuznatelné jen ORG (bez ÚZ).
Povinnost značit odděleně veškeré výdaje na provoz dětské skupiny najdete v metodice MPSV, v tomto ohledu by měla být platná (str. 13-14):
Naleznete tam i informaci, které výdaje jsou věcně způsobilé.
-
Výstavba mateřské školy01. 10. 2026
Řešíme výstavbu mateřské školy z dotace z MMR, náklady značím do výše dotace 85% EU, 5% SR a 10% vlastní podíl. Nyní je stavba předána k 15.9.2026, není však zkoulaudována. Součástí uznatelných nákladů by mělo být i vybavení školky nábytkem, elektronikou, a také vybavení jídelny - výdejny elektrospotřebiči. Tyto právě řeším - byly objednány a dodány zvlášť mimo smlouvu o dílo se zhotovitelem od společnosti DATART ve výši 79 000,- (lednice, digestoř, trouba atd. v jednotlivých cenách do 40.000 Kč). Uhrazeno obcí zálohou. Jak zaúčtovat? Jako soubor věcí na 022 nebo samostatně na 028? Nyní účtuji 052/231, 3111, tady nevím položku zda 6122,6121, nebo 5137? Dle dotačních podmínek by mělo být vybavení po potřeby MŠ přímým výdajem. A jak účtovat herní prvky - cca v hodnotě 500 000,- od jiné společnosti, řešeno samostatným VŘ, také nábytek pro MŠ - cca v hodnotě 400 000? Vše mám v rozpočtu bohužel pod 3111,6121, ale to je asi špatně.
Nezmiňujete se o tom nejzásadnějším - je nutné v žádosti o dotaci ověřit, jestli je přímá dotace investiční. Většinou je možné změnit druh dotace nejpozději do žádosti o platbu, proto prosím nejprve zkuste, jestli na věci, které spadají na účet 028 čerpáte investiční dotaci, u nich změnit dotaci na neinvestiční, abyste byli v souladu s účetními předpisy i druhem dotace. Nedoporučujeme dělat z vybavení účelově soubory, ale zaúčtovat to jako jednotlivé věci, využít se dá i hromadné zařazení do majetkových programů. Jako příklad uvedu pořízení např. 100 ks židlí, kdy by se neměl dělat soubor jen proto, že jsou to všechno stejné židle, nebo jsou umístěny na jednom místě. Něco z toho může jít do ceny stavby, např. vestavný nábytek či vestavěné spotřebiče, ale většina z toho, co jmenujete budou samostatné movité věci, kde platí pravidlo do 40 tis. Kč účet 028 a tedy neinvestiční dotace. Od roku 2027 se bude zvyšovat hodnota DHM a DNM nad hranici 100 tis. Kč, tzn. DDHM budeme účtovat na účet 028 až do 100 tis. Kč.
Pokud by druh dotace nešel změnit a čerpáte i na věci, které by správně patřily na účet 028, dotaci investiční, pak asi nezbývá nic jiného, než udělat z nich soubory, popřípadě, pokud jednotlivé kusy přesáhnou hodnotu 40 tis. Kč, tak je budete účtovat na účet 022. Je pravda, že někdy se využívá soubor např. pro zařazení nábytku v jedné místnosti apod., právě když je to nutné kvůli dotaci. Lépe se ale nakládá se samostatnými věcmi a je to zde účetně správnější.
Stavba, která byla předána 15. 9. 2026, dosud však nezkolaudována, zůstává na účtu 042. Zařazení budovy MŠ na účet 021 proběhne až po nabytí právní moci kolaudačního souhlasu. Movité věci jako nábytek, elektronika, se zařazují na účet 022 nezávisle na kolaudaci, k datu jejich předání/dodání. Na účet 028 se účtuje v okamžiku zachycení na účtu 558.
V případě DHM je záloha 052/231 správně, položka odpovídá 6122. Kdyby to byla záloha na DDHM, tak účet 314 a pol. 5137. Chce to nejprve vyjasnit, jak budete postupovat, viz výše a podle toho o vybavení účtovat.
Herní prvky, v případě, že jsou trvale zakotveny do země, se účtují jednotlivě jako stavby účet 021, pol. 6121 a investiční dotace je zde v pořádku.
Par. 3111 je správně, položka 6121 je určena pro stavbu, položka 6122 pro samostatné movité věci na účtu 022, pol. 5137 pro majetek na účtu 028. Měla byste rozpočet upravit na správnou položku, tedy 5137/6122, ale záleží, jak máte stanoveny zákazné ukazatele, může to být jen změna rozpisu rozpočtu.
-
Zařazení majetku pořízeného z leasingu01. 10. 2026
Chtěla bych poradit, jak a v jaké ceně zařadit vozidlo do majetku. Před téměř 5 lety jsme si vzali na leasing Kloubový nosič včetně sněhové radlice. Nyní jsme všechny splátky uhradili, z ČSOB leasing nám napsali, že máme vše v pořádku. Vozidlo jsme si následně pojistili a stále ho budeme využívat. Jen nevím, v jaké hodnotě ho zařadit do majetku a na jaký účet. Ve smlouvě nebyla uvedena odkupní cena ani cena za převod vlastnictví.
Myslela jsem, že ho zařadím v hodnotě 1 Kč na účet 028, ale to mi nebude sedět 028 s 558?
U leasingu vám po jeho skončení předmětnou (do té doby pronajatou) věc odprodávají za její zůstatkovou - kupní cenu a v této hodnotě se zařazuje do majetku, tj. v ceně k ukončení nájmu. Zkuste se obrátit na ČSOB leasing jestli vám vystaví konečnou fakturu, většinou to tak bývá. Někdy se kupní cena hradí zálohou dopředu, i to mohlo být v minulosti sjednáno. Každopádně by to mělo být stanoveno přímo ve smlouvě v části k převodu vlastnictví.
Cituji Vám přímo ze stránek ČSOB leasing:
"Co je to kupní cena?
Částka, za kterou si od ČSOB Leasingu odkupujete předmět financování, a to po uplynutí sjednání doby trvání leasingu. Částka je předem dohodnutá při podpisu smlouvy a je v ní vyznačena, obvykle ve výši 1.000,- Kč + DPH."
Nicméně výše uvedené je aktuální nastavení. Pokud kupní cenu opravdu nemáte stanovenou, resp. cena odkoupení po ukončení nájmu bude skutečně nulová, tak asi nezbývá, než auto navést v hodnotě 1 Kč. Právně se jedná o dar, nicméně ocenit to reprodukční cenou nedává moc smysl, protože byste to tím nadhodnotili v porovnání s variantou odprodej za 1000 Kč, tzn. vlastně se tím odchýlíte od metody s tím, že bezúplatné nabytí oceňujete na úrovni 1 Kč (považujeme to za vhodný postup).
Podle § 14 odst. 6 písm. b) vyhlášky č. 410/2009 Sb. na účet 028 účtujete věci pořízené z leasingu vždy, i když je cena nižší než spodní hranice pro DDHM, což znamená, že se na účet 028 v tomto případě majetek zařazuje od 0,1 Kč.
V případě vystavení konečné faktury účtujete 558 MD/ 321 D a 028 MD/ 088 D v kupní ceně (za předpokladu, že hodnota bude do 40 tis. Kč). Jestliže auto po ukončení leasingu přebíráte bezúplatně, pak zaúčtujete zápis 558 MD/ 649 D a 028 MD/ 088 D v hodnotě 1 Kč, viz výše.
Nerovnost účtu 558 a 028 v praxi může nastat - dar DDHM od jiné VÚJ se účtuje jen rozvahově 028 MD/ 088 D a jsou i další případy, kdy je rozdíl zdůvodnitelný.
-
! Rozpočet obce a PO 202701. 10. 2026
Chápu dobře, že zákonem č. 155/2026 Sb. je zrušena povinnost obce zveřejňovat návrh rozpočtu na rok 2027 ve složení schválený rozpočet předchozího roku, očekávaná skutečnost a návrh 2027? Bude tedy jen jeden sloupec návrh rozpočtu 2027?
A pro příspěvkové organizace se návrh rozpočtu a střednědobý výhled nemusí zveřejňovat vůbec už pro rok 2027?
Ano, je to v podstatě tak, jak uvádíte, jen u obcí jsou informace o rozpočtu zveřejňované na portálu Monitor, takže povinnost, kterou zmiňujete, pro obce neplatí už od roku 2024, blíže to vysvětlujeme v tomto dotazu:
https://www.obecuctuje.cz/dotazy?hledat=+5+odst.+3+z%C3%A1kona+%C4%8D.+23%2F2017+Sb&jak=fraze
Někdo i tak dále zveřejňuje/ zveřejňoval, ale jako zákonná povinost to již neplatí. Vámi zmiňovanou novelou byl § 5 odst. 3, který toto řešil zcela zrušen, takže teď to již vůbec není v zákoně zakotveno.
V návrhu rozpočtu obce na rok 2027 může určitě tedy figurovat pouze jeden sloupec vyjadřující samotný rozpočet na rok 2027 v patřičném třídění podle rozpočtové skladby, které vyjadřuje zvolené závazné ukazatele (MF uznává jako nejvyšší možné třídění jednotlivé třídy 1-5, pozor na to, že rozpočet nelze schválit jako celkové příjmy a celkové výdaje).
Povinnosti příspěvkových organizací zřízených ÚSC zveřejňovat návrh i schválený rozpočet a návrh i schválený střednědobý výhled vyplývají z § 28a zákona č. 250/2000 Sb. Zmiňovanou novelou došlo k odstranění povinnosti u PO zveřejňovat návrhy rozpočtu a SVR (pozor, ne u obcí, jak si někdo špatně vykládá). Po novele v roce 2026 je uvedeno toto:
"1) Příspěvková organizace zveřejní střednědobý výhled rozpočtu na svých internetových stránkách, na internetových stránkách svého zřizovatele, nebo způsobem v místě obvyklým do 30 dnů ode dne jeho schválení. Zveřejnění musí trvat až do zveřejnění nového střednědobého výhledu rozpočtu.
(2) Příspěvková organizace zveřejní rozpočet na svých internetových stránkách, na internetových stránkách svého zřizovatele nebo způsobem v místě obvyklým do 30 dnů od jeho schválení. Zveřejnění musí trvat až do zveřejnění rozpočtu na následující rozpočtový rok."
Z toho vyplývá, že návrh rozpočtu ani návrh střednědobého výhledu pro rok 2027 nemusí PO zveřejňovat.
Účinnost u obou změn byla den po vyhlášení, v srpnu letošního roku, proto se změny aplikují již pro rozpočty a SVR na rok 2027.
-
Rozdíl mezi fakturou a smlouvou o dílo01. 10. 2026
Instalovali jsme na obci fotovoltaiku a došla nám faktura od firmy která nám fotovoltaiku zhotovila k proplacení. Fakturu jsem uhradila částkou, která byla na faktuře 1.813172,50. Následně jsem potom zjistila, že podle smlouvy o dílo měla být částka 1.813172,90. Myslím, že z hlediska dotace a veřejné zakázky malého rozsahu na dodávku by to mohl být problém.
Je podle Vás nějaké řešení tohoto problému.
Je příznivější, že částka na faktuře je nižší (nikoliv vyšší) než smluvní cena. Nevím, proč bylo vyfakturováno méně, pravděpodobně je to ale běžný rozdíl vzniklý zaokrouhlením ve fakturačním systému.
Nezodpovídáme závazně právní dotazy, ale tady se domníváme, že v rámci veřejné zakázky rozdíl 40 haléřů nijak nemění charakter zakázky, pořadí nabídek ani zákonné povinnosti.
Pokud jde o dotaci, dokládá se jak smlouva, tak faktura a bankovní výpis. Pokud se výpis shoduje s fakturou, poskytovatelé dotací to v této výši obvykle akceptují a haléřové rozdíly způsobené zaokrouhlením neberou jako porušení smlouvy. Poskytovatelé dotací uznávají tzv. způsobilé výdaje na základě skutečně proplacené částky. Dotace se vám spočítá z té o 40 haléřů nižší částky - jestli je celá faktura způsobilým výdajem. Nikdo vám kvůli tomu dotaci neodejme, platí jen pravidlo, že když jsou celkové skutečné způsobilé výdaje nižší než způsobilé výdaje ve smlouvě/ rozhodnutí, dotace se určuje procenticky ze skutečných výdajů. U FVE do toho ještě vstupuje splnění podmínek a parametrů, tzn. dotace se zde většinou odvíjí paušálně nejen z výše výdajů.
-
Značení nepřímých výdajů30. 09. 2026
Vloni jsem se ptala na nepřímé výdaje na kanalizaci. Zaúčtovala jsem všechny, které jsem mohla, samozřejmě aby nepřesáhly přiznanou dotaci, ve výši 70% s ÚZ 148515016, zapomněla jsem ale na vlastní zdroje a neoznačila těch 30% nástrojem a zdrojem 148 a 1. Mám to v té výši 30% označit letos, případně příští rok? Faktur, které bych na to mohla použít budu mít dost.
U nepřímých výdajů neřešíme procenta, ale chápu asi, jak to myslíte - nepřímá dotace se určuje procenticky z paušálně určených nepřímých výdajů, tzn. máte nárok u OPŽP na dotaci EU celkem ve výši 70 % celkových způsobilých paušálních výdajů (nepřímé výdaje se vyčíslí procentem z přímých výdajů). Skutečné nepřímé výdaje pak značíme postupně do výše 100 % faktury, takto až do celkové výše nepřímé dotace z EU. To máte již označeno. Jelikož máte podle všeho skutečné nepřímé výdaje dostačující, je vhodné nyní dooznačit i vlastní podíl a to, jak správně uvádíte, až do výše vlastního podílu na nepřímých způsobilých výdajích. Vlastní podíl se značí, jak uvádíte - nástrojem, zdrojem 1 a org (ten používáte všude). Označte, když budete mít prostor, v plné výši již na letošních fakturách, není třeba čekat, ať máte splněno. Zbytek budou nezpůsobilé nepřímé výdaje.
-
Žaluzie30. 09. 2026
Naše obec pořídila vnitřní žaluzie do 10 oken v kulturním domě v hodnotě 89 tis. Kč. Jedná se o technické zhodnocení nebo účtovat jako drobný majetek na každém okně zvlášť.
Můžete je účtovat jako TZ budovy a posuzovat v součtu za všechna okna. Když se pořídily letos, platí pro TZ ještě limit 40 tis. Kč, tzn. fakturu budete účtovat 042 MD/ 321 D, RS odpa 3319, pol. 6121. Zařazení 021 MD/ 042 D, v registru majetku zvýšit cenu budovy. Na kartu majetku poznamenejte, že byly pořízeny - výměna bez změny parametrů se bude účtovat jako oprava.
-
Milodary30. 09. 2026
Jak zaúčtovat milodary z kostela. Kostel je náš majetek.
Jestli nemáte účelově určeno, na co dary využijete, účtujte to jako obecný neinvestiční transfer od občanů. Zápis 231 MD/ 672 D. RS odpa 3326 jestli je nezapsanou památkou, odpa 3326, pokud by kostel byl evidovanou kulturní památkou; pol. 2321.
-
Investiční dotace na rekonstrukci střechy požární zbrojnice30. 09. 2026
Obec obdržela 390 000 Kč jako investiční dotaci již v r.2025,vyúčtovat musí do 31.12.2026. Prosím o kontrolu účtování dotace v r.2025 388/403 + 231 pol.4222/374. Jak postupovat v letošním roce?
Částka daná pro vlastní zdroj je účetně oddělená, to jen k upřesnění/6121 5512.
Podle položky je poskytovatelem kraj. NZÚZ se v takovém případě nepoužívá, kraj někdy stanovuje ÚZ jako interní značení, kdy většinou požaduje všechny výdaje značit ÚZ a pak se jen, jak píšete, nastavuje k tomu vykázání vlastního podílu.
Vaše účetní zápisy jsou správné, nemám ale v dotazu dostatečné informace, proto k tomu mám, i pro úplnost, následující poznámky:
při podpisu smlouvy se účtuje podmíněná pohledávka na podrozvahu (915, 955), při přijetí zálohy se odúčtovává,
příjem peněz před vyúčtováním správně zobrazujete jako zálohu, účet 472 volíme místo účtu 374, když se vyúčtování předpokládá za déle než rok od přijetí peněz,
zápis 388/403 účtujeme u investiční dotace v okamžiku, kdy dotace není ještě vypořádaná, ale vznikly způsobilé náklady, pak v poměrné výši ke způsobilým nákladům. Dále pak dohadnou položku účtujeme, když je to nutné, k datu zařazení majetku. U vás nevím, kdy časově nastalo zařazení TZ, ale v tento okamžik musí být u nevyúčtované dotace zachycena zápisem 388/403 celá očekávaná výše dotace. Následně se začíná proti odpisům rozpouštět do výnosů.
Vyúčtování pak již jen proúčtujete zápisem 348/388 a 374/348 - ideálně v okamžiku, kdy kraj potvrdí přijetí a správnost doložených pokladů k vypořádání dotace.
-
Směna pozemků30. 09. 2026
Obec s občanem v rámci narovnání hranic pozemků dle požadavků katastr. úřadu, na základě směnné smlouvy, směnila pozemky: Obec směňuje 2 m2, cena dle evidence 21 Kč/m2 a 105 m2, cena dle evidence 4,45 Kč/m2. Celkem tedy za cenu 509,25 Kč. Občan směňuje svůj pozemek v rozloze 27 m2. Dle smlouvy se pozemky směňují za stejnou cenu a po provedení směny jsou účastníci smlouvy vyrovnáni. Všechny náklady na přepis, směnu nese občan. Cena nabývaného pozemku není stanovena. Prosím o kontrolu, případně opravu účtování (nevím si rady právě s cenou, RPC nabývaného pozemku a jak účtovat a evidovat, vedení obce nestanovilo hodnotu směňovaných části, částku jsem vzala dle hodnoty v evidenci majetku).
042/321 - 509,70 Kč
311/647 - 509,70 Kč
554/031 - 509,70 Kč
031/042 - 509,70 Kč
321/311
Ke dni podání návrhu na vklad budete účtovat Vámi uvedené zápisy, ty máte správně, jen je potřeba změnit částky. Když není cena nabývaného pozemku uvedena ve smlouvě, máte jej dle předpisů ocenit reprodukční pořizovací cenou a nejsem si jistá, že jednotková účetní cena vašich pozemků bude RPC toho nabývaného odpovídat. Chápu, že nemáte asi žádné vodítko, v takovém případě požádejte vedení o kvalifikovaný odhad aktuální hodnoty nabývaného pozemku. Nemělo by to být odpovědností účetní, vy jste odpovědná za zaúčtování. Stačí odhad ceny podobných pozemků v okolí - jen to musí stanovit odpovědná osoba, kterou by, jak říkám, neměla být účetní. Drobný návod máme např. zde (je tam kromě videa přiložen i dokument):
https://www.obecuctuje.cz/videa/serie/23
Z hlediska účetních zápisů to pak bude vypadat takto:
042/321 v RPC nabývaného pozemku
311/647 v RPC nabývaného pozemku
321/311 v RPC nabývaného pozemku
554/031 v účetní ceně Vašich pozemků 509,70 Kč
031/042 v RPC nabývaného pozemku.
-
Zařazení DHM včetně souvisejících nákladů29. 09. 2026
Můžete mi prosím poradit, jak postupovat při zařazení Technologie do školní kuchyně včetně souvisejících nákladů do majetku obce.
Jedná se o 16 kusů zařízení (např. Multifunkční pánev za 591 133,40 Kč, Varný kotel za 143 313,61 Kč, Plynový sporák 80 747,79 Kč, Mrazící skříň 44 094,82 Kč a další), celkem v ceně 1 330 958,86 Kč (DHM).
Zařízení bylo dodáno a namontováno 24.8.2026 dle předávacího protokolu, takže zařazuji k tomuto dni: 042/389, 022 /042, protože faktura byla vydaná a doručena až 18. 9. 2026, takže předpis faktury budu účtovat až v 9/2026.
Řeším ale to, že kromě ceny u jednotlivých zařízení mám ve faktuře ještě další položku a to Související náklady na pořízení investice do kuchyně ZŠ: "Montáž technologií, připojení nových i stávajících zařízení v rámci realizace dodávky gastro a zaškolení obsluhy ve výši 27 805,80 Kč".
Montáž technologií a připojení bych rozpočítala poměrem ke každému zařízení a navýšila pořizovací cenu jednotlivých zařízení, ale nevím, jestli zaškolení pracovníků by se do vstupní ceny pořízeného majetku mělo také zahrnovat? V případě, že školení není součástí pořizovací ceny DHM, tak bych pak náklady dala na služby (neinvestiční), ale nemám rozlišeno, jaká cena je za montáž a jaká za školení.
Na pořízení technologie máme uzavřenou Smlouvu o poskytnutí investiční dotace z rozpočtu JMK ve výši 600 tis. Kč. Ve smlouvě není určen procentní podíl dotace k celkovým způsobilým výdajům investice, tak pokud bych částku 27 805,80 za související náklady dala celou do nákladů na 518, tak na dotaci by to nemělo vliv, ale vůbec si nejsem jistá, jak mám postupovat.Souhlasím s tím, že zmiňované vybavení zařadíte jako jednotlivé samostatné movité věci na účet 022 - vše je jednotkově asi nad 40 tis. Kč, od ledna se počítá se zvýšením limitu na 100 tis. Kč, to vás teď při zařazení ještě zajímat nemusí, tak spíše jen informace, že k tomu budeme dávat tento týden na stránky dokument (tam pak je potřeba i sledovat, jak proběhne reklasifikace majetku).
Vaše úvaha o zaškolení obsluhy je správná - podle vyhlášky tento výdaj věcně nepatří do ceny majetku, nicméně když máte fakturováno souhrnně, tzn. výdaj na zaškolení nelze jednoznačně vyčíslit ani např. z nabídky, rozpočtu a dalších podkladů, tak bych celou fakturu rozpočetla do ceny jednotlivých věcí, protože si myslím, že hodnotově bude výrazně převažovat montáž/instalace. Můžete argumentovat i tím, že je to jejich běžná "ceníková služba", která se třeba ani reálně nevyužila a je jen pevnou/běžnou složkou ceny dodání. Jinak si s tím asi poradit umíte - faktura se rozpočítá poměrem jednotlivých pořizovacích cen na celkové pořizovací ceně všech věcí.
-
Právní služby jako součást ceny majetku29. 09. 2026
Uzavřeli jsme Smlouvu o poskytování právních služeb s advokátem v rámci jedné stavby. Jedná se o stavbu nového rybníka (MVN), jež nebyla dokončena a nelze se s dodavatelem domluvit. Situace se vyhrotila a nejspíše to povede až k soudu. Nicméně můj dotaz se týká zaúčtování faktur od právníka. Budou tyto náklady součástí investičních nákladů akce MVN nebo se budou účtovat jako běžné provozní náklady na pol.5166 §6112 nebo §6171?
Právní služby patří do ceny majetku, když se například sepisují příslušné smlouvy, poskytuje poradenství apod. V tomto případě hradíte právní služby, jestli dobře chápu, z titulu sporu s firmou. Týká se to svým způsobem věcně nedokončeného majetku, ale např. smluvní sankce podle vyhlášky do ceny majetku nevstupují a toto by mohlo být subjetivně chápáno obdobně, vnímala bych to spíše jako provozní náklad.
Může být ale určitě vodítkem, proč se spor vede. Když souvisí s realizací stavby - třeba stavební připravenost, zda tam jsou nějaké vícepráce, kvalita dokončených prací - zda odpovídají, pak je i argument, proč by to mohl být výdaj vyvolaný investicí. Za nás tedy i vyhodnocení do ceny stavby by nemuselo být považováno za chybné.
Když to shrnu: V předpisech to striktně upraveno není, ale účetním "citem" nám to jako součást stavby spíše nepřipadá, toto stavbě nepřidává nijak na její věcné hodnotě. Posudky ohledně víceprací apod. ano, ale právní "handrkování" už bychom malinko více vnímali jako provozní náklad.
RS pol. 5166 je správně. Paragraf se volí podle účelu - když se váže k rybníku, je nejpřesnější 2341, pokud to chcete podčlenit pod běžné právní služby pro obec, pak odpa 6171. Určitě ne odpa 6112, ten je určen jen pro činnost zastupitelstva obce.
-
Zkušební provoz vodojemu29. 09. 2026
Obec vystavěla vodojem s rozhlednou, obdržela rozhodnutí o zkušebním provozu, kolaudace bude cca za rok od zkušebního provozu, předávací protokol ještě nemají, dílo není kompletně hotové ani vyfakturované, budou vícepráce, které obec bude hradit z vlastních zdrojů, z inv.dotace kraje, dále je financováno z inv. a neinv.dotace MZE a půjčky SFŽP ( též investice/neinv.).
Mohu počkat se zařazením až na kolaudaci? nebo jakým způsobem postupovat ohledně zařazení do majetku a jak to případně celé proúčtovat.
Nedávno jsme odpovídali dotaz na podobné téma, můžete si pročíst naši kompletní argumentaci:
https://www.obecuctuje.cz/dotazy?hledat=zku%C5%A1ebn%C3%AD+provoz+stavby&jak=fraze
Ve výsledku je to vždy na subjektivním posouzení konkrétního případu. Pokud stavba není uvedena do "ostrého" provozu nebo jsou pochybnosti, zda zkušební provoz dopadne úspěšně - hovoříte o nutných dalších nákladech, pravděpodobně ve vztahu k tomu, aby stavba mohla být uvedena reálně do provozu s tím, že se zatím testují jen určité parametry - to vše jsou argumenty, proč je vhodnější se zařazením posečkat.
Tak, jak to popisujete - nepředané, nedokončené (dokládá se předávacím protokolem), nejsou na první pohled splněny základní podmínky pro zařazení majetku. Dokončení věci je primární podmínkou pro zařazení, splnění dalších náležitostí (zkušební provoz, kolaudace) pak testujeme jako další. Závěr tedy je, že v tomto případě zkušebním provozem doporučujeme nezařazovat, náklady na dostavbu se budou nadále evidovat na účtu 042.
Pozor jen na to, že náklady související se zkušebním provozem do ceny majetku nevstupují. Jedná se o náklady (případně výnosy) vzniklé z titulu provozu majetku.