Dotazy

• Směnná smlouva a náklady na její realizaci

  01. 09. 2026

  Obec s Lesy ČR podepsala směnnou smlouvu s doplatkem. Lesy přenechávají pozemky za 302.270,- Kč a obec poskytne Lesům pozemky za 354.980,- Kč. Dle smlouvy doplatek bude obci zaplacen po připsání pozemků novým majitelům. Ceny byly stanoveny znalcem ve znaleckém posudku. Ve smlouvě se píše, že vypořádání nákladů vynaložených na realizaci směny bude řešeno mimo smlouvu. Každý z účastníků zaplatí ½ nákladů, což je pro každého 16.380,- Kč. Platba nákladů byla odsouhlasena zastupitelstvem.
  Zaúčtovala jsem: 311MD,647D, 042MD, 321D, 311D, 321MD a doplatek pro obec 231 3639 3111MD a 311D.
  Jak ted zaúčtovat tu polovinu nákladů, kterou jsme zaplatili lesům? Jako službu či náklady připočítat k hodnotě nabytých pozemků? Pokud patří k pozemkům, mám rozpočítat celou hodnotu nákladů tj. 16.380,- Kč nebo jen 1/2? Je to 11 nabytých pozemků, hodnotu rozpočítat dle m2 pozemku?
  Naše vyřazené pozemky mají hodnotu 57.675,- Kč, zaúčtováno 554MD, 031D. Je nutné ještě někam zaúčtovat rozdíl mezi hodnotou, za které byly vyřazeny z majetku a hodnotou, kterou vyčíslil znalec v znaleckém posudku?

  V dotazu chybí zásadní informace - jestli jsou ceny pozemků uvedeny ve smlouvě či nikoliv. Hovoříte o tom, že ceny jsou vyčísleny ve znaleckém posudku, pokud by informace nebyla duplicitně uvedena i ve smlouvě, oceňujeme nabyté pozemky reprodukční pořizovací cenu, která se tradičně bere spíše jako cena konečná. V takovém případě byste náklady na realizaci směny účtovala druhově, tzn. např. poplatek za vklad na účet 538 s pol. 5362, GP na účet 518 s pol. 5169, právní služby na účet 518 a pol. 5166 apod.

  Pouze v případě, že máte ve směnné smlouvě uvedeny ceny nabývaných pozemků, používáte oceňovací koncept v podobě pořizovací ceny, kde byste pak postupovala, jak uvádíte - polovinu uhrazené částky byste účtovala jako provozní náklad druhově viz výše, druhou polovinu jako náklad související s pořízením pozemků na účet 042. Rozpočítání dle výměry jednotlivých pozemků je v pořádku. Kdyby se ale např. výslovně sjednalo, že obec hradí danou polovinu nákladů ve vztahu k vyřazovaným pozemkům, pak by bylo logičtější účtovat celou úhradu jako provozní náklad související s vyřazením, to jen poznámka na okraj.

  Účetní zápisy máte správně - účtují se k datu podání návrhu na vklad. Ujasněme si ještě částky, ve kterých účtujete, doplatek je předpokládám 52710 Kč, zápisy:

  311 MD/ 647 D 354 980 Kč

  042 MD/ 321 D 302 270 Kč

  321 MD/ 311 D 354 980 Kč

  031 MD/ 042 D 302 270 Kč + případné vedlejší výdaje viz výše.

  554 MD/ 031 D v účetní ceně vyřazovaných pozemků - nic jiného se zde neúčtuje, rozdíl je vidět ve VH v rámci porovnání účtů 554 a 647.

  Na závěr příjem po vkladu 231/311.

• Prodej pozemku - přecenění na reálnou hodnotu

  30. 06. 2026

  Obec bude prodávat pozemek (prodejní cena na základě znaleckého posudku Kč 2.435.000,--, účetní cena Kč 27.600,--).
  Navržené účtování:
  Přecenění prodávaného pozemku na reálnou hodnotu:
  031 / 407 Kč 2.407.400,-- (rozdíl mezi prodejní a pořizovací cenou: Kč 2.435.000,-- - Kč 27.600,--)
  036 / 031 Kč 2.435.000,-- (prodejní cena)
  
  Ke dni podání návrhu na vklad:
  311 / 647 Kč 2.435.000,-- (prodejní cena)
  554 / 036 Kč 2.435.000,-- (prodejní cena)
  407 / 664 Kč 2.407.400,-- (rozdíl mezi prodejní a pořizovací cenou: Kč 2.435.000,-- - Kč 27.600,--)
  
  Prosím o posouzení:
  1.Navržené přecenění pozemku na reálnou hodnotu jsem bohužel neprovedla správně k datu, kdy ZO schválilo zveřejnění záměru prodat pozemek za cenu dle vyhotoveného znaleckého posudku. Mám provést přecenění na RH při podpisu kupní smlouvy nebo při podání návrhu na vklad (jedná se o závažnou chybu)? Podpis kupní smlouvy se má uskutečnit nejdříve během měsíce července.
  2.Ve smlouvě je uvedeno, že kupní cena bude uhrazena do 30-ti dnů od jejího uzavření a dále že návrh na vklad bude podán do 10-ti dnů od zaplacení celé kupní ceny. V tomto případě, kdy kupující zaplatí před podáním návrhu na vklad, je třeba do postupu účtování zakomponovat účet 324 (platba se zálohou)?
  3. Ve smlouvě je dále uvedena informace ohledně smluvní pokuty v případě nedodržení lhůt (povinnost zahájit stavbu do 5-ti let od uzavření smlouvy). Prodávajícímu tak vzniká právo na smluvní pokutu ve výši 20% z aktuální tržní ceny pozemku. Je toto třeba také nějak podchytit v účetnictví?
  

  1. Nevím, jak máte okamžik přecenění stanoven ve směrnici (asi k datu schválení záměru, jak zmiňujete), ale přecenění zaúčtujte do června, při zjištění chyby.

  2. Přesně tak. Pokud kupní cenu uhradí před podáním na vklad, zaúčtujete příjem 231/324, zúčtování při podání na vklad 324/311.

  3. Dokud nevznikne nárok na pokutu, tak o ničem neúčtujte. I podmíněná pohledávka musí být něčím podložená a toto je zatím jen o smluvním ujednání pro případ, že nastane nedodržení smlouvy.

• Reálná hodnota

  30. 06. 2026

  Dle směrnice o přeceňování reálnou hodnotou majetku určeného k prodeji bude obec účtovat jen v případě dosažení hranice významnosti, kterou si účetní jednotka stanovila - více jak 1 063 300,- Kč (u stavebních pozemků bez DPH). Účetní jednotka vychází ohledně stanovení významnosti analogicky z vyhlášky č. 410/2009 Sb., § 26,odst. 2 písm. b), kde je nepřímo stanovena významná hodnota pro účely výkaznictví, což je u reálné hodnoty stejná funkce.
  Výpočet : 1% z výše celkem aktiv netto k 31.12. 2025 = 106 325 482 Kč.
  Může to tak být?

  Máte špatně odkaz - správně je písmeno d) nikoliv b), to jen drobnost. Zároveň ale tento odkaz nemůžete použít, to byste aplikovali významnost 260 tis. Kč nebo nižší, jestli 0,3 % aktiv netto je méně než 260 tis. Kč. Jinak ale 1 % aktiv netto může být, viz naše vzorová směrnice k RH a obhajoba 1 %:

  https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?stitky[0]=13&hledat=Sm%C4%9Brnice+-+re%C3%A1ln%C3%A1+hodnota

  https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?hledat=obhajoba&stitky[0]=19

• Hospodářská činnost PO

  30. 06. 2026

  PO ZŠ v rámci školní jídelny vaří jednak pro vlastní žáky, pro cizí děti a studenty a také pro veřejnost. Do 31.12.2025 veškeré stravování dětí, žáků a studentů (vlastních i cizích) bylo účtováno v hlavní činnosti a učitelé a veřejnost v hospodářské činnosti. Od 1.1.2026 s přesunutím financování nepedagogických pracovníků na obec bych upřednostňovala účtování nákladů a výnosů z vaření pro cizí žáky nebo studenty do hospodářské činnosti, aby byla lépe vyhodnotitelná doplňková činnost. Účetní ZŠ má informace, že to asi není možné. Kdo rozhoduje, co bude účtováno v hospodářské činnosti? Je možné nechat v hlavní činnosti jen vlastní žáky a vše ostatní účtovat jako doplňkovou činnost? Je to někde ve vyhlášce, zákonu?

  O tom, co bude hlavní a co hospodářskou činností rozhoduje zřizovatel. U toho stravování cizích žáků - například studentů středních škol ve školní jídelně základní školy se v minulosti tradičně účtovalo o hlavní činnosti - souviselo to i s tím, že dotace z MŠMT (prostřednictvím krajů) šla na školní stravování jako celek a bylo zvykem ji zachycovat v hlavní činnosti.

  Tento problém s dotací odpadá - nicméně co vím, tak většina školských zařízení si ponechává vaření pro žáky i cizích škol v rámci hlavní činnosti. Berou to jako službu obyvatelstvu, byť se jedná třeba o střední školství a jsou ochotní se případně i podílet na financování ztráty, pokud by to finančně nevyšlo.

  Pokud to vyčleníte do doplňkové činnosti, nemám s tím problém, jen tím jasně jako zřizovatel říkáte, že škola (školní jídelna) to má dělat jedině tehdy, pokud to bude ekonomicky efektivní. Pokud by to nebylo ekonomicky efektivní, dělat to nemá.

  V tomto ohledu je to na Vašem rozhodnutí, respektive na vymezení v rámci zřizovací listiny. Samozřejmě pokud tam budete mít napsáno, že hlavní činností je školní stravování jako celek, říkáte tím, že stravování cizích studentů v rámci školního stravování je hlavní činností. Pokud chcete do doplňkové činnosti, musíte jasně napsat do ZL, jaké školní stravování je činnost hlavní a jaké je doplňková činnost.

  U těch ostatních kategorií strávníků ještě pozor na stravování vlastních zaměstnanců. Podle §3 odst. 2 vyhlášky 84/2005 Sb. by se mělo jednat o činnost hlavní, tam je to v legislativě upraveno.

• Oprava zařazení DDHM

  30. 06. 2026

  Vloni jsme pořídili venkovní kontejner (cca 9tis.), zaúčtovaní na 558, chybí ale zápis 028/088, můžu ho letos jen tak doplnit nebo je v tom nějaký háček?

  Není v tom nic jiného, zaúčtujte dozařazení 028 MD/ 088 D a je to vyřešené. Samozřejmě kontejner zařaďte do registru majetku, jestli se také opomnělo.

• Rozvoz obědů ze ŠJ

  30. 06. 2026

  Obec má zřízenou ZŠ a MŠ. V základní škole je školní jídelna, která vaří i pro mateřskou školu.
  Dosud zajišťovala rozvoz obědů externí firma. Ta ukončila činnost a vypověděla smlouvu.
  Město chce dát ZŠ do výpůjčky starší automobil, který bude výhradně sloužit k rozvozu obědů
  (pouze dovoz dietní stravy do ZŠ a dovoz obědů ze školní jídelny do MŠ). Automobil tedy nadále zůstane v majetku města, to bude hradit pojištění, servis, technickou prohlídku. Základní škole by navýšila provozní příspěvek na spotřebu pohonných hmot. Musí mít ZŠ souhlas zřizovatele na provozování rozvozu obědů pro MŠ? (rozvoz by se nepřefakturovával, jedná se o stejného zřizovatele, tzn. MŠ se sníží příspěvek na rozvoz obědů externí firmou a ZŠ naopak navýší příspěvek na spotřebu pohonných hmot). Rozvoz by prováděl vlastní zaměstnanec ZŠ – školník. Lze takto postupovat?

  Za mne lze - bavíme se o příspěvkových organizacích stejného zřizovatele. Ve zřizovací listině by mělo být jen nějak ošetřeno, že škola zajišťuje také stravování pro MŠ (lze zmínit, že je to včetně dovozu stravy na místo).

  To, že zřizovatel s touto činností souhlasí, bude asi vyplývat i ze smlouvy o výpůjčce, kde definujete účel výpůjčky (dovoz dietní stravy do ZŠ a dovoz obědů ze školní jídelny do MŠ)

• Transfery - obnova pevnostního města

  30. 06. 2026

  Naše město uzavřelo již v roce 2024 s Ministerstvem pro místní rozvoj a Ústeckým krajem "Dohodu o spolupráci při obnově a rozvoji pevnostních měst". Na základě této dohody jsme zahájili přípravu řady neinvestičních akcí zaměřených na obnovu čtyř objektů a pevnostního systému města.
  V současné době se jednotlivé akce nacházejí v různých fázích realizace – některé již byly dokončeny a dotace byly řádně vypořádány, jiné jsou ve fázi projektové přípravy nebo již probíhají stavební práce.
  V souvislosti s těmito akcemi již město vynaložilo značné finanční prostředky, které jsou zaúčtovány do nákladů, jedná se o opravy objektů hlavně střech. Avšak u některých akcí ale dosud nemáme od Ministerstva pro místní rozvoj vydaná a oboustranně potvrzená rozhodnutí o poskytnutí dotace.
  Z tohoto důvodu neúčtujeme o dohadné položce aktivní ani o souvisejícím výnosu z dotace, protože se domníváme, že dosud není splněna podmínka dostatečné jistoty vzniku nároku na dotaci. Důsledkem tohoto postupu je časový nesoulad mezi vznikem nákladů a uznáním výnosu z dotace i přes jednotlivé roky. Jedná se vysoké milionové částky a město se tímto dostává do účetní ztráty.
  Je tento postup správný, účtovat o dohadu na předpis dotace až v okamžiku, kdy bude vydáno (a případně oboustranně potvrzeno) rozhodnutí o poskytnutí dotace? Nemá na toto vliv uzavření Dohody o spolupráci při obnově a rozvoji pevnostních měst, na jejímž základě město zahájilo přípravu a realizaci jednotlivých projektů? Jaký je prosím Váš názor.

  U dotací je princip takový, že transfer má být závazně přiznaný. Při účtování o dohadné položce vycházíme z bodu 4.7. ČÚS č. 703:

  "Zjistí-li příjemce transferu, že nastaly skutečnosti, ze kterých vyplývá nezpochybnitelnost důvodu poskytnutí transferu a okamžik nebo lhůta poskytnutí transferu, a není známa výše transferu nebo je tato výše zpochybnitelná, účtuje prostřednictvím účtu 388 - Dohadný účet aktivní."

  Váš případ nemohu s jistotou posoudit, protože neznám kompletní právní ujednání. Mohu Vás jen odkázat na to, abyste prostudovali dohodu o spolupráci a zvážili, jestli z ní vyplývá nezpochybnitelnost a okamžik nebo lhůta poskytnutí, viz znění ČÚS výše.

• Přijetí části výtěžku z veřejné sbírky

  30. 06. 2026

  Naše obec uzavřela s obecně prospěšnou společností smlouvu o poskytnutí části výtěžku z veřejné sbírky. Ve smlouvě je uvedeno, že částku musíme použít na tvorbu dokumentů v rámci projektové přípravy a realizací přírodě blízkých opatření, zahrnující protipovodňová, protierozní, retenční a další klimaticky a krajinářsky příznivá opatření. Také je tam datum, dokdy musíme peníze použít a zaslat vyúčtování. Já prosím o radu, na jakou položku k přijetí této "části finančního výtěžku veřejné sbírky" od obecně prospěšné společnosti mám zaúčtovat?

  Podle popisu se jedná o transfer s vyúčtováním. Příjmovou položku volíte podle právní formy poskytovatele. Jestli jako poskytovatel figuruje o.p.s., příjem zaúčtujete 231 MD/ 374 (472) D, RS odpa 3744, pol. 2321 (neinv.) nebo 3121 (inv.) podle toho, jestli projektová příprava je podkladem pro budoucí investici nebo neinvestici. Při podpisu smlouvy se mělo zaúčtovat 915/999, odúčtování při přijetí zálohy.

  Dále se postupuje jako u běžných dotací či jiných transferů určených k vypořádání - jestli letos vzniknou náklady, ale transfer se nevyúčtuje, zaúčtujete ve výši spotřebovaného příspěvku k 31.12. dohadnou položku 388/403 (672). Vyúčtování se zaúčtuje 344 MD/ 388 (672, 403) D a 374 (472)/ 344 D.

• Dotace

  30. 06. 2026

  Obec požádala SZIF přes MAS o dotaci na pořízení IM - robotickou sekačku.
  Dotace byla přiznána podpisem smlouvy 23.10.2025 ve výši 168 000,- Kč.
  Sekačka byla pořízena v 6/2026 za 211 000,- Kč a účtována na 042, následně na 022.
  Jak má, nebo mělo být správně účtováno o transferu, který teprve bude připsán na účet obce?
  

  Důležité je, že je transfer přiznaný, nehraje roli, jestli již fyzicky peníze přišly. K datu zařazení teď v červnu zaúčtujte dohadnou položku zápisem 388 MD/ 403 D v očekávané výši dotace. Pokud byste měli informaci, že z nějakého důvodu bude dotace nakonec nižší, máte to při určení výše dohadné položky zohlednit, na připsání peněz se ale nečeká. Dotaci zadejte na kartu sekačky, od července se začne odepisovat a ve výši "odpis krát transferový podíl" se účtuje rozpouštění dotace 403 MD/ 672 D.

  Vyúčtování dotace po zařazení se účtuje 346/388.

• Hřiště s vodními prvky

  30. 06. 2026

  Naše obec bude budovat hřiště s vodními prvky. První etapu - hřiště klasické, zařazujeme v květnu, protože je způsobilé k užívání a děti si tam již hrají. Vodní prvky ale ještě nebyly vystavěny. Rozhodli jsme se tedy rozdělit zařazení této akce k dvěma datům. Původní projektová dokumentace byla na obě části výstavby, ale zjistilo se, že nakonec je pro vodní prvky nevyhovující a proto se dělá nová. Je v pořádku, když zařazení takto rozdělíme s tím, že původní projektovou dokumentaci napočítám k první části a novou dokumentaci k části s vodními prvky? Zároveň prosím o radu, jak zaúčtovat vodní prvky, mohu dát celé jako stavbu na 021 nebo technologickou část (např. čerpadla, která budou hnát vodu do vystavěných koryt) musím vést na 022?

  Úplně nejpřesnější by bylo poměrnou část PD vztahující se k doposud nezrealizovaným vodním herním prvkům nechat na účtu 042 a zaúčtovat jako variantní řešení do ceny vodních prvků. Rozhoduje i důvod, proč je nevyhovující, předpokládám ale, že jste se rozhodli pro jiné řešení.

  U vodních prvků záleží na technickém provedení, odhaduju ale, že spíše se bude jednat o stavby (pevně a trvale umístěné) - do ceny dejte i související zařízení, pokud slouží čistě pro funkčnost prvků.

• Dohoda o narovnání

  30. 06. 2026

  Zřizovatel z důvodu ošetření sporných skutečností při vzdání se vedoucího pracovního místa ředitele školy připravuje uzavření dohody o narovnání mezi zřizovatelem, bývalým ředitelem a základní školou, dle které uhradí řediteli školy finanční kompenzaci (mimosoudní vyrovnání). Kompenzace dle návrhu dohody je poskytována výhradně za účelem narovnání sporných skutečností, nepředstavuje mzdu, plat, náhradu mzdy, ani jiné plnění za vykonanou práci. Kompenzace není poskytována za konkrétní období výkonu práce. Kompenzaci je povinna bývalému řediteli vyplatit škola. Lze prosím financovat vyplacení této kompenzace s předchozím souhlasem zřizovatele z rezervního fondu školy, případně z fondu odměn školy?
  

  Z účetního a daňového hlediska se prosím podívejte na nedávný dotaz z 21.6.2026:

  https://www.obecuctuje.cz/dotazy?hledat=dohoda+o+narovn%C3%A1n%C3%AD&jak=fraze

  Z hlediska použití fondů - u rezervního fondu - tam je to trochu problémové tím, že "další rozvoj" toto asi nebude (představivost mám velkou, ale toto asi nelze pod tento případ podřadit). Museli byste to "svést" na překlenutí dočasného nesouladu mezi náklady a výnosy (§30 odst. 2 písm. b) zákona 250/2000 Sb.), nicméně tady je to spíše záležitost trvalá. Když jsem žádali v minulosti MF, aby pojmy upřesnili, tak to pracovníci MF odmítli udělat. Za tohoto neutěšeného stavu, pokud si obě strany potvrdíte, že to chcete hradit z rezervního fondu, tak je to v pořádku (v zásadě Vy jako zřizovatel následně kontrolujete nakládání s fondy). Pravidla pro použítí rezervního fondu jsou v současné legislativě hodně nejasná a podle mne je velký prostor, jaká detailnější pravidla k tomu stanoví zřizovatel (pokud něco stanoví).

  Fond odměn - tam bych to nedoporučoval. Viz §32 odst. 3 vymezující, na co lze čerpat:

  a) na odměny - toto určitě není odměnou zaměstnanci

  b) na překročení případného překročení stanoveného objemu prostředků na platy - jenže zároveň v té dohodě konstatujete, že to není mzda, plat...

  Takže z fondu odměn bych to nedoporučoval krýt. Tam je to vymezení v zákoně striktnější a myslím si, že se tam s tímto případem čerpání nevejdete.

• Vztah zřizovatele a PO

  30. 06. 2026

  Obec předala ZŠ a MŠ drobný majetek na účtu 028 do správy. Ten jsem vyřadila z majetkové evidence a celkovou částku z předávacího protokolu zaúčtovala na účet 909. Pro inventarizaci účtu 909 k 31.12. mi ze školy budou předávat jen celkovou částku majetku nebo soupis předaného majetku (vyřazovat majetek můžou jen se souhlasem zřizovatele)? K účtu 909 si přikládám seznam majetku podle předávacího protokolu. Převod do správy popíšu do Přílohy část A.3.

  Postupujete správně. Účetně při svěření vyřazení 088/028 a zaevidování svěřeného majetku 909/999. V Příloze závěrky je vhodné informaci uvést i přímo k dané položce rozvahy, do části E.1., pro DDHM např. takto:

  -         k položce A.II. 6 - meziroční úbytek drobného dlouhodobého majetku je spojen mimo jiné se svěřením majetku příspěvkové organizaci „ZŠ a MŠ“. Pořizovací hodnota svěřeného majetku je x Kč.

  Pokud oceňujete svěřený majetek na účtu 909 pořizovací cenou, tak se DDHM/ DDNM na tomto účtu zachytí. U drobného majetku by nedošlo k zachycení, kdybyste svěřený majetek evidovali v ZC, protože ZC je u účtu 028 a 018 nula.

  K inventarizaci můžete využít tento náš vzor:

  https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?stitky[0]=2&hledat=UZ+2019,+PO

• ÚZ u transferů

  30. 06. 2026

  Při účtování transferů mě zaráží, že u některých transferů kolegyně, která účtuje výdaje, neoznačuje výdaj ÚZ, zdrojem, nástrojem. Je to vždy na pokyn příslušného referenta z investic, který dotaci zařizuje. Celkové výdaje na projekt poznáme podle jiného značení ORG, ORJ, ale ÚZ tam není. To existují dotace, kde je povinné uvádět ÚZ, zdroj, nástroj pouze u přijaté dotace a výdaje se označovat nemusí? Nebo účtujeme špatně? Např. jsme takto účtovali bez označení výdajů u dotace na fotovoltaiku (ÚZ 15501, nástroj 148, zdroj 5), dokonce nám před pár dny proběhla kontrola od poskytovatele (MŽP) a žádnou výtku k účtování neměli. Pokud je to v pořádku, kde jako účetní zjistíme, že výdaje označovat ÚZ máme či ne?

  Označovat ÚZ se má vždy příjem dotace od poskytovatelů dle číselníku MF:

  https://mf.gov.cz/cs/ministerstvo/informacni-systemy/ciselnik-ucelovych-znaku

  Ve výši přijaté dotace se mají značit i způsobilé výdaje. Vlastní podíl na celkových způsobilých výdajích se ale ÚZ neoznačuje, tam se používá jen interní značení - org, orj apod. Když je dotace s podílem EU či plně z EU, kromě ÚZ se používá ve výši dotace i nástroj a zdroj; vlastní podíl se v takovém případě značí nástrojem a zdrojem 1. Nezpůsobilé výdaje se neznačí.

  Je možné, že jste postupovali správně - hovoříte o celkových výdajích, ty se ÚZ neznačí, když není dotace 100 %. Značí se viz výše - ÚZ jen do výše dotace. Problematiku značení máme vysvětlenou ve videích k transferům, komplexní postupy najdete např. i v e-learningovém kurzu Transfery.

  Jsou i další pravidla, např. zahraniční transfer se naopak neznačí ÚZ, když nejde přes veřejný rozpočet, ale jen nástrojem a zdrojem 5. Zde se vychází primárně z metodiky k NZÚZ:

  https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?stitky[0]=6&hledat=RS+-+metodika+n%C3%A1st

  Jestli ale obecně neznačíte výdaje NZÚZ, tak to dobře není.

• Systém měření tepla

  30. 06. 2026

  Město si objednalo systém na měření spotřebovaného tepla v obecních bytech. Bylo namontováno 62 snímacích karet na radiátory za á 5324Kč ( celkem 30553,60 Kč).
  K tomu se instalovaly na chodbách dva převodníky které snímají a odesílají data za 14 784 Kč.
  Jak to máme zařadit do majetku?
  1) jako soubor a technické zhodnocení budovy za 45 337,60 Kč?
  2) karty jako materiál do spotřeby a převodníky jako zařízení na 028/0100?

  Domníváme se, že právně je to součást stavby, tzn. kompletně jako TZ bytového domu. Faktura 042/321, úhrada s RS 3612 6121, zařazení 021/042, zvýšení ceny budovy.

• Smlouva o zřízení služebnosti - obec povinná

  30. 06. 2026

  Zastupitelstvo obce bude schvalovat smlouvy o zřízení služebnosti, kde obec vystupuje jako povinná. Do 30 dnů od podpisu smlouvy bude podán návrh na vklad do KN, následně do 30 dnů od doručení vyrozumění KÚ o provedení vkladu je obec povinna vystavit fakturu. Kdy nastane OUÚP a kdy DUZP?

  Nejste plátci DPH, takže DUZP řešit nemusíte. Z hlediska OUÚP řešíme okamžik poskytnutí služby - plnění. VB vzniká právně až zápisem do KN, při podání návrhu na vklad právně neexistuje, proto se přikláníme k tomu účtovat předpis 311 MD/ 602 D ke dni oznámení o vkladu do KN. Příjem 231 MD/ 311 D, RS odpa 3639 nebo konkrétnější, pol. 2119. Pozemky, které jsou nově zatížené VB analyticky oddělte podle vašeho postupu.