Dotazy

• Oprava herních prvků ve výpůjčce

  05. 11. 2025

  Potřebujeme poradit v této záležitosti: v letech 2005 - 2006 byla provedena úprava zahrady MŠ, která zahrnovala úpravu terénu, výsadbu stromů a instalaci herních prvků dětského hřiště. Na tuto akci obec přijala investiční dotaci z MMR, kterou dosud odepisuje. Tato akce byla zařazena do majetku tím způsobem, že jako technické zhodnocení navýšila cenu budovy MŠ (v majetku nejsou zavedeny jednotlivé prvky).
  Nyní řešíme nutnost výměny dřevěných konstrukcí prvků dětského hřiště. Mám před sebou cenovou nabídku na 1 prvek v částce 27 830,- Kč na „kompletní výměnu dřevěné konstrukce závěsné houpačky“. Jak správně tuto opravu/investici/technické zhodnocení účtovat? A ještě poddotaz – má o těchto opravách (výměnách prvků) účtovat a platit je obec jako zřizoval nebo příspěvková organizace, která je má ve výpůjčce? Dle smlouvy o výpůjčce má vlastní opravy a údržbu zajišťovat vypůjčitel (což je škola) a prostředky mu poskytne půjčitel (což je obec). Neustále se to tu řeší a jednou je to tak a podruhé tak, tudíž nedokážeme predikovat, co vlastně nastavit do daného roku do rozpočtu.

  Majetkově to nemáte nastaveno správně. Mělo by dojít k samostatnému vyčlenění herních prvků ze stavby (budovy) školy. Takto se prvky i špatně odepisují jako součást stavby s dlouhou životností. Pak se s nimi bude dát odděleně nakládat - když se zcela odstraní, vyřadit je, když se vymění na nich jen část, účtovat o opravě. 

  Bylo by vhodné dohledat původní prvky a přeúčtovat je majetkově samostatně. Pokud dohledáte jejich ocenění... U houpačky záleží, jak je původní evidována. Když celá jako součást stavby, tak by se měla celá z karty budovy vyřadit jako vyřazení části stavby včetně poměrné výše oprávek a účtovat o pořízení nové stavby s tím, že jestli z původní houpačky něco zůstalo (např. samotná houpačka), tak ta by se měla přeřadit z karty stavby na kartu nové konstrukce. Může to být ale postup neefektivně pracný, záleží jaká je PC a ZC zbytku houpačky, který se nebude vyměňovat. O opravě ale u nové konstrukce nedoporučuju účtovat, když se vyměňuje podstatná část herního prvku, protože když máte původní houpačku nesprávně evidovanou, tak účtováním o nové stavbě to alespoň trochu začnete napravovat. 

  Ohledně financování oprav je to podle všeho jen o nastavení administrativních pravidel. Když nejde o peníze, ale vždy to hradí obec jako zřizovatel, tak je na vás zvážit, zda je lepší si tím pádem i opravy zařizovat, vybírat dodavatele, nebo to chcete přenést na PO, když smluvně máte takové ujednání. Tady je to na vzájemné dohodě s tím, že vy jako zřizovatel sice s PO chcete vycházet, ale na druhou stranu máte pravomoc toto rozhodnout. 

• Mokřady

  05. 11. 2025

  V jednom dotazu jsem už odpověď našla, ale raději si to chci pojistit, jelikož od samého začátku jsme měli dvě akce "Mokřady I." a "Mokřady II." Bohužel zatímco u mokřad I. bylo zabudování dřevěných prvků do země vč. dřevěného chodníku apod., tak ta druhá je spíše přírodní, jenže jsem nastavila od začátku, že jde o investiční akce 6121 s účtem 042.
  
  Oficiálně mi kolegyně napsala tento popis k mokřadům II.:
  - Mokřady II.- podle historických pramenů i současných map je zřejmé, že v nevyužívané lokalitě parcela p.č. 1302/6 se drží voda a je ideální pro vybudování mokřadů s tůněmi. Vše zcela přírodní, bez mobiliáře . Plocha se sanovala – odstranily se reduální rostliny, odvezly se černé skládky, odstranily se některé náletové dřeviny. Vysadily se keře s jedlými plody, vrby smuteční i košikářské. Pěšinky budou pouze prošlapané. Nic se nestavělo a nebudovalo. Upravily se tůně a vysela se tráva. Vše zapadlo do volné přírody.
  
  Takže jen se chci ujistit tedy, že dle vašeho názoru u jiného dotazu k mokřadům a tůním, tady jde spíš o neinvestiční akci. (můžete mi prosím poradit z čeho hradit a jak zaúčtovat?:
  1. sanace území a budování tůní
  2. výsadba stromů
  3. výsadba keřů
  4. výsev trávníku

  Ono to zde není vyloženě jen o hledisku, zda bylo nebo nebylo něco zabudováno do země. Ze stavebního hlediska tam mohu proběhnout technické rekultivace spočívající v terénních úpravách. Pokud došlo u mokřadů k jejich hloubení, zpevňování břehů a jiným podobným úpravám, účtují se tyto zásahy jako stavba. Například i dřeviny zpevňující břehy do toho pak lze započíst.

  Může v tom být částečně i biologická rekultivace - nezávislé osázení zelení, to by byla neinvestice.

  Možná je to proto v určitém rozsahu kombinace - část technické rekultivace (investice - stavba) a část biologické rekultivace (neinvestice - služba).

  Podle popisu a závěrečného shrnutí jste tam vybudovaly tůně, pak i související zeleň zpevňující břehy jsou součástí této investice. Neinvestiční opravdu jen nějaká samostatná zeleň nezávislá na tůních (osev louky apod.).

• Úvěr a rozpočet

  05. 11. 2025

  Prosím radu ohledně sestavení rozpočtu na rok 2026 a zapojení úvěru. Máme schválenou investiční akci "SPORTOVIŠTĚ" - výběrové řízení na zhotovitele bude probíhat v lednu. Do rozpočtu na rok 2026 bychom chtěli již výdaj na sportoviště rozpočtovat a zároveň bychom chtěli již rozpočtovat financování tohoto projektu úvěrem - nemáme ale smluvně zajištěný. Sportoviště budeme tedy realizovat pouze, pokud budeme mít úvěr, jinak ne. Finanční prostředky naspořené sice máme, takže bychom mohli z vlastních prostředků sportoviště zaplatit, ale nechceme si o tolik zkrátit úspory. Bylo by možné zapojit výdaj i úvěr do rozpočtu, tak abychom neporušili zákon? Náš návrh je, že by v prosinci zastupitelstvo schválilo úvěr - zatím ale bez smlouvy o úvěru(souhlas s převzetím úvěru od NRB - musí být součástí žádostí úvěru) a rozpočet - na výdajové stránce sportoviště a ve financování příjem úvěru s podmínkou, že pokud město nezíská úvěr, tak nebude výdaj realizovaný. Nebo místo financování úvěrem dát do rozpočtu financování z prostředků naspořených z minulých let a když úvěr bude schválen bankou, tak změnit financování na úvěr? Nevím, zda by nám ale takto rozpočet prošel, protože by se nám financováním z vlastních prostředků o dost snížil stav na BÚ.

  Je důležité mít to hlavně právně zajištěné s dodavatelem - aby bylo jasné, že nemáte povinnost uzavřít v rámci výběrového řízení smlouvu o dílo případě, že nebudete mít zajištěný úvěr, pokud je to takto záměr a úvěrová smlouva nebude uzavřena do doby zahájení výběrového řízení. 

  Pokud jde o pointu dotazu, tak tam vám mohu odpovědět citací § 4 odst. 5 zákona č. 250/2000 Sb.:

  "Rozpočet může být schválen jako schodkový jen v případě, že schodek bude možné uhradit

  a) finančními prostředky z minulých let, nebo

  b) smluvně zabezpečenou půjčkou,5) úvěrem,6) návratnou finanční výpomocí nebo příjmem z prodeje komunálních dluhopisů územního samosprávného celku (dále jen "návratné zdroje")."

  Musí dojít nejprve ke schválení úvěrové smlouvy v ZO, následně k jejímu uzavření a teprve poté můžete úvěr rozpočtovat.

  Je zde i věcně odpovídající, abyste výdaj zapojili v rámci rozpočtového opatření až příští rok, když je předpoklad realizace jen pokud získáte úvěr.

  Chápu, že časově tam mohou vznikat prodlevy, ale je to pro vás i právně jistější, když není vůle hradit to z úspor. 

• Úvěr/leasing

  05. 11. 2025

  Pořídili jsme traktor financovaný Leasingem České spořitelny. V malém TP je obec provozovatelem, Leasing České spořitelny je vlastník. Fakturu dodavateli uhradila spořitelna, my budeme splácet. Podle předchozích dotazů jsem našla, že pokud jsou zvlášť vyčísleny úroky, jedná s o obchodní úvěr a budu účtovat na 451. Ve splátkovém kalendáři mám vyčísleny úroky, povinné ručení a pojištění. Celou částku mám teď na účtu 052, do majetku zařadím až po splacení nebo podle předávacího protokolu nyní? Od příštího měsíce budu účtovat pouze splátky 451/231 a úroky 562/231?

  Leasingová společnost nabízí oba instituty - obchodní úvěr i finanční leasing. Takže je to přesně ten případ, který popisujeme v dotazu z 6.11.2024, který máte asi na mysli. 

  Pokud je to právně obchodní úvěr - aby vlastníkem byla společnost, musela v takovém případě být uzavřena smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva - má se to účtovat tak, jak navrhujete. Nesmí být sjednáno nájemné s právem koupě, to by byl finanční leasing.

  Účtu 052 zde moc nerozumím - peníze jste neplatili, tzn. faktura se měla účtovat rovnou 042/321 a úhrada z úvěru 321/ 231 + RS. I kdyby byla vystavena zálohová faktura, tak tam není technicky přesné účtovat předpis 052/321, ale v rámci jednoho měsíce to případně nevadí, museli byste v tomto případě (když jste zálohu neplatili) stejně přeúčtovat při vyúčtování 042/052.

  Přijetí úvěru na pol. 8123 a splátky na pol. 8124 rozpočtujte, jinak není co jiného účtovat - jen splátky a úroky, jak uvádíte. 

• Dotace - předání ZŠ

  05. 11. 2025

  Z dotace MMR jsme pořídili vybavení do ZŠ. Drobný majetek byl pořizován už v srpnu a účtován 028/088 a 902/999 a zařazen do majetku. V září bylo dodáno a zaplaceno investiční vybavení a zaúčt. 022/042 a ještě v tomto měsíci ZO schválilo převod majetku na ZŠ. Předání drobného majetku škole jsem zaúčtovala 088/028, 999/902 a inv. 401/022 a od října by investiční majetek měla odepisovat škola. Došlou dotaci jsem zaúčtovala -/4116 a -/4216 /374. Odúčtování z podrozvahy 999/915. Proúčtování inv. části dotace 388/403, ZVA 346/388 a 374/346 a neinvestiční část dotace 374/672. A jak mám účetně předat investiční dotaci ZŠ, aby mohli odepisovat inv. část dotace? 403/?

  Příjemcem dotace je podle všeho obec. Trochu mě mate znaménko minus před položkami 4116 a 4216, asi je to myšleno jako pomlčka, protože příjem dotace se má zatřídit na MD těchto položek v kladné hodnotě. Ostatní účtování vypadá naprosto v pořádku.

  Dotaci PO nebude přeposílat, to je vám asi jasné, jen se předá účetně, zápis předání je 403/ 401. Mělo se předat již v září, správně by PO měla zadat dotaci na karty majetku tak, aby od října začali spolu s odpisy rozpouštět dotaci. PO přijme opačným zápisem 401/ 403 (vždy tvar MD/D, ale to podle všeho víte).

  Jediný otazník je za mě u neinvestiční dotace - samozřejmě na investiční majetek se investiční dotace zobrazí na účtu 403, neinvestiční dotace na drobný majetek (902,088) se zaúčtuje na účet 672. Pokud by v tom byly ale nepřímé výdaje, tak nepřímá dotace by se měla zaúčtovat podle druhu nepřímých výdajů - nepřímá dotace na neinvestiční nepřímé výdaje na účet 672, nepřímá dotace na investiční nepřímé výdaje na účet 403. Většinou jsou to nějaké společné výdaje typu výběrové řízení, kde by účtování nepřímé dotace mělo sledovat osud účtování těchto výdajů. 

• DPH - dětská skupina

  04. 11. 2025

  Mám otázku k dotazu z 17.10.2025 bodu č.2-dětská skupina.
  Budova slouží jako hasičská zbrojnice, je zde jeden byt a v části nebytových prostor má být nově dětská skupina.
  Faktury na stavební práce mají být vystaveny v režimu PDP a daň (21%) odvede obec? Zatím jsme u majetku neurčili jestli bude v obchodním majetku. Je vhodnější vložit do obchodního majetku nebo nechat mimo?
  Rekonstruována bude celá budova vč. venkovních prostor. Máme požádáno o dotaci, DPH je neuznatelné. Blíží se podpis smlouvy na stavební práce a nevím jaký režim fakturace DPH použít, co bude pro obec vhodnější?

  Musíme si prvotně rozebrat, jaké zde jsou aktivity (v daném objektu) - pokud správně chápu - případně nám to ještě doupřesněte:

   - část hasičská zbrojnice - ta slouží mimo ekonomickou činnost (alespoň předpokládám)

  - byt - předpokládám pronájem bytu - tedy povinně osvobozeno bez nároku na odpočet DPH (§56a)

   - dětská skupina - činnost od DPH osvobozená bez nároku na odpočet (§57).

  Tedy máte ten objekt asi částečně k ekonomické činnosti a částečně mimo ekonomickou činnost. Je proto na Vašem rozhodnutí, zda objekt vložíte do obchodního majetku. Nicméně pokud se rozhodnete objekt do obchodního majetku vložit, tak stejně při výše uvedených činnostech nebudete mít jakýkoliv nárok na odpočet DPH. Takže na Vašem místě bych to klidně nechal mimo obchodní majetek, fakturaci s dodavatelem sjednal včetně DPH - bude to pro Vás jednodušší.

  A jen podotýkám, že pokud by tam byla jen dětská skupina a byt - potom by to bylo celé k ekonomické činnosti, vložení do obchodního majetku by bylo povinné. V takovém případě povinně PDP režim fakturace u stavebních prací - ale stejně byste byly bez nároku na odpočet DPH.

• PGRLF pořízení traktoru

  04. 11. 2025

  Prostudovala jsem dotazy týkající se PGRLF, ale není mi jasné jak mám účtovat o výši úvěru?
  Obec pořídila traktor a vlek v hodnotě 1.105.000 Kč bez DPH. Obec je plátce a bude si DPH uplatňovat. DPH v částce 232.050Kč – obec zaplatí dodavateli jen DPH a doplatek faktury.
  Obec uzavřela smlouvu o poskytnutí úvěru ve výši 1.000.000 Kč, zároveň uzavřela smlouvu poskytnutí podpory ve formě snížení jistiny v částce 400.000Kč.
  Nevím, jestli účtovat celou částku úvěru(1.000.000Kč), nebo jen částku sníženou o jistinu tedy částku 600.000Kč kterou budeme splácet 24 měsíců?
  Doplatek bude faktura bez DPH 1.105.000Kč – celá výše úvěru 1.000.000Kč? =105.000Kč
  
  Účtovala bych takto
  Úhrada daně:
  343/321 232.050 Kč
  321/231 5362(pol.) 6399(par.) 232.050 Kč
  Předpis FA: 042/321 1.105.000Kč
  Podpora PGRLF předpis 344/403 tady nevím 600.000Kč??
  Zápočet 321/344 600.000Kč
  Čerpání úvěru 321/281 6123 600.000Kč
  Doplatek rozdílu ve faktuře 321/231
  
  Zařazení do majetku
  022/042 1.105.000 Kč (částka bez DPH)

  Věcně je to tak, že PGRLF zaplatí dodavateli 1 mil. Kč, z toho 600 tis. Kč je konečná výše úvěru, 400 tis. Kč je podpora (transfer), který snižuje úvěr. Vy doplatíte dodavateli zbytek faktury nad částku 1 mil. Kč.

  Podporu předepíšete 344/403 ve výši 400 tis. Kč - to je částka, kterou vám "darují" s tím, že o to sníží částku úvěru. Zápočet 321/344 budete účtovat také v částce 400 tis. Kč. 

  Jestli je splatnost úvěru do jednoho roku, pak je zápis 321/281 v pořádku. Jinak účet 451. Ostatní zápisy máte dobře. 

  Nezapomeňte rozpočtovat přijetí úvěru na položky 8113 a splátky na 8114 (jestli je to opravdu úvěr krátkodobý, jinak k účtu 451 položky 8123 a 8124). Před uzavřením úvěrové smlouvy má dojít k jejímu schválení v ZO. 

  K datu zařazení nezapomeňte výši podpory 400 tis. Kč zadat jako transfer na kartu traktoru a rozpouštět ho do výnosů proti odpisům, jako u běžného investičního transferu.  

• Odpočet u kanalizace pořízené z dotace

  04. 11. 2025

  Chtěla bych si ověřit, zda uvažuji správně u teoretického příkladu.
  Kanalizace za 100 tis. 70 % je z dotace 30 % z vlastních zdrojů, případně úvěru.
  
  1) Obec není plátce DPH.
  Obec zaplatí jako neplátce cenu s DPH, takže 30 % činí 121 tis – 36.300 kč, a zbytek 70 % bude z dotace tedy 84.700 Kč. Takže tady celkově zaplatí 36.300 Kč.
  
  2) Obec je plátcem DPH, vlastní i provozuje kanalizaci a je vložena do obchodního majetku.
  Dotace je ve výši 70 %, takže obdržíme pouze z ceny bez DPH, takže 100 tis * 0,7 = 70 tis. Kč.
  My jako obec musíme zaplatit 30 % z ceny – tedy 30 tis + DPH ve výši 21 %, takže 21 tis Kč.
  Uplatnit si můžeme ale pouze z toho z vlastních zdrojů a ne z dotace, takže si můžeme uplatit. a z toho si můžeme uplatnit plný odpočet výši 21 % z 30 tis. takže 6,3 tis. Kč. Ve výsledku tedy zaplatíme jako obec po uplatnění odpočtu 30 tis + 21 tis – 6,3 tis Kč = 44,7 tis?
  
  Pokud počítám správně, tak mi vyplývá že pokud to jde je lepší být raději neplátcem DPH pokud je kanalizace financována z dotace.

  Já bych nyní zůstal v rovinně Vašeho teoretického příkladu. Budeme vycházet z toho, že kanalizaci jen provozujete a máte ji výhradně ke zdaňované činnosti (výběr stočného). Pokud se stanete plátcem DPH, tak potom v této variantě máte plný nárok na odpočet DPH - tedy jak z části financované z vlastních zdrojů, tak i z dotace.

  Takže skutečně ve variantě neplátce DPH financujete z rozpočtu obce 36 300 Kč.

  Pokud jste ale plátce, tak bude situce taková, že dostanete dotaci 70 000 Kč + uplatníte plný odpočet DPH - tedy 21 tis. Kč. Takže z vlastních zdrojů zaplatíte pouze 30 000 Kč - což je o 6 300 Kč méně než ve variantě neplátce.

  Fakticky platí, že tady šetříte potenciálně DPH z vlastního spolufinancování. A máte pravdu v tom, že čím je podíl dotace na investiční akci vyšší, tím je nižší případná úspora.

  A jen upozornění na závěr - v praxi nám do toho mohou ještě vstupovat situace, kdy není plný nárok na odpočet DPH (protože je třeba část používána mimo ekonomickou činnost) - no a to potom ještě musíme zohlednit do konkrétního výpočtu.

  Nicméně principielně je to tak, jak jsme si to popsali výše.

• FVE

  04. 11. 2025

  V příštím roce plánujeme výstavbu FVE, která bude umístěna na budově čističky odpadních vod. Můžu si ji do rozpočtu zadat na par.2321/6121?
  Budu ji účtovat jako zhodnocení majetku nebo samostatný majetek? A mohu si při výstavbě uplatnit odpočet DPH? Předpokládáme, že všechnu elektřinu spotřebujeme sami, ale na případné přebytky již máme připravenou smlouvu s firmou ČEZ, jak to tam bude s DPH?

  Účetně souhlasím s variantou TZ budovy, RS máte správně. 

  Pokud tu elektřinu spotřebujete jen k činnosti, která souvisí s čištěním odpadních vod a je to u Vás činnost, kde máte plné nároky na odpočet (tedy je to jen ke zdaňované činnosti) a přebytky budete prodávat ČEZu, potom souhlas s tím, že to máte jen ke zdaňované činnosti a měl by být plný nárok na odpočet DPH. Fakturace přetoků na ČEZ by se dělala v režimu přenesené daňové povinnosti (dodávka energie obchodníkovi s energiemi) - ř. 25 přiznání.

   

• Kauce

  04. 11. 2025

  Od nového roku budeme vždy od nájemníků, kteří si pronajmou sál např. na oslavu vybírat kauci ve výši 20 tis. Z této kauce bude poté odečten skutečný nájem a zbytek bude vrácen zpět nájemci po skončení akce. Prosím o radu o účtování a jak to bude v tomhle případě s DPH.

  Přijatou kauci zaúčtujte 231 MD pol. 8901/ 378 D. Ještě není vyčísleno plnění, tak DPH neodvádíte (možná budou následně vyúčtovány i energie, které by měly být součástí zdaňovaného nájemného).

  V okamžiku, kdy vyčíslíte plnění, předepíšete pohledávku 311 MD celá částka/ 603 D základ daně nájemné, 602 D základ daně případné oddělené služby, 343 D DPH. 

  Kauci započítáte 378 MD/ 311 D, zbytek vrátíte 378 MD/ 231 D pol. 8901.

  V RS je dobré to zobrazit proúčtováním 231 MD pol. 2132, případně 2111 služby pokud jsou oddělené (odpa budovy, např. 3319 KD)/ 231 D pol. 8901. Zápočet se v RS zobrazovat nemá, ale toto je ve výsledku použití kauce na nájemné. 

• Ekonomická, hospodářská činnost a obchodní majetek

  04. 11. 2025

  Měla bych dotaz týkající se rozdělení hospodářské a hlavní činnosti a s tím související označení obchodního majetku.
  Jsme malá obec. Zatím máme vše evidované jako hlavní činnost a předpokládám, že ještě rok budeme neplátci DPH.
  V souvislosti s obchodním majetkem bych si chtěla ověřit, zda musíme vést obchodní majetek i když máme jen hlavní činnost?
  Dále zvažuji, zda máme v pořádku všechny činnosti vedené jako hlavní a zda by neměla být z toho nějaká hospodářská?
  V rámci hlavní činnosti máme ekonomickou činnost u těchto činností:
  1)pronajímáme jeden bytový dům, kde je 6 bytů.
  2)V budově občanského centra, kde sídlí úřad, knihovna, družina, pronajímáme 5 komerčních objektů a dále zde pronajímáme sál na krátkodobé pronájmy i využíváme k obecním akcím a půjčujeme seniorům zadarmo.
  3)Vlastníme hřiště, kde je víceúčelové hřiště volně dostupné pro veřejnost, a k tomu nově pronajímáme tenisové kurty pro veřejnost za hod. nájemné.
  4)vybíráme stočné u kousku kanalizace (pár objektů. Celková kanalizace se bude teprve stavět v následujících 2-3 letech, kde budeme potom provozovatel i vlastníkem, takže budeme vybírat od všech stočné
  5)vlastníme budovu – kde máme příjmy z pronájmu, je tam obchod s potravina, dále tam máme Poštu partner-jsou zde příjmy z pošty a Sazky a třetí část budovy slouží pro nás jako sklad.
  6) Drobné nepravidelné činnosti – příjem za vylepení reklam. plakátů, půjčení party stanu, prodej. Stánků.

  Co se týče evidence obchodního majetku, to se týká plátců DPH. Máme k tomu manuál z 2.12.2024 na tomto odkazu:

  https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?jak=fraze&hledat=Manu%C3%A1l%20k%20DPH%20-%20dopln%C4%9Bk

  Prostudujte si to, kdyby se vás plátcovství začalo týkat, máme v sekci DPH i manuál pro začínající plátce. Dokud nejste plátci DPH, nemusíte obchodní majetek řešit.

  I pokud plátci budete, tak do obchodního majetku lze vkládat i majetek určený pro hlavní činnost.

  Hlavní a hospodářská činnost je jiná kategorie, to je hlavně o způsobu účtování. Je pravda, že ve VHČ se tradičně vedou činnosti provozované za účelem zisku, ale není předpisy stanoveno povinnost pro obce nějaké konkrétní činnosti ve VHČ vést, je to vždy o rozhodnutí orgánu obce. Zákonně je na některé činnosti nutné mít např. živnostenský list, ale i pak to neznamená povinnou evidenci ve VHČ.

  Vše, co vyjmenováváte můžete klidně nadále vést v hlavní činnosti. Hospodářská činnost může být výhodná u rozsáhlejšího podnikání, kde pak může být snadnější vést to mimo rozpočet. Například u pronájmu bytů MF dalo i stanovisko, že by to mělo být součástí hlavní činnosti a tedy i rozpočtu, v logice služby občanům. 

  Z hlediska DPH je ale určitě potřeba hlídat z uvedených plnění obrat, opět k tomu máme manuál. 

• Dotace MMR (IROP) - uznání odvolání

  03. 11. 2025

  Na základě rozhodnutí MMR (IROP) z roku 2023 jsme získali finanční prostředky na rekonstrukci MŠ. Rekonstrukce stavby proběhla 2023-2024. Ke kolaudaci došlo v prosinci 2024, vynaloženou částku na rekonstrukci jsme proúčtovali 021/042, transfer spočítán na 33,3 mil Kč, 388/403, v kartě majetku vše zavedeno, odpis od 1/2025 vč. rozpouštění transferu. Koncem roku 2024 jsme podali 3. žádost o platbu. V únoru 2025 jsme obdrželi informaci, že v rámci 3. žádosti o platbu neobdržíme část dotace za výdaje vztahující se k pořízení nového plynového kotle a jeho rozvodů, došlo ke krácení dotace a obec obdržela o 0,8 mil. Kč méně, tj. 32,5 mil. Kč. Obec se k IROPu odvolala. Počátkem října 2025 přišlo vyrozumění o oprávněnosti našeho odvolání a uznání dotace ve výši 0,7 mil. Kč. Částka byla sice ponížena o 0,1 mil. Kč, nicméně rozhodná výše dotace 0,7 mil. Kč uznána a již ministerstvem zaslána na náš účet v říjnu 2025.
  Musím učinit opravu v kartě majetku a rozpouštět přiznaný transfer ve výši 0,7 mil. Kč až od října 2025 (rozhodnutí o oprávněnosti odvolání) nebo postačí interním dokladem proúčtovat pouze v účetnictví (viz níže). Bez zásahu do karty majetku.
  K 31.12.2024 proúčtováno 33,3 mil Kč, 388/403.
  ZVA - proúčtováno ve výši 33,3 mil. Kč, 346/388.
  Dotace připsána na účet v celkové výši 32,5 mil. Kč, 231/346.
  V říjnu 2025 proúčtována částka ve výši 0,7 mil. Kč, 231/346 a zároveň 0,1 mil. Kč D 346 / D 672 mínus 0,1 mil. Kč.
  Zdroj je v pokynu k platbě uveden 4100000, UZ 17084 a 17518.
  Nejsem si jistá, že jsem postupovala správně.

  Vzhledem k tomu, že došlo k odvolání proti stanovené výši dotace, které nakonec bylo uznáno, nechte dotaci v majetku tak, jak máte, nezasahujte na kartu majetku. Ono totiž i kdyby odvolání neuznali, pak byste stejně na kartě majetku výši dotace neměla měnit, rozdíl by se dle předpisů měl zaúčtovat jednorázově do výnosů. Takže váš postup je naprosto v pořádku.

  Výše dotace na kartě majetku by se teoreticky dala opravit jen v případě, kdy by odvolání neuznali a rozdíl od dohady tak byl 800 tis. Kč  - tam se pak případně dá uvažovat u větších vratek o odchylce od metody, ale když je nakonec vratka "jen" 100 tis. Kč, řešit to nemusíte. 

  Účetně mělo být zobrazeno riziko krácení dotace, viděla bych to na podmíněný závazek v podrozvaze, když byla předepsána pohledávka na účtu 346 ve vztahu k prostředkům, které byly předmětem sporu. Ale to už zpětně neřešte, můžete to nechat, jak máte.

• Pozemky a DPH

  03. 11. 2025

  Město prodává pozemky na stavbu rodinného domu formou Smlouvy o smlouvě budoucí za zvýhodněnou cenu. Ale tyto pozemky nejsou vedeny jako stavební pozemky, stavebním pozemkem se stanou až po kolaudaci domu, bude tento prodej také zatížen DPH?

  Pro účely DPH vůbec není rozhodující, jak jsou pozemky vedeny v katastru nemovitostí. Pokud budete mít tedy pozemek (který není ve funkčním celku se stavbou), který nyní není stavebním pozemkem z hlediska katastru nemovitostí, nicméně je zastavitelný (zde to asi vyplývá přímo i z podmínek smlouvy, že je určen k zástavbě), bude dost pravděpodobně daní zatížen, protože naplním definici stavebního pozemku ve vztahu k DPH.

  Aby tam nebylo DPH, tak bych jedině musel dovodit, že obec při prodeji nejedná jako osoba povinná k dani (to je to, co vysvětluji v Manuálu k DPH č. 2 a dále v Manuálu k převodu nemovitostí).

  Nicméně pokud by to byly pozemky, které jste třeba zasíťovali, tak se není vůbec o čem bavit - skončíme v režimu "stavební pozemek z pohledu DPH" = 21 % daň.

  A pozor ještě na DUZP - to by mělo nastat již okamžikem, kdy pozemek předáte k užívání druhé straně (zde že může stavět), což dost možná nastane již v návaznosti na podpis smlouvy o smlouvě budoucí.

• Záměr obce prodat stavební pozemek

  03. 11. 2025

  V roce 2023 vyvěsila obec záměr prodat 4 stavební pozemky. Tři se prodaly ještě v roce 2023 a jeden zbyl. Teď máme zájemce o koupi. Dotaz zní - zda znovu musíme vyvěšovat záměr.

  V zákoně o obcích není stanovena časová hranice, výklad k tomu najdete v metodice MV č. 7.2, odkaz:

  https://mv.gov.cz/odk2/clanek/metodicke-materialy-odk.aspx

  Tato otázka je řešena na str. 53. Závěr je takový, že pokud ode dne sejmutí záměru do doby rozhodování o prodeji uplynulo více než 6 měsíců, musí být prokazatelné trvání záměru obce majetek prodat, např. ponecháním záměru alespoň na elektronické úřední desce, jak se píše v metodice (viz její citace na závěr odpovědi). Existuje k tomu i soudní výklad, kde je stanovena maximální uznatelná hranice 2 roky. Ve vašem případě proto určitě doporučuju záměr raději znovu vyvěsit - viz soudní judikatura úplně na konci.

  Přikládám k tomu výklad z metodiky: 

  Odlišnou otázkou však je, jak dlouhá doba může maximálně uplynout mezi sejmutím záměru z úřední desky a navazujícím rozhodováním obecního orgánu o uzavření smlouvy. Zákon výslovně neukládá, aby byl záměr zveřejněn až do rozhodnutí o zamýšlené dispozici, a nelze tedy vyloučit jeho dřívější sejmutí. Doba mezi sejmutím a rozhodováním by však neměla být s ohledem na konkrétní povahu zamýšlené dispozice nepřiměřeně dlouhá. Současně je třeba, aby po celou tuto dobu byla dovoditelná trvající vůle obce uskutečnit příslušnou majetkovou dispozici. Akceptovatelná doba mezi zveřejněním záměru a rozhodnutím proto musí být posuzována především z hlediska předmětu konkrétní zamýšlené dispozice (charakter nemovitosti, právní složitost, význam dispozice pro obec, optimalizace „výnosu“ pro obec, jednání se zájemci, kteří podali nabídku apod.). Přitom nelze zapomínat ani na obecnou zákonnou tříměsíční frekvenci zasedání zastupitelstva obce (§ 92 odst. 1 zákona o obcích). Protože zpravidla ani nebude možné rozhodnout na zasedání, které bezprostředně časově navazuje na sejmutí záměru, obecně lze považovat za bez dalšího přijatelnou dobu mezi sejmutím záměru (o dispozici v pravomoci zastupitelstva obce) z úřední desky a rozhodnutím o právním jednání šest měsíců. Nad tuto hranici bude obec muset prokazovat, že její úmysl k uskutečnění majetkové dispozice trval (např. ponecháním záměru alespoň na elektronické úřední desce). Popsaná východiska ostatně zastává ve své rozhodovací činnosti i Nejvyšší soud (rozsudek ze dne 13. 12. 2012, sp. zn. 26 Cdo 4198/2011)

  pozn. 19. Publikovaná právní věta: Podmínka publikace záměru obce o nakládání s majetkem je splněna, je-li zachována časová kontinuita mezi zveřejněním záměru a realizací zamýšleného právního úkonu. Není vyloučeno, aby mezi publikací záměru a rozhodnutím obce uplynula delší doba, avšak nesmí být s ohledem na konkrétní povahu zamyšlené dispozice nepřiměřeně dlouhá. Uplynuly-li však mezi zveřejněním záměru (jeho sejmutím z úřední desky) a projednáním tohoto záměru v orgánech obce více než dva roky, jde o dobu obecně nepřijatelnou.

• Koupě nemovitostí

  03. 11. 2025

  Obec kupuje od firmy budovu včetně pozemku v částce 12.878.600 Kč. (v odborném posudku mám rozpočtenu cenu za pozemek a cenu za nemovitost) Obec dne 2.10.2025 složila kupní cenu do úschovny advokáta (tj. 12.878.600 Kč). Návrh na vklad platil dle smlouvy prodávající. Dne 6.10.2025 byl podán na katastr návrh na vklad. Ve smlouvě je uvedeno, že kupující nabyde vlastnické právo k Nemovitostem dnem vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch Kupujícího. Dále mám ve smlouvě uvedeno, že smluví strany sjednávají, že okamžik předání Nemovitostí se povazuje okamžik provedení zápisu vkladu vlastnického práva ve prospěch Kupujícího dle této smlouvy do katastru nemovitostí (vklad byl proveden 29.10.2025, a to s právními účinky k 6.10.2025). Přišla mi teď faktura od firmy, která nám nemovitost prodala na převod nemovitostí s datumem DUZP: 29.12.2025.
  Chtěla bych poradit, jak účtovat peníze v úschově, jestli účtovat o záloze a ke kterému datu účtovat zařazení majetku.

  Složení peněz do advokátní úschovy účtujte jako zálohu zápisem 052 MD/ 231 D, RS odpa podle účelu nemovitosti nebo obecný 3639, pol. 6121 souhrnně pro stavbu s pozemkem.

  Podle ČÚS 701 se za okamžik uskutečnění účetního případu u převodu vlastnického práva k věcem zapisovaným do KN považuje den podání návrhu na vklad. To znamená, že k datu 6.10.2025 budete účtovat o pořízení nemovitostí, zápisy:

  042 MD/ 321 D v kupní ceně 

  321 MD/ 052 D zápočet složené úschovy

  021 MD/ 042 D zařazení stavby 

  031 MD/ 042 D zařazení pozemku - pokud nebyly žádné související výdaje, tak stavbu i pozemek zařadíte v kupní ceně. Jestli cenu nemáte ve smlouvě uvedenou zvlášť pro pozemek a zvlášť pro stavbu, rozpočítejte jí poměrem ocenění, který si určíte z cen ze ZP. Hovoříte o tom, že rozvrh cen nějaký máte, tzn. možná nemáte ZP, ale přímo již rozvrh kupní ceny, každopádně podklad pro to nějaký tedy je. 

  DUZP neřešte, vy plátci DPH nejste. Každopádně má nastat k datu oznámení o povolení vkladu nebo k datu předání majetku (co nastane dříve). Nevím, kdy byl majetek fyzicky předán, takže je možné, že DUZP skutečně pro firmu z hlediska DPH nastalo dne 29.10.2025 (máte asi překlep v datumu).