Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Hledanému výrazu 389 odpovídá celkem 752 dotazů:
Budujeme inž. sítě k pozemkům, které budeme prodávat. V rámci stavby se ukázalo, že potřebujeme rozšířit cestu, pozemek ost. plocha ost. komunikace, v majetku obce. Byl vypracován geom. plán a uzavřena kupní a darovací smlouva, kde část sousedícího pozemku vlastní společnost s.r.o. - od té jsme koupili 40m2 za 32 tis.Kč(druh orná půda) a dále nám místní občan daroval část svého sousedícího pozemku 49m2 (druh ovocný sad) Nyní je naše komunikace větší o 89m2.
Návrh na vklad byl podán 28.4. Všechny náklady s pořízením obou pozemků účtuji na 042. K datu 28.4. ještě nebyly všechny náklady uhrazeny, měl by být dohadný účet při zařazení? Prosím, jak ocenit darovaný pozemek? Je možné použít stejnou cenu, jako u koupeného pozemku, tedy 800,-Kč za 1m2 - a společné náklady (geom. plán, vypracování smlouvy, poplatek za dělení pozemků) rozpočítat poměrem? Jak se, prosím, zaúčtuje darovaný a jak ten koupený pozemek?
V případě nákupu pozemku (kupní smlouva) se majetek oceňuje pořizovací cenou. To znamená cena pořízení uvedená ve smlouvě + popřípadě vedlejší pořizovací náklady = geometrický plán, vypracování smlouva a další.
Podle zákona o účetnictví se darovaný majetek oceňuje reprodukční pořizovací cenou, což je cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. To je tradičně spíše cena konečná a nepřipočítavají se k ní vedlejší pořizovací náklady.
Když to shrnu, tak u kupní smlouvy budete klasickým postupem připočítávat vedlejší pořizovací náklady, ale u darovaného pozemku je účtujte jako provozní náklad. Pokud máte vedlejší náklady v souhrnu, přišla vám např. jedna faktura za geometrický plán a není na nich rozdělení nákladů podle pozemků, co byl pozemek v KS a co v DS, tak bych 1/2 nákladů dala na účet 042, pol. 6130 a druhou 1/2 na službu, účet 518 a pol. 5169 - obdobně jako u směny. Zmiňujete se o více nákladech (vypracování smlouvy, poplatek za dělení), tak i v jejich případě postupujte stejným způsobem. Rovnou ale říkám, že někdo i k RPC připočítává vedlejší náklady a argumentačně by to nemělo být vytknuto - zrovna v tomto případě to má svou logiku, když oceníte cenou za m2 stejně, tak říkat, že u jednoho pozemku je to cena konečná a u druhého ne mi nepřijde moc správné, když společné výdaje s tím věcně souvisí a oceňujeme takto při společném pořízení, kdy používáme jako RPC kupní cenu podobného pozemku (nepřijde mi jako argument pro odlišné ocenění, že jednou je darem a jednou koupí, když RPC má mít podobnou logiku - má to být cena, za kterou jste schopni majetek v daný čas pořídit).
Co se týká ocenění RPC u darovací smlouvy - není nutný znalecký posudek. RPC je cena v místě a čase obvyklá. Skutečnost, že jste přímo sousedící parcelu ve stejný čas koupili za 800 Kč/m², je podle mě plně obhajitelným podkladem. Je tam sice jiný druh pozemku, tak zvážit, jestli může být významný vliv na cenu - pokud ale odhadnete, že byste jej úplatně pořídili za stejnou cenou - na daný účel, stejná lokalita, lze použít podle mě stejnou cenu jako je kupní (je ale nezbytné, aby RPC určila odpovědná osoba - někdo pověřený z vedení).
Účetní zápis k DS k datu návrhu na vklad: 031 MD / 401 D v RPC 800*49 = 39 200 Kč (vedlejší náklady případně zahrnout do ceny 031/042).
Účetní zápis ke kupní smlouvě k datu návrhu na vklad: 042 MD / 321 D ve výši 32 tis. Kč a zařazení do majetku v celkové ceně 031 MD/ 042 D. Pokud nějaký náklad vznikl před zařazením, ale není k datu zařazení vyfakturovaný, tak se účtuje o dohadné položce zápisem 042 MD/ 389 D. Ale zmiňujete se, že náklady nebyly uhrazeny k datu návrhu na vklad, to by nevadilo - pro zařazení to není podstatné. Závazek pro platbu vám v takovém případě zůstane na účtu 321 (nebo 378), je nutné mít ale při zařazení náklad zaúčtovaný na MD účtu 042 (tzn. když není podklad k platbě, použijeme dohadný účet 389).
Obec uzavřela veřejnoprávní smlouvu s fyzickou osobou/občanem/, která v sále obecního úřadu provozuje cvičení pro ženy. Jedná se o částku 10 tis. Kč za účelem pořízení cvičebních pomůcek. Dotaz zní, zda je možné tuto smlouvu uzavřít s občanem bez IČO?
Podle § 10a odst. 1, písm. b) zákona č. 250/2000 Sb. se dotací rozumí:
"peněžní prostředky poskytnuté z rozpočtu územního samosprávného celku, městské části hlavního města Prahy, svazku obcí nebo Regionální rady regionu soudržnosti právnické nebo fyzické osobě na stanovený účel, s výjimkou příspěvku podle § 28 odst. 7 a § 31 odst. 1 písm. b),"
Z definice vyplývá, že fyzická osoba nemůže dát dotaci obci, ale obec může poskytnout dotaci fyzické osobě.
Musíte splnit administrativní pravidla zákona č. 250/2000 Sb. a protože u dotace má být požadováno vyúčtování, postupovat účetně jako u transferu určeného k vypořádání.
K datu uzavření smlouvy předpis do podrozvahy 999 MD/ 916 (956 D). Pokud se pošle před vyúčtováním, účtuje se o záloze 373 (471) MD/ 231 D, RS odpa 3419 pol. 5492, ID 111 a 916 (956) MD/ 999 D. Pokud se stihne vyúčtovat do konce roku, odpadá účtování o dohadě 572 MD/ 389 D a účtujete rovnou o vypořádání k datu předložení vyúčtování 572 MD/ 345 D a 345 MD/ 373 (471) MD.
Mám konečné faktury ke dvěma odběrným místům a k nim krycí list na přeplatek, takže na účet přijde 2.510,-Kč. K první faktuře se vztahuje na účtu 389 částka 5.280 (dohada z 2025) a také zálohy z tohoto roku ve výši 2.640 na SU 314. Celkové vyúčtování je na 4.301,-Kč, takže přeplatek ve výši 3.619,-Kč. Druhá faktura k jinému odběr. místu je bez záloh celkem k úhradě 1.109,-Kč, takže na účet přijde dle krycího listu jedna částka ve výši 2.510,-Kč. Jde mi hlavně o tu první fakturu - ty částky neumím poskládat (podle zveřejněných dotazů mi to nevychází).
U první faktury jsou celkové zaplacené zálohy 7920 Kč - tato částka by měla být na účtu 314 za oba roky. Vyúčtování předepíšete:
389 MD 5280 Kč/ 502 D 979 Kč, 321 D 4301 Kč
321 MD/ 314 D 4301 Kč
Tím vám na účtu 314 zůstane přeplatek z první faktury 3619 Kč.
Nevím, jestli u druhé faktury byla účtována dohada a v jaké výši, každopádně když zaúčtujete druhou fakturu obdobně, jako tu první - účet 389 ve výši dohady, rozdíl od dohady na MD nebo D účtu 502, mělo by z toho vyjít na účtu 321 k zaplacení 1109 Kč.
Chybí tam pak ještě zápis zápočtu, když nevracíte nedoplatek 1109 Kč, ale sníží vám o něj přeplatek. Tzn. proúčtujte 321 MD/ 314 D 1109 Kč a přeplatek přijmete 231 MD/ 314 D 2510 Kč.
V prosinci 2025 jsem tvořila dohadné položky na energie. 502/389 ve výši 1.349tis. Dohadné položky jsem udělala dle skutečných nákladů cca třech předchozích let. Bohužel jsem netušila, že se v části úřadu porouchala vzduchotechnika a náklady byly tedy v loňském roce cca o 380tis. nižší a také se protopilo o cca 100tis. méně. Mám tedy v loňském roce na účtu 502 dohadované náklady o 480tis. vyšší. Můžu dohadnou položku odúčtovat komplet 389/502? Nebo musím 480tis. účtovat proti 408? Hladina významnosti 260tis. Kč. Aktiva celkem 598 mil. Kč.
V prvé řadě je důležité mít na výpočet dohadné položky stanoven vhodný a osvědčený postup, například ve výši zaplacených záloh, odečtem apod. Průměrovat spotřebu zpětně může být alternativou, ale určitě to chce aplikovat s použitím aktuálních cen, a i tak tam samozřejmě mohou vznikat rozdíly, nicméně i u záloh vychází dodavatel z odhadované spotřeby podle historických dat.
Obecný postup je takový, kdy pokud vznikne rozdíl od dohady, bez ohledu na významnost byste použila účet 502. Když vznikne chyba v dohadné položce, pak při významné částce máme použít účet 408.
Když projdeme prvním krokem a řekneme si, že jste interně stanoveným postupem výpočet dohadné položky z dostupných podkladů provedla správně, tak pak v tomto případě zbývá ještě posoudit, nakolik se měla do dohadné položky zohlednit aktuální situace, tedy snížení skutečného odběru. Striktně vzato bychom to pak měli posoudit jako chybu v dohadné položce, kdy jste měla zohlednit, že skutečná spotřeba bude nižší než v minulých letech vlivem poruchy klimatizace. Prakticky si myslím, že jednak jste informaci neměla (byť se dá diskutovat, že jste "měla nebo mohla vědět"), ale hlavně upřímně řečeno asi nikdo neodhadne, jak velký rozdíl udělalo ve výsledné spotřebě právě nefunkčnost klimatizace. Jste si jistá, že rozdíl 380 tis. Kč je přesně jen vliv nefunkční klimatizace? To v tom může hrát zásadní roli. Mohlo dojít i ke snížení ceny odebírané energie apod. To vše se musí vzít v úvahu a pokud budete argumentovat tím, že je tam spíše komplexní rozdíl od dohady s různými vlivy, můžete rozdíl zaúčtovat na účet 502.
Podobné situace je ale určitě vhodné brát jako ponaučení hlavně pokud jde o způsob výpočtu dohadné položky. U nefunkčnosti klimatizace, tam je k úvaze, nakolik je možné, abyste i když byste informaci měla, to správně dokázala v dohadné položce zohlednit. Nechci Vás podceňovat, obecně je určitě vhodné zvýšení či snížení očekávané spotřeby vzít v úvahu, ale ve výsledku se na nejpřesnější čísla dostanete stejně jedině odečtem, vše ostatní jsou často méně přesné odhady.
V roce 2025 jsem zaúčtovala dohadnou položku na výnos z vyúčtování služeb občanům za byty ve výši zaplacených záloh 388/602. Nyní mám vyúčtování služeb a vznikly velké přeplatky na službách, rozdíl činí 400tis. Kč (už významná hodnota). Mohu zaúčtovat pouze 602/388 ve výši skutečných výnosů? Nebo musím už použít účet 408?
U rozdílu od dohady je obecným postupem upravit výši dohadné položky na novou skutečnost, jak píšete zápisem 602 MD / 388 D.
V vašem případě byla dohada hodně nadhodnocena a významně zkresluje hospodaření minulého roku. Dalo by se proto pro jistotu ještě prověřit, jestli nedošlo k určení chybné výše dohadné položky, kdy u významné částky volíme účet 408. Pro použití účtu 408 máme v prováděcích předpisech tuto podmínku: rozdíl nad limit 0,3 % netto aktiv nebo 260 tis. Kč. Vždy vycházíme z té nižší částky. Pokud se vyargumentuje, že se jedná o opravu chyby, zápis je 408 MD / 388 D, v příloze účetní závěrky se musí oprava popsat.
Píšete, že dohadná položka byla zaúčtovaná ve výši zaplacených záloh. Jestli zaplacenými zálohami myslíte zálohy od občanů, je odpovídající účet 408 s tím, že přesnější výpočty jsou, když se dohaduje ve výši záloh hrazených dodavateli. V tomto případě bych tvorbu dohadných položek zrevidovala tak, aby seděla na zálohy, které hradí obec dodavateli, protože tu samou částku máte zároveň k 31.12. zaúčtovat 502 MD/ 389 D. Tím se dostávám k závěrečné pointě.
Snažila jsem se v odpovědi popsat obecný princip rozdílu od dohady, kdy je potřeba zvážit, zda rozdíl nevznikl chybnou výší dohadné položky (rozhodují informace dostupné ke dni účtování). V tomto konkrétním případě, když se bavíme o přeúčtované spotřebě ale ve výsledku účet 408 nemá moc smysl, protože pokud byste špatně dohadovala 502 a zároveň 602, tak ve výsledku vliv na VH ale nebyl žádný, to samé letos při opravě, jen tím zvýšíte celkově objem nákladů a výnosů ve špatné výši, ale to se dá do budoucna vyřešit tvorbou dohadných položek v přesnější výši.
Můžete si k tomu prostudovat dokument k účtu 408, na str. 23-24 dokumentu k účtu 408:
https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?hledat=%C3%9A%C4%8Det%20408%20-%20v%C3%BDklad&jak=fraze
Najdete tam na podobném příkladu podrobnější vysvětlení dané problematiky. Aplikuju zde variantu c), kdy celkový vliv na VH nebyl významný, respektive nebyl žádný (za předpokladu, že se zaúčtovala i dohadná položka pasivní).
V dotazu se o dohadné položce 502 MD/ 389 nezmiňujete, jestli nebyla účtována, pak to již na opravu přes účet 408 je. Pokud budete potřebovat situaci vyjasnit s ohledem na konkrétní okolnosti, ozvěte se na e-mail klara@obecuctuje.cz.
Jsem účetní DSO a jedna členská obec staví Domov pro seniory. Ostatní členské obce nám poslaly INV příspěvky na tuto stavbu ve výši 14 mil. Kč – zaúčtováno předpis 348/403, úhrada od obce 231 pol. 4221/348. DSO tyto příspěvky obci, stavějící domov, přeposlalo na základě VPS o poskytnutí investiční dotace – zaúčtováno 471/231 par. 4350, pol. 6341. Omylem jsem na konci loňského roku provedla vyúčtování dotace, ovšem ZVA bude až v půlce letošního roku. Zaúčtovala jsem 572/345, 345/471. Audit to uvedl jako chybu a musím provést opravný doklad. S tím, že je možné, že po vypořádání nám bude obec část peněz vracet a my je budeme nejspíš vracet obcím, které na stavby přispěly. Jak zaúčtovat opravný doklad a potom provést skutečné vyúčtování poskytnuté dotace po ZVA a vrácení peněz obcím?
Za mě je to celé špatně uchopeno. Pokud máte povinnost přeposlat transfery od členských obcí té obci, která to realizuje, mělo se jednat jen o průtok - příjem 231/375 a předání obci 375/231. Pokud byste to uchopili tak, že jste v pozici příjemce a zároveň poskytovatele, tak stejně máte povinnost peníze přeposlat, nic by vám z toho zůstat nemělo. V takovém případě dejme tomu, že by se použil jako kalkulační účet 403, ale pak příjem 231/403, poslání obci 403/231 a stejně by se realizovaly i doplatky. Nebo je varianta to zachytit přes účty záloh jako přijatý (od obcí 231/374) a poskytnutý transfer (poslání obci 373/231), pak ale pozor na to, že u Vás to nemá skončit ani na účtu 403 (ve vztahu k přijatým prostředkům), ani na účtu 572 (ve vztahu k poskytnutým). U realizující obce to má skončit na účtu 403, nikoliv u Vás.
V čem vlastně vznikl problém - vy jste příjem zachytila na účet 403, jako že to je transfer na Váš DM a poslané prostředky zachytila na účtu 572 - je možné si jako další variantu účtování říct, že to budete účtovat výsledkově - přijaté peníze pak ale na 672 a poskytnuté na 572 (pro vás to nepatří na 403), ale je to o tom ohlídat, aby bylo zachyceno jako výnos a náklad proti sobě do správného období, což zde nenastalo.
Abychom věděli, jak to opravit, je nutné si nejprve rozhodnout, jaký z postupů, které výše uvádím, zvolíte - s ohledem na sjednanou právní úpravu. Přijde mi to zbytečně složité, aby členské obce to posílali svazku a ten rozhodoval o dotaci, spíše to měli obce poslat přímo té realizující nebo když už z nějakého důvodu přes svazek, tak jste měli být zprostředkovatelem.
Každopádně, pokud jste to právně uchopili tak, že členské obce schválili dotaci svazku a svazek dotaci té konečné obci, pak by se mělo jednat o variantu, kdy dotace od obcí zachytíte postupně na účtu 672 a dotaci realizující obci na účet 572 a mělo by se účtovat o záloze, dohadě a vyúčtování zároveň.
Tzn. v této variantě se měl nechat přijatý transfer od obcí na účtu 374 a vyúčtovat, až bude vyúčtováno od realizující obce - hovoříte i o případném vrácení obcím, tak odhaduji, že by to mělo být takto na sebe provázáno. Teď je ještě důležité vědět, jestli/ kolik se vloni profinancovalo. Bez tohoto údaje se nehnete dál - je to informace nutná k tomu, abyste věděli, jaká výše měla být zachycena zápisem 388 MD/ 672 a zároveň 572 MD/ 389 D ve vztahu k přijatému a poskytnutému transferu.
Co můžete udělat jako první, je opravit účet 403 na zálohu v vyúčtování - zápis 403 minus D/ 374 D. Tím zobrazíte, že se bude obcím teprve vyúčtovávat podle toho, jaké budou konečné náklady u konečného příjemce (což jsem pochopila, že je i správná právní podstata).
Následně můžete řešit, co z té 572, kterou jste nezaúčtovali v roce 2025 tam nemělo být - kdyby to celé, co jste v roce 2025 vyúčtovali, v tom roce skutečně profinancovali, tak je to jen o tom doúčtovat dohadu a zálohu 373 MD/ 389 D a doúčtovali byste naopak dohadu přijaté dotace 388 MD/ 672 (408) D. Účet 408 se volí, kdyže částka opravy větší než 260 tis. Kč nebo 0,3 % vašich aktiv netto k 31.12.2025.
Je ale pravděpodobné, že práce pokračovaly a letos, pak je potřeba zkorigovat k tomu navíc špatnou výši na účtu 572 za rok 2025 - na konkrétních zápisech se můžeme domluvit podle toho, jaká čísla konkrétně budete mít.
Chtěla bych se dotázat ve věci FTVE na dobu zařazení do majetku. Pokud obec z dotace vybudovala fotovoltaickou elektrárnu do 100 kW na střeše budovy v jejím vlastnictví (nekolauduje se), tak ji do majetku má zařadit na základě způsobilosti k užívání, kdy je schopná výroby a připojení, popř. předávacího protokolu? Faktura ještě není vystavená ani uhrazená (toto by nemělo mít vliv na zařazení do majetku). FTVE zařadíme tak, že rozvody a konstrukci přiřadíme jako technické zhodnocení budovy a panely zařadíme jako movitou věc. Dotaci bychom zařadili k panelům, je to tak správně? Pokud by obec chtěla nárokovat DPH, tak by FTVE měla pronajmout s DPH (panely jako movitou věc a rozvody na základě souhlasu s využitím od vypůjčitele budovy), nájemce by měl také vykonávat ekonomickou činnost. Obec by v takovém případě měla FTVE zařadit do obchodního majetku (když by nárokovala DPH), pokud by nájemce ekonomickou činnost vykonával jen částečně, tak by se nárok DPH krátil a zařazena v OM by měla být jen poměrově?
Dlouhodobý hmotný majetek se podle vyhlášky č. 410/2009 Sb. zařazuje k datu způsobilosti k užívání, což je dokončení, předání a zároveň splnění dalších předpisů k užívání, například revize, která potvrzuje způsobilost k provozu. Máte pravdu, že nehraje roli, jestli je vše vyfakturované, na to případně slouží dohadná položka, zápis 042 MD/ 389 D, aby se k datu zařazení do ceny majetku zaúčtovaly případné nevyfakturované dodávky.
Co se týče majetkové evidence FVE, doporučujeme zařazení jako jedné stavby, viz výklad v dokumentu k FVE:
Varianty týkající se odpočtu DPH:
plné odpočty:
- může tam být varianta toho pronájmu - tedy, že se bude jednat o zařízení, které poskytnete pronájmem provozovateli k výrobě elektrické energie, kterou bude tento provozovatel dále fakturovat
- mohlo by to být i tak, že tím výrobcem elektrické energie by mohla být přímo obec s tím, že by tuto elektřinu účtovala vypůjčiteli budovy a případně i jiným subjektům (případně si z ní dělala dodávky do těch objektů, kde má zdaňované příjmy).
situace bez odpočtu:
asi více variant - například to, že se FVE vyhodnotí jako součást vypůjčeného objektu a s energií si bude hospodařit vypůjčitel (on si bude případně prodávat přetoky....), nebo FVE bude provozovat obec - nicméně bude poskytovat energii zadarma vypůjčiteli či ji dávat do aktivit bez odpočtu (například veřejné osvětlení), případně částečně ji bude mít ke zdaňovaným plněním, ale nebude to vkládat do obchodního majetku.
částečný odpočet (asi nejčastěji poměrem)
Toto spojeno s tím, že se zařadí do obchodního majetku a fotovoltaika bude částečně využívá pro činnosti, které nejsou předmětem DPH (například vypůjčiteli energie zdarma) a část bude třeba prodávána. Přitom pokud by byla využívána i tam, kde jsou osvobozená plnění (např. provoz vlastního kulturního domu obce nebo nějakého sportoviště, kde jsou osvobozená plnění od daně) - potom by tam ještě mohl být koeficient.
Takže variant je hodně, je to prostě o tom, jaké provedete konkrétní nastavení.
Prosím o radu, na co si dát účetně pozor a hlavně na co se připravit při výstavbě tlakové kanalizace obce.
Stavba bude financována VSOZČ spolu s využitím dotace Plzeňského kraje. ZO chce schválit úhradu přípojek na přístupném pozemku v plné výši. Odhad ceny je 900 000,- bez DPH za 30 přípojek.
Sdružení nám napsalo, že přípojky se hradí vždy formou příspěvku do VSOZČ, na příspěvek se uzavírá smlouva.
Já nevím o jakou smlouvu by se mělo jednat a jak je to s uplatněním DPH. Po realizaci kanalizace se prý předává do správy sdružení.
Tento postup je u obcí poměrně častý - majetek zrealizuje DSO, který na to bude svým jménem čerpat dotaci a obec na to přispěje formou příspěvku. Pokud je to tento případ (dotaci nečerpá obec, ale DSO a kanalizace bude majetkem DSO, který jí bude i provozovat), pak se u obce účtuje o poskytnutém transferu. Právní podrobnosti dohodněte prosím přímo s DSO.
Určitě je ale vhodné, aby byl sjednán transfer s vypořádáním. Při podpisu smlouvy se celá výše předepisuje 999 MD/ 916 (956) D a na realizaci jim budete posílat zálohy 373 (471) MD/ 231 D, RS odpa 2321, pol. 6349, ID IČO svazku. Až do doby vyúčtování vždy k 31.12. účtujte dohadnou položku 572 MD/ 389 D ve výši, v jaké svazek daný rok transfer od vás profinancuje. Vyúčtování po dokončení zápisem 389 MD ve výši zaúčtovaných dohadných položek, 572 MD případný zbytek/ 349 D konečná výše a zúčtování záloh 349 MD/ 373 (471) D.
Jakou konkrétní smlouvu uzavřete, to si ujasněte se svazkem - nejste určitě první obcí, se kterou to uzavírají, tzn. je možné schválit smlouvu o dotaci podle zákona č. 250/2000 Sb. nebo soukromoprávní smlouvu, kde se to nazve například příspěvek (tzv. jiný typ smlouvy, blíže v OZ neupravený). Pro účtování je důležité, zda to bude transfer s vypořádáním nebo bez.
Z hlediska DPH, když to bude tak, jak nastiňuji výše, tak jim dáváte transfer na pořízení jejich DM, tzn. nemáte nárok na odpočet DPH. U daňového režimu je potřeba testovat, jestli budete mít z daného plnění nějaký zdanitelný příjem. Pokud to vůbec nebude vaším majetkem, tak pak zda je za poskytnuté peníze nějaké protiplnění, což zde přímo není. Určitě ale konzultujte i daňový režim přímo s DSO. V dotazu je málo informací, vodítko je i jak to daňově pojme DSO, ale předpokládám, že peníze od vás přijme na účet 403 a bez odvodu DPH, vy pak tedy bez odpočtu (nebude zde souvislost s jakýmkoliv zdaňovaným příjmem a ostatně nebudete mít ani žádné vstupy - jen někomu jinému pošlete peníze).
Každopádně s jistotou nemůžeme dát nějaké jednoznačné stanovisko - nevím, proč by se předávalo do správy DSO, jak zmiňujete, to by pak jedině byla varianta, kdyby se například hlavní řády financovali z dotace, kde by příjemcem byla obec (nevím, kdo je příjemcem dotace od Plzeňského kraje a na co je přesně čerpáno) a po uplynutí udržitelnosti by se převádělo na DSO. To ale odhaduji, že takto nechcete - že od začátku je záměr, aby to hned po dokončení provozovalo DSO, pak když realizuje rovnou svým jménem a obec na to dává příspěvky, tak majetkový převod z obce na DSO odpadá - na účtu 042 si to rovnou eviduje DSO. Obec by musela přímo platit nějaké náklady, které by se na DSO přefakturovali.
Budujeme inž. sítě k pozemkům, které nabízíme již k prodeji. Jednou ze staveb je plynovod STL a 21 přípojek. Stavba jako celek ještě není dokončená. Má být dokončena 5/2026. Mám vše stále na 042. Jaké budou konečné společné náklady moc nevím.
Nyní jsem jako účetní dostala na stůl "Zápis o technické přejímce plynárenského zařízení (odevzdání a převzetí stavby jejímž investorem NENÍ GasNet s.r.o.) v souladu s TPG 90501" - podepsaný oběma stranami (i obec) dne 13.4.2026. Do toho Městský úřad dne 16.4.2026 zaslal sdělení, že stavba plynu dle nového stav. zákona nepodléhá kolaudaci.
Nevím si s tím rady - navíc jsme plátci DPH - bylo uplatněno DPH. U plynu zbývá ještě fakturovat 700tis.Kč + DPH. Budeme plynovod pronajímat, stejně jako plyn v celé obci. Takže bychom měli zveřejnit nejprve zařadit do majetku (ke kterému datu?, poté zveřejnit záměr pronájmu a potom uzavřít nájemní smlouvu.. Prosím o informaci, jak mám postupovat? Jak zaúčtovat? Co všechno je potřeba udělat, aby to celé bylo v pořádku? Ta přejímka je v pořádku?
Zápis o technické přejímce je obsahově podle všeho defacto potvrzení, že dílo odpovídá nějakému technickému standardu. Píšete, že stavbu jako takovou nemáte ještě dokončenou a že nepodléhá kolaudaci, tak zařazovat budete až po dokončení a předání díla jako celku a to je v plánu někdy v květnu 2026. V tuto chvíli veďte vše na účtu 042, RS par. 3633 pol. 6121 a až bude stavba dokončena a předána a bude provozuschopná, tak teprve budete zařazovat majetek do užívání, zápisem 021 MD/ 042 D.
Je možné, že k datu dokončení a předání - uvedení do užívání nebudete mít všechny náklady doúčtované, v takovém případě nezapomeňte k datu zařazení doúčtovat dohadnou položku zápisem 042 MD/ 389 D ve výši nevyfakturovaných prací. Poté až přijde faktura, tak zúčtujete dohadnou položku 389 MD/ 321 a platbu 321 MD/ 231 D + RS.
Co se týká záměru pronájmu a schválení:
Rozhodování o nájmu a výpůjčce spadá do tzv. zbytkové pravomoci rady obce. V obcích, kde se rada nevolí, vykonává tuto pravomoc podle § 99 odst. 2 a § 102 odst. 4 starosta. To znamená, že záměr pronájmu a zároveň následnou nájemní smlouvu schvaluje a podepisuje, pokud nemáte radu, starosta. Existují však dvě výjimky. Když si tuto pravomoc (rozhodování o nájmu) vyhradí ZO podle § 84 odst. 4 zákona o obcích nebo pokud by nájem byl spojen s jiným majetkovým úkonem, který patří výhradně do pravomoci ZO (např. budoucí prodej nebo zástava), což u běžného pronájmu nenastává.
Záměr pronájmu zveřejněte klidně krátce před dokončením. Zákon o obcích přesný předstih, kromě minimální 15 denní lhůty, nediktuje. Záměr můžete zveřejnit i na stavbu, která ještě není formálně dokončena, ale musí být v záměru jednoznačně identifikovatelná (např. odkazem na projektovou dokumentaci nebo parcelní číslo a popis budoucí stavby).
Vzor záměru najdete v metodice MV č. 7.2., která je ke stažení na tomto odkazu:
https://mv.gov.cz/odk2/clanek/metodicke-materialy-odk.aspx
Dejte jen pozor na to, ať to nezveřejníte příliš dopředu, aby nebyla mezi záměrem a rozhodnutím nepřiměřená doba. K tomu blíže viz závěry z kontrol, kde MV s odkazem na soudní výklad uvádí, že mezi okamžikem sejmutí záměru a rozhodnutí o nájmu by neměl být časový prostor více než 6 měsíců, odkaz na stanovisko (toto je na str. 3, bod 9.):
Doplnění ING. Nejezchleba k DPH:
Pronájem bude s DPH, odpočet daně je tedy v pořádku. Z pohledu DPH počítání lhůty pro úpravy odpočtu daně, až bude majetek dokončen.
Zastupitelstvo města schválilo poskytnutí dotace na vybavení ordinace nového praktického lékaře ve výši 2 mil. Kč. V žádosti o dotaci nový lékař uvedl, že dotaci použije na přístrojové vybavení zdravotnické (např. ultrazvuk) a jeho příslušenství, počítačové vybavení, další elektro vybavení do ordinace, nábytek (Linky odběrové, úložné skříně, kancelářský nábytek, kovové kartotéky uzamykatelné, vyš. lehátka, odběrové židle), zdravotnický materiál, edukační materiály pro pacienty a zdravotníky. Můj dotaz je, zda půjde o investiční nebo neinvestiční dotaci? Některé položky, které nový lékař uvedl do žádosti, jsou spíše provozního charakteru, ale např. ultrazvuk zase investičního. Nevím si rady, jak vlastně sestavit smlouvu o poskytnutí dotace. Může být doba použití dotace delší než jeden rok (např. poskytnutí dotace v roce 2026 a čerpání v roce 2026 i 2027)?
Můžete v rámci jedné smlouvy poskytnout dotaci částečně investiční, např. na ten ultrazvuk a část neivestiční na věci spíše provozního charakteru. Rozhodnutí, zda se jedná o investiční nebo neinvestiční dotaci je ale v podstatě na žadateli, protože vy to neposuzujete podle svých účetních předpisů, ale podle účtování u příjemce.
Ideálně se proto domluvte s pane doktorem, co on bude považovat za investici a co pro něj bude provozní výdaj a podle toho ve smlouvě oddělte, jaká část z výše 2 mil. Kč je investiční a jaká případně neinvestiční. V obou případech volíte účet 572, jen to má vliv na položku rozpočtové skladby, proto to není u vás jako poskytovatele tak zásadní, důležitější je tato informace pro příjemce, aby správně dotaci zachytil podle toho, podle jakých pravidel účtuje.
Podmínky pro poskytnutí dotace musí být uvedeny ve smlouvě. U dotace musíte postupovat podle zákona č. 250/2000 Sb., kdy má být vždy požadováno vyúčtování poskytnutých peněz. Ale nikde není už stanoveno, jaká je doba použití dotace. Klidně může být delší než 1 rok. Pokud ale nemá povinnost dotaci vypořádat do konce roku, je vhodné mu ve smlouvě stanovit povinnost vyčíslit vám k 31.12. výši spotřebovaného transferu, abyste mohli zaúčtovat dohadu zápisem 572/389.
V roce 2025 obec poprvé přidělila prostředky příspěvkové organizaci účelově na spotřebu el. energie s vyúčtováním v roce 2026. Na základě chybných podkladů jsem zaúčtovala částku 3.004 tis. Kč na 471 / 231 a na konci roku ve stejné částce dohad 572 / 389.
Nyní přišlo od PO vyúčtování příspěvku na částku 3.394 tis. Kč (tedy o 390 tis. Kč vyšší), skut. náklady činí 2.709 tis. Kč a vratka 685 tis. Kč.
Rozdílnou částku 390 tis. Kč mám v roce 2025 zaúčtovanou jako provozní náklad 572 / 349. Mohu nyní vyúčtovat příspěvek na částku 3.394 tis. Kč
349 MD 2.709 tis. Kč / 471 D 2.319 tis. Kč (3.004 - 685)
389 MD 3.004 tis. Kč / 349 D 2.709 tis. Kč
572 minus MD 685 tis. Kč
a vratku 231 POL 2229 MD / 471 D 685 tis. Kč
Bavíme se předpokládám o spotřebě pouze roku 2025, s vyúčtováním v roce 2026. Jestli počítáte dohadu ve výši poskytnuté zálohy, tak se celá záloha ve výsledku zobrazila správně na účtu 572. Ve VH z titulu této nepřesnosti tím pádem rozdíl nevznikl. Případně se může do budoucna uvažovat, jestli vám pro dohadu k 31.12. nedá PO přesnější částku (například i zaplacené zálohy dodavateli, ty bývají přesněji nastaveny).
Když to shrnu, stav je takový, že v roce 2025 máte v nákladech k danému účelovému příspěvku celkem 3394 tis. Kč - u částky 390 tis. Kč sice nebyla účtována záloha a dohada, ale na účtu 572 je zachycena do správného období. V takovém případě je rozdíl z dohady 685 tis. Kč, jak uvádíte.
Opravu můžete zaúčtovat navrženými zápisy - účetní zápisy jsou vyrovnané a zůstatky po celém zaúčtování také. Byla by alternativa, kdy opravíte zálohu a dohadu - proúčtujete 471 MD/ 389 D ve výši 390 tis. Kč a pak budete pracovat s částkami z vyúčtování dle PO, ale výsledek bude naprosto stejný, proto můžete použít i váš účetní postup.
Obec koupila 2/3 nemovitosti, součástí je stavba -rodinný dům, zastavěná plocha a nádvoří, zahrada. S kupní smlouvou byla podepsána i smlouva o advokátní úschově. Na zbylou 1/3 nemovitosti má již obec podepsanou kupní smlouvu.
Kromě toho byla obci poskytnuta dotace ex ante na nákup této nemovitosti z JMK.
Zatím jsem účtovala o přijaté dotaci v roce 2025 231/374. Výdej (hodnota 2/3 nemovitosti) byl realizován 13.2.2026, kdy byly prostředky odeslané do advokátní úschovy, účtovala jsem 052/231. Dále pak 11.3.2026 byla zaplacena Fa za právní služby, zaúčtováno 042/231. Právní účinky zápisu do katastru jsou k okamžiku 16.2.2026
Ocenění nemovitosti do účetnictví je následující:
zastavěné plochy
a) 366 m2 za 183 000, na ní stojí dům v hodnotě 2 003 000
b)53 m2 za 26 500, na ní stojí hosp. budova za 80 000
c)56m2 za 28 000, na ní stojí hosp. budova za 100 000
zahrada za 329 500
Prosím poraďte mi jak to správně zaúčtovat a zařadit do majetku s ohledem na přijatou dotaci, když se zatím jedná o 2/3, nemovitosti a zbylou 1/3 dokoupí obec v následujícím měsíci. Jak doúčtuji tu 1/3?
Není v tom ohledně účtování o pořízení žádný problém oproti běžnému pořízení nemovitostí. K datu podání návrhu na vklad budete o pořízení účtovat:
042 MD/ 321 D v celkové kupní ceně
321 MD/ 052 D zúčtování zálohy - advokátní úschovy
031 MD, 021 MD/ 042 D - zařazení jednotlivých majetkových položek (pozemků, staveb) v jejich kupní ceně + přičíst vedlejší výdaje. Fakturu za právní služby můžete zaúčtovat 042/321 do února, jestli nepůjde, tak dohadu na ní v únoru 042/389, v březnu předpis 389/321.
V majetku na kartu poznamenáte, že je to zatím podíl 2/3 (jestli se týká všeho, případně jen k příslušným kartám) a až dopořídíte zbývající podíl 1/3, zvýšíte o něj ocenění vždy každé příslušné majetkové karty, které se to bude týkat - budete účtovat úplně stejně jako výše, jen v jiných cenách. Tím se pak stanete 100 % vlastníky.
U dotace nevím, v jaké je to fázi, ale asi ještě neproběhlo vypořádání s krajem. Dotace je předpokládám investiční. K datu zařazení majetku účtujte dohadu 388/403 v celkové očekávané výši dotace a musíte jí poměrově rozdělit na jednotlivé majetkové karty (jestli všechny nemovitosti jsou brány jako způsobilý náklad). Poměr k rozdělení dotace určíte podílem jednotlivých pořizovacích cen na celkové ceně. Po zařazení se začnou stavby odepisovat a dotace k nim rozpouštět. Pokud je dotace i na pozemky, což je neodpisovaný majetek, tak ta zůstane zafixovaná na účtu 403 (rozpouští se při nákladu z majetku, tedy kdybyste pozemek například vyřazovali prodejem na účet 554 nebo k němu třeba tvořily OP na účtu 556, do té doby bude dotace bez pohybu, třeba navždy :). Nevím, jestli je dotace i na zbývající 1/3, to v tom určitě zohledněte, co vše je způsobilým výdajem (je kryté dotací).
Výdaje byste měli mít značeny dle smlouvy s krajem - interní krajský ÚZ, org, orj....
Vypořádání s krajem zaúčtujete k datu, kdy bude z jejich strany akceptováno zápisem 348/ 388 a 374/ 348.
Účetně v tom problém nevidím, spíše s tím bude trochu více "administrativní" práce.
Uzavřeli jsme jako členská obec se SVAK "Smlouvu o účasti obce na financování díla". Jedná se o optimalizaci vodovodu. Náklady na realizaci pro nás činí 13.793.161,93 Kč s tím, že budeme SVAKu každoročně po dobu 10 let tuto částku splácet dle splátkového kalendáře. Žádné úroky nevzniknou. Potřebuji poradit, jak tuto smlouvu zaúčtovat, jak předepsat splátky a jak tyto potom účtovat. Nejedná se o úvěr. Vodovod je v majetku Svazku.
SVAK je, jestli jsem správně našla, právní formou DSO? V posledních letech takto, zvláště menší obce, často postupují. Z pozice přispívající obce účtujeme o transferu.
Neuvádíte, jestli je příspěvek nevratný nebo jestli je sjednáno vrácení v případě nerealizace? Každopádně rozhoduje ujednání ve smlouvě - jestli není sjednáno konečné vypořádání dílčích příspěvků (splátek), pak byste o každé "splátce" účtovali rovnou 572 MD/ 231 D odpa 2310 pol. 6349 (pokud je příjemce DSO - položku volíme podle právní formy příjemce) .
Jestli je sjednáno vypořádání příspěvků, tak jednotlivé splátky budete účtovat jako zálohu na transfer zápisem 471/231, RS viz výše. K 31.12. musíte účtovat dohadu spotřebované výše 572/389 a nakonec po uplynutí doby závěrečné vypořádání, zápisem 572 MD ve výši spotřeby posledního roku, 389 MD ve výši dohad/ 349 D konečný nárok a zúčtování záloh 349 MD/ 471 D (takto jednoduše, pokud by nebyl doplatek nebo přeplatek).
Předpis do podrozvahy je k datu podpisu smlouvy zápisem 999 MD/ 956 D a snižovat obráceným zápisem 956 MD/ 999 D vždy o uhrazené "splátky".
Nefinancujete zde svůj majetek, ale majetek DSO, proto se volí většinou účtování o poskytnutém transferu - obec v tom nemá předpokládám žádný majetkový podíl nebo protihodnotu.
Obec pořídila s pomocí dotace od SZIF štěpkovač za 248tis. kč. Dodán dle DUZ na faktuře a předávacího protokolu byl 27.2. zaplacen 4.3.. Celkové výdaje projektu dle žádosti a smlouvy k dotaci jsou 250 tis. Protože štěpkovač lze zařadit do užívání ihned ( nemusí mít např. registraci k SPZ apod. ) zařadila jsme ho do užívání ihned při předpisu faktur 022/042 a to tedy v únoru 27.2.
10.3. však byla dodatečně podepsaná příkazní smlouva k administraci dotace ( domluveno to bylo již dříve- paní už například podala za nás žádost o dotaci vloni), což je dle naší směrnice související náklad k pořizovací ceně DHM.
Otázka - mám o odměnu 10tis za administraci ještě dodatečně dohadem navýšit pořizovací cenu stroje, nebo už to mám brát jako náklad po zařazení majetku? Faktura za administraci bude vystavena předpokládám v 3/2026.
Navýší se celkové pořizovací náklady oproti žádosti a smlouvě o dotaci, ale účtovala bych to úplně bez NZUZ, jen s Org.
U nákladu je nutné vždy ověřit, zda z věcného a časového hlediska patří do ceny majetku. Věcné hledisko je tady jasné - dle směrnice, kde se u tohoto typu nákladu můžeme rozhodnout, volíte cestu zahrnutí do ceny DM. U časového hlediska jde o to, jestli náklad vznikl v době pořizování majetku. Nejsem si z dotazu jistá, co vše v rámci té dodatečné faktury budete hradit. Částečně to budou asi práce, které byly provedeny časově v době pořizování DM - například žádost o dotaci, kterou zmiňujete. Pravděpodobně budete ale v rámci toho ještě platit například za podání závěrečné žádosti o platbu, která bývá z časového hlediska již nákladem vzniklým po zařazení majetku (podává se následně). V tomto konkrétním případě bych se proto přikláněla k tomu účtovat to i pro nevýznamnost jako provozní náklad, zvláště pokud to bude jedna souhrnná platba bez rozklíčení jednotlivých etap. Určitě je ale potřeba vždy zvážit, co je konkrétně předmětem fakturace.
Ohledně dodatečného podpisu smlouvy - to bych obecně jako překážku neviděla. Můžeme do ceny majetku dohadovat nevyfakturované náklady zápisem 042/389 i například jen na základě objednávky služeb, ale správně by se opravdu musela do ceny majetku správně zahrnout jen ta část fakturace, která se vztahuje k práci odvedené v době pořizování majetku.
Z hlediska značení - může to být způsobilý výdaj, pak byste měli nárok na dotaci z výdaje ve výši 2 tis. Kč, protože limit způsobilých výdajů je 250 tis. Kč. Nevím ale, zda to poskytovatel dodatečně uzná. Jsou to malé částky, takže to není podstatné a můžete to případně dokomunikovat s administrátorem.
Když to shrnu - u výdajů na administraci dotace je potřeba přistupovat případ od případu s dodržením obecných pravidel, které vysvětluji v úvodu dotazu. Co mohu doporučit, abyste to měli správně a co nejvíc jednoznačně - rozklíčit si vždy dopředu v objednávce/smlouvě i s ohledem na fakturaci s administrátory jednotlivé etapy včetně dílčích úhrad. Budete tak včas vědět, co do ceny DM časově z této služby patří a co ne. Nicméně i tak může vzniknout nečekaně situace, kdy se například stihne podat vyúčtování před zařazením majetku.
Je také důležité vzít v úvahu, že v praxi nastávají různé modely kalkulací administrace, kdy může nastat situace, že se celý náklad automaticky zahrne do ceny majetku, pokud to tak má obec nastaveno a neřeší se takto konkrétně časové hledisko, protože to právě například model výpočtu odměny svým charakterem neumožňuje.
Pronajímáme budovu pohostinství od července 2025. Nájemce obci posílá zálohy, do dnešního dne zaplatil 21.000Kč. My jsme Vodárenské společnosti ke konci roku zaplatili na zálohách 15.000Kč, tudíž jsem dala na účet 389 15.000Kč. Vyúčtování faktury skončilo přeplatkem ve výši 17 168 Kč. Náklady celkem jsou 3832Kč (od 1.7. do 31.12.2025 jsou 3108 Kč, od 1.1.2026 do 6.2.2026 jsou 724 Kč). Jak prosím proúčtovat.
Nejprve k účtování dohadné položky. Když se jedná o spotřebu, kterou přeúčtováváte konečnému odběrateli, pak jsou dvě varianty účtování. První varianta je tzv. rozvahové přeúčtování spotřeby energií, kdy se neúčtují dohady, ale pouze příjaté (324) a zaplacené (314) zálohy. Faktura od dodavatele za vyúčtovací období se předepíše rovnou jako pohledávka za nájemcem zápisem 311 MD/ 321 D. S účtem 311 se započtou zálohy zaplacené nájemcem (324), s účtem 321 se započtou zálohy zaplcené dodavateli (314). Druhý způsob spočívá v tom, že spotřebu zachycujete na účtu 502, na druhou stranu musíte zachytit ale i výnos na účtu 602. Ve vašem případě to znamená, že pokud jste účtovali k 31.12. dohadu 502/389 ve výši 15 tis. Kč, měli jste zaúčtovat také dohadnou položku na výnos zápisem 388 MD/ 602 D v té samé výši.
Momentálně nejste plátci DPH, tak jestli jste neúčtovali dohadu výnosu, doporučuju volit rozvahové účtování, které pro vás je ve výsledku jednodušší.
V této variantě odúčtujete dohadu jako opravu nevýznamné chyby zápisem 502 minus MD/ 389 minus D (když nebyla účtována i dohada na výnos) a fakturu od dodavatele zaúčtujete:
311 MD/ 321 D 3832 Kč
321 MD/ 314 D 3832 Kč
Příjem přeplatku 231 MD/ 314 D 17 168 Kč (minus pol. 5151 nebo pol. 2324 - jak jste zvyklí a také aby nevznikla minusová výdajová položka).
Účet 311 vyrovnáte s nájemcem tak, že mu započtete zálohy do výše spotřeby 324 MD/ 311 D 3832 Kč a s přeplatkem (jeho zálohy minus spotřeba) naložíte podle dohody - něco může zůstat do dalšího období jako záloha, co se bude vracet zaúčtujete 324 MD/ 231 D, pol. 5909 (nebo minus příjem, ale opět ne do minusu).
Pokud byste chtěli ponechat výsledkové účtování (vyberte si jednu metodu a tu používejte, účtujte ale i dohadu výnosu viz výše), fakturu od dodavatele budete účtovat:
389 MD/ 502 D ve výši dohady 15 tis. Kč
502 MD/ 321 D ve výši 3832 Kč
Zúčtování záloh stejně jako v prvním případě.
Vyúčtování nájemci byste předepsali 311 MD/ 602 D ve výši spotřeby 3832 Kč (15 tis. Kč není významná částka, tak to můžete dát celé do výnosů letoška, stejně byla dohada nadhodnocená). Zúčtování záloh stejně jako v prvním případě.
K účtování o zálohách a vyúčtování máme zveřejněný dokument s postupy:
obecuctuje.cz/dokumenty?hledat=zálohy%20na%20energie%20-%20&jak=fraze
Případně i videa:
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková