Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Hledanému výrazu 401 odpovídá celkem 2234 dotazů:
Potřebujeme poradit ohledně zaúčtování převodu historického hraničního mezníku (kamene) na jinou sousední obec. Před 3 lety naše město koupilo za xxx mil. Kč historickou vilu z r.1920 včetně pozemku, na kterém se nachází zmíněný hraniční mezník (zakopaný kámen). Vila včetně pozemku (zahrada) a hraničního mezníku byla dle rozhodnutí Ministerstva kultury prohlášena za kulturní památku. Budovu jsme zařadili do majetku na účet 021 v částce kupní ceny a odepisujeme. Pozemek jsme zaúčtovali na 031. Nyní se ozvala sousední obec, že hraniční mezník, který se nachází u naší vily dříve patřil k původním 28 kamenům (mezníkům), které lemovaly území sousedních obcí. Zažádala nás tedy o uzavření smlouvy o bezúplatném převodu. Podala se žádost na NPÚ-památková péče, zda může být mezník vykopán a přesunut do sousední obce (kam původně patřil), byl udělen souhlas. Nyní nastává situace, jak to vše zaúčtovat. Máme hraniční kámen (kulturní památku), který jsme koupili v rámci vily a pozemku. Na hraniční kámen jsme si nyní nechali zpracovat znalecký posudek, kde cena kamene byla stanovena na xx desítek tisíc Kč Máme účetně oddělit PC (cena znaleckého posudku-kámen) od ceny budovy a dát kámen jako samostatnou stavbu na 021 včetně poměru proběhlých oprávek a zůstatkové ceny? Účetně předat sousední obci přes účet 401, včetně majetkové karty s PC, oprávkami a ZC ? Nebo na to nahlížet jako na movitou věc (kulturní památku 032-neodepisuje se), když dojde k vykopání kamene, přesunutí a znovu zakopání u sousední obce (budou si zajišťovat sami odbornou firmou. Jak by to mělo být prosím účetně správně?
Problém je v právním posouzení mezníku a ve správném nastavení ocenění. Vy jste pořídili vilu a pozemek s mezníkem za určitou kupní cenu. Ta ovšem vůbec nemá parametrálně co do činění s cenou dle znaleckého posudku. Pokud byste z původní pořizovací ceny, která se určila na základě nějaké hodnoty teď odečítali cenu ze znaleckého posudku, tak se míchají dohromady jablka a hrušky. Je potřeba si nejprve určit, zda se v původní kupní smlouvě mezník nějak identifikoval. Pokud neměl samostatnou kupní cenu (což skoro předpokládám), tak si ale nemyslím, že vila jako budova jej obsahovala ve své kupní ceně. Je pak jedině ještě otázka, jestli se jeho cena nějak promítla do ceny pozemku.
Je to kulturní památka a neznám smluvní podklady, ale na dálku odhaduji, že dost možná nebyl hraniční kámen vůbec při určení kupní ceny brán v úvahu. Pokud by to bylo jinak, tak samozřejmě když budete umět nějak určit jeho původní pořizovací cenu a kde je evidována, máte vyhráno. Ale to byste se asi neobraceli na nás, kdyby to bylo takto jednoduché.
Kam tím směřuju - možná nejjednodušší bude zavést mezník teď nově do majetku jako vícenález a obratem jej vyřadit bezúplatným převodem. Toto řešení se mi jeví jako vhodnější, než zkoušet bez podkladů upravovat původní pořizovací cenu - ovšem je to vhodné řešení za předpokladu, že mezník neměl při zařazení samostatnou významnější roli v kupní ceně (z čehož v odpovědi vycházím a vidím to jako pravděpodobné).
Jestli jej zařadit na účet 021 nebo 032 - jelikož si ho budete bezúplatně převádět mezi obcemi, tak by bylo vhodné se se sousední obcí domluvit, jak to chtějí celé evidovat v majetku oni - abyste jim nepředávali účet 021 a oni to nechtěli dávat na účet 032 či naopak. Jestli se to bude zakopávat do země, tak obdobně jako pevně umístěné sochy bych se přikláněla k účtu 021, ten by neměl být vytknut. Pak tedy u vás zařazení v ceně dle ZP 021/401, v té samé ceně vyřazení 401/021 (u vás v podstatě jen formalita), sousední obec převezme ve vaší účetní ceně (= u vás ze ZP) 021/401. Pro sousední obec to má výhodu, že budou mít věrně oceněn majetek. Pro vás je tento postup možný, když budeme například i argumentovat tím, že při prodeji nebyl zařazen samostatně (což asi měl být) a teď jej zařazujete i v logice vícenálezu v RPC.
Ještě ale upozorňuju, že jestli je mezník sám o sobě vyhlášenou kulturní památkou, pak pokud bychom argumentovali vícenálezem, tak má přednost ocenění 1 Kč, když se nezná pořizovací cena (§ 25 odst. 1 písm. k) zákona o účetnictví). Závěr je tedy pravděpodobně ten, že mezník zařadíte 021/401 v 1 Kč, vyřadíte 401 MD/ 021 D v 1 Kč a obec od vás převezme 021/401 v 1 Kč.
Posuďte ale určitě prvotně, jestli jste schopni zjistit původní PC mezníku nebo ne. Pokud ne a je kulturní památkou, pak platí poslední varianta - účet 021 a ocenění 1 Kč.
Obec na základě darovací smlouvy získala pozemek (ostatní plocha) od manželů. A na druhou stranu obec darovala manželům pozemek (zahrada). Celá záležitost výměny pozemků je z důvodu narovnání hranic po digitalizaci. Jak správně zaúčtovat a ocenit?
Darovaný pozemek převezmete do účetnictví k datu podání návrhu na vklad do KN zápisem 031 MD/ 401 D. Fyzická osoba není vybranou účetní jednotkou, tzn. ocenit máte reprodukční pořizovací cenou - cenou majetku v době, kdy se o něm účtuje, zjednodušeně řečeno aktuální hodnotou. Stačí kvalifikovaný odhad, je neefektivní platit pro tyto účely ZP. Můžete vyjít z cenové mapy pozemků, když nemáte, tak z cen podobných pozemků v okolí, případně lze vypočítat z oceňovací vyhlášky viz náš videonávod:
https://www.obecuctuje.cz/videa/serie/23
Pozemek, který FO darujete, vyřadíte zápisem 543 MD/ 031 D v účetní ceně (opět k datu podání návrhu na vklad).
Město nechalo zpracovat 3D model původní radnice v elektronické podobě v hodnotě 49 tis. Kč, který bude vložen do aplikace Time Trip. Zařadím prosím jako DDNM na položku 5172 a majetkový účet 018.
V majetku města nemáme zařazené webové stránky, musím dodatečně zařadit na účet 019, pokud ano, v jaké hodnotě (stačí kvalifikovaný odhad) a přes účet 401?
Z dotazu si nejsem jistá, nakolik spolu souvisí zpracování 3D modelu a webové stránky města. Kdyby byl model zároveň vložen na webové stránky, mohl by být jejich TZ. Vy ale hovoříte o tom, že model bude vložen do volně dostupné aplikace. Pokud je to jeho jediné využití, kdy neplatíte například za nějaké právo model využívat, ale pouze za zpracování do cizí aplikace (nemůžete model sami na nějaký účel použít), pak by se jednalo o službu - účet 518, položka 5168. Dlouhodobý majetek jen kdybyste k němu měli například licenci na dobu delší než rok.
U webových stránek, jestli nedohledáte jejich pořízení, aby se to mohlo zaúčtovat jako oprava, pak je vícenález zápisem 019 MD/ 401 v aktuální hodnotě (reprodukční pořizovací cena) v pořádku. Pro určení RPC stačí kvalifikovaný odhad.
Obec v loňském roce nabyla darem od ČD dvě stavby-komunikace. Mám RPC těchto staveb zařadit do daňového přiznání?
Audit mi vytkl, že jsem daň z příjmu proúčtovala k 31.3. a ne k datu podání daň. přiznání-28.3. Takže musím vždy proúčtovat ke dni podání přiznání.
Pokud jde o vytknutí data proúčtování - do zápisu vám to nedali, že ano? Vypovídací schopnost jste tím určitě nenarušila :)
Bezúplatné příjmy dlouhodobého majetku povinně zdanit nemusíte, můžete se rozhodnout.
Kopíruju vám k tomu vysvětlení z dokumentu k DPPO ÚSC, kde máte uveden i konkrétní postup případného zdanění:
"Obec má právo rozhodnout se, že tyto příjmy nezdaní (respektive osvobodí od zdanění). Nicméně pokud tak učiní, nebude možné daný majetek daňově účinně odepisovat, což je nepříjemné v případě jeho dalšího vkladu do nějaké obchodní společnosti nebo třeba svěření příspěvkové organizaci. Pokud zdaňuji v režimu „sám sobě“, bylo by efektivnější provést dodanění.
Příklad:
Obec v roce 2020 dostala od kraje bezúplatně objekt Domova mládeže – jeho pořizovací hodnota je 20 mil. Kč a oprávky 9 mil. Kč. Tedy obec zaúčtovala tento příjem následovně:
021 MD 20
081 D 9
401 D 11
Pokud se rozhodne tento příjem od daně osvobodit, nebude v přiznání dělat vůbec nic (bezúplatný příjem v hodnotě 11 mil. Kč není zahrnut na ř. 10 přiznání). To ale bude znamenat, že se budova nebude dát v budoucnu daňově účinně odepisovat. Proto by bylo efektivnější hodnotu 11 mil. Kč zahrnout to zdanění – konkrétně zvýšit základ daně – ř. 20 (případně ř. 30)."
Výše uvedené je na Vašem rozhodnutí – týká se všech bezúplatně nabytých majetků (darem, bezúplatný převod od státu či kraje). Na druhou stranu pro tento konkrétní případ - to, že by se někdy v budoucnu měly řešit daňové odpisy u komunikací je silně nepravděpodobné (to je přeci jen rozdíl od objektu "Domova mládeže", který je řešen ve výše uvedeném příkladu). Já bych to tedy klidně u komunikací nedodaňoval - tedy aplikoval bych osvobození od daně. Nemyslím si, že byste tímto osvobozením měli něco ztratit.
Zjistili jsme, že evidujeme majetek duplicitně. Máme v evidenci stavby - promítací stěnu a jeviště v areálu letního kina, evidujeme od roku 1991 + sociální zázemí, ev. od roku 2004.
V roce 2020 kolegové z majetkového nenalezli majetek v katastru nemovitostí a tak nechali zhotovit znalecký posudek a byl proveden geometrický plán, kde se vyměřil zvlášť pozemek pod stavbou. Stavby se zařadily na základě znaleckého posudku.
Až nyní jsme zjistili, že vedeme stavby duplicitně.
Vedeme tedy:
- inv. 103100 promítací stěna (1991) - 729 327 Kč
- inv. 103110 jeviště (1991) - 188 920 Kč
- inv. 200813 soc. zázemí (2004) 6 688 105,50
- inv. 231549 objekt (letní kino) (ZP 2020) - 22 102 679,30; účtováno 021/401.
V inventárním čísle 231549 je zahrnut majetek vedený pod inv. č. 103100, 103110 a 200813. Mimo tyto objekty jsou pod inv. č. 231549 zahrnuty i jiné části majetku, které nebyly v minulosti evidovány.
Prosím je možné vyřadit původní inventární čísla, jelikož zařazení objektu dle znaleckého posudku je aktuálnější? Nebo jaká je ta správnější volba? Jak to bude s odpisy? Mělo by se o vyřazeném majetku účtovat přes účet 408?
Vícenález by se měl opravou vyřadit opačným zápisem 401 MD/ 021 D v ceně dle ZP - ale zohledněte ty části, které uvádíte, že nejsou evidovány, tzn. aby po opravě jako vícenález zůstal majetek, který není historicky zařazen. Měly by se pro danou část, která se chybně evidovala duplicitně, zrušit i odpisy od roku 2020 - zápis 081 minus D/ 408 D v případě, že by částky chybných odpisů byly více než 260 tis. Kč (máte velká aktiva, tak pro vás platí tento limit). Jinak zápis 551 minus MD/ 081 minus D.
Účetní předpisy neumožňují přeceňovat v tomto případě majetek na aktuální ceny, správné je tedy ponechat jej v "historické" pořizovací ceně.
Naše obec poskytne účelový dar FO na zpracování projektové dokumentace pro vybudování nové infrastruktury (vodovod, kanalizace) nových rodinných domů v naší obci. Pozemky, kde dojde k výstavbě infastruktury jsou ve vlastnictví obce. Poté dojde k uzavření darovací smlouvy, kdy bude nově vybudovaná infrastruktura převedena naší obci do majetku, tomu rozumím, že zaúčtuji 021/401. Jak budu účtovat poskytnutí účelového daru FO ve výši 175 000,- na pořízení projektové dokumentace. Mám ho zaúčtovat jako investiční a poté zavést při zařazení stavby do majetku a jakým způsobem?
Jestli jsem to správně pochopila, tak nyní máte uzavřenou pouze darovací smlouvu na fin. dar pro FO a budoucí převod není ve smlouvě řešen.
Záleží, zda ve smlouvě požadujete vyúčtování nebo je smlouva bez vyúčtování. V případě, že je bez vyúčtování, tak odeslané fin. prostředky můžete účtovat rovnou 572 MD/ 231 D par. 3639 pol. 6371 (účelové investiční transfery nepodnikajicícm FO). Můžete účtovat i přes předpis k datu úhrady 572 MD / 345 D a 345 MD / 231 D. Ale není to nutné.
V případě, že požadujete vyúčtování, tak odeslané fin. prostředky účtujete přes zálohový účet 373. Celý zápis by byl 373 MD/ 231 D RS par. 3639 a pol. 6371. K datu vyúčtovní jsou zápisy 572 MD/ 345 D a zúčtování zálohy 345 MD/ 373 D.
Rovnou ale říkám, že právní koncept není úplně šťastně zvolený. Projektová dokumentace by měla být součástí ceny infrastruktury, kterou od občanů pak převezmete. Vhodné řešení by bylo brát to v režimu spoluinvestorství, kdy obec uhradí občanovi PD (jako subdodavateli) - zápis 042/321, RS 3639 6121, občan to zrealizuje, obec převezme bezúplatně dílo zápisem 042/401 a zařadí si do majetku jako celek v kombinovaném ocenění vlastní náklady na PD + RPC darované části (například realizační náklady občanů) zápisem 021/042.
Jsou i jiné varianty, ale když se to převede na obec pak bezúplatně, tak by bylo logické to brát od začátku právně jako součást ceny díla, které bude majetkem obce - to pak logicky vylučuje možnost transferu.
Pokud to necháte právně jako transfer, do ceny majetku to přímo nedostanete, převzatou infrastrukturu oceníte v RPC zápisem 021/401. Když do ceny zohledníte i PD, dostane se vám tak do nákladů chybně dvakrát - jednou při transferu, podruhé v odpisech. V praxi se to někdy děje, ale když v tom není externí dotace, která by omezovala možnosti, tak poskytovat transfer na svůj budoucí majetek není vhodné řešení.
Nevím sice, jak je koncipována výše daru na PD, ale jestli má přímou vazbu na to, kolik PD bude stát, tak bych zkusila projednat s vedením v tomto ohledu změnu právního pohledu na danou situaci.
Obec historicky vlastní malý domek, který byl od 70. let využíván jako klubovna mladých. V poslední době je objekt zastaralý a nevyužívá se. V KN vedeno jako stavba občanského vybavení. V majetku stavba vedená v PC 239.152,- Kč , oprávky 196.125,- Kč, zůstatková cena 43.158,- dle programu majetek, dle oprávek 43.027,- Kč. Stavba je na st. parcele o výměře 65 m2, která je v majetku obce vedena s PC 715,- Kč, v KN vedena jako zastavěná plocha a nádvoří. Obec se v předcházejících letech rozhodla domek přestavět na byt - sociální bydlení. Máme projektovou dokumentaci a vydané stavební povolení platné do 13.7.2027. Náklady na projekt a stav. povolení vedu na účtu 042 ve výši 63.080,- kč.
Teď má o domek zájem soused, protože přístupové cesty k jeho domu i zahradě vedou okolo klubovny a ani nechce mít v sousedství sociální bydlení. O objekt má zájem také developer, který by domek koupil a využil stavební povolení a přestavěl na byt. Pokud obec stavbu včetně pozemku prodá sousedovi nebo developerovi (předpokládaná cena 1 mil kč) bude prodej vstupovat do obratu DPH? Obec zatím není plátcem DPH.
Jak bych účtovala při schválení prodeje a prodej?
V okamžiku schválení prodeje přecenit stavbu reálnou hodnotou (podle směrnice přeceňujeme, pokud je rozdíl mezi cenou prodejní a cenou majetku vyšší než 260.000,- kč):
081 200 MD/407 300 D 196.125,- zrušení oprávek
021 200 MD/407 300 D 760.848,- navýšení ocenění
036 200 MD/021 200 D 1.000.000,-
stavební pozemek přeceňovat RH asi nebudu?
platba za prodej dle smlouvy 231 400 3639-3112 MD/ 324 D 1.000.000,- kč
návrh na vklad:
311 MD/646 300 D 1.000.000,-kč
324 MD/311 D 1.000.000,-kč
553 300 MD/ 036 200 D 1.000.000,- kč
554 300 MD/ 031 401 D 715,- kč
407 300 MD/ 664 300 D 956.973,- kč
je účtování správně?
Co s náklady na projekt na účtu 042 ve výši 63.080,- kč?
Účtování máte správně. Doporučuju si již dopředu stanovit kupní cenu za dům a cenu za pozemek, ideálně pak napsat i do smlouvy. Musíte rozvrhnout výnos na účet 646 a 647 a navíc byste měli přecenit na RH nejen budovu, ale i pozemek. Když budete vědět kupní cenu pozemku, můžete pak ke dni schválení prodeje (či např. schválení záměru - podle směrnice, kde byste měli mít stanoveno, k jakému okamžiku majetek přeceňujete) účtovat 031/407 přecenění pozemku a 036/031 převod přeceněného pozemku.
Náklady na projekt budou buď zmařenou investicí - vyřazení zápisem 547 MD/ 042 D nebo ho můžete prodat spolu s nemovitostmi, pak by vyřazení bylo 553/042 a předpis kupní ceny 311/646. To už záleží na dohodě s kupujícím.
Teď k problematice obratu DPH - pokud byste měli takovýto historický pozemek s budovou a nic zvláštního tam nepřipravovali, tak řeknu na 100 %, že to není obvyklá ekonomická činnost obce a nejde to do obratu.
Nicméně Ve vašem případě nastává určitý problém - zda nejste tím "aktivním hráčem", co se snažil provést úpravy za účelem zlepšení prodejnosti. To by byla ta logika prodeje na developera - že jste k tomu udělali projekt, vyběhali stavební povolení a teď to prodáváte již takto připravené (tam skutečně již najdeme prvky, proč potom takovýto prodej vyhodnotit jako obvyklou ekonomickou činnost vstupující do obratu). Ale třeba u případu, když by se to prodávalo tomu sousedovi - tam by bylo jasné, že jste ty projektové práce nedělali za účelem zvýšení prodejnosti. Já bych to asi stejně nakonec do obratu nedával. Nicméně pokud by to byl ten případ, kdy se kupujícímu předá také dokumentace a bude se dokonce třeba v kupní smlouvě předpokládat realizace stavby podle dokumentace, tak by to již asi mělo být do obratu správně zahrnováno.
Prosila bych o konzultaci v této záležitosti: za starostou přijel pán, který nabízí obrazy (celkem 3 ks) Panovníci a prezidenti českých zemí – celková částka je 11 900,- Kč (2 ks á 4 000,- Kč a 1 ks á 3 900,- Kč) + zdarma jsme dostali velký plakát s Ústavou ČR. Pan starosta se rozhodl, že tyto obrazy koupí pro naši ZŠ, a hned tak i učinil. Na tento nákup nemám rozpočet (na což jsem pana starostu samozřejmě upozorňovala), tudíž se stejným datem, jako proběhl nákup, udělám rozpočtové opatření (na § 3113 a pol. 5137 – vyhodnotila jsem jako DDHM). Teď k dotazu – obrazy i Ústavu předáváme obratem škole, proto se chci zeptat, jak toto zaúčtovat? Nákup zaúčtuji 558/261, zařazení do majetku 028/088 a hned ve stejném dokladu i vyřazení 088/028 a 909 028 (podrozvahová evidence majetku ZŠ) oproti čemu??? Účtu 401 200? O účtech 028 a 088 uvažuji zejména kvůli kontrole z krajského úřadu – aby měli pohyb 558 a 028 + 088. Nebo účtovat jiným způsobem? A Ústavu ČR bychom pravděpodobně měli ocenit reprodukční pořizovací cenou, i když byla zdarma – je to tak? Teď mi jde o to, zda tady mám já složitě vyčíslovat cenu Ústavy nebo pouze napsat škole, že byla součástí „balíčku“ a byla zdarma, ať si ocení sami?
Do datové schránky ZŠ zašlu předávací protokol, kde vyčíslím, kolik který obraz stál, a s jakým datem byly obrazy předány + informaci, že Ústava byla zdarma.
Účetně postupujete správně, souhlasím se zařazením na účet 028. Zápis do podrozvahy bude 909 MD/ 999 D. Pro jakýkoliv podrozvahový účet je protiúčtem vždy opět jen podrozvahový vyrovnávací účet 999.
Plakát ústavy, pokud vyhodnotíte, že je to dlouhodobý majetek - použitelnost déle než rok, nechá se například zarámovat v logice obrazu, tak podle ceny zvolíte buď účet 028 nebo 902 - i podle vašich pravidel. S určením ceny se netrapte, ať vám starosta podepíše odhad ocenění, našla jsem na internetu například umělecky zpracovanou ústavu, tak můžete jako inspiraci k ocenění použít:
https://www.ceskovobrazech.cz/ustava-ceske-republiky/
Z mého pohledu je ale nedořešený převod na PO. Pokud zakoupíte majetek, který chcete svěřit své příspěvkové organizaci, měl by se zanést do zřizovací listiny - podle zákona č. 250/2000 Sb - §27 odst. 2 písm. e) potřebujete vymezit, že se jedná o majetek svěřený, takže je to o změně zřizovací listiny a tedy i rozhodnutí zastupitelstva. Účetně majetek vyřadíte 088/028 nebo 999/902 a podle svých pravidel jej budete evidovat na účtu 909.
Kdybyste jim to chtěli převést do vlastnictví, má to zase jiná schvalovací pravidla - rozhoduje v tomto objemu rada nebo starosta a účetně je to analogické, jen budou právními vlastníky a proto majetek, který jim darujete, neevidujete na účtu 909.
K 31. 12. 2025 jsme zrušili 1 naši příspěvkovou organizaci. K 1. 1. 2026 nabírám jejich rozvahové účty do našeho účetnictví přes účet 401. Město přebírá i účet 314 a 389. Na účtu 314 má naše PO zaúčtovanou zálohu, kterou v roce 2025 zaplatila našemu městu za poskytnuté služby související s výpůjčkou budov na období 9 – 12/2025 a na tyto služby vytvořila dohadnou položku pasivní na účtu 389 ve výši poskytnuté zálohy. PO nebyla plátcem DPH. Naše město je plátcem DPH a zase naopak v roce 2025 vystavilo pro PO platební kalendář na měsíční splátky za služby na období 9 – 12/2025 a z přijatých záloh odvedlo DPH. Na účtu 324 má tedy evidovanou přijatou zálohu od PO poníženou o odvedené DPH a ve výši přijaté zálohy evidované na účtu 324 má naše město vytvořenou dohadnou položku na účtu 388. K vyúčtování daných služeb dojde v 4/2026. Jelikož došlo ke zrušení PO, nepřipadá mi logické dané vyúčtování v dubnu vůbec provádět – město samo sobě. Podle občan. zák. bych to viděla na splynutí pohledávek a závazků, ale mám trochu problém s rozdílnou částkou evidovanou na účtu 314x324 (rozdíl o DPH) a obdobně na účtu 388x389. Když tyto všechny účty 314, 324, 389, 388 navzájem započtu, tak mi sice vznikne nula, ale zamýšlím se ještě nad problematikou DPH. Z obdržených záloh jsme odvedli v roce 2025 DPH a v roce 2026 pokud jednotlivé účty proti sobě k 1. 1. 2026 započtu, nevypořádám pak v 4/2026 už žádné DPH. Je to tak v pořádku? Když zaúčtuji proti sobě jen účty 314 a 324 (kdyby náhodou dohadné položky nebyly vůbec vytvořené) tak na účtu 314 vznikne zůstatek - rozdíl ve výši DPH. Neměla bych si to DPH např. nárokovat zpátky? Nebo rozdíl zaúčtovat do nákladů? Mám v daném případě účtovat o splynutí pohledávek a závazků k 1. 1. 2026 nebo v 4/2026 zpracovat konečné vyúčtování služeb, případně odvést/nárokovat další DPH a teprve potom započítat vzniklé vzájemné pohledávky a závazky? Ale to mi připadá fakt „ujeté“. Můžete mi navrhnout, jak byste dané případy zaúčtovali?
Souhlasím s tím, že v dubnu 2026 vůbec nenastane plnění, neboť zde nebude subjekt poskytující plnění a subjekt přijímající plnění, ale pouze jeden jediný subjekt. Za těchto okolností si myslím, že by měla nastat skutečně oprava Vámi odvedeného DPH podle §42, neboť byly přijaty platby na předpokládané plnění, které se ale v důsledku zrušení PO neuskuteční.
Takže podle mne s okamžikem zrušení bych měl udělat opravu a odvedené DPH si vynárokovat zpět. Strany PO se to netýká, neboť příspěvková organizace je neplátce DPH. Je otázkou, kdy se to mělo stát - asi bych volil 1. 1. 2026 (nicméně to již nestihnete - tak by se to holt dostalo do únorového přiznání). Tedy pokud správně chápu - tím by se srovanala jejich 314 a Vaše 324 a mohla byste to "započítat"
Potom ale musíme řešit dále to, že jste si možná také na vstupu původně uplatňovali odpočet DPH (z plnění do dodavatele) - z důvodu, že jste energii přeúčtovávali. Pokud to ale po zrušení PO máte k činnosti, která není předmětem daně, tak pozor na to, že byste odpočet DPH z uhrazených záloh měli vrátit. No a pokud by placené zálohy byly stejné jako přijímané zálohy, tak by se tímto snížením odpočtu DPH mohla srovnat hodnota Vaší 388 (fakticky 388/343) a té 389 včetně daně. Ale pokud byste to měli třeba k činnosti zdaňované i v roce 2026, kde Vám nárok na odpočet DPH zůstal, tak by z rozdílu 388 a 389 skutečně měla vzniknout minus 502 (protože je to k činnosti s odpočtem DPH). Samozřejmě tady těch variant asi může být více - spíše se Vás jen snažím navést, jak o tomto případně dále uvažovat.
Svazek měst a obcí nám Smlouvou o bezúplatném převodu příslušenství cyklotrasy předal „příslušenství cyklotrasy“ tj. – svislé dopravní značení 7 ks IS 21, 2 ks IS 19, 2 dodatkové tabule a 1 sloupek. Jedná se o vyznačení části dálkové cyklotrasy č. 10 na území naší obce. Přílohou je rozdělení stavby projektu Vyznačení cyklotrasy č. 10, kde jsou vyčísleny náklady samostatné + náklady společné (hodnota stavby celkem SÚ 021) 141.795,86 Kč, transfer kraje 16.453,61, oprávky (SÚ 081) 12.761,28, nerozpuštěný transfer (SÚ 403) 14.644,11.
Cyklotrasa je vyznačena na pozemcích ve vlastnictví státu, případně soukromých pozemcích, vede podél řeky v trase obslužné komunikace povodí Odry. Svazek nebudoval stavbu cyklotrasy, pouze ji vyznačil dopravním značením, které jsme nyní převzali (po době udržitelnosti projektu).
Z dřívějších dotazů mi vyplynulo, že dopravní značení je součástí komunikace, která ovšem není v našem majetku a při pořizování bych jej zaúčtovala přímo do nákladů. Jak ale postupovat, když nám svazek předává účetně stavbu s transferem?
Právní forma svazku je pravděpodobně DSO. Ujasněme si ale prosím nejprve, co je fyzicky myšleno tou stavbou. Hovoříte o tom, že svazek nebudoval stavbu cyklotrasy ve smyslu komunikace, ale pouze dopravní značení. Jestli to správně chápu, tak svazek dopravní značení evidoval jako stavbu, možná kvůli investiční dotaci? Když to od nich teď máte převzít jako od VÚJ a uplynula už i udržitelnost dotace, tak je možnost to evidovat jako TZ na cizím majetku na účtu 021 - s tím byste museli mít souhlas vlastníků, což už ale řešilo asi DSO, když pořizovalo do majetku.
Účetně bych proto postupovala jako převod stavby od jiné VÚJ zápisem 021 MD v PC/ 081 D oprávky, 403 D nerozpuštěná výše dotace, 401 D zbytek do PC a podle odhadované zbývající životnosti pokračovat v odepisování a rozpouštění dotace.
Máte pravdu, že dopravní značení je součást stavby komunikace. Pokud to ale vzniklo tak, že třeba stát, kraj či kdo vybudoval cyklostezku (nebo tam prostě ty jejich komunikace již byly) a z nějakého důvodu vzniklo, že je jiná VUJ osadí značkami, které jsou chápány jako součást stavby (u toho, kdo by budoval cyklostezku nově by šly do ceny majetku), tak je varianta to vyhodnotit ve stejné kategorii jako vlastní cyklostezku - tedy vzít to jako majetek (klidně i 021). Přijde mi to nejmenší zlo (v situaci, která ale není vůbec šťastná) - protože samozřejmě nejsprávnější by bylo, aby se to majetkově spojilo u jednoho subjektu. Vede mne k tomu i to, že si v rámci VUJ přehazujeme majetky rozvahově.
To není ale striktní rozhodnutí - to je názor. V tomto případě nicméně komunikaci nevlastníte, proto mi ani u dopravního značení nepřijde až tak špatné řešení, že to povedete v majetku.
Pokud to převezmete a pak hodíte do nákladů a dotaci na 672 s tím, že se rozhodnete, že to nechcete majetkově evidovat, je to také řešení.
Rozhodnutí je tady opravdu víceméně na vás. Když vznikne nová stavba, která je právně vaše a investor jí zahrne do ceny majetku jako vyvolaný náklad, tak duplicitní evidence je možná, to potvrdilo i MF ve svých odpovědích na dané téma. Toto je obdobné, ale vlastnicky přebíráte TZ na jejich stavbě, proto by případná duplicitní evidence opět neměla být na závadu, když se to takto nastavilo - vy jste to nerozhodli, jen to teď "pasivně" přebíráte.
Jsme plátci DPH. Máme příspěvkovou organizaci MŠ, budovu máme ve vlastnictví. Budeme žádat o dotaci - investiční nebo neinvestiční? Budeme provádět tyto práce - výměna elektroinstalace, nový jistič v půdních prostorech na případnou fotovoltaiku. Na půdě bude pomocí sádrokartonu zbudována nová technická místnost. Ze staré tech. místnosti v přízemí bude toaleta. Z kabinetu bude vybudován nový únikový východ. Přibude nové okno. Zabezpečení vstupních dveří pomocí videozvonku. Některé příčky budou ubourány, vstupní dveře vyměněny za protipožární. Ne celou akci máme stavební povolení, na projektu je název "Stavební úpravy MŠ"
1.)Budeme na této akci uplatňovat DPH a žádat faktury s přenesenou daňovou povinností.
2) Žádost o investiční nebo neinvestiční dotaci.
Začnu odzadu. Dotaci bych žádala určitě investiční. Tak, jak to popisujete, se jedná kompletně o technické zhodnocení budovy. Jestli bude žadatelem o dotaci město, pak z účetního hlediska záleží, jestli mají budovu svěřenou nebo ve výpůjčce. Když ve výpůjčce, má budovu v rozvaze obec a účetně tedy zůstanou náklady včetně dotace u vás. Kdyby měli budovu svěřenou, musí se jim po dokončení TZ předat 401/042 včetně účetního předání dotace 403/401. Pravidla dotací to většinou umožňují, protože právně vlastníkem zůstává obec jako zřizovatel.
K aplikaci PDP - tady předpokládám, že příspěvová organizace využívá daný objekt zdarma. Tedy obec v něm neprovozuje (ani nezamýšlí provozovat) ekonomickou činnost. Potom by takovou budovu neměla mít ve svém obchodním majetku a tudíž by neměla jednat jako osoba povinná k dani (tedy ve smyslu §92a odst. 2 ZDPH by se neměl aplikovat režim PDP a samozřejmě také nemáte nárok na odpočet DPH). Nicméně zdůrazňuji, že jen odhaduji formu užívání - teoreticky by tam mohl být i normální nájemní vztah a potom bychom reagovali trochu jinak.
Může rada obce schválit v roce 2026 poskytnutí dotace (vyúčtovává se) na projekt, který byl spolkem realizován a proplacen v roce 2025? Ve smlouvě máme uvedeno " ...Příjemce je oprávněn čerpat dotaci k realizaci akce nejpozději do 20.12.2026. Prostředky dotace nelze převádět do roku následujícího. Uznatelné náklady ve skutečné výši musí být vyúčtovány, uhrazeny a promítnuty v účetnictví příjemce nejpozději do dne určeného v tomto odstavci."
A prosím jak máme zinventarizovat účty 405, 406, 408 a 432 - soupisem obratů za jednotlivé roky, anebo stačí inventura účtu za rok 2025, kde bude počáteční stav, případné přírůstky nebo úbytku a konečný stav k 31.12.2025?
Jestli máte na mysli situace, kdy příjemce profinancoval náklady v roce 2025, tak určitě je možné poskytnout mu na to dotaci ex post v roce 2026. Nejde proplatit dotaci před uzavřením smlouvy, následně ale ano. Je vhodné si pro vaší větší právní jistotu raději přesněji definovat časovou způsobilost výdaje, například, že lze čerpat na výdaje vynaložené příjemcem od 1.1.2025 apod., ale to už je na vás, jak si to upravíte. Teď máte stanoven maximální časový limit, který podle mě příjemce splňuje, pokud nemáte stanoveno jiné časové omezení (od kdy nejpozději může výdaj příjemce vzniknout). Podobné otázky vám ale nemůžeme většinou závazně odpovědět, protože jsou to vaše pravidla a jejich výklad a případná správná formulace toho, jak to chcete mít nastavené, je na vás, jako na poskytovateli.
Ke druhému dotazu vám kopírují nedávnou odpověď na podobný dotaz:
"Máme k danému tématu výkladový dokument, odkaz:
Kontroly na základě odpovědi MF z roku 2017 požadují inventarizaci všech účtů 4xxx. Když to shrnu, například účet 407 nebo 408 inventarizovatelné bez problémů jsou, tam opravdu klasicky zkontrolujete, jestli všechny pohyby na daných účtech správně proběhly, u 407 například i to, jestli nebylo opomenuto zúčtování oceňovacího rozdílu během roku při prodeji. Tzn. nekontrolují se jen pohyby, které proběhly, ale ověřují se i ty, které neproběhly, ale proběhnout měly. Obecně se vždy kontroluje na skutečnost, to je základní smysl inventury, nikoliv vždy na nějaký související protiúčet.
Pak tu máme účty, nebo pohyby na některých účtech, kde to prostě jen "odškrtáte" (zkontrolujete jen pohyby), protože to jinak nepůjde. Na to pak slouží zjednodušená inventura.
Jestli to chcete uceleně pochopit, pročtěte si prosím daný dokument, najdete tam podrobnější informace a máme na to i připravené vzory inventurních soupisů."
V rámci inventury účtu 069 jsem si nechala poslat výpis z KB. Na výpise je uvedeno, že obec vlastní 1520 CP v nominální hodnotě 1000 Kč. Na účtu 069 by tedy mělo být 1.520.000 Kč. PS byl na účtu 069 1.623.055Kč. Provedla jsem snížení zápisem 401/069. Jen si teď nejsem jistá, zda jsem účet 401 použila správně. Popřípadě, zda tuto úpravu okomentovat v příloze účetní závěrky, popřípadě ve kterém oddíle.
Nejprve doporučuju prověřit, o jaké CP se jedná a jaký s nimi máte záměr. Pokud jsou k obchodování, měly by být evidovány na účtu 251 (když to nejsou vyloženě dluhopisy - 253, ale např. dluhopisový podílový fond se také eviduje na 251). Pak by mělo být vždy k 31.12. proúčtováno přecenění na RH výsledkově zápisem 251 MD/ 664 D nebo 564 MD/ 251 D.
Jestli se jedná o CP, které jsou určeny k držbě - ovládání dané společnosti, např. VaK, pak je evidence na účtu 06x podle velikosti podílu správná. V takovém případě dochází k přecenění na RH rozvahově zápisem 407 MD/ 069 D nebo 069 MD/ 407 D. Jak popisujeme v knize Dlouhodobý majetek nebo v dokumentu k CP ("CP - Finanční investice k obchodování" ze 7.7.2022), často je určení RH u podobných CP problematické a pak podle účetních předpisů považujeme za RH účetní cenu a přecenění na RH tedy neřešíme.
Bez bližších informací nelze doporučit konkrétní účetní postup, ale jestli mají mít akcie účetní hodnotu 1 520 000 Kč, pak bych v prvé řadě zkusila dohledat, jakým způsobem došlo ke změně hodnoty na 1623 055 Kč - jestli nebylo účtováno přecenění, kdy by pak oprava spočívala jen v jeho zrušení. Je ale také možné, že jste pořídili akcie v nominální hodnotě 1000 Kč za kus za celkovou pořizovací cenu 1623055 Kč a pak by se to mělo nechat tak, jak máte (může být nesoulad mezi nominální hodnotu a PC, protože při úplatném pořízení oceňujeme pořizovací cenou).
Reaguji na dotaz z 10.9.2025. (Interreg Česko-Polsko). V odpovědi mám, že bych měla příjem dotace zaúčtovat na pol. 2329 a přeposlání peněz Polsku na pol. 5532. Ještě jednou tedy k dotazu.
1) Nedoúčtovávala bych kapličku na 021/401 v částce 1,-Kč, protože už fyzicky kaplička není, ani nevedu nikde.
2) Celková dotace 49 217,64 EUR = naše část obec = 7 717,64 EUR a část pro Polsko = 41 500 EUR. Když přijde na účet, k tomu dni si vyjedu kurz a zaúčtuji celou dotaci:
231 pol. 4216, nástroj 151, zdroj 5 MD 49 217,64 EUR / 346 D 7 717,64 EUR naše část a /375 D 41 500 EUR část Polska.
Částku hned převedu Polsku : 231 § 3326 Pol. 6380 nástroj 151, zdroj D 41 500 EUR / 375 MD 41 500 EUR
3) Dotaci mám v podrozvaze 915/999 v částce 1 200 418,24 Kč
4) při přijetí dotace na účet odúčtuji 999/915
5) peníze přijdou až po ukončené akci, faktury tedy teď budu účtovat na 231 par. 3326, Pol. 6121, Nástroj 151, zdroj 5 (80%) D a 231 , par. 3326, Pol. 6121, nástroj 151, zdroj 1 (20%) D / 042 MD?
6) Pokud dotace přijde nižší, tak rozdíl zaúčtuji na 563 pokud vyšší tak 663?
7) Když budeme žádat o platbu po dokončení, tak zaúčtuji 344 / 403 ve výši naší části a 344/375 ve výši Polské části?
8) po dokončení zařadím 021/042
9) Odpisy od dalšího měsíce po zařazení
prosím ještě jednou o upřesnění příjmu dotace odeslání dotace. Moc děkuji
1) Ano, viz původní odpověď, kde jste měla uvedeno, že ji nemáte řešit a zařadíte novou stavbu - kříž.
2) Prosím ujasněme si nejprve, kdo je poskytovatelem. Kvůli volbě RS i účtu 344 x 346. Vy používáte předpis na 344, příjem na 346.... Položku 4116 a pohledávkový účet 346 byste volili, kdyby poskytovatelem bylo MMR, pak musí být použit i účelový znak. Ještě do toho vstupuje fakt, jestli je dotace investiční a byla by z MMR, tak ne položka 4116, ale 4216.
V původní odpovědi jsem neřešila příjmovou položku - neodpovídala jsem na ni, jen jsem viděla "euroregion", ten když je ze zahraničí, tak pol. 2329 bývala určena, ale prosím pozor, vloni došlo ke změně a příjmy od euroregionů patří nyní na pol. 2321 neinvestiční, pol. 3121 investiční. Omlouvám se, že v původním dotazu jsem se tím nezabývala detailněji.
Vy jste jako poskytovatele neuvedla MMR, ale Euroregion Praděd, pak pro investiční transfer platí položka 3121 a pohledávkový účet 344.
Poslání partnerovi - položka 5532 pro neinvestiční transfer cizímu ÚSC ano, zde se ale jedná tedy o investiční transfer? Pak souhlas s položkou 6380.
Je také nutné si ujasnit, jak to bylo s celým procesem účtování. Nejprve jste vynaložily výdaje, následně se žádalo o platbu a přijetím peněz je vypořádané? Nebyly nějaké platby před vyúčtováním? U přeshraniční spolupráce bývá vypořádáno přijetím, tzn. pak by bod 2 měl být provázaný s bodem 7 - předepíšete žádost o platbu 344 MD (poskytovatatel euroregion Praděd), následně příjem 231/344. U průtoku 231/375 a 375/231.
Pokud nemáte v interní směrnici určený pevný kurz, tak ano, platí kurz ke dni připsání platby na účet. Kurzový rozdíl zaúčtujete na účet 563 nebo 663.
3) Předpokládám, že výše dotace je přepočítána s kurzem ke dni rozhodnutí.
4) Souhlas, ale jestli před přijetím peněz bylo účtováno 344/403 (388), tak se podrozvaha měla odúčtovat dříve - a to právě ke dni předpisu na 344 MD.
5) Ano, faktury účtujte (rozúčtovávejte), tak jak píšete.
6) Ano, rozdíl mezi předpisem na 344 MD a přijatou částkou patří na účet 563 nebo 663.
7) K datu zařazení stavby do majetku by měla být účtována dohada dotace 388/403 ve výši vašeho podílu. K datu potvrzení žádosti o platbu, pokud pak již nic nedokládáte a bere se za vypořádané, předepíšete 344/388, podíl partnera nepředepisujete, tam jen příjem 231/375 a poslání 375/231.
8) Ano, po dokončení majetku se uvádí do užívání, to znamená předání díla a pokud je podle jiných předpisů kolaudace, tak i po ní. Musí být splněny obě podmínky. Účtuje se dohada dotace 388/403 a dotace se zadává na kartu majetku, začne se rozpouštět do výnosů proti odpisům.
9) Souhlasím - odpisy majetku spolu s rozpouštěním dotace do výnosů začínají od následujicího měsíce po zařazení.
Paní starostka mě požádala, abych vznesla dotaz, protože se nám to nějak nezdá. DSO vložíme majetek (kanalizaci) a my ji budeme stále vést v majetku a odepisovat? Nebo patří na podrozvahu a odepisovat bude DSO? Přeci jenom jde o nějakým 39 milionů.
Moc děkujeme za radu. Jana
Přikládám znění smlouvy.
..Obec vybudovala vodohospodářský majetek - čističku odpadních vod a splaškovou kanalizaci na
území obce Tuhaň, který má zájem vložit do hospodaření Svazku. Za tímto účelem dochází touto
Smlouvou a v souladu se stanovami Svazku ke vkladu majetku Obce do hospodaření Svazku.
...Obec tímto prohlašuje, že je výlučným vlastníkem čističky odpadních vod a splaškové kanalizace...
Vklad majetku do hospodaření
1,. Obec touto smlouvou vkládá do hospodaření Svazku a Svazek tento majetek do
hospodaření přijímá. Majetek vložený do hospodaření Svazku je vkládán jako funkční celek, přičemž zůstává ve vlastnictví Obce. Cena majetku je 39.743,000,- Kč,
S vkladem majetku se nepřenáší na Svazek majetková práva, která jsou vyhrazena zastupitelstvu
Obce . Obec vkladem majetku přenáší na Svazek majetková práva : užívat majetek k hlavní a vedlejší činností Svazku * Právo požívat jeho plody a užitky * Právo pronajímat majetek provozovateli, * Právo provádět na předmětném majetku investice. * povinnost udržovat a opravovat majetek na vlastní náklady, * povinnost vést operativně - technickou evidenci vloženého majetku. ....
Je to myšleno tak, že právně je to pořád majetkem obce. Účetně by ale mělo podle zákona o účetnictví dojít k účetnímu převodu na DSO v ZC vyčíslené k datu předání k hospodaření (odepisuje se včetně měsíce vyřazení). Správně je tedy majetek DSO a obec na podrozvaze.
Účetní zápis u obce: 403 MD nerozpuštěná výše transferu (jestli se nějaký k tomu eviduje), 081 MD oprávky, 401 MD zbytek do PC/ 021 D PC. DSO si do účetnictví nabere opačným zápisem a bude odpisovat a případně rozpouštět dotaci. Obec povede majetek v podrozvaze na účtu 909 - musíte si stanovit v jaké ceně, nejjednodušší je pořizovací cena s tím, že se nemusí každoročně aktualizovat ZC.
Je to obdobné, jako svěření majetku zřízené PO.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková