Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Hledanému výrazu 401 odpovídá celkem 2187 dotazů:
V obci máme samozřejmě historicky nějaké chodníky (asfaltové), ale žádné z nich nejsou v evidenci majetku. Nyní jsme na ně dali nový povrch (taktéž asfalt) cca za 1,7 mil. a já teď váhám, jestli to dát jako opravu, nebo je pod touto cenou zařadit do majetku, abychom tam tedy něco měli.
Určitě je nutné chodníky v majetku evidovat. V podobných případech je to vždy na konkrétním posouzení. Obecně máte dvě možnosti, jak teď postupovat:
- zařadit původní chodníky jako vícenález zápisem 021/401 v reprodukční pořizovací ceně. To může být dost pracné. Následně byste účtovali o opravě, pokud by se jen měnil povrch. Technické zhodnocení by to bylo, kdyby se měnily parametry původních chodníků - rozšíření, bezbariérovost...
- staré chodníky neřešit s tím, že nyní se budují nové chodníky, které zařadíte jako nové stavby. Je dobré je správně do majetku identifikovat - ne jedna karta "chodníky", ale více majetkových karet podle jednotlivých úseků, ulic apod. Toto řešení je bezesporu pro vás jednodušší.
Měli bychom se rozhodovat podle toho, jestli současné práce mohou být klasifikovány jako nová výstavba - ideálně kdyby se měnilo i podloží, obrubníky. Pokud se mění jen povrch, ale na všech chodnících v obci, lze pořízení nových chodníků akceptovat s argumentem snížení pracnosti. ZC zbývajících částí jako třeba obrubníky (pokud se nemění), nebude významná, takže odhaduji, že byste tuto variantu mohly i tak využít.
Bez bližších informací to ale není nikdy stoprocentní - nevím, jak staré jsou původní chodníky, v jakém rozsahu se opraví, jestli opravdu jen povrch apod. Nicméně u chodníků to opravdu může být sporné, od kdy je to oprava a od kdy již kompletní obnova, takže prostor pro trochu "kreativity" tady je :) Nebála bych se, že to bude vytknuto, když si připravíte argumenty, nebo to prostě rovnou budete prezentovat jako novou výstavbu - ale nesmíme se bavit o variantě např. jen nějakého "nástřiku" současného povrchu, to už by bylo na hraně - nový povrch bych chápala tak, že byste měli původní vyfrézovat.
V souladu s naší směrnicí pro tvorbu a čerpání sociálního fondu jsme poskytli zaměstnancům níže uvedené plnění. Peníze jim byly započítány do mzdy.
1) peněžní dar k životnímu nebo pracovnímu výročí ve výši 2000,- Kč na jeden účel - zde bych účtovala 572 / 231 par 6171 pol 5499
2) příspěvek na úpravu zevnějšku ve výši 3000,- Kč/osobu/rok - zde bych účtovala na 528 / 231 par 6171 pol 5179
Při zadání do programu KEO nám bylo vygenerováno účtování jiné, tak si nejsem jistá.
Benefit - ošatné musíte klasicky "prohnat"přes mzdy - ke zdanění uvádí MV v metodice toto (píší to pro zastupitele, ale je jedno, komu se vyplácí, zda zaměstnanci či zastupiteli):
"Příspěvek na úhradu zvýšených nákladů na úpravu zevnějšku ať již
poskytnutý peněžní nebo nepeněžní formou (např. nákup společenského
oblečení, úhrada za kadeřníka apod.), se posoudí vždy jako zdanitelný příjem
ze závislé činnosti, protože předmětem daně podle § 6 odst. 7 zákona o daních
z příjmů není jen hodnota pracovního oblečení (nepeněžní plnění), je-li určeno
zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání (jako tzv. jednotné pracovní oblečení)
a bližší podmínky k dané problematice jsou uvedeny v pokynu GFŘ D-22."
Předpis ošatného by měl pak být účtován 528/331 v hrubém, vyplacení zaměstnanci 331/231 v čistém, dále klasicky odvody 331/342.... a to samé předpis fin. daru k pracovnímu výročí 528/331.
Osvobozené danění v rámci benefitů se týká pouze nepeněžního plnění. Píšete, že peníze byly započítány do mzdy, tak postupuje správně.
Můžete se podívat do našeho dokumentu "Benefity zaměstnanců" z 27.1.2025, odkaz:
https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?hledat=benefity&jak=fraze
Dále záleží, zda máte pro SF vytvořen zvláštní účet - fond (236) nebo si peníze vážete jenom v rozpočtu. Nevím jak ve směrnici máte schváleno. Používáte účet 231 - tedy proplácíte z BÚ, i když máte zřízen SF?
Pokud ano, tak z účtu fondu by měl být čerpán celý nárok, výplata včetně odvodů už pak proběhne v hlavní činnosti.
Převod mezi účtem fondu a BÚ se účtuje přes konsolidační položky. Převod z účtu fondu z hlediska RS u účtu 236 odpa 6330 pol. 5345, příjem na BÚ RS odpa 6330 pol. 4139.
Při výdaji z účtu fondu by mělo být účtováno jeho čerpání klasicky 419/401. Je nutné zvolit způsob účtování fondu, nejvhodnější se většinou jeví rozvahový způsob, kdy tvorba se účtuje 401/419 a čerpání 419/401.
Převod ze SF na BÚ:
výdaj ze SF 419 MD/ 236 D odpa 6330 pol. 5345
příjem na ZBÚ 231 MD odpa 6330 pol. 4139/401 D
Pol. 5179 pro ošatné a pol. 5499 pro peněžní dar k výročí máte zvolenou vhodně, par. 6171.
Účet 572 zde není vhodný, není to klasický transfer, ale benefit zaměstnancům, proto účet 528. Ale pokud jsou oba benefity sjednány vnitřním předpisem, teoreticky by v souladu s obsahovou náplní účtu s odkazem na zákon o daních z příjmů mohly být zachyceny i na účtu 527.
Naše město dostalo darem od občana 2 pozemky.
V darovací smlouvě nebyla uvedena cena pozemků, naše město nechalo zpracovat
ZP (hodnota ZP 4.675,- Kč) a podalo návrh na vklad v částce 2.000,- Kč.
Hodnota jednoho darovaného pozemku je 9.703,06 Kč
Hodnota druhého darovaného pozemku je 3.904,89 Kč.
Chtěla bych se zeptat zda náklady ze ZP a návrhu na vklad mám připočítat k ceně darovaného pozemku.
Tohle je přesně ta situace, kdy se snažíme upozorňovat, že zpracovat ZP jen pro účely ocenění pozemku do účetnictví je zbytečně nákladné. Vezměte si, že jste obrželi darem pozemky v hodnotě necelých 14 tis. Kč a náklad na ZP je skoro 5 tis. Kč. Pro příště zkuste kvalifikovaný odhad ceny - pokud nemáte cenovou mapu, lze použít i odhad ceny na základě hodnoty podobných pozemků za m2. Obecný návod máme zde:
https://www.obecuctuje.cz/videa/serie/23
Není to ale odpovědnost účetní, spíše téma k zamyšlení.
Darované pozemky zařadíte zápisem 031 MD/ 401 D v cenách dle znaleckého posudku, když už jej máte. Fyzická osoba není vybranou účetní jednotkou, takže cenu ze smlouvy byste stejně nemohli přebrat, musíte v takovém případě určit reprodukční pořizovací cenu pozemků, což, jak vysvětluju, není nutně cena ze ZP.
Související výdaje patří v takovém případě spíše do nákladů - ZP na účet 518 s pol. 5169, návrh na vklad účet 538 s pol. 5362. RPC je konstruována jako cena konečná, ke které se vedlejší výdaje nepřipočítávají, nebo se to tak alespoň tradičněji bere.
Rádi bychom Vás poprosili o radu jak správně zaúčtovat pro naši příspěvkovou organizaci - ZŠ nákup konvektomatu do školní jídelny, ve kterém se vaří pro děti ze ZŠ i pro cizí strávníky.
Na nákup konvektomatu poskytneme na náklady 50% my, druhou polovinu bude ZŠ hradit ze svého investičního fondu.
Cena konvektomatu byla 459 800 …….. ZD 380 000 + 21 % DPH 79 800,-
Základní škola je plátcem DPH s kráceným odpočtem ve výši 48 %. Krácený odpočet DPH může ZŠ použít i na nákup konvektomatu do ŠJ (ověřeno u správce daně).
Jak správně zaúčtovat nákup tohoto konvektomatu a jaká je jeho pořizovací cena?
ZD 380 000,-
DPH 48 % krácený koeficient 38 304,-
52 % DPH 41 496,-
Pořizovací cena konvektomatu bude 380 000 + 38 304, tj. 418 304,- - z této částky uhradí 50% zřizovatel, tj. 209 152 Kč a stejnou částku 209 152 budu ZŠ čerpat z IF. Je naše úvaha správná?
Jak bude vypadat zaúčtování
042 380 000 (nebo 459 800)
343 79 800 /321
416 380 000 + 38 304 /401
022/042
A část DPH dát jako pohledávku za FÚ?
Pokud je koeficient 48 %, tak to znamená, že 48 % odpočtu DPH se uplatní a 52 % se neuplatní. Samozřejmě na konci roku se to ještě zkoriguje v rámci vypořádání koeficientu, ale pokud vypořádací koeficient bude o něco jinak a konvektomat již bude zařazený do majetku, zúčtuje se rozdíl z vypořádání výsledkově.
My doporučujeme, aby součástí pořizovací ceny bylo právě i neuplatněné DPH (i z částečného odpočtu).
To by znamenalo, že PC by byla 380 000 + 41 496 = 421 496 Kč - polovina by tedy byla z Vašeho příspěvku.
Zaúčtování je jednoduché - fakturu prvotně PO zaúčtuje:
MD 042 380 000 Kč (kódováním ř. 40)
MD 343 79 800 Kč (kódování ř. 40, ale aby to šlo do 3 sloupce v přiznání)
Dal 321 459 800 Kč
V přiznání se to potom automaticky překrátí na ř. 52 a vznikne z toho ten odpočet 38 304 Kč. Takže PO ještě musí doúčtovat neuplatněný odpočet MD 042/Dal 343 41 496 Kč.
Potom již máme jen to zařazení do majetku MD 022/Dal 042 421 496 Kč a samozřejmě ve stejné výši bude čerpán fond investic.
V rámci kontrolní činnosti u příspěvkové organizace jsme narazili na záležitost, kdy ve škole došlo ke škodné události, vytopení místnosti. Byly provedeny opravy - výměna podlah, výmalba, pořízení nového nábytku- účtováno na účtech 511- Oprava a údržba, 558- DDHM/321.
Zároveň pojišťovna vyplatila náhradu škody ve výši 95 % nákladů(5 % spolufinancování), zúčtováno standrardně 377/649.
Při kontrole faktur ale zjištěno, že část nového vybavení hodnotově přesahuje částku 40 tis. Kč (tvoří jeden funkční celek - vybavení školního bufetu - prodejní pult včetně prosklené přední stěny- smontováno dohromady) a tudíž by mělo být vyhodnoceno jako pořízení DHM na účet 042 a následně zařazeno na účet 022. PO argumentuje, že je na to náhrada od pojišťovny, která je zúčtována do výnosů, proto rozdělila na dvě položky, aby skončilo na účtu 558- DDHM.
Úplně se nám to nelíbí a myslíme, že bez ohledu na zdroj pořízení nového majetku by mělo být evidováno na účtu 022- SMV.
Tím pádem se ale PO ptá jak zúčtovat krytí přes třídu 4, když prostředky od pojišťovny jsou zachyceny na účtu 649. Napadá nás zúčtování tvorba fondu investic ve výši náhrady k SMV zúčtovat účty 548/416 a čerpání zdrojů 416/401. Je to takto možné?
Tady musím říci, že je bohužel problém. Zákon č. 250/2000 Sb. nepočítá s tím, že by zdrojem fondu investic mohla být pojistná náhrada, pokud se jedná o poškození dlouhodobého majetku. Dokonce vím, že to bylo v minulosti již jedním z podnětů k novele zákona 250/2000 Sb. (v rámci připomínkových řízení - ze strany některých krajů) a že MF to odmítlo řešit. Takže bohužek zdrojem fondu investic je v těchto případech pouze ZC vyřazeného majetku (pokud dochází k jeho likvidaci).
Výsledkem je tedy to, že se PO často dostávají v takových případech do situací, kdy mají výnosy na účtu 649, ale zároveň nemají prostředky ve fondu investic (z kterého by zaplatili třeba investici nahrazující tu původní - zničenou). Jediným řešením, které mne v těchto situacích napadá a které příspěvkovým organizacím nabízím, je to, že zřizovatel sníží provozní příspěvek (protože PO ve výnosech tolik nepotřebuje díky zaúčtování pojistné náhrady na 649) a částku přesměruje na investiční příspěvek pro PO. Tedy zdrojem pro nákup je právě tento investiční příspěvek a pojistná náhrada zůstává ve výnosech na 649.
To, co navrhujete, dle mého názoru legální není (jakkoliv se Vám to může jevit jako "spravedlivé").
Obec nechala na své náklady postavit na svém pozemku objekt, který bude sloužit jako dětská skupina. Jedná se o stavbu a zahradu s herními prvky. Objekt zařadíme jako stavbu a předáme do výpůjčky PO, která bude dětskou skupinu provozovat. Vybavení objektu pak bezplatně předáme PO a vůbec do evidence majetku zařazovat nebudeme, projde jen účetnictvím. Co se týče zahrady, tam stále váháme, jak zařadit. Zda jednotlivé herní prvky zařadit samostatně dle pořizovací ceny a podle toho, zda je prvek pevně spojen se zemí či samostatně stojící, nebo zavést jako jeden funkční celek, což vlastně interaktivní zahrada splňuje. Je vše na jednom místě a bude sloužit pro děti umístěné v dětské skupině. Herních prvků je na zahradě mnoho a jsou velmi různorodé a některé se pravděpodobně skládají z několika částí, jako např.: jezírko, zábradlí kolem jezírka, jezírkové čerpadlo, nebo maják, svahový přístup k majáku. Zařadit všechny tyto věci jednotlivě nám, tak přijde značně komplikované. Chtěli bychom zvolit první variantu a zařadit zahradu s prvky jako celek a předat PO do výpůjčky zároveň se jmenným seznamem jednotlivých prvků. Důvodem pro zadání prvků jako celek je i dotace ve výši 20 mil. Kč, která je určena na celou akci a bylo by těžké to rozpočítat na jednotlivé kusy i s prací. Navíc administrátor nám už dvakrát změnil účtování dotace, a zřejmě ještě bude zasahovat. Akce je ukončena a budeme nyní zařazovat.
Celou akci účtujeme na § 3115. (od roku 2022). Budovu a zahradu rozlišujeme pouze ORGem. Zahradu máme přeúčtovat na jiný vhodnější §? Problém je, že dotace byla poskytnuta jako celek a vztahuje se na dětskou skupinu celkově. Nechala bych raději celé na § 3115 celé a do majetku zavedla dvě karty, jednu na objekt a druhou na zahradu.
Předání proběhne na základě předávacích protokolů a dodatků ke ZL. Jak bychom měli postupovat po předání s účtováním na příspěvky pro dětskou skupinu?
Můžeme pokračovat s § 3115 5331 nebo od nového roku použít § 4339 a zdůvodnit v příloze?
Záleží na ÚJ, jak se rozhodne zahradu včetně prvků zařadit do evidence. Máte možnost ji zařadit jako celek pod jedno IČ, včetně rozpisu jednotlivých položek a jejich ceny pořízení na kartu majetku nebo majetek vést odděleně po jednotlivých položkách. Je jednodušší to vést odděleně podle jednotlivých položek, např. drobných staveb, protože ve výsledku stejně musíte raději ponechat ocenění jednotlivých položek, když je to takto různorodé. Ale rozhodnutí je na vás. Lze tvořit nějaké dílčí celky, např. jezírko apod.
Co se týká výpůjčky PO, tak ano, majetek vedete v evidenci a v účetnictví, včetně dotace vy jako zřizovatel. Ve smlouvě o výpůjčce v podstatě nemusíte uvádět žádné hodnoty, protože když je sjednaná výpůjčka, tak se majetek PO účetně nepřevádí, obec i PO evidují výpůjčený majetek jen mimoúčetně smlouvou, vypůjčený majetek zůstává v účetnictví obce.
Píšete i o vybavení objektu a jeho bezplatném předáním PO, zároveň se zmiňujete i o dotaci. Jenom upozorňuji, ať si prověříte jaké jsou podmínky dotace zejména po dobu udržitelnosti a zda můžete majetek v době udržitelnosti bezplatně předat PO do vlastnictví.
Svěření, tam je to jasné - svěřený majetek vyřadíte z rozvahy, zaúčtujete do podrozvahy 909/999, PO si nabere do svého účetnictví a je potřeba jim předat účetně i příslušnou část dotace zápisem 403/401, aby ji mohli rozpouštět.
Paragraf pro dětskou skupinu je v rozpočtové skladbě určen 4339 (i v roce 2022 byl). Z hlediska RS se obecně postupuje tak, že když je výdaj přiřaditelný ke konkrétnímu účelu (u vás budova a zahrada byla postavena s určitým účelem - prostor pro dětskou skupinu), tak se má použít paragraf pro daný účel, tedy par. 4339. Takže i příspěvky PO byste měla zasílat přes tento par. 4339.
Naše PO bude realizovat projekt, schválený ZM. Veškeré náklady si bude PO hradit sama z investičního příspěvku, který od nás obdrží v pravidelných zálohách na podkladě předložených FA k úhradě. S tím není problém, ale dotace, která bude krýt z větší části náklady, bude příjmem obce. Tzn, že výdaje budou PO, a příjmy – celá dotace města. Město bude rozpouštět do výnosů. DPH si uplatní PO. Je to takto možné?
Záleží na podmínkách konkrétní dotace. Pokud jde o výnos, tam nebývá problém, že se dotace převede účetně na PO zápisem 403 MD/ 401 D, PO si nabere opačným zápisem 401 MD/ 403 D a rozpouští do výnosů proti nákladům z odpisů. Určitě není vhodné, aby majetek odepisovala PO a dotaci rozpouštěla obec.
U nákladů je to problematické - když je příjemcem obec, projekt by měla realizovat svým jménem, na své náklady a po dokončení může dát PO do výpůjčky nebo svěřit, opět jen zápisem 401 MD/ 042 (021) D.
Vy máte takovou kombinaci, kdy příjemcem dotace je obec, ale realizace bude na PO - zde nevím, co vás k tomu vedlo, jestli např. nárok na odpočet. Podle mě nezbývá, než to prověřit přímo u poskytovatele dotace, ale myslím, že to nebude asi běžně přijatelné - poskytovatelé tolerují to účetní převedení majetku na PO, ale že by i samotnou realizaci, to opravdu musíte zkusit třeba žádat výjimku, každopádně tento váš postup prověřit u poskytovatele.
Za mě by z hlediska dotace bývalo jednodušší, když je příjemcem obec, aby se realizovalo jménem obce - když není nárok na odpočet, bývá většinou DPH uznatelný výdaj.
Tak to případně raději doupřesněte na e-mail klara@obecuctuje.cz - je také možné, že je to jen průtok, kdy máte dotaci přeposlat PO, to by pak problém nebyl, protože město by účtovalo jen příjem 231/375 a poslání PO 375/231. Například to může být tak, že to PO realizuje, město to předfinancovává investičním příspěvkem a pak jsme ale opět ve variantě, kdy by město mělo být jen zprostředkovatelem dotace pro PO, ale ne příjemce.
Varianta, kterou popisujete (jestli to dobře chápu), opravdu nedává smysl - abyste měli u města jen příjem a výnos dotace, účet 403 se musí vždy vázat k zařazenému majetku, neměli byste jako příjemce jak prokázat výdaje...
Prosím o radu jak zaúčtovat:
1) při vyúčtování energií jsem zjistila, že na některých účtech zůstávají nevyúčtované zálohy, nejedná se o zálohy loňského vyúčtování, ale delší období. Nyní mám všechny energie, které odebíráme zúčtované a chtěla bych zálohové účty "vyčistit" tak, aby tam zůstaly zálohy zaplacené jen tenhle rok. Když sečtu nevyúčtované zálohy u všech analytických účtů je částka cca 10.000. Můžu zápisem 549/314 nebo raději přes zápis 401/314. Musí se pak tento zápis zdůvodňovat v Příloze?
2) Obec koupila RD - převedla na sebe EE a vodu. Byla zaplacena záloha na vodu ve výši 100 Kč a k ní na konci roku vytvořena dohadná položka 502/389 ve výši 100 Kč. Při zápisu vodoměru nebyla zjištěna žádná spotřeba. Takže nám společnost vystavila dobropis na zálohu 100Kč. Bude správný postup interním dokladem zrušit dohadnou položku 389/502 a při připsání částky na BU zaúčtovat MD 231 3639 2124/D 314 nebo D -231 3639 5151/D 314
1. Není to významná částka, nemusí se dohledávat - když už si to hlídáte a chyba se nebude kumulovat, použila bych klidně pro vyčištění účtu zápis 549 MD/ 314 D, případně lze i 502 MD/ 314 D ve smyslu, že se chybně v minulých letech nezobrazilo jako vyúčtovaná spotřeba. Dodavatelé energií si to většinou hlídají, takže nejspíš nastala někde účetní chyba při vyúčtování.
2. Postupujete správně. U meziročních přeplatků se máte rozhodnout, zda je třídíte v RS na pol. 2324 nebo minusem na výdajové položce - zvolte si metodu a držte se jí (jednotný postup).
Obec bezplatně převedla darovací smlouvou Středočeskému krajskému úřadu pozemek o výměře 100m2.
Účetní hodnota daru činí 1 000 Kč. Jsme plátci DPH.
Prosím o zaúčtování .
Pozemek vyřadíte k datu podání darovací smlouvy na vklad do KN zápisem 401 MD/ 031 D v účetní ceně 1000 Kč. Toť vše. Kraj jako VÚJ má pozemek převzít v účetní ceně od vás opačným zápisem - je nutné jim účetní cenu sdělit ve smlouvě či jiným způsobem.
Ohledně DPH zde není co řešit - dar je předpokládám bez protihodnoty (vám ze strany kraje) a vy jste navíc v pozici dárce.
Řeším svěření DHM a DDHM naší příspěvkové organizaci. Obec provedla TZ ve výdejně jídel (budova je ve výpůjčce, účtuje obec) a součástí dodávky bylo volně stojící vybavení, které chce obec svěřit PO. Ve zřizovací listině (posílám emailem) není nic konkrétního o novém majetku, který pořídí obec a svěřuje PO.
Může ZO schválit dodatek ke ZL, že případný další majetek, který obec nakoupí, svěří protokolem po schválení ZO? Aby se nemusely dělat další a další dodatky k ZL. Faktura za TZ a majetek byla již v srpnu, předávat se bude v říjnu po jednání ZO. Účtování jen takto?
081 oprávky + 401 MD/ 021 PC D
088 MD/028 D
Odpisy účtujeme 1 x za čtvrtletí, tedy dopočítat za říjen a přičíst ještě k 081?
Podle účetních zápisů to vypadá, že chcete svěřovat i TZ, ale přitom budovu mají ve výpůjčce (v účetnictví jí eviduje obec). TZ budovy byste tedy účetně měli přiřadit k ceně budovy a nepřevádět to účetně na PO. To se dělá jen v případě, kdy PO na dané práce čerpá dotaci, pak TZ převezme účetně i s dotací, např. po dobu udržitelnosti.
Svěřit by se měly tedy spíše jen ty samostatné věci - zápis 088 MD/ 028 D je v pořádku, ale jak píšete, musí tomu předcházet související právní kroky.
Pokud jim samostatné věci chcete svěřit do správy, musí se to zanést do zřizovací listiny - protože se musí podle § 27 odst. 2 písm. e) zákona č. 250/2000 Sb. vymezit, že se jedná o majetek svěřený. Takže musí dojít vždy ke změně zřizovací listiny a tedy i rozhodnutí zastupitelstva.
Podle svých pravidel budete svěřený majetek evidovat na účtu 909.
Pokud byste se změnám ZL chtěli vyhnout, je možnost majetek PO převést bezúplatně do vlastnictví. Účetní zápisvyřazení DDHM je stejný.
Členská obec DSO koupila od s.r.o. vodovod a kanalizaci na základě kupní smlouvy za 1 Kč. V kupní smlouvě je uvedena kupní cena sjednaná ve výši 1 Kč a dále je vyčíslena pořizovací hodnota převáděného majetku vodovodu 1.250.000 Kč a kanalizace 1.680.000 Kč. Členská obec předá vodovod a kanalizaci do hospodaření DSO v jaké hodnotě? V hodnotě kupní ceny 1 Kč? Nebo v hodnotě vyčíslené v části II. Předmět kupní smlouvy?
Majetek pořízený koupí se oceňuje pořizovací cenou, zde 1 Kč (plus případné související výdaje). Tento postup nemůže být vytknut. Cena 1 Kč by se u obce měla poměrově rozpočítat mezi jednotlivé položky. Když se pořizuje vodovod a kanalizace (například tedy dvě majetkové položky), ocení se každá položka ve výši 1 Kč a použijete pro vyrovnání účet 649 jako rozdíl ze zaokrouhlení.
Pořízení koupí u obce v takovém případě k datu předání bude zápisem:
042 MD 2 Kč/ 321 D 1 Kč, 649 D 1 Kč
021 MD/ 042 D 2 Kč.
Pokud oceníme ve výši např. těch 2 Kč (podle počtu majetkových položek), pak nemá obec jinou možnost, než majetek DSO předat v účetní ceně (2 Kč). Obec vyřadí kanalizaci a vodovod zápisem 401 MD/ 021 D 2 Kč a zavede si do podrozvahy 909 MD/ 999 D 2 Kč. DSO přijme 021 MD/ 401 D ve výši 2 Kč.
Připadá zde ještě v úvahu jako alternativní postup odchylka od metody, tedy varianta, že by se majetek u obce při převzetí ocenil RPC. Odchylka od metody se musí popsat do přílohy závěrky a musí jí nařídit vedení. Argumentem by zde byla neadekvátní kupní cena. Je to ale pouze na rozhodnutí obce.
Na základě darovací smlouvy příspěvková organizace (PO) bezúplatně přijala od ČŠI majetek, jehož pořizovací hodnota činí 153 431,60 Kč. Tiskárna Konica, pořízena 31.12.2012, poř. cena 96300,-Kč, SÚ 022, k datu vyřazení 27.8.2025 zůstatková cena 784,- Kč. Tiskárna OKI, pořízena 31.12.2013, poř. cena 39998,-Kč, SÚ 028. Tiskárna OKI, pořízena 30.12.2016, poř. cena 17133,60 Kč, SÚ 028. Tiskárny na účtu 028 rovněž vyřazeny 27.8.2025. PO dosud neměla žádný majetek nad 40 tis. Kč, tudíž ani zřizovatelem schválený odpisový plán. Jelikož není tiskárna Konica plně odepsána, musela ČŠI zaúčtovat vyřazení do nákladů ve prospěch účtu oprávek. Dotaz: v jaké ceně zařadit majetek do účetnictví PO, na jaké SU, zda a v jaké výši musí PO nechat schválit odpisový plán?
Hovoříte o tom, že vyřazení tiskárny zaúčtovala ČŠI do nákladů. Já si myslím, že je to spíše asi vaše domněnka, než informace od nich? Domnívám se, že ČŠI je organizační složka státu, tzn. vybraná účetní jednotka. Bezúplatný převod mezi VÚJ se účtuje rozvahově a přebírá se ocenění převodce.
DDHM PO převezme zápisem 028 MD/ 088 D v pořizovacích cenách uvedených ČŠI.
Tiskárnu převezme zápisem 022 MD v pořizovací ceně 96300 Kč/ 082 D ve výši oprávek 95 516 Kč, 401 D v ZC 784 Kč.
Převodce vyřadil majetek v srpnu, PO by měla při převzetí v srpnu majetek zaúčtovat a zařadit a od září začít tiskárnu odepisovat.
Aby PO mohla přijmout dar do svého majetku, musí mít souhlas zřizovatele.
U opotřebeného majetku se má nastavit zbývající doba životnotnosti - odhad podle aktuálního stavu - při takto malé ZC je to v zásadě jedno. S ohledem na to, že je to již tiskárna z roku 2012, tak si myslím, že není problém například stanovit, že životnost odhadujete třeba ještě na 3 roky (36 měsíců) a během nich to odepsat. Prostě si řekněte, kolik myslíte, že to ještě vydrží. Diskuse, zda 784 Kč ZC odepisujeme 12 měsíců, 24 měsíců nebo 36 měsíců ... je z hlediska výkaznictví skutečně irelevantní. Ať se nějak rozhodnou, napíší to na papír a Vy jim to schvalte.
K odpisování PO je na www.pouctuje.cz dokument z 27.9.2022. Vztahy PO a zřizovatele mají také svou sekci dokumentů na www.obecuctuje.cz.
Cituju vám k tomu příšlušné ustanovení ze zákona č. 250/2000 Sb.:
(1) Fond investic vytváří příspěvková organizace k financování svých investičních potřeb. Jeho zdrojem jsou
a) peněžní prostředky ve výši odpisů hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku4) prováděné podle zřizovatelem schváleného odpisového plánu,"
K datu 2.7.2025 nám byla předána stavba polní cesty od SPÚ za cca 15 mil. Kč, stavbu měl SPÚ zařazenou do užívání, k datu předání jsem proto přebrala PC stavby i oprávky a zařadila do naší majetkové evidence. Nyní nám přišel od SPÚ na schválení zastupitelstvem další protokol o předání a převzetí, kterým nám předávají ostatní investiční náklady související s realizací stavby polní cesty - náklady na PD, TDI, BOZP, ZAV v částce cca 1,2 mil. Kč. Prvním předávacím protokolem byly zřejmě předány pouze náklady na stavební část bez souvisejících nákladů. Nenapadlo mě, že když měli na SPÚ stavbu zařazenou do majetku, že není včetně všech souvisejících nákladů a teď nevím, jak s nimi naložit. Patří do hodnoty stavby polní cesty, tu mám již ale od července v majetkové evidenci a nabíhají odpisy. Jak prosím účetně i majetkově postupovat?
Navrhuji toto: Náklady dozařaďte zápisem 021 MD/ 401 D stejně, jako jste přebrala samotnou stavbu. Účtujte k datu zjištění, nemusíte zpětně měnit ocenění cesty, i do majetku to dejte ke stejnému datu jako zvýšení ceny cesty z důvodu opravy ocenění. Na kartu majetku můžete do informace vysvětlit důvod - pozdní předání souvisejících výdajů. Předpokládám, že udělal chybu SPÚ - asi nedali do pořizovací ceny, ale to je věc opravy u nich v účetnictví, ne u vás.
Každopádně postupujte ale tak, jak se dohodnete. Jsou VÚJ, takže od nich přebíráte ocenění. Můžete si pro jistotu u nich ověřit, jestli nemáte změnit pořizovací cenu zpětně od data předání původní stavby, aby ocenění a hlavně odpisování mezi vámi navazovalo. Pokud byste reakci k tomu neměli, postupujte jak píšu v úvodu. Jak říkám, není to vaše chyba, tak pokud by nebyla součinnost s převodcem, neřešila bych to. Zvažte i pracnost - ještě není předána mezitimní závěrka k 30.9.2025, tak oprava zpětně možná je. Jen aby nedošlo k tomu, že oni to třeba odpisovali až do srpna, nebo zda ty vedlejší náklady vůbec nezařadili, to z dotazu nevím, proto raději to dovysvětlení.
Povodí Vltavy, státní podnik převádí darovací smlouvou městu stavbu protipovodňového opatření a pozemky. Jedná se o 7 vodních děl, hrází zapsaných v KN na pozemcích dárce, obdarovaného, a i na pozemcích třetích osob. Protipovodňové opatření sestává ze stavebních objektů SO 02- SO24 dle kolaudačních souhlasů z r. 2014 (zemní hráz, protipovodňová hráz, protipovodňové zídky, manipulační a údržbové cesty, manipulační lávky, tůň, kácení a výsadba stromů, přeložka VO a ČEZ, opatření na kanalizační síti). Dále jsou předmětem daru u všech stavebních objektů zabudované prvky mobilního hrazení, mobilní hrazení, zpětné klapky, šachty a další objekty. Ve smlouvě je uvedeno, že celková cena předmětu daru vedená v účetní evidenci dárce je 25.880.341 Kč (vlastní zdroje + dotace), která je součtem částek 25.879.846 Kč + 495 Kč (účetní hodnota staveb a pozemků). V účetní evidenci Povodí Vltavy jsou zařazeny hráze a zdi společně v pořizovací ceně, zvlášť tůň, manipulační a údržbové cesty společně, zvlášť lávka pro pěší a společně mobilní protipovodňové hrazení. Jak toto zařadit do majetku, když Povodí Vltavy nemá rozlišeno, jaké stavební objekty patří do vodních děl zapsaných v KN ani zatím neuvedlo přesné počty mobilního hrazení ani co je součástí zabudovaných prvků mobilního hrazení. Můžeme zařadit v pořizovacích cenách nebo musíme přecenit? V případě potřeby můžeme zaslat návrh darovací smlouvy.
Státní podnik není vybranou účetní jednotkou. Pro vás to znamená, že nepřeberete jejich účetní cenu, ale jednotlivé stavby máte ocenit v reprodukční pořizovací ceně, což je zjednodušeně řečeno jejich aktuální hodnota. Zápis převzetí je 021 MD/ 401 D.
Pro určení RPC není nutné nechat zpracovat znalecký posudek, stačí kvalifikovaný odhad například i tak, že vezmete jejich pořizovací cenu a snížíte jí o odhadované opotřebení. Možné postupy k určování RPC najdete v dokumentu a výkladovém videu zde:
https://www.obecuctuje.cz/videa/serie/23
Vůbec nemusíte hledět na to, jak to majetkově evidovali oni. Důležité je převzít majetek nejen protokolárně, ale asi i fyzickou prohlídkou, aby bylo jasné, jak co rozčleníte pro účely zařazení do majetku. Hráze budou samostatné stavby, zpevněné cesty také, tůň patří také samostatně na účet 021. Související výdaje typu přeložka nebo zásahy do zeleně zkuste identifikovat do příslušných staveb nebo je rozpočítat.
Měli byste také mít právně vyšetřeno umístění staveb na cizích pozemcích.
Město v r.1997 koupilo traktor se sklápěcím přívěsem. Traktor v r.2001 se prodal a vlečka se v průběhu let vyřadila, pravděpodobně v době, kdy se traktor prodal. Bohužel nemůžeme to dohledat, každopádně vlečka již dlouhou dobu není v majetku, nicméně je fyzicky stále umístěná. V letošním roce byl přijat nový zaměstnanec, který ji opravil a má znovu technický průkaz. O vlečku projevil zájem občan a město ji chce prodat za 70 tis. Kč. Mám dotaz, jakým způsobem to všechno má proběhnout a účtovat. Je třeba znovu vlečku zavést do majetku? 022/401? Cena přívěsu dle původní kupní smlouvy činila 62 tis. Kč. Kolik činily odpisy bohužel nevím, nemám žádné jiné informace (nastoupila jsem zde jako účetní 1.1.2025. )
Potom o prodeji rozhodne Rada města a následně zaúčtuji prodej?
Nebo lze vyřazenou vlečku prodat jako nepotřebný materiál na účet 644 a pol. 2310 ?
Fyzicky nezlikvidovaný majetek, který se nabídne k prodeji, byste měla aktivovat jako materiál na sklad zápisem 112/507 v RPC (aktuální hodnota, stačí odhad např. podle internetu) a pak budete účtovat klasicky prodej materiálu - vyřazení 544/112, výnos na účet 644 a pol. 2310.
Schválení prodeje movitých věcí včetně určení kupní ceny je zbytkovou pravomocí rady (může přenést na starostu) nebo starosty (pokud není rada). Tady se navíc ani nejedná již o majetek, ale materiál z vyřazení. Měli byste postupovat dle vašich vnitřních směrnic - kdo rozhoduje o prodeji nepotřebného materiálu a jakým způsobem.
Jestli ale přívěs byl použitelný, vyřazení bylo neoprávněné - chyba, pak váš postup dozařazení není špatný, ale stejně vznikne problém s určením RPC, kdy z pořizovací ceny po tolika letech už moc vycházet nemůžete. Museli byste určit cenu obdobného přívěsu v obdobném stavu např. z internetu, tzn. stejně jako v prvním případě, dozařadit jej 022/401 a hned bez odpisování vyřadit prodejem 311/646 a 553/022.
Hodnota nebude velká, tak nemá asi moc cenu řešit vliv na VH a rozhodněte se spíš podle toho, co pro vás bude jednodušší postup i s ohledem na to, jak se domníváte, že to s vyřazením bylo - jestli se v minulosti vyřadil k likvidaci, jen se fyzicky neodstranil, pak první postup. Jestli se neměl vyřazovat (v mezidobí byl použitelný a i se používal), pak druhý postup. Je zde hodně tenká hranice závisící na argumentaci a konkrétních okolnostech.
Shnutí: Nejpve rozhodnete, jakým způsobem přívěs dostanete do účetnictví, jestli jako materiál (112) nebo nalezený majetek (022). V obou případech ocenění v RPC. Následně rada/starosta schválí prodej. Vyřazení a předpis kupní ceny se účtuje k datu předání kupujícímu.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková