Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Hledanému výrazu 649 odpovídá celkem 1154 dotazů:
V naší Základní škole ( jako obec jsme zřizovatel ) vznikla vodovodní škoda. Základní škola uhradila náklady za opravu ve výši 21.335 Kč.
Pojistné plnění bylo stanoveno na 16.225 Kč. 5.000 spoluúčast. Pojistné plnění přijde na účet obce, poté budu přeposílat škole.
účtovala bych takto:
předpis plnění 377/649 16.225,-
příjem plnění 231 2310 2322/377 16.225,-
předpis závazku K ZŠ 549/378 16.225,-
úhrada ZŠ 378/231 2310 5193 16.225,-
Důležité je, kdo je oprávněným příjemcem pojistného plnění. Pokud obec platila pojistné, tak jeden pohled je, že jste příjemcem pojistného plnění (tedy u vás je to 649) a pokud se to rozhodnete poslat škole, tak je to již vaše svobodné rozhodnutí - a řešili bychom to jako navýšení provozního příspěvku PO. Nemohu podle mne automaticky říkat, že je to pojistné plnění školy, pokud škola není pojistníkem a neplatila pojistné. Ale je pravda, že někdo preferuje pohled - škola má opravu, tak automaticky má i tu 649 (a ne obec) - ale já v tomto případě si to nemyslím.
Účtování na straně obce máte správně. U ZŠ to řešit ale viz výše jako navýšení příspěvku, tzn. účet 572 a pol. 5331, případný předpis vůči PO 572/349. Položka 5193 v RS neexistuje, to jen na okraj, že jste to chtěli řešit asi nějakou náhradou.
Nájemce hrobového místa letos neprodloužil nájemní smlouvu a daroval obci obrubníky z hrobu. Nový nájemce je chce odkoupit. Jsme plátci DPH. Můžu vystavit fakturu bez DPH podle par. 62 nebo musí být s DPH? Darování obrubníků jsem účtovala 501/649 a prodej budu účtovat 231 par. 3632, pol. 2310/644. Cenu nám odhadl kameník.
Zaúčtování přijatého daru je v zásadě v pořádku - samozřejmě pokud je dar na Vaší straně vnímán jako zboží (tedy věci určené k dalšímu prodeji), spíše by se mělo účtovat v systému B na účet 504 (v A na 132), výnos na účet 604, příjem na pol. 2112.
Pokud se týká DPH, tak jsem přesvědčen, že se to pod §62 nevejde. Vy jste sice pronajímali osvobozeně od daně hrobové místo, nicméně ne tyto obrubníky. Nenapadá mne žádný argument, proč toto nezdanit - za sebe bych zdanil v sazbě 21 %.
Po předání bytu od nájemníka obec musela provést opravy v hodnotě 10 000,- Kč. Kauce byla bohužel vrácena. Může obec vystavit fakturu nájemníkovi ve výši 10 000,- Kč. Zaúčtovala bych 3612
2324, (311/649) Dále musí obec vypočítat z této částky DPH 12% a odvést Fú.
Účtujete správně a v této variantě (náhrada škody) by to bylo mimo režim DPH.
Je to na hraně, ale nájemník to způsobil asi nějakým nepovoleným způsobem užívání a vy mu nyní vyčíslujete náhradu, kterou má za poškození uhradit - v této logice odpovídáme.
Od ledna 2026 se obec stala plátcem DPH. V roce 2025 jsme dostali dotaci od SFŽP i od kraje na výstavbu vodovodu, ale v lednu 2026 jsme museli poměrnou část (DPH) vrátit....poslanou vratku jsem účtovala v roce 2026 na 6402/5324, je to správně? Jedná se celkem o částku cca 1800 000 Kč. Zároveň si uplatňujeme zpětně za rok 2025 DPH - cca 3500 000 Kč, jak prosím toto zaúčtovat? Jedná se mi o předpis i úhradu. Tyto transakce se nepromítly do roku 2025, protože v tu dobu jsme nevěděli, že se staneme plátci.
U vratky dotací záleží, v jaké fázi účtování transfery jsou. Pokud se jedná o vratku po zařazení majetku, nemělo by se zasahovat do výše dotace. Vratka po vypořádání dotace se účtuje 672 MD/ 347 D (kraj 349 D). Jedná se ale už o docela významnou částku a navíc to může být spíše považováno za chybu, kdy se mělo například i v dohadě dotace počítat s tím, že se plánujete stát plátci a máte zohlednit v nároku na dotaci budoucí odpočet DPH (nevím, jak moc to bylo nečekané). Přiklonila bych se proto k tomu účtovat vratku SFŽP 403 MD/ 347 D, vratku kraji 403 MD/ 349 D a upravit o vrácenou částku i výši dotace na kartě vodovodu. Pro jistotu to můžete jako odchylku od metody vysvětlit v příloze závěrky.
Jestli vodovod ještě není zařazený, upravíte o vratku dohadu 388 minus MD/ 403 minus D. Když není dotace ještě vypořádaná, vrácení v rámci vypořádání se účtuje jako vrácení zálohy 374 (472) MD/ 231 D.
Konkrétní účetní postupy viz náš dokument k transferům:
obecuctuje.cz/dokumenty?jak=fraze&stitky[0]=7&hledat=Transfery%20komple
Vratky jsou řešeny od str. 48.
Z hlediska RS záleží, jestli je to vratka na základě výzvy poskytovatele (odpa 2310, pol. 5904) nebo v rámci vypořádání. Pokud v rámci vypořádání, tak pro SFŽP je RS odpa 6402 pol. 5364, ID bude IČO SFŽP, pro kraj odpa 2321 pol. 5366, ID partnera IČO kraje.
Pokud jde o douplatnění odpočtu po zařazení majetku - jestli je vodovod již zařazený, tak podle ČÚS 710 platí následující ustanovení:
4.4. Od okamžiku uvedení dlouhodobého nehmotného majetku nebo dlouhodobého hmotného majetku do užívání účetní jednotka neúčtuje o změně výše ocenění tohoto majetku, nestanoví-li zákon, vyhláška nebo Český účetní standard jinak.
Úprava odpočtu by se striktně podle předpisů tedy účtovala zápisem 343 MD/ 649 D. Případně postupovat jako u odhadů, pak 343 MD/ 551 D. U významných částek ale doporučujeme opět zvážit odchylku od metody, což by znamenalo korekci vstupní ceny. Daň obecně není součástí ceny (majetek zařazujeme ve výši ZD - bez odpočtu DPH), tzn. je pak možné (opět raději popsat jako odchylku do přílohy závěrky) místo účtu 551 (649) použít účet 021 minus MD a opravit i cenu na kartě majetku.
Douplatnění odpočtu z hlediska RS zobrazíte na pol. 5362 - když vznikne nadměrný odpočet, bude příjem na pol. 5362 minus D. V obou variantách bude proto příjem od FÚ zápisem 231 minus D 6399 5362/ 343 D.
Jestli vodovod ještě není zařazený, upravíte o odpočet účet 042 - zápis 343 MD/ 042 minus MD.
MFČR vydalo materiál k vymáhání poplatků předaných celnímu úřadu, kde je konečně popsaný přesný postup, jak máme postupovat v účetnictví.
Podle MFČR máme takovou pohledávku odepsat z rozvahy 549/315 a dát na podrozvahové účty, kde budou evidovány. Celní úřad si předanou pohledávku zařadí do svého účetnictví. Při příjmu částečně vymožených peněz u nás pak zaúčtovat na 231/649 (nemá to být 643?).
Můj dotaz je, zda výše uvedený postup platí i pro ostatní pohledávky předané celnímu úřadu k vymáhání? Např. pohledávky z pokut, přestupků, a j. ne jen místní poplatky? A jak máme evidovat pohledávky, které jim byly předány již před platností tohoto zákona dříve? Také je máme odúčtovat? Nebo to platí jen pro ty aktuálně nově předané?
Tento postup je aplikovatelný jen pro vymáhání pohledávek dle daňového řádu, tj. pro místní poplatky ano, ne však pro pokuty a přestupky a další.
Potom chci upozornit, že MF oficiálně tuto metodiku doposud nevydalo. Pokud víme, je zveřejněna pořád původní metodika z července 2025, kde se pracuje s úplně jinou odpovědí, viz odkaz
https://mf.gov.cz/cs/dane-a-ucetnictvi/dane/mistni-spravni-a-soudni-poplatky/metodicka-doporuceni
Nicméně víme o iniciativě vašeho kraje, který vychází z prezentačních dnů MF, při kterých toto téma bylo diskutováno tak, jak popisujete.
Chci jen říci, že já osobně bych to neaplikovala minimálně do doby, kdy to MF vydá oficiálně na stránkách. Samozřejmě pokud nechcete jít proti metodice svého kraje, aplikujte ji.
Celkově má tento postup špatnou vypovídací schopnost a kdybyste porušili jednotnost metod, jen jí tím zhoršíte. Proto bychom spíše doporučili volit jednotný postup pro místní poplatky i ostatní typy pohledávek, a to i v situaci, pokud byste se rozhodli aplikovat metodiku kraje. Upřímně, jeví se nám v našem kolektivu, že výklad, že je převzatá pohledávka aktivem u CÚ je dost násilný, není majetkový prospěch u CÚ, není aktivum, jen to, že je pohledávka pod kontrolou CÚ dle našeho názoru nestačí.
Větší problém je, že existují dvě rozdílná stanoviska MF, jedno zveřejněné, jiné prezentováno krajům, kteří ale také mají povinnost obcím metodiky MF předávat. Připadá nám, že pak jsou asi akceptovatelné oba postupy. Pokud si zvolíte postup předaný krajem dle prezentace MF, pak aplikujte až od data předání - tj. sdělení postupu - otázkou je však, že pokud jste již předtím zvolili jiný postup, tak by se v rámci jednoho roku neměla metoda měnit - toto je docela změna metody - ponechání nebo vyřazení pohledávky, rušení OP... Nechceme přidělávat starosti, chtěli jsme se domluvit i s kraji, ale nepodařilo se. Takže náš závěr je zachovat pohledávku u obce. CÚ to nebrání v evidenci pohledávek převzatých dle daňového režimu.
Pro úplnost přikládám náš postoj k dané problematice, který zpracoval kolega Ing. Nejezchleb:
Prvotně bych chtěl zdůraznit, že se jedná o oblast, kterou ze strany státu považuji za nedořešenou (upozorňuji k tomu, že neexistuje žádná oficiální metodika MFČR k této problematice, dokonce podle materiálů odboru účetnictví MF z léta 2025 se v té době počítalo s tím, že i když předáte pohledávku k vymáhání celnímu úřadu, bude stále vedena v účetnictví obce. V účetnictví totiž musíme dbát na to, co je ekonomickou podstatou transakce – zde je to pouze předání pohledávky k vymáhání jiné osobě, nicméně obec je stále příjemcem výtěžku z vymáhání (či jeho podstatné části). Za těchto okolností se stále jedná o účetní aktivum obce (nikoliv aktivum Celního úřadu – respektive pokud u něj aktivum, tak i souběžně o závazek... - ale zde budou problémy s opravnými položkami).
Na podzim se začaly objevovat prezentace ze strany Celního úřadu, kdy kvůli mechanismu správy daní požadovali navedení daných pohledávek do účetnictví celního úřadu (a odpis pohledávky na obci při předání k vymáhání). K tomu se začaly objevovat metodiky směřující k tomu, že by obec v případě následného získání výtěžku od celního úřadu účtovala o výnosu z dotace. Tyto metodiky se objevovaly v rámci nejrůznějších školení. Mají ale společnou jednu důležitou podstatu – účetně nezachycují věrně situaci, o tom jsme přesvědčení. Navíc i ve vztahu k následnému příjmu, pokud by došlo k vymožení, tak logicky musí být zachycovány v rozpočtu na položku, z jaké pocházejí (tedy například poplatek za odpad, pokuta ...).
To, co uvádím výše platí pro jakýkoliv typ pohledávky – je mi jedno, zda se jedná o místní poplatek nebo například o pohledávku vyplývající z přestupkové agendy.
Co mi z toho všeho vyplývá:
Pokud se týká úvahy, že by se rozdílně účtovalo o předání pohledávek k vymáhání v případě místních poplatků (tedy daní) a v případě jiných právních titulů. Tuto variantu nepodporuji z jednoho prostého důvodu – jedním z nejzákladnějších účetních principů je jednotnost účetních metod. Tedy skutečnosti který mají stejnou/obdobnou ekonomickou povahu mají být účtovány stejně/obdobně.
Pokud ale cíleně půjdeme k tomu, že budou volena rozdílná účetní řešení pro tyto skutečnosti, které jsou z ekonomického pohledu dle mého názoru stejnými, vypovídací schopnost jen zhoršíme. Zde bych na Vašem místě volil spíše jednotný postup pro místní poplatky i ostatní typy pohledávek.
V majetku máme budovu, ve které pronajímáme prostor sloužící pro podnikání. Podnikatelé platí nájem prostor a platí zálohy na služby. Jeden takový nájemce nám k 30.6.2024 ukončil smlouvu. Nájem byl k datu ukončení uhrazen, a k tomu datu vzniklo vyúčtování dodávky služeb. Služby činily 109 889,54 Kč včetně DPH (bez daně 90 817,80 Kč, DPH 19 071,74 Kč) a uhrazené zálohy ve výši 25 410 Kč včetně DPH (bez 21 000 Kč, DPH 4 410 Kč). Vyúčtování tedy činilo 84 479,54 Kč včetně DPH.
Zaúčtováno bylo:
324 MD 21 000 Kč, 343 D 14 661,74 Kč, (19 071,74 – 4410)
311 MD 84 479,54 Kč a 602 D 90 817,80 Kč.
K vyúčtování měl nájemník výhrady. Po dlouhých komunikacích a sezeních s právníkem se nakonec mezi obcí a nájemcem podepsala Dohoda o narovnání ke konci ledna 2026. Dohodlo se, že nájemce zaplatí z celkového vyúčtování jen 60 000 Kč s tím, že strany vypořádávají veškerá sporná práva v souvislostí s doplatkem po ukončení smlouvy, a to tak, že veškerá práva a povinnosti smluvních stran, která souvisí s touto věcí zanikají a nahrazují se nově vzniklým závazkem.
Těch 60 000 Kč nájemce uhradí ve 4 splátkách, kdy první je do 30 dnů od podpisu smlouvy a další jsou k 30.6.2026, 31.12.2026 a 30.6.2027. Pokud neuhradí do data, tak ztrácí výhodu splátek a musí zbytek uhradit ihned.
Chci se zeptat prosím, jak v tomto případě postupovat. K původní vystavené faktuře vystavit dobropis na celou částku a zaúčtovat mínusem, jak bylo účtováno v r. 2024 MD 311 -84 479,54 Kč, D 343 -19 071,74 Kč, D 602 -90 817,80 Kč a vnitřním dokladem si předepsat dlouhodobou pohledávku MD 469 a D 649? Když je řečeno, že veškerá práva a povinnosti podpisem smlouvy zanikají a nahrazuje ji nově vzniklý závazek ve výši 60 000 Kč.
Nevím, co přesně je v dohodě o narovnání, nicméně toto by podle mne mělo skončit vystavením opravného daňového dokladu, kde zaúčtuji podle dané dohody slevu. V takovém případě by účtování bylo o opravě základu daně a daň. Jestli to uděláte tak, že na opravném dokladu vyminusujete to původní plnění a nahradíte ho novým, či jen zaúčtujete rozdíl, to je celkem jedno. Musíte každopádně udělat opravu tak, aby ve zdanění zbylo těch 60 tis. kč - z nich zůstane samozřejmě původní odvod.
Oprava základu daně platí za předpokladu, že narovnávám nějaké sporné záležitosti. Samozřejmě pokud by to bylo jen o tom, že se mu nechce platit dluh, který byl celkem nesporný, tak by to na opravu nebylo.
Mám dotaz ohledně bezúplatných věcných břemen.
Obec vybudovala kanalizaci, která je již zařazena 3 roky v majetku. Teprve nyní byla dořešena věcná břemena přes soukromé pozemky.
V jaké výši ocenit bezúplatné věcné břemeno na více pozemcích jednoho majitele v rámci jedné stavby, kdy je obec oprávněná. Je uzavřená jedna smlouva, kde jsou uvedeny všechny pozemky. Oceňují se jednotlivé pozemky nebo jako celek. Ocenila bych RPC ve výši 10 tis. Kč. Pokud věcné břemeno zasahuje do 11 pozemků, tak 11x10 000,- nebo brát jako celek za cenu 10 000,- .
účtování: 028/088 a 558/649.
V takovém případě, když je zřízeno ve váš prospěch, jej musíte ocenit reprodukční pořizovací cenou. V oceňovací vyhlášce je uveden podpůrný výpočet (§ 39a vyhlášky č. 441/2013), ale můžete RPC určit i odhadem podle cen VB v okolí. Když si nebudete vědět rady, tak nejzažší řešení je ocenit cenou 10 tis. Kč.
VB by se mělo prvotně zahrnout do ceny související stavby, zde kanalizace. Jestli bylo VB smluvně sjednáno až po zařazení majetku, účtujte ho jako samostatnou věc, vzhledem k ceně do 40 tis. Kč na účet 028. Ano, bezúplatné VB se pořídí zápisem 028 MD/ 088 D a protože není darováno od jiné VÚJ, tak navíc zápis 558 MD/ 649 D, ocenění v RPC viz výše.
VB by se dle našeho názoru měla v účetnictví evidovat podle jednotlivých pozemků, ke kterým jsou zřizována. Proto, jak navrhujete - počet majetkových karet VB podle počtu pozemků, ke kterým jsou zřizována.
Máme vybudovanou fotovoltaiku. Máme uzavřenou smlouvu na odběr přebytku elektřiny. Měsíčně nám posílají fakturu-vyúčtování.
Dodavatel: naše obec
Odběratel: firma
Vyúčtování výkupu elektřiny období..........bez DPH 35Kč
Dodání v režimu přenesené daňové povinnosti. Daň odvede zákazník.
Faktura byla vystavena zákazníkem.
Částku vám pošleme na účet.
Jak zaúčtovat, aby se dostalo do daňového přiznání a kontr.hlášení?
Jsme plátci DPH.
Musíte si k tomu vystavit v účetnictví doklad (někdo řeší ještě vlastní duplicitní fakturou, někdo interním dokladem) - zaúčtujete předpis MD 311/Dal 6xx (varianty 601, 609, 649) s tím, že se musí přiřadit kód, kterým je to nasměrováno na ř. 25 přiznání k DPH. V kontrolním hlášení to jde do A.1. (musí to mít kód předmětu plnění 19 – Dodání elektřiny soustavami nebo sítěmi obchodníkovi).
Ještě dejte pozor na to, že v KH se vyplňuje evidenční číslo daňového dokladu - musíte tam dát to číslo dokladu podle faktury, kterou vystavil odběratel.
Obec zakoupila:
1. knihovna 1 990 Kč účtováno 6171 5137
2. Skříň 8 649 Kč 6171 5137
3. Skříň 8 649 Kč 6171 5137
4. Vrtací šablona 49 Kč 6171 5139
K tomu byla účtována doprava s doručením za 649 Kč (položka je na společné faktuře za 19 986 Kč).
Mám složitě rozúčtovávat dopravu k jednotlivým položkám (pak se ptám v jakém poměru)? Nebo mohu zaúčtovat na 6171 5169?
Podle zásad pro třídění na položky v třídě 5 byste vedlejší pořizovací náklady (montáž, dopravné...) měla účtovat na položku podle druhu věci, výkonu nebo služby. Takže pol. 5169 není vhodná, pokud pořizuji DDHM.
Rozdělení se provede k jednotlivým položkám poměrem jednotlivých cen na celkovou cenu. Ve vašem případě takto:
Součet DDHM 19 288 Kč. Skříň poměr 8649 Kč/ 19288 Kč = 0,45, knihovna poměr 1990 Kč/ 19288 Kč = 0,10. Těmito poměry rozpočtete dopravu 649 Kč a vyjde vám ke skříni 292 Kč, ke knihovně 65 Kč. Cena knihovny včetně dopravy bude tedy 2055 Kč, cena každé skříně 8941 Kč.
V případě většího počtu položek to může být neefektivně pracné, pak to lze řešit jinak - připočítat k nejhodnotější, vydělit počtem kusů apod. Rozvrh poměrem PC je nejpřesnější a zase tolik práce to u třech položek není.
Vrtací šablonu jsem do toho vůbec nepočítala, ta je materiálem a na celku je to pár korun.
Pokud jde o knihovnu, podle vyhlášky je spodní hranice pro evidenci na účtu 028 3000 Kč. Na položku 5137 a účet 028 (558/321 a 028/088) to zařaďte, jestli máte nižší spodní hranici pro evidenci na účtu 028 ve směrnici a částka 2055 Kč jí splňuje. Jinak je to případně jen na evidenci na účtu 902 a tam dle posledních informací od MF používáme položku 5139.
Dle výpisu z katastru nemovitostí nesouhlasí výměra pozemku, v evidenci majetku máme pozemek s nižší výměrou. Dle KN je výměra 659 m2 a dle naší evidence 345 m2, jednotková cena je 4,- Kč. Rozdíl činí 314m2, 1256,- Kč. Správně bychom měli v evidenci majetku výměru pozemku upravit a tím pádem se navýší i účetní cena pozemku. Jak máme správně účtovat toto navýšení? Nedošlo k přecenění na reálnou hodnotu. 031/649 ostatní výnosy z činnosti nebo 031/407 jiné oceňovací rozdíly? Nebo jiné správné řešení?
Ocenění majetku se obecně nemá měnit. Výjimky jsou TZ, přecenění na RH, opravy chyby... Zpřesnění výměry u pozemků se většinou v souladu s metodikou MF jen poznamená formou změny výměry na kartě pozemku, bez změny účetní ceny. Museli byste vědět, že došlo někdy k chybě, pak buď dohledat, nebo rozdíl doúčtovat jako vícenález zápisem 031 MD/ 401 D v RPC. Vícenálezem ale řešíme spíše situace nově nalezeného nezařazeného pozemku. Když vůbec netušíte, jak k tomu došlo, tak jen opravte výměru na kartě pozemku a účetní cenu nechte stejnou, změní se tím jednotková cena za m2.
Na obci zemřel nájemník v obecním bytě. Na základě Usnesení o pozůstalosti je obec majitelem majetku. Z nemocnice, kde zemřel, nám bylo vyplaceno 7.439 Kč a 821 Kč, přeplatek z vyúčtování služeb ve výši 18.497 Kč máme na obci zatím nevyplacený a automobil s odhadem cca 20.000 Kč. Oproti tomu jsme zaplatili pohřeb ve výši 9.520 Kč a na obecním bytě je dluh ve výši 75.205 Kč. Mám dotaz, jakým způsobem zaúčtovat jednotlivé peněžní částky, předpokládám, že ke dni vydání usnesení.
Přijaté peněžní částky zaúčtujte 231 MD/ 649 D, pol. 2329 8260 Kč. Přeplatek z vyúčtování zúčtujte do výnosů. Jestli jej evidujete na účtu 311 D, pak zápis 311 MD/ 649 D. Předpokládám, že není, komu ho vyplatit. Automobil v odhadované ceně 20 tis. Kč zařaďte do majetku zápisem 028 MD/ 088 D a 558 MD/ 649 D.
Dluh z obecního bytu vedete asi jako pohledávku na účtu 311 MD, pak když není po kom vymáhat, musíte pohledávku vyřadit zápisem 557 MD/ 311 D a zúčtovat případné OP 194 MD/ 556 D.
Poslední věc je pohřeb. Jestli bude nárok úhrady od MMR, tak předpis faktury 377 MD/ 321 D, úhrada s pol. 5169, ÚZ pro sociální pohřby (používá se od 1.1.2026) je 17096. Příjem náhrady od MMR 231/377, pol. 4171 s ÚZ 17096 a ID partnera (IČO MMR). Odhaduji, že by vám pohřeb měli proplatit - nevím, jestli právně jste dědicem nebo spíše podle popisu jste to převzali jako nepatrný majetek, pak by nárok měl být, viz otázka 7 na tomto odkazu:
https://mmr.gov.cz/cs/caste-dotazy/pohrebnictvi/socialni-pohrby
Obec měla škody při krupobití a dalších událostech. Ke konci r. 2024 tyto faktury, které byly odeslány na pojišťovnu činily 1700 000 Kč, předpis jsem zaúčtovala 388/649, v r.2025 pojišťovna neuznala náklady ve fakturách plně, jelikož tam bylo např. i zateplení budov, tak zkrátila plnění na 700 tis. Kč, mohu zaúčtovat 377/649 ve výši 700tis. ,dále 649/388 nebo 408/388 ve výši
1 mil., pokud dám na 649 objeví se mi celkově v sestavách mínusová částka.
Nejprve zaúčtujte zápis 377 MD/ 388 D ve výši uznaných 700 tis. Kč - tuto část plnění máte ve výnosech roku 2024, proto se zúčtuje jen dohada, nikoliv duplicitně do výnosů 377/649. Tím se vám pak i vyrovná účet 388 do nuly. Zbývající 1 mil. Kč se musí vyřešit podle okolností:
- zápis 649 MD/ 388 D v případě, že se jedná o rozdíl od dohady. Minusový účet 649 nevadí, může se stát.
- zápis 408 MD/ 388 D v případě, že původní dohada byla vytvořena chybně - pokud jste měli/mohli vědět, že některé práce nemohou být nárokovány z pojistného plnění. Oprava s použitím účtu 408 se má popsat do přílohy závěrky.
V měsíci listopadu 2025 při aktualizaci obyvatel nám IT technik z firmy smazal veškeré účetnictví až do června, neudělal si zálohu.
Nicméně firma byla pojištěna, a paní starostka vyčíslila škodu počet hodin x čistý hodinový příjem účetní obce, která musela vše zpětně doplnit. Pojišťovně jsme vše doložili.
Firma chtěla na tuto částku zaslat fakturu, kterou již uhradila obci.
1. jak toto zaúčtovat
2. jak možno tuto částku dát účetní obce a jak toto zaúčtovat
1. Fakturu předepíšete 311 MD/ 649 D, příjem 231 MD/ 311 D, RS 6171 2324.
2. Mělo by se jí to vyplatit klasicky do mzdy. Pracovně-právní otázky závazně neodpovídáme, ale nejpřímější právní řešení je asi jako odměna za práci navíc. Účetně pak klasicky jako součást mzdy - účet 521, pol. 5011, 5031, 5032. Tam pak nevím, jestli nemělo být vyčísleno spíše v hrubé výši příjmu, odvody ponese teď obec.
To je tedy hodně nemilé, tak hlavně, že je to již za vámi.
Stali jsme se plátci DPH v prosinci (3.12.2025), bohužel jsem to zjistila pozdě (počítala jsem, že se tak stane až v lednu 2026) a teď potřebuju dořešit případy:
1/ Eko-kom - fakturu za 7-9/2025 jsem vystavila až v prosinci
2/nájem nebytových prostor dlouhodobý plátci DPH (pošta) - přeúčtování spotřeby el. energie a vody za celý rok 2025 - faktura vystavená v lednu 2026
- budu zahrnovat do daň. přiznání? prosím případně jak zaúčtovat
U toho EKO-KOM - tam je problém, kdy nastalo DUZP. Většinou postupujeme tak, že DUZP nastavujeme podle toho, kdy se dozví obec o výši odměny. Takže pokud by to bylo třeba ještě koncem listopadu 2025 a vy jste jen vystavila fakturu 5.12., tak bych argumentoval, že DUZP nastalo před okamžikem vzniku plátcovství a tudíž fakturujete ještě bez DPH.
Pokud bych ale podklady od EKO-KOm měl třeba z 5. 12., potom chápu, že bychom měli ještě odvést daň a zahrnout to do přiznání k DPH (byť je to dost přísné). Nevím o jakou jde částku - tím, že EKO-KOM má možnost si daň uplatnit a vím, že plátcům DPH navýší odměnu o daň, tak bych se s ními snažil spojit s tím, že jste se stali plátci DPH a vystavujete jim daňový doklad na základ daně + DPH s tím, že daň doplatí. To by neměl být problém - potom bych zaúčtoval zápisem
MD 311/Dal 602 (609, 649 - prostě podle toho, kam EKO-KOM účtujete) s minusem tu původní fakturu
MD 311/Dal 602(...)
Dal 343
a vznikl by doplatek, který by mi následně poslali MD 231/Dal 311. Ale je to potřeba s nimi případně domluvit.
U těch energií a nájmu poště - pokud by se jednalo jen o nájem, tak tam se můžete u nájmu plátci DPH stále rozhodnout, že nájem je od daně osvobozen (tedy jen ř. 50 přiznání - ale bez vlivu na daň). A u elektrické energie a vody - pokud to jen přeúčtováváte, tak bych zatím být Vámi volil variantu přeúčtovávat to mimo DPH (tady je pro mne i důležité, že nájemcem je Česká pošta, která si skoro nic stejně neodpočte).
Účtuji DSO, který nevlastní majetkový program, protože žádný majetek (vyjma drobného dlouhodobého majetku, který vedeme v excelové tabulce) nemá.
V roce 2025 došlo k pořízení infopointů (6 "drobných staveb" - celková hodnota je 649 004 Kč), evidováno na účtu 021 0600. Pořízeno dne 6.5.2025, přijatá dotace ve výši 475 000 byla obdržená 22.9.2025.
Pořízení účetního programu na zpracování majetku je u této DSO neekonomické. Vypočetla jsem si odpisy a rozpuštění transferu ručně.
Účetní odpisy rovnoměrné na 10 let. Pro rok 2025 mi vychází roční odpis 64905 a rozpuštění transferů ve výši 47500,40.
Dosud jsem u DSO nic neodpisovala. Pro jednoduchost bych nastavila roční odepisování. Nevím ale, zda musím nějak zohledňovat počty měsíců jak u odpisů, tak u transferů.
Mohu ponechat vypočtené roční částky?
I když účtujete roční odpisy, určitě musíte zohlednit poměrnou výši odpisů od doby zařazení. Máme to stanoveno v ČÚS 708, bod 4.7.:
"V případě uvedení dlouhodobého majetku do užívání v průběhu účetního období stanoví účetní jednotka poměrnou výši odpisů v tomto účetním období."
Částky máte orientačně správně, teď je jen ponižte o měsíce, kdy se neodepisovalo. Pořízení v květnu, tzn. odpisy spočítejte od června. Výpočet je jednoduše roční odpis děleno 12 krát sedm. Obdobně u rozpouštění dotace - jestli byla přiznaná k datu zařazení (podepsaná smlouva, rozhodnutí), má se také rozpouštět od června, i když fyzicky jste jí přijali později.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková