Obec účtuje - Vše o účetnictví obcí

Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.

Dotazy

Hledanému výrazu Dotace odpovídá celkem 5569 dotazů:

  • Dvě dotace na jednu investiční akci
    03. 12. 2025

    Obec v letech 2024 a 2025 provedla modernizaci ČOV za 7,8 mil. Kč (v r. 2024 dvě faktury za 2,6 mil. Kč a v r. 2025 dvě faktury za 5,2 mil. Kč). Získali jsme na akci dvě dotace.
    V r. 2025 obec získala dotaci od MZe program 12941 (prostředky SR) ve výši 2,34 mil. Kč, což je 30 % nákladů. Vyplacená byla dotace po odeslání všech faktur ke kontrole a jejich schválení. V rozhodnutí o dotaci je uvedeno, že faktury z r. 2024 jsou hrazeny z vlastních zdrojů a faktury z r. 2025 jsou hrazeny z dotace a vlastních zdrojů. Navíc je část dotace na budovu (cca 19 %) a část dotace na technologie (cca 82 %). Abych dodržela poměr budovy a technologie, je jedna faktura 2025 bez UZ a jedna faktura má UZ 29512 na budovu i technologii.
    Kraj vyhlásil dotaci na Kofinancování vodohosp. projektů, kde podmínkou získání krajské dotace bylo zároveň získání dotace z MZe. Po předložení všech faktur z r. 2024 a 2025 byla schválena dotace ve výši 2,29 mil. (29 %). Nyní nevím, jak zaúčtovat dotaci z kraje. Pokud dotaci také zaúčtuji k fakturám z r. 2025, zůstane mi necelých 600 tis. na vlastní zdroje v r. 2025 (+ faktury roku 2024). Nebo mám označit jen připsáním info textu na faktury r. 2024 o dotaci z kraje? Ve smlouvě je uvedeno, že dotace může být použita ke krytí nákladů předfinancovaných obcí v r. 2024. Nevím, zda je lepší použít dotaci z kraje na výdaje r. 2024 nebo zda letos použít a označit ve výdajích obě dotace.

    Záleží na podmínkách krajské dotace. Pokud je tam uvedeno, že dotaci můžete použít i na výdaje roku 2024, tak bude pro vás asi nejjednodušší značení krajské dotace doplnit jen ručně na dokladech roku 2024 a tyto tedy uplatnit. Jinak ale nebývá problém, aby váš vlastní podíl výdajů u MZe byl kryt krajskou dotací (jen se to pak musí vymyslet z hlediska značení - v účetní věte volit navíc ÚZ, org či orj krajské dotace). 

  • FVE účtování dotace
    02. 12. 2025

    Pročítala jsem dotazy a prosím o kontrolu, jestli účtuji správně. FVE je na budově OÚ. Dle rozhodnutí od SFŽP činí dotace 469.395,22,-Kč ze schválené částky 899.678,-Kč, což je 52,17%. Rozhodnutí jsme obdrželi na konci roku 2024, zaúčtovala jsem 955/999. Bohužel již v 2024 mám Fa na studii stavebně tech. řešení pro potřeby žádosti a přípravu a podkladů k žádosti o dotaci na MF RES+, účtováno 042/321, 321/ 231 6171 6121 ve výši 42.500Kč, ale bez UZ, nástroje a zdroje, které jsem po obdržení rozhodnutí nedoplnila. Co mohu dělat? Mělo být asi takto 231 6171 6121 UZ 90504, nástroj 171,zdroj 5 částka 22.172,25 a vlastní podíl N 171, Z 1 částka 20.327,75.
    V roce 2025 Fa na dotač. Management 10.000,-Kč, účtováno 042/231 6171 6121. Přeúčtovala jsem na UZ 90504, N 171, Z 5 částka 5.217,-Kč a vlastní podíl N171 a Z5 ve výši 4.783,-Kč.
    A nyní přišla Fa 885.674,02 Kč za SOD: 042/231 6171 6121 ZU 90504, N171, Z5 442.005,97 a vlast. Podíl 443.668,05 s N171, Z1. FVE účtováno jako TZ na základě předávacího protokolu 021/042, včetně dohady 388/403 469.395,22.
    V rozhodnutí je uvedeno, že podpora je poskytována na základě rozhodnutí a řádně uzavřené smlouvy.
    Nyní posíláme podklady na SFŽP a čekáme na smlouvu. Až přijde smlouva budu účtovat 346/388 a pak příjem dotace 231 4213 UZ 90504, N171, Z5/346.

    Výdaje loňského roku můžete dooznačit  jen ručně na dokladu, jinak to opravit nejde. Máte rozděleno a značeno správně. Značení, které používáte odpovídá typu financování Modernizační fond - investice. U druhé faktury máte jen překlep - u vlastního podílu dejte zdroj 1, ne 5. Jestli jsou to všechno způsobilé výdaje, můžete značit takto dle rozhodnutí. 

    Malinko přesnější by bylo značit s ohledem na to, že celkové výdaje jsou vyšší, než ty způsobilé. Nicméně stejně je otázka, který výdaj je nezpůsobilý, tak to klidně nechte takto.

    Účtování vypořádání máte dobře - účtujte to k datu, kdy poskytovatel potvrdí vyúčtování. Pokud po smlouvě již nic dokládat nebudete, je váš postup správný. 

    Jediný otazník tu je, jestli ve smlouvě zůstane dotace stejná, jako v rozhodnutí - dotace se tu neodvíjí procenticky od výše výdajů, ale od technických parametrů, ale odhady jsou tu docela složité, tak pokud nakonec vznikne malý rozdíl, zúčtujete ho na účet 672, jen pokud by vznikl nějaký výraznější, doporučujeme volit odchylku od metody a upravit výši dotace na účtu 403. 

    K datu zařazení správně účtujete dohadu, nezapomeňte dotaci zadat i na kartu majetku, aby se mohla začít rozpouštět do výnosů.

  • Broukoviště a ptačí budky
    02. 12. 2025

    Městský obvod získal investiční dotaci z IROP na regeneraci sídliště, kde se upravuje plocha zeleně na odpočinkovou zónu úpravou a novou výsadbou stromů a realizací mlátových chodníčků atd. Zároveň v rámci této zakázky byly dodány a připevněny 2 ptačí budky na stromy ( 1 ks 1.400 Kč) a broukoviště (hodnota 8 tis. Kč). Jedná se o pár kusů kmenů, které jsou zapuštěny částečně do země a kolem přisypána štěpka. Byla by chyba tyto dvě věci účtovat jako drobná stavba na položku 6121? Nebo je lepší se přiklonit jako DDHM na 5137?

    Jako stavbu bych ptačí budku asi nedávala. Chápu, že pro ptáky splňuje definici stavby pro bydlení, ale pro nás účetní to z hlediska stavebních předpisů už je trochu mimo tuto oblast. To jen pro odlehčení...

    Budky bych zařadila kvůli dotaci evidenčně na účet 902 nebo 028, podle vašich hranic pro zařazení DDHM.

    U broukoviště už to určitá přírodní stavba být může, ale čistě podle účetních předpisů to s odkazem na stavební zákon opět nenaplňuje obsahovou náplň účtu 021.

    Broukoviště by mohlo být součástí celé stavby - kdyby tam nějaké identifikované vznikaly (cestičky apod.), nebo jej můžete, opět hlavně kvůli dotace, evidovat na účtu 028. 

    Pokud to zařadíte jako DDHM, v žádosti o platbu by na dané výdaje měla být čerpána neinvestiční dotace. 

  • Školní jídelny pod město
    01. 12. 2025

    Před časem jsem posílal dotaz ohledně převodu nepedagogických pracovníků pod město, včetně kuchařek. Nyní má město v úmyslu převzít celá stravovací zařízení pod sebe, včetně skladů potravin. Jaká úskalí má toto řešení?

    Já Vám neumím poradit, co to bude obnášet z hlediska školského zákona – zda tento režim někdo odsouhlasuje – asi je to forma toho „jiného stravování“ – podle mne se musíte obrátit na školský odbor Vašeho kraje. Je potřeba domluvit také to, jak to bude z pohledu práva. Žák školy – zda bude mít smlouvu se školou (tedy obec by prvotně vyúčtovala obědy škole a ta to poskytla potom žákovi) nebo přímo s obcí.

    Pokud obec nebude registrované školské zařízení ve školském rejstříku (což podle mne nebudete), tak podle mne Vaří bez osvobození od DPH. Takže zdaňuje 12 % - u školních obědů doufám, že jen tu cenu potravin, další obědy pro cizí – v celkové ceně (musíte zmapovat jednotlivé kategorie).

     No a čeká Vás spousta úkolů – jen co mne napadá v rychlosti:

    • měníte asi zřizovací listinu školy (ohledně stravování)
    • měníte rozpočet školy a ostatně i Váš rozpočet
    • domlouváte nastavení obědů pedagogů – asi obec fakturuje standardní cenu a škola dává příspěvek
    • kontrolujete, zda tam není dotace na stravování sociálně ohrožených žáků se školou – případně toto řešíte
    • PO Vám asi přeprodává zásoby
    • Musíte vypořádat zálohy od žáků – snad nejlepší by bylo, aby se peníze školou vrátily a na obec natekly nově (tady ale záleží, s kým bude ta smlouva)
    • PO Vám asi také nějak přeprodává či co majetek nutný k vaření
    • Domlouváme způsob využití prostor – pokud je to třeba v budově školy (jak to bude s energiemi – pokud by třeba byly na školu, zda to nějak bude přeúčtovávat – pozor kvůli DPH by to chtělo otočit….)
    • Zaměstnanci – tam by měl být přechod k novému zaměstnavateli – toto se musí potom oznámit na sociálce
    • Řeším software – oprávnění u stravovacího – že užívá obec
    • Pozor také na to, jestli jsou tam čipy a jsou třeba přijaté zálohy na ně
    • Domlouvám, zda škola postupuje pohledávky z nezaplacené stravy (toto je asi marginalita)
    • Řeším financování – pokud jsou tam vztahy školního stravování k jiným zřizovatelům (třeba vaření pro školku jiné obce)
    • Netuším, jestli něco nepotřebuji oznamovat kvůli hygieně, můžeme ještě diskutovat také živnostenské listy, pokud by se hodně vařilo pro cizí
    • A pozor – také pokud je vaření pro cizí – otázka bankovního účtu – asi bude nový, kam jsou platby

    Takže s ohledem na datum mám dojem, že toto rozhodnutí je zpožděné tak o 2-3 měsíce. Protože jestli tohle vyřešíte během cca 3 nadcházejících týdnů (do Vánoc), tak smekám čepici. Nechtěli by to třeba pozdržet na léto 2026 – aby se to lépe připravilo?

  • FVE na budově vodárny
    01. 12. 2025

    Chtěla bych poradit s první zálohovou fakturou na investiční akci FVE, která bude zřízena na budově vodárny. Žádost na akci FVE na budově vodárny byla podaná u SFŽP, RES+3. Pouhým e-mailem nám sdělili, že žádost je zaregistrovaná a úspěšně podaná. V e-mailu bylo sděleno aktuální výše dotace, která bude 885 700,- Kč, t.j. míra podpory bude činit 55,33% a celkové způsobilé náklady na FVE, které budou ve výši 1 600 000,- Kč. Jsme plátci DPH a u budovy vodárny to bude přenesené působnosti. Obdržela jsem podle smlouvy o dílo od firmy zálohovou fakturu ve výši 30% (bez zdanitelného plnění) a konečná faktura bude vystavena až v roce 2026 ve výši 70% kde bude uvedeno DUZP. Jedná se mi jak zaúčtuji zálohovou fakturu a co provedu k 31.12.2025 ohledně dohadných účtů.
    Zaúčtovala bych tu první zálohovou fakturu : 052 / 231 0100 2310/6121 (TZ budovy vodárny) nebo 6122 (stroje, přístroje a zařízení).

    Pokud FVE bude sloužit budově vodárny, můžete jí celou zaúčtovat jako TZ. Účet 052 u zálohové faktury souhlas, položka pro TZ 6121. Dohadnou položku dotace bych zatím neúčtovala, jestli máte jen e-mailové potvrzení o přijetí žádosti. Počkala bych na závaznější přiznání dotace - rozhodnutí/smlouva.  Výdaje oddělte zatím jen org - ten použijte nejen u účtu 231, ale i u ostatních účtů projektu (052, dále pak 388 apod.) 

    Z hlediska DPH kopíruji odpověď z podobného dotazu:

    "Pokud elektřinu spotřebujete jen k činnosti, která souvisí s dodávkou vody a je to u Vás činnost, kde máte plné nároky na odpočet (tedy je to jen ke zdaňované činnosti) a přebytky budete prodávat ČEZu, potom souhlas s tím, že to máte jen ke zdaňované činnosti a měl by být plný nárok na odpočet DPH. Fakturace přetoků na ČEZ by se dělala v režimu přenesené daňové povinnosti (dodávka energie obchodníkovi s energiemi) - ř. 25 přiznání."

  • ! Upřesnění odpovědí - vyřazení z důvodu nové výstavby
    01. 12. 2025

    V dotazech máte dne 24.11.2025 u dotazu "demolice budovy a výstavba" uvedeno, že demolice vstupuje do pořizovací ceny nového majetku. U dotazu ze dne 16.9.2025 "investiční dotace na demolici" máte rovněž uvedeno, že cena za demolici je součástí vstupní ceny nového majetku. U dotazu ze dne 19.3.2025 "dočasná oprava mostu po povodni" uvádíte: "náklady na demolici starého mostu by se měly účtovat na účet 518 s pol. 5169". V případě, kdy se nový most staví proto, že původní je v nevyhovujícím stavu, náklady na demolici stavby nevstupují do ceny nového mostu.
    Moc nechápeme rozdíl mezi demolicí budovy a mostu, za nás se vždy jedná o stavbu a cena demolice by měla být součástí pořizovací ceny nového majetku.

    Moc vás chválím za všímavost, rozdíly se snažíme v odpovědi vysvětlovat, ale nemůžeme u každé odpovědi vždy k tomu dávat i výklad, tak je dobře, že pokládáte na toto téma dotaz a alespoň tím shrneme, jak postupovat.

    Cituji vám např. z odpovědi z 24.11.2025:

    "Takto se postupuje v případě, kdy se původní stavba odstraňuje z důvodu nové výstavby, což se mi zde podle vašeho popisu jeví jako odpovídající."

    Zkusím vám vysvětlit, proč jsme odpověděli rozdílně. Máte pravdu, že pokud se jedná o demolici stavby, tak nejen náklady na demolici, ale i její ZC může vstupovat do ceny nové výstavby. Prvním kritériem je tedy samotná povaha majetku. Neplatí to pro DHM, ale pouze pro stavby. Uvedené odpovědi nejsou tedy odlišné proto, že u mostu je to jiné, než u budovy, obojí jsou to stavby, to jste posoudili dobře.

    Nicméně je tu i podmínka, aby se původní stavba odstraňovala z důvodu nové výstavby. A to je ta zásadní proměnná v odpovědích, které jste pročítali. Cituji vám k tomu § 55 odst. 1 vyhlášky č. 410/2009 Sb. podle které do ceny majetku vstupují náklady na:

    "e) vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby. Zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu,

    Nejprve je nutné zdůraznit, že neřešíme jen náklady na vyřazení (demolici), ale i zůstatkovou cenu vyřazované stavby. Podle toho, jak se vyřazení posoudí se pak účtují oba druhy nákladu. Pokud dávám do ceny nové stavby demolici, dávám tam i ZC vyřazované stavby. Pokud náklady na demolici vyhodnotím jako provozní náklad, pak ZC stavby půjde do nákladů podle typu vyřazení - nejčastěji likvidací (551) či skodou (547).

    Kritérium pro rozhodování je pak následující:

    Musíme rozlišovat situace, kdy se stavba vyřazuje z důvodu opotřebení či poškození od situací, kdy se bez ohledu na svůj stav účelově odstraňuje proto, aby na jejím místě mohla vzniknout jiná stavba. V odpovědích pracujeme s touto logikou. Protože pokud například most zničily povodně, měla by se jeho ZC zaúčtovat dle našeho názoru na účet 547 jako škoda. Nejedná se o situaci, že bychom starý most nechali zbourat v důsledku výstavby nového mostu, on prostě spadl a my ho tedy vyřazujeme s ohledem na důvod vyřazení - živelná pohroma (škoda) a následně potřebujeme postavit most nový. To je tedy situace, kdy neuvažujeme o tom, že bychom ZC mostu a náklady na jeho demolici účtovaly do ceny nového mostu (obojí jde ruku v ruce viz výše). Dle našeho názoru to nesplňuje v tomto případě situaci vymezenou ve vyhlášce, viz citace výše, tedy že by důvodem vyřazení původního mostu byla výstavba nového.

    Pokud ale koupíme starší dům, který není v havarijním stavu - určený k demolici, ale my se ho přesto rozhodneme zbourat, abychom místo, na kterém stojí využili na jakoukoliv jinou výstavbu, tak to jsou pak případy, kdy dům odstraňujeme z důvodu nové stavby a ZC domu a náklady na jeho demolici patří do ceny nové stavby. Opět je to ale potřeba posoudit raději případ od případu - mohou zde vznikat situace, kdy je velký nepoměr mezi novou stavbou a tou původní. Jako příklad mohu uvést demolici bytového domu s výraznější ZC, aby se uvolnil prostor ve středu vsi a na jejím místě udělalo nové veřejné prostranství - jen zeleň a pár chodníčků... Tam je pak otázka, jestli náklad z vyřazení není spíše jednorázovým nákladem na to, že potřebuji uvolnit daný prostor, než že by tolik souvisel s nějakou novou stavbou. 

  • Neinvestiční dotace na projektovou dokumentaci
    28. 11. 2025

    Máme z kraje rozhodnutí, že nám poskytne dotaci na přípravu projektové dokumentace pro stavební řízení na obnovu rybníka. Dotace je neinvestiční a přijde ex post, do konce roku už to určitě nebude. Projektovou dokumentaci jsem účtovala na 042. Jednak mám problém s tím, že na investici mám neinvestiční dotaci nebo se za nějakých okolností nahlíží na projektovou dokumentaci jako na neinvestici? Projekt se bude realizovat do dvou až tří let a teď na konci roku budu účtovat dohadu dotace?

    V prvé řadě je třeba si ujasnit, jestli práce na jsou investicí nebo neinvesticí, hovoříte o obnově rybníka. Nedokážu z dotazu posoudit o co se vlastně jedná. Zda o opravu nebo TZ. 

    Obecně se na opravu poskytuje neinvestiční dotace a na TZ rybníka investiční dotace. PD k investici jsou vedlejší pořizovací náklady investice a účtují se stejně jako celá investice (v případě TZ rybníka, nebo např. stavby hráze účet 042 a pol. 6121). PD k opravám se účtuje na pol. 5169 a účet 518 jako služba.

    Zmiňujete se o neinvestiční dotaci od kraje na PD. Pokud je se jedná o obnovu rybníka jako TZ (investici), tak se na začátku při podání žádosti o dotaci uvedl špatný typ žádané dotace na související PD. Místo neinvestiční dotace se mělo zažádat o investiční dotaci. Když dotace ještě není vyúčtovaná, zkuste v takovém případě druh dotace u kraje změnit. Dohada ve výši vyčerpané dotace by se k 31.12. účtovala 388/403.

    Nebo naopak - práce na rybníku jsou neinvesticí a v tu chvíli je typ dotace správný. Ale je potřeba PD účtovat na účet 518 a dohadu dotace 388/672. 

    Když to shrnu, je třeba si ujasnit o co se v rámci akce obnova rybníka jedná, zda o investici nebo neinvestici. A na základě toho řešit dotaci. Pokud oprava - neinvestiční dotace, pakliže TZ - investiční dotace. A na základě toho  je potřeba řešit s krajem změnu dotace z neinvestiční na investiční. 

    Rybník je stavba, tzn. pokud byste např. hloubili nový, jedná se o investici - stavbu. Odbahnění je spíše provozní náklad, investice jako terénní úprava jen pokud by na odbahnění byla investiční dotace (zatím máte jen na PD, ne na realizaci). 

  • DPH u FVE z dotace
    27. 11. 2025

    Prosím o radu ohledně DPH a stavby FVE.
    Obec bude stavět FVE na 2 skladových halách v majetku obce.
    První hala se pronajímá plátcům DPH – v souvislosti s výstavbou FVE se musí zrekonstruovat (opravit) střecha – faktura za rekonstrukci střechy musí být v PDP a je nárok na plný odpočet DPH. Při stavbě samotné FVE bude také plný nárok na odpočet, protože dle informací pana starosty, půjde vyrobená elektřina do sítě – ekonomická činnost – prodej. Je to tedy TZ haly (investiční akce), přičemž opravu střechy lze považovat za vynucenou investici, jinak by FVE na ni nemohla být instalována. Na kartu majetku se uvede celková cena TZ, tedy rekonstrukce střechy+FVE nebo každé zvlášť? Je to tak?
    Druhá hala se z části pronajímána plátci DPH (cca ½) a zbytek slouží obci pro její potřebu (skladové prostory) – faktura za rekonstrukci střechy bude rovněž v PDP, ale nárok na odpočet DPH by mohl být poměrem 50%? nebo je třeba se na to dívat jako součást FVE, tedy že to půjde do pořizovací ceny FVE a je třeba dodržet poměr odpočtu DPH jako u výstavby FVE. Samotná výstavba FVE na této hale bude také v PDP? Není jasné, kam vyrobená elektřina bude dodávána – např. do bytovek (ve vlastnictví obce), do ČOV (pronajato společnosti s.r.o. – plátce DPH), pro VO, přebytky budou ukládány do úložiště (baterie) a v poslední řadě dodány do sítě. Jak to bude v tomto případě s DPH, vůbec si s tím nevím rady. Jak např. stanovit poměr odpočtu DPH při výstavbě, zda lze vůbec uplatňovat DPH. TDI je uznatelný náklad a jak to je s DPH, když je fakturováno pro obě stavby současně? Je možné u faktury ½ DPH uplatnit, když se týká obou hal?

    Děkuji za Vaše doplnění a reakce:

    otázka zda je možné mít odlišný daňový režim v rámci jednoho projektu - to je spíše dotaz na dotačního manažera. Obecně podle práva (účetního, daňového) to samozřejmě nic nevylučuje - daňový režim bych měl určovat podle skutečného stavu. Nicméně já neumím vyloučit to, že to narazí na nějaký problém u poskytovatele dotace - "protože se mu to nevejde do nějakého jeho formuláře" (no a protože chcete dotaci, tak se s tím musíte nějak vyrovnat)  

    Teď k povaze jednotlivých výdajů:

    - u té první fotovoltaiky vycházím z Vaší informace, že vůbec nebude sloužit k obsluze budovy - že z ní bude pouze dodávána elektrická energie do sítě. Za těchto okolností bych postupoval tak, že:

    a) z pohledu DPH podle mne musím říci, že je plný nárok na odpočet DPH (tedy DPH by nemělo být uznatelným výdajem) - a to jak u vlastní FVE tak i úpravě střechy. Naštěstí v budově máme plátce a pronajímáme s DPH - takže ani u úprav střechy by nebyl problém s odpočtem DPH.

    b) účetně bych zpevnění střechy považoval za TZ budovy - tedy dal to na 021 a odepisoval spolu s budovou.

    c) FVE bych tady vyhodnotil jako samostatnou movitou věc na účtu 022 - s ohledem na způsob využití (zde je "ne pro budovu")

    - u druhé fotovolatiky - tam je problém, že bude částečně využívána k činnostem, které nejsou předmětem daně (dodávky energie i do haly, VO apod.) a částečně k těm, co předmětem DPH je. Přitom neznáte dopředu daný poměr. Vzhledem k tomu, že dotace je poměrně vysoká, navrhuji Vám tady zvolit, že to nestavíte do obchodního majetku a nemáte nárok na odpočet DPH. Variantou je oddělit si rekonstrukci střechy - tu odvinout z pohledu DPH podle budovy - tedy poměr 50 % a u FVE říci, že není v obchodním majetku. Striktně vzato - u toho, co nemáte v obchodním majetku - tam by neměl být aplikován PDP režim (takže u této druhé FVE buď u celku, nebo si to rozdělit na FVE a elektrárnu).

    Účetně (z hlediska zařazení do majetku) u této druhé FVE - chápu, že asi budete postupovat obdobně jako u první, byť tady pokud jsem správně pochopil část energie skončí také v této budově.

    Pokud se zachováte tak, jak jsem uvedl výše, potom u společných nákladů by to bylo poměrem - přitom poměr bych navrhoval odvinout od součtu finančních nákladů bez daně těch částí, kde si odpočet DPH uplatníte/ celkové náklady bez DPH mimo společné náklady.

    S tímto návrhem bych se obrátil na dotačního manažera - zda je to OK a čekal bych na jeho reakci.

  • Vybudování Domácí ČOV
    27. 11. 2025

    Jsme dobrovolně plátci DPH od doby vybudování DČOV, dodavatel vystavil několik faktur, ale v základu daně + 21%, tudíž jsem faktury 4 částky uhradila, i když jsem byly domluveni na režimu PDP, kdy my jako dodavatelé odvedeme a zároveň nárokujeme DPH, čili pro FU ve výsledku 0kč. Příslušný FÚ namítl, když jsem dvě faktury nárokovala na DPH, že je to špatně. Následně tedy dodavatel změnil faktury všechny pod stejnými čísly faktur pouze na základ daně s režimem přenesené daňové povinnosti. Já jsem udělala dodatečné daňové přiznání, ale na bankovním účtu mi odešla platba ve čtyřech platbách s DPH. Proto teď vznikl přeplatek na DPH a navrhovali sepsat dohodu o vzájemné zápočtu, jelikož pátou fakturu jsem uhradila částečně ve výši 1milionu a zbytek jsem dosud neuhradila. Čekáme na částečné vyřízení dotace a jejího plnění
    na náš účet proto, abychom nemuseli si brát úvěr, tak čekáme vyplacení částečné částky dotace. Vše tak bylo domluveno. Ale od té doby je vše na bodu mrazu. Mám žádat od dodavatele opravné daňové doklady na faktury, u kterých vyčíslili základ daně + 21%dph a tím faktury anulovat ale platby v bankovní účtě nesedí s fakturou. Jak to účtovat, ten přeplatek DPH jsem dala
    na účet 377 pohledávku.

    Já si myslím, že tady budeme mít ještě další problémy:

    a) bavíme se pokud správně chápu o Domovních čistírnách odpadních vod - podle mne pokud to bude třeba DČOV ke konkrétnímu rodinnému domu, tak bychom měli být spíše v sazbě DPH 12 % (ale neznám podrobnosti).

    b) pokud jsou DČOV k ekonomické činnnosti - tedy budete třeba vybírat stočné (ne nějaké symbolické, ale skutečně reálné, nebo nějak zdokumentujete, že to máte ke zdaňovaným příjmům) - potom souhlas, že byste měli nárok na odpočet (tam, kde budete vybírat stočné - pozor třeba na DČOV u obecního úřadu - tam by třeba 100 % odpočet nebyl) - potom souhlas, že to má být v přenesené daňové povinnosti - tím, že to máte i pod dotací, tak si myslím, že se případně musí opravit veškeré faktury - tedy oni by měli udělat opravné daňové doklady na všechny faktury (vynárokovali by si chybně odvedenou daň - dost možná i v nesprávné sazbě) a Vy byste řešili prodanění a odpočet. Přesně jak uvádíte - přeplatky díky platbě DPH by se měly z jejich strany buď vyplatit, nebo započítat na jiné závazky. Ty přeplatky klidně na pohledávku na 377 a následně dělat zápočet proti 321 - tedy MD 321/Dal 377.

    Zásadní tu je si stanovit, jestli nárok na odpočet DPH bude nebo ne. U DČOV může vzniknout problém v tom, že lidé třeba nebudou platit nic a pak by to celé bylo od počátku nastaveno špatně. 

  • Položky rozpočtu - dlouhodobý úvěr
    27. 11. 2025

    Máme v České spořitelně sjednaný úvěr ve výši 100mil.Kč, který můžeme použít na úhradu faktur z investičních akcí, které se vážou k dotacím. Čerpat úvěr můžeme od r.2024 do června 2026 a den konečné splatnosti úvěru je 31.12.2026. Splácení poskytnutého úvěru bude probíhat nepravidelnými splátkami po přijetí finančních prostředků z dotace. V úvěrové smlouvě je stanoveno rovněž, že banka může provádět úhradu úvěru inkasem z běžného účtu a to bez předchozího příkazu a bez vyrozumění klienta. My máme povinnost informovat banku, kdykoliv obdržíme dotaci a banka si následně inkasuje peníze z našeho účtu.
    K překlenutí finanční situace jsme byli nuceni čerpat úvěr na faktury, které byly ve splatnosti (čerpání úvěru pol.8123), přijetí dotace proběhlo o týden později na účet ČNB. Splnili jsme povinnost informovat banku o přijetí dotace. Banka si ještě tentýž měsíc inkasovala mimořádnou splátku ve výši dotace (splátka úvěru pol.8124).
    Je v pořádku rozpočtová skladba, když úvěr vedeme jako dlouhodobý, ale čerpání i splacení úvěru proběhlo ve stejném měsíci? Mimořádná splátka úvěru nám dělá problém i ve Fin2-12, protože mimořádnou splátku si banka inkasuje dřív, než máme mimořádnou splátku schválenou zastupitelstvem.
    V knize rozpočtová skladba máte uveden u pol. 8123; 8124 text „Zápis na tuto položku představuje zvýšení/snížení financování, jsou ale možné i opačné zápisy“. Kolegyňka na rozpočtu vznesla dotaz, zda když přijmeme úvěr a hned do týdne ho splatíme, zda to nezaúčtovat na pol. 8123 mínusem (princip kontokorentu). Myslím si, že proúčtování přes položku 8123; 8124 je v pořádku, ale pro jistotu se raději ptám.

    Položky 8113, 8114, 8123 a 8124 volíme podle očekávané doby splatnosti, nikoliv čerpání. I splátky se musí rozpočtovat na pol. 8114 nebo 8124 podle rozložení v letech. Takže když má úvěr dle smlouvy splatnost v roce 2026, tak by se mělo jednat o dlouhodobý úvěr a k účtu 451 použijete pol. 8123 a 8124.

    Co se týká rozpočtování splátek, tak neznám přesný smluvní splátkový kalendář a ani vaše finanční možnosti. Nicméně jestli váš systém dobře chápu, tak to probíhá rozpočtově následovně: Výdaje projektu jsou kryté čerpáním úvěru a následně příjem dotace vám kryje splátku úvěru. V takovém případě je nejjednodušší, když máte rozhodnutí o poskytnutí dotace, narozpočtovat vždy dopředu dle rozhodnutí/smlouvy příjem dotace na položku 4xxx a proti tomu splátku úvěru na pol. 8124. Tím zajistíte, že budou splátky úvěru narozpočtované dopředu, jak se má. Tzn. nečekat až dorazí dotace fyzicky na bankovní účet právě z toho důvodu, že si banka může kdykoliv mimořádnou splátku ve výši dotace stáhnout z běžného účtu. Nevím jen, jaké další případy mohou nastat a bude je potřeba rozpočtově krýt - kdy jindy než při příjmu dotace si banka splátku může stáhnout/ bude stahovat. 

    Další možností by bylo, že ZO pověří provedením RO právě k mimořádné splátce úvěru někoho dalšího, např. RM, starostu, vedoucího odboru, ale je to zbytečně administrativně náročné. Tak jedině kdyby to byla potřeba pro jiné situace, než příjem dotace... Jinak MF v metodice uznává rozpočtování dotace i při výběru projektu apod., takže když víte, že dotací zajištěná splátka proběhne až po příjmu dotace, rozpočet je jen dopředu nutná formalita, splátka je fakticky rozpočtem krytá. To je jen jediné možné úskalí - aby si splátku nestáhli z účtu před příjmem dotace, protože tady by to bylo účelově vázané na příjem dotace, nebo by se to muselo krýt úsporami minulých let. 

    K poslednímu odstavci: Kontokorent je krátkodobý úvěr k běžnému účtu, který umožňuje jít do „mínusu“ a přečerpat tak více peněz, než máte na účtu, do předem stanoveného limitu. Slouží jako finanční rezerva, díky které můžete pokrýt nečekané výdaje nebo zajistit, že vaše platby odejdou včas, i když nemáte dostatek prostředků. Splácí se automaticky z příchozích plateb a úroky platíte pouze z vyčerpané částky a jen po dobu, kdy jste v mínusu. Mínusový zůstatek se účtuje přes pol. 8905. Ale toto není váš případ. 

    U úvěru se z hlediska RS splátka nezapočítává na čerpání, tzn. určitě ponechte systém pol. 8123 při čerpání a pol. 8124 při splátce. Ta věta o opačných zápisech obsažená v náplni některých položek financování má význam ve specifických a celkem výjimečných případech. Jako příklad mohu uvést situaci, kdy dojde z nějakého důvodu ke snížení jistiny úvěru. V takovém případě, kdy se snižuje čerpání, by se volila pol. 8123 na str. D. Určitě to ale není myšleno tak, že příjem úvěru na 8123 MD a splátky na 8123 D. 

  • Průtoková dotace PO
    27. 11. 2025

    Naše PO mateřská škola obdržela neinvestiční dotaci od MŠMT, Operační program Jan Amos Komenský. Účtování jsem si našla v zodpovězeném dotazu z 10.11.2025. Nevím si jenom rady jak postupovat s naším podílem spolufinancování (5% z celkové dotace) a to je 14.681,60 Kč. Mám to poslat na účet MŠ s položkou 5331 nebo pol. 5336, kterou jsem použila u podílu EU, a podílu SR. Nevím jestli mám použít u našeho podílu UZ 33092.

    Co se týká vašeho podílu tak záleží, jak ho máte právně schválený. Mělo by být stanoveno/ schváleno, jakou formou financování poskytnete.

    Podíl stanovený v rozhodnutí dotace je totiž právně závazkem příjemce dotace, zde PO, nikoliv obce jako zřizovatele. Je proto pak zcela nad rámec dotace a jen mezi vámi a PO, že jim vlastní podíl financujete. Proto ani žádný NZÚZ a položka provozního příspěvku zde platí 5331, když je projekt neinvestiční. 

    Pokud by to bylo nevratné a v jasné výši předem, tak vlastní podíl poskytujete jako neinvestiční příspěvek. Účtování zápisem 572 MD / 231 D + RS 3111 5331. Zda značit např. ještě org., to záleží na vás a na potřebě označit konkrétní příspěvek. Položka 5336 je určena jenom pro průtokovou dotaci od MŠMT.

    Pokud se jedná o příspěvek s vyúčtováním ve vazbě na skutečné náklady projektu, to by pak účetně znamenalo, že PO peníze poskytnete jako transfer s vyúčtováním zápisem 373 (471) MD / 231 D + RS par. 3111 a pol. 5331.  PO přijme 231/374 (472). Na konci roku se účtují dohady vyčerpané části (obec 572 MD /389 D, PO 388 MD /672 D). Při vyúčtování byste účtovala předpis 389 (572) MD / 349 D a zúčtování zálohy 349 MD /373 D. Spíše doporučujeme tuto variantu, protože je většinou záměr přispět jen na skutečný vlastní podíl PO (třeba i na nezpůsobilé výdaje) a ten se ví až při dokončení projektu a vyúčtování dotace. Proto účetně volíme zálohu a dohady. 

    Konkrétní účetní postupy najdete i v dokumentu "Finanční vztahy mezi zřizovatelem a PO".

  • Investiční dotace z mikroregionu
    26. 11. 2025

    Dobrý den, prosím o radu ohledně účtování a zachycení v majetku co se týče investiční dotace.

    Obci byla poskytnuta investiční dotace z Mikroregionu ve výši ve výši 71.080 Kč na samostatně umístěný herní prvek (domek se skluzavkou). Pořizovací cena prvku je 110 tisíc korun, navíc je to stavba, tedy dl. majetek. Mikroregion je prostředníkem ČEZu, smlouva je uzavřena s Mikroregionem, ale ten vychází z „Dotace DSO XY Ekologický mikroregion ND 14/2025 – Nadace ČEZ“. Dotace podléhá finančnímu vypořádání (nejpozději do 10.12.2025). Co se týče značení, ve smlouvě je uvedena pouze povinnost vést oddělenou analytickou evidenci projektu. Celou smlouvu raději zasílám v mailu.

    Předpokládám, že se i v tomto případě o standardní investiční dotaci, která se zachycuje na účtu 403 a zadává se na kartu majetku a rozpouští se. Jako poskytovatele zadat Mikroregion?

    Je pak postup účtování níže správný?

    Zatím mám zaúčtováno:
    19.9.2025 příjem dotace 71.080 Kč 231/374 pol. 4229 a org 47
    24.11.2025 fakturu 110 000 Kč 042 / 321 org 47

    Návrh dalšího účtování:
    26.11.2025 úhradu faktury 110 000 Kč 321 / 231 par. 3421 pol. 6121 org 47
    26.11.2025 dohada transferu 71 080 Kč 388 / 403 org. 47
    26.11.2025 zařazení: 110 000 Kč 021 / 042 org 47 + zařazení majetku + zařazení transferu 403 na kartu majetku
    Ke dni odeslání vypořádání na Mikroregion:
    71.080 Kč 344/388 org 47
    71.080 Kč 374/344 org 47

    Účtujete naprosto správně. Ve smlouvě figuruje jako poskytovatel mikroregion a navíc se tam hovoří o tom, že se jedná o peníze z rozpočtu poskytovatele, ČEZ je zmíněn jen v textu, který máte uvést na faktuře. Chybí tam jen podrozvaha, ale byl by to zápis 3.9.2025 915/999 ve výši dotace a pak hned při příjmu 19.9.2025 odúčtování 999/915, takže ve výsledku v rámci jednoho měsíce je to zbytečné. 

    Chválím za účtování absolutně bez chyby. Abych měla co dodat, tak jedině bych nespěchala s termínem vyúčtování dotace. Počkala bych klidně pro jistotu na akceptaci vypořádání od mikroregionu.

  • Dotace na chodník IROP
    26. 11. 2025

    Měli bychom dostat dotaci z IROP na vybudování chodníku. Máme Rozhodnutí na částku Kč 20.283.587,23, kde je celková výše způsobilých výdajů 23.863.043,80. Celková částka způs. výdajů však bude jen 9.863.991,31 Kč (podle mého výpočtu). Všechny náklady už máme zaplacené. Jenže chodník ještě není zkolaudovaný, letos určitě už nebude. Potřebovala bych znát přesnou částku dotace. Mohli byste mi to prosím zkontrolovat? V příštím roce už to neopravím. Pošlu vše do e-mailu. Jsou tam i nepřímé náklady, které sem už označila v minulých letech. Ale také jsem neměla přesnou částku, mám asi označeno o něco víc. Účelový znak by měl být pro investici 17519, pro nepřímé výdaje 17085. Nástroj 149, zdroj 1,5. Ke konci roku bych měla zaúčtovat dohadu.

    V rámci odpovědi na dotaz nelze zkontrolovat celé účtování dotace, to je pak již předmětem naší služby zakázek. Jestli je to tak, jak píšete, tedy že celkové skutečné způsobilé výdaje jsou 9.863.991,31 Kč, tak výši dotace určíte takto:

    Nejprve zjistíte procento dotace z rozhodnutí. U IROPu bývá podíl EU, někdy navíc SR, k tomu vlastní podíl. Tímto procentem rozdělíte skutečné způsobilé výdaje. Dotace je celkem 85 % - to lze určit z výpočtu 20.283.587,23/ 23.863.043,80. Ale může v tom být 70 % podíl EU a 15 % podíl SR, nebo celých 85 % podíl EU, zbytek 15 % vlastní podíl. Vy uvažujete jen s ÚZ pro podíl EU, tak podíl SR asi není. 

    A jde také o to, jestli částka způsobilých výdajů 9 mil. Kč, které uvádíte jsou jen přímé výdaje nebo i nepřímé, to vše bude mít na značení vliv. Kdyby to byly jen přímé realizační výdaje, tak pak 7 % z toho jsou paušálně určené nepřímé výdaje a z toho opět 85 % je nepřímá dotace. Do výše nepřímé dotace značíme nepřímé výdaje, když jsou dostatečné tak teprve potom vlastní podíl.

    Tak alespoň takto obecně. 

    Když chodník ještě není zařazen, tak dohadu 388/403 zaúčtujete k 31.12.2025 v odhadnuté výši a je potřeba tedy správně nastavit značení, o to vám asi jde především, ale jak říkám, zde je to složitější - musíme znát celkové skutečné přímé i nepřímé výdaje a kompletně s dohadou jsou již konkrétní výpočty na základě přílohy již na zakázku. 

  • Předání technického zhodnocení budovy na PO ZŠ
    26. 11. 2025

    Město provedlo technické zhodnocení budovy ZŠ za 1.000.000 Kč. Dotace městu od státu na TZ budovy činila 500.000 Kč. Budovu má dle zřizovací listiny ve správě ZŠ. Město TZ předalo ZŠ. Kontrolou účtování u ZŠ však bylo zjištěno, že si ZŠ zavedla TZ do majetku na kartu budovy tak, že si sečetla TZ + dotaci. ZŠ nyní tedy odepisuje z celkové hodnoty 1.500.000 Kč. Tyto zvýšené odpisy požaduje uhradit po zřizovateli (městu). Dle odborného článku "Problematika účtu 403 u příspěvkových organizací zřízených ÚSC v roce 2016" jsme vycházeli, že PO má účtovat dle Varianty C, neb takto ZŠ nabírala celou budovu v roce 2023 do svého majetku.

    PO je stejně jako obec vybranou účetní jednotkou. Platí pro ni stejný systém jako pro vás v tom, že dotaci má přebrat na účet 403, zadat ji na kartu budovy jako transfer a rozpouštět ji do výnosů zápisem 403/672.

    Upřímně moc nerozumím tomu, jak se to, co píšete stalo. U podnikatelských subjektů dotace snižuje ocenění majetku, ale aby se o dotaci jako externí zdroj financování majetek navyšoval, to už je úvaha úplně mimo rámec účetní logiky. 

    Mohlo tam nastat nějaké nedorozumění při předání TZ, tak jim prosím předejte nyní informaci, že si to mají opravit, případně i vy.

    TZ se mělo předat zápisem 401 MD/ 021 D 1 mil. Kč a dotace 403 MD/ 401 MD 0,5 mil. Kč. PO měla majetek nabrat přesně opačnými zápisy, tedy 021 MD/ 401 D 1 mil. Kč a dotaci 401 MD/ 403 D 0,5 mil. Kč.

    Je nezbytné, aby si to PO účetně upravila a opravila i ocenění na kartě majetku, zavedla to jako transfer, dopočítali rozpouštění alespoň za letošek... Blíže viz dokument, který jste již studovala.

  • Bezúplatný převod rozhlasu od DSO
    25. 11. 2025

    V rámci společného projektu pro Mikroregion a naši obec byl obecní rozhlas doplněn o systém bezdrátového rozhlasu. Nyní nám bylo převedeno vlastnictví darovací smlouvou. PC 139 985,- , oprávky 132 985,75, zbývá k odpisu 6 999,25 a dotace byla PC 69 922,50, oprávky 66 492,88 a zbývá k odpisu 3 499,62.
    Prosím o radu, jak zaúčtovat.

    Právní forma mikroregionu je odhaduji DSO. V takovém případě se jedná o bezúplatný převod mezi vybranými účetními jednotkami. DSO vám má předat majetek v ZC k měsíci vyřazení, vy od následujícího měsíce po zařazení budete pokračovat v odepisování podle vlastní nastavené odhadované zbývající životnosti.

    Účetní zápis k datu převzetí bude 022 MD 139 985 Kč/ 082 D 132 985,75 Kč, 403 D 3499,62 Kč, 401 D 3499,63 Kč.

    U dotace jsem do účtování "opsala" vámi uváděnou ZC 3499,62 Kč, ale asi máte překlep v PC nebo rozpuštěné výši dotace, protože 69 922,50 Kč minus 66 492,88 Kč = 3429,62 Kč. 

Zobrazit

Hledání v dotazech

Tipy pro práci s dotazy

Acha obec účtuje s.r.o.

Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8

IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091

Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010

Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007

Návrh a tvorba webu