Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Hledanému výrazu Dotace odpovídá celkem 5569 dotazů:
Na základě rozhodnutí MMR (IROP) z roku 2023 jsme získali finanční prostředky na rekonstrukci MŠ. Rekonstrukce stavby proběhla 2023-2024. Ke kolaudaci došlo v prosinci 2024, vynaloženou částku na rekonstrukci jsme proúčtovali 021/042, transfer spočítán na 33,3 mil Kč, 388/403, v kartě majetku vše zavedeno, odpis od 1/2025 vč. rozpouštění transferu. Koncem roku 2024 jsme podali 3. žádost o platbu. V únoru 2025 jsme obdrželi informaci, že v rámci 3. žádosti o platbu neobdržíme část dotace za výdaje vztahující se k pořízení nového plynového kotle a jeho rozvodů, došlo ke krácení dotace a obec obdržela o 0,8 mil. Kč méně, tj. 32,5 mil. Kč. Obec se k IROPu odvolala. Počátkem října 2025 přišlo vyrozumění o oprávněnosti našeho odvolání a uznání dotace ve výši 0,7 mil. Kč. Částka byla sice ponížena o 0,1 mil. Kč, nicméně rozhodná výše dotace 0,7 mil. Kč uznána a již ministerstvem zaslána na náš účet v říjnu 2025.
Musím učinit opravu v kartě majetku a rozpouštět přiznaný transfer ve výši 0,7 mil. Kč až od října 2025 (rozhodnutí o oprávněnosti odvolání) nebo postačí interním dokladem proúčtovat pouze v účetnictví (viz níže). Bez zásahu do karty majetku.
K 31.12.2024 proúčtováno 33,3 mil Kč, 388/403.
ZVA - proúčtováno ve výši 33,3 mil. Kč, 346/388.
Dotace připsána na účet v celkové výši 32,5 mil. Kč, 231/346.
V říjnu 2025 proúčtována částka ve výši 0,7 mil. Kč, 231/346 a zároveň 0,1 mil. Kč D 346 / D 672 mínus 0,1 mil. Kč.
Zdroj je v pokynu k platbě uveden 4100000, UZ 17084 a 17518.
Nejsem si jistá, že jsem postupovala správně.
Vzhledem k tomu, že došlo k odvolání proti stanovené výši dotace, které nakonec bylo uznáno, nechte dotaci v majetku tak, jak máte, nezasahujte na kartu majetku. Ono totiž i kdyby odvolání neuznali, pak byste stejně na kartě majetku výši dotace neměla měnit, rozdíl by se dle předpisů měl zaúčtovat jednorázově do výnosů. Takže váš postup je naprosto v pořádku.
Výše dotace na kartě majetku by se teoreticky dala opravit jen v případě, kdy by odvolání neuznali a rozdíl od dohady tak byl 800 tis. Kč - tam se pak případně dá uvažovat u větších vratek o odchylce od metody, ale když je nakonec vratka "jen" 100 tis. Kč, řešit to nemusíte.
Účetně mělo být zobrazeno riziko krácení dotace, viděla bych to na podmíněný závazek v podrozvaze, když byla předepsána pohledávka na účtu 346 ve vztahu k prostředkům, které byly předmětem sporu. Ale to už zpětně neřešte, můžete to nechat, jak máte.
Obec provedla v sále kult. domu demontáž starého osvětlení za 12 tis, instalace rozvodů mezi podiem a sálem 49 tis, instalace rozvodů balkon 8 tis, instalace předního pevného osvětlení 4 světla vč.mat. 73 tis - zde jsem zadala do DHM obce 18 tis. za jedno světlo, instalace promítacího plátna 55 tis a nákup projektoru 40 tis. Celková částka 237 tis. Kč.
Na tuto činnost byla obci schválena dotace z SZIF ve výši 232tis., zatím není na účtu. Poradíte mi prosím jak se zaúčtováním a zatříděním promítacího plátna do majetku?
Dotace je předpokládám investiční, to raději ověřte. V takovém případě byste jí k datu zařazení majetku měla dohadovat zápisem 388 MD/ 403 D a zadat jí na kartu majetku, začít rozpouštět proti odpisům do výnosů 403/672. Takto se postupuje, když je podepsaná smlouva oběma smluvními stranami nebo vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace - je k datu zařazení závazně přiznaná.
Pro tyto účely je nutné správně určit konečnou výši dotace. Pokud by všechny výdaje byly způsobilé, vycházela by nyní dotace na téměř 98 %. Proto ověřte i konečný nárok na dotaci - zda celkové skutečné způsobilé výdaje nejsou nižší, než způsobilé výdaje ve smlouvě, ze kterých byla určována dotace. Pak by totiž byl nárok na dotaci jen procenticky ze skutečných výdajů a nebyl by tedy nárok na celou výši dotace ze smlouvy.
Pokud vyjdu z toho, že celá dotace je investiční, nemůžete zařadit světla jednotivě po 18 tis. Kč, to by znamenalo zařazení čtyř majetkových položek na účet 028 (DDHM - neinvestiční). Jedině pokud byste z toho udělala soubor na účtu 022, byla by splněna podmínka investice, což je asi možné, jestli budou světla používána společně, nějak propojeně apod. (jinak ze stejných věcí soubory obecně nedporučujeme tvořit, např. ze stejných kusů nábytku, který je použitelný odděleně). Pokud jsou technicky zabudované ve stavbě - obdobně jako klasické osvětlení, daly by se účtovat do ceny TZ.
Projektor musí být min. za 40000,01 Kč (musí převyšovat cenu 40 tis. Kč), pak patří na účet 022. Do 40 tis. Kč včetně na účet 028 (což by vadilo investiční dotaci a musel by se z něj jedině účelově tvořit soubor, což není úplně účetně správně).
Promítací plátno patří na účet 022, opět tedy investiční dotace.
Rozvody zabudované do zdi jsou součástí stavby, tedy TZ budovy, do ceny TZ můžete dát i demontáž osvětlení.
Měla bych dotaz ohledně principu používání „prostorové jednotky – zdroje“ u výdajů v těchto případech:
Schválený dotační projekt má tyto parametry:
Celkové náklady 20 000 000,-
- Z toho způsobilé 18.000 000,-
- Nezpůsobilé 2 000 000,-
Dotace činí 50% způsobilých výdajů – tzn. 9 000 000,-
- Z toho je 7 000 000 z prostředků EU
- Z toho je 2 000 000 z prostředků SR
Podíl města k těmto výdajům je: 9 000 000 (50% ke způsobilým výdajům) a 2 000 000 – nezpůsobilé (leč povinné) výdaje k projektu.
A nyní – kde použít onen zdroj? Jde mi hlavně o tu částku 2 000 000 – zda i tam, či nikoliv.
Předpokládám takto (výdajová stránka):
7 000 000 EU: org, UZ, N/Z (5)
2 000 000 (SR): org, UZ, N/Z (1)
9 000 000 (spoluúč): org. , Z (1)
2 000 000 (nezpůsobilé výdaje): org, a tady nevím zda Z ano/ne
Nezpůsobilé výdaje poskytovatele dotace většinou nezajímají. Poslední dobou se stává (a vypadá to na váš případ), že jsou vymíněny v rozhodnutí jako váš povinný podíl nezpůsobilých výdajů - není z nich počítána dotace, ale jsou uvedeny v rozhodnutí. Tyto výdaje označíte jednotně např. právě zvoleným org., zdroj se neuvádí.
Podle metodiky MF se značí nástrojem jen výdaje způsobilé. Pozor u vlastního podílu na způsobilých výdajích (9 mil. Kč), tam vám chybí nástroj (k tomu org a zdroj 1), nezpůsobilé značte jen org a jinak to máte dobře.
Mám dotaz na možnost (zdroj) financování 5 % spoluúčasti příjemcem dotace z OP JAK Šablony II. Příjemci dotace jsou naše mateřské a základní školy. Jednou z možností financování 5 % spoluúčasti je samozřejmě příspěvek na provoz MŠ, ZŠ, nicméně zřizovatel by raději volil jiný způsob, a to použití rezervního fondu škol. Cílem projektu je přispět k zajištění rovného přístupu ke kvalitnímu a inkluzivnímu vzdělávání pro všechny děti, žáky a účastníky zájmového vzdělávání prostřednictvím podpůrných personálních pozic, vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení, vzájemného sdílení zkušeností, spolupráce a podpory zavádění inovativních metod výuky. Jedná se tedy o rozvoj činnosti, tj. o účel, na nějž může být RF použit. Nicméně z projektů Šablony II jsou převážně (někdy výlučně) placeny mzdové náklady (odměny DPP/DPČ, platy, odvody). Nenaráží to na problém, že by měl být na platy, odměny DPP/DPČ použit fond odměn? Některé naše MŠ, ZŠ, mají ve fondu odměn minimální zůstatek nebo v něm nemají vůbec nic.
Děkuji za odpověď!
Já bych s tím třeba neměl problém, pokud by se rezervní fond na tento účel použil. Pod pojmem další rozvoj (na což lze použít rezervní fond) si já osobně představuji třeba i jakýkoliv rozvojový projekt zlepšující úroveň poskytovaných služeb - tedy proč by to nemohly být i Šablony II.
Když jsme žádali MF o upřesnění pojmu "další rozvoj" - odmítli to. Za mne je tedy na každém zřizovateli (případně domluvě zřizovatele a PO), jaká pravidla pro čerpání rezervního fondu budou nastavena (ve smyslu jak bude chápat právě pojem "další rozvoj") - je to v logice, že když nejedná stát, musíme si nastavit nějak pravidla sami a podle toho jednat. Já bych s tím jako zřizovatel problém neměl, ale vím i o zřizovatelích, pro které by něco takového přípustné nebylo. Takže je to na Vás.
Naše město v letech 2023-2025 budovalo stavbu (za cca 250 mil. Kč) na kterou čerpalo 3 dotace. Dodavatel fakturoval měsíčně. Agentura, která pro nás dělá administraci dotací a celého projektu nám faktury rozdělovala na jednotlivé kategorie (např. dotace č.1, dot. č. 2, dot. č. 3, vl. zdroje k dotacím, ostatní, neuznatelné atd.). Každá kategorie má přidělený svůj kód Org.. Město podle tohoto rozdělení účtovalo na jednotlivé Org. veškeré účetní případy (042/321, 321/231 atd.). K výdajům z dotací pak samozřejmě připadala příslušná RS (např. ÚZ). Dotace č. 1 je snad již uzavřena, na část dotaci č. 2 a č. 3 jsme dostali zálohu. Nyní je akce v podstatě hotová.
Vlivem méněprací, víceprací a nepřesností v přílohách faktur je dle naší agentury, nutné opravit zaúčtování, protože došlo ke změnám výše financování z jednotlivých zdrojů oproti původnímu zaúčtování. Opravy se mají týkat přeúčtování z jedné kategorie na jinou.
Sdělili jsme agentuře, že nic, co bylo zaúčtováno a zaplaceno v roce 2023 a 2024 opravit nemůžeme, s výjimkou účtování na účtu 042. Rozhodně nemůžeme opravit účtování na ÚZ a RS u výdajů roku 2023 a 2024.
V případě provedení výše uvedené opravy minulých let pouze na účtu 042 a roku 2025 by došlo, že 042 bude sedět na poskytnuté dotace atd., výdaje akce 2023-2024 však budou původní, výdaje 2025 budou sice opravené, ale celková výše výdajů za období 2023-2025 bude zřejmě jiná než poskytnuté dotace evidované na účtu 403 a výše majetku pořízeného z dotací na 042 (042=403).
Tomu by šlo zabránit jen tak, že bychom rozdělení faktur zaplacených v roce 2025 nezaúčtovaly tak jak by odpovídalo dle jejich příloh tj. podle provedených prací, ale v „ideální“ výši zbývajících nepoužitých dotací. Tím by došlo k napravení výše použité dotace i ostatních kategorií (např. vlastních zdrojů) za celkové období 2023-2025. Numericky by to vyšlo, největší výdaje byly zaplaceny v r. 2025. Mě se však zdá tento postup chybný. Jak bychom měli správně postupovat? Je jiná možnost?
Na úvod je potřeba poznamenat, že nemáme stanoven přesný postup. V metodice MF ke značení je uvedeno, že máme výdaje zpětně v daném období dooznačit, když získáme informaci o přiznání dotace do závěrky. Analogicky by se to mohlo aplikovat pro tento případ - když máte informaci o změně, může někdo preferovat úpravu značení daného roku při zjištění. Souhlasím ale s vámi, že to není formálně správně. Za mě je to o tom zvolit si buď "správný" postup nebo více vypovídající. Já bych doporučila zpětně neopravovat, je možné si k dotaci udělat tabulku,která zohledňuje zjištěné správnosti v minulých letech, ale v roce 2025 bych postupovala bez přihlédnutí k minulých rokům, pouze dle pravidel značení pro běžný rok.
Naše obec bude provádět výměnu vodovodu, kanalizace a místní komunikace. Už proběhly nějaké projekty, které jsem začala účtovat na 042 s položkou 6121, teď ale přemýšlím, jestli jsem to neudělala špatně. Jestli se nebude jednat pouze o opravu, i když jde o velkou částku (asi 20 000 000). Starosta mi ještě řekl, že je možné, že získáme nějakou dotaci. Částku mám dát do rozpočtu na příští rok a nevím si s tím rady. Pokračovat na položce 6121 a pak udělat technické zhodnocení v majetku? Nebo se skutečně jedná o opravu a tedy položku 5171? Ale co pak s tou 042?
K odpovědi mám málo informací, musíte posoudit, co se konkrétně technicky s majetkem provede. Vodítkem může být i záměr prací - chcete ho jen uvést do původního stavu, odstranit opotřebení, je to oprava. Nebo dojde k nějaké změně - zkapactinění, prodloužení apod.? To by byly argumenty pro technické zhodnocení - musí být doloženo nějakou změnou parametrů.
Je důležité to teď ujasnit, abyste žádali o správný druh dotace.
U sítí je to někdy sporné - kompletní výměna může být i obnova, tedy staré vyřadit a nové zařadit, ale nevím, jak máte zařazeno v majetku a tradičně se účtují pouhé výměny spíše jako oprava, nový majetek se může zvážit u rozsáhlejších výměn (když se původní například jedna větev zcela odstraní a vybuduje úplně nově).
V rámci zasíťování pozemků pro stavbu čtyř nových RD obec vybudovala komunikaci v hodnotě 3 098 197,36 Kč. Tato částka zahrnuje i úpravy potoka, které byly nezbytné pro zbudování komunikace a kousky zpevněných ploch (nájezdy k RD).
Až po vybudování komunikace obec požádala o dotaci (v lednu 2025) ze Státního fondu podpory investic, z programu Technická infrastruktura. Vše jde dost pomalu, doposud máme pouze Oznámení o předběžném vyhodnocení žádosti o poskytnutí podpory ve výši 400 000 Kč, které přišlo v červnu. Nic dalšího.
Cca za 14 dní má proběhnout kolaudace komunikace.
Jaký je prosím postup v případě, že po x měsících obdržíme dotaci k již zkolaudovanému a tedy zařazenému majetku? Nemáme zatím nijak značené uznatelné výdaje. Faktury od stavební firmy jsou navíc z roku 2023 a 2024, projektové dokumentace a různé další poplatky jsou z let 2020-2024. V roce 2025 bude už jen kolaudační poplatek. Ještě jsem se s takovouto situací nesetkala.
Ještě upozorním, že než přijde dotace, stane se do té doby obec s největší pravděpodobností plátcem DPH.
Dotace přiznaná po zařazení majetku se účtuje jako nová skutečnost. K datu, kdy bude vyúčtovaná (např. i podpisem smlouvy, pokud se následně již nic nedokládá a rovnou pošlou peníze) lze účtovat předpis 346/403, v tomto okamžiku dotaci nově zadáte na kartu komunikace a začne se nově rozpouštět.
Výdaje zpětně označíte jen v daném účetním období. Pokud by dotaci přiznali do doby závěrky za rok 2025, v účetnictví dooznačíte jen výdaje roku 2025, jestli nějaké jsou. Zbývající výdaje označíte jen ručně na dokladech.
Je vhodné výdaje i ostatní účty (např. 042, 321...) značit org, když je žádáno o dotaci.
Plátcovství DPH by zde nemělo hrát roli - u komunikace nebude nárok na odpočet DPH, takže by mělo být s poskytovatelem dohodnuto, že byste měli mít nárok na dotaci i ve výši neuplatněného DPH.
Majetkově jste to asi nějak posoudili - úpravy potoka mohou jako vyvolané náklady vstoupit do ceny komunikace, nájezdy by se případně měly majetkově vypořádat s občany, pokud jsou na jejich pozemku (nebo dohodnout právně jejich umístění podle toho, kdo je vlastník pozemku).
Obec je od roku 2020 zakládajícím členem DSO, která v letošním roce obdržela dotaci na výstavbu základní školy, část stavby školy proběhne v obci, druhá část je již v procesu u dalšího zakládajícího člena. Dosud veškeré náklady spojené s výstavbou (účet 042), které se týkaly výstavby školy v obci, jako manaž.řízení, administrace žádostí o dotaci a ostatní, hradila ze svých prostředků obec. Po obdržení dotace na výstavbu školy, se některé platby přefakturovávaly na DSO (pouze ty uznatelné z dotace) a podle mě bych je měla i vyřadit z nedokončeného majetku. Můj dotaz zní, s jakou položkou účtovat příjem z vystavených faktur 2324, nebo 3129?
Tady je potřeba si to s DSO právně ujasnit, mj. i kvůli dotaci. Jestli jsem to správně pochopila, tak příjemcem dotace je DSO, náklady ale vynakládají i členské obce. Záleží, jak to bude poskytovatel akceptovat, ale nejjednodušší by bylo, aby členské obce přefakturovávaly DSO uznatelné náklady - u obce snížit účet 042, DSO aby nabralo na účet 042. Minimálně uznatelné výdaje bude chtít poskytovatel zobrazit u DSO. Je ale potřeba vyřešit i ty neuznatelné - školu bude mít v majetku nejméně po dobu udržitelnosti DSO, tak je potřeba vypořádat i neuznatelné výdaje, které vznikají u obce, ale patří do ceny majetku DSO. Jelikož vám je DSO asi neuhradí, je nejjednodušší schválit bezúplatný převod na DSO (401/042).
V podobných případech se uzavírají někdy dohody o spolupráci, často i dle vzoru poskytovatele, takže v prvé řadě prověřte, jak to s DSO máte právně ujednané, účetní řešení by mělo odpovídat právnímu.
U přefakturace v rámci jednoho roku snížíte výdaj na položce 6121, pol. 2324 použijete jen meziročně.
Transfer to není - nedáváte DSO přímo peníze na jejich náklady, ale hradíte náklady svým jménem, takže tam je buď musíte přefakturovat, nebo je na DSO bezúplatně převést jako nedokončený majetek.
Chtěla bych se poradit ohledně typu akce. Je uzavřena smlouva na poskytnutí neinvestiční dotace s krajem ohledně podpory realizace projektu naučné stezky. Bude instalováno 7 ks informačních cedulí, každá v pořizovací ceně cca 25 000 Kč, včetně dopravy a instalace. Je možné tento projekt považovat za neinvestiční, když cedule budou pevně instalovány do země (betonáž)? Existuje k této možnosti (neinvestice) argumentace ?
S ohledem na způsob umístění by více odpovídala investiční dotace a zařadit to jako drobné stavby. Právně si myslím, že argumentace je pro tuto variantu silnější, než pro neinvestici. Je-li trvalé spojení a umístění, tak si myslím, že je to správnější řešení. Existuje k tomu i nějaká judikatura, která mě domněnky do určité míry potvrzuje (např. u staveb pro reklamu).
Je to celé o právním posouzení, protože účetní řešení kopíruje to právní. Argument pro neinvestici tady z mého pohledu moc nevidím. Domnívám se, že to splňuje definici stavby dle stavebního zákona.
Jen pokud by nešel změnit druh dotace, pak věřím, že by někdo akceptoval i zařazení jednotlivě na účet 028, ale pokud se mě ptáte, co je správnější, pak hlasuji pro investici (jednotlivé stavby).
Městys v rámci žádosti o dotaci - 76.výzva IROP - standardizace územních plánů SC1.1 (PR) zadal firmě zpracování žádosti o dotaci k projektu standardizace UP a studii proveditelnosti. Dotace bude investiční. Mám o zpracování žádosti o dotaci účtovat jako o neinvestičních nákladech, nebo mám dávat na 3635-6119?
V souladu s ČÚS 710 si máte ve směrnici stanovit, jestli výdaje na administraci dotace považujete za výdaj související s pořízením majetku či nikoliv. Doporučujeme si zvolit variantu, dodržovat jí a dopsat si tam i dovětek, že druh výdaje budete volit i s ohledem na případný transfer.
Rozhodnutí je tedy na vás, ale v případě, že na tento vedlejší výdaj bude možné čerpat investiční dotaci, je určitě vhodné účtovat to jako součást ceny investice, zde TZ územního plánu.
Prosím o radu k zaúčtování dotace od IROP - priorita - komunitně vedený místní rozvoj, registr. č. projektu: CZ.06.05.01/00/22_061/0005059. Dle rozhodnutí: Příspěvek Unie 95 % (1 608 963,89 Kč), vlastní zdroje příjemce 5% (84 682,21 Kč), celková výše způsobilých výdajů 100% (1 693 646,20 Kč), přímé výdaje 1 582 846,92 Kč, nepřímé náklady 110 799,28 Kč. Přímé výdaje a nepřímé náklady jsem rozdělila na 95% a 5%. Zaúčtovala jsem: PŘÍMÉ VÝDAJE: 95 % = 231 + UZNZ 17519 1495 + ORG = 1 503 704,57 Kč / 5% = 231 + UZNZ 17519 1491 + ORG = 79 142,35 Kč. NEPŘÍMÉ NÁKLADY: 95% = 231 + UZNZ 17085 1495 + ORG = 58 049,75 Kč / 5% = 231 + UZNZ 17085 1491 + ORG = 3 055,25 Kč. ÚPLNÉ VLASTNÍ NÁKLADY: 231 + ORG.
Rozdělení přímého výdaje máte v pořádku, značení skoro také, jenom u vlastního podílu byste neměla používat ÚZ. ÚZ, nástrojem, zdrojem a org se značí pouze podíl dotace. Vlastní podíl na způsobilých výdajích značíte pouze nástrojem, zdrojem a org.
Ale u nepřímých výdajů, trochu nevím z čeho jste vycházela. Pokud vyjdu z toho, že přímé výdaje jsou ve výši 1.582.846,92 Kč, tak 7% z nich je těch 110.799,28 Kč - nepřímé výdaje. To zatím sedí. A rozpočítání nepřímých výdajů tedy je 95% z 110.799,28 Kč je 105.259,32 Kč - podíl dotace a 5% z 110.799,28 Kč, je 5.539,96 Kč - vlastní podíl. A jak jsem psala výše tak značeního tohoto vlastního podílu je bez ÚZ, pouze z nástrojem, zdrojem a org.
U nepřímých výdajů existuje výklad MF, podle kterého nemusíte aplikovat procentické rozpočítání. Nepřímé výdaje značte proto nejprve rovnou do výše nepřímé dotace EU, potom teprve podíl SR a následuje vlastní podíl, podle toho, jestli zbyde prostor - skutečné nepřímé výdaje nabývají proti nepřímé dotaci různých hodnot, proto lze využít tento zjednodušený postup, kdy značíte nejprve podíl EU, pak když jsou výdaje dostačující značíte postupně do výše podílu SR a vlastní podíl až jako poslední.
A ano, máte pravdu, že případný zbytek, kdyby skutečné výdaje byly vyšší, než nepřímá dotace, se značí jen org jako nezpůsobilý výdaj.
Dovysvětlení k nepřímým výdajům: NZÚZ značíte tak, jak uvádíte asi proto, že vám skutečné nepřímé výdaje vznikly ve výši 61105 Kč? (58049,75 + 3055,25). Pokud je to tak, tak v souladu s výše uvedeným byste nepřímé výdaje měla označit celou výši 61105 Kč ÚZ 17085, nástrojem 149 a zdrojem 5 (a org) - protože dotace EU na ně je vyšší (nepřímá dotace je celkem 105.259,32 Kč), než celkové nepřímé výdaje (není zde prostor pro značení vlastního podílu, postupujeme tedy podle metodiky MF takto).
Vše uvedené v této odpovědi platí v případě, že máte nárok na dotaci z rozhodnutí - skutečné přímé způsobilé výdaje jsou stejné nebo vyšší, než uvedené v rozhodnutí.
Je možné schvalovat rozpočet pouze v základním členění. Viz. příklad sestaveného rozpočtu.. Rozpočtová opatření např. navyšování financování v rámci paragrafů se již tedy nemusí ZM nebo RM schvalovat ? Nebo je nutné změny schválit, ale již se nemusí zveřejňovat? Nebo tyto změny provádí účetní aniž by změnu schválilo ZM nebo RM? Jaká jsou úskalí takto schváleného rozpočtu?
Moc děkuji.
ROZPOČET OBCE NA ROK 2025
PŘÍJMY Položka Kč
DAŇOVÉ 1xxx 75 701 ,00
NEDAŇOVÉ 2xxx 15 635 ,86
KAPITÁLOVÉ 3xxx 1 500 ,00
PŘIJATÉ TRANSFERY 4xxx 1 571 ,00
PŘÍJMY CELKEM 94 407 ,86
VÝDAJE Položka Kč Investice a opravy (dle přílohy) - 83 535 ,00
Provoz - 65 232 ,60 z toho:
příspěvek na činnost Mateřské školy 5331 2 070 ,00
příspěvek na činnost Základní školy 5331 3 397 ,00
převod SF 5342 300 ,00
VÝDAJE CELKEM 148 767 ,60 SALDO
ROZPOČTU (PŘÍJMY - VÝDAJE) -54 359 ,74
FINANCOVÁNÍ Položka Kč Zdroje z minulých let 8115 -54 359 ,74
Rámcový úvěr 8123 0,00
FINANCOVÁNÍ CELKEM -54 359 ,74
Rozklikávací rozpočty minulých let, včetně plnění, jsou zveřejněné na internetu viz https://monitor.statnipokladna.cz
Závazný ukazatel rozpočtu může být v jakémkoliv třídění podle rozpočtové skladby (druhové, odvětvové a další). Záleží jenom na ZO, jakým způsobem schválí rozpočet a co považuje za závazné ukazetele rozpočtu.
Pokud byste si schválili závazným ukazatelem u příjmů druhové třídění, tak jak píšete (daňové, nedaňové, kapitálové, přijaté transfery), tak "povinnými údaji" jsou tedy příjmy podle první úrovně druhového třídění RS, tedy třídy celkem. Třídy celkem jsou tak závaznými ukazateli rozpočtu. Pokud jde o daňové, nedaňové a kapitálové příjmy, tak ačkoliv je máme jako závazné ukazatele, tak není třeba při překročení provádět rozpočtové opatření, pokud neplánujeme tyto prostředky zapojit do výdajů. Pokud je plánujeme zapojit do výdajů, tak pak je třeba udělat rozpočtové opatření. U změn rozpočtu na příjmové straně se RO dělá vždy pokud se jedná o příjem - snížení dotace (rozpočet upravuji rozpočtovým opatřením dle skutečného plnění), změny vůči jiným rozpočtům. Pokud by nebylo potřeba nenarozpočtovaný příjem zapojit do rozpočtu (vyšší daňové, nedaňové příjmy, neplánovaný prodej majetku), tak se RO neprovádí, pokud ty dodatečné peníze nechceme zapojit do výdajů. Pokud je chceme "nechat" na položce 8115, rozpočtové opatření není třeba. Ještě jen pro úplnost - rozpočtové opatření v příjmech by bylo ještě v situaci, jak se píše v § 16 odst 2 úplně poslední část věty "jestliže hrozí nebezpečí rozpočtového schodku" - když by byly příjmy narozpočtované nereálně vysoké a objektivně by se neplnily, tak pak by bylo také třeba udělat RO v příjmech (snížit) a ještě také např. při odvodu z fondu investic příspěvkové organizace (změna závazného ukazatele vůči jiné osobě).
Pokud jde o celkové běžné a kapitálové výdaje. Je možné takto druhové třídění. Jak jsem psala výše, bude záležet na ZO, jak závazné ukazatele nastaví. Nikde není napsáno, že rozpočet nemůže být schválen po třídách druhového třídění. Někomu se jeví vhodnější postavit systém rozpočtu na odvětovovém třídění (paragrafy, pododdíly, oddíly nebo skupiny) a to hlavně z důvodu, že je to pro zastupitele srozumitelnější.
Zároveň je v rozpočtu povinný závazný ukazatel podle § 12 odst. 2 písm. b) zákona 250/2000 b. (příspěvek příspěvkové organizaci) nebo prostředky na spolufinancování projektu EU (povinně proto, že to vyžaduje § 11 odst. 2) - obě čísla jsou součástí rozpočtu a tudíž se jedná o závazné ukazatele ve smyslu, že zastupitelstvo zavazuje (tím, že číslo v rozpočtu schválí) orgán města nebo organizaci, kteří jsou odpovědni za hospodaření, k dodržení tohoto závazného ukazatele. Další povinnou součástí rozpočtu obce jsou rozpočty zřízených peněžných fondů.
Záleží, co všechno si určíte jako závazné ukazatele rozpočtu. Pak si vždy budete hlídat překročení závazného ukazatele, nedočerpání je v pořádku, tam RO není povinné. Pokud byste nepřekročili závazné ukazatele u výdajů (nenavyšovali byste výdaje), tak změnu rozpisu rozpočtu můžete provádět účetní a tato změna se nemusí zvěřejňovat a ani schvalovat v RM nebo ZM.
Jinak platí, že když nepotřebujete měnit závazný ukazatel, RO se neprovádí. Po schválení je povinný jen rozpis rozpočtu a změny rozpisu rozpočtu jsou na vašem vnitřním nastavení. Tedy například do rozpisu rozpočtu dáte RS 6171 5171, výdaj se čerpá na 3639 5169 a nic v rozpočtu se měnit nemusí, pokud závazný ukazatel jsou běžné výdaje, položky 5xxx souhrnně. Jen se musí dodržet objem běžných výdajů a investic, pokud jako závazné ukazatatele stanovíte např. souhrnně pol. 5xxx a 6xxx.
Konkrétní podoby schváleného rozpočtu pro inspiraci viz kniha Rozpočtový proces - v dokumentech z 16.4.2023.
Na dotaci nakoupeno 76 ks kontejnerů ve výši 1 770 236.05 Kč, max výše dotace bude 1 353 816 Kč (částečně investiční a neinvestiční), dotace nám zatím nepřišla a potřebuji zařadit do majetku kontejnery, musím vytvořit tedy 76 karet a ke každé kartě zapsat transfer ? Jak budu rozpočítávat transfer ?
Neznám bližší informace k dotaci, takže nemohu stoprocentně posoudit, co je věcně čerpáno jako investice a co jako neinvestice. Například v programu OPŽP jsou jako neinvestiční vyčleněny nepřímé výdaje.
Nepřímé výdaje jsou specifické v tom, že často patří do ceny investice, ale je na ně čerpána neinvestiční dotace. To se řeší použitím neinvestičního ÚZ a neinvestiční příjmové položky, jinak se ale mají nepřímé výdaje účtovat v souladu s účetními předpisy (tzn. mohou být účtovány do ceny investice, v RS i účetnictví). Podle MF můžete i nepřímý výdaj, je-li svým charakterem investiční, účtovat na účet 042 a dotaci na něj tedy na účet 403.
Další jedinečností nepřímých výdajů je to, že je na ně určována paušální dotace a tedy skutečné nepřímé výdaje nabývají různých hodnot a nemají přímou vazbu na výši nepřímé dotace. To platí obecně pro všechny paušální dotace - ty se nevypočítávají z výše skutečně vynaložených výdajů, ale např. u OPŽP se vypočítávají procentem ze skutečných přímých výdajů.
Za nepřímé výdaje považujeme např. výdaje na administraci projektu, výběrové řízení a další. Účtování dotace by v takovém případě mělo sledovat účtování těchto výdajů. Zároveň ÚJ by si měla ve vnitřním předpise určit zda výdaje na administraci projektu jsou součástí pořizovací ceny nebo se platí z provozních prostředků. A podle toho tento typ nákladů účtovat.
Pokud jediným neinvestičním výdaje jsou u vás z hlediska dotace výdaje nepřímé, tak je problematické, že čerpáte na přímé výdaje (kontejnery) investiční dotaci. Kontejnery by musely být investičním majetkem v jednotkové hodnotě nad 40 tis. Kč (účet 022).
Nevím jaké další náklady máte (jestli jsou), ale když si vydělím PC kontejnerů (tak jak ji máte v dotazu uvedenou) počtem kusů, tak mi vychází 23.292,60 Kč na jeden kontejner. V tu chvíli nedodržujete podmínky investiční dotace a nepořizujete DHM, ale DDHM, který by měl být financován z neinvestiční dotace. Je také možné, že všech 76 ks kontejnerů není stejných (různé velikosti, různé pořizovací ceny). Pokud to tak je, tak je důležité vypočítat jednotlivé ceny kontejnerů zvlášť podle velikosti a ceny, úplně stejným principem jako jsem počítala výše (PC/počet stejných kusů).
Pokud vyjde jednotková cena kontejnerů pod 40 tis. Kč, mělo by se to řešit - nelze čerpat investiční dotaci. Možná se stala už chyba při žádosti o dotaci a dotace měla být neinvestiční. Nedá se ještě u poskytovatele změnit typ dotace z investice na neinvestiční? Zkuste to prověřit.
Musely byste z toho jedině účelově tvořit soubory, což moc nedoporučujeme. Se souborem jako takovým jsou problémy, musí se zvolit pravidla pro vyřazování a dále je někdy těžké rozhodování o tom, co vlastně ještě bude k souboru patřit a co ne. Soubory jsou vhodné u majetku, pokud věci jsou funkčně provázané. Soubor ale automaticky netvoříme jen proto, že pořizujete hromadně více stejných věcí, tak jak je to ve vašem případě. Poskytovatelé to v minulosti i napadali a sankcionovali.
Dotace se rozděluje podle poměru cen jednotlivých majetkových karet na celkové ceně, přiřazujete jí ve vypočtené výši na jednotlivé karty majetku.
Rozdělení investiční a neinvestiční dotace by mělo v prvé řadě odpovídat rozdělení od poskytovatele. Zároveň by mělo být v souladu s druhem pořizovaného majetku. Majetek, který patří na účet 022 má dotaci evidovanou na účtu 403 a rozpočítanou na jednotlivé majetkové karty. Majetek na účtu 028 má dotaci mít zachycenou na účtu 672.
Pokud budete potřebovat něco dojasnit, ozvěte se na e-mail jitka@obecuctuje.cz - z odpovědi nevíme, jaká část dotace je investiční a jaká neinvestiční, možná to máte rozděleno správně v logice, že na kontejnery do 40 tis. Kč čerpáte neinvestiční dotaci a na kontejnery nad 40 tis. Kč dotaci investiční...
Obec je zřizovatelem PO – školy. Probíhá akce podpořená z MŽP-OPŽP na Modernizaci školní kuchyně ZŠ s cílem snížení energetické náročnosti. Některé vybavení kuchyně bylo součástí ocenění budovy školy (nikoliv samostatné majetkové položky na 022 – pořízeny již při výstavbě školy, tedy před 25 lety) a některé položky vybavení původní kuchyně jsou zařazeny na účtech 022 v účetnictví školy- nové vybavení. Budovu má příspěvková organizace svěřenou k hospodaření. V podstatě bylo asi skoro všechno současné vybavení odstraněno a nahrazeno kompletně novým vybavením, včetně rekonstrukce kuchyně, rozvodů, vzduchotechniky, ale také je součástí rozpočtu vybavení kanceláří kuchyně, spotřebiče všech možných druhů. Neumím od stolu posoudit, co je zabudováno a co bude samostatným majetkem. Akce se blíží ke konci a potřebuji se připravit na vyčíslení celé akce, včetně podílů dotace a předání dokončeného TZ kuchyně škole. Jaké kroky učinit: 1. vyčíslit celkové náklady akce, včetně dohady dotace. 2. majetkově rozdělit na TZ budovy, kam bychom měli zařadit vše vestvavěné a samostatné spotřebiče, případně soubory majetku (máme investiční dotaci na celou akci) zařadit na 022. 3. Dokončené TZ a podíl dotace neprodleně předat škole na základě protokolu, můžeme rovnou 401 MD / 042 DAL, nebo je potřeba nejprve převést na 021, které následně odúčtujeme 401 MD / 021 DAL ? 4. Co ostatní dlouhodobý hmotný majetek a soubory, které chceme také převést škole? Musíme navést nejprve do majetku obce na 022 MD a teprve po schválení můžeme převést? Pak totiž zřejmě dojde k tomu, že pokud musí schvalovat zastupitelstvo, tak než se sejde, musíme začít na obci odepisovat, je to tak? Jedná se o velké množství položek, některé jsou uznatelné pro dotaci, jiné neuznatelné, takže budou nést jiný podíl dotace, k některým je montáž, k některým ne a k tomu všemu bude potřeba rozpočítat všechny společné náklady. Bylo by vůbec možné celou akci zařadit jako TZ budovy školy, když všechno plní jednotnou funkci kuchyně?
Posouzení se mělo učinit dopředu - mohou tam vznikat samostatné věci do 40 tis. Kč, které patří na účet 028 a mají být kryty neinvestiční dotací. To jen úvodní poznámka. Dále to vezmu pro přehlednost postupně podle vašich dílčích dotazů:
1. a 2. Určitě je vhodné k datu dokončení vyřešit majetkově, co s tím. Pokud je stavební část vyhodnocena správně celá jako TZ, nebudete to u obce ani do majetku zařazovat, když je budova svěřená PO, k tomu ještě viz dále. Poskytovatelé většinou akceptují, že majetek pořízený z dotace se účetně převede na zřízenou PO, raději si to ale ověřte pro vaši konkrétní dotaci (jejím příjemcem je odhaduji obec). Dále je potřeba řešit již jen pořízené samostatné věci. Ty nad 40 tis. Kč dát na účet 022, do 40 tis. Kč by měly patřit na účet 028. Účelové soubory tu nejsou moc vhodné, poskytovatelé to také někdy napadaly - například udělat soubor ze židlí v kanceláři, abyste to dostali na účet 022 a mohli čerpat investiční dotaci. Tak raději zvažte, jestli v nějakém rozsahu nepožádáte o změnu na neinvestiční dotaci.
Nemusíte nic navádět do registru majetku, stačí to zařadit jen účetně a PO následně hned předat, aby právě nenaběhly odpisy. Ale muselo by se to časově vše připravit - předání TZ na PO se neschvaluje, takže časová tíseň vzniká jen u DHM na účtu 022 - tam musí být schváleno svěření PO a dokud to schváleno není, nemůžete jim věci účetně převést, což znamená, že případně to od doby převzetí do doby předání budete muset zařadit a odepisovat.
3. Když jsou stavební práce dokončené a případně i zkolaudované, můžete je zařadit účetně 021/042, do majetku to nezařazujte, protože se to, jak píšete, obratem předá PO 401 MD/ 021 D, dotace 403 MD/ 401 D. PO si nabere opačnými zápisy, TZ i dotaci si přířadí ke kartě budovy. Tento postup je u TZ umožněn, nemusí být i podle MF schvalován převod na PO, protože právně je TZ svěřeného majetku. Tedy stačí jen sepsat protokol o předání s vhodným datem - hned v okamžiku, kdy se má zařadit.
4. Ano, viz jak popisuju již výše. Věci po schválení (když nenaběhnou oprávky) převedete na PO opět jen zápisem 401 MD/ 022 D a dotaci na ně 403 MD/ 401 D. Protože chápeme praktické problémy dané situace, připojuju ještě námět Ing. Nejezchleba:
Záleží na tom, zda jsou konzervativní nebo ne. Totiž ve ZL se má vymezit rozsah svěřeného majetku. Většina lidí to udělá tak, že je to nějaký seznam majetku apod. Za sebe si myslím, že to není nezbytné - že mohu v rámci ZL toto vymezit i obecně. Dokonce si myslím, že to lze řešit rozhodnutím zastupitelstva i dopředu - že je to prostě i majetek, který je nyní pořizován v rámci projektu " ......" - teď ho popíši a že pověřuji například starostu, že udělají předávací protokol. Podle mne to jsou sice kroky sporné, nicméně za mne lepší než to, že třeba 2 měsíce užívají nějakou movitou věc bez jakéhokoliv právního režimu, neboť se čeká na to, až zastupitelstvo schválí dodatek Zřizovací listiny. Navíc odepisovat to u zřizovatele například 2 měsíce nedává nákladově smysl. Ale pro někoho jsou tyto myšlenky moc revoluční.
Budeme zasíťovat pozemky k prodeji a získali jsme investiční dotaci - "Projektová dokumentace - infrastruktura pro 24 RD" ve výši 200.000,-Kč. Celková cena projektu činí 945 010,- Kč. Dotace nám přišla na účet v loňském roce. Letos máme 2 faktury na projektovou dokumentaci. Zaúčtovala jsem první fa v 1/2025 321/ 231 UZ 00246 3639 6121 661.507,- a 042/321 a druhou fa v 10/2025 stejně, akorát bez UZ. Nevím zda má být UZ jen do výše dotace 200.000,- nebo na celou částku projektu 945.000,-. A zařazení do majetku bude v 10/2025 021/042.
Pokud vím, tak zrovna váš kraj požaduje značit ÚZ celou výši výdajů projektu. Můžete si to pro jistotu ověřit přímo u nich jako poskytovatele nebo i ve sjednané smlouvě. Značení by tedy bylo např. ÚZ ve výši celkových výdajů a k tomu přidat org ve výši dotace 200 tis. Kč nebo u vlastního podílu, aby to bylo vzájemně nějak odděleno. "Nařízený" interní krajský ÚZ vám tím v účetní větě nahradí vaše interní značení - běžně používáme org do výše celkových výdajů, vy zde místo toho použijete ÚZ, který ale nevstoupí do výkazu Fin 2-12 M.
K datu dokončení a předání nebudete PD zařazovat do majetku. Váže se k plánovaným sítím, které jsou předmětem projektové dokumentace. Teprve po dokončení sítí byste cenu PD měli jako související výdaj rozpočíst do jejich ceny. Nevím, které sítě jsou předmětem projektu, ale asi něco typu veřejná část vodovodu, kanalizace, veřejné osvětlení apod. Raději upozorňuji, že by nemělo být na dotaci pořizováno něco, co prodáte dříve, než uplyne doba udržitelnosti dotace.
Značte všechny účty k projektu zvoleným org - 042, 321 apod., abyste splnili oddělené sledování projetku v účetnictví (nejen příjmy a výdaje).
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková