Dotazy

Hledanému výrazu Dotace odpovídá celkem 5569 dotazů:

• Vedlejší náklady FVE ModF - RES+ č.3/2024

  11. 03. 2026

  V březnu 2025 nám přišlo rozhodnutí o poskytnutí dotace z Modernizačního fondu na FVE (OÚ, Mateřská škola + přilehlý areál ČOV), v rámci výzvy ModF-RES+ č.3/2024 spolu s vyčíslením - Aktuální výše dotace 3 099 379,34 Kč, aktuální míra podpory 60,79%.
  Rozpočet projektu podaný asi při žádosti: celkové výdaje 5 098 791,17 Kč, celkové výdaje investiční 4 727 778,55 Kč, realizační výdaje - FVE 2 624 653,35 Kč, realizační výdaje - bateriová akumulace 2 026 048,20 Kč, vynucené investice do střech 77 077 Kč.
  Celkové výdaje neinvestiční 371 012,62 Kč na projektovou přípravu a energetický management.
  FVE bude dělat firma SITEL, ta má ve smlouvě o dílo: Investiční část 2 441 978 Kč, neinvestiční část 580 000 (Energetický management, dokumentace, BOZP a PBŘ), tedy celkem s DPH 3 656 594 Kč.
  V roce 2025 jsme proplatili 3 faktury na základě objednávky od jiné firmy - Externí administrace, Zadávací dokumentace a Technický dozor v celkové částce 107 445,10 Kč. Od firmy SITEL zatím žádnou fakturu nemáme.
  Prosím jaké je správné účtování této dotace a co patří mezi neinvestiční výdaje?
  Podle získaných informací by měly všechny výdaje od firmy SITEL patřit mezi investiční (i s těma neinvestičníma ve smlouvě o dílo), tedy účtování všech faktur 042/321, 321/231 par.2115 pol. 6122 N171 Z5 UZ90504 podíl EU 60,79% z částky a par.2115 pol. 6122 N171 Z1 UZ---- podíl VZ 39,21%. Dále ty 3 faktury z roku 2025 -NEINVESTIČNÍ- 518/321, 321/231 par. 2115 pol. 5169 N171 Z5 UZ 90007 podíl EU 60,79% a par.2115 pol. 5169 N171 Z1 UZ---- VZ 39,21%. Na konci roku 2025 388/672 ve výši EU podílu 65 315,88. Neměli být i ty neinvestiční na 042 nebo to měli být nezpůsobilé výdaje účtované na 042 pouze s org bez N,Z,UZ? V případě, že to mám špatně, jak to opravit? Bylo mi řečeno tolik variant a každá je jiná. Moc děkuji

  Podívejte se v prvé řadě na str. 6 vaší výzvy:

  https://sfzp.gov.cz/files/documents/storage/2023/12/20/1703091922_RES_3_2024_151223.pdf

  Způsobilé výdaje jsou přímé realizační a dále pak vedlejší výdaje projektu typu projektová dokumentace apod.

  Pokud vím, tak v tomto programu není ale aplikovaná paušální nepřímá dotace, tzn. můžete si typ dotace obecně zvolit sami. Podrobněji to vysvětlujeme v dotazu Dotace FVE - modernizační fond SFŽP04. 02. 2026

  V současné chvíli máte z hlediska dotace část výdajů uvedenou v rozpočtu jako neinvestiční. Doporučuju s administrátorem dotace prověřit, zda může v tomto ohledu dojít ke změně druhu dotace, já se domnívám že ano, že v tomto programu je na vás, jaký druh dotace čerpáte. Z hlediska účetních předpisů by totiž všechny výdaje, které uvádíte jako neinvestiční měly být správně investiční - vstupovat do ceny majetku, ať se bavíme o nákladech vymezených v dotaci nebo ve smlouvě o dílo. Je ale nutné zajistit soulad druhu dotace na účetnictví, tzn. čerpat celkově dotaci investiční (požádat o změnu v rozpočtu k dotaci - nevím v jaké fázi přesně jste, ale myslím, že by to ještě mělo být možné). Pak s klidným srdcem můžete dané náklady účtovat na účet 042, dotaci zachytit na účtu 403 a používat investiční ÚZ.

  Konkrétní částky vám neověřím, to je pak již na detailnější studium podkladů a rozsahem to již spadá pod naši službu zakázek. NZÚZ ale máte zvolené správně - jen bych z toho ale vyloučila tu neinvestici, to je tady stěžejní. 

• Dohada nákladů na administraci dotace

  11. 03. 2026

  Obec pořídila s pomocí dotace od SZIF štěpkovač za 248tis. kč. Dodán dle DUZ na faktuře a předávacího protokolu byl 27.2. zaplacen 4.3.. Celkové výdaje projektu dle žádosti a smlouvy k dotaci jsou 250 tis. Protože štěpkovač lze zařadit do užívání ihned ( nemusí mít např. registraci k SPZ apod. ) zařadila jsme ho do užívání ihned při předpisu faktur 022/042 a to tedy v únoru 27.2.
  10.3. však byla dodatečně podepsaná příkazní smlouva k administraci dotace ( domluveno to bylo již dříve- paní už například podala za nás žádost o dotaci vloni), což je dle naší směrnice související náklad k pořizovací ceně DHM.
  Otázka - mám o odměnu 10tis za administraci ještě dodatečně dohadem navýšit pořizovací cenu stroje, nebo už to mám brát jako náklad po zařazení majetku? Faktura za administraci bude vystavena předpokládám v 3/2026.
  Navýší se celkové pořizovací náklady oproti žádosti a smlouvě o dotaci, ale účtovala bych to úplně bez NZUZ, jen s Org.

  U nákladu je nutné vždy ověřit, zda z věcného a časového hlediska patří do ceny majetku. Věcné hledisko je tady jasné - dle směrnice, kde se u tohoto typu nákladu můžeme rozhodnout, volíte cestu zahrnutí do ceny DM. U časového hlediska jde o to, jestli náklad vznikl v době pořizování majetku. Nejsem si z dotazu jistá, co vše v rámci té dodatečné faktury budete hradit. Částečně to budou asi práce, které byly provedeny časově v době pořizování DM - například žádost o dotaci, kterou zmiňujete. Pravděpodobně budete ale v rámci toho ještě platit například za podání závěrečné žádosti o platbu, která bývá z časového hlediska již nákladem vzniklým po zařazení majetku (podává se následně). V tomto konkrétním případě bych se proto přikláněla k tomu účtovat to i pro nevýznamnost jako provozní náklad, zvláště pokud to bude jedna souhrnná platba bez rozklíčení jednotlivých etap. Určitě je ale potřeba vždy zvážit, co je konkrétně předmětem fakturace. 

  Ohledně dodatečného podpisu smlouvy - to bych obecně jako překážku neviděla. Můžeme do ceny majetku dohadovat nevyfakturované náklady zápisem 042/389 i například jen na základě objednávky služeb, ale správně by se opravdu musela do ceny majetku správně zahrnout jen ta část fakturace, která se vztahuje k práci odvedené v době pořizování majetku. 

  Z hlediska značení - může to být způsobilý výdaj, pak byste měli nárok na dotaci z výdaje ve výši 2 tis. Kč, protože limit způsobilých výdajů je 250 tis. Kč. Nevím ale, zda to poskytovatel dodatečně uzná. Jsou to malé částky, takže to není podstatné a můžete to případně dokomunikovat s administrátorem.

  Když to shrnu - u výdajů na administraci dotace je potřeba přistupovat případ od případu s dodržením obecných pravidel, které vysvětluji v úvodu dotazu. Co mohu doporučit, abyste to měli správně a co nejvíc jednoznačně - rozklíčit si vždy dopředu v  objednávce/smlouvě i s ohledem na fakturaci s administrátory jednotlivé etapy včetně dílčích úhrad. Budete tak včas vědět, co do ceny DM časově z této služby patří a co ne. Nicméně i tak může vzniknout nečekaně situace, kdy se například stihne podat vyúčtování před zařazením majetku. 

  Je také důležité vzít v úvahu, že v praxi nastávají různé modely kalkulací administrace, kdy může nastat situace, že se celý náklad automaticky zahrne do ceny majetku, pokud to tak má obec nastaveno a neřeší se takto konkrétně časové hledisko, protože to právě například model výpočtu odměny svým charakterem neumožňuje. 

• Vrácení části dotace KÚ

  09. 03. 2026

  Na výstavbu cyklostezky jsme dostali v roce 2024 dotaci 600 000,- Kč.
  Účtováno bylo: 1. SMLOUVA: 955/999 2. PŘÍJEM DOTACE: pol. 4222/374, 999/955. 3. FAKTURY: 042/pol. 6121. 4. ZAŘAZENÍ v 2024: 021/042 - cyklostezka již využívána. 5. KONEC ROKU 2024: 388/403.
  V roce 2025 při geom. zaměření bylo zjištěno, že cyklostezka zasahuje cca 200 m2 do cizího pozemku. V roce 2025 došlo ke směně pozemků, aby došlo k nápravě.
  Na konci roku 2025 účtováno: 348/388, 374/348.
  V 02/2026 jsme byli vyzváni Kr. úřadem k vratce 50 000,- Kč, protože stavba byla provedena za nižší cenu než jak bylo naplánováno.
  Prosím o radu, jak zaúčtovat tuto vratku. Budu dělat i změnu na kartě v majetku?

  Účtování vypadá v pořádku, k tomu se interně nějak značily určitě výdaje - krajský ÚZ, org... Jen dohada se nemá účtovat automaticky na konci roku, účtuje se i dříve - k datu zařazení majetku, když k danému okamžiku není dotace vypořádána. Je to druhý možný okamžik, kdy o dohadě dotace účtujeme. U víceletých projektů vždy k 31.12. a případný zbytek pak k datu zařazení, aby k tomuto okamžiku byla dotace zachycena na účtu 403, zadá se při zařazení na kartu v registru majetku a začne se souběžně v účetnictví i majetku rozpouštět. 

  Co se týče vratky, obecně rozlišujeme dvě základní situace - vratka v rámci vypořádání a vratka po vypořádání dotace.

  Vy jste vypořádání proúčtovala v prosinci, vratka je nařízena obratem v únoru, tak odhaduji, že to ještě může být považováno za vratku v rámci vypořádání - ale neznám všechny okolnosti. Uvádíte, že peníte vracíte z důvodu nižších skutečných nákladů, to je zrovna případ, kdy bych se přiklonila k tomu to definovat nikoliv jako rozdíl od dohady, ale jako opravu chyby. Jestliže jste měli celkové skutečné způsobilé výdaje nižší, než způsobilé výdaje ze smlouvy, pak jste měli dohadu účtovat v očekávané výši dotace. K datu dohady jste měli/ mohli vědět dle podmínek smlouvy, že nárok na dotaci se v poměrné výši sníží. Kdyby to byl rozdíl od dohady, tak předpisy striktně vzato neumožňují dotaci korigovat (u významných částek aplikujeme odchylku od metody). Když je to ale oprava chybně vytvořené dohady, tak tam máme předpisy umožněno korigovat účet 403.

  Proto ve vašem případě doporučuju vratku účtovat jako snížení původní dotace zápisem 403 MD/ 349 D, poslání 349 MD/ 231 D. Z hlediska RS záleží, jak je vratka právně pojmuta. Pokud by to byla vratka v rámci vypořádání, pak by se volilo odpa 2219 pol. 5366. Jestli je to vratka na základě výzvy, pak odpa 2219 pol. 5904. Výši dotace o vratku upravte na kartu majetku. 

  Upozorňuji ale, že kdyby se jednalo o vratku po vypořádání, tak tam předpisy spíše vyznívají tak, že by se měla bez ohledu na důvod vratka účtovat vždy bez korekce účtu 403, tzn. zde zápisem 672 MD/ 349 D a bez zásahu na výši dotace na kartě majetku. Odchylka od metody v tomto případě tady není nutná, není to významná částka.  

• Rozpočtové opatření úvěr, dotace

  06. 03. 2026

  Obec v roce 2026 bude stavět kulturní dům cca 26 700 000. Do rozpočtu,
  ale nebyl dán, neboť obec čekala jestli dostane úvěr.
  -obec má žádost o dotaci - 8 343 355,- z roku 2025
  - smlouvu o úvěru na 10 000 000,- z toho 8 000 000,- na KD ze 17.2.2026
  - vlastní peněžní prostředky 10 356 645,- Kč
  20.1.2026 schválilo OZ rozp.opatření na 26 700 000,-
  
  Potřebuji poradit jak mám zaúčtovat na dohadné účty, a jestli mám dát
  rozp.opatření v lednu, nebo až v únoru po schválení úvěru. Úvěr obec dostane až profinancuje svoje prostředky.

  RO je v tomto případě navýšení pouze par. 3392, tedy výdajů. Správně byste RO měla pořídit k datu schválení. 

  Ale teď jde o to, zda celou částku 26.700.000 Kč dokážete pokrýt vlastními prostředky ze schválených příjmů, popřípadě z přebytku na bankovních účtech k 31.12.2025, které nemáte ještě zapojené do rozpočtu (pol. 8115). To mi jako informace chybí - jaké je krytí daného rozpočtovaného výdaje k datu RO. 

  Pokud se bavíme o rozpočtování úvěru přes položku financování, tak zákon č. 250/2000 Sb., § 4 odst. 5 požaduje rozpočtování úvěru, až když je smluvně zajištěný. A jestli to správně chápu, tak bylo smluvní zajištění až k datu 17.2.2026 (smlouva podepsaná oběma stranami). Dne 20.1.2026 pouze ZO schválilo úvěr a RO, ale smluvní zajištění je až 17.2.2026. Správně byste měla RO ohledně úvěru v takovém případě pořídit nejdříve 17.2.2026. 

  Je tedy potřeba si ujasnit, jak chcete schválené RO zapojit v lednu do rozpočtu - odpa 3392 jako výdaje budou vyrovnány čím? Pokud chcete výdaj krýt úvěrem - pol. 8123, RO můžete na to přijmout nejdříve 17.2., položku 8115 můžete zapojit jen v rozsahu, v jakém máte volné prostředky letošního rozpočtu + nezapojené prostředky z minulých let.

  Pokud nemáte dostatek vlastních prostředků (nevím jestli těch 10,3 mil. Kč je jen na tuto akci, nebo obecně vaše volné prostředky), nebudete mít výdaj v lednu krytý, tak případně položku 4xxx jako příjem dotace můžete zapojit i když je jen žádost o dotaci, ale musí se vzít v úvahu, že výdaje jsou pak rozpočtově vázané na dotaci - nelze je profinancovat do doby, kdy budete mít rozhodnutí/smlouvu o dotaci, ze které bude vyplývat nárok a období nároku. 

  Jestli není celý výdaj viz výše krytý, RO nepořizujte a přeschvalte ho na dalším ZO, to bude možná nejjednodušší. Jestli potřebujete proplácet výdaje, můžete RO provést jen do výše, v jaké jste schopni výdaje v okamžiku schválení RO krýt - jen výši vlastních prostředků. Na dalším ZO pak je ale potřeba přeschválit lednové ZO - že se zapojily jen výdaje bez úvěru a ve výši úvěru až nyní po podepsání smlouvy. 

  Jestli nepotřebujete proplácet faktury - mít je kryté již v lednu, tak je i možné přijmout krátké usnesení, které potvrzuje platnost RO ze dne 20. 1. nově k datu podpisu úvěrové smlouvy - kdybyste v lednu nepotřebovali RO přijmout. Možností, jak to vyřešit je více, nevím, jaké jsou vaše možnosti krytí, tak popisuji, co vše s tím můžete dělat.

  Nechápu, co myslíte těmi dohadnými účty. Pokud mám rozhodnutí o poskytnutí dotace a v daném roce byly vynaloženy způsobilé výdaje k dotaci a např. majetek je teprve rozpořizovaný, tak k 31.12. účtuji o dohadné položce v procentním podílu dotace k vynaloženým způsobilým výdajům v daném roce. V předpise je ještě jedna možnost, a to když zařazuji majetek do užívání, tak k datu zařazení bych měla účtovat o dohadné položce. 

  Když máte jen podanou žádost, dohadnou položku k dotaci neúčtujete. Možná jste myslela podmíněnou pohledávku. K datu rozhodnutí o poskytnutí dotace by se mělo účtovat o podmíněné pohledávce na podrozvaze zápisem 915 (955) MD / 999 D ve výši dotace. 

  O smlouvě o úvěru se neúčtuje. Úvěr se začíná účtovat až čerpáním. 

• Dotace MMR - národní plán obnovy

  05. 03. 2026

  V minulém roce jsme získali dotaci ve výši 6,9 mil. Kč (69,40% způsobilé výdaje, nezpůsobilé výdaje 30,60%) na projektovou dokumentaci pro nájemní bydlení z MMR (národní plán obnovy). Společnost, která dílo (proj. dokumentaci vč. studie) chystá, rozdělila ve smlouvě na 3 dílčí části, jak bude postupně dokumentaci připravovat, následně bude i fakturovat. Celková hodnota díla činí 10 mil. Kč. První část=první fakturu poslala koncem roku na částku 1,3 mil. Kč (úhrada ještě v 2025), druhou část=druhou fakturu nyní na částku 3,4 mil. Kč. Třetí část vyfakturuje až v květnu k ukončení realizace díla ve výši 5,3 mil. Kč. Mohu označit způsobilé výdaje ve výši 69,40% první a druhou fakturu v plné výši, tzn. 4,7 mil. Kč (1,3+3,4) jako způsobilý výdaj a teprve u třetí faktury rozdělit částku na 1,9 mil. Kč způs. výdaj a zbytek 3,4 mil. Kč jako nezpůsobilý výdaj? Nebo musím u každé přijaté faktury již rozpočítávat 69,40% způsobilé a 30,60% nezpůsobilé výdaje.
  A/
  1) faktura 1,3 mil. Kč, způsob.výdaj 0,9 mil. Kč, nezpůs. 0,4 mil. Kč,
  2) faktura 3,4 mil. Kč, způsob.výdaj 2,3 mil. Kč, nezpůs. 1,1 mil. Kč,
  3) faktura 5,3 mil. Kč, způsob.výdaj 3,7 mil. Kč, nezpůs. 1,6 mil. Kč.
  B/
  1) faktura 1,3 mil. Kč, způsob.výdaj 1,3 mil. Kč,
  2) faktura 3,4 mil. Kč, způsob.výdaj 3,4 mil. Kč,
  3) faktura 5,3 mil. Kč, způsob.výdaj 2,2 mil. Kč, nezpůs. 3,1 mil. Kč.
  
  Fakturu první jsem již v roce 2025 označila jako způs. výdaj v plné výši 1,3 mil. Kč, ÚZ 17527, zdroj 170, nástroj 5. Výsledek u obou variant je sice stejný, ale váhám, zda postupuji správně? V případě, že jsem měla od první faktury rozpočítávat zp. a nezp. výdaje, mohu označit pouze ručně v roce 2025 a letos u faktur už správně rozpočítat a označit?

  Vaše úvahy jsou správné. Musíte ale vědět, které faktury (výdaje) jsou věcně uplatněny jako způsobilý výdaj. Všeobecně správný postup je poměrové rozpočítání každé způsobilé faktury. Ve vašem případě to bude jednoduché, protože máte dotaci 100 % na způsobilé výdaje, tzn. je potřeba "jen" určit, které faktury dané výdaje věcně obsahují, to na dálku neodhadnu, je potřeba vyjít z podkladů dotace - rozhodnutí aj. 

  Obecně vypadá správně varianta A), ale možná to ve skutečnosti bude ještě složitější, protože jde o to "najít" nezpůsobilé výdaje, ty z každé faktury odečíst (značit je např. jen org) a zbytek jako způsobilé výdaje značit 100 % NZÚZ. Pokud jde o opravu loňského roku, tam jak píšete to půjde už jen ručně na dokladu, letošek označíte již dobře. 

• Dotace MAS

  05. 03. 2026

  Při odeslání výkazu za leden a únor 2026 nám automat detekoval chybnou vazbu V1026 v rozpočtu, nepřípustnou položku 2329 s účelovým znakem 13021.
  Jedná se o rozpočet pro příjem dotace prostřednictvím MAS Jablunkovsko na víceletý projekt Komunity pokračují, který je zahájený 1.1.2026 a u něhož předpokládáme letos příjem ve výši 200 tisíc korun – dotace EU 76,735%, dotace ČR 18,265% a dotace MAS 5%. Fyzicky obdržíme první splátku dotace v dubnu.
  Přikládám rozhodnutí a partnerskou smlouvu.
  Při účtování se řídíme Vaší odpovědí na dotaz ze dne 10.2.2023 a rozpočtovali jsme následovně:
  ODPA POL ZJ UZ PJ NAS MU PARTNER ORJ ORG MD
  3429 2329 13021 5 144 514 153 500
  3429 2329 13021 1 144 514 36 500
  3429 2329 1 144 514 10 000
  
  Máme vymazat ÚZ, PJ a NAS nebo změnit příjmovou položku za transferovou?

  Od roku 2025 je změna položky 2329 na pol. 2321 pro příjem transferů z MAS, v případě, že MAS je zprostředkovatelem transferu pro obec z programu EU. To vypadá na váš případ. 

  Změňte položku 2329 na pol. 2321 (předpokládám, že se jedná o neinvestiční dotaci). A zároveň se u příjmu používá pouze nástroj a zdroj 1, ÚZ ne. 

  Zároveň po novu je potřeba k pol. 2321 přidat ID partnera. 

• Příjem vratky dotace od spolku

  04. 03. 2026

  V r. 2024 obec poskytla spolku zálohu dotace ve výši 440 000 Kč, dotace byla vyúčtována v roce 2025. Spotřeba dotace byla 338 873,71 Kč a vráceno na účet obce bylo 101 126,29 Kč. Záloha byla zúčtována a dotace ukončena.
  V roce 2026 obec obdržela na bankovní účet částku 10 512,- Kč s tím, že spolek z dotace v r.2024 zakoupil "zařízení vč. příslušenství", které nyní již není v jejich majetku, a proto nám peníze vracejí. Prosíme o návrh zaúčtování vč. položky.

  Vratku přijmete zápisem 231 MD, RS odpa účelu transferu, pol. 2229, ID IČO spolku/ 572 D. Nebylo asi avízo o vratce, pak bez předpisu. Předpis by byl 344 MD/ 572 D, příjem 231 MD/ 344 D. 

• Dodatečný odpočet DPH a vratka dotace

  03. 03. 2026

  Od ledna 2026 se obec stala plátcem DPH. V roce 2025 jsme dostali dotaci od SFŽP i od kraje na výstavbu vodovodu, ale v lednu 2026 jsme museli poměrnou část (DPH) vrátit....poslanou vratku jsem účtovala v roce 2026 na 6402/5324, je to správně? Jedná se celkem o částku cca 1800 000 Kč. Zároveň si uplatňujeme zpětně za rok 2025 DPH - cca 3500 000 Kč, jak prosím toto zaúčtovat? Jedná se mi o předpis i úhradu. Tyto transakce se nepromítly do roku 2025, protože v tu dobu jsme nevěděli, že se staneme plátci.

  U vratky dotací záleží, v jaké fázi účtování transfery jsou. Pokud se jedná o vratku po zařazení majetku, nemělo by se zasahovat do výše dotace. Vratka po vypořádání dotace se účtuje 672 MD/ 347 D (kraj 349 D). Jedná se ale už o docela významnou částku a navíc to může být spíše považováno za chybu, kdy se mělo například i v dohadě dotace počítat s tím, že  se plánujete stát plátci a máte zohlednit v nároku na dotaci budoucí odpočet DPH (nevím, jak moc to bylo nečekané). Přiklonila bych se proto k tomu účtovat vratku SFŽP 403 MD/ 347 D, vratku kraji 403 MD/ 349 D a upravit o vrácenou částku i výši dotace na kartě vodovodu. Pro jistotu to můžete jako odchylku od metody vysvětlit v příloze závěrky.

  Jestli vodovod ještě není zařazený, upravíte o vratku dohadu 388 minus MD/ 403 minus D. Když není dotace ještě vypořádaná, vrácení v rámci vypořádání se účtuje jako vrácení zálohy 374 (472) MD/ 231 D. 

  Konkrétní účetní postupy viz náš dokument k transferům:

  obecuctuje.cz/dokumenty?jak=fraze&stitky[0]=7&hledat=Transfery%20komple

  Vratky jsou řešeny od str. 48. 

  Z hlediska RS záleží, jestli je to vratka na základě výzvy poskytovatele (odpa 2310, pol. 5904) nebo v rámci vypořádání. Pokud v rámci vypořádání, tak pro SFŽP je RS odpa 6402 pol. 5364, ID bude IČO SFŽP, pro kraj odpa 2321 pol. 5366, ID partnera IČO kraje.

  Pokud jde o douplatnění odpočtu po zařazení majetku - jestli je vodovod již zařazený, tak podle ČÚS 710 platí následující ustanovení:

  4.4. Od okamžiku uvedení dlouhodobého nehmotného majetku nebo dlouhodobého hmotného majetku do užívání účetní jednotka neúčtuje o změně výše ocenění tohoto majetku, nestanoví-li zákon, vyhláška nebo Český účetní standard jinak.

  Úprava odpočtu by se striktně podle předpisů tedy účtovala zápisem 343 MD/ 649 D. Případně postupovat jako u odhadů, pak 343 MD/ 551 D. U významných částek ale doporučujeme opět zvážit odchylku od metody, což by znamenalo korekci vstupní ceny. Daň obecně není součástí ceny (majetek zařazujeme ve výši ZD - bez odpočtu DPH), tzn. je pak možné (opět raději popsat jako odchylku do přílohy závěrky) místo účtu 551 (649) použít účet 021 minus MD a opravit i cenu na kartě majetku.

  Douplatnění odpočtu z hlediska RS zobrazíte na pol. 5362 - když vznikne nadměrný odpočet, bude příjem na pol. 5362 minus D. V obou variantách bude proto příjem od FÚ zápisem 231 minus D 6399 5362/ 343 D. 

  Jestli vodovod ještě není zařazený, upravíte o odpočet účet 042 - zápis 343 MD/ 042 minus MD.

• Transfer ze SFPI

  03. 03. 2026

  Obec v lednu 2025 požádala o dotaci na komunikaci ze Státního fondu podpory investic, program Technická infrastruktura. V červnu přišlo Oznámení o předběžném vyhodnocení žádosti o poskytnutí podpory v maximální výši 400 000 Kč. O dotaci jsme v roce 2025 nijak neúčtovali, na dotaci nebyl právní nárok. Samotná komunikace byla reálně dobudována v roce 2024, chybělo pouze zkolaudovat. Letos jsme už žádné náklady na komunikaci neměli. Výdaje budeme značit na faktury pouze ručně.
  
  Dnes 22.1.2026 nabyla kolaudace komunikace právní moci. K tomuto datu tedy zařazení majetku na kartu 021 / 042 bez ORG.
  
  Dne 3.2.2026 byla uzavřena Smlouva o poskytnutí dotace v maximální výši 400 000 Kč. Dotace bude vyplacena na základě doložených faktur a bankovních výpisů. K tomuto datu zaúčtováno na podrozvahu 915 / 999 s ORG.
  
  Je takový postup správný? Bude se nějak účtovat o dohadách?
  
  Jaký bude postup dalšího účtování?

  K tomuto tématu (dotace přiznaná po zařazení majetku) existují dvě odpovědi MF, ze kterých vycházíme s tím, že doporučujeme mj. i z principu opatrnosti dohadu neúčtovat. Vyhnete se tak i rozdílům od dohady.

  Účtujete tento účetní případ dobře - nechala bych zatím jen podrozvahu. Po vyúčtování s poskytovatelem předpis 346 MD/ 403 D a odúčtování podrozvahy 999 MD/ 915 D, v tento okamžik transfer zadejte na kartu majetku a začněte ho nově rozpouštět. Příjem po vypořádání 231/346 (kdyby poslali peníze před vypořádáním, účtuje se jako záloha na účet 374 nebo 472, podrozvaha se odúčtuje při přijetí zálohy). 

  Výdaje, na které se plánuje čerpat dotace je vhodné oddělovat org. 

  Na závěr přikládám pro úplnost odkaz na odpovědi MF č. 4/2019 a 5/2019, které výše zmiňuju:

  https://mf.gov.cz/cs/dane-a-ucetnictvi/ucetnictvi/ucetni-reforma-verejnych-financi-ucetnic/metodicka-podpora/otazky-a-odpovedi-ucetnictvi-statu/otazky-ucetni-metody-a-postupy#16

• Protipovodňová opatření obce (MR digitální)

  02. 03. 2026

  Dobrý den,
  mám dotaz ohledně investiční dotace na akci: Protipovodňová opatření obce - MR (digitál).
  1) Investiční přímé náklady - týká samotného zařízení, pol. 6122
  
  2) Investiční přímé nezpůsobilé náklady - týká se aktualizace povodňového plánu ve výši cca 24 000 Kč / tady mám dotaz, mohu účtovat k samotnému zařízení, tedy taktéž pol. 6122, i když se obvykle účtuje na 5169?
  
  3) Neinvestiční nepřímé náklady /bez dokladování/ - tady mi bylo sděleno, že žádost o dotaci, PD i výběrové řízení dodavatele mohu účtovat jako investici, s tím, že po ukončení akce bude pouze na fakturách uvedeno, že se jedná od nepřímé náklady a nebude se dokladovat.
  
  Pořídila jsem si 3 org. 200-202 a ty mám rozlišeny dle nákladů, i na fakturách v účtování. Mám uvádět u všech účtů nebo stačí pouze u výdaje: par. a pol. ?

  Pro jednu akci stačí zvolit jeden org. Nevím, z jakého programu dotaci čerpáte, tak z hlediska RS konkrétněji neporadím. Přímé a nepřímé výdaje se nemusí odlišovat, nezpůsobilé je vhodné oddělit, obecně ale jinak pro jeden projekt volíme spíše jeden org, někdo si ale odděluje přímé a nepřímé výdaje, upřímně to má smysl u příjmů a výdajů, u ostatních SÚ bych si to neztěžovala a určitě měla jednotný org. 

  K vašim výdajům:

  1. Dotaci na rozhlas zachytíte na účtu 403 - pokud není dotace vyúčtována, při zařazení do majetku zaúčtujete dohadu zápisem 388 MD/ 403 D, transfer zadáte na kartu majetku a začnete jej rozpouštět do výnosů. Výdaje značte stanoveným NZÚZ - ve výši dotace a vlastního podílu, nezpůsobilé výdaje jen org. 

  2. Hovoříte o nezpůsobilých nákladech. Pokud nejsou kryty dotací, tak je nemáte asi závazně určené jako investiční. Upřímně není, jak v této výši z toho investici udělat. Současný povodňový plán asi majetkově neevidujete? Podle § 11 odst. 8 vyhlášky č. 410/2009 Sb. si můžete stanovit, že povodňový plán nepovažujete za nehmotný majetek, pokud to ve směrnici stanoveno nemáte, účtuje se na účet 019. Pokud byste současný povodňový plán evidovala jako samostatný DNM, aktualizace je většinou provozní náklad - služba, případně podlimitní TZ (u DNM je limit pro TZ od 60 tis. Kč). Tzn. v obou případech neinvestiční náklad. Věcně se to netýká rozhlasu, ale povodňového plánu, který se viz výše zařazuje při pořízení jako samostatný nehmotný majetek, případně se účtuje do nákladů, když si ho jako DNM ve směrnici vyloučíte a je na něj např. i neinvestiční dotace. Pokud jste povodňový plán účtovali při pořízení do nákladů, tak jeho aktualizace je nyní také v každém případě provozní náklad. Určitě pro tento výdaj není tedy správné použít položku 6122. 

  3. Nepřímé výdaje jako výdaje věcně související s pořizovaným majetkem by měly patřit do jeho ceny. Úplně přesně byste je měli rozpočítat mezi cenu investice (rozhlasu) a neinvestice (aktualizace povodňového plánu). Částečně by tak nepřímá dotace skončila na účtu 403 ve výši, v jaké kryje náklady na účtu 042 a částečně na účtu 672 ve výši, v jaké kryje náklad na aktualizaci povodňového plánu. Pokud tyto společné výdaje například pro nevýznamnost nebudete rozpočítávat a zahrnete je celé na účet 042, pak celá nepřímá dotace by měla být zachycena na účtu 403. Nepřímé výdaje se značí NZÚZ do výše nepřímé dotace (když jsou oddělené ÚZ, značíme je neinvestičním ÚZ). Pokud jsou skutečné nepřímé výdaje dostačující, značí se i vlastní podíl (u dotací ze SR jen org).

• Účelový dar na pořízení projektové dokumentace na výstavbu nové technické infastruktury

  27. 02. 2026

  Naše obec poskytne účelový dar FO na zpracování projektové dokumentace pro vybudování nové infrastruktury (vodovod, kanalizace) nových rodinných domů v naší obci. Pozemky, kde dojde k výstavbě infastruktury jsou ve vlastnictví obce. Poté dojde k uzavření darovací smlouvy, kdy bude nově vybudovaná infrastruktura převedena naší obci do majetku, tomu rozumím, že zaúčtuji 021/401. Jak budu účtovat poskytnutí účelového daru FO ve výši 175 000,- na pořízení projektové dokumentace. Mám ho zaúčtovat jako investiční a poté zavést při zařazení stavby do majetku a jakým způsobem?

  Jestli jsem to správně pochopila, tak nyní máte uzavřenou pouze darovací smlouvu na fin. dar pro FO a budoucí převod není ve smlouvě řešen.

  Záleží, zda ve smlouvě požadujete vyúčtování nebo je smlouva bez vyúčtování. V případě, že je bez vyúčtování, tak odeslané fin. prostředky můžete účtovat rovnou 572 MD/ 231 D par. 3639 pol. 6371 (účelové investiční transfery nepodnikajicícm FO). Můžete účtovat i přes předpis k datu úhrady 572 MD / 345 D a 345 MD / 231 D. Ale není to nutné.

  V případě, že požadujete vyúčtování, tak odeslané fin. prostředky účtujete přes zálohový účet 373. Celý zápis by byl 373 MD/ 231 D RS par. 3639 a pol. 6371. K datu vyúčtovní jsou zápisy 572 MD/ 345 D a  zúčtování zálohy 345 MD/ 373 D. 

  Rovnou ale říkám, že právní koncept není úplně šťastně zvolený. Projektová dokumentace by měla být součástí ceny infrastruktury, kterou od občanů pak převezmete. Vhodné řešení by bylo brát to v režimu spoluinvestorství, kdy obec uhradí občanovi PD (jako subdodavateli) - zápis 042/321, RS 3639 6121, občan to zrealizuje, obec převezme bezúplatně dílo zápisem 042/401 a zařadí si do majetku jako celek v kombinovaném ocenění vlastní náklady na PD + RPC darované části (například realizační náklady občanů) zápisem 021/042. 

  Jsou i jiné varianty, ale když se to převede na obec pak bezúplatně, tak by bylo logické to brát od začátku právně jako součást ceny díla, které bude majetkem obce - to pak logicky vylučuje možnost transferu. 

  Pokud to necháte právně jako transfer, do ceny majetku to přímo nedostanete, převzatou infrastrukturu oceníte v RPC zápisem 021/401. Když do ceny zohledníte i PD, dostane se vám tak do nákladů chybně dvakrát - jednou při transferu, podruhé v odpisech. V praxi se to někdy děje, ale když v tom není externí dotace, která by omezovala možnosti, tak poskytovat transfer na svůj budoucí majetek není vhodné řešení. 

  Nevím sice, jak je koncipována výše daru na PD, ale jestli má přímou vazbu na to, kolik PD bude stát, tak bych zkusila projednat s vedením v tomto ohledu změnu právního pohledu na danou situaci. 

• Koeficient uplatnění DPH

  26. 02. 2026

  Obec je plátce DPH a jako hospodářskou činnost aktuálně provozuje ČOV - zde uplatňujeme koef 100% a odpady, kde uplatňujeme 4%. Nyní, ale obec staví nové komunitní centrum, kde bude také provádět hospodářskou činnost jako plátce DPH. Jde my nyní o to, podle čeho bychom měli stanovit uplatňovaný koef DPH při výstavě této nemovitosti, když zatím vůbec netušíme v jaké rozsahu komerční činnost pak ve skutečnosti bude. Výstavba bude trvat několik let, ale vzhledem k výši celkové investice, by bylo škoda o DPH při výstavbě přijít. Máte radu jak se s tímto prosím vypořádat?

  Předpokládám, že v současnosti budou existovat alespoň nějaké základní studie týkající se budoucího využití. Respektive pokud již výstavba probíhá, jak jsem z dotazu pochopil, tak snad jsou definovány prostorové dispozice objektu a k nim by se tedy případně mělo přiřadit předpokládané využití (můžete to třeba udělat skepticky ve vztahu k očekávanému využití). Tam je důležité, že u investic s částečným odpočtem dojde v roce zařazení k přepočtu podle skutečnosti (viz §75 odst. 7 pro poměr a §76 odst. 10 pro koeficient).

  Takto obecně asi neumím více odpovědět - navrhuji, že bychom mohli toto dořešit mailem (zdenek@obecuctuje.cz) - k tomu by bylo potřeba poslat nějaký plánek, co má komunitní centrum obsahovat a k tomu připsat, jak se předpokládá využití jednotlivých částí.

  A ještě bych doporučoval jednu věc - pokud by se na projekt žádalo o dotaci, je potřeba zjistit, zda poskytovatel dotace umí pracovat s částečnými odpočty DPH.   

• Prodej kanalizace

  25. 02. 2026

  Prosím o radu ohledně prodeje kanalizace a příjmu - příplatek mimo základní kapitál.
  Poskytnutá dotace ve výši 28 420 877,39 – rozpuštěno od roku 2016 do 31.12.2025 7 326 486,11
  zůstatek transferu 21 094 391,28
  kolaudace stavby 30.9.2016 osvobozeno od DPH
  Kupní smlouva vložena na katastr dne 19.1.2026 jedná se o prodej kanalizace, stavby čístírny a vybavení a pozemků.
  21.2.2020 jsme obdrželi platbu – příplatek mimo základní kapitál
  Zaúčtovala jsem 231/455 3 108 800,-
  Kupní cena v kupní smlouvě 2026 činí 20 012 790,-
  příplatek mimo základní kapitál ve smlouvě činí 16 903 990,- , doplatek kupní ceny nebude žádný , započítá se příplatek z roku 2020 3 108 800,-
  Cena je za stavbu čov, vybavení čov,kanalizace, pozemky.
  
  K 19.1.2026 – vklad katastr jsem vytvořila předpis
  311/646 20 007 861,- kupní cena/ 021, 022 DPH ř.
  311/647 4 929,- pozemky / 031 DPH
  Vyřazení majetku
  553/081 zůstatková cena 34 645 976,16
  553/082 zůstatková cen 1 982 307,81
  036/031 pozemky 4 929,-
  554/036 pozemky 4 929,-
  081/021 pořizovací cena 43 577 203,16
  082/022 pořizovací cena 5 833 037,81
  403/672 transfer 21 094 391,28
  043/368 příplatek zákl. kapitál 20 012 790,-
  368/311 započtení příplatek zákl. kapitál 20 012 790,-
  069/043 zařazení příplatku zákl. kapitál 20 012 790,-
  
  A teď nevím jak zapojit zůstatek účtu 3 108 800,- z účtu 455 příplatek mimo zákl. kapitál?

  Nesedí tam ta platba. Pokud bylo dohodnuto, že kupní cena bude 20 012 790 Kč a příplatek mimo ZK také 20 012 790 Kč, tak proč vám fyzicky posílali tu částku 3 108 800 Kč? V těchto částkách by to vycházelo bez doplatku. Vypadá to spíše tak, že přijetí peněz v roce 2020 byla budoucí záloha na doplatek kupní ceny s tím, že jak píšete - ve smlouvě je příplatek pouze 1 6903 990 Kč. Pokud není smlouva o příplatku z roku 2020 ve výši 3 108 800 Kč (což by ale činilo nelogickým ten doplatek), tak účtování má být takto:

  043/368 příplatek zákl. kapitál ve výši dle smlouvy - 16 903 990 Kč
  368/311 započtení příplatek zákl. kapitál 16 903 990 Kč
  069/043 zařazení příplatku zákl. kapitál 16 903 990 Kč

  455/311 zúčtování zálohy z roku 2020 - 3 108 800 Kč

  Jediné, co mi tam pak ještě nesedí, je účtování o prodeji pozemku. Vy jej převádíte na účet 036, ale neúčtujete přecenění na RH - jestli rozdíl z přecenění splňuje vaši významnost, má se účtovat 031 MD/ 407 D doúčtování do RH a převod v RH 036/031. Při prodeji vyřazení 554/036 v RH a zúčtování rozdílu z přecenění 407/664. Vy máte výnos z kupní ceny pozemku v účetní ceně pozemku, tam asi nebyla správně rozvržena kupní cena a převod na 036 bez přecenění nemá smysl. 

  DPH zatím v odpovědi neřeším - neptáte se, stavba bude asi osvobozena, jestli tam pak neproběhly nějaké opravy nebo TZ, kde se uplatňoval odpočet. Je potřeba DPH posoudit ale pro každý jednotlivý majetek. Zatím tedy jen účetnictví bez vlivu DPH. 

• Účetní evidence pohledávek předaných celnímu úřadu

  24. 02. 2026

  MFČR vydalo materiál k vymáhání poplatků předaných celnímu úřadu, kde je konečně popsaný přesný postup, jak máme postupovat v účetnictví.
  Podle MFČR máme takovou pohledávku odepsat z rozvahy 549/315 a dát na podrozvahové účty, kde budou evidovány. Celní úřad si předanou pohledávku zařadí do svého účetnictví. Při příjmu částečně vymožených peněz u nás pak zaúčtovat na 231/649 (nemá to být 643?).
  
  Můj dotaz je, zda výše uvedený postup platí i pro ostatní pohledávky předané celnímu úřadu k vymáhání? Např. pohledávky z pokut, přestupků, a j. ne jen místní poplatky? A jak máme evidovat pohledávky, které jim byly předány již před platností tohoto zákona dříve? Také je máme odúčtovat? Nebo to platí jen pro ty aktuálně nově předané?

  Tento postup je aplikovatelný jen pro vymáhání pohledávek dle daňového řádu, tj. pro místní poplatky ano, ne však pro pokuty a přestupky a další. 

  Potom chci upozornit, že MF oficiálně tuto metodiku doposud nevydalo. Pokud víme, je zveřejněna pořád původní metodika z července 2025, kde se pracuje s úplně jinou odpovědí, viz odkaz

  https://mf.gov.cz/cs/dane-a-ucetnictvi/dane/mistni-spravni-a-soudni-poplatky/metodicka-doporuceni

  Nicméně víme o iniciativě vašeho kraje, který vychází z prezentačních dnů MF, při kterých toto téma bylo diskutováno tak, jak popisujete.

  Chci jen říci, že já osobně bych to neaplikovala minimálně do doby, kdy to MF vydá oficiálně na stránkách. Samozřejmě pokud nechcete jít proti metodice svého kraje, aplikujte ji.

  Celkově má tento postup špatnou vypovídací schopnost a kdybyste porušili jednotnost metod, jen jí tím zhoršíte. Proto bychom spíše doporučili volit jednotný postup pro místní poplatky i ostatní typy pohledávek, a to i v situaci, pokud byste se rozhodli aplikovat metodiku kraje. Upřímně, jeví se nám v našem kolektivu, že výklad, že je převzatá pohledávka aktivem u CÚ je dost násilný, není majetkový prospěch u CÚ, není aktivum, jen to, že je pohledávka pod kontrolou CÚ dle našeho názoru nestačí. 

  Větší problém je, že existují dvě rozdílná stanoviska MF, jedno zveřejněné, jiné prezentováno krajům, kteří ale také mají povinnost obcím metodiky MF předávat. Připadá nám, že pak jsou asi akceptovatelné oba postupy. Pokud si zvolíte postup předaný krajem dle prezentace MF, pak aplikujte až od data předání - tj. sdělení postupu - otázkou je však, že pokud jste již předtím zvolili jiný postup, tak by se v rámci jednoho roku neměla metoda měnit - toto je docela změna metody - ponechání nebo vyřazení pohledávky, rušení OP... Nechceme přidělávat starosti, chtěli jsme se domluvit i s kraji, ale nepodařilo se. Takže náš závěr je zachovat pohledávku u obce. CÚ to nebrání v evidenci pohledávek převzatých dle daňového režimu. 

  Pro úplnost přikládám náš postoj k dané problematice, který zpracoval kolega Ing. Nejezchleb:

  Prvotně bych chtěl zdůraznit, že se jedná o oblast, kterou ze strany státu považuji za nedořešenou (upozorňuji k tomu, že neexistuje žádná oficiální metodika MFČR k této problematice, dokonce podle materiálů odboru účetnictví MF z léta 2025 se v té době počítalo s tím, že i když předáte pohledávku k vymáhání celnímu úřadu, bude stále vedena v účetnictví obce. V účetnictví totiž musíme dbát na to, co je ekonomickou podstatou transakce – zde je to pouze předání pohledávky k vymáhání jiné osobě, nicméně obec je stále příjemcem výtěžku z vymáhání (či jeho podstatné části). Za těchto okolností se stále jedná o účetní aktivum obce (nikoliv aktivum Celního úřadu – respektive pokud u něj aktivum, tak i souběžně o závazek... - ale zde budou problémy s opravnými položkami).

   Na podzim se začaly objevovat prezentace ze strany Celního úřadu, kdy kvůli mechanismu správy daní požadovali navedení daných pohledávek do účetnictví celního úřadu (a odpis pohledávky na obci při předání k vymáhání). K tomu se začaly objevovat metodiky směřující k tomu, že by obec v případě následného získání výtěžku od celního úřadu účtovala o výnosu z dotace. Tyto metodiky se objevovaly v rámci nejrůznějších školení. Mají ale společnou jednu důležitou podstatu – účetně nezachycují věrně situaci, o tom jsme přesvědčení. Navíc i ve vztahu k následnému příjmu, pokud by došlo k vymožení, tak logicky musí být zachycovány v rozpočtu na položku, z jaké pocházejí (tedy například poplatek za odpad, pokuta ...).

  To, co uvádím výše platí pro jakýkoliv typ pohledávky – je mi jedno, zda se jedná o místní poplatek nebo například o pohledávku vyplývající z přestupkové agendy.

  Co mi z toho všeho vyplývá:

  1. vnímejte to prosím tak, že pokud máme správné informace, tak zatím stále neexistuje jakákoliv centrální metodika k účtování o pohledávkách předaných k vymáhání. Stále se objevují pouze jen názory a ty se mění v čase.
  2. Účetně by bylo jednoznačně nejsprávnější tyto pohledávky ponechat na původních účtech (315) – respektive provést u nich případně převod na zvláštní analytiku 315, kde by byly shromažďovány pohledávky předané k vymáhání. Zde opět hovořím jak o místních poplatcích tak i jiných pohledávkách předaných k vymáhání celnímu úřadu.

  Pokud se týká úvahy, že by se rozdílně účtovalo o předání pohledávek k vymáhání v případě místních poplatků (tedy daní) a v případě jiných právních titulů. Tuto variantu nepodporuji z jednoho prostého důvodu – jedním z nejzákladnějších účetních principů je jednotnost účetních metod. Tedy skutečnosti který mají stejnou/obdobnou ekonomickou povahu mají být účtovány stejně/obdobně.

  Pokud ale cíleně půjdeme k tomu, že budou volena rozdílná účetní řešení pro tyto skutečnosti, které jsou z ekonomického pohledu dle mého názoru stejnými, vypovídací schopnost jen zhoršíme. Zde bych na Vašem místě volil spíše jednotný postup pro místní poplatky i ostatní typy pohledávek.

   

• Územní plán

  23. 02. 2026

  Prosím o informace k vyřazení starého ÚP a zařazení nově vydaného ÚP.
  1) vyřazení stávajícího: 019 D/078 MD
  Co s invest. dotací, která ještě není úplně rozpuštěná? Napadá mě zaúčtovat 403/672 v zůstatkové ceně dotace.
  
  2) ZAŘAZENÍ nově vydaného ÚP: 019 MD/041 D
  investiční dotace: 1. MMR tu mám již na 041 i na 403, prozatím se nerozpouští, není u majetku, byla již přijata v minulých letech.
  2. JMK - podepsaná smlouva, čeká se na přijetí. Není ještě na účtu 403, tam bych ji měla dostat přes 388? A účet 348 potom proúčtovat ke dni přijetí dotace? Nebo účet 388 ne /ten se účtuje k 31.12. - to není tento případ/, ale už 348 MD/403 D a 231 MD/348 D? Tak jak to máte již někde uvedeno u ÚP.

  1. Pokud ÚP evidujete na účtu 019, vyřazení bude v tomto případě zápisem 551 MD/ 079 D v zůstatkové ceně, 079 MD/ 019 D v pořizovací ceně. Účet 078 se váže k účtu 018, to máte asi jen překlep. U dotace uvažujete správně - v nerozpuštěné výši se má k datu vyřazení majetku zúčtovat do výnosů 403/672, když se majetek vyřazuje do nákladů. 

  2. Veškeré náklady evidujete na účtu 041, tzn. zařazení v celkových nákladech 019/041 je správný krok. Dotaci od MMR i dotaci od JMK zadáte při zařazení na kartu majetku a začnete je od dalšího měsíce rozpouštět do výnosů. Máte pravdu, že když dotace od JMK není ještě vypořádaná, zaúčtujete k datu zařazení ÚP dohadu dotace zápisem 388 MD/ 403 D, tím ji dostanete na účet 403 před vypořádáním. Dohada se účtuje nejen k 31.12., ale právě i dříve k datu zařazení, abychom jí účetně zachytili v potřebný okamžik. Až při vyúčtování předepíšete pohledávku 348 MD/ 388 D. Na účet 348 se účtuje po závěrečném vyúčtování s poskytovatelem.