Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Hledanému výrazu Dotace odpovídá celkem 5258 dotazů:
Dobrý den, v roce 2024 jsme pořídili kontejner, žádali jsme o dotaci, do majetku byl zařazen v prosinci 24. Dohad jsem nedělala, neměla jsem žádné rozhodnutí, nic. Únor 25 podepsaná dohoda o poskytnutí dotace, vznik pohledávky v červnu (až po obdržení Oznámení o výši dotace), dotace přišla taky v červnu, takže v červnu zaúčtováno 346/403. Od kdy mám zařadit dotaci na kartu majetku a začít rozpouštět: zařadit od června 25 (a tudíž by doba rozpouštění dotace byla kratší než doba odpisování majetku) a nebo mám dát dotaci na kartu zpětně a začít rozpouštět od ledna 25? – odpisy máme roční, takže na kartě majetku by to nebyl žádný problém, odpis majetku začne stejně až od ledna 25.
Stejně to budu mít i u FVE, FVE zařazena v září 2024, dotace přiznaná letos v březnu, zatím jsme ji neobdrželi, vyúčtování zatím ještě není. Tam už dotaci nezařadím na kartu k září 24, takže předpokládám, že ji začnu na kartě rozpouštět, až od chvíle, kdy ji obdržíme.
Jak je to prosím správně u těchto dotací? A i případ, který by proběhl v jednom roce – nejprve zařazen majetek – dotace až za několik měsíců po zařazení – kdy dávat dotaci na kartu majetku? Při vyúčtování, při obdržení dotace nebo ji dávat zpětně na kartu majetku, aby byla dotace rozpouštěna stejně dlouho jak odepisován majetek, když vše proběhne v jednom roce? Děkuji.}
V prvním případě můžete postupovat tak, jak uvádíte. Dotace byla přiznaná až po zařazení majetku, MF v tomto případě doporučuje až předpis pohledávky k datu jejího vzniku 346/403, dotace se začne rozpouštět nově, nikoliv zpětně. Zadejte jí na kartu majetku v červnu.
Druhá dotace je opravdu podobný případ a můžete v souladu s odpovědí MF počkat až na okamžik vyúčtování, kdy předepíšete 346/403 a k tomuto datu dotaci zadáte na kartu majetku a začnete jí nově ropzouštět. Do té doby by měla být dotace na podrozvaze (když není přijata záloha a není vyúčtovaná).
Takto můžete postupovat obecně u všech dotací, které k datu zařazení majetku nejsou přiznány.
Dobrý den,
v tomto roce jsme vybavili školní jídelnu novým konvektomatem s příslušenstvím a sporákem. Byla na to poskytnuta dotace od SZIF, přes MAS.
V žádosti o dotaci je uvedeno toto rozdělení výdajů na akci:
Celkové výdaje projektu : 631000,- , výdaje ze kterých je stanovena dotace jen 549 000,- , procento dotace z částky 549 tis je 80% - tedy 439200,-. Příspěvek z národních zdrojů 285 480,- Kč , příspěvek EZFRV 153 720,- , soukromé výdaje žadatele 191 000,- kč. To je v žádosti o dotaci.
(Výdaje ze kterých je stanovena dotace je nižší než celkové výdaje kvůli tomu, abychom byli lépe bodově hodnoceni a na dotaci dosáhli)
VŘ byla vybrána zakázka za 624 296,- Kč. Použití UZ 89518, N 160, Z 1, 5, naštěstí ZSIF napsal do smlouvy k dotaci i s rozpisem, takže tam problém není, ale nejsem si jistá se značením vlastních zdrojů z faktury 624 296,- zaúčtuji:
285 480,- Kč UZ 89518 N 160 Z 1 + org - národní zdroje
153 720,- Kč Uz 89518 N 160 Z 5 +org - EU zdroje
109 800,- Kč UZ ----- N 160 Z 1 + org - vlastní ze způsobilých výdajů
75296,- Kč UZ ---- N --- Z --- org ? vlastní podíl mimo způsobilé výdaje, když máme výdaje ze kterých je stanovena dotace jen 549tis ? Nebo můžu N 160 Z 1 označit celou zbývající částku 185096,- Kč.
2) ve faktuře je uvedeno v jedné částce s dopravou a instalací i zaškolení personálu kuchyně -mám shánět kolik to ve faktuře dělá, když to není výdaj k pořízení DHM? Není to uvedeno ani ve VŘ ani v nabídce od firmy. Asi to bude malá částka v poměru nákupu, ale aby nebyl problém z případné kontroly SZIF.
3) Budu to vést samostatně jako DHM na účtu 022, i když předchozí zařízení kuchyně bylo v ceně budovy jako neoddělitelný celek ( nejde už zjistit cenu původního vybavení), MŠ má budovu ve výpůjčce - na účtu 021 ji vedeme my.}
1. U podílu SR použijte ÚZ 89517, jinak máte značení principiálně správně. Vlastní podíl bude v částce způsobilých výdajů nad rámec dotace a značí se, jak správně uvádíte jen nástrojem a zdrojem 1. Nezpůsobilé výdaje označíte jen org - to jsou ty výdaje, ze kterých není počítána dotace, tedy rozdíl mezi celkovými skutečnými výdaji a výdaji ze kterých je stanovena dotace.
Budou se malinko lišit částky - neznačte dle z rozhodnutí, ale procentem ze skutečných výdajů, když máte konečné celkové výdaje malinko nižší, než výdaje ze smlouvy.
2. Pokud výdaj nelze oddělit, tak dle pravidel RS to nemusíte řešit. Je pravda, že podle vyhlášky to není výdaj související s pořízením majetku, vyčísleno by to být mělo, ale když není a neočekáváte, že je to výrazná částka, neřešíme to a dáváme to do ceny majetku. I tak to může být způsobilý výdaj a pokud je celá dotace investiční, tak by naopak vadilo, kdyby se to účtovalo do nákladů.
3. Staré vybavení v ceně stavby neřešte, pravděpodobně už bude nízká ZC. Nové evidujte samostatně a jednotlivě na účtu 022 (jednotkově bude asi nad 40 tis. Kč). Když má PO budovu ve výpůjčce, movité samostatné věci můžete dát také do výpůjčky, nebo jim je svěřit, nebo darovat. Podle toho pak bude evidence u vás.
Dobrý den,
obec v roce 2022 provedla opravu komunikace, na kterou získala účelovou dotaci od MMR, která byla na konci prosince 2022 vyplacena, zaúčtováno 231.xxx MD/374xxx DAL. Do konce roku 2024 neproběhlo schválení vyúčtování ze strany poskytovatele. V rámci auditu bylo nyní vytknuto, že nedošlo k provedení dohadu. Jedná se o významnou částku 1 114 141,- Kč. Opravu provedu účet 346xxx MD/408xxx DAL a 374xxx MD/346xxx DAL a popíšu poté v příloze roční účetní závěrky za rok 2025, nebo musím popsat již v příloze čtvrtletní závěrky za červen 2025?
Moc děkuji}
Dohadou je myšlen účet 388. Když jste měli přiznanou dotaci, ale nevyúčtovanou, měli jste do období vzniklu nákladu z opravy, tedy k 31.12.2024 účtovat dohadu dotace zápisem 388 MD/ 672 D. Předpokládám, když hovoříte o opravě, že bylo účtováno na účet 511 a dotace je neinvestiční (672). Protože je to, jak píšete, významný rozdíl, má se dle účetních předpisů použít teď při opravě VH minulých let místo účtu 672 účet 408. Doúčtování dohady letos proto bude zápisem 388 MD/ 408 D.
Účet 346 použijte až v okamžiku vyúčtování dotace - tam nemohu posoudit, jestli ještě neproběhlo, nebo o něm jen nevíte (je to dost dlouhá doba, někdy se to stává, ale zjišťovala bych). Vyúčtování bude zápisem 346/388 a 374/346 v okamžiku, kdy k němu dojde.
Oprava s použitím účtu 408 se popisuje do přílohy závěrky, to uvažujete dobře, ale aby to mělo smysl, tak to uveďte do období, kdy na účet 408 účtujete. Nemá zde smysl opravovat závěrku roku 2024, protože by se stejně použil účet 408, tzn. když zaúčtujete opravu teď v červnu, tak to popište do přílohy závěrky sestavené k 30.6.2025.
Dobrý den, v rámci rozpočtového opatření budeme muset narozpočtovat dotaci z MMR na drobný majetek do knihovny, která má daný účelový znak 34053 a přidělený interní org 56. Rozpočtovat budu MD 231 pol. 4111 / D 231 par. 3314 pol. 5137. Zadává se při tvorbě RO také UZ a org? Pokud ano, prosím o předpisy. Dotaz vlastně platí i pro volby a obdobné dotace. Děkuji}
Je to národní dotační program, poskytovatelem je Ministerstvo kultury, takže příjmová položka je správně 4116.
Pokud jde o značení NZÚZ, tak při příjmu dotace použijte ÚZ a org, výdaje ve výši dotace značte také ÚZ a org, případný vlastní podíl jen org.
Ohledně rozpočtování NZÚZ záleží, jak máte stanovena pravidla rozpočtového procesu a hlavně závazné ukazatele. MF nedoporučuje a my s tím plně souhlasíme, abyste si položky nebo třeba právě značení stanovovali jako závazné ukazatele.
Dívala jsem se na Váš schválený rozpočet na rok 2025 a výdaje máte schváleny na paragrafy. V takovém případě pro vás značení není závazný ukazatel. Doplnění NZÚZ by mělo proběhnout mimo RO v rámci změny rozpisu rozpočtu. Předpisy nám ale nestanovují pravidla pro provádění změn rozpisu rozpočtu, zákon č. 250/2000 Sb. pouze říká, že rozpočet má být po schválení rozepsán na podrobné třídění rozpočtové skladby.
Je vhodné, abyste byla jako účetní pověřena prováděním změn rozpisu rozpočtu v rozsahu doplňování NZÚZ, to by pak znamenalo, že RO schválíte, jak uvádíte a ÚZ a org tam doplníte na základě pověření sama bez RO.
Rovnou ale říkám, že některé účetní programy nerozlišují rozpočtovou změnu a změnu rozpisu rozpočtu a pak ve výsledku to do účetního programu technicky zadáváte v rámci RO. V takových případěch se to pověření jeví jako zbytečné, ale můj názor je takový, že pak nemůžete žádnou změnu ve značení udělat následně sama (když se například změní výše dotace apod). - mohlo by to být vykládáno tak, že když značení u výdajů schvaluje ZO, vyhradilo si to jako svou pravomoc.
Proto v praxi doporučuju mít to pověření, ZO dávat RO schvalovat v podobě bez NZÚZ a pokud byste v programu neměla umožněno pořizování změn rozpisu rozpočtu, ale jen RO, tak to vyřešit například oddělenou číselnou řadou s poznámkou, že se jedná o změnu rozpisu rozpočtu, kterou pořizujete bez schválení na základě pověření, ne o RO.
Dobrý den, ráda bych požádala o pomoc při zaúčtování dotace. Jedná se o veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace podle programu 2021-2024 pro poskytování dotací na rozvoj obcí do 2000 obyvatel z rozpočtu Středočeského kraje ze Středočeského Fondu obnovy venkova v rámci Tematického zadání veřejná infrastruktura Oblast podpory Občanská vybavenost. Jedná se o investiční dotaci. Potřebovala bych poradit účtování rozpočtové skladby pro tu to dotaci případně další účelové znaky. Předem děkuji}
Podmínky programu naleznete na stránkách kraje:
https://stredoceskykraj.cz/web/dotace/program-2021-2024
Poskytovatelem je Středočeský kraj, takže neaplikujeme účelové znaky z číselníku MF. Ověřte, jestli ve veřejnoprávní smlouvě je stanoven interní krajský účelový znak, ten se používá obdobně, ale nevstupuje do výkazu Fin 2-12 M.
Ať máte ÚZ stanoven nebo ne, je povinnost odděleného sledování příjmů a výdajů projektu. To se zajistí tak, že všechny výdaje projektu značíte org. Ve výši dotace pak použijete u příjmu i výdajů k org ještě ÚZ nebo např. orj, když ÚZ není stanoven.
Ostatní pravidla vyplývají z podmínek a podepsané smlouvy.
Příjem dotace patří na pol. 4222.
Pokud byste chtěla komplexní účtování dotace, slouží pro to zakázky, kam se dají vložit i přílohy - smlouvy, faktury apod.
Na komunální FVE nám přišla dotace ve výši 428.007 Kč. FVE máme na dvě budovy, s ne stejným počtem panelů a plochou. Podle Vašeho dokumentu mi přišlo, že nemusím rozdělovat na jednotlivé komponenty (panely, nosníky, práce, bateriové úložiště, střídače). Výši dotace rozdělím tedy poměrem jako TZ každé budovy zvlášť? na 042 mám vše v jednom i s tím, co do dotace nepatří, ale FVE se týká. Na TZ tedy přijde celá částka s našimi náklady, bez části dotace, která bude zaúčtována do transferu a potom odepisována na účty 403/672?
Nějak se v tom motám.}
Na účtu 042 shromažďujte všechny náklady na FVE, bez ohledu na to, jestli je financujete z dotace nebo z vlastních zdrojů, nebo jestli jsou to z hlediska dotace náklady způsobilé nebo nezpůsobilé. Platí zde pravidla pro oceňování majetku, kdy TZ máte v tomto případě ocenit skutečnými pořizovacími náklady. Do majetku zařaďte TZ jak uvádíte - celkově je to TZ budov, mělo by se nákladově (ne poměrem) rozdělit mezi jednotlivé budovy, nejlépe když dodavatel vyčíslí náklady na jednotlivých budovách.
U obcí dotace nesnižuje vstupní cenu majetku, bylo zde zvoleno výsledkové řešení, kdy se dotace zúčtuje postupně do výnosů proti nákladům, viz ještě dále.
V okamžiku zařazení do majetku vezmete celkovou výši dotace na obě FVE a rozdělíte jí poměrem pořizovacích cen jednotlivé FVE na ceně obou FVE. Takto určítě výši dotace pro konkrétní FVE, kterou dáte k příslušné majetkové kartě, v součtu za obě karty má být součet přesně na haléře ve výše dotace. Pozor na to, že nárok nemusí být ve výši příjaté dotace. Jestli dotace ještě není vyúčtovaná, může být konečný nárok odlišný, ale u FVE bývají stanoveny paušální dotace vycházející z technických parametrů, účetním se to těžko určuje, to by se pak vyřešilo, kdyby vám vznikl nějaký významnější rozdíl.
Nezapomeňte mít k datu zařazení majetku dotaci nejen zadanou do majetku, ale zachycenou i účetně na účtu 403. U nevyúčtované dotace se to zajistí dohadou 388/403. Pokud je dotace vyúčtovaná, měla byste mít její hodnotu na účtu 403 již zachycenou. A jak uvádíte - od dalšího měsíce se proti odpisům 551/081 rozpouští dotace 403/672, toť vše pokud jde o zachycení dotace.
Dobrý den, v roce 2023 jsme pořídili budovu a pozemek za 7 500 000,-Kč (nebylo samostatně oceněno). Rozděleno referentem na 3 514 102,-Kč stavba(úč.021) a 3 985 898,- Kč pozemek(031).
Při podání žádosti o dotaci nebyly tyto částky konzultovány a firma uplatnila pro dotaci částky: 5 766 750,- budova a 1 733 250,-Kč pozemek. ")Kupní smlouva nerozdělila nemovitost na objekt a pozemek. Byla stanovena částka 7 500 000 Kč za kompletní nemovitost. Posudek odhadu nemovitosti částky rozdělil, ale celkový odhad byl ve výši 8 050 000 Kč – do žádosti musí být uvedena vždy ta nižší částka z těchto dvou hodnot, což je v tomto případě skutečná hodnota na kupní smlouvě.
Dohromady 8 050 000 Kč
- Hodnota budovy z celkové částky 8 050 000 Kč představuje 76,89 %
- 76,89 % z částky 7 500 000 Kč dá dohromady 5 766 750 Kč = hodnota budovy.
- 7 500 000 Kč - 5 766 750 Kč = 1 733 250 Kč = hodnota pozemku.
Tedy pro pozemek je uplatněna hodnota 1 733 250 Kč a pro budovu 5 766 750 Kč, ale poměru stanoveného ve znaleckém posudku. Celá hodnota je tedy stanovena jako způsobilá." )
Jak tedy mám opravit hodnoty na účtu 021 a 031, abychom nepřišly o část dotace, pokud jsme chybně ocenili? Jak to vše proúčtovat?}
Přehoďte účetní cenu mezi majetkovými účty zápisem 021 MD/ 031 D ve výši rozdílu v ocenění 2 252 648 Kč. V registru majetku opravte pořizovací ceny. Do odpisů bych nezasahovala, to by bylo více práce než užitku, výše odpisu se změní automaticky od data změny pořizovací ceny.
Určitě je vhodnější, když je zpracovaný ZP, tak pro příště do majetku rozpočíst ceny takto dle ZP. Raději ale pozjistětě, z čeho referent vycházel, jestli není nějaký dodatečný podklad ke kupní smlouvě. Nejvhodnější je kupní cenu ve smlouvě rozdělovat, nebo pak v nějakém následném dokumentu jako je např. předávací protokol, ušetří se náklady na ZP (když není potřeba z jiných důvodů, často se zpracovává např. i z důvodu stanovení vhodné kupní ceny, i tak lze ale rozvrhnout ceny rovnou do smlouvy).
Obec má Dohodu o vytvoření integračního pracovního místa spolufinancovaného ze SR a ESF, max. výše 26 000 Kč - ÚP poskytne mzdový a integrační příspěvek 76,73 % z ESF a 23,27 % ze SR. Integrační příspěvek se skládá z integrační komponenty 4 700 Kč a mzdové komponenty 1 400 Kč. Z ÚP přišlo na účet 1 400 Kč, 4 700 Kč a 14 383 Kč. Dotaz: nevím ÚZ pro integrační komponentu? je 13899 (IOP - sociální integrace)? a jaká položka? patří do platů nebo ne? ÚZ pro mzdové komponenty je 13900 (IOP - zaměstnanost)? Nástroj a zdroj vím, dohody z ÚP spolufinancované z ESF (ÚZ 13022) máme. PS: snažila jsem se najít na MPSV, na ÚP... 50ti stránkové elaboráty všech možných přínosů... i ta naše dohoda má 14 stránek, ale o účtování ani ň :-). Děkuji.}
Tento typ dotace já financován stále z OP Zaměstnanost+, ÚZ 13022 a nástroj 144, pol. 4116, tak jak to fungovalo doposud ve Vámi zmiňovaném procentním podílu 76,73% z ESF a 23,27 % ze SR jako celek.
V minulosti jste dostávali pouze finanční prostředky na vynaložené na mzdy nebo platy na zaměstnance na integračním pracovním místě, včetně pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvádí z vyměřovacího základu zaměstnance.
V tomto období obdržíte navíc ještě kompenzaci dodatečných nákladů souvisejících se zajištěním účasti zaměstnance na
integračních aktivitách z národního projektu reg. č. CZ.03.01.01 .100122_01510002657 Věk není překážkou.
Nedílnou součástí těchto nových dohod (IPM) je účast zaměstnance na integračních aktivitách. lntegrační aktivitou je jakákoliv aktivita, která je zanesena ve schváleném individuálním plánu osobního rozvoje (IPOR), který má být zaměstnanci zpracován.
Poradenské činnosti je možno zajistit:
1. Prostřednictvím interního zaměstnance zaměstnavatele, který bude zaměstnanci takovouto podporu zajišťovat.
2. Prostřednictvím externích služeb nebo externích zaměstnanců, zejména z řad organizací, které se věnují integraci osob se specifickými potřebami na trh práce, včetně sociálních služeb dle příslušných právních předpisů.
3. Prostřednictvím ÚP ČR. Jelikož podporovaná osoba (zaměstnanec) bude nadále evidována jako zájemce o zaměstnání, může mu příslušné aktivity zajišťovat taktéž ÚP ČR.
A podle způsobu jak zajistíte tyto činnosti budete mít náklady. Pokud to budete zajišťovat prostřednictvím zaměstnance úřadu, tak se jedná o mzdové náklady. Pokud externí firmou, tak se jedná o službu.
V podmínkách i ve smlouvě je uvedeno, že Vám měsíčně budou posílat finanční prostředky z dotace na základě doložených podkladů, nejedná se o zálohu, ale skutečný dotační příspěvek, tak předpokládám, že vždy už ten náklad budete znát a bude Vámi doložen k vyplacení. Defacto příjem = výdej v podílu dotace.
Ve shrnutí: všechny došlé platby (finanční prostředky) dotace rozpočítáte podílovými procenty a označíte nástrojem 144, zdrojem 1 a 5, ÚZ 13022, pol. 4116. A to samé ty výdaje, které jste dokládali k vyplacení, podle skutečnosti, účelu a druhu.
Dobrý den, prosím o radu s rozpouštěním transferu. V loňském roce jsme nakoupili investiční i neinvestiční majetek – stroje pro technické služby. Předpokládalo se, že budou z dotace, ale neměli jsme v ruce žádnou smlouvu, proto jsme zařadili do majetku bez transferu a odepisujeme. 2.4.2025 byla konečně podepsána smlouva o dotaci, zaúčtovaly jsme k tomu datu dohad na 403 ve výši dotace. Ve smlouvě nebylo rozděleno, kolik je investice a kolik neinvestice, proto jsme si to rozdělily samy → 388/403 = 749 238 Kč, 388/672 = 131 999 Kč. Nyní bych v majetku postupovala tak, že ke dni 2.4.2025 (podpis smlouvy o dotaci) bych zadala transfer na kartu majetku, ale od kdy ho máme začít rozpouštět? Již od dubna nebo až od května, jako když zařazujeme majetek? Nebo mám rozpouštění transferu za měsíce, kdy jsme ještě neměli smlouvu, dopočítat a zaúčtovat jako opravu odpisů (rozpouštění transferu)?}
Nejdříve trochu obecně ohledně dohady transferu a přiřazení trasferu na kartu majetku a rozpouštění.
Jsou k dispozici dva dotazy odpovědi z MF:
"5/2019 Účtuje vybraná účetní jednotka o odhadu výše přijatého investičního transferu k okamžiku zařazení majetku do užívání podle ustanovení bodu 5.3.4. písm. c) ČÚS č. 703 – Transfery v případě, že dosud nebyla podána žádost o poskytnutí dotace na financování pořízení tohoto majetku?
Pokud k okamžiku zařazení dlouhodobého majetku nebo jeho technického zhodnocení do užívání nejsou naplněny podmínky podle ustanovení bodu 4.7. ČÚS č. 703 - Transfery, neúčtuje vybraná účetní jednotka prostřednictvím syntetického účtu 388 – Dohadné účty aktivní o odhadu výše přijatého investičního transferu.
V souladu s ustanovením bodu 4.7. ČÚS č. 703 – Transfery účtuje příjemce transferu prostřednictvím syntetického účtu 388 – Dohadné účty aktivní v případě, že nastaly skutečnosti, ze kterých vyplývá nezpochybnitelnost důvodu poskytnutí transferu a okamžik nebo lhůta poskytnutí transferu a není známa výše transferu nebo je tato výše zpochybnitelná. Dohadné účty aktivní představují pohledávku, tzn. nezpochybnitelný nárok vybrané účetní jednotky, jejíž výše je zpochybnitelná.
4/2019 Jakým způsobem vybraná účetní jednotka účtuje o investičním transferu přijatém za účelem financování majetku, který byl zařazen do užívání před okamžikem podání žádosti o poskytnutí investičního transferu?
K okamžiku, kdy nastanou skutečnosti podle ustanovení bodu 4.8. ČÚS č. 703 – Transfery, účtuje vybraná účetní jednotka s výjimkou organizační složky státu o přijatém investičním transferu na stranu MÁ DÁTI příslušného syntetického účtu pohledávek se souvztažným zápisem na stranu DAL syntetického účtu 403 – Transfery na pořízení dlouhodobého majetku.
O časovém rozlišení přijatého investičního transferu účtuje účetní jednotka zejména současně s odpisem tohoto majetku v souladu s ustanovením bodu 8.3. ČÚS č. 708 – Odpisování dlouhodobého majetku na stranu MÁ DÁTI syntetického účtu 403 – Transfery na pořízení dlouhodobého majetku se souvztažným zápisem na stranu DAL příslušného syntetického účtu účtové skupiny 67 – Výnosy z transferů, a to v částce tohoto odpisu násobené transferovým podílem.
Po dobu, po kterou byl majetek užíván a odepisován, až do okamžiku předpisu pohledávky z titulu přijatého investičního transferu se neprovede „zpětně" časové rozlišení investičního transferu.
Transferový podíl se stanoví obdobně jako podle bodu 3.1. písm. e) věty druhé ČÚS č. 708 – Odpisování dlouhodobého majetku, tj. podíl přijatého investičního transferu k pořizovací ceně snížené o výši oprávek a opravných položek k tomuto majetku. V případě přijetí investičního transferu určeného na pořízení dlouhodobého majetku, který již byl zařazen do užívání, tak může dojít i k situaci, kdy hodnota transferového podílu bude větší než 1."
Bohužel si trochu protiřečí. Proto radíme, když to je takto umožněno, dotaci nedohadovat, protože když je ta možnost, vyhneme se případným rozdílům od dohady – toto není klasická ex post ve smyslu, že proplácí až po zařazení, ale my v okamžiku zařazení nemáme dotaci přiznanou.
Takže jak jsem psala v předchozím odstavci, i když máte smlouvu podepsanou, tak bych neúčtovala o dohadné položce a počkala si až budete vědět skutečnou výši dotace i její rozdělení, nezařazovala na kartu majetku a nezačala rozpouštět, protože nemáte nezpochybnitelné informace. I podle toho co píšete, že jste si dotaci rozdělily samy. Tomu moc nerozumím. Většinou je tato informace k dispozici v rozhodnutí nebo smlouvě o jakou dotaci se jedná a v jakém poměru ji obdržíte. Nepíšete o jakou dotaci se jedná, takže bohužel mohu jenom hádat. Napadlo mě, že třeba ta neinvestiční forma dotace jsou nepřímé neboli paušální náklady, které jsou většinou dány pevnou procentní sazbou a vycházejí z uznatelných nákladů dotace.
Ve shrnutí: o dohadné položce bych zatím neúčtovala, pokud nebudete mít k dispozici nezpochybnitelné informace, transfer bych nezapisovala na kartu majetku a nerozpouštěla ho. A pokusila se zjistit více informací a podle toho dále postupovala. A ještě jedna poznámka, kterou bych tu ráda vypíchla: pokud je dotace přiznaná dodatečně po zařazení nedopočítáváte zpětně rozpouštění dotace, viz. ČÚS 708.
Dobrý den, letos jsme obdrželi smlouvu se SFŽP na pořizování FVE na třech objektech. Loni byl do majetku zařazen jeden objekt, letos zbylé dva - podle napojení na síť. Všechny faktury byly uhrazeny loni, letos přišla poslední. Z důvodu zaokrouhlení, firma se kterou jsme měli smlouvu o dílo, fakturovala 2x, byla poslední faktura o 1,-- Kč vyšší, než se kterou počítal fond, i hodnota nového majetku je o tuto korunu menší. Do majetku jsme ji loni dohadovali. Mám tuto korunu účtovat jen do nákladů, s neinvestiční položkou (dotace je investiční), bez značení org. dotace? Dále ve smlouvě fond snížil způsobilé výdaje o 10 000,-- Kč u loňské faktury. Stačí tuto skutečnost jen ručně označit na fakturu?
Děkuji}
Píšete o dohadě na fakturu, tak letos došlou fakturu zúčtujte spolu s tou dohadou, kterou jste při zařazení majetku účtovala (042 MD / 389 D). Zúčtování dohadné položky poté bude zápisem 389 ve výši dohady / 321 ve výši došlé faktury. Trochu jsem se v tom ztratila, tak nevím, kde ta koruna zůstane. Pokud je dohada nižší než skutečně došlá faktura, tak ano náklad. Měla byste účtovat o rozdílu od dohady (je to opravdu nevýznamná částka), proto byste měla použít účet 551 a neopravovat ocenění majetku a samozřejmě investiční pol. 6121 při platbě a vše označit právě tou org., aby jste měla komplet oddělené účtování dotace, tak jak bývá v podmínkách dotace.
Ano, měla byste ručně opravit na fakturách z loňského roku značení dle skutečnosti, když máte snížené způsobilé výdaje.
Jen prosím pozor - kdyby se tou korunou překročila vysoutěžená částka, je lepší požádat dodavatele o opravu fa - již jsem se setkala s tím, že se vracela celá dotace, protože dodavatel překročil vysoutěženou částku o 20 haléřů - nikdy nevíte, na koho při kontrolách narazíte- tak si na to dejte radši pozor- to se opravdu stalo, co píšu, i si pamatuji na kterém městě :o). Vraceli myslím přes 200 tis. Kč.
V roce 2024 jsme podali žádost o dotaci na dětské hřiště a hřiště i udělali.
V prosinci jsem ho zařadila do majetku. Rozhodnutí o přidělení dotace přišlo koncem února, až po uzávěrkách, zařadila jsem jen na podrozvahu 915/999 ve výši 171 142,- Kč. Starosta udělal vyúčtování dotace a v květnu přišly peníze na účet. Dotaci nám o 1 712,- Kč pokrátili, takže přišlo 169 430,- Kč. Prosím o info, EU investice je 59 300,- UZ 89518, N 160, Z 5, národní zdroje
110 130,- Kč, UZ 89517, N 160, Z 1
1. jak příjem dotace dotaci zaúčtovat. Z podrozvahy jsem odúčtovala.
2. na kartu majetku doplním částku transferu, až teď od května?}
Úplně si nejsem jistá, zda proběhlo ZVA (závěrečné vyúčtování akce) a je schváleno, tak napíšu obě varianty. U nějakých typů dotace, bývá vyúčtování (předpis pohledávky) možný k okamžiku schválení žádosti o platbu. Mělo by to být ve smlouvě k poskytnutí dotace. U tohoto typu dotace to bývá a prověřila bych si to.
Účtování schváleného ZVA: předpis 346 MD / 403 D a přijatá platba 231 MD / 346 D a zároveň odúčtovat podmíněnou pohledávku z podrozvahy zápisem 999 MD / 915 D.
Na kartu majetku zapíšete správnou výši dotace, která Vám přišla k okamžiku, kdy nastanou skutečnosti podle ustanovení bodu 4.8. ČÚS č. 703 – Transfery a začnete rozpouštět dotaci postupně do výnosů. To je tedy v době, kdy víte skutečnou výši dotace, tedy v květnu.
Pokud by peníze přišly dříve než budete účtovat o ZVA, tak příjem fin. prostředků bude účtován zápisem 231 MD + RS / 374 D a odúčtování z podrozvahy 999 MD / 955 D. Následně předpis ZVA: 346 MD / 403 D a zúčtování zálohy 374 MD / 346 D.
Dobrý den, prosím o radu i z pohledu spolku. V roce 2011 dostal spolek přes MAS dotaci ze SZIF (národní zdroje i EU) ve výši 472 500 Kč na nákup krojů a 2 stánků. Obec dala také dotaci 143 733 Kč, aby byla pokrytá celá částka z dotací. Spolek to dosud neeviduje, žádný majetek nevede. Nyní bychom chtěli kroje a stánky převést na obec, protože se o to stejně staráme. Můžeme majetek převést darovací smlouvou? Může spolek darovat majetek, který nemá v evidenci? V jaké ceně máme majetek zařadit, co dát do smlouvy? Jedná se o drobný majetek, který měl pořizovací cenu max. 20 000 Kč za kus, některé jsou i za míň než 1 000 Kč, celkem 547 900 Kč za kroje a 45 000 Kč za stánky. O dotaci já už účtovat nebudu, že.}
Nevím, jak z Vaši strany bylo účtováno při poskytnutí dotace spolku na pokrytí celé částky na pořízení krojů a stanků a jak to bylo právně ošetřeno, tak mohu napsat jenom obecnou radu.
Pokud jste transfer poskytli na základě veřejnoprávní smlouvy podle zákona č. 250/2000, účtovali přes účet 572 a pol. 5222 a nebyla ve smlouvě o poskytnutí trasferu žádná budoucí podmínka, tak je jedno jakým způsobem Vám spolek daruje (darovací smlouva) nebo bezúplatně převede (smlouva o bezúplatném převodu) kroje i stánky. Je na nich a Vás jakou formu si zvolíte.
Spolek není VÚJ, tak jejich dar budete účtovat v RPC, tedy v ceně, která je v místě a čase obvyklá (aktuální hodnota). Není to tedy automaticky cena ze smlouvy. Nepřebíráte jejich ocenění a ani výši dotace. Můžete využít pořizovací cenu převodce a snížit jí o odhadované opotřebení, obecně se jinak využívá i cena např. z bazarů apod. (není vhodné zpracovávat ZP). Vhodné aby RPC určil někdo jiný, než účetní (např. starosta).
Omlouvám se, ale spolek vede účetnictví podle jiných předpisů než ÚSC a podle obchodních podmínek na jiné účetnictví než účetnictví ÚSC neodpovídáme. Není to ani v naší odbornosti. Děkuji za pochopení.
Dobrý den, mohla bych mít prosím dotaz ohledně prodeje dřevní štěpky z pokácených větrolamů? Obec kácí veliké topoly, které se nachází na obecních pozemcích, větve a dřevo se postupně štěpkují. Obec by chtěla tuto dřevní štěpku prodávat, jelikož je štěpky obrovské množství a není ji kam uložit. Lze, prosím, dřevní štěpku prodávat a fakturovat jako materiál a jak je to v tomto případě s DPH? Vzhledem k množství štěpky se bude jednat např. o částky v řádech statisíců až milionu korun.
Lze v tomto případě stanovit cenu např. v Kč za tunu na základě nabídky firmy, která štěpku zpracovává? Musí takto stanovená cena být schválena zastupitelstvem?
Na kácení větrolamů bude obci poskytnuta dotace, z kraje jsme dostali povolení, že můžeme dřevo (štěpku) odprodat a nemělo by to mít na poskytnutou dotaci vliv.}
Je potřeba si ve směrnici k účetnictví zvolit způsob účtování zásob - A (průběžné účtování o zásobách) nebo B. Můžete klidně zvolit B s tím, že během roku účtujete náklady na těžbu a k tomu prodej do výnosů a navíc jen vždy k 31.12. zaktivujete na sklad neprodanou štěpku zápisem 123 MD/508 D. V lednu to pak vrátíte opačným zápisem a zase zavedete na sklad až to zbylé k 31.12. Tím zůstane štěpka, kterou spotřebujete na obci v nákladech, to prodané pak bude nadále výnosem. Pak již klasicky prodej 311 MD/ 601 D (Dal 343) v odkupní ceně, příjem na pol. 2111. Sazba DPH za mne 21%. Podle mne nemůžete v tomto případě argumentovat ve vztahu k DPH, že se jedná o prodej, kdy nejednáte jako osoba povinná k dani - vy jste to dřevo na štěpku museli zpracovat - tedy jste za mne "aktivní hráč" a na prodej musíte DPH dát (a u štěpky je od 1. 1. 2024 základní sazba daně). Toto Vám samozřejmě otevírá možnost určitých odpočtů DPH ze souvisejícíh vstupů (vlastního štěpkování). Asi se neodvážíme na plné odpočty daně - spíše by to byl případně nějaký poměr. Ale toto jsou hodně diskutabilní situace.
Pokud budete účtovat materiál způsobem A, tak nezapomeňte ještě vyřazení zápisem 501/123.
Ohledně ocenění: lze např. nacenit v hodnotě lehce pod prodejní cenou - samozřejmě bez DPH (ocenění zohledňující cenu následného prodeje sníženou o předpokládané prodejní náklady), což je taková alternativní reprodukční pořizovací cena a nebo si říci, že jste schopni kvalifikovaným odhadem RPC určit (např. podle druhu dřeva a té ceny obvyklé v okolí...).
Z hlediska schvalování - určitě podle zákona o obcích není potřeba schvalovat prodejní cenu na zastupitelstvu (nicméně vzhledem k tomu, že to bude mít vliv na rozpočet a rozpočtové opatření bude v gesci zastupitelstva, tak samozřejmě nic nebrání tomu, aby zastupitelstvo i určitým způsobem zasahovalo do podmínek tohoto prodeje).
V rámci dvoupatrové přístavby stávající budovy základní a mateřské školy se v přízemí této přístavby buduje zázemí pro dětskou skupinu za účasti 100% dotace z NPO. Zbývající část přístavby - nezpůsobilé výdaje - bude využívat základní a mateřská škola. Jaký v tomto případě zvolit ODPA? Jeden souhrnný, jaký? Nebo pro způsobilé výdaje zvolit ODPA 4334 a nezpůsobilé 3113?}
Z hlediska RS se obecně postupuje tak, když je výdaj přiřaditelný ke konkrétnímu účelu, u vás asi k jedné části budovy s určitým účelem - prostor pro dětskou skupinu, tak se má použít paragraf pro daný účet, u vás tedy par. 4339. Ale nevím, jestli být tak striktní a par. dělit způsobilé a nezpůsobilé výdaje. Spíše bych se zaměřila, zda ten nezpůsobilý výdaj bude opravdu jenom pro základní a mateřskou školu. Oddělila bych případněnáklady, které se týkají úpravy prostoru pro dětskou skupinu (par. 4339) a zbytek úpravy ZŠ a MŠ (par. 3113). U společných výdajů byste mohla použít převažující paragraf nebo nějaký společný, ale v tomto případě společný spíše nenajdeme.
Je teoreticky možné použít pro celek opravdu buď odpa 4339 nebo 3113, záleží, jak je to celé pojato. Nebo vybrat jeden z těchto jako převažující třeba i s ohledem na to, na co máte dotaci - jestli obecně na přístavbu budovy nebo spíše vyloženě na dětskou skupinu.
K 31.12.2024 jsme zaúčtovali dohad dotace dle rozhodnutí od MMR na výstavbu chodníků ve výši 4 472 tis. Kč.
Chodník jsme zařadili 27.03.2025 a zapomněli jsme na kartu majetku zařadit dohad transferu, tudíž tam transfer není.
04.06.2025 přišla dotace na chodník ve výši 2 907 tis Kč, neuznali nám způsobilé výdaje.
Můžeme na kartu majetku zařadit transfer ve skutečné výši k datu přijetí dotace a můžeme naúčtovat přijetí transféru:
231 MD / 388 D 2 907 tis. Kč
a zaúčtovat snížení 403 oproti dohadu
388 MD/ 403 D 1 565 tis. Kč.}
Nejdříve trochu všeobecněji: V případě, že by rozdíl od dohady nevznikl chybnou výší dohady, což je situace, kdy jste k datu účtování o dohadě nemohli vědět, že nakonec bude dotace nižší, pak by bylo více v souladu s předpisy nechat na kartě původní výši dotace a rozdíl zúčtovat do výnosů 403/672.
Můžete ale aplikovat odchylku od metody, pokud si stanovíte, že tento rozdíl je pro vás významný, muselo by se to popsat do přílohy závěrky. U významných rozdílů doporučujeme zkorigovat dohadu a výši dotace na kartě majetku.
Úplně si nejsem jistá, zda už proběhlo ZVA. Pokud ne a nemáte dotaci zapsanou na kartě majetku tak bych zpětně opravila snížení dohadné položky a na kartu majetku zapsala správnou výši dotace. Oprava by byla: 388 - MD / 403 - D v rozdílu 1.565 tis. Kč. Zaúčtování příjmu fin. prostředků na účet by bylo zápisem 231 MD + RS / 374 D a odúčtování z podrozvahy zápisem 999 MD / 915 (955) D. A teprve po schválení ZVA budete účtovat o předpisu 346 MD / 388 D a zúčtujete zálohu 374 MD / 346.
Jestliže už ZVA proběhlo a na základě toho jste dostali fin. prostředky, tak neúčtujete přes účet 374, ale měla byste mít předepsanou pohledávku zápisem 346 MD / 388 D, odúčtovat podmíněnou pohledávku z podrozvahy zápisem 999 MD / 915 (955) D a příjem fin. prostředků účtovat zápisem 231 MD / 346 D. A jak jsem psala výše, pokud je to pro vás významná částka, tak bych i v tomto případě zvolila odchylku od metody a na kartu majetku zapsala zpětně správnou výši dotace a upravila výši dohadné položky, jako v předchozím odstavci.
Shrnutí - popište to raději jako odchylku od metody do přílohy závěrky, ale protože je rozdíl významný, zadejte na kartu konečnou (sníženou) výši dotace, upravte o to dohadu a dále pokračujte podle toho, jestli je nebo není dotace jejím přijetím vypořádaná.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková