Dotazy

Hledanému výrazu RES odpovídá celkem 1947 dotazů:

• Zařazení sochy do majetku obce

  29. 04. 2026

  Občan našel na půdě kapličky (vlastník kapličky i pozemku je obec) značně poničenou dřevěnou sochu Ježíše Krista. Se souhlasem obce nechal sochu zrestaurovat na vlastní náklady. S ohledem na vzdání se práva na nálezné a financování restaurování, se smluvní strany dohodly, že každé ze smluvní stran náleží spoluvlastnický podíl k soše Ježíše Krista o velikosti 50%. Byla vytvořena Smlouva o vypořádání nálezu, odsouhlasena zastupitelstvem a v dubnu se opravená socha umístila do místního kostela. Jak teď sochu ocenit a zaúčtovat v účetnictví a majetku. Běžně se nálezy oceňují 1,-Kč, ale my máme ve vlastnictví jen 1/2 sochy.

  Zařadila bych sochu zápisem 032 MD/ 401 D a ocenila 1 Kč. I kdybychom řešili nějaké půlení hodnoty, lze evidovat po zaokrouhlení. Na kartu majetku si jen poznamenejte, že vlastníte sochu podílově. 

  Podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona o účetnictví se ve výši jedné Kč neoceňuje automaticky každý nalezený majetek, musí se najít argument pro některou z těchto věcí: "kulturní památky, sbírky muzejní povahy, předměty kulturní hodnoty a církevní stavby". 

• Kód DPH u směnného obchodu

  17. 04. 2026

  Chci se zeptat, jaký kód uvést u směnného obchodu:
  Město mění pozemek s fyzickou osobou. Město má fyzické osobě uhradit rozdíl a to částku ve výši 6 777,- Kč.

  Vůbec netuším, jak na toto mám reagovat. Pokud se bavíme o směně pozemku, musíte si pro účely DPH prvotně vyřešit Vaši pozici - tedy DPH u pozemku, který pozbýváte. Dívejte se na to tak, jako když byste ho prodávali - při prodeji by Vám vznikly tři základní možné varianty:

  - převod není předmětem daně

  - převod je předmětem daně, ale je od DPH osvobozen

  - převod je zdanitelný a zdaní se DPH (většinou 21 %, může být ale i 12 % v určitých případech, případně i s aplikací PDP režimu).

  Pokud byste při prodeji odváděli DPH, tak DPH budete stejně odvádět při směně. Pokud byste při prodeji daň neodváděli, nebudete ji odvádět ani při směně. V přiznání k DPH to budete kódovat úplně stejně jako při prodeji.

  Zvláštností je, že základ daně se bude odvíjet z hodnoty Vámi pozbývaného pozemku. Pokud byste měli třeba pozemek v obvyklé hodnotě 200 000 Kč (a vyhodnotili jste, že jeho dodání podléhá DPH) a druhá strana v obvyklé hodnotě 210 000 Kč a Vy byste dopláceli 10 tis. Kč, budete odvod DPH odvíjet z hodnoty 200 000 Kč (oddanit směrem dolů). 

  Pokud chcete řešit, jestli pozbytí Vašeho pozemku dani podléhá (respektive chcete náš názor), museli bychom k tomu pozemku vědět mnohem více - co je to za parcelní číslo, v jakém je katastrální území, jak byl pozemek využíván před převodem, jak je to s jeho zastavitelností... Případně lze poslat upřesnění na zdenek@obecuctuje.cz.

   

• PO tvorba fondu investic

  17. 04. 2026

  Obracím se na vás s dotazem ohledně tvorby fondu investic u naší příspěvkové organizace.
  
  Již nějakou dobu máme nastavené, že naše příspěvkové organizace tvoří fond investic ve výši ročních odpisů (551) mínus Transferový podíl (672).
  
  Př. odpis (551) = 100
  Transferový podíl (672) = 40
  Tvorba fondu investic (416) = 60
  
  Nyní jedna naše příspěvková organizace přišla s tím, že bude tvořit fond investic ve výši celých ročních odpisů. Nebude odečítat transferový podíl, tj. tvorba fondu investic by byla ve výši 100 dle předchozího příkladu.
  
  Protože všechny naše PO by toto měly účtovat stejně, tak naše otázka zní, co je správně a o co se můžeme opřít? Je to upraveno v nějaké metodice?
  
  Naše příspěvkové organizace mají také nařízený odvod z fondu investic, který počítáme jako velikost odpisů ze svěřených budov mínus transferový podíl. Kdyby tedy byla správně varianta, že příspěvková organizace tvoří fond investic ve výši celých odpisů, máme i odvod z fondu investic počítat z celých odpisů budov bez ponížení o transferový podíl?
  
  Nevíme, jak se k dané situaci postavit, a hlavně čím můžeme argumentovat.

  Snažím se to vysvětlit v dokumentu "Účet 403 pro PO ...." - najdete jej na webu v dokumentech - zveřejněno 4. 8. 2022. Popis je od strany č. 2.

  Určitě bych nedoporučoval variantu, kterou Vám navrhuje Vaše příspěvková organizace. Tam jde o to, že nelze odtrhnout pohled na potřebnou tvorbu zdroje na obnovu majetku v Rozvaze a ve Výsledovce. Pokud ve výsledovce ukazuji, že na prostou obnovu majetku postačuje zajistit zdroje odpovídající hodnotě odpisů snížené o rozpuštění dotace (tedy mám 551, ale také 672 a jejich rozdíl ukazuje výsledek hospodaření), nemohu zároveň v rozvaze vytvářet tyto potřebné zdroje ve výši celých odpisů. Je to jeden jedinný systém, pokud zde budou rozdílné přístupy, je to systémově špatně a výsledky budou neinterpretovatelné. 

  Takže buď se bude respektovat účetní systém, který jste nyní nastavili a dává logiku, nebo z toho bude účetní nesmysl (problém s krytím fondů, případně nebude kryt výsledek hospodaření). Nevím, jak více to vysvětlit než to, co jsem popsal v dokumentu, na který Vás odkazuji a který Vám doporučuji projít.

• Přefakturace nákladů

  16. 04. 2026

  V únoru 2026 jsem zaplatila fakturu za provedené geodetické práce na skutečné polohové určení cesty ve výši 10.168,84 Kč.
  Mám zaúčtováno:
  518/321 10.168,84Kč
  321/231 odpa 3639 pol 5169 10.168,84 Kč
  Cesta je obecní, ale byla v KN zakreslena jinak, než se po ní historicky jezdí. Jeden z majitelů přilehlého pozemku, který inicioval změnu zakreslení, se kterým původně souhlasili všichni okolní vlastnicí, ústně přislíbil, že nový geometrický plán uhradí. Změnu v KN nakonec jeden z vlastníků odmítl podepsat, takže smlouva nebyla podepsána. Nicméně iniciátor záměru se rozhodl obci náklady na již provedený GP i tak uhradit. Uhradil hotově částku 10.169 Kč ( přefakturace 10.168,84 Kč + zaokrouhlení 0,16 Kč).
  Můžete mi prosím nastínit, jak účtovat příjem hotovosti za přefakturaci se zaokrouhlením?
  Pokud by se dohoda ještě v budoucnu eventuálně podepsala, bude to mít vliv na účtování přefakturace?

  Považovala bych to za náhradu vašich nákladů, tzn. účet 649, položku lze zvolit v tomto případě 2324/2329. Ať se s tím naloží do budoucna jakkoliv, nechte to zaúčtováno takto. Jestli není právní titul - nebude účtován předpis, tak příjem od občana jen 231 MD/ 649 D, náklad na GP necháte na účtu 518. 

• Oprava 431

  16. 04. 2026

  Omylem jsem v loňském roce zúčtovala VH za 2024 na SÚ 431 jako ztrátu, přitom to měl být zisk, tedy správně měl být zápis 431 MD/432 D. Já udělala chybu a strany přehodila. Nyní, když je účetnictví uzavřené a já chtěla po schválení účetní závěrky zúčtovat VH za rok 2025, přišla jsem na to. Prosím, jak toto lze opravit, aby byl účet 431 nulový?

  Opravu proveďte tak, že zdvojený zůstatek účtu 431 přehodíte na účet 432, správnými zápisy 431 MD / 432 D. Konečný HV nezkreslíte, protože se neúčtovalo chybně na nákladový/ výnosový účet a opravu zdůvodněte v příloze účetní závěrky.

• DPH při vystavení faktury za škodu na VO

  15. 04. 2026

  Potřebujeme vystavit fakturu plátci DPH za opravu veřejného osvětlení, které nám poškodil. My jsme plátci DPH, v této činnosti ovšem ne, i materiál, který jsme nakoupili byl od neplátce a opravu provedl zaměstnanec obce. Budeme tedy fakturovat bez DPH?

  Já si myslím, že toto můžete (respketive dokonce byste měli) zaúčtovat mimo režim DPH - považovat to pouze za vyúčtování náhrady škody, která ve své podstatě není nějakým dodáním zboží/služby pro druhou stranu. Takže za mne faktura mimo režim DPH.

• DPH prodej pozemků - začínající plátce

  15. 04. 2026

  Naše obec bude prodávat stavební pozemky. Tím překročíme obrat víc než 2 miliony a staneme se plátci DPH okamžitě. Nemáme s tím zkušenosti. Chtěli bychom prodat pozemky za cenu, za kterou bychom tyto pozemky zasíťovali. Nechceme nadhodnotit cenu pozemku. Pokud se staneme plátci daně k datu překročení limitu, můžeme si uplatnit DPH za zasíťování? Tím bychom mohli snížit cenu pozemku?

  Toto je celkem složitá záležitost - určitě bych potřeboval znát detaily, abych si mohl situaci nějak vyhodnotit. Prvotně je potřeba říci si k vlastnímu prodeji parcel.

  Souhlasím s tím, že prodej parcel půjde do obratu pro účely DPH. Pokud byste měli obrat takový, že by byl mezi 2 mil. Kč a 2 536 500 Kč, tak se plátcem stanete až od 1. 1. následujícího kalendářního roku. Pokud ale dojde k překročení limitu 2 536 500 Kč, tak se plátcem DPH stanete hned od následujícího kalendářního dne po překročení tohoto limitu.

  Proč to tak vypisuji - předpokládám, že se bavíme o druhé situaci - tedy prodejem překročíte o hodně limit 2 536 500 Kč.  Budu imaginárně předpokládat, že se jedná třeba o 11 parcel a cena jedné parcely je modelově 1,5 mil. Kč. Pokud se vám podaří "prodat" v jeden den například 10 parcel, prodáte je ještě jako neplátci DPH - tedy nebudete z nich daň odvádět, dosáhnete obrat 15 mil. kč a od následujícího dne jste plátci a teprve z prodeje té poslední odvedete daň (tu již budete prodávat jako plátci). Přitom pro účely DPH znamená prodat (tedy okamžik, kdy se to načte do obratu) buď okamžik předání pozemku druhé straně (tedy okamžik, od kdy může s pozemkem začít nakládat - brát z něj užitky a také nést náklady na jeho údržbu) nebo přijetím oznámení z katastru nemovitostí o provedení vkladu a to ten den, který nastane dříve. Popisuji to proto, že se Vám klidně může stát, že prodej většiny pozemků nezdaníte - jen se tento prodej parcel stane důvodem pro registraci k DPH a to, abyste daní zatížili plnění od následujícího dne. Nechci Vás k ničemu ponoukat - popisuji, jak to je a sám vím, že na obcích je to často naprosto běžná situace (pokud je dost zájemců o pozemky) - tedy schválení prodejů na zastupitelstvu všech najednou, podpis smluv také a předání také (tam záleží, jak se to definuje do smluv). Tedy chtěl bych tímto nějak prvotně nabourat Vaši úvahu, že si budete uplatňovat odpočet DPH, protože budete odvádět DPH z prodeje. Dost možná nebudete (respektive možná jen z části).

  Teď, jak to je s těmi odpočty. Pokud nastane situace, že z prodeje pozemků neodvedete DPH, neznamená to, že byste si nemohli uplatnit odpočet z nějakých částí infrastruktury. Takovými největšími adepty na odpočet v tomto případě je splašková kanalizace, vodovod, případně plynovod - tedy stavby, které zde budou vznikat a mohou sloužit k následným zdaňovaným plněním (například vodovod či kanalizaci můžete sami provozovat a mít z ní stočné, případně pronajímat s DPH na VaK, u plynovodu se setkávám s pronájmy na GASNet). Ale nevím, jak toto máte majetkoprávně nastaveno.

  Ale třeba ze silnice, dešťové kanalizace - tam pokud ve výsledku prodeje parcel nezdaníte, určitě nemůžete uvažovat o odpočtu. A i kdybyste prodej realizovali jako plátci, stejně je to hodně sporné (podle GFŘ třeba odpočty DPH u komunikace ne). Na webu prosím k tomu najdete dokument "Zasíťování pozemků ...." z 1. 12. 2025 - v druhé části tam řešíme i DPH a nějaké problémy v této oblasti vysvětluji. Byť jak říkám - považuji to stále za spornou záležitost.

  Tak tolik asi k nějakému navedení k problematice. Ty projekty v této oblasti mají sice dost společných rysů, nicméně v řadě věcí se také odlišují, těžko to obecně popisovat.  

• DPH a PDP stavební práce

  10. 04. 2026

  Obracím se na Vás s dotazem ohledně uplatňování DPH u obce (plátce DPH) při rekonstrukcích a investicích (OÚ, zdravotní středisko, byty, technická infrastruktura).
  
  Prosíme o upřesnění:
  
  Kdy u stavebních prací správně uplatnit režim přenesené daňové povinnosti (PDP) dle § 92e a kdy má dodavatel fakturovat s DPH.
  Jak postupovat při chybně vystaveném dokladu (neoprávněné nebo chybějící PDP) – zda trvat na opravě.
  Rekonstrukce obecních bytů – nájem je osvobozen od DPH. Dodavatel uplatnil PDP. Je to správně, nebo má být fakturováno s DPH?
  Nárok na odpočet u smíšeného využití (např. zdravotní středisko – nájem vs. veřejná správa) a jak stanovit poměr krácení.
  Technická infrastruktura (vodovod, kanalizace, zasíťování/stavební obvod) – kdy správně uplatnit PDP a kdy vzniká nárok na odpočet.
  Jak metodicky nastavit jednotný postup do budoucna pro budovy, byty a infrastrukturu.

  Obávám se, že toto jsou dotazy, které svým rozsahem jdou nad rámec toho, co můžeme řešit v rámci dotazů. Prvotně bych Vás chtěl vybídnout - máme speciální manuál k DPH, kde se snažím tyto situace popsat (najdete v dokumentech), dále v sekci videa máte natočené speciální video právě k problematice aplikace PDP - zase to vysvětluji (pro toho, kdo radši poslouchá, než čte). Pokud bych nyní vysvětloval, jak to v této oblasti funguje, jen bych dubloval dané materiály. Takže k tomu, co jste se ptala konkrétně:

   - rekonstrukce obecních bytů - v tomto případě máte bytový dům (byt) výhradně k ekonomické činnosti, máte jej mít v obchodním majetku - a skutečně dodavatel má fakturovat v režimu PDP.

  - pokud budete mít objekt se smíšeným využitím - například část k nájmu a část třeba jako obecní úřad. Můj názor je takový, že byste se měli rozhodnout (a je to skutečně na Vašem svobodném rozhodnutí), zda takový objekt zařadíte do obchodního majetku či nikoliv. Pokud jej zařadíte do obchodního majetku, chtěl bych při rekonstrukcích PDP. Pokud nikoliv, PDP bych neřešil.

  - odpočet DPH u těch smíšených - pardon - neumím takto obecně odpovědět - musel bych znát konkrétní situaci, jaká tam případně děláte zdaňovaná plnění, co je tam plnění osvobozené, co je využíváno mimo ekonomickou činnost - nějaké příklady máte zase v Manuálu k DPH k druhům odpočtů - nicméně toto nejde řešit obecně.

  - teď zda vadí, když třeba neměla být PDP a dodavatel to vyfakturoval v PDP- za mne toto je případně problém dodavatele, pokud to dodaníte jako příjemce, tak Vám až zase tak moc nehrozí. Pokud je situace opačná - PDP měl být, ale nebyl - tam již teoreticky FÚ může doměřit Vás (a v raritních situacích jsem zaznamenal, že se tak skutečně i stalo). Větší problém spatřuji v situacích, kdy je to na odpočet DPH - tam Vám nesprávný režim fakturace dodavatelem může zablokovat odpočet DPH (respektive FÚ jej může odmítnout).

• Předpis nájmu pozemků

  25. 03. 2026

  Mám dotaz ohledně účtování předpisů
  1) Máme nového nájemce pozemku, který je plátce DPH a my také. Domluvili jsme se na účtování ceny+ DPH vždy průběhu či na konci kvartálu. Předepisuji nový nájem, ale nevím jak zaúčtovat, když v lednu by měl být předpis (nájem pokračuje od 28.1.26) a já teprve v 3/26 vystavuji fakturu 311/603,343 a 231/311. Prosím o radu účtování předpisu v lednu, protože se obávám, že kontrola by mi vyčetla, že ho mám až v březnu? Nebo pro kontrolu dostačuje, že faktura je vystavena v březnu, tudíž předpis se zaúčtován v březnu za I.Q ( z důvodu i DPH).
  2) Zjistila jsem, že kolegyně dlouhodobě účtovala pronájem pozemku bez ZJ 050 ? Prosím o radu co s tím, jestli začít teď v lednu a něco opravovat?
  3) Účtujeme předpisy vždy v lednu na všechny nájemné - pozemky, nájmy -bez ZJ, následně pak každý měsíc se dělá další příjem, kde z poplatků si vyjedeme stav zaplacených a předepsaných v daném měsíci nájemné byt.a neb. prostor se ZJ 050 a služby ZJ 010 a na konci roku to dorovnáváme(mínusem ,plusem). Pozemky srovnáváme až na koci roku? Nějak mi to postrádá logiku.

  1. Doporučujeme mít ve směrnici nastavena pravidla pro okamžik uskutečnění účetního případu pro vznik pohledávky. Může to být i okamžik splatnosti. Jestli to dobře chápu, tak ve smlouvě máte čtvrtletní splatnost, například k 31.3.2026 za nájem od ledna do března 2026. Pak je v pořádku, že DÚZP pro účely DPH nastane dnem vystavení daňového dokladu (nevystavujete fakturu, ale daňový doklad), když jej vystavujete dříve než k datu splatnosti nebo nejpozději k datu splatnosti. V takovém případě je účetně možné účtovat k danému okamžiku i účetní předpis dané pohledávky, tzn. rovnou celkový zápis 311 MD v celkové částce/ 603 D v ZD, 343 D daň. Ale jak píšu v úvodu, pro klid s kontrolou je vhodné interně si to tak stanovit. 

  Ještě bychom k tomu doplnili jednu věc - víme, že se z nějakého důvodu hodně "tlačí" na předpis předpokládaného nájemného na celý rok k 1. 1. Za nás toto ale nedává smysl - nájem plním průběžně (stejně jako ostatní typy služeb). Nevidíme sebemenší problém, pokud účtujeme o nájmech průběžně - tedy třeba že máte sjednáno, že se bude nájemné platit  podle smlouvy čtvrtletně na základě vystavené faktury například k 15. dni posledního měsíce v daném čtvrtletí apod. - potom klidně účtuji do března Naopak, pokud se nutíme do předpisů předpokládaného nájmu k 1. 1., nadhodnocujeme hned na začátku roku pohledávky a výnosy, začínáme ve finančním účetnictví plánovat - to jsou všechno věci, čeho bychom se měli ve finančním účetnictví vyvarovat.

  Takže na tom zaúčtování 311/603 a 343 podle faktury v březnu - nájemné za 1. čtvrtletí skutečně nevidíme nic špatného.

  2. To, zda dané osvobozené plnění uvedete či neuvedete na ř. 50 ovlivňuje koeficient pro krácené odpočty DPH podle §76 (tedy situace, kdy vyplňujete 3. sloupec přiznání k DPH - ř. 40 a následující). Takže za sebe bych prvotně řešil, zda vůbec odpočet koeficientem používáte. Pokud ne, tak bych minulost neřešil, nyní začal ř. 50 vyplňovat správně. Pokud jste ale odpočet koeficientem používali a ten nájem, který jste tam nedali, je natolik významný, že by koeficient změnil, je to na podání dodatečných daňových přiznání na minulé roky (respektive bych doporučoval zasahovat vždy do prosince).

  3. Myslím si, že toto hodně souvisí s tím, co jsme řešili v bodě 1. Mám dojem, že se snažíte asi pod dojmem nějakých doporučení (var. kontrol) udělat roční předpis předpokládaného nájmu. Protože to ale zároveň logicky není funkční pro účely DPH (zejména u zdaňovaných nájmů či souvisejících služeb), neberete to pro účely DPH a do DPH se to snažíte dostat průběžně podle skutečnosti v daných měsících. Platí to, co jsme uvedli výše. Předpis odhadovaného nájmu na začátku roku nepovažujeme za vhodný. Klidně bychom účtovali průběžně - cílem je mít v daném roce na 603 nájemné odpovídající ročnímu nájemnému. A z pohledu DPH - u od daně osvobozeného nájemného platí §21 odst. 10 ZDPH - tedy dostat ho na ř. 50 přiznání alespoň 1x za rok. U zdaňovaného pak podle toho, jak jsou nastavena dílčí plnění ve smlouvách (optimálně pokud jsou přímo sjednána DUZP).

   

• Vedlejší náklady FVE ModF - RES+ č.3/2024

  11. 03. 2026

  V březnu 2025 nám přišlo rozhodnutí o poskytnutí dotace z Modernizačního fondu na FVE (OÚ, Mateřská škola + přilehlý areál ČOV), v rámci výzvy ModF-RES+ č.3/2024 spolu s vyčíslením - Aktuální výše dotace 3 099 379,34 Kč, aktuální míra podpory 60,79%.
  Rozpočet projektu podaný asi při žádosti: celkové výdaje 5 098 791,17 Kč, celkové výdaje investiční 4 727 778,55 Kč, realizační výdaje - FVE 2 624 653,35 Kč, realizační výdaje - bateriová akumulace 2 026 048,20 Kč, vynucené investice do střech 77 077 Kč.
  Celkové výdaje neinvestiční 371 012,62 Kč na projektovou přípravu a energetický management.
  FVE bude dělat firma SITEL, ta má ve smlouvě o dílo: Investiční část 2 441 978 Kč, neinvestiční část 580 000 (Energetický management, dokumentace, BOZP a PBŘ), tedy celkem s DPH 3 656 594 Kč.
  V roce 2025 jsme proplatili 3 faktury na základě objednávky od jiné firmy - Externí administrace, Zadávací dokumentace a Technický dozor v celkové částce 107 445,10 Kč. Od firmy SITEL zatím žádnou fakturu nemáme.
  Prosím jaké je správné účtování této dotace a co patří mezi neinvestiční výdaje?
  Podle získaných informací by měly všechny výdaje od firmy SITEL patřit mezi investiční (i s těma neinvestičníma ve smlouvě o dílo), tedy účtování všech faktur 042/321, 321/231 par.2115 pol. 6122 N171 Z5 UZ90504 podíl EU 60,79% z částky a par.2115 pol. 6122 N171 Z1 UZ---- podíl VZ 39,21%. Dále ty 3 faktury z roku 2025 -NEINVESTIČNÍ- 518/321, 321/231 par. 2115 pol. 5169 N171 Z5 UZ 90007 podíl EU 60,79% a par.2115 pol. 5169 N171 Z1 UZ---- VZ 39,21%. Na konci roku 2025 388/672 ve výši EU podílu 65 315,88. Neměli být i ty neinvestiční na 042 nebo to měli být nezpůsobilé výdaje účtované na 042 pouze s org bez N,Z,UZ? V případě, že to mám špatně, jak to opravit? Bylo mi řečeno tolik variant a každá je jiná. Moc děkuji

  Podívejte se v prvé řadě na str. 6 vaší výzvy:

  https://sfzp.gov.cz/files/documents/storage/2023/12/20/1703091922_RES_3_2024_151223.pdf

  Způsobilé výdaje jsou přímé realizační a dále pak vedlejší výdaje projektu typu projektová dokumentace apod.

  Pokud vím, tak v tomto programu není ale aplikovaná paušální nepřímá dotace, tzn. můžete si typ dotace obecně zvolit sami. Podrobněji to vysvětlujeme v dotazu Dotace FVE - modernizační fond SFŽP04. 02. 2026

  V současné chvíli máte z hlediska dotace část výdajů uvedenou v rozpočtu jako neinvestiční. Doporučuju s administrátorem dotace prověřit, zda může v tomto ohledu dojít ke změně druhu dotace, já se domnívám že ano, že v tomto programu je na vás, jaký druh dotace čerpáte. Z hlediska účetních předpisů by totiž všechny výdaje, které uvádíte jako neinvestiční měly být správně investiční - vstupovat do ceny majetku, ať se bavíme o nákladech vymezených v dotaci nebo ve smlouvě o dílo. Je ale nutné zajistit soulad druhu dotace na účetnictví, tzn. čerpat celkově dotaci investiční (požádat o změnu v rozpočtu k dotaci - nevím v jaké fázi přesně jste, ale myslím, že by to ještě mělo být možné). Pak s klidným srdcem můžete dané náklady účtovat na účet 042, dotaci zachytit na účtu 403 a používat investiční ÚZ.

  Konkrétní částky vám neověřím, to je pak již na detailnější studium podkladů a rozsahem to již spadá pod naši službu zakázek. NZÚZ ale máte zvolené správně - jen bych z toho ale vyloučila tu neinvestici, to je tady stěžejní. 

• Elektronický zabezpečovací systém

  11. 03. 2026

  Nainstalovali jsme do bytového domu elektronické zabezpečovací zařízení v hodnotě 90 943,- Kč. Jak prosím zaúčtovat. Mám tento EZS brát jako součást nemovitosti , tedy jako technické zhodnocení a zaúčtovat na 021 pol. 6121?

  Situace má dva pohledy - první je právní stav. S ohledem na nám známou judikaturu českých soudů bude vybudované elektronické zabezpečovací zařízení právní součástí bytového domu (respektive pozemku s daným bytovým domem). Nebo-li pokud byste třeba dům jako celek prodávali, tak z pohledu práva jej beze sporu prodáváte včetně tohoto zařízení (a nemusíme to vymezovat jako další předmět koupě). Máme judikováno nejvyšším správním soudem, že účetní řešení má vycházet z právního řešení - tedy součást stavby a dát na 021. Pokud to takto uděláte, tak si nedokáži představit, jak bych to rozporoval.

  Jinou otázkou ale je legislativně nešťastný pokyn GFŘ (nyní GFŘ D-59), který pracuje s tím, že byť je něco součástí věci (právně), tak to máme pro účely daně z příjmů považovat za samostatné movité věci. Pokyn vyjmenovává určitý seznam technologických částí budov - nicméně za podmínky, že s ohledem na funkci a účel budovy jsou takováto zařízení "zbytná" -  a tady to nemusí být jen ve vztahu k požadavkům právních předpisů, ale také i k obecné společenské poptávce. No a protože v ČR hodně účtujeme podle toho, jak se zdaňuje, tak byť k tomu není žádný legislativní mandát, tak se pokyn GFŘ D-59 často aplikuje i v účetnictví, byť je to fakticky protiprávní. Takže prvotně na něj vůbec nemusíte brát zřetel. Nicméně pokud podle běžných zvyklostí s tímto pracujeme, tak se vlastně ptáme, nakolik je zabezpečovací zařízení nezbytné k plnění účelu a funkce domu. No a tady nastane obrovská míra subjektivity - nelze totiž tvrdit, že u bytových domů je to za všech okolností samostatnou movitou věcí. Budeme mít v ČR a v konkrétních lokalitách bytové domy, kde se bez solidního elektronického zabezpečovacího zařízení neobejdeme (nechci jmenovat, abych někoho neurazil). Ale někde je to zjednodušeně "zbytné". No a v tomto nastává vysoká míra subjektivizace.

  Takže když bych byl na Vašem místě, tak tím, že neřešíte daň z příjmů, tak vyjdu z právního řešení a dám to jako součást stavby (to by bylo moje řešení). Pokud byste upřednostňovali řešení podle režimu daně z příjmů, tak se pouštíte do "dobrodružství", kdy budete muset vyhodnocovat, nakolik je dané zařízení nezbytné pro tento konkrétní dům. Jak se rozhodnout v této variantě - to nevím - musel bych znát důvody instalace.

• DPPO bezúplatný příjem DM

  09. 03. 2026

  Obec v loňském roce nabyla darem od ČD dvě stavby-komunikace. Mám RPC těchto staveb zařadit do daňového přiznání?
  Audit mi vytkl, že jsem daň z příjmu proúčtovala k 31.3. a ne k datu podání daň. přiznání-28.3. Takže musím vždy proúčtovat ke dni podání přiznání.

  Pokud jde o vytknutí data proúčtování - do zápisu vám to nedali, že ano? Vypovídací schopnost jste tím určitě nenarušila :)

  Bezúplatné příjmy dlouhodobého majetku povinně zdanit nemusíte, můžete se rozhodnout. 

  Kopíruju vám k tomu vysvětlení z dokumentu k DPPO ÚSC, kde máte uveden i konkrétní postup případného zdanění:

  "Obec má právo rozhodnout se, že tyto příjmy nezdaní (respektive osvobodí od zdanění). Nicméně pokud tak učiní, nebude možné daný majetek daňově účinně odepisovat, což je nepříjemné v případě jeho dalšího vkladu do nějaké obchodní společnosti nebo třeba svěření příspěvkové organizaci. Pokud zdaňuji v režimu „sám sobě“, bylo by efektivnější provést dodanění.

  Příklad:

  Obec v roce 2020 dostala od kraje bezúplatně objekt Domova mládeže – jeho pořizovací hodnota je 20 mil. Kč a oprávky 9 mil. Kč. Tedy obec zaúčtovala tento příjem následovně:

  021 MD   20

                                           081 D             9

                                          401 D              11

  Pokud se rozhodne tento příjem od daně osvobodit, nebude v přiznání dělat vůbec nic (bezúplatný příjem v hodnotě 11 mil. Kč není zahrnut na ř. 10 přiznání). To ale bude znamenat, že se budova nebude dát v budoucnu daňově účinně odepisovat. Proto by bylo efektivnější hodnotu 11 mil. Kč zahrnout to zdanění – konkrétně zvýšit základ daně – ř. 20 (případně ř. 30)."

  Výše uvedené je na Vašem rozhodnutí – týká se všech bezúplatně nabytých majetků (darem, bezúplatný převod od státu či kraje). Na druhou stranu pro tento konkrétní případ - to, že by se někdy v budoucnu měly řešit daňové odpisy u komunikací je silně nepravděpodobné (to je přeci jen rozdíl od objektu "Domova mládeže", který je řešen ve výše uvedeném příkladu). Já bych to tedy klidně u komunikací nedodaňoval - tedy aplikoval bych osvobození od daně. Nemyslím si, že byste tímto osvobozením měli něco ztratit.

• Plánovací smlouva obrat DPH

  05. 03. 2026

  Obec jako neplátce DPH uzavřela s investorem plánovací smlouvu, kterou se obec zavazuje umožnit stavbu skladovací haly na konkrétním pozemku, který vlastní investor. Platný územní plán stavbu umožňuje, ale v současné době se zpracovává návrh nového územního plánu, který tuto stavbu vylučuje. Touto plánovací smlouvou obec má provést změny v návrhu územního plánu tak, aby výstavba byla možná. Za to obec obdržela peněžité plnění ve výši 2 mil. Kč. Ve smlouvě se poskytnutí peněžního plnění odkazuje na § 131 odst.3 písm. e) stavebního zákona. Započítává se tento příjem do obratu pro posouzení plátcovství DPH a jak tento příjem zaúčtovat?

  Ptáte se na záležitost, která je právě aktuálně předložena na jednání Koordinančního výboru - respektive ten proběhl minulý týden, ale nemám ještě zápis. Komora daňových poradců mimo jiné navrhla, aby v případě, že závazky obce z plánovací smlouvy spočívají v oblasti spadající do výkonu veřejné správy (tedy ve Vašem případě oblast územního plánování), byla tato činnost podřazena pod výkon veřejné správy - tedy aktivity, kdy obec nejedná jako osoba povinná k dani. V takovém případě by příslušná odměna nebyla předmětem DPH a do obratu se nezapočítávala. Já bych s tímto návrhem souhlasil - jeví se mi to jako logické nastavení. Tedy bral bych to tak, že do obratu se to počítat nebude. 

  V okamžiku zveřejnění zápisu z KOOV budu určitě doplňovat informaci na web.

  Platby podle starého stavebního zákona za změnu ÚP jsme radívali klasifikovat jako transfer. Nicméně v současném stavebním zákoně se příspěvky na ÚP začlenily právě pod plánovací smlouvu, kdy platby podle plánovacích smluv většinou vůbec nesouvisí s náklady na pořizování územního plánu (není to krytí nákladů vynaložených na jeho pořízení), ale je to vázáno jako platba za zhodnocení stavebního pozemku. Je to opětovaná platba -  v jejich prospěch jim skutečně něco poskytujete. Takže spíše již doporučujeme to do transferů nedávat a účtovat přijaté peněžní plnění na účet 609 s pol. 2329. Jako transfer jen kdyby to bylo vyloženě ve smlouvě vymíněno jako příspěvek na pořízení ÚP či jiný majetek - podle vámi citovaného ustanovení je možné ve smlouvě sjednat účel peněžního plnění.

• Pasport sítí

  04. 03. 2026

  Máme fakturu za nové zpracování pasportu všech sítí (vodovod, kanalizace, veřejné osvětlení, plyn apod.) v celkové výši 48 550 Kč. Faktura není detailně rozepsána, obsahuje pouze celkovou cenu. Pasport máme k dispozici jak v digitální, tak i v tištěné podobě. Postupně budou k tomuto pasportu probíhat také aktualizace. Na jaký paragraf rozpočtové skladby je nejvhodnější tuto fakturu zaúčtovat a jak ji správně zařadit z hlediska evidence majetku?
  Dále máme fakturu za zpracování mapového podkladu pro projekt stezky pro pěší a úpravu veřejného prostranství, jedná se o podklad k připravované investiční akci, která bude dále pokračovat a bude vedena jako rozpracovaná investice (účet 042). Který paragraf rozpočtové skladby je pro tuto akci nejvhodnější?

  1. Pasport pro vodovod by patřil na odpa 2310, za VO na odpa 3631 atd., vždy podle účelu konkrétního pasportu. Všeobecný pasport více sítí, když bylo pořízeno souhrnně, bude zakresleno i v jedné mapě, zatřiďte na paragraf 3639.

  Pokud je zákonná povinnost zpracování pasportu, je možné jej v logice databáze evidovat jako nehmotný majetek.

  Vysvětlení najdete v knize Dlouhodobý majetek, od str. 95 dále:

  https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?jak=fraze&stitky[0]=9&hledat=Kniha%20Dlouhod

  V tomto případě je cena pod 60 tis. Kč, fakturu proto zaúčtujte 558 MD/ 321 D, hned zařazení jako DDNM 018 MD/ 078 D (pokud neevidujete na účtu 019 majetek od 0,1 Kč - museli byste mít ve směrnici). Úhrada s RS 3639 pol. 5179. 

  2. Nevím, co vše zde majetkově vznikne. Pro stezku typu chodník bych volila odpa 2219, veřejné prostranství spíše odpa 3639. Zvažte, jestli použít převažující paragraf podle převažujícího výdaje nebo společný všeobecný - pro celek by byl tady podle mě možný odpa 3639 (odhaduji z toho, co uvádíte). 

• Koeficient uplatnění DPH

  26. 02. 2026

  Obec je plátce DPH a jako hospodářskou činnost aktuálně provozuje ČOV - zde uplatňujeme koef 100% a odpady, kde uplatňujeme 4%. Nyní, ale obec staví nové komunitní centrum, kde bude také provádět hospodářskou činnost jako plátce DPH. Jde my nyní o to, podle čeho bychom měli stanovit uplatňovaný koef DPH při výstavě této nemovitosti, když zatím vůbec netušíme v jaké rozsahu komerční činnost pak ve skutečnosti bude. Výstavba bude trvat několik let, ale vzhledem k výši celkové investice, by bylo škoda o DPH při výstavbě přijít. Máte radu jak se s tímto prosím vypořádat?

  Předpokládám, že v současnosti budou existovat alespoň nějaké základní studie týkající se budoucího využití. Respektive pokud již výstavba probíhá, jak jsem z dotazu pochopil, tak snad jsou definovány prostorové dispozice objektu a k nim by se tedy případně mělo přiřadit předpokládané využití (můžete to třeba udělat skepticky ve vztahu k očekávanému využití). Tam je důležité, že u investic s částečným odpočtem dojde v roce zařazení k přepočtu podle skutečnosti (viz §75 odst. 7 pro poměr a §76 odst. 10 pro koeficient).

  Takto obecně asi neumím více odpovědět - navrhuji, že bychom mohli toto dořešit mailem (zdenek@obecuctuje.cz) - k tomu by bylo potřeba poslat nějaký plánek, co má komunitní centrum obsahovat a k tomu připsat, jak se předpokládá využití jednotlivých částí.

  A ještě bych doporučoval jednu věc - pokud by se na projekt žádalo o dotaci, je potřeba zjistit, zda poskytovatel dotace umí pracovat s částečnými odpočty DPH.