Dotazy

Hledanému výrazu RES odpovídá celkem 1967 dotazů:

• Účet 994, 992

  24. 06. 2026

  Převzala jsem účetnictví a poprvé se setkávám s tím, že obec na podrozvahovém účtu eviduje v Příloze ÚZ částku 1 304 006 Kč - dohledala jsem, že se jedná o věcná břemena, kde je obec povinný - A, vedou xls tabulku kde mají uvedeno VB IV-xxx, č.p. a řízení na KN a částku, kterou obec obdrží- respektive již obdržela -jedná se o 156 smluv. Dále na podrozvahovém účtu 992 evidují částku 2 461 Kč - dohledala jsem, že zde evidují věcná břemena je je obec oprávněná - B.- jedná se o smlouvy za 1 Kč a pouze jednu smlouvu za 2 380 Kč. A teď máme nařízenou mimořádnou inventarizaci k 30.6.26 a já řeším co s tím? Vyřadit? Pokud je obec povinná, tak se měly pozemky jen analyticky oddělit, ale to zde není nevím proč, nebo jestli tímto řešily oddělení pozemků, ale účty 031 mají jen jednu AU tak, aby vstupovaly do Přílohy, ale oddělené např. AU99 nebo ORG nemají.. Mám ponechat nebo opravit jednotlivě AU u účtu 031? Účet 992 mám ponechat - tam zase nevím zda byli bezúplatná nebo opravdu za 1 Kč, to VB ve výši 2 380 Kč je z roku 2011 v majetku jsem na 028 žádná VB neobjevila.

  Věcná břemena - služebnosti se neevidují na podrozvaze, obojí vyřaďte. Nehraje roli, zda je obec oprávněná či povinná. Tam, kde je obec povinná se postupuje podle ČÚS 701, bod 4.2:

  "V rámci syntetických účtů vytváří účetní jednotka analytické účty. Při vytváření analytických účtů bere účetní jednotka v úvahu zejména následující hlediska, pokud tato nejsou již zohledněna přímo syntetickými účty směrné účtové osnovy nebo zajištěna jinými nástroji pro členění syntetických účtů:

  b)        zatížení majetku zástavním právem nebo věcným břemenem, popřípadě převedené nebo poskytnuté zajištění,"

  Někdo zachycuje zatížené pozemky na odlišném analytickém účtu. Např. AÚ 80 ostatní plocha, AÚ 81 ostatní plocha s věcným břemenem. Podle tučně zvýrazněného znění výše lze ale zvolit i jiný nástroj, např. nějaký identifikátor v registru majetku. Výsledkem musí být účetní sestava, kterou obec bude schopna doložit pozemky zatížené VB.

  VB, kdy je obec strana oprávněná a vznikla před rokem 2014 není potřeba evidovat. Kdyby VB vzniklo později, eviduje se aktuálně na účtu 028, 029, případně v ceně související stavby.

• Peněžní dar z Energoregionu (z Nadace ČEZ)

  24. 06. 2026

  Prosím o radu ohledně rozklíčování a účtování peněžního daru z Energoregionu 2020, potažmo z Nadace ČEZ - z Nadace ČEZ pochází peníze, ale darovací smlouva bude mezi Energoregionem a obcí. Informace, které jsme k tomu obdrželi zasílám na mail.
  
  Náleží nám finanční částka 66 tisíc korun. Pořizovat budeme nový traktůrek v ceně cca 260 tisíc, tj. dlouhodobý majetek.
  
  Bude se zde na "peněžní dar" pohlížet jako na transfer s pol. 4229 a s účtováním na 403 a tedy ho zadáme i na kartu majetku? Nebo se bude účtovat jako dar na pol. 2321?
  
  V případě transferu mám pak účtování připraveno:
  
  nákup:
  042 / 321 org
  321 / 231 par. 3639 pol. 6122 org
  
  k datu podpisu darovací smlouvy předpis transferu: 344 / 403 org
  
  k datu obdržení transferu na bankovní účet obce: 231 / 344 org + pol. 4229 + ID partnera: IČO Energoregionu
  
  zařazení majetku: 022 / 042 + zařazení transferu na kartu majetku - jako poskytovatele transferu uvedeme Energoregion?
  

  Při zaúčtování bude potřeba vyjít z darovací smlouvy - z hlediska rozhodování, zda účtovat o transferu s vypořádáním či bez vypořádání. Podle dopisu jim zašlete faktury a pak vystaví smlouvu, tzn. odhaduju, že podpisem darovací smlouvy bude dar vypořádán, respektive to bude koncipováno jako transfer bez vypořádání. Jako poskytovatel bude ve smlouvě asi figurovat Energoregion - odpověď vychází z tohoto předpokladu.

  Jedná se o transfer, podmínky poskytovatele asi nebudou vylučovat investici, pak byste dar měli zachytit na účtu 403, když bude použit na nákup DHM. Položku 4229 byste použili, kdyby byly DSO. V dopise uvádí zkratku s.p.o. (státní příspěvková organizace), na internetu jsem našla zájmové sdružení fyzických osob, tak si s nimi raději prosím ujasněte jejich právní formu a podle toho volte položku, aby i vyšla konsolidace. Na stránkách mají také právní formu s.p.o.:

  https://portal.energoregion.cz/o-nas-a-kontakt/

  Ale asi použili jen špatnou zkratku, protože v ARESu jsou jako zájmové sdružení právnických osob:

  https://ares.gov.cz/ekonomicke-subjekty?ico=47438126

  Tzn. položku pro příjem zvolíte 3121, ID bude jejich IČO: 47438126.

  Účetní postup máte správně - není to úplně klasický soukromoprávní transfer, kde bychom z principu opatrnosti předpis raději neúčtovali. V tomto případě je tento účetní postup možný i s ohledem na to, že k datu podpisu jistý právní nárok vznikne, podklady a splnění podmínek doložíte předem. V okamžiku účtování 344/403 transfer zadáte na kartu majetku - zařadit traktor máte k datu, kdy bude způsobilý k užívání, nečekáte na dar, tzn. pravděpodobně se nejprve zařadí.

• Kamerový a zabezpečovací systém

  24. 06. 2026

  K nově zrekonstruované budově nyní pořizujeme kamerový a zabezpečovací systém. Chci se zeptat, zda mám kamery a zabezpečovací systém zaúčtovat jako součást stavby na účet 021 nebo samostatně na účet 028 resp. 022.
  

  Ohledně zabezpečovacího systému si prosím přečtěte náš výklad v dotazu z 11.3.2026:

  https://www.obecuctuje.cz/dotazy?hledat=elektronick%C3%BD+zabezpe%C4%8Dovac%C3%AD+syst%C3%A9m&jak=fraze

  Pravděpodobně spíše skončíme ve variantě TZ.

  U kamerového systému je to obdobné. Jestli slouží jen k zabezpečení dané budovy, není účelem monitorování i jiných objektů či veřejného prostranství, přikláním se k součásti budovy - nad 40 tis. Kč TZ.

• Přechod na krytí investičního fondu odpisy

  22. 06. 2026

  Jsem nová účetní obce, která je zřizovatelem příspěvkových organizací MŠ a ZŠ.
  Při přezkoumání jejich fondů jsem zjistila, že jako zřizovatel jsme nekryli částkou ve výši odpisů jejich investiční fond 416.
  Účetní školy tak dávala odpisy do nákladů 551/082 a pro nezkreslování hospodářského výsledku zároveň tento náklad vyrovnávala výnosem zaúčtovaným na 403/ 672.
  Investiční příspěvek zřizovatele účtovala 401/403.
  Podle soukromé firmy, která kontrolovala účetnictví škol to bylo v pořádku.
  Když škola měla nějaké investiční náklady na opravu, zaúčtovala ji na 511/ 321 a zároveň 416/401.
  
  Chtěla bych ve školách znovu oživit investiční fond, aby fungoval, jak má a zrušit účtování na 403 (nechat tento účet na případné odepisování dotací).
  Tento rok už mají schválený příspěvek na odpisy, s tím, že bude nařízen odvod odpisů do rozpočtu zřizovatele.
  
  Jak mám v tomto případě nastartovat investiční fond?
  Chtěla bych zrušit účet 403 zůstatek přeúčtovat na 416.
  tzn. logicky 403/416?
  
  S tím, že bych na 416 nechala vést analytiku krytý IF a nekrytý IF, protože to vypadá, že 416 celý krytý určitě nebude.
  
  Mohu to takto udělat? Máte už zkušenosti s přechodem zřizovatele od nepřispívání na odpisy na přispívání na odpisy pro PO?
  
  K tomuto kroku jsem se rozhodla, protože chci mít přehled, kolik je na 416 volných prostředků na pořízení investic, jak je krytý, a navíc příští rok nás čeká slučování škol, tak ať si v tom udělám pořádek už teď.

  Musím říci, že vůbec nevím, co Vám mám k tomu napsat. Za mne je to špatně zaúčtováno. Zkoušel jsem se dívat na výkazy Základní školy a očividne o tvorbě fondu investic účtují samostatně (předpokládám 401/416). Podle mne ta 403 není nějakou složkou fondu investic a tedy dost by mne zajímalo, co se tam v historii nahromadilo.

  K tomu další problém - pokud použijí fond investic na opravy, tak by to mělo být zaúčtováno MD 416/Dal 648 (ne proti 401), to máme v ČUS 704. 

  Investiční příspěvek zřizovatele rozhodně neměl jít na účet 403. Mám spíš dojem, že mnohem pravděpodobnější variantou je, že by se 403 měla převést na 401 než na 416. Ale mám strach, co se tam vše objevuje. Tak mi to přijde spíše na celkovou rekonstrukci těch stavů fondů, 403 a 401. Jestli jim nějaká firma kontrolovala účetnictví a jejich postupy odsouhlasila, tak mne to dost děsí.

  Takže co bych udělal:

  a) první krok by byl zkusit vyhodnotit, kolik má být skutečně na 403 - zůstatek nerozpuštěných investičních transferů podle karet majetku - investiční dotace a dary (nezahrnovat ale investiční příspěvek). Zjistíte, že to buď není nic, nebo je to nějaké konkrétní číslo vážící na karty majetku

  b) rozdíl zjištěného stavu (kolik má být 403) a účetního stavu 403 bych převedl na účet 401 - zápis MD 403/Dal 401

  c) teď co se 416 (a možná 401) - očekávám, že nebude dobře, nejen kvůli nekrytí, ale zejména kvůli účtování v minulosti. Buď vezmeme x let zpátky související pohyby a budeme dělat opravy (nevím, jak dlouho do minulosti), nebo se na to vykašlete, protože pokud by byl nový zákon o účetnictví od roku 2028, tak stejně dojde ke zrušení fondů jako vlastních zdrojů. Možná nějaká kombinace - jít několik let zpět a zkoušet opravit v pohybech na 416 co se dá a zbytek na 416 zatím nechat a čekat jak se vyvine legislativa v této oblasti. Ale jak říkám, problém bude i v té 401 - to čerpání na opravy.

  Vím, že jsem odpověděl dost obecně - toto je spíše na kontrolu jednotlivých pohybů na 416, 401 a 403 a pokusu dát to do pořádku. Případně si můžeme ještě něco upřesnit mailem, jen rovnou avizuji, že zkoušet toto rekonstruovat je hodně pracné a velice záleží na tom, jaké podklady k pohybům na těchto účtech najdete.

• Nezaúčtování daně z příjmů PO

  19. 06. 2026

  Nezaúčtovala jsem daň z příjmu PO za rok 2024 a nyní mi to visí na 389. Za rok 2025 to zaúčtuji v červnu, mohou mi to napadnout?

  Předpoklad daně se účtuje 591 MD/ 384 D v období, kam patří (u vás v roce 2024). Předpokládám, že vy máte místo účtu 384 účet 389. Účet 389 se nepoužívá, měla byste používat účet 384. V dalším účetním období, tedy rok 2025 se mělo zaúčtovat 384 MD/ 682 D k datu podání přiznání. A tento krok vám podle všeho asi chybí.

  Nevím, o jak velkou částku jde. V případě, že by částka byla vyšší než 260 tis. Kč nebo 0,3 % Vašich aktiv netto k 31.12.2025, měla byste místo účtu 682 použít účet 408, abyste nezkreslila HV běžného roku (roku 2026).

  Doúčtujte tedy výnos z daně DPPO podle výše hodnoty buď zápisem 389 MD/ 682 D nebo 408 D. Použití účtu 408 je nutné vždy zdůvodnit v příloze účetní závěrky. 

  Chybu jste si zjistila sama, oprava bude také provedena a zdůvodněna v příloze účetní závěrky. Předpokládám, že rok 2025 už máte zkontrolovaný a chyba nebyla zjištěna. 

  Za rok 2026 předepište daň k 31.12.2026 zápisem 591 MD/ 384 D. Při podání přiznání v roce 2027 zaúčtujte zápis 384 MD/ 682 D a zúčtování přes RS: 231 MD RS 1122/ 231 D RS 6399 5365.

• Nadační příspěvek ČEZ pro PO

  15. 06. 2026

  Naše PO mateřská škola žádá o příspěvek z nadace ČEZ na vybudování hřiště.
  Zřizovatel zvolil variantu, že nadační příspěvek nabyde do svého vlastnictví přímo PO.
  Chápu tedy asi dobře, že obce se to účetně vůbec týkat nebude.
  
  Prosím jen o účtování u PO - poskytujeme jim metodickou pomoc.
  PO přijme příspěvek rovnou 241/672? I když to bude pravděpodobně investice, budou to většinou všechno prvky spojené pevně se zemí.
  
  Pokud celý nadační příspěvek nebude na pořízení stačit, pak zbytek bude hrazen z investičního fondu PO. Nevím, jestli tam bude dost peněz, pokud by nebyl, poskytne zřizovatel PO investiční příspěvek
  Celou akci označí org.
  Je to tak správně?

  Pokud nadace nebude posílat peníze PO přes Vás jako zřizovatele (což byste účtovali jako průtokový transfer přes účet 375), tak se Vás to účetně netýká. PO má dodržet účetní postup transferů stejný, jako platí pro obec, jen navíc řeší účtování o fondu investic. Je potřeba to účetně rozčlenit na investiční a případně neinvestiční část. Prvky umístěné pevně a trvale doporučuju účtovat jako samostatné stavby na účet 021, tzn. v tomto rozsahu by měl být čerpán investiční transfer (účet 403).

  K datu podpisu smlouvy by měla PO zaúčtovat výši příspěvku do podrozvahy 915 (955) MD/ 999 D - toto platí, pokud vede PO účetnictví v plném rozsahu. I u nadací bývá sjednáno vypořádání a byť se z pohledu práva jedná o dary, doporučovali bychom účtování s prvky dotací (byť se jedná o dary) - pořád je to transfer.

  Příjem peněz před vypořádáním (pokud se peníze - respektive část posílá dopředu) by PO v této variantě účtovala 241 MD/ 374 (472 u dlouhodobých) D a zároveň 401 MD/ 416 D a případně by zúčtovala ve stejné výši pohledávku na podrozvaze 999 MD/ 915 (955) D. Pokud by byl majetek zařazen před vypořádáním, účtuje se k datu zařazení dohadná položka 388 MD/ 403 D ve výši příspěvku, zadává se na kartu majetku (u více majetkových položek se rozpočítává poměr dílčích PC na celkové PC) a příspěvek se začíná rozpouštět proti odpisům do výnosů (403/672). Následné vypořádání s nadací - MD 344/Dal 388 a MD 374 (472)/Dal 344 a případný doplatek 241 MD/ 344 D a 401 MD/ 416 D.

  Samozřejmě může nastat např. varianta, kdy se peníze uvolňují až po pořízení majetku a následném vypořádání. Potom pokud by již byla podepsána smlouva s Nadací, tak se zařazením majetku bych účtoval 388 MD/ 403 D a vypořádání by se zaúčtovalo 344 MD/ 388 D, příjem příspěvku 241 MD/ 344 D a 401 MD / 416 D.

  Dofinancování investičního projektu pak probíhá, jak uvádíte, zvýšením investičního příspěvku - 401 MD/ 349 D u obce, 348 MD/ 401 D u PO a následně inkaso u PO 241 MD/ 348 D a 401 MD/ 416 D a jen si nastavit, jestli budete nebo nebudete požadovat vyúčtování, podle toho, zda se bude při poskytnutí vědět konečná výše. 

• DPH

  12. 06. 2026

  Mám dotaz ohledně DPH u vystavených faktur společnosti NEVAJGLUJ a.s.. Jsme plátci DPH a dosud jsme vystavovali faktury s 21% DPH. Nyní nám od nich přišla výzva ve které se mimo jiné uvádí:
  "Upozorňujeme, že oproti předchozím letům k fakturované částce nelze připočítat DPH. Částka tedy bude bez DPH."
  " V souvislosti se zahájením činnosti nového kolektivního systému dle zákona o jednorázových plastech byla letos otevřena otázka uplatnění DPH obcemi k úhradám dle uvedeného zákona. Při založení společnosti NEVAJGLUJ a.s. byly smlouvy s obcemi předloženy příslušným úřadům finanční správy a následně byly používány pro realizaci úhrad nákladů obcím. Nyní je tato záležitost ze strany Ministerstva financí vykládána odlišně, dle jeho sdělení úhrady pro obce nepodléhají DPH. Budeme s Ministerstvem financí celou záležitost ještě řešit."
  Jak zdůvodním případné kontrole, že letos budeme vystavovat fakturu bez DPH? Nenašla jsem žádnou metodickou informaci GFŘ, informaci Finanční správy ani veřejně dostupný výklad Ministerstva financí.

  Vím, že je toto problém, podle mne oficiální materiál GFŘ/MF v současnosti nenajdeme (respektive já o něm nevím).

  Nicméně když bych to rozhodoval, tak se také kloním k tomu, že to není předmětem daně. Vy totiž neposkytujete žádnou konkretizovanou službu, od které by se měla odvíjet výše odměny. Pokud nebudete dělat nic, tak na odměnu budete mít stejně nárok, jako v případě, pokud se budete snažit pořád uklízet dané nedopalky. Podle mne tam chybí vazba poskytnutého plnění a úplaty, takže já bych tady i souhlasil, že spíše to není předmětem DPH.

• Uzavřená dohoda na sdílenou energie

  12. 06. 2026

  Máme uzavřenou dohodu s Enerkomem na sdílenou energie a oni nejsou plátci DPH, ale my ano.
  Je to na základě fotovoltaiky, kterou máme.
  Jako obec jsme plátci na základě smíšeného obchodu, které provozujeme.
  Takže DPH můžeme uplatnit pouze - služby občanům, voda, prodej dříví, EKOKOM a cokoliv jiného co souvisí s obchodem.
  Mohla byste mi poradit jak má být vystavena faktura - s DPH nebo bez.

  Pokud správně chápu, budete jim nějakým způsobem fakturovat dodanou elektrickou energii. Pokud je tomu tak, je to pro Vás klasické dodání zboží, fakturujete jako zdanitelné plnění. Pokud by náhodou byli registrovaní obchodníci s elektrickou energií, bylo by to vystaveno v režimu PDP (pokud by byli plátci DPH - respektive se plátci daně stali). Pokud by nebyli registrovaní obchodníci nebo pokud by zůstali neplátci, potom fakturace v sazbě 21 %.

   

• Rozpočtově zajištěný výdaj

  02. 06. 2026

  V létě bude město vyhlašovat veřejnou zakázku na rekonstrukci školní kuchyně. V září by se měla podepsat smlouva se zhotovitelem s tím, že realizace začne až v únoru dalšího roku. Jaký je správný postup, aby byl výdaj rozpočtově zajištěný? Do rozpočtu roku 2026 výdaje dávat nebudeme, tak jak můžeme podepsat smlouvu se zhotovitelem, když ještě nemáme schválený rozpočet na další rok? Jak se tyto situace řeší? Máme dát výdaj do rozpočtového výhledu a nechat ho schválit zastupitelstvem? Rozpočtový výhled není dle mého uvážení úplně závazný. Prosím o sdělení postupu, jak má být postupováno. Částka na realizaci je poměrně vysoká a já nemohu takto s předstihem říci, že město na akci bude mít finanční prostředky, popřípadě budeme krýt výdaj úvěrem, ale ten nemáme nasmlouvaný a nemůžeme ho dát do rozpočtu, pokud není smluvně zajištěný.

  Situace byla metodicky řešena na výjezdních školeních MF, cituji z prezentace MF:

  "Je možné vyhlásit veřejnou zakázku, resp. je možné uzavřít smlouvu s
  dodavatelem, aniž by měl územní samosprávný celek v rozpočtu zajištěné
  veškeré finanční prostředky? - ANO
  • Zákon o finanční kontrole upravuje povinnost provádět předběžnou
  řídící kontrolu u všech plánovaných a připravovaných finančních operací.
  Proto podléhá jak vyhlášení veřejné zakázky, tak i smlouva s vybraným
  dodavatelem. Rozpočet je finanční plán na rozpočtový rok – nikoliv na
  více let (nezahrnovat víceleté akce s výjimkou rezervy)
  • Role příkazce operace – ověření nezbytnosti, účelnosti, souladu s PP…
  • Role správce rozpočtu – ověření souladu se schválenými veřejnými výdaji,
  programy, projekty, uzavřenými smlouvami nebo jinými rozhodnutími o
  nakládání s veřejnými prostředky – může stanovit omezující podmínky
  (např. zajištění peněžních prostředků)
  • ZRPÚR – RO nejpozději před provedením úhrady"

  Když si to shrneme - můžete smlouvu o dílo podepsat, i když to nebudete mít letos v rozpočtu. Do letošního rozpočtu to zahrnout nelze, jelikož výdaj letos nevznikne. Určitě ale uvažujete správně v tom, že je potřeba, aby proběhly všechny ostatní nezbytné procesy a pokud nemáte dostatek volných prostředků, je nutné podmínit realizaci ve smlouvě o dílo např. přijetím úvěru apod. Pokud se rozhodnete danou akci začít realizovat výběrovým řízením, je podstatné určit, z jakých prostředků to bude financováno, to je daleko zásadnější než formální rozpočtování - jak píše MF, v RO se to má projevit před úhradou, to je základní podmínka. SVR je z tohoto hlediska momentálně dostačující a řešte to spíše po praktické stránce - jak zajistíte prostředky a nezavazovat se dodavateli k úhradě něčeho, co nejste schopni uhradit. 

• Převod z rezervního fondu ZŠ

  02. 06. 2026

  Obec požádala ZŠ o převod 400tis z rezervního fondu, bylo schváleno na ZO. Peníze budou použity na rekonstrukci dětského hřiště. Dle informace ředitelky ZŠ jsou to peníze, které nevyčerpaly z finančních příspěvků obce a byly zahrnuty do rezervního fondu školy. Můžete mi prosím poradit se zaúčtováním a rozpočtovou skladbou?

  Z Vašeho popisu bohužel ne úplně rozumím, co přesně se stalo. Zkusím odhadnout, jak to mohlo být, nicméně je potřeba si to nějak odsouhlasit - zda to tak skutečně je.

  Příspěvková organizace má RF vytvořený z minulých let (hospodářských výsledků), podle Rozvahy cca 700 tis. Kč, na účtu 413.

  Obec nařídila odvod prostředků do svého rozpočtu, protože obec bude stavět hřiště - je to tak?

  Pokud by výše uvedené platilo, tak je tady jeden problém. Zákon č. 250/2000 Sb. nepočítá s tím, že by mohlo dojít k přímému odvodu z rezervního fondu příspěvkové organizace. Aby se ty peníze dostaly k Vám legální cestou, muselo by dojít k tomu, že by obec souhlasila s posílením fondu investic z rezervního fondu (tedy MD 413/Dal 416 u PO) a dále by nařidila odvod z fondu investic.

  O něm by se účtovalo u PO následovně (respektive berte to jako naše doporučení):

  MD 401/Dal 349 - předpis a dále MD 349/Dal 241 a MD 416/Dal 401

  U obce pak:

  MD 348/Dal 401 předpis a inkaso MD 231/Dal 348 par. by byl klasicky škola, položka 2122 

  Pokud je to ještě věcně nějak jinak než je to, co jsem popsal v předpokladu, napiště prosím na e-mail zdenek@obecuctuje.cz

• Restaurace DPH

  28. 05. 2026

  V obci skončil nájemce restaurace a bylo vypsáno výběrové řízení na nového nájemce. Přihlásil se pouze jeden zájemce, který podal nabídkovou cenu nájmu 3 000,00 Kč bez DPH. Původní nájemce platil 15 000,00 Kč bez DPH. Může toto snížení mít vliv na odpočet DPH?
  A ještě bych se chtěla zeptat na příspěvky obce seniorům. Obec rozhodla na zastupitelstvu, že bude přispívat důchodcům 30,00 Kč na 1 oběd. Máme seznam strávníků a ti se každý měsíc v restauraci podepíší na tabulku k tomu, kolik odebrali obědů. Nájemce vše spočítá počet obědů X 30,00 Kč a následně na to vystaví fakturu s 12 % DPH. Přijde mi to podivné. Nemělo by to být s nulovou DPH anebo si to můžeme odečíst?

  Nejprve k tomu druhému případu, ten je jasnější a jednoznačnější. Provozovatel restaurace postupuje správně. V tomto případě se jedná o platbu mající jednoznačně charakter dotace k ceně, tedy je to z pohledu DPH úplata, která sleduje daňový osud té platby za stravování. Tzn.12 % je v pořádku a protože se jedná o zdaňované plnění, tak musí vystavit daňový doklad. Vy nárok na odpočet DPH nemáte, neboť toto plnění nepoužíváte pro Vaše zdaňované plnění (jen jste se rozhodli přispět seniorům).

  Ta první záležitost - ohledně výše nájmu. Tady se bavíme o tom, zda ve výsledku není cena již natolik symbolická, že ve skutečnosti představuje pouze "poplatek" nemající faktickou vazbu k danému plnění. Pokud by tomu tak bylo, tak daná platba není úplatou, tedy logicky ani předmětem DPH (a samozřejmě by to vyvolalo i to, že nejsou nároky na odpočet DPH). Rovnou říkám, že hranice v této oblasti jsou hodně nejednoznačné, GFŘ nám v této oblasti nedává nějaký návod postupu. Něco najdeme v judikatuře ESD (viz Manuál k DPH č. 2), nicméně to také nejsou jednoznačné odpovědi. V rychlosti jsem se díval na nějaké fotky, co je to zhruba za objekt - z mého pohledu bych toto stále za úplatu považoval a tedy nájem zdaňoval. Argumentoval bych i tím, že to bylo na základě výběrového řízení a lepší nájem se prostě získat nepodařilo. Ale samozřejmě platí, že čím nižší to nájemné bude, tak tím je to potenciálně diskutabilnější. Pokud by to bylo třeba 1 Kč za měsíc, tak je asi jasné, že je to neobhajitelné.   

• Cestovní výlohy vyplácené v paušální výši

  26. 05. 2026

  Provádíme kontrolní činnost na příspěvkové organizaci. V rámci kontroly výplaty cestovních náhrad u projektu Erasmus jsme zjistili, že škola v souladu s pravidly poskytovatele dotace (Dům zahraničních služeb) vyplácí zaměstnancům na realizaci vzdělávacích pobytů tzv. paušální příspěvek na mobilitu (ten má pokrýt náklady na dopravu, ubytování, stravné), výše se liší většinou podle místa realizace mobility. Zaměstnanec není povinen zpětně prokazovat, kolik ho mobilita stála, zda např. doprava nevyšla levněji. Pravidla Erasmu to umožňují, jde o princip jednotkových/paušálních nákladů („unit costs“), kdy:
  • poskytovatel dotace nevyžaduje dokazování skutečných výdajů do výše paušálu,
  • rozhodující je splnění mobility a podmínek projektu,
  • nikoliv přesná cena hotelu či letenky.
  Náš dotaz je ale, zda to, že zaměstnanec možná ušetří a bude mít příjem z proplaceného paušálu vyšší než skutečné výdaje, zda to nezakládá na nějaký peněžní bonus, který by měl být v rámci výplaty mzdy dodaněn.
  Spíše se ale přikláníme k variantě, že tento paušál Erasmus nelze chápat jako nějaký „osobní benefit“ zaměstnance. Je to mechanismus financování mobility.
  Škole jsme pouze doporučili, aby si
  - sepsala interní směrnici k Erasmus mobilitám,
  - jasně popsala, že jde o paušalizované cestovní náhrady / projektové prostředky

  Za mne toto představuje velký problém. Z pohledu zaměstnance - abych to neklasifikoval jako příjem podle § 6 (neosvobozený), musím prokázat, že se jedná o cestovní náhradu. Zákoník práce umožňuje paušalizaci cestovních náhrad, nicméně jasným požadavkem je, že musí být doložen propočet, jak byl paušál stanoven a musí se vycházet z nějakých jasných předpokladů. To, že budu argumentovat tím, že to jsou stejné peníze, jako byly přiděleny v dotaci, podle mne není relevantní, na to se Zákoník práce, ani Zákon o dani z příjmů neptá.

  Pokud toto neprokáží jako paušalizovanou cestovní náhradu, dojdu k tomu, že je to součástí základu daně.

  K této problematice viz například následující odkaz (chtěl jsem vzít něco aktuálnějšího) - samozřejmě to není přímo pro Váš případ, ale jen chci ukázat, že se jak finanční správa tak i soud může domáhat doložení reálného propočtu, jak se k paušálu došlo a tento propočet by se měl odvíjet od cestovních náhrad podle českých předpisů:

  https://www.danovykonzultant.cz/reserse/6-afs-11-2026-72

• Dotace a DPH

  25. 05. 2026

  Mám dotaz ohledně uznatelnosti DPH pro dotaci z OPŽP na akci Komplexní úpravy budovy sportovní haly. U sportovní haly máme ekonomickou činnost.
  Předmětem dotace by bylo zateplení obálky budovy, instalace nádrže pro hospodaření se srážkovými vodami, instalace fotovoltaických panelů na střeše budovy.
  Investiční akce ve výši přibližně 60 mil. Kč, předpokládaná dotace předběžně kolem 10 mil. Kč.

  Toto neumím posoudit - jde o to, za jakých podmínek je sportovní hala používána. Aby byl nárok na odpočet DPH, musím tu halu mít ke zdaňované činnosti.

  Pokud ji mám výhradně ke zdaňované činnosti - byl by plný nárok na odpočet DPH (tedy DPH jako neuznatelný výdaj). To by mohl být třeba pronájem haly s DPH apod.

  Pokud ji provozujete sami, tak jde o to, co tam děláte - pokud ji někomu poskytujete zdarma, nebyla by to ekonomická činnost. Pokud je tam zároveň poskytování ke cvičení za úplatu (takové ty "hodinové nájmy") - byla by to činnost osvobozená od DPH bez nároku na odpočet. Takže pokud by tam bylo jen toto, tak by to bylo bez nároku na odpočet a DPH by mělo být uznatelným výdajem. Může tam být ale i souběh se zdaňovanými činnostmi (třeba nějaký pronájem k něčemu jinému než sportu, reklamy, pronájem částí ploch například na bufet...) - to by ale případně znamenalo kombinaci částečného odpočtu - poměr a koeficient (pokud byste do toho chtěli jít, protože alternativa by byla i prohlásit, že to není Vaším obchodním majetkem a odpočet DPH tedy neuplatňujete, respektive ani nemáte nárok na odpočet).

  Prostě z toho, že je to sportovní hala nemohu nic rozumného vyhodnotit - musel bych přesně vědět, jak je nyní využívána a jak se do budoucna plánuje její využití. Případnou specifikaci napište na zdenek@obecuctuje.cz

• Rozvoz obědů PO

  25. 05. 2026

  Prosím o názor na způsob proplácení rozvozu obědů u příspěvkové organizace. Máme PO, jejíž součástí je školní jídelna a kuchyně. Dosud byly obědy rozváženy služebním autem organizace, které už ale není možné používat. Nově by rozvoz zajišťovala vedoucí zaměstnankyně svým soukromým vozidlem. Jaký způsob úhrady nákladů je v tomto případě správný?
  Je možné: sjednat měsíční paušální náhradu nebo musí být rozvoz řešen formou cestovních náhrad (cestovní příkaz, evidence jízd, náhrada za km + PHM)?
  
  Domnívám se, že z pohledu zákoníku práce a kontroly veřejných prostředků je bezpečnější řešení formou cestovních náhrad za použití soukromého vozidla pro služební účely, případně formou měsíčního souhrnného cesťáku při pravidelných trasách.
  Současně prosím o názor, zda je v tomto případě potřeba schválení zřizovatelem / zastupitelstvem obce, případně zda postačí souhlas statutárního orgánu PO nebo zřizovatele v rámci běžné správy organizace.

  Nejprve k tomu poslednímu - kdo to má odsouhlasit. Dle mého názoru by obecně toto mělo být v kompetenci ředitele PO. Nevidím důvod, proč by toto měl odsouhlasovat zřizovatel (respektive samozřejmě má právo vymínit si to třeba ve zřizovací listině, nicméně nevidím důvod, proč by to dělal).

  Pokud správně chápu, během rozvozu nebude realizována pracovní cesta - tedy jsme v § 190 zákoníku práce (náhrada za opotřebení vlastního nářadí....). Nicméně při použití soukromého vozidla se podle § 190 odst. 2 i v těchto případech mají poskytnout cestovní náhrady podle § 157 - § 160 (tedy stejným způsobem jako při pracovní cestě). Takže na Vašem místě bych rozhodně doporučoval zpracovávat výkaz dokumentující použití vozidla (například v souhrnu za měsíc) a pro stanovení náhrady použít sazby za použití soukromého vozidla při pracovní cestě.

• FVE - přijatá dotace nižší než ve smlouvě

  19. 05. 2026

  V lednu 2025 byla podepsaná Smlouva s SFŽP o poskytnutí dotace z prostředků Modernizačního fondu s Výzvou RES+, a to ve výši 394.444,79 Kč, což odpovídá způsobilým výdajům ve výši 785.344,81 Kč. Dotaci nám vyřizovala externí firma. Účtovala jsem na podrozvahu částku 394.444,79 Kč s datem 8.1.2025, kdy byla smlouva podepsána (účtováno 915/999). Faktury za FVE jsem rozdělila na způsobilé výdaje (UZ 90504, nást. 171, zdroj 5) ve výši 394.444,79 Kč a nezpůsobilé výdaje (nást. 171, zdroj 1) ve výši 385.899,98 Kč. Vše účtováno na účet 042. Následně v říjnu 2025 byla rekonstrukce budovy (TZ), na kterou byla instalovaná FVE, zkolaudovaná, tak jsem dotaci ve výši 394.444,79 Kč v říjnu 2025 přiřadila do majetku a začala od následujícího měsíce rozpouštět. Také jsem zaúčtovala dohadu ve výši 394.444,79 Kč na účty 388/403. Nyní jsme v květnu 2026 obdrželi dotaci nižší, a to ve výši 380.259,00 Kč s tím, že tato částka odpovídá instalovanému výkonu a využitelné kapacitě úložiště a výdajům projektu (neobdrželi jsme 1 fakturu ve výši 5.000 Kč za posudek a už ji ani neobdržíme). Takže celková dotace je o 14.185,79 Kč nižší. Jak mám opravit již zařazenou dotaci k majetku a účtování dohady? Mám rozdíl zaúčtovat 672/403? Budu nějak opravovat i faktury? Jaké bude další účtování? Zrušení dohady 346/388 ve výši 394.444,79 Kč, přijatá dotace ve výši 380.259,00 Kč na účty 231/346 (UZ90504, nást. 171, zdroj 5)?

  Jestli je nyní dotace již vyúčtovaná - doložili jste všechny podklady, měla se k příslušnému okamžiku předepsat pohledávka z titulu vyúčtování. Účetní zápis bude: 346 MD 380 259 Kč, 403 MD 14 185,79 Kč/ 388 D 394 444,79 Kč a 672 MD/ 403 D 14 185,79 Kč. Zároveň je k tomuto dni potřeba odúčtovat v plné výši podrozvaha 999 MD/ 915 D (měla se účtovat již při rozhodnutí, značit se má také od rozhodnutí, ale výdaje asi vznikly později, tak nedošlo k chybě). 

  V případě rozdílu od dohady předpisy vyžadují jednorázové zúčtování do výnosů. Není to významná částka, proto nemá smysl řešit to jako odchylku od metody a korigovat účet 403. Není to ani tak velká částka, abychom museli řešit, jestli nedošlo k chybě při výpočtu dohadné položky. Upřímně jste zde podle mě nebyla schopná výši dotace k zařazení určit přesněji. U FVE je s tím obecně problém. Je pravda, že se mělo vzít v úvahu snížení způsobilých výdajů o 5 tis. Kč, ale je otázka, jestli jste tehdy věděli, že se to nevyfakturuje a konečná částka dotace i tak procenticky neodpovídá skutečným výdajům (když vezmu původní procento). Proto to v tomto případě klidně zaúčtujte, jak navrhuju výše, což odpovídá i Vašim úvahám.

  Na kartě majetku i v účetnictví zůstane původní výše dotace 394 444,79 Kč a bude se nadále rozpouštět z této částky, informaci o vratce můžete poznamenat jen do informace. 

  NZÚZ u rozpočtově uzavřeného roku v účetnictví již neopravíte, opravu proveďte jen ručně na dokladech a na soupiskách. Příjem dotace účtujete správně. 

  Ještě pozor na pojmy - nástrojem a zdrojem 1 se značí vlastní podíl na způsobilých výdajích (výdaje, ze kterých je určována dotace). Nezpůsobilé výdaje se značí jen interně - org, orj, často odděleně od způsobilých.