Dotazy

Hledanému výrazu RES odpovídá celkem 1970 dotazů:

• Hospodářská činnost PO

  30. 06. 2026

  PO ZŠ v rámci školní jídelny vaří jednak pro vlastní žáky, pro cizí děti a studenty a také pro veřejnost. Do 31.12.2025 veškeré stravování dětí, žáků a studentů (vlastních i cizích) bylo účtováno v hlavní činnosti a učitelé a veřejnost v hospodářské činnosti. Od 1.1.2026 s přesunutím financování nepedagogických pracovníků na obec bych upřednostňovala účtování nákladů a výnosů z vaření pro cizí žáky nebo studenty do hospodářské činnosti, aby byla lépe vyhodnotitelná doplňková činnost. Účetní ZŠ má informace, že to asi není možné. Kdo rozhoduje, co bude účtováno v hospodářské činnosti? Je možné nechat v hlavní činnosti jen vlastní žáky a vše ostatní účtovat jako doplňkovou činnost? Je to někde ve vyhlášce, zákonu?

  O tom, co bude hlavní a co hospodářskou činností rozhoduje zřizovatel. U toho stravování cizích žáků - například studentů středních škol ve školní jídelně základní školy se v minulosti tradičně účtovalo o hlavní činnosti - souviselo to i s tím, že dotace z MŠMT (prostřednictvím krajů) šla na školní stravování jako celek a bylo zvykem ji zachycovat v hlavní činnosti.

  Tento problém s dotací odpadá - nicméně co vím, tak většina školských zařízení si ponechává vaření pro žáky i cizích škol v rámci hlavní činnosti. Berou to jako službu obyvatelstvu, byť se jedná třeba o střední školství a jsou ochotní se případně i podílet na financování ztráty, pokud by to finančně nevyšlo.

  Pokud to vyčleníte do doplňkové činnosti, nemám s tím problém, jen tím jasně jako zřizovatel říkáte, že škola (školní jídelna) to má dělat jedině tehdy, pokud to bude ekonomicky efektivní. Pokud by to nebylo ekonomicky efektivní, dělat to nemá.

  V tomto ohledu je to na Vašem rozhodnutí, respektive na vymezení v rámci zřizovací listiny. Samozřejmě pokud tam budete mít napsáno, že hlavní činností je školní stravování jako celek, říkáte tím, že stravování cizích studentů v rámci školního stravování je hlavní činností. Pokud chcete do doplňkové činnosti, musíte jasně napsat do ZL, jaké školní stravování je činnost hlavní a jaké je doplňková činnost.

  U těch ostatních kategorií strávníků ještě pozor na stravování vlastních zaměstnanců. Podle §3 odst. 2 vyhlášky 84/2005 Sb. by se mělo jednat o činnost hlavní, tam je to v legislativě upraveno.

• Cestovné

  30. 06. 2026

  Chci se zeptat na správné zařazení položek RS v následujícím případě. Vedení radnice ve složení uvolněných i neuvolněných radních (starosta, místostarostové a neuvolnění radní), spolu s vedoucími odborů, vyrazili na „výjezdní radu, teambuilding“. Starosta, místostarostové a vedoucí odborů si vyplňují cestovní příkazy, v části krácení stravného zaškrtnuli, že měli snídani, oběd, večeři. Teď máme několik dokladů z té jejich akce, kde si úplně nejsme jistí s položkami rozpočtové skladby. Na faktuře z hotelu je za všechny ubytování se snídání, součástí faktury je i catering občerstvení, kde je oběd, večeře, ale i svačina, a večerní svačina (nějaký raut) a pak tam je catering nápoje. Další doklad je z nějaké restaurace, kde byli na oběd. Další doklad je z muzea, a další doklad je za autobus, který je vezl. Do jednotlivých cestovních příkazů nic z toho nejde, dostanou jenom stravné krácené o snídani, oběd, večeři. Na jaké jednotlivé položky RS máme všechny ty položky z faktur rozepsat, respektive, co všechno může jít na 5173 cestovné a co má být třeba na pol. 5175 pohoštění, i v souvislosti s účastníky zájezdu (ty obědy stejně nejsou rozpočítány na jednotlivce).

  Postupovala bych podle obsahové náplně položky 5173, odst.2:

  "Na  položku 5173 se zařazují i výdaje na  jízdenky, letenky i  jiné druhy plateb za dopravu, za ubytování v hotelích a jiných ubytovacích zařízeních (§ 2326 až 2331 občanského zákoníku) a  za  stravování (ne však za  potraviny, ty patří na  položku 5131), jsou-li určeny pro zaměstnance na pracovní nebo služební cestě."

  Celé to dle znění výše můžete zatřídit na pol. 5173.

• FVE - DPH

  30. 06. 2026

  Obec vypůjčila část budovy, kde sídlí, pro školu. Na budovu pořídila FVE, při pořízení nenárokovala odpočet. Nyní bude část energie z FVE využívat i pro školu, které bude energii poskytovat bezplatně. Je nutné ocenit odběr energie školou a uvést jako zdanitelné plnění v DPH? Podobná situace by byla i kdyby pořídila obec na budovu školy, kterou má ve výpůjčce a ponechala využívání energii škole bezplatně.
  
  A potom řeším další případ, kdy jedna příspěvková organizace pořídila FVE a bude jí sdílet s další příspěvkovou organizací stejného zřizovatele. Jak by z hlediska DPH měli vyřešit bezplatné sdílení?
  
  V případě, že by bylo nutné u obou případů uvést poskytnutí energie jako plnění z hlediska DPH, tak by bylo možné nárokovat zpětně DPH z pořízení FVE?
  
  

  Poskytování něčeho zdarma není samo o sobě plněním. Výjimkou jsou situace tzv. fikcí dodání, kdy jsem si uplatnil odpočet DPH, protože jsme myslel, že to budu používat ke zdaňovanému plnění, nicméně následně se ukázalo, že to využívám mimo ekonomickou činnost. Vy jste však v situaci, kdy pokud správně chápu, se odpočet DPH u výstavby FVE neuplatnil, potom poskytování elektrické energie zdarma není předmětem daně - tedy není důvod uvádět to jako zdaňované plnění.

  Jinou otázkou je, zda daná PO nemá nepeněžní prospěch ve vztahu k dani z příjmů. Nicméně zde máme ustanovení §19b, který řeší mimo jiné osvobození nepeněžního prospěchu v podmínkách PO.

  U té další PO - vzájemné sdílení mezi PO. Zase bych se odpíchl od toho, zda byl uplatněn odpočet DPH při pořízení FVE. Pokud nebyl, nemyslím si, že to potřebujeme z hlediska DPH řešit.

  A jen poznámka na závěr - to bezplatné využívání elektrické energie ze strany PO - jediné co mi na tom vadí je, že se mohou zkreslovat náklady příspěvkových organizací (kolik ve skutečnosti stojí jejich provoz). Zásadní to je v situaci, kdy více vstupují na trh (mají třeba hodně velkou doplňkovou činnost) a takto bych jim umožnil nemít úplné náklady (což se může promítnout do jejich cenotvorby). V takové situaci bych asi i uvažoval, jak jim energii začít prodávat, abych to nákladově narovnal (a vím, že se to někde i takto děje).

• Účet 994, 992

  24. 06. 2026

  Převzala jsem účetnictví a poprvé se setkávám s tím, že obec na podrozvahovém účtu eviduje v Příloze ÚZ částku 1 304 006 Kč - dohledala jsem, že se jedná o věcná břemena, kde je obec povinný - A, vedou xls tabulku kde mají uvedeno VB IV-xxx, č.p. a řízení na KN a částku, kterou obec obdrží- respektive již obdržela -jedná se o 156 smluv. Dále na podrozvahovém účtu 992 evidují částku 2 461 Kč - dohledala jsem, že zde evidují věcná břemena je je obec oprávněná - B.- jedná se o smlouvy za 1 Kč a pouze jednu smlouvu za 2 380 Kč. A teď máme nařízenou mimořádnou inventarizaci k 30.6.26 a já řeším co s tím? Vyřadit? Pokud je obec povinná, tak se měly pozemky jen analyticky oddělit, ale to zde není nevím proč, nebo jestli tímto řešily oddělení pozemků, ale účty 031 mají jen jednu AU tak, aby vstupovaly do Přílohy, ale oddělené např. AU99 nebo ORG nemají.. Mám ponechat nebo opravit jednotlivě AU u účtu 031? Účet 992 mám ponechat - tam zase nevím zda byli bezúplatná nebo opravdu za 1 Kč, to VB ve výši 2 380 Kč je z roku 2011 v majetku jsem na 028 žádná VB neobjevila.

  Věcná břemena - služebnosti se neevidují na podrozvaze, obojí vyřaďte. Nehraje roli, zda je obec oprávněná či povinná. Tam, kde je obec povinná se postupuje podle ČÚS 701, bod 4.2:

  "V rámci syntetických účtů vytváří účetní jednotka analytické účty. Při vytváření analytických účtů bere účetní jednotka v úvahu zejména následující hlediska, pokud tato nejsou již zohledněna přímo syntetickými účty směrné účtové osnovy nebo zajištěna jinými nástroji pro členění syntetických účtů:

  b)        zatížení majetku zástavním právem nebo věcným břemenem, popřípadě převedené nebo poskytnuté zajištění,"

  Někdo zachycuje zatížené pozemky na odlišném analytickém účtu. Např. AÚ 80 ostatní plocha, AÚ 81 ostatní plocha s věcným břemenem. Podle tučně zvýrazněného znění výše lze ale zvolit i jiný nástroj, např. nějaký identifikátor v registru majetku. Výsledkem musí být účetní sestava, kterou obec bude schopna doložit pozemky zatížené VB.

  VB, kdy je obec strana oprávněná a vznikla před rokem 2014 není potřeba evidovat. Kdyby VB vzniklo později, eviduje se aktuálně na účtu 028, 029, případně v ceně související stavby.

• Peněžní dar z Energoregionu (z Nadace ČEZ)

  24. 06. 2026

  Prosím o radu ohledně rozklíčování a účtování peněžního daru z Energoregionu 2020, potažmo z Nadace ČEZ - z Nadace ČEZ pochází peníze, ale darovací smlouva bude mezi Energoregionem a obcí. Informace, které jsme k tomu obdrželi zasílám na mail.
  
  Náleží nám finanční částka 66 tisíc korun. Pořizovat budeme nový traktůrek v ceně cca 260 tisíc, tj. dlouhodobý majetek.
  
  Bude se zde na "peněžní dar" pohlížet jako na transfer s pol. 4229 a s účtováním na 403 a tedy ho zadáme i na kartu majetku? Nebo se bude účtovat jako dar na pol. 2321?
  
  V případě transferu mám pak účtování připraveno:
  
  nákup:
  042 / 321 org
  321 / 231 par. 3639 pol. 6122 org
  
  k datu podpisu darovací smlouvy předpis transferu: 344 / 403 org
  
  k datu obdržení transferu na bankovní účet obce: 231 / 344 org + pol. 4229 + ID partnera: IČO Energoregionu
  
  zařazení majetku: 022 / 042 + zařazení transferu na kartu majetku - jako poskytovatele transferu uvedeme Energoregion?
  

  Při zaúčtování bude potřeba vyjít z darovací smlouvy - z hlediska rozhodování, zda účtovat o transferu s vypořádáním či bez vypořádání. Podle dopisu jim zašlete faktury a pak vystaví smlouvu, tzn. odhaduju, že podpisem darovací smlouvy bude dar vypořádán, respektive to bude koncipováno jako transfer bez vypořádání. Jako poskytovatel bude ve smlouvě asi figurovat Energoregion - odpověď vychází z tohoto předpokladu.

  Jedná se o transfer, podmínky poskytovatele asi nebudou vylučovat investici, pak byste dar měli zachytit na účtu 403, když bude použit na nákup DHM. Položku 4229 byste použili, kdyby byly DSO. V dopise uvádí zkratku s.p.o. (státní příspěvková organizace), na internetu jsem našla zájmové sdružení fyzických osob, tak si s nimi raději prosím ujasněte jejich právní formu a podle toho volte položku, aby i vyšla konsolidace. Na stránkách mají také právní formu s.p.o.:

  https://portal.energoregion.cz/o-nas-a-kontakt/

  Ale asi použili jen špatnou zkratku, protože v ARESu jsou jako zájmové sdružení právnických osob:

  https://ares.gov.cz/ekonomicke-subjekty?ico=47438126

  Tzn. položku pro příjem zvolíte 3121, ID bude jejich IČO: 47438126.

  Účetní postup máte správně - není to úplně klasický soukromoprávní transfer, kde bychom z principu opatrnosti předpis raději neúčtovali. V tomto případě je tento účetní postup možný i s ohledem na to, že k datu podpisu jistý právní nárok vznikne, podklady a splnění podmínek doložíte předem. V okamžiku účtování 344/403 transfer zadáte na kartu majetku - zařadit traktor máte k datu, kdy bude způsobilý k užívání, nečekáte na dar, tzn. pravděpodobně se nejprve zařadí.

• Kamerový a zabezpečovací systém

  24. 06. 2026

  K nově zrekonstruované budově nyní pořizujeme kamerový a zabezpečovací systém. Chci se zeptat, zda mám kamery a zabezpečovací systém zaúčtovat jako součást stavby na účet 021 nebo samostatně na účet 028 resp. 022.
  

  Ohledně zabezpečovacího systému si prosím přečtěte náš výklad v dotazu z 11.3.2026:

  https://www.obecuctuje.cz/dotazy?hledat=elektronick%C3%BD+zabezpe%C4%8Dovac%C3%AD+syst%C3%A9m&jak=fraze

  Pravděpodobně spíše skončíme ve variantě TZ.

  U kamerového systému je to obdobné. Jestli slouží jen k zabezpečení dané budovy, není účelem monitorování i jiných objektů či veřejného prostranství, přikláním se k součásti budovy - nad 40 tis. Kč TZ.

• Přechod na krytí investičního fondu odpisy

  22. 06. 2026

  Jsem nová účetní obce, která je zřizovatelem příspěvkových organizací MŠ a ZŠ.
  Při přezkoumání jejich fondů jsem zjistila, že jako zřizovatel jsme nekryli částkou ve výši odpisů jejich investiční fond 416.
  Účetní školy tak dávala odpisy do nákladů 551/082 a pro nezkreslování hospodářského výsledku zároveň tento náklad vyrovnávala výnosem zaúčtovaným na 403/ 672.
  Investiční příspěvek zřizovatele účtovala 401/403.
  Podle soukromé firmy, která kontrolovala účetnictví škol to bylo v pořádku.
  Když škola měla nějaké investiční náklady na opravu, zaúčtovala ji na 511/ 321 a zároveň 416/401.
  
  Chtěla bych ve školách znovu oživit investiční fond, aby fungoval, jak má a zrušit účtování na 403 (nechat tento účet na případné odepisování dotací).
  Tento rok už mají schválený příspěvek na odpisy, s tím, že bude nařízen odvod odpisů do rozpočtu zřizovatele.
  
  Jak mám v tomto případě nastartovat investiční fond?
  Chtěla bych zrušit účet 403 zůstatek přeúčtovat na 416.
  tzn. logicky 403/416?
  
  S tím, že bych na 416 nechala vést analytiku krytý IF a nekrytý IF, protože to vypadá, že 416 celý krytý určitě nebude.
  
  Mohu to takto udělat? Máte už zkušenosti s přechodem zřizovatele od nepřispívání na odpisy na přispívání na odpisy pro PO?
  
  K tomuto kroku jsem se rozhodla, protože chci mít přehled, kolik je na 416 volných prostředků na pořízení investic, jak je krytý, a navíc příští rok nás čeká slučování škol, tak ať si v tom udělám pořádek už teď.

  Musím říci, že vůbec nevím, co Vám mám k tomu napsat. Za mne je to špatně zaúčtováno. Zkoušel jsem se dívat na výkazy Základní školy a očividne o tvorbě fondu investic účtují samostatně (předpokládám 401/416). Podle mne ta 403 není nějakou složkou fondu investic a tedy dost by mne zajímalo, co se tam v historii nahromadilo.

  K tomu další problém - pokud použijí fond investic na opravy, tak by to mělo být zaúčtováno MD 416/Dal 648 (ne proti 401), to máme v ČUS 704. 

  Investiční příspěvek zřizovatele rozhodně neměl jít na účet 403. Mám spíš dojem, že mnohem pravděpodobnější variantou je, že by se 403 měla převést na 401 než na 416. Ale mám strach, co se tam vše objevuje. Tak mi to přijde spíše na celkovou rekonstrukci těch stavů fondů, 403 a 401. Jestli jim nějaká firma kontrolovala účetnictví a jejich postupy odsouhlasila, tak mne to dost děsí.

  Takže co bych udělal:

  a) první krok by byl zkusit vyhodnotit, kolik má být skutečně na 403 - zůstatek nerozpuštěných investičních transferů podle karet majetku - investiční dotace a dary (nezahrnovat ale investiční příspěvek). Zjistíte, že to buď není nic, nebo je to nějaké konkrétní číslo vážící na karty majetku

  b) rozdíl zjištěného stavu (kolik má být 403) a účetního stavu 403 bych převedl na účet 401 - zápis MD 403/Dal 401

  c) teď co se 416 (a možná 401) - očekávám, že nebude dobře, nejen kvůli nekrytí, ale zejména kvůli účtování v minulosti. Buď vezmeme x let zpátky související pohyby a budeme dělat opravy (nevím, jak dlouho do minulosti), nebo se na to vykašlete, protože pokud by byl nový zákon o účetnictví od roku 2028, tak stejně dojde ke zrušení fondů jako vlastních zdrojů. Možná nějaká kombinace - jít několik let zpět a zkoušet opravit v pohybech na 416 co se dá a zbytek na 416 zatím nechat a čekat jak se vyvine legislativa v této oblasti. Ale jak říkám, problém bude i v té 401 - to čerpání na opravy.

  Vím, že jsem odpověděl dost obecně - toto je spíše na kontrolu jednotlivých pohybů na 416, 401 a 403 a pokusu dát to do pořádku. Případně si můžeme ještě něco upřesnit mailem, jen rovnou avizuji, že zkoušet toto rekonstruovat je hodně pracné a velice záleží na tom, jaké podklady k pohybům na těchto účtech najdete.

• Nezaúčtování daně z příjmů PO

  19. 06. 2026

  Nezaúčtovala jsem daň z příjmu PO za rok 2024 a nyní mi to visí na 389. Za rok 2025 to zaúčtuji v červnu, mohou mi to napadnout?

  Předpoklad daně se účtuje 591 MD/ 384 D v období, kam patří (u vás v roce 2024). Předpokládám, že vy máte místo účtu 384 účet 389. Účet 389 se nepoužívá, měla byste používat účet 384. V dalším účetním období, tedy rok 2025 se mělo zaúčtovat 384 MD/ 682 D k datu podání přiznání. A tento krok vám podle všeho asi chybí.

  Nevím, o jak velkou částku jde. V případě, že by částka byla vyšší než 260 tis. Kč nebo 0,3 % Vašich aktiv netto k 31.12.2025, měla byste místo účtu 682 použít účet 408, abyste nezkreslila HV běžného roku (roku 2026).

  Doúčtujte tedy výnos z daně DPPO podle výše hodnoty buď zápisem 389 MD/ 682 D nebo 408 D. Použití účtu 408 je nutné vždy zdůvodnit v příloze účetní závěrky. 

  Chybu jste si zjistila sama, oprava bude také provedena a zdůvodněna v příloze účetní závěrky. Předpokládám, že rok 2025 už máte zkontrolovaný a chyba nebyla zjištěna. 

  Za rok 2026 předepište daň k 31.12.2026 zápisem 591 MD/ 384 D. Při podání přiznání v roce 2027 zaúčtujte zápis 384 MD/ 682 D a zúčtování přes RS: 231 MD RS 1122/ 231 D RS 6399 5365.

• Nadační příspěvek ČEZ pro PO

  15. 06. 2026

  Naše PO mateřská škola žádá o příspěvek z nadace ČEZ na vybudování hřiště.
  Zřizovatel zvolil variantu, že nadační příspěvek nabyde do svého vlastnictví přímo PO.
  Chápu tedy asi dobře, že obce se to účetně vůbec týkat nebude.
  
  Prosím jen o účtování u PO - poskytujeme jim metodickou pomoc.
  PO přijme příspěvek rovnou 241/672? I když to bude pravděpodobně investice, budou to většinou všechno prvky spojené pevně se zemí.
  
  Pokud celý nadační příspěvek nebude na pořízení stačit, pak zbytek bude hrazen z investičního fondu PO. Nevím, jestli tam bude dost peněz, pokud by nebyl, poskytne zřizovatel PO investiční příspěvek
  Celou akci označí org.
  Je to tak správně?

  Pokud nadace nebude posílat peníze PO přes Vás jako zřizovatele (což byste účtovali jako průtokový transfer přes účet 375), tak se Vás to účetně netýká. PO má dodržet účetní postup transferů stejný, jako platí pro obec, jen navíc řeší účtování o fondu investic. Je potřeba to účetně rozčlenit na investiční a případně neinvestiční část. Prvky umístěné pevně a trvale doporučuju účtovat jako samostatné stavby na účet 021, tzn. v tomto rozsahu by měl být čerpán investiční transfer (účet 403).

  K datu podpisu smlouvy by měla PO zaúčtovat výši příspěvku do podrozvahy 915 (955) MD/ 999 D - toto platí, pokud vede PO účetnictví v plném rozsahu. I u nadací bývá sjednáno vypořádání a byť se z pohledu práva jedná o dary, doporučovali bychom účtování s prvky dotací (byť se jedná o dary) - pořád je to transfer.

  Příjem peněz před vypořádáním (pokud se peníze - respektive část posílá dopředu) by PO v této variantě účtovala 241 MD/ 374 (472 u dlouhodobých) D a zároveň 401 MD/ 416 D a případně by zúčtovala ve stejné výši pohledávku na podrozvaze 999 MD/ 915 (955) D. Pokud by byl majetek zařazen před vypořádáním, účtuje se k datu zařazení dohadná položka 388 MD/ 403 D ve výši příspěvku, zadává se na kartu majetku (u více majetkových položek se rozpočítává poměr dílčích PC na celkové PC) a příspěvek se začíná rozpouštět proti odpisům do výnosů (403/672). Následné vypořádání s nadací - MD 344/Dal 388 a MD 374 (472)/Dal 344 a případný doplatek 241 MD/ 344 D a 401 MD/ 416 D.

  Samozřejmě může nastat např. varianta, kdy se peníze uvolňují až po pořízení majetku a následném vypořádání. Potom pokud by již byla podepsána smlouva s Nadací, tak se zařazením majetku bych účtoval 388 MD/ 403 D a vypořádání by se zaúčtovalo 344 MD/ 388 D, příjem příspěvku 241 MD/ 344 D a 401 MD / 416 D.

  Dofinancování investičního projektu pak probíhá, jak uvádíte, zvýšením investičního příspěvku - 401 MD/ 349 D u obce, 348 MD/ 401 D u PO a následně inkaso u PO 241 MD/ 348 D a 401 MD/ 416 D a jen si nastavit, jestli budete nebo nebudete požadovat vyúčtování, podle toho, zda se bude při poskytnutí vědět konečná výše. 

• DPH

  12. 06. 2026

  Mám dotaz ohledně DPH u vystavených faktur společnosti NEVAJGLUJ a.s.. Jsme plátci DPH a dosud jsme vystavovali faktury s 21% DPH. Nyní nám od nich přišla výzva ve které se mimo jiné uvádí:
  "Upozorňujeme, že oproti předchozím letům k fakturované částce nelze připočítat DPH. Částka tedy bude bez DPH."
  " V souvislosti se zahájením činnosti nového kolektivního systému dle zákona o jednorázových plastech byla letos otevřena otázka uplatnění DPH obcemi k úhradám dle uvedeného zákona. Při založení společnosti NEVAJGLUJ a.s. byly smlouvy s obcemi předloženy příslušným úřadům finanční správy a následně byly používány pro realizaci úhrad nákladů obcím. Nyní je tato záležitost ze strany Ministerstva financí vykládána odlišně, dle jeho sdělení úhrady pro obce nepodléhají DPH. Budeme s Ministerstvem financí celou záležitost ještě řešit."
  Jak zdůvodním případné kontrole, že letos budeme vystavovat fakturu bez DPH? Nenašla jsem žádnou metodickou informaci GFŘ, informaci Finanční správy ani veřejně dostupný výklad Ministerstva financí.

  Vím, že je toto problém, podle mne oficiální materiál GFŘ/MF v současnosti nenajdeme (respektive já o něm nevím).

  Nicméně když bych to rozhodoval, tak se také kloním k tomu, že to není předmětem daně. Vy totiž neposkytujete žádnou konkretizovanou službu, od které by se měla odvíjet výše odměny. Pokud nebudete dělat nic, tak na odměnu budete mít stejně nárok, jako v případě, pokud se budete snažit pořád uklízet dané nedopalky. Podle mne tam chybí vazba poskytnutého plnění a úplaty, takže já bych tady i souhlasil, že spíše to není předmětem DPH.

• Uzavřená dohoda na sdílenou energie

  12. 06. 2026

  Máme uzavřenou dohodu s Enerkomem na sdílenou energie a oni nejsou plátci DPH, ale my ano.
  Je to na základě fotovoltaiky, kterou máme.
  Jako obec jsme plátci na základě smíšeného obchodu, které provozujeme.
  Takže DPH můžeme uplatnit pouze - služby občanům, voda, prodej dříví, EKOKOM a cokoliv jiného co souvisí s obchodem.
  Mohla byste mi poradit jak má být vystavena faktura - s DPH nebo bez.

  Pokud správně chápu, budete jim nějakým způsobem fakturovat dodanou elektrickou energii. Pokud je tomu tak, je to pro Vás klasické dodání zboží, fakturujete jako zdanitelné plnění. Pokud by náhodou byli registrovaní obchodníci s elektrickou energií, bylo by to vystaveno v režimu PDP (pokud by byli plátci DPH - respektive se plátci daně stali). Pokud by nebyli registrovaní obchodníci nebo pokud by zůstali neplátci, potom fakturace v sazbě 21 %.

   

• Rozpočtově zajištěný výdaj

  02. 06. 2026

  V létě bude město vyhlašovat veřejnou zakázku na rekonstrukci školní kuchyně. V září by se měla podepsat smlouva se zhotovitelem s tím, že realizace začne až v únoru dalšího roku. Jaký je správný postup, aby byl výdaj rozpočtově zajištěný? Do rozpočtu roku 2026 výdaje dávat nebudeme, tak jak můžeme podepsat smlouvu se zhotovitelem, když ještě nemáme schválený rozpočet na další rok? Jak se tyto situace řeší? Máme dát výdaj do rozpočtového výhledu a nechat ho schválit zastupitelstvem? Rozpočtový výhled není dle mého uvážení úplně závazný. Prosím o sdělení postupu, jak má být postupováno. Částka na realizaci je poměrně vysoká a já nemohu takto s předstihem říci, že město na akci bude mít finanční prostředky, popřípadě budeme krýt výdaj úvěrem, ale ten nemáme nasmlouvaný a nemůžeme ho dát do rozpočtu, pokud není smluvně zajištěný.

  Situace byla metodicky řešena na výjezdních školeních MF, cituji z prezentace MF:

  "Je možné vyhlásit veřejnou zakázku, resp. je možné uzavřít smlouvu s
  dodavatelem, aniž by měl územní samosprávný celek v rozpočtu zajištěné
  veškeré finanční prostředky? - ANO
  • Zákon o finanční kontrole upravuje povinnost provádět předběžnou
  řídící kontrolu u všech plánovaných a připravovaných finančních operací.
  Proto podléhá jak vyhlášení veřejné zakázky, tak i smlouva s vybraným
  dodavatelem. Rozpočet je finanční plán na rozpočtový rok – nikoliv na
  více let (nezahrnovat víceleté akce s výjimkou rezervy)
  • Role příkazce operace – ověření nezbytnosti, účelnosti, souladu s PP…
  • Role správce rozpočtu – ověření souladu se schválenými veřejnými výdaji,
  programy, projekty, uzavřenými smlouvami nebo jinými rozhodnutími o
  nakládání s veřejnými prostředky – může stanovit omezující podmínky
  (např. zajištění peněžních prostředků)
  • ZRPÚR – RO nejpozději před provedením úhrady"

  Když si to shrneme - můžete smlouvu o dílo podepsat, i když to nebudete mít letos v rozpočtu. Do letošního rozpočtu to zahrnout nelze, jelikož výdaj letos nevznikne. Určitě ale uvažujete správně v tom, že je potřeba, aby proběhly všechny ostatní nezbytné procesy a pokud nemáte dostatek volných prostředků, je nutné podmínit realizaci ve smlouvě o dílo např. přijetím úvěru apod. Pokud se rozhodnete danou akci začít realizovat výběrovým řízením, je podstatné určit, z jakých prostředků to bude financováno, to je daleko zásadnější než formální rozpočtování - jak píše MF, v RO se to má projevit před úhradou, to je základní podmínka. SVR je z tohoto hlediska momentálně dostačující a řešte to spíše po praktické stránce - jak zajistíte prostředky a nezavazovat se dodavateli k úhradě něčeho, co nejste schopni uhradit. 

• Převod z rezervního fondu ZŠ

  02. 06. 2026

  Obec požádala ZŠ o převod 400tis z rezervního fondu, bylo schváleno na ZO. Peníze budou použity na rekonstrukci dětského hřiště. Dle informace ředitelky ZŠ jsou to peníze, které nevyčerpaly z finančních příspěvků obce a byly zahrnuty do rezervního fondu školy. Můžete mi prosím poradit se zaúčtováním a rozpočtovou skladbou?

  Z Vašeho popisu bohužel ne úplně rozumím, co přesně se stalo. Zkusím odhadnout, jak to mohlo být, nicméně je potřeba si to nějak odsouhlasit - zda to tak skutečně je.

  Příspěvková organizace má RF vytvořený z minulých let (hospodářských výsledků), podle Rozvahy cca 700 tis. Kč, na účtu 413.

  Obec nařídila odvod prostředků do svého rozpočtu, protože obec bude stavět hřiště - je to tak?

  Pokud by výše uvedené platilo, tak je tady jeden problém. Zákon č. 250/2000 Sb. nepočítá s tím, že by mohlo dojít k přímému odvodu z rezervního fondu příspěvkové organizace. Aby se ty peníze dostaly k Vám legální cestou, muselo by dojít k tomu, že by obec souhlasila s posílením fondu investic z rezervního fondu (tedy MD 413/Dal 416 u PO) a dále by nařidila odvod z fondu investic.

  O něm by se účtovalo u PO následovně (respektive berte to jako naše doporučení):

  MD 401/Dal 349 - předpis a dále MD 349/Dal 241 a MD 416/Dal 401

  U obce pak:

  MD 348/Dal 401 předpis a inkaso MD 231/Dal 348 par. by byl klasicky škola, položka 2122 

  Pokud je to ještě věcně nějak jinak než je to, co jsem popsal v předpokladu, napiště prosím na e-mail zdenek@obecuctuje.cz

• Restaurace DPH

  28. 05. 2026

  V obci skončil nájemce restaurace a bylo vypsáno výběrové řízení na nového nájemce. Přihlásil se pouze jeden zájemce, který podal nabídkovou cenu nájmu 3 000,00 Kč bez DPH. Původní nájemce platil 15 000,00 Kč bez DPH. Může toto snížení mít vliv na odpočet DPH?
  A ještě bych se chtěla zeptat na příspěvky obce seniorům. Obec rozhodla na zastupitelstvu, že bude přispívat důchodcům 30,00 Kč na 1 oběd. Máme seznam strávníků a ti se každý měsíc v restauraci podepíší na tabulku k tomu, kolik odebrali obědů. Nájemce vše spočítá počet obědů X 30,00 Kč a následně na to vystaví fakturu s 12 % DPH. Přijde mi to podivné. Nemělo by to být s nulovou DPH anebo si to můžeme odečíst?

  Nejprve k tomu druhému případu, ten je jasnější a jednoznačnější. Provozovatel restaurace postupuje správně. V tomto případě se jedná o platbu mající jednoznačně charakter dotace k ceně, tedy je to z pohledu DPH úplata, která sleduje daňový osud té platby za stravování. Tzn.12 % je v pořádku a protože se jedná o zdaňované plnění, tak musí vystavit daňový doklad. Vy nárok na odpočet DPH nemáte, neboť toto plnění nepoužíváte pro Vaše zdaňované plnění (jen jste se rozhodli přispět seniorům).

  Ta první záležitost - ohledně výše nájmu. Tady se bavíme o tom, zda ve výsledku není cena již natolik symbolická, že ve skutečnosti představuje pouze "poplatek" nemající faktickou vazbu k danému plnění. Pokud by tomu tak bylo, tak daná platba není úplatou, tedy logicky ani předmětem DPH (a samozřejmě by to vyvolalo i to, že nejsou nároky na odpočet DPH). Rovnou říkám, že hranice v této oblasti jsou hodně nejednoznačné, GFŘ nám v této oblasti nedává nějaký návod postupu. Něco najdeme v judikatuře ESD (viz Manuál k DPH č. 2), nicméně to také nejsou jednoznačné odpovědi. V rychlosti jsem se díval na nějaké fotky, co je to zhruba za objekt - z mého pohledu bych toto stále za úplatu považoval a tedy nájem zdaňoval. Argumentoval bych i tím, že to bylo na základě výběrového řízení a lepší nájem se prostě získat nepodařilo. Ale samozřejmě platí, že čím nižší to nájemné bude, tak tím je to potenciálně diskutabilnější. Pokud by to bylo třeba 1 Kč za měsíc, tak je asi jasné, že je to neobhajitelné.   

• Cestovní výlohy vyplácené v paušální výši

  26. 05. 2026

  Provádíme kontrolní činnost na příspěvkové organizaci. V rámci kontroly výplaty cestovních náhrad u projektu Erasmus jsme zjistili, že škola v souladu s pravidly poskytovatele dotace (Dům zahraničních služeb) vyplácí zaměstnancům na realizaci vzdělávacích pobytů tzv. paušální příspěvek na mobilitu (ten má pokrýt náklady na dopravu, ubytování, stravné), výše se liší většinou podle místa realizace mobility. Zaměstnanec není povinen zpětně prokazovat, kolik ho mobilita stála, zda např. doprava nevyšla levněji. Pravidla Erasmu to umožňují, jde o princip jednotkových/paušálních nákladů („unit costs“), kdy:
  • poskytovatel dotace nevyžaduje dokazování skutečných výdajů do výše paušálu,
  • rozhodující je splnění mobility a podmínek projektu,
  • nikoliv přesná cena hotelu či letenky.
  Náš dotaz je ale, zda to, že zaměstnanec možná ušetří a bude mít příjem z proplaceného paušálu vyšší než skutečné výdaje, zda to nezakládá na nějaký peněžní bonus, který by měl být v rámci výplaty mzdy dodaněn.
  Spíše se ale přikláníme k variantě, že tento paušál Erasmus nelze chápat jako nějaký „osobní benefit“ zaměstnance. Je to mechanismus financování mobility.
  Škole jsme pouze doporučili, aby si
  - sepsala interní směrnici k Erasmus mobilitám,
  - jasně popsala, že jde o paušalizované cestovní náhrady / projektové prostředky

  Za mne toto představuje velký problém. Z pohledu zaměstnance - abych to neklasifikoval jako příjem podle § 6 (neosvobozený), musím prokázat, že se jedná o cestovní náhradu. Zákoník práce umožňuje paušalizaci cestovních náhrad, nicméně jasným požadavkem je, že musí být doložen propočet, jak byl paušál stanoven a musí se vycházet z nějakých jasných předpokladů. To, že budu argumentovat tím, že to jsou stejné peníze, jako byly přiděleny v dotaci, podle mne není relevantní, na to se Zákoník práce, ani Zákon o dani z příjmů neptá.

  Pokud toto neprokáží jako paušalizovanou cestovní náhradu, dojdu k tomu, že je to součástí základu daně.

  K této problematice viz například následující odkaz (chtěl jsem vzít něco aktuálnějšího) - samozřejmě to není přímo pro Váš případ, ale jen chci ukázat, že se jak finanční správa tak i soud může domáhat doložení reálného propočtu, jak se k paušálu došlo a tento propočet by se měl odvíjet od cestovních náhrad podle českých předpisů:

  https://www.danovykonzultant.cz/reserse/6-afs-11-2026-72