Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Hledanému výrazu RES odpovídá celkem 1948 dotazů:
Dobrý den, prosím o radu.
Jsme PO zřízená městem. V účetnictví evidujeme nezaplacenou pohledávku. S dlužníkem vedeme soudní spor. Rozsudkem soudu byla dlužníkovi nařízena povinnost platit dlužnou částku ve splátkách. Dlužná částka (jistina) činní 202 746 Kč + úroky z prodlení činí 41 593,39 Kč. Tedy celková částka k zaplacení je 244 339,39 Kč. Dlužník se zavázal, že bude dluh hradit ve splátkách - měsíčně 20 361 Kč. První splátku již zaplatil. Prosím o radu s účtováním. Mám si rozdělit částku 20 361 Kč na jistinu a úroky?
Tedy: 241/377 (16 895 Kč)
241/641 (3 466 Kč)
Nebo celou splátku odúčtovávat z 377 a úroky pak zaúčtovat jednou částkou?
A s tím je spojeno i odúčtování opravné položky - tedy zápis 199/556, nevím z jaké částky mám vycházet.
Moc děkuji.
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Příspěvková organizace uzavřela kupní smlouvu na nákup osobních vozidel a dále uzavřela na úhradu těchto vozidel smlouvu o leasingu, vše bez předchozího souhlasu zřizovatele, zřizovatel se toto dozvěděl až po uzavření smluv. Jak v této situaci postupovat?
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Zastupitelstvo by chtělo upravit benefity ke směrnici o SF. Je možné aby byla platnost od 1.7? Nebo se musí jet podle starých pravidel, kde jsou částky jiné.
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Na účtu 378 evidujeme několik typů závazků, se kterými nevíme, jak máme naložit. Některé evidujeme již více let. Jedná se např. o 1) mylné platby, které došly na úřad např. složenkou, ze které nebyl dohledán adresát ani účel platby, a proto není možné peníze někam přiřadit ani vrátit. 2) nevyzvednuté mzdy za volby, několikrát byli dotyční vyzváni, aby si přišli pro peníze, ale nepřišli. 3) v haléřových hodnotách závazky vůči zemřelým opatrovancům, např. 0,15 Kč, 0,25 Kč apod. 4) Přeplatek na dani z příjmu vůči zemřelým, který nebyl přihlášen do dědického řízení, protože pozůstalí nechtěli dědické řízení kvůli nízké hodnotě otevírat 5) zadržené exekuce, na které nikdy nepřišlo nabytí právní moci… Jsou to případy i 15 let staré. Prosíme o radu, jak s jednotlivými případy naložit a podle jakého právního předpisu. Chtěli bychom se jich zbavit nejlépe proúčtováním do příjmů, ale asi to nebude tak jednoduché, a hlavně v souladu se zákonem. Děkuji.
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Příspěvková organizace (škola) navrhla rozdělení kladného hospodářského výsledku cca 700tis následovně: 300tis do rezervního fondu, 400tis do fondu odměn. Argumentuje použitím na plat jedné uklízečky o kterou nechce přijít plus odměny. Podle nás (zřizovatele) však lze do fondu odměn dát pouze 20% (tedy maximálně 140.000) dle nového znění §32 odst. 1. Je tento limit 20% nepřekročitelný nebo může zřizovatel o konkrétní výši přídělu do fondu odměn v rámci samostatné působnosti rozhodnout jakkoliv? Nebo by tím porušil zákon?
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Můžete mi prosím nastínit rozdíly ve výrobě tepla a rozvodu tepla prostřednictvím ÚSC (odbor nebo organizační složka) a nebo prostřednictvím s.r.o.
Město má fungující s.r.o. od roku 2006 právě na tyto činnosti - výroba tepla, rozvod tepla. S.r.o. má v základním kapitálu vloženy dvě kotelny.
Vznikají určité pochybnosti o tom, že by bylo možná lepší či ekonomicky výhodnější provozovat kotelny městem, vyrábět teplo, dodávat ho do obecních bytů, popřípadě do SVJ, družstev apod.
Nevím, zda tyto činnosti považovat za hlavní činnosti či hospodářské ??
Úkol od vedení města zní: sepsat ekonomické rozdíly mezi provozováním výroby a rozvodu tepla, které zajištuje nyní s.r.o dle zakladatelské listiny a tím, kdyby stejnou činnost zajišťovalo město - ekonomické souvislosti jako daně, odpisy, investice, zisk, konkrétní rozdíly u všech položek, apod.
Domnívám se, že to nejsme schopni zpracovat, neboť nám chybí znalosti o účtování a daňové problematice s.r.o. a připadá nám to spíše jako úkol pro daňového poradce.
Tak jsem vás chtěla požádat jako odborníky alespoň o nastínění zásadních rozdílů, což by nám velmi pomohlo.
Děkujeme předem za odpověď.
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dobrý den, měla bych dotaz ohledně DPH.
Firma bude stavět v obci vodovodní a kanalizační přípojky ke stavbám(část rodinné domy, část stavby k rekreaci). Firma bude fakturovat obci a obec přefakturovávat občanům. Vše si myslím, že bude v režimu přenesené daň. povinnosti. A teď dotaz, může obec vůči občanům použít sazbu 12% nebo 21% podle druhu stavby? A může ikdyž nestaví, ale pouze přeúčtuje stavební
práce? Řešíme sazbu kvůli přijetí zálohy od občanů na tyto přípojky. Děkuji
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Naše město uzavřelo realizační smlouvu o dílo na provedení stavebních prací při sanaci ekologických škod. Účastníky smlouvy na straně jedné je město a Ministerstvo financí, společně označovaní jako "objednatel" a na straně druhé společnost s r.o. jako zhotovitel. Dokončením stavebních prací bude realizováno dílo, jehož vlastníkem bude město. Cena za provedení díla je Kč 26 mil. Ministerstvo financí uhradí z této částky Kč 21 mil. přímo zhotoviteli díla, který bude vystavovat faktury přímo Ministerstvu financí. Zbývající 4 mil. Kč uhradí město. Předpokládám správně, že pořizovací cena díla k zařazení do majetku bude Kč 26 mil. a jako dotace od MF Kč 21 mil. ? A prosím o zaúčtování tohoto případu. Děkuji moc.
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Chtěla bych poprosit o radu ohledně počítání obratu – směna a prodej pozemků:
1) V loňském roce obec vykoupila od občana pozemek za účelem vybudování komunikace, ale stalo se, že ve smlouvě se uvedlo špatné číslo dílu parcely a odkoupil se vedlejší pozemek, který se letos s tím samým občanem směnil za ten správný. Obec doplácela cca 15 000,- Kč.
Chtěla jsem se zeptat, jestli výnos ze směny se počítá do obratu.
2) Občan má postavenou garáž, která zasahuje na obecní pozemek (je to historická záležitost) a nyní obec tento pozemek danému občanovi odprodá. Počítá se to do obratu?
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Má zaměstnanec nárok na stravenkový paušál za přesčas v sobotu (8 hod.). Vím, že se nezabýváte oblastí mezd, ale nepodařilo se mi na internetu nic k tomu najít, resp. si nejsem jista, zda mohu odpovědi na 100% věřit...možná by poradily kolegyně účetní, které na těchto stránkách hledají pomoc...
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Obec nakoupí pytle na odvoz plastu a tyto pytle bude občanům rozdávat zdarma. Jak správně zaúčtovat tento případ prosím? A jak by to bylo kdybychom případně omezili počet pytlů / občan / rok a kdo by chtěl víc, tak by si musel pytle koupit?
Předpis fa za pytle - 112 MD/321 D, zaplacení fa - 321 MD/231 3722 5139 D.
Při rozdávání zdarma pouze vyřazení z materiálu 501MD/112D v ceně počtu pytlů/občan/rok.
Případně při prodeji občanům příjem od občana 231 pol. 1337MD/609D a zároveň vyřazení z materiálu 501/112D.
Děkuji moc za radu.
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Obec chce začít poskytovat zaměstnancům a uvolněnému starostovi stravenky od července 2024 bez příspěvku zaměstnance. V jaké maximální výši stravenka může být, je to těch 116,- Kč? Mohla bych poprosit o návod, jak v naší obci se stravenkami vůbec začít, jak o nich účtovat.... Vzor směrnice? V době čerpání dovolené se stravenky neposkytují?
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o zodpovězení následujícího dotazu: město má záměr zakoupit vybavení restaurace (nábytek - regály, police, varný blok apod.) od nájemce (plátce DPH) nebytového prostoru, který je ve vlastnictví města, pro účely dalšího pronájmu prostoru vč. tohoto vybavení a vč. zastřešené terasy s pergolou. Současně s tím má záměr odkoupit tuto zastřešenou terasu s pergolou s posuvným zasklením ve vlastnictví nájemce (pergola stojí na pozemku města) a je zkolaudovaná před více jak 5 lety jako stavba dočasná po dobu trvání nájemní smlouvy, není zapsána v KN, město bude muset požádat o změnu stavby z dočasné na stavbu trvalou. Bude koupě zastřešené terasy s pergolou podléhat DPH (máme to brát jako věc nemovitou nebo movitou? Při věci nemovité by bylo osvobozeno, ale plátci se mohou dohodnout, že DPH uplatní). Ještě bychom se chtěli zeptat, když bubou tyto věci dále pronajímány, je nutné do kupní smlouvy psát, že se vykupuje za účelem ekonomické činnosti? Při uzavření nájemní smlouvy můžeme nájemné stanovit + DPH, pokud bude nájemce plátce DPH, v případě, že by plátce DPH nebyl, nájemné za pronájem nemovitého majetku bude osvobozený a za pronájem movitého majetku bude s DPH.
Pokud budeme pronajímat pro ekonomickou činnost s DPH, můžeme si z koupě uplatnit odpočet DPH? Když by se nájemce stal plátcem DPH až v průběhu roku (nejdříve bychom tedy pronajímali nemovitost jako osvobozenou od DPH a teprve až by se stal plátce, pronajímali bychom s DPH) zda lze uplatnit odpočet DPH i tak?
Děkujeme za odpověď.
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Protože jsme zapojili podnikatele do systému odpadového hospodářství, platí městu za likvidaci komunálního odpadu (KO), ale i plastů, papíru apod., úplatu. U separovaného odpadu máme samozřejmě i zdaňovanou odměnu EKO-KOM. Protože jsme na začátku (tj. od roku 2022) vůbec nebyli schopni odhadnout všechny údaje a částky pro stanovení poměru (např. podnikatelské tržby, celkové příjmy/náklady apod.) a v tomto poměru si uplatňovat DPH u jednotlivých měsíčních faktur, a jevilo se nám jako velmi problematické - pokud by se po skončení roku skutečný poměr lišil o více/méně 10 %, musel by se odpočet korigovat, rozhodli jsme se jít cestou až následného odpočtu do 3 let (dle § 73 odst. 3).
Pro stanovení poměru využijeme tržby podnikatelů za KO/ k celkovým tržbám na KO a u separovaného odpadu do čitatele zahrneme i tržby od EKO-KOMU na danou složku separovaného odpadu. I když jsme se seznámili s vaším dokumentem „Úvahy k odpočtům DPH ve vazbě na podřízení systému fakturace na EKO-KOM (aktualizace 1/2024)“, kde spíše doporučujete tržby vztáhnout k celkovým nákladům, zůstaneme konzervativně asi jen u podílu výnosů. Problematika je ale hezky zpracovaná a podaná.
Naše otázka souvisí se samotnou technikou odpočtu. Když si vypočteme zpětně částku odpočtu za celý rok u dané složky odpadu, musíme ji uplatňovat dodatečně u všech 12-ti faktur za každý měsíc? Tj. u každé faktury si mohu uplatnit DPH nejvýše do daného poměru na faktuře nebo je možné třeba jen u 3 faktur uplatnit celé fakturované DPH a u čtvrté jen dopočítat do vyčíslené částky odpočtu? Když to budeme dělat zpětně za rok, budu schopen vždy doložit, že jsme si celkem neuplatnili víc, než na kolik jsme měli nárok? Je to docela zásadní pro pracnost – bude rozdíl uvádět do přiznání 20 faktur nebo třeba 130 faktur (na každou složku odpadu máme samostatnou měsíční fakturu).
Související otázka je, jestli když nejde o opravu odpočtu, ale o prvotní odpočet u daného plnění, jak je třeba odpočet uplatnit:
a) předpokládáme, že vše např. za rok 2022 uvedeme v běžném daňovém přiznání + KH za OBD 6/2024 a vše za rok 2023 uvedeme v běžném daňovém přiznání + KH za OBD 7/2024, nebo
b) musíme udělat dodatečné daňové přiznání za každé období, ve kterém jsme drželi daný doklad (nebo DÚZP dokladu?) + následné kontrolní hlášení daného období (to by byl masakr)?
Přečetli jsme si § 72 a násl. ale odpověď na tyto otázky jsme nenašli (možná jsme ale špatně hledali).
Předem děkujeme
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Naší PO (kterou také účtujeme) zkrátil KÚ příspěvky na mzdy. Aby byla zachována kvalita výuky ZO schválilo navýšení rozpočtu.
Jak tyto finance dobře zaúčtovat, na co je možné je použít, je třeba zřídit rezervní fond? Do jakého oddílu se dostanou v P1 04.
Děkuji za radu
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková