Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Hledanému výrazu RES odpovídá celkem 1967 dotazů:
Zaměstnanec našeho úřadu v rámci pracovní schůzky s dodavatelem v restauraci uhradil společný účet svou platební kartou a nyní žádá zaměstnavatele o proplacení tohoto výdaje.
Jako podklad na proplacení předložil jednak účtenku vystavenou restaurací na částku 644,- Kč s náležitostmi daňového dokladu a dále „účtenku“ z platebního terminálu restaurace na 680,- Kč, přičemž rozdíl 36,- Kč na těchto dvou dokladech představuje spropitné.
Nyní uvažuji, zda může zaměstnavatel proplatit zaměstnanci celou částku, včetně spropitného, nebo zda jen částku bez jeho zahrnutí.
Vedle tohoto, jak byste se dívala na podobnou situaci, kdy by zaměstnanec žádající o proplacení pohoštění měl k dispozici jen „účtenku“ z platebního terminálu? Byl by takový doklad dostatečně způsobilý na proplacení?
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Může být k jednomu druhu operace více příkazců operace? Resp. je spojka "nebo" v § 26, odst. 1, písm. a) ve smyslu slučovacím nebo vylučovacím:
Uvnitř orgánu veřejné správy zajišťují předběžnou kontrolu plánovaných a připravovaných operací
a) vedoucí tohoto orgánu "nebo" vedoucí zaměstnanci jím pověření k nakládání s veřejnými prostředky orgánu veřejné správy jako příkazci operací.
Prakticky: starosta obce pověří zaměstnance příkazcem operace v oblasti objednávek IT služeb. Mohou objednávky IT služeb libovolně podepisovat starosta i pověřený zaměstnanec jakožto příkazci operace (nemyslím tím zástup v době nepřítomnosti za pověřeného zaměstnance), nebo vždy pouze pověřený zaměstnanec?
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
1. V roce 2012 byla zřízena karta CCS a zaplaceno 15000,- 501//231/6171/5156 nyní byly karty zrušeny a 15000,- vráceno. Mám účtovat stejně s minusem?
2. Položka 5499 může být použita i k úhradě faktury za obědy zaměstnanců nebo jen pokud je příspěvek na stravování součástí vyplacené mzdy?
3. Volby je nutné rozpočtovat už v návrhu rozpočtu v příjmech i výdajích? A ještě prosím o kontrolu UZ k letošním volbám
6117 EP UZ 98348
6115 ZK UZ 98135
4. Náhradu za účast našich hasičů u dopravní nehody účtuju 315/649 231/5512/2324//315 je to tak ok?
Děkuji
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dobrý den, obracíme se na Vás s dotazem, týkající se věcného břemene, kde město bude vystupovat jako strana oprávněná. Město vybudovalo cyklostezku, stavba byla zkolaudována v roce 2024 a v lednu 2024 zařazena do majetku. Odbor investic se teď na nás obrátil, že musí ještě pro ŘSD zařídit věcné břemeno, protože část vede po jejich pozemcích. ŘSD si dalo podmínku, že zřízení věcného břemene musíme zařídit my jako město, to až po kolaudaci a doložení dalších dokladů. Město bude tedy hradit geometrický plán, znalecký posudek, poplatek za vklad do KN. Víme, že pokud se věcné břemeno zřídí během stavby je součástí pořizovací ceny, pokud by bylo zřízeno po zařazení do majetku účtuje se na účet 028 nebo 029, podle toho jaké je ocenění. Jelikož k těmto situacím bude docházet i do budoucna, protože státní instituce požadují vše řešit až po kolaudaci, hledáme cestu jak to pokud možno zařadit do majetku, tj. do pořizovací ceny po kolaudaci stavby. Víme, že je možný i přes účet 389 udělat dohad. Myslíme si, že by bylo vhodné zařadit a poznačit na kartu majetku, že tak je to podchyceno a z karty majetku je zřejmé, že je tam věcné břemeno. Pokud to budeme vést dále, bude to další majetek. Jak tedy odhadnout cenu břemene, na základě jakého kvalifikovaného odhadu, kdybychom nechtěli dělat znalecký posudek, udělat např. geometrický plán a investiční odbor by spočítal kolik by výdaje mohly činit a již by se dále nedělal znalecký posudek? Byla by to prosím schůdná cesta, aby v budoucnu nám to někdo nerozporoval ? V případě, který popisujeme na začátku posudek a vše uděláme a pak navrhujeme o to navýšit pořizovací cenu, neboť to bylo zařazeno v lednu 2024. Jak postupovat v případě, že stavbu zařadím např. v prosinci 2024 a věcné břemeno budeme řešit až v roce 2025 ?
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Obec prodává stavební parcely. Do daňového přiznání daně z příjmů za obec 2023 SU 647 výnosy z prodeje pozemků zdaním. SU 664 výnosy z přecenění na reálnou hodnotu se také daní nebo nepodléhají dani?
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Než jsme se stali plátci DPH neměla jsem s účtováním této daně žádné zkušenosti a ani praxi. Než jsme se stali, něco jsem si načetla, objela jsem kolegyně z okolních obcí a dala si dvouhodinovou schůzku s daňovým poradcem. Ten se mě zeptal na příklady, kterou jsou pro naši obec typické, něco načmáral na papír, který mi předal se slovy: takhle budete postupovat. Mluvil na mě jako na zkušenou daňovou účetní. Až praxe mi pomohla něco pochopit. Ale stále nechápu vše a s něčím si nejsem stále jistá. Přihlásila jsem se i na online kurz. Ten však odpadl pro nedostatek zájemců. Další mám až v polovině června.
Potřebovala bych se ujistit a popřípadě poradit v jednom případě.
Máme budovu bývalé školy, kterou jsme zrekonstuovali a nyní tam provozujeme toto:
1. Kanceláře místní akční skupiny (nezisková org.), která má dlouhodobý pronájem (ř. 50) a platí paušálně danou částku na služby (ř. 01).
2. Dále tu máme učebnu - obec, kterou nepronajímáme a která slouží pro potřeby obce.
3. Dále tu má za 1,-- Kč ročně pronájem (ř. 50) nezisková organizace na volnočasové aktivity. Kroužky vaření, keramiky, výuka jazyků, korálkování, jógu, cvičení atd.
4. Obec tu provozuje posilovnu. Vstupné dávám jako osvobození v oblasti sportu (ř. 50).
5. Nakonec je tu malá prodejna s dlouhodobým minimálním nájem (ř. 50). Nájemkyně platí měsíčně zálohy, které pak nedaňově vyúčtovávám jako přeúčtování (§ 36 ost. 13). Jedná se o elektřinu, plyn, vodu. Má své samostatné odečtové hodiny. Vždycky ji vypracuji přehled kolik zaplatila a kolik má buď přeplatek a nedoplatek a proúčtuji vnitřním účetním dokladem. Jenže minulý rok jsem se před koncem dozvěděla, že už je nějaký čas také plátce DPH. Neřekla nám nic. Já ji nemohu vystavit daňové doklady. A kdybych v budoucnosti chtěla, jak mám postupovat. Vím, že se musí stanovit nějaký koeficient. Bohužel nevím jak, vzhledem k tolika různým variantám provozování v budově. A které náklady bych si případně pak mohla poměrově nárokovat. Omlouvám se za trošku triviální dotaz. Můžete mi poradit? Děkuji.
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Hezký den. Jsme plátci DPH. Stali jsme se díky kanalizaci a ČOV v majetku obce a zavedení stočného. Máme cca 300 objektů . Dva druhy poplatku.
1. na paušál - kdy se platí podle počtu trvale hlášených osob x zákonem
daná spotřeba x 20,-- Kč + DPH. Splatný v kalendářním roce do 31.05. a
30.11.
2. na spotřebu - kdy nám občan předloží vyúčtování vodného od SČVK, a.s.
a my mu vypočteme spotřebu x 20,-- Kč + DPH. Předložit doklad musí
do 31.03. Pokud se tak nestane, tak si spotřebu vyžádáme za poplatek a
ten mu účtujeme. Z tohoto poplatku odvádím 21% DPH.
Někdy se stane, že poplatníci "přeběhnou" z jednoho způsobu do druhého a to pak někteří platí v jednom roce dvakrát a jiní zase vůbec. Je to docela složité na evidenci.
Nyní chtějí tři poplatníci, což je pochopitelné, hradit měsíční zálohy.
Jejich zálohy bych zaúčtovala takto:
324 XXXX D
324 YYYY MD základ daně ZJ 202 (12%)
343 0025 MD daň (DPH) ZJ 202
Toto se mi objeví v daňovém přiznání i v kontrolním hlášení a daň odvedu.
Jak budu prosím postupovat při vyúčtování. V případě přeplatku i nedoplatku. Docela jsem se do toho v úvahách zamotala. Děkuji.
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dobrý den,
prosím mám problém s firmou EKO KOM, která posílá podklady pro vystavení
faktury pozdě. Konkrétně do textu si přejí napsat období 1.10.2023 - 31.12.2023 a podklad k vystavení zašlou až 7.2.2024. Požadují zadat DÚZP 6.2.2024, přestože plnění služby v textu faktury a dle skutečnosti je 31.12.2023. DPH by podle období plnění služby mělo být tedy v 15%, ale dle jejich požadavku DÚZP je DPH21% . Dle mého názoru je toto v rozporu se skutečností. Bohužel podklady k vystavení z nich dříve nemůžeme dostat a to že do 15ti dnů má být vystaven daňový doklad tedy vlastně nerespektují. Nevím jak postupovat v tomto případě. Děkuji předem odpověď.
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dobrý den,
Prosíme o radu k uplatnění DPH.
V tomto roce plánuje Město koupit 2 patra domu poblíž náměstí, kde chceme vybudovat společenský sál (sál bude vyčleněn jak samostatná jednotka budovy). Dům je starý, tak předpokládám, že tady žádné DPH nebude u samotného nákupu společenského sálu? Lze si ale nějakým způsobem uplatnit DPH na vstupu u faktur za rekonstrukci a vybavení obou podlaží? Dle smlouvy budeme budovat samostatný vchod ke společenskému sálu, ze 100 % opravovat střechu, z 50% fasádu…
Mám myšlenku, že bychom stejně jako u zimního stadionu, kde jsme si uplatnili daň díky smlouvě, kterou máme uzavřenou s naší společností (plátce DPH) XY, s.r.o. na dlouhodobý pronájem, který daníme 21%, uzavřeli také podobnou smlouvu se stejnou společností. Resp. do zastupitelstva bychom zatím dali usnesení, popř. smlouvu o smlouvě budoucí, že se společenský sál pronajme XY, s.r.o. Můžeme si uplatnit pak celý odpočet i na střechu a fasádu, která nebude naše, budeme mít jen určitý spoluvlastnický podíl?
Za 2 patra domu se Město zaváže prodat firmě pozemky. Pozemky, které bude město prodávat za účelem výstavby parkovacího domu jsou v současné době pronajímány a je odváděno DPH (1689/1 – zastavěná plocha a nádvoří, 1691/3, 1695/1 ostatní plocha). V územním plánu jsou vymezeny jako plocha v zastavěném území v ploše OM – plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední. V současné době se na 2 z pozemků nachází parkoviště. Domníváme se, že v případě prodeje pozemků musí být pozemky zdaněny – sazba 21%?
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Město uzavřelo smlouvu na poskytování služeb se společností Vodafone. Z důvodu zvýhodněných tarifů zahrnulo do smlouvy i městské s.r.o. Technické služby (TS). Vodafone je sice ochoten vystavit zvlášť fakturu pro TS, ale na ní je uvedeno Odběratel: Město a Zasílací adresa: Technické služby. Takový doklad se nelíbí firmě TS, protože nemá náležitosti daňového dokladu (chybí označení osoby, pro kterou se služba uskutečňuje - to by měly být TS a jejich DIČ). TS požadují, aby jim město telefonní hovory „přefakturovávalo“ - vystavovalo a zasílalo daňové doklady, na jejichž základě by si nárokovaly DPH. Pro město je to nejen administrativní zátěž (ročně navíc 12 přijatých faktur, 12 dokladů o jejich úhradě, 12 vystavených faktur, 12 dokladů o jejich úhradě), ale i zátěž finanční – úhrady za poplatky v bance při úhradách faktur. Součástí faktury od Vodafone je přehled služeb po jednotlivých číslech mobilů zaměstnanců TS. Není prosím nějaké řešení, jak toto zjednodušit, aby TS mohly použít doklad, který by jim zasílal Vodafone? Bez účasti města. Např. nemohou si sami dopisovat na fakturu od Vodafone, že jsou skutečným odběratelem? Nebo nemůže jim město potvrdit nějakým jedním dopisem, že skutečným odběratelem takto fakturovaných služeb jsou oni? Je striktně dáno, že odběratele a jeho DIČ musí uvést na faktuře dodavatel plnění? Vodafone není ochoten změnit vůbec nic. Jedině by si musely TS uzavřít s Vodafone vlastní smlouvu, což není pro ně výhodné. Děkuji za jakoukoliv radu.
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Obec staví nemovitost. V přízemí bude garáž na obecní traktor a ostatní obecní techniku a v patře budou byty, které bude obec v budoucnu pronajímat.
Chtěla bych se zeptat na možný nadměrný odpočet DPH při stavbě. Nakupujeme materiál a práci řešíme vlastními zaměstnanci. Mohu uplatňovat nadměrný odpočet z poloviny nakoupeného materiálu?
Při pořízení oken dodavatelská firma na část oken (ta která jsou ve spodní části) vyúčtovala DPH ve výši 21 % a na část oken ( střešní a štítová) vyúčtovala DPH ve výši 15 % - v roce 2023. Mohli bychom z nárokovat i dvě sazby DPH u střechy? Mzdy vlastních zaměstnanců mám účtovat rovnou na nedokončenou stavbu na položku 6121 nebo na 5011, 5031, 5032 a pak najednou převést na 042.
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dobrý den, mám dotaz ohledně svěření nemovitého majetku příspěvkové organizaci. Obec ZL svěřila MŠ movitý i nemovitý majetek, který byl vyjmenován v příloze Zřizovací listiny (jednalo se o budovu, pozemky a sw) tato ZL je z roku 2019 a je zveřejněna včetně přílohy na OR. V roce 2022 byl schválen Dodatek č.1 - vyjmenovaná doplňková činnost . Dále byl v průběhu let 2020-2023 svěřen další movitý a nemovitý majetek, který byl vždy předán na základě předávacího protokolu (myčka, konvektomat, technické zhodnocení Letní třídy atd), domnívali jsme se, že takto to máme v pořádku. Nyní v MŠ proběhla VSK, kde nám v protokolu bylo sděleno, že máme doplnit přílohu č.1 ZL o předaný soupis movitého a nemovitého majetku, přemýšlíme nad tím, jak to máme udělat, když Příloha je již zveřejněno na OR a zda se tato informace zakládá na pravdě, pokud ne, jak máme reagovat? Dále se v protokolu píše: Vlastnictví nemovitostí by mělo být doloženo výpisem z katastru nemovitostí platným ke dni inventarizace. hodnoty svěřeného majetku vykazované v Rozvaze nesouhlasí na soupis svěřeného majetku uvedeného v Příloze č.1 ZL. A my nyní zjišťujeme jak na katastru zapsat svěřenou budou? Můžete nám s tím poradit? Na cuzk.cz najdeme jen vlastnické právo - Obec, jiná práva nemáme uvedena. Děkujeme
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Do obecního bytu budeme kupovat vestavěnou kuchyň včetně spotřebičů (sporák, digestoř, myčka) v celkové hodnotě 140 000 Kč. Nyní mám zaplatit zálohu 40 000 Kč, jak prosím zaúčtuji tuto zálohu a potom zbytek? Je kuchyň součástí stavby? A co spotřebiče, ty budu vést zvlášť nebo budou součástí kuchyně?
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Jsme obec a máme schválený příděl do sociálního fondu ve výši 3%. Mohu stále odvádět do sociálního fondu odvod ve výši 3%, pokud tomu dobře rozumím.
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dobrý den,
měl bych dotaz ohledně uzavírání DPP s neuvolněným členem zastupitelstva. Člen ZO bude vést kroniku obce a bude za to mít odměnu 1000 Kč/měsíc (12000 Kč/rok). Zastupitelstvo schválilo uzavření DPP dne 23.01.2024.
Dotaz zní:
1) DPP může být tedy uzavřena až od 24.01.2024 do 31.12.2024?
2) Bude-li DPP uzavřena takto, může být odměna vyplácena měsíčně ve výši 1000 Kč (což by znamenalo, že nebude podléhat zdravotnímu a sociálnímu pojištění)?
3) Bude-li DPP uzavřena na např. 8 hodin měsíčně, což bude 96 hodin za rok - bude splněna podmínka práva na dovolenou?
Abychom se vyhnuli nároku na dovolenou, může být DPP uzavřena na 6 h/měsíc (72 h/rok)? Anebo kdyby byly místo jedné DPP uzavřeny třeba 4 DPP čtvrtletně (24 h/čtvrtletí ... 3000 Kč)? Muselo by pak zastupitelstvo schvaloval všechny 4 DPP?
4) Je potřeba v DPP uvést, že bude práce vykonávána pouze v pracovní dny?
A ještě prosím jeden dotaz:
Na DPP zaměstnává obec i účetního, kde každý měsíc uzavírá novou DPP na 25 h a 7000 Kč. Může to tak být, aniž by vznikl nárok na dovolenou?
V obou případech bychom se rádi dovolené vyhnuli.
Děkuji za odpověď
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková