Dotazy

Hledanému výrazu RES odpovídá celkem 1970 dotazů:

• Dotace a DPH

  25. 05. 2026

  Mám dotaz ohledně uznatelnosti DPH pro dotaci z OPŽP na akci Komplexní úpravy budovy sportovní haly. U sportovní haly máme ekonomickou činnost.
  Předmětem dotace by bylo zateplení obálky budovy, instalace nádrže pro hospodaření se srážkovými vodami, instalace fotovoltaických panelů na střeše budovy.
  Investiční akce ve výši přibližně 60 mil. Kč, předpokládaná dotace předběžně kolem 10 mil. Kč.

  Toto neumím posoudit - jde o to, za jakých podmínek je sportovní hala používána. Aby byl nárok na odpočet DPH, musím tu halu mít ke zdaňované činnosti.

  Pokud ji mám výhradně ke zdaňované činnosti - byl by plný nárok na odpočet DPH (tedy DPH jako neuznatelný výdaj). To by mohl být třeba pronájem haly s DPH apod.

  Pokud ji provozujete sami, tak jde o to, co tam děláte - pokud ji někomu poskytujete zdarma, nebyla by to ekonomická činnost. Pokud je tam zároveň poskytování ke cvičení za úplatu (takové ty "hodinové nájmy") - byla by to činnost osvobozená od DPH bez nároku na odpočet. Takže pokud by tam bylo jen toto, tak by to bylo bez nároku na odpočet a DPH by mělo být uznatelným výdajem. Může tam být ale i souběh se zdaňovanými činnostmi (třeba nějaký pronájem k něčemu jinému než sportu, reklamy, pronájem částí ploch například na bufet...) - to by ale případně znamenalo kombinaci částečného odpočtu - poměr a koeficient (pokud byste do toho chtěli jít, protože alternativa by byla i prohlásit, že to není Vaším obchodním majetkem a odpočet DPH tedy neuplatňujete, respektive ani nemáte nárok na odpočet).

  Prostě z toho, že je to sportovní hala nemohu nic rozumného vyhodnotit - musel bych přesně vědět, jak je nyní využívána a jak se do budoucna plánuje její využití. Případnou specifikaci napište na zdenek@obecuctuje.cz

• Rozvoz obědů PO

  25. 05. 2026

  Prosím o názor na způsob proplácení rozvozu obědů u příspěvkové organizace. Máme PO, jejíž součástí je školní jídelna a kuchyně. Dosud byly obědy rozváženy služebním autem organizace, které už ale není možné používat. Nově by rozvoz zajišťovala vedoucí zaměstnankyně svým soukromým vozidlem. Jaký způsob úhrady nákladů je v tomto případě správný?
  Je možné: sjednat měsíční paušální náhradu nebo musí být rozvoz řešen formou cestovních náhrad (cestovní příkaz, evidence jízd, náhrada za km + PHM)?
  
  Domnívám se, že z pohledu zákoníku práce a kontroly veřejných prostředků je bezpečnější řešení formou cestovních náhrad za použití soukromého vozidla pro služební účely, případně formou měsíčního souhrnného cesťáku při pravidelných trasách.
  Současně prosím o názor, zda je v tomto případě potřeba schválení zřizovatelem / zastupitelstvem obce, případně zda postačí souhlas statutárního orgánu PO nebo zřizovatele v rámci běžné správy organizace.

  Nejprve k tomu poslednímu - kdo to má odsouhlasit. Dle mého názoru by obecně toto mělo být v kompetenci ředitele PO. Nevidím důvod, proč by toto měl odsouhlasovat zřizovatel (respektive samozřejmě má právo vymínit si to třeba ve zřizovací listině, nicméně nevidím důvod, proč by to dělal).

  Pokud správně chápu, během rozvozu nebude realizována pracovní cesta - tedy jsme v § 190 zákoníku práce (náhrada za opotřebení vlastního nářadí....). Nicméně při použití soukromého vozidla se podle § 190 odst. 2 i v těchto případech mají poskytnout cestovní náhrady podle § 157 - § 160 (tedy stejným způsobem jako při pracovní cestě). Takže na Vašem místě bych rozhodně doporučoval zpracovávat výkaz dokumentující použití vozidla (například v souhrnu za měsíc) a pro stanovení náhrady použít sazby za použití soukromého vozidla při pracovní cestě.

• FVE - přijatá dotace nižší než ve smlouvě

  19. 05. 2026

  V lednu 2025 byla podepsaná Smlouva s SFŽP o poskytnutí dotace z prostředků Modernizačního fondu s Výzvou RES+, a to ve výši 394.444,79 Kč, což odpovídá způsobilým výdajům ve výši 785.344,81 Kč. Dotaci nám vyřizovala externí firma. Účtovala jsem na podrozvahu částku 394.444,79 Kč s datem 8.1.2025, kdy byla smlouva podepsána (účtováno 915/999). Faktury za FVE jsem rozdělila na způsobilé výdaje (UZ 90504, nást. 171, zdroj 5) ve výši 394.444,79 Kč a nezpůsobilé výdaje (nást. 171, zdroj 1) ve výši 385.899,98 Kč. Vše účtováno na účet 042. Následně v říjnu 2025 byla rekonstrukce budovy (TZ), na kterou byla instalovaná FVE, zkolaudovaná, tak jsem dotaci ve výši 394.444,79 Kč v říjnu 2025 přiřadila do majetku a začala od následujícího měsíce rozpouštět. Také jsem zaúčtovala dohadu ve výši 394.444,79 Kč na účty 388/403. Nyní jsme v květnu 2026 obdrželi dotaci nižší, a to ve výši 380.259,00 Kč s tím, že tato částka odpovídá instalovanému výkonu a využitelné kapacitě úložiště a výdajům projektu (neobdrželi jsme 1 fakturu ve výši 5.000 Kč za posudek a už ji ani neobdržíme). Takže celková dotace je o 14.185,79 Kč nižší. Jak mám opravit již zařazenou dotaci k majetku a účtování dohady? Mám rozdíl zaúčtovat 672/403? Budu nějak opravovat i faktury? Jaké bude další účtování? Zrušení dohady 346/388 ve výši 394.444,79 Kč, přijatá dotace ve výši 380.259,00 Kč na účty 231/346 (UZ90504, nást. 171, zdroj 5)?

  Jestli je nyní dotace již vyúčtovaná - doložili jste všechny podklady, měla se k příslušnému okamžiku předepsat pohledávka z titulu vyúčtování. Účetní zápis bude: 346 MD 380 259 Kč, 403 MD 14 185,79 Kč/ 388 D 394 444,79 Kč a 672 MD/ 403 D 14 185,79 Kč. Zároveň je k tomuto dni potřeba odúčtovat v plné výši podrozvaha 999 MD/ 915 D (měla se účtovat již při rozhodnutí, značit se má také od rozhodnutí, ale výdaje asi vznikly později, tak nedošlo k chybě). 

  V případě rozdílu od dohady předpisy vyžadují jednorázové zúčtování do výnosů. Není to významná částka, proto nemá smysl řešit to jako odchylku od metody a korigovat účet 403. Není to ani tak velká částka, abychom museli řešit, jestli nedošlo k chybě při výpočtu dohadné položky. Upřímně jste zde podle mě nebyla schopná výši dotace k zařazení určit přesněji. U FVE je s tím obecně problém. Je pravda, že se mělo vzít v úvahu snížení způsobilých výdajů o 5 tis. Kč, ale je otázka, jestli jste tehdy věděli, že se to nevyfakturuje a konečná částka dotace i tak procenticky neodpovídá skutečným výdajům (když vezmu původní procento). Proto to v tomto případě klidně zaúčtujte, jak navrhuju výše, což odpovídá i Vašim úvahám.

  Na kartě majetku i v účetnictví zůstane původní výše dotace 394 444,79 Kč a bude se nadále rozpouštět z této částky, informaci o vratce můžete poznamenat jen do informace. 

  NZÚZ u rozpočtově uzavřeného roku v účetnictví již neopravíte, opravu proveďte jen ručně na dokladech a na soupiskách. Příjem dotace účtujete správně. 

  Ještě pozor na pojmy - nástrojem a zdrojem 1 se značí vlastní podíl na způsobilých výdajích (výdaje, ze kterých je určována dotace). Nezpůsobilé výdaje se značí jen interně - org, orj, často odděleně od způsobilých. 

• Fond obnovy kanalizace

  18. 05. 2026

  Četla jsem Vaše odpovědi k Fondu, ale ještě se zeptám. Prosím, my máme ČOV v Hospodářské činnosti. Bankovní účet je 241. Pokud bychom chtěli vytvořit Fond jen jako analytiku (např. 241/40), tak bych na 241/40 účtovala příjmy a výdaje z Fondu. Jsme plátci DPH, takže by tyto transakce byli bez DPH, že? Je reálné, že bychom vybírali stočné na účet 241 a jednou za rok převedli bez DPH na účet 241/40? A to stejné i u výdajů? Že bychom platili faktury z 241 s DPH a pak částku bez DPH převedli z 241/40 na 241? Nevím, zda v Gordicu jde vytvořit účet 241/40. Přijde mi ale, že pokud nevytvoříme zvláštní účet, tak že se mi bude zkreslovat zůstatek na účtu 241.

  Cituji Vám nejprve z jiné odpovědi na toto téma: "Pokud se jedná o peněžní fond vztahující se k VHČ, neúčtuje se přes RS a nerozpočtuje se. Účet fondu oprav byste v tomto případě měli také účetně vést na 241 bez RS. Převody mezi běžným účtem VHČ a účtem fondu oprav VHČ 262/241 a 241/262."

  Jestli to správně chápu, vy nechcete pro peněžní fond zřídit další bankovní účet? Pak je vytvoření jiné analytiky pro účet 241 jednou z možností, jak to zachytit.

  Náměty účtování najdete v tomto dokumentu:

  https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?hledat=%20Prost%C5%99edky%20obnovy&jak=fraze

  Jen u Vás obecně je jiná situace v tom, že prostředky evidujete na účtu 241, jinak ale způsob účtování o fondu je principiálně stejný (zvláštní BÚ, jiná analytika nebo podrozvaha).

  Pokud splňujete podmínky pro plný odpočet DPH, tak souhlas, že by tvorba a čerpání mělo být v částkách bez DPH.

• Správný okamžik zařazení dokončené investice do majetku města.

  13. 05. 2026

  Obracíme se na vás v souvislosti s blížícím se termínem předání hotového díla "Rekonstrukce venkovního bazénu" do zkušebního provozu, (18.05.2026) a jeho následné zařazení do majetku města.
  1) Může dojít k zařazení do majetku hned po předání hotového díla, i když zkušební provoz bude probíhat dalších 12 měsíců v případě, že si budeme jisti, že v rámci zkušebního provozu bude fungovat vše jak má
  anebo
  2) pokud, ale víme, že je určitá pravděpodobnost, že v rámci zkušebního provozu se mohou objevit nějaké vady, je možné tuto stavbu předat až po skončení zkušebního provozu, tj. až za rok?
  Vzhledem k tomu, že se jedná o novou moderní technologii, kterou je potřeba vyzkoušet a v tuto chvíli je tedy těžké odhadnout, zda vše bude fungovat, tak jak má a po konzultaci s investičním technikem se přikláníme k předání této stavby až po ukončení celého zkušebního provozu. Zároveň, už teď víme dle investiční technika, že k termínu 18. 5. nebude vše "100 % funkční".
  Prosíme o váš názor, kdy bychom měli hotovou stavba předat příslušnému odboru do správy a zároveň zařadit do majetku města.

  1. Pokud je majetek dokončený, předaný a je souhlas se zkušebním provozem s tím, že očekáváte splnění podmínek pro kolaudaci, je správné majetek zařadit k datu rozhodnutí o povolení zkušebního provozu.

  Povolení ke zkušebnímu provozu obecně tedy může být okamžikem zařazení majetku do užívání. Můžeme podpůrně vycházet z interpretace NÚR, na odkazu níže najdete znění I-33 bez příkladů:

  http://nur.cz/interpretace/schvalene-interpretace/i-33-a/

  Podle bodu 7 b) by to skutečně již směřovalo k zařazení zahájením zkušebního provozu (respektive okamžikem, kdy věc začala být používána ke stanovenému účelu).

  2. Jedna z podmínek pro zařazení je, že majetek musí být dokončený a předaný. Druhá podmínka (pokud ji určuje jiný právní předpis) je např. kolaudační rozhodnutí, až už celkové nebo pouze zkušební provoz. Pokud je zahájen zkušební provoz, dílo by mělo být asi předané, ve smyslu způsobilosti k tomu, abyste mohli zkušební provoz zahájit, to jsou spíše právní úvahy mimo naši odbornost.

  Při rozhodování, zda majetek zařadit ve zkušebním provozu hraje podstatnou roli způsob jeho realizace. Domníváme se, že je vhodné majetek nezařazovat, pokud se teprve testuje a provoz není reálně spuštěný. Ale pokud bude technologie v reálném provozu, tak je vhodné zařadit i ve zkušebním provozu.

  Když není majetek ve zkušebním provozu zařazen, náklady na zkušební provoz by neměly být účtovány na účet 042 a případné výnosy naopak nemají účet 042 snižovat. 

  A je nutné zmínit, že interpretace NÚR ani např. daňový pokyn nejsou pro obce závazné. Takže to řešíme spíše účetním citem.

  Když to shrnu, zařadit majetek je možné kdykoliv v době od zahájení zkušebního provozu, nejpozději při kolaudaci, podle toho, jak se konkrétní okamžik vyargumentuje - například, když se spustí "ostrý" provoz s tím, že technologie byla prozkoušena apod.

  Cituji Vám k tomu ještě náš výklad z knihy Dlouhodobý majetek, která je ke stažení v dokumentech:

  "je připuštěno zařazení do dlouhodobého
  majetku již v okamžiku uvedení do zkušebního provozu, ale pouze
  v situaci, kdy má účetní jednotka dostatečnou jistotu, že zkušební provoz
  skončí úspěšně (například na základě minulých zkušeností s obdobnými
  projekty). V případě, že tato zkušenost není, má k zařazení dojít v průběhu
  zkušebního provozu po získání takových informací, které nasvědčují tomu,
  že zkušební provoz bude úspěšně zakončen a parametry díla jsou v pořádku
  (tedy například úspěšné výstupy z odebraných vzorků, plnění hlukových
  limitů…). V případě velké nejistoty lze za okamžik pro zařazení do užívání
  volit až okamžik kolaudace."

• Štěpkovač DPH

  07. 05. 2026

  Obec se rozhodla, že si pořídí štěpkovač na práci v lese a zároveň na údržbu veřejné zeleně v obci. Vzniklou štěpku chce za symbolickou cenu prodávat občanům a pokud se najde větší odběratel mimo obyvatele tak i prodávat za "tržní" cenu. Na pořízení zkusíme zažádat o dotaci z SZIF.
  Prosím jak to bude s nárokem na odpočet DPH? Půjde o poměr? A co když o tu štěpku z lesa potažmo z obce nebude zájem a k žádnému prodeji nebude docházet, může být i toto důvod při rozhodování odpočtu DPH?

  Toto jsou vždycky ošemetná témata. Za mne je potřeba rozebrat si, k jakým plněním z pohledu DPH bude štěpkovač využíván:

  - práce v lese - předpokládám, že obecná péče o les, pomoc při těžbě - tedy v rámci ekonomické činnosti, která je zdaňovaná, proto za mne bez ohledu na případný prodej štěpky by měl být nárok na odpočet DPH (pokud by byla prováděna jen tato činnost, tak plný nárok na odpočet DPH).

  - práce na veřejné zeleni - pokud zapomeneme na prodej štěpky, tak tady mimo ekonomickou činnost obce a bez nároku na odpočet DPH.

  Takže pokud by zůstalo jen u tohoto, tak by byl potenciálně nárok na odpočet DPH poměrem podle §75 - s tím, že by se mělo odhadnout, jaký podíl bude pro využití v lese a jaký pro veřejnou zeleň.

  Teď k tomu máme ještě ten prodej štěpky. Pokud se bavíme o skutečně symbolické ceně pro občany - ve smyslu jednotek procent v porovnání s tím, za co se bežně prodává, tak bych toto nehodnotil samo o sobě jako ekonomickou činnost a na takový prodej bych nehleděl. Samozřejmě chápu, že pokud by se štěpka prodávala za normální cenu, tak nám to může odůvodnit, že i při použití pro veřejnou zeleň uplatníme v této části odpočet DPH (respektive já bych asi uvažoval tak, že jen částečně, protože stále se staráme o veřejnou zeleň a předpokládám, že běžná prodejní cena za štěpku bude nižší než náklady na štěpkování). 

  Potom si dokáži představit třeba úvahu - předpokládám využití 40 % v lese a 60 % u veřejné zeleně. Zároveň předpokládám, že se štěpka bude normálně prodávat (za normální cenu) a nastavím si, že např. u veřejné zeleně řeknu, že 50 % se týká likvidace a 50 % prodeje (to je jen model - možná by šlo vyjít z nákladů na štěpkování versus prodejní cena - vím, že míchám jablka a hrušky, ale nějak by bylo fajn to nějakým výpočtem dokumentovat - byť nikdy nebude úplně logický). Potom řeknu, že poměr je 40 % + 0,5x60 % = 70 %.  To by bylo za předpokladu prodeje za normální cenu. Pokud bych takto předpokládal prodat jen 30 %, tak případně 40 % + 0,5 x 60% x 30% = 49 %.

  Následně bych musel sledovat, jak se to vyvíjí, zda se předpoklad naplňuje a u odchylek větších než 10 procentních bodů potom korigovat prvotně uplatněný odpočet (§75, §78). Ale je jasné, že je to problém - objektivní kritérium najít podle mne nepůjde. 

• Rozdílná dohadná položka na výnos z vyúčtování služeb

  07. 05. 2026

  V roce 2025 jsem zaúčtovala dohadnou položku na výnos z vyúčtování služeb občanům za byty ve výši zaplacených záloh 388/602. Nyní mám vyúčtování služeb a vznikly velké přeplatky na službách, rozdíl činí 400tis. Kč (už významná hodnota). Mohu zaúčtovat pouze 602/388 ve výši skutečných výnosů? Nebo musím už použít účet 408?

  U rozdílu od dohady je obecným postupem upravit výši dohadné položky na novou skutečnost, jak píšete zápisem 602 MD / 388 D.

  V vašem případě byla dohada hodně nadhodnocena a významně zkresluje hospodaření minulého roku. Dalo by se proto pro jistotu ještě prověřit, jestli nedošlo k určení chybné výše dohadné položky, kdy u významné částky volíme účet 408. Pro použití účtu 408 máme v prováděcích předpisech tuto podmínku: rozdíl nad limit 0,3 % netto aktiv nebo 260 tis. Kč. Vždy vycházíme z té nižší částky. Pokud se vyargumentuje, že se jedná o opravu chyby, zápis je 408 MD / 388 D, v příloze účetní závěrky se musí oprava popsat.

  Píšete, že dohadná položka byla zaúčtovaná ve výši zaplacených záloh. Jestli zaplacenými zálohami myslíte zálohy od občanů, je odpovídající účet 408 s tím, že přesnější výpočty jsou, když se dohaduje ve výši záloh hrazených dodavateli. V tomto případě bych tvorbu dohadných položek zrevidovala tak, aby seděla na zálohy, které hradí obec dodavateli, protože tu samou částku máte zároveň k 31.12. zaúčtovat 502 MD/ 389 D. Tím se dostávám k závěrečné pointě.

  Snažila jsem se v odpovědi popsat obecný princip rozdílu od dohady, kdy je potřeba zvážit, zda rozdíl nevznikl chybnou výší dohadné položky (rozhodují informace dostupné ke dni účtování). V tomto konkrétním případě, když se bavíme o přeúčtované spotřebě ale ve výsledku účet 408 nemá moc smysl, protože pokud byste špatně dohadovala 502 a zároveň 602, tak ve výsledku vliv na VH ale nebyl žádný, to samé letos při opravě, jen tím zvýšíte celkově objem nákladů a výnosů ve špatné výši, ale to se dá do budoucna vyřešit tvorbou dohadných položek v přesnější výši. 

  Můžete si k tomu prostudovat dokument k účtu 408, na str. 23-24 dokumentu k účtu 408:

  https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?hledat=%C3%9A%C4%8Det%20408%20-%20v%C3%BDklad&jak=fraze

  Najdete tam na podobném příkladu podrobnější vysvětlení dané problematiky. Aplikuju zde variantu c), kdy celkový vliv na VH nebyl významný, respektive nebyl žádný (za předpokladu, že se zaúčtovala i dohadná položka pasivní). 

  V dotazu se o dohadné položce 502 MD/ 389 nezmiňujete, jestli nebyla účtována, pak to již na opravu přes účet 408 je. Pokud budete potřebovat situaci vyjasnit s ohledem na konkrétní okolnosti, ozvěte se na e-mail klara@obecuctuje.cz. 

• Zbytný materiál při rekonstrukci budovy

  04. 05. 2026

  Při rekonstrukci kulturního domu vznikl vlivem vad projektové dokumentace (zpracoval externí projektant) zbytný stavební materiál. Jedná se o materiál, který se stal v průběhu realizace nevyužitelný. Tento materiál byl zhotovitelem zasmluvněn a objednán na základě smluvního rozpočtu zpracovaného projektantem. Vzhledem ke sml. vztahu jsme povinni tento materiál od zhotovitele odebrat. V průběhu realizace rekonstrukce se ukázalo, že část tohoto materiálu není možné v rámci stavby použít. Jedná se např. o dvě okna vyrobená dle projektu, která nebylo možné osadit z důvodu kolize se střešní rovinou, bylo nutné objednat okna nová. Dále vápenec určený pro venkovní schodiště, které se ukázalo být v kolizi se stávajícím trakčním vedením (tato skutečnost nebyla projektantem v dokumentaci zohledněna a přeložka vedení nebyla možná). Další materiály jako jsou interiérová svítidla, izolace, střešní krytina atd., kde množství uvedená v soupisu prací převyšují skutečnou potřebu, v některých případech byl navíc zjištěn rozpor mezi soupisem prací a výkresovou částí PD. Nyní se hledá způsob dalšího nakládaní s tímto zbytným materiálem (např. prodej jiným subjektům). Jak máme zaúčtovat tento zbytný materiál, který bude uskladněn pro případný prodej nebo jiné využití? Zhotovitel nám ho vyfakturuje v počtu kusů, případně metrů. Patří tento nepotřebný materiál, který ale vznikl v rámci stavby rekonstrukce KD jako související náklad se stavbou, tj. zaúčtovat na účet 042 a následně zařadit jako celkové technické zhodnocení na 021? Nebo ho vést jako materiál na skladě, účet 112? Jedná se o částku v řádech sta tisíců Kč. S projektantem se zřejmě zahájí spor.

  Materiál, který na stavbu nepoužijete, neúčtujte do ceny pořizované rekonstrukce (pravděpodobně TZ). Správnější je uvažovaná varianta zaúčtovat dané věci na sklad. Pokud budete při faktuře vědět částky, můžete nevyužitelný materiál účtovat rovnou na účet 501 nebo 112, podle toho, jakým způsobem účtujete zásoby. U způsobu A se účtuje pořízení materiálu 111/321, zavedení na sklad 112/111. U způsobu B se účtuje na účet 501 a k 31.12. se aktivuje na sklad zbylý materiál zápisem 112/501, v lednu se zase vrátí zpět do spotřeby zápisem 501/112 a takto pořád dokola až do konečné spotřeby. 

  Pokud při prvotní faktuře nebude vyčíslení možné, nic se neděje, když to zaúčtujete nejprve celé na účet 042 a teprve po přesném vyčíslení materiál převedete na sklad souhrnně zápisem 112/042 nebo 501/042.

  Pokud by se zahájil s projektantem soudní spor, je vhodné zachytit podmíněnou pohledávku do podrozvahy zápisem 948 MD/ 999 D - asi bude vyčísleno, jaká náhrada škody bude požadována. Předpis pohledávky 377 MD/ 649 D až v okamžiku, kdy budete mít škodu právně uznanou.

• Zařazení sochy do majetku obce

  29. 04. 2026

  Občan našel na půdě kapličky (vlastník kapličky i pozemku je obec) značně poničenou dřevěnou sochu Ježíše Krista. Se souhlasem obce nechal sochu zrestaurovat na vlastní náklady. S ohledem na vzdání se práva na nálezné a financování restaurování, se smluvní strany dohodly, že každé ze smluvní stran náleží spoluvlastnický podíl k soše Ježíše Krista o velikosti 50%. Byla vytvořena Smlouva o vypořádání nálezu, odsouhlasena zastupitelstvem a v dubnu se opravená socha umístila do místního kostela. Jak teď sochu ocenit a zaúčtovat v účetnictví a majetku. Běžně se nálezy oceňují 1,-Kč, ale my máme ve vlastnictví jen 1/2 sochy.

  Zařadila bych sochu zápisem 032 MD/ 401 D a ocenila 1 Kč. I kdybychom řešili nějaké půlení hodnoty, lze evidovat po zaokrouhlení. Na kartu majetku si jen poznamenejte, že vlastníte sochu podílově. 

  Podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona o účetnictví se ve výši jedné Kč neoceňuje automaticky každý nalezený majetek, musí se najít argument pro některou z těchto věcí: "kulturní památky, sbírky muzejní povahy, předměty kulturní hodnoty a církevní stavby". 

• Kód DPH u směnného obchodu

  17. 04. 2026

  Chci se zeptat, jaký kód uvést u směnného obchodu:
  Město mění pozemek s fyzickou osobou. Město má fyzické osobě uhradit rozdíl a to částku ve výši 6 777,- Kč.

  Vůbec netuším, jak na toto mám reagovat. Pokud se bavíme o směně pozemku, musíte si pro účely DPH prvotně vyřešit Vaši pozici - tedy DPH u pozemku, který pozbýváte. Dívejte se na to tak, jako když byste ho prodávali - při prodeji by Vám vznikly tři základní možné varianty:

  - převod není předmětem daně

  - převod je předmětem daně, ale je od DPH osvobozen

  - převod je zdanitelný a zdaní se DPH (většinou 21 %, může být ale i 12 % v určitých případech, případně i s aplikací PDP režimu).

  Pokud byste při prodeji odváděli DPH, tak DPH budete stejně odvádět při směně. Pokud byste při prodeji daň neodváděli, nebudete ji odvádět ani při směně. V přiznání k DPH to budete kódovat úplně stejně jako při prodeji.

  Zvláštností je, že základ daně se bude odvíjet z hodnoty Vámi pozbývaného pozemku. Pokud byste měli třeba pozemek v obvyklé hodnotě 200 000 Kč (a vyhodnotili jste, že jeho dodání podléhá DPH) a druhá strana v obvyklé hodnotě 210 000 Kč a Vy byste dopláceli 10 tis. Kč, budete odvod DPH odvíjet z hodnoty 200 000 Kč (oddanit směrem dolů). 

  Pokud chcete řešit, jestli pozbytí Vašeho pozemku dani podléhá (respektive chcete náš názor), museli bychom k tomu pozemku vědět mnohem více - co je to za parcelní číslo, v jakém je katastrální území, jak byl pozemek využíván před převodem, jak je to s jeho zastavitelností... Případně lze poslat upřesnění na zdenek@obecuctuje.cz.

   

• PO tvorba fondu investic

  17. 04. 2026

  Obracím se na vás s dotazem ohledně tvorby fondu investic u naší příspěvkové organizace.
  
  Již nějakou dobu máme nastavené, že naše příspěvkové organizace tvoří fond investic ve výši ročních odpisů (551) mínus Transferový podíl (672).
  
  Př. odpis (551) = 100
  Transferový podíl (672) = 40
  Tvorba fondu investic (416) = 60
  
  Nyní jedna naše příspěvková organizace přišla s tím, že bude tvořit fond investic ve výši celých ročních odpisů. Nebude odečítat transferový podíl, tj. tvorba fondu investic by byla ve výši 100 dle předchozího příkladu.
  
  Protože všechny naše PO by toto měly účtovat stejně, tak naše otázka zní, co je správně a o co se můžeme opřít? Je to upraveno v nějaké metodice?
  
  Naše příspěvkové organizace mají také nařízený odvod z fondu investic, který počítáme jako velikost odpisů ze svěřených budov mínus transferový podíl. Kdyby tedy byla správně varianta, že příspěvková organizace tvoří fond investic ve výši celých odpisů, máme i odvod z fondu investic počítat z celých odpisů budov bez ponížení o transferový podíl?
  
  Nevíme, jak se k dané situaci postavit, a hlavně čím můžeme argumentovat.

  Snažím se to vysvětlit v dokumentu "Účet 403 pro PO ...." - najdete jej na webu v dokumentech - zveřejněno 4. 8. 2022. Popis je od strany č. 2.

  Určitě bych nedoporučoval variantu, kterou Vám navrhuje Vaše příspěvková organizace. Tam jde o to, že nelze odtrhnout pohled na potřebnou tvorbu zdroje na obnovu majetku v Rozvaze a ve Výsledovce. Pokud ve výsledovce ukazuji, že na prostou obnovu majetku postačuje zajistit zdroje odpovídající hodnotě odpisů snížené o rozpuštění dotace (tedy mám 551, ale také 672 a jejich rozdíl ukazuje výsledek hospodaření), nemohu zároveň v rozvaze vytvářet tyto potřebné zdroje ve výši celých odpisů. Je to jeden jedinný systém, pokud zde budou rozdílné přístupy, je to systémově špatně a výsledky budou neinterpretovatelné. 

  Takže buď se bude respektovat účetní systém, který jste nyní nastavili a dává logiku, nebo z toho bude účetní nesmysl (problém s krytím fondů, případně nebude kryt výsledek hospodaření). Nevím, jak více to vysvětlit než to, co jsem popsal v dokumentu, na který Vás odkazuji a který Vám doporučuji projít.

• Přefakturace nákladů

  16. 04. 2026

  V únoru 2026 jsem zaplatila fakturu za provedené geodetické práce na skutečné polohové určení cesty ve výši 10.168,84 Kč.
  Mám zaúčtováno:
  518/321 10.168,84Kč
  321/231 odpa 3639 pol 5169 10.168,84 Kč
  Cesta je obecní, ale byla v KN zakreslena jinak, než se po ní historicky jezdí. Jeden z majitelů přilehlého pozemku, který inicioval změnu zakreslení, se kterým původně souhlasili všichni okolní vlastnicí, ústně přislíbil, že nový geometrický plán uhradí. Změnu v KN nakonec jeden z vlastníků odmítl podepsat, takže smlouva nebyla podepsána. Nicméně iniciátor záměru se rozhodl obci náklady na již provedený GP i tak uhradit. Uhradil hotově částku 10.169 Kč ( přefakturace 10.168,84 Kč + zaokrouhlení 0,16 Kč).
  Můžete mi prosím nastínit, jak účtovat příjem hotovosti za přefakturaci se zaokrouhlením?
  Pokud by se dohoda ještě v budoucnu eventuálně podepsala, bude to mít vliv na účtování přefakturace?

  Považovala bych to za náhradu vašich nákladů, tzn. účet 649, položku lze zvolit v tomto případě 2324/2329. Ať se s tím naloží do budoucna jakkoliv, nechte to zaúčtováno takto. Jestli není právní titul - nebude účtován předpis, tak příjem od občana jen 231 MD/ 649 D, náklad na GP necháte na účtu 518. 

• Oprava 431

  16. 04. 2026

  Omylem jsem v loňském roce zúčtovala VH za 2024 na SÚ 431 jako ztrátu, přitom to měl být zisk, tedy správně měl být zápis 431 MD/432 D. Já udělala chybu a strany přehodila. Nyní, když je účetnictví uzavřené a já chtěla po schválení účetní závěrky zúčtovat VH za rok 2025, přišla jsem na to. Prosím, jak toto lze opravit, aby byl účet 431 nulový?

  Opravu proveďte tak, že zdvojený zůstatek účtu 431 přehodíte na účet 432, správnými zápisy 431 MD / 432 D. Konečný HV nezkreslíte, protože se neúčtovalo chybně na nákladový/ výnosový účet a opravu zdůvodněte v příloze účetní závěrky.

• DPH při vystavení faktury za škodu na VO

  15. 04. 2026

  Potřebujeme vystavit fakturu plátci DPH za opravu veřejného osvětlení, které nám poškodil. My jsme plátci DPH, v této činnosti ovšem ne, i materiál, který jsme nakoupili byl od neplátce a opravu provedl zaměstnanec obce. Budeme tedy fakturovat bez DPH?

  Já si myslím, že toto můžete (respketive dokonce byste měli) zaúčtovat mimo režim DPH - považovat to pouze za vyúčtování náhrady škody, která ve své podstatě není nějakým dodáním zboží/služby pro druhou stranu. Takže za mne faktura mimo režim DPH.

• DPH prodej pozemků - začínající plátce

  15. 04. 2026

  Naše obec bude prodávat stavební pozemky. Tím překročíme obrat víc než 2 miliony a staneme se plátci DPH okamžitě. Nemáme s tím zkušenosti. Chtěli bychom prodat pozemky za cenu, za kterou bychom tyto pozemky zasíťovali. Nechceme nadhodnotit cenu pozemku. Pokud se staneme plátci daně k datu překročení limitu, můžeme si uplatnit DPH za zasíťování? Tím bychom mohli snížit cenu pozemku?

  Toto je celkem složitá záležitost - určitě bych potřeboval znát detaily, abych si mohl situaci nějak vyhodnotit. Prvotně je potřeba říci si k vlastnímu prodeji parcel.

  Souhlasím s tím, že prodej parcel půjde do obratu pro účely DPH. Pokud byste měli obrat takový, že by byl mezi 2 mil. Kč a 2 536 500 Kč, tak se plátcem stanete až od 1. 1. následujícího kalendářního roku. Pokud ale dojde k překročení limitu 2 536 500 Kč, tak se plátcem DPH stanete hned od následujícího kalendářního dne po překročení tohoto limitu.

  Proč to tak vypisuji - předpokládám, že se bavíme o druhé situaci - tedy prodejem překročíte o hodně limit 2 536 500 Kč.  Budu imaginárně předpokládat, že se jedná třeba o 11 parcel a cena jedné parcely je modelově 1,5 mil. Kč. Pokud se vám podaří "prodat" v jeden den například 10 parcel, prodáte je ještě jako neplátci DPH - tedy nebudete z nich daň odvádět, dosáhnete obrat 15 mil. kč a od následujícího dne jste plátci a teprve z prodeje té poslední odvedete daň (tu již budete prodávat jako plátci). Přitom pro účely DPH znamená prodat (tedy okamžik, kdy se to načte do obratu) buď okamžik předání pozemku druhé straně (tedy okamžik, od kdy může s pozemkem začít nakládat - brát z něj užitky a také nést náklady na jeho údržbu) nebo přijetím oznámení z katastru nemovitostí o provedení vkladu a to ten den, který nastane dříve. Popisuji to proto, že se Vám klidně může stát, že prodej většiny pozemků nezdaníte - jen se tento prodej parcel stane důvodem pro registraci k DPH a to, abyste daní zatížili plnění od následujícího dne. Nechci Vás k ničemu ponoukat - popisuji, jak to je a sám vím, že na obcích je to často naprosto běžná situace (pokud je dost zájemců o pozemky) - tedy schválení prodejů na zastupitelstvu všech najednou, podpis smluv také a předání také (tam záleží, jak se to definuje do smluv). Tedy chtěl bych tímto nějak prvotně nabourat Vaši úvahu, že si budete uplatňovat odpočet DPH, protože budete odvádět DPH z prodeje. Dost možná nebudete (respektive možná jen z části).

  Teď, jak to je s těmi odpočty. Pokud nastane situace, že z prodeje pozemků neodvedete DPH, neznamená to, že byste si nemohli uplatnit odpočet z nějakých částí infrastruktury. Takovými největšími adepty na odpočet v tomto případě je splašková kanalizace, vodovod, případně plynovod - tedy stavby, které zde budou vznikat a mohou sloužit k následným zdaňovaným plněním (například vodovod či kanalizaci můžete sami provozovat a mít z ní stočné, případně pronajímat s DPH na VaK, u plynovodu se setkávám s pronájmy na GASNet). Ale nevím, jak toto máte majetkoprávně nastaveno.

  Ale třeba ze silnice, dešťové kanalizace - tam pokud ve výsledku prodeje parcel nezdaníte, určitě nemůžete uvažovat o odpočtu. A i kdybyste prodej realizovali jako plátci, stejně je to hodně sporné (podle GFŘ třeba odpočty DPH u komunikace ne). Na webu prosím k tomu najdete dokument "Zasíťování pozemků ...." z 1. 12. 2025 - v druhé části tam řešíme i DPH a nějaké problémy v této oblasti vysvětluji. Byť jak říkám - považuji to stále za spornou záležitost.

  Tak tolik asi k nějakému navedení k problematice. Ty projekty v této oblasti mají sice dost společných rysů, nicméně v řadě věcí se také odlišují, těžko to obecně popisovat.