Dotazy

Hledanému výrazu RES odpovídá celkem 1947 dotazů:

• Odpočet DPH

  25. 02. 2026

  Budova obecního domu, kombinované využití, zařazena v obchodním majetku. V přízemí je prostor restaurace, který je pronajímán, v minulých letech pronajímán osvobozeně od DPH. Od 2/2026 došlo ke změně nájemní smlouvy a nájem je plus DPH. Cena nájmu ale asi neodpovídá tržnímu nájemnému (4100,-Kč). V 2/2026 se uskutečnila oprava zařízení restaurace a byly namontovány žaluzie na okna, faktury s PDP. Je možné si uplatnit odpočet DPH?

  Já Vám takto asi neumím jednoznačně odpovědět. Tady jde skutečně o to, že abychom mohli hovořit o úplatě z pohledu DPH, nesmí se jednat o tak symbolickou cenu, že se "odtrhne" věcná hodnota daného plnění od výše platby. Máme na to nějakou judikaturu, která by mohla navést (třeba hovoří o tom, že pokud je něco dodáno za 10 % nákladové ceny, bavíme se stále o tom, že je to ekonomická činnost... - nicméně vždy je to potřeba brát ještě ve vztahu ke kontextu daného případu) - popisuji to v Manuálu k DPH č. 2. Jsou to samozřejmě jen jakési návody, v praxi je to případ od případu a také o osobní odvaze, jak se zachováme.

  Teď k otázce vlastní výše nájemného - jak jste mi upřesnili, bavíme se u vlastní nemovitosti o ročním nájmu cca 44 tis. Kč, na metr čtvereční zhruba 330 Kč za metr čtvereční a rok. Podle Vašeho popisu ani není moc předpoklad, aby nájemné mohlo být vyšší (s ohledem na lokalitu). Podle mne toto je Vámi stanovené nájemné úplatou, nebál bych se vyhodnocení, že by to někdo mohl posoudit jako symbolickou cenu, která z pohledu DPH není úplatou. Z mého pohledu je odpočet DPH u přímo souvisejících vstupů (nyní aktuálně žaluzie na okna) plně obhajitelný. 

• Účetní evidence pohledávek předaných celnímu úřadu

  24. 02. 2026

  MFČR vydalo materiál k vymáhání poplatků předaných celnímu úřadu, kde je konečně popsaný přesný postup, jak máme postupovat v účetnictví.
  Podle MFČR máme takovou pohledávku odepsat z rozvahy 549/315 a dát na podrozvahové účty, kde budou evidovány. Celní úřad si předanou pohledávku zařadí do svého účetnictví. Při příjmu částečně vymožených peněz u nás pak zaúčtovat na 231/649 (nemá to být 643?).
  
  Můj dotaz je, zda výše uvedený postup platí i pro ostatní pohledávky předané celnímu úřadu k vymáhání? Např. pohledávky z pokut, přestupků, a j. ne jen místní poplatky? A jak máme evidovat pohledávky, které jim byly předány již před platností tohoto zákona dříve? Také je máme odúčtovat? Nebo to platí jen pro ty aktuálně nově předané?

  Tento postup je aplikovatelný jen pro vymáhání pohledávek dle daňového řádu, tj. pro místní poplatky ano, ne však pro pokuty a přestupky a další. 

  Potom chci upozornit, že MF oficiálně tuto metodiku doposud nevydalo. Pokud víme, je zveřejněna pořád původní metodika z července 2025, kde se pracuje s úplně jinou odpovědí, viz odkaz

  https://mf.gov.cz/cs/dane-a-ucetnictvi/dane/mistni-spravni-a-soudni-poplatky/metodicka-doporuceni

  Nicméně víme o iniciativě vašeho kraje, který vychází z prezentačních dnů MF, při kterých toto téma bylo diskutováno tak, jak popisujete.

  Chci jen říci, že já osobně bych to neaplikovala minimálně do doby, kdy to MF vydá oficiálně na stránkách. Samozřejmě pokud nechcete jít proti metodice svého kraje, aplikujte ji.

  Celkově má tento postup špatnou vypovídací schopnost a kdybyste porušili jednotnost metod, jen jí tím zhoršíte. Proto bychom spíše doporučili volit jednotný postup pro místní poplatky i ostatní typy pohledávek, a to i v situaci, pokud byste se rozhodli aplikovat metodiku kraje. Upřímně, jeví se nám v našem kolektivu, že výklad, že je převzatá pohledávka aktivem u CÚ je dost násilný, není majetkový prospěch u CÚ, není aktivum, jen to, že je pohledávka pod kontrolou CÚ dle našeho názoru nestačí. 

  Větší problém je, že existují dvě rozdílná stanoviska MF, jedno zveřejněné, jiné prezentováno krajům, kteří ale také mají povinnost obcím metodiky MF předávat. Připadá nám, že pak jsou asi akceptovatelné oba postupy. Pokud si zvolíte postup předaný krajem dle prezentace MF, pak aplikujte až od data předání - tj. sdělení postupu - otázkou je však, že pokud jste již předtím zvolili jiný postup, tak by se v rámci jednoho roku neměla metoda měnit - toto je docela změna metody - ponechání nebo vyřazení pohledávky, rušení OP... Nechceme přidělávat starosti, chtěli jsme se domluvit i s kraji, ale nepodařilo se. Takže náš závěr je zachovat pohledávku u obce. CÚ to nebrání v evidenci pohledávek převzatých dle daňového režimu. 

  Pro úplnost přikládám náš postoj k dané problematice, který zpracoval kolega Ing. Nejezchleb:

  Prvotně bych chtěl zdůraznit, že se jedná o oblast, kterou ze strany státu považuji za nedořešenou (upozorňuji k tomu, že neexistuje žádná oficiální metodika MFČR k této problematice, dokonce podle materiálů odboru účetnictví MF z léta 2025 se v té době počítalo s tím, že i když předáte pohledávku k vymáhání celnímu úřadu, bude stále vedena v účetnictví obce. V účetnictví totiž musíme dbát na to, co je ekonomickou podstatou transakce – zde je to pouze předání pohledávky k vymáhání jiné osobě, nicméně obec je stále příjemcem výtěžku z vymáhání (či jeho podstatné části). Za těchto okolností se stále jedná o účetní aktivum obce (nikoliv aktivum Celního úřadu – respektive pokud u něj aktivum, tak i souběžně o závazek... - ale zde budou problémy s opravnými položkami).

   Na podzim se začaly objevovat prezentace ze strany Celního úřadu, kdy kvůli mechanismu správy daní požadovali navedení daných pohledávek do účetnictví celního úřadu (a odpis pohledávky na obci při předání k vymáhání). K tomu se začaly objevovat metodiky směřující k tomu, že by obec v případě následného získání výtěžku od celního úřadu účtovala o výnosu z dotace. Tyto metodiky se objevovaly v rámci nejrůznějších školení. Mají ale společnou jednu důležitou podstatu – účetně nezachycují věrně situaci, o tom jsme přesvědčení. Navíc i ve vztahu k následnému příjmu, pokud by došlo k vymožení, tak logicky musí být zachycovány v rozpočtu na položku, z jaké pocházejí (tedy například poplatek za odpad, pokuta ...).

  To, co uvádím výše platí pro jakýkoliv typ pohledávky – je mi jedno, zda se jedná o místní poplatek nebo například o pohledávku vyplývající z přestupkové agendy.

  Co mi z toho všeho vyplývá:

  1. vnímejte to prosím tak, že pokud máme správné informace, tak zatím stále neexistuje jakákoliv centrální metodika k účtování o pohledávkách předaných k vymáhání. Stále se objevují pouze jen názory a ty se mění v čase.
  2. Účetně by bylo jednoznačně nejsprávnější tyto pohledávky ponechat na původních účtech (315) – respektive provést u nich případně převod na zvláštní analytiku 315, kde by byly shromažďovány pohledávky předané k vymáhání. Zde opět hovořím jak o místních poplatcích tak i jiných pohledávkách předaných k vymáhání celnímu úřadu.

  Pokud se týká úvahy, že by se rozdílně účtovalo o předání pohledávek k vymáhání v případě místních poplatků (tedy daní) a v případě jiných právních titulů. Tuto variantu nepodporuji z jednoho prostého důvodu – jedním z nejzákladnějších účetních principů je jednotnost účetních metod. Tedy skutečnosti který mají stejnou/obdobnou ekonomickou povahu mají být účtovány stejně/obdobně.

  Pokud ale cíleně půjdeme k tomu, že budou volena rozdílná účetní řešení pro tyto skutečnosti, které jsou z ekonomického pohledu dle mého názoru stejnými, vypovídací schopnost jen zhoršíme. Zde bych na Vašem místě volil spíše jednotný postup pro místní poplatky i ostatní typy pohledávek.

   

• Datum uskutečnění zdanitelného plnění

  17. 02. 2026

  Město prodává své parcely na výstavbu rodinných domů. V lednu 2026 byla zaplacena záloha kupujícím na prodej pozemku ve výši 100 000 Kč. Musíme vystavit daňový doklad na přijatou zálohu v lednu 2026 (DUZP leden 2026)? Pokud by byla část kupní ceny ( 100 000 Kč ) uhrazena formou kauce na depozitní účet, DUZP budeme řešit až v konečné faktuře? Kupní smlouva bude podepsána v měsíci březnu 2026. Po podpisu smlouvy dojde k doplacení prodávaného stavebního pozemku, datum DÚZP na konečné faktuře bude den podání návrhu na vklad?

  Ono je to trochu složitější - já začnu odzadu:

  DUZP u prodeje nemovitostí zapisovaných do katastru nemovitostí je buď okamžik předání nemovitosti kupujícímu (tedy okamžik, od kdy může nemovitost začít užívat) nebo okamžik obdržení oznámení o tom, že byl proveden vklad změny vlastnického práva v KN (tedy fakticky až to katastr nemovitostí zadministruje) a to ten den, který nastane dříve. Tedy není to okamžik podání návrhu na vklad do KN - respektive aby to byl tento datum, tak by se k tomuto datu zároveň musela nemovitost předávat. Tedy DUZP se nám většinou rozchází u dodání nemovitostí s okamžikem účetního případu (neboť o výnosu z prodeje a vyřazení pozemku máme účtovat k datu podání návrhu na vklad do KN).

  Nicméně pokud by před DUZP byla přijata platba (dostatečně určitá), nastane okamžik odvodu DPH již z této přijaté platby.

  Píšete, že po podpisu smlouvy doplatí kupní cenu a potom to jde na katastr. Pokud se pozemek nepředává k užívání podpisem smlouvy, tak asi budeme v tom, že platbu přijmete před DUZP a budeme z ní odvádět DPH (byť ještě nenastalo DUZP).

  No a tím se posunu úplně na začátek - v lednu se zaplatila kauce (asi na depozitní účet Města) - nicméně ještě nebyla podepsána smlouva. Neznám přesně podmínky - pokud by jedinou logickou možností bylo to, že tuto platbu platí budoucí kupující na nákup daného pozemku, potom bych měl uvažovat o zdanění již v momentě jejího přijetí. Pokud je ale i jiná potenciální úloha této platby (třeba je to podmínka účasti na veřejné dražbě  a je určena i k případnému krytí sankce, pokud by vydražil zájemce následně odmítl uzavřít kupní smlouvu...) potom bych ji ještě za přijatou platbu na prodej pozemku nepovažoval.

  Otázkou je, čím je platba určena, neboť pokud správně chápu, nedošlo ještě k uzavření smlouvy. Nejčastěji dojdeme k tomu, že platby v tomto charakteru nejsou dostatečně určeny z hlediska DPH (nenaplní podmínky §20a ZDPH) a daň z nich neodvádíme. Nicméně pokud následně je uzavřena kupní smlouva, ve které se konstatuje, že tato kauce se započítává na kupní cenu, považoval bych tento zápočet za přijetí platby na nákup pozemku a v okamžiku podpisu kupní smlouvy bych těchto 100 tis. Kč zdanil.

   

• Investiční příspěvek - sazba DPH

  13. 02. 2026

  Máme schváleny "Zásady pro spolupráci s investory" naší obce. Pro účely těchto Zásad se investorem rozumí každý subjekt, který (až na některé výjimky) na území naší obce realizuje investiční záměr. Investičním záměrem se rozumí záměr investora, který vyžaduje změnu územního plánu obce u pozemků s dosavadním jiným využitím s úmyslem přípravy těchto pozemků k umisťování staveb a následného prodeje takto vzniklých pozemků. Nyní obec chystá smlouvu o inv. příspěvku s prvním investorem.
  Prosím o sdělení, jestli sazba za m2 těchto pozemků bude s DPH (21%)? nebo bez DPH?

  Díky za poslání příslušných podkladů. Jak obecně avizuji - toto je velice sporné téma, které nemá jednoznačné řešení. Z dokumentů, které jste mi zaslali, mi vyplývá, že ve Vašem případě obdržíte platbu určenou velice obecně na rozvoj infrastruktury obce. Konkrétní protiplnění obce se v tomto případě neobjevuje - respektive podle vzorové smlouvy jsou jen v režimu poskytování stanovisek a vyjádření ve stavebním řízení. Nevidím zde závazky obce k plnění soukromoprávního charakteru.

  Při znalosti současného stavu bych se rozhodl tento příspěvek ve Vašich podmínkách nezdaňovat - je zde platba, nicméně chybí mi jednoznačné protiplnění obce (respektive pokud se objevuje, tak je spíše v oblastech týkajících se veřejné správy - třeba souvislost se změnou územního plánu obce dle bodu 3.2 Zásad, které jste mi zaslali).

  Musím ale zopakovat - je to téma velice nejasné. Obecně je snahou toto vyjasnit (jsou nějaké dotazy na GFŘ, možná na toto téma bude předložen příspěvek na jednání Koordinačního výboru) - nemáme ale zatím jakékoliv výstupy k tomuto tématu.

    

• OP OPST - označování výdajů

  13. 02. 2026

  Město v rámci výzvy OPST č. 59 pilíř 2 požádalo o dotaci, jejímž cílem je vytvoření, resp. financování pozic sociálních pracovníků na základních školách (příspěvkových organizací) zřízených městem. Příjemcem dotace bude město a financování proběhne ex-post. V rámci projektu byly na školách zřízeny pozice sociálních pracovníků, jejichž zaměstnavatelem je příslušná škola. Město poskytuje v rámci provozního příspěvku prostředky na jejich financování. Od vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace máme značit i veškeré související výdaje UZNZ (15019, 140, 5 nebo 1). Můžeme takto označit i položku 5331, nebo máme pro označení výdajů odeslaných škole na financování činnosti sociálních pracovníků použít položku 5336 ?

  Pokud finanční prostředky posíláte z právního hlediska v rámci provozního příspěvku, tak odpovídá pol. 5331.

  Pol. 5336 se používá pro průtokové dotace PO, když je obec zprostředkovatelem. Vy zmiňujete, že příjemcem není PO, ale město. 

  Ověřila bych raději v podmínkách, že můžete takto dotaci čerpat - když to nejsou zaměstnanci obce, ale PO. 

• Vypořádání dotace podle vyhlášky 433/2024 Sb.

  12. 02. 2026

  V roce 2025 jsme ukončili dva projekty financované ex post z programu MMR IROP 2021-2027 - ÚZ investiční 17518 a 17519 a neinvestiční 17084 a 17085. Podléhají tyto dotace finančnímu vypořádání, které je nutné podat do 15.2.2026?

  Povinnost podat tabulku finančního vypořádání stanovuje vyhláška č. 433/2024 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (vyhláška o finančním vypořádání). V ní najdeme postupy a stanovená pravidla včetně vzoru tabulek, ale vždy je jistější předně dohodnout s poskytovatelem, jak to bude chtít, resp. poskytovatel to specifikuje většinou v podmínkách.

  Cituji str. 93 obecných pravidel programu IROP 2021-2027:

  "13.4 Způsob financování
  ŘO IROP provádí platby příjemcům formou ex – post plateb.
  Příjemce předkládá po skončení sledovaného období ŽoP a doklady prokazující úhradu
  přímých výdajů. Finanční prostředky příjemce obdrží na účet po schválení ŽoP na ŘO IROP.
  Projekty financované ex-post nepodléhají finančnímu vypořádání podle vyhlášky č. 433/2024"

  Projekty ale podléhají klasickému vypořádání s poskytovatelem podle termínu rozhodnutí (závěrečná žádost o platbu).

• Značení NZÚZ IROP 2021-2027

  11. 02. 2026

  Prosím o radu s určením UZ, nástroje a zdroje k projektu reg. č. CZ.06.05.01/00/22_048/0006940. Rozhodnutí o poskytnutí dotace jsem odeslala na adresu: info@obecuctuje.cz.

  Jedná se o program IROP 2021-2027.

  Investiční část projektu budete značit takto: 

  Podíl EU: UZ 17519, nástroj 149, zdroj 5

  Podil SR: UZ 17518, nástroj 149, zdroj 1

  Vlastní podíl: nástroj 149, zdroj 1.

  Neinvestiční část projektu a nepřímé výdaje:

  Podíl EU: UZ 17085, nástroj 149, zdroj 5

  Podil SR: UZ 17084, nástroj 149, zdroj 1

  Vlastní podíl: nástroj 149, zdroj 1.

  Přímé výdaje značte klasicky procenticky do 100 % výše způsobilých výdajů v rozhodnutí. V rozdělení na podíl EU, SR a vlastní podíl. Účelové znaky jsou zde rozdělené na investiční a neinvestiční, proto musí dojít k rozdělení na přímé výdaje investiční a přímé výdaje neinvestiční (jestli vzniknou) podle správného účetního řešení nejpozději v žádosti o platbu, ideálně hned při žádosti o dotaci - ne všechny programy pak umožňují změnu. Asi se bude jednat o TZ, to je investice, ale může být pořízen i DDHM (028), na který by měla být čerpána neinvestiční dotace.

  Nepřímé výdaje se neznačí procenticky, ale rovnou postupně do výše dotace, vypracovala jsem k tomu vzorový příklad:

  https://www.obecuctuje.cz/dotazy?zobrazit=komplexni_dotazy&hledat=nep%C5%99%C3%ADm%C3%A9+v%C3%BDdaje+v+programovac&jak=fraze

  Upozorňuju také na to, že byť se nepřímé výdaje značí do výše nepřímé dotace neinvestičním ÚZ a dotace se přijímá na neinvestiční položku (zde 4116), tak pokud mají být správně účetně zachyceny v ceně investice, účtují se na účet 042 a nepřímá dotace na účet 403. 

• Odpočet DPH střecha

  10. 02. 2026

  Obec vlastní objekt, kde se před 25 lety udělala nadstavba s podkrovními byty, které od začátku slouží jako dům s pečovatelskou službou. Nyní je v plánu kvůli tepelnému nepohodlí v těchto bytech střechu upravit tak, že se trochu zvedne a místo střešních oken se vytvoří vikýře s novými okny a celá střecha se zateplí - bude to TZ. Zajímá nás s pohledu DPH, zda je možné si uplatnit odpočet v celé výši? Z ubytování se odvádí 12% DPH, takže by i faktury měly být s 12% DPH s PDP? Nebude problém, že v přízemí objektu je obchod (pronajatý plátci) a pohostinství (pronajaté neplátci)? Kvůli nim se ale investice nedělá. Pokud by nebylo obhajitelné, že TZ souvisí pouze s domem s pečovatelskou službou, jaká bude výše DPH na dodavatelských fakturách a jak si uplatníme odpočet?

  Děkuji za zaslání podkladů. Jak jsme si již korespondovali, tak prvotně musíme řešit klasifikaci plateb od uživatelů daných bytů.

  Tady jsme jednoznačně přesvědčen, že jsou naplněny charakteristiky nájmu - jedná se:

  a) o výhradní užívání konkrétní místnosti s kuchyní a sociálním zařízením (je mi celkem jedno, že výměra je malá)

  b) nejsou poskytovány nějaké dodatečné služby (praní prádla, úklidy, recepce...)

  c) vztah je dlouhodobý

  d) máte i nastaveno, že se elektrika bude vyúčtovávat.

  Takže bych na Vašem místě okamžitě překlasifikoval přijaté platby od uživatelů na nájem - osvobozeno od DPH (ř. 50 přiznání).

  Teď k sazbě daně u stavebních prací - díval jsem se do katastru, objekt je zapsán jako objekt občanské vybavenosti. Tedy pro sníženou sazbu daně musíte případně dokázat, že nadpoloviční plocha je tvořena byty pro sociální bydlení. U tohoto objektu toto skutečně neumím rozhodnout - to si musíte změřit. Informace k tomu můžete hledat i v Manuálu k sazbám DPH - je tam aktualizace teď v lednu 2026. Střecha je beze sporu záležitostí objektu jako celku - tedy pokud neobhájím tu nadpoloviční plochu bytů, byla by tam sazba 21 %.

  No a odpočet - tím, že je to střecha, tak si myslím, že pokud pronaímáte obchod plátci s DPH za nějaké normální nájemné, tak by byl nárok na odpočet DPH koeficientem podle §76.

   

• Směna pozemků a poplatek za vklad do KN

  10. 02. 2026

  Obec uzavřela směnnou smlouvu, kde obec pozbyla pozemky o celkové výměře 28 m² v celkové účetní ceně 19,60 Kč/m² a nabyla pozemky o výměře 91 m². Ve smlouvě není sjednána kupní cena ani doplatek; je zde uvedeno, že účastníci se dohodli, že případný rozdíl v cenách směňovaných pozemků nebudou vzájemně vyrovnávat. Obec tedy předpokládá stanovení reprodukční pořizovací ceny nabývaných pozemků ve výši 80 Kč/m², a to na základě obvyklých cen obdobných pozemků v místě a čase. Současně byla obci doručena faktura od notářky v celkové výši 7 445 Kč, jejíž součástí je správní poplatek za návrh na vklad do katastru nemovitostí ve výši 2 000 Kč. Prosím, jak správně účtovat směnu pozemků bez doplatku při ocenění RPC? Má být faktura od notářky (resp. poplatek za vklad do KN) součástí ocenění nabývaného pozemku? A zbylá část faktury jde do nákladů?

  K datu podání návrhu na vklad budete o směně účtovat těmito zápisy:

  311 MD/ 647 D 7280 Kč (80 Kč za m2 x 91 m2)

  042 MD/ 321 D 7280 Kč

  321 MD/ 311 D 7280 Kč

  031 MD/ 042 D 7280 Kč

  554 MD/ 031 D 548,80 Kč (účetní cena)

  Fakturu od notářky můžete zaúčtovat celou na účet 518, když nabývané pozemky oceňujete RPC.

  Jste plátci, tak jen pro jistotu uvádím, že je potřeba vzít to v úvahu v případě, že vámi pozbývaný pozemek podléhá odvodu DPH. 

• Dotace FVE - modernizační fond SFŽP

  04. 02. 2026

  Ze SFŽP – modernizační fond jsme obdrželi dotaci na FVE. Dotaci nám zpracovávala firma. V 2024 tři faktury na přípravné práce nejsou v účetnictví označeny, účtovány na 042. Smlouva s fondem podepsána 2025, zaúčtovaná podrozvaha. K fa na dodání FVE jsem se dotazovala firmy, o jaké náklady se jedná, fa zahrnovala i proškolení pracovníků – neinvestiční. Firma uvedla, že veškeré náklady jsou investiční. Uznatelné fa 2025 mám označeny N - 171, Z 5 a 1 náš podíl, UZ90504 investiční a ORG. Neuznatelné fa pouze ORG. Počkala jsem na poslední fa a v 2025 jsem zařadila jako TZ budovy (všechny fa) a začala odepisovat a rozpouštět transfer, ke konci roku zaúčtována dohada na dotaci. 27.1.2026 jsem vše uzavřela a odeslala data na kraj. 28.1.2026 na ČNB došla dotace ve dvou částkách, na dotaz firma uvedla, že se jedná o investiční a neinvestiční část. S firmou se dohadujeme, že nám nikdy neoznámili změnu(neinvestiční náklady). Příjem dotace mám zaúčtovat s UZ investiční a neinvestiční? Odúčtuji podrozvahu a dohadu. Co se zařazeným TZ, odpisy, rozpuštěným transferem a označení UZ?

  Najděte si v prvé řadě svou výzvu:

  https://sfzp.gov.cz/dokumenty/

  Jestli se ale jedná o dotaci z RES, tak tam pokud vím není paušální neinvestišní dotace na nepřímé výdaje, tzn. na vedlejší výdaje projektu máte možnost čerpat správně investiční dotaci, když realizační část je investicí.

  Nejprve bych s firmou toto dokomunikovala a ověřila, jestli není možné změnit druh dotace na investiční - možná udělali chybu v tom, že na vedlejší výdaje se žádalo o neinvestiční dotaci, nemusí to být ale chyba firmy, možná poskytovatel určil paušálně na vedlejší výdaje dotaci neinvestiční, ale u tohoto programu jsem se s tím nesetkala. Určitě vám pak musí i sdělit, co nárokovali jako neinvestici a řešit případnou nápravu. 

  Kdyby bylo poskytovatelem určeno, že dotace na související výdaje je neinvestiční, můžete určitě postupovat dle pokynů MF, kdy dodržujete účetní předpisy, tzn. výdaje necháte celé na účtu 042, dotaci na 403 a neinvestiční dotace se zobrazí jen neinvestiční příjmovou položkou 4113 s neinvestičním ÚZ 90007. Skutečné nepřímé výdaje typu projekt apod. dooznačíte do výše neinvestiční dotace neinvestičním ÚZ - výdaje roku 2024 jen ručně na dokladech (nemohlo se značit, když nebyla dotace přiznaná). Ke značení nepřímých výdajů máme příkladový komplexní dotaz:

  https://www.obecuctuje.cz/dotazy?zobrazit=komplexni_dotazy&hledat=nep%C5%99%C3%ADm%C3%A9+v%C3%BDdaje&jak=fraze

  Pro jistotu shrnu, že ve výši dotace má být značeno ÚZ, nástroj a zdroj 5, vlastní podíl bez ÚZ jen nástroj a zdroj 1.

  Se zařazením se nečeká na poslední fakturu - pokud něco není ke dni, kdy se má zařadit (zde zprovoznění, kolaudace nebývá) vyfakturováno, dohaduje se to do ceny majetku zápisem 042/389. Dohada dotace 388/403 se má zaúčtovat ke dni zařazení majetku, k 31.12. jen když majetek ještě není dokončen, vznikly způsobilé náklady a dotace není vyúčtovaná.

• Obec se stala plátcem DPH - pacht a odpady podnikatelů

  02. 02. 2026

  Od 1.1 se obec stala plátcem DPH a zároveň začíná pronajímat část budovy (která dosud sloužila jako zázemí pro fotbalisty) pro účely provozování občerstvení/hospůdky. Nájem (resp. pachtovné) i zálohy na elektřinu, vodu a stočné bude nájemce platit obci, obec zase platí zálohy (v odlišné výši) dodavatelům. Jak to bude s účtováním DPH u pachtovného a přijatých i odeslaných záloh a jak mám začít účtovat o hospodářské činnosti, když jsme o ní zatím neúčtovali?
  Druhý dotaz se týká platby za tříděný odpad podnikatelů. Jsou mezi nimi plátci i neplátci DPH. Obec s nimi uzavírá Smlouvu o využití systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem. Má být ve smlouvě od letošního roku pro podnikatele a firmy uvedena i DPH? A platí stejný režim i u plateb za likvidaci bioodpadu?

  Děkuji moc za doplnění.

  K první záležitosti - tady jsou důležité následující věci:

  a) pronájem - vy jste zjistila, že nájemce je nyní neplátce DPH. Za těchto okolností jste povinni nájemné osvobodit od DPH podle §56a - tedy pachtovné budete vykazovat na ř. 50 přiznání k DPH a nájemné tam nebudete účtovat

  b) energie - tím, že je neplátce DPH a zbytek objektu je využíván fotbalisty (také neplátci DPH), tak by se pro Vás nabízel nejjednodušší režim (akceptovatelný v ČR a většinou obcí také využívaný), kdy byste si u energií na vstupu neodčítala žádnou daň a na výstupu nic nezdaňovala (fakticky využila ustanovení §36 odst. 14). Tedy energie na tomto objektu by šly úplně mimo daň (jak na vstupu tak i na výstupu). Jenže se bojím, že to má trochu jednu vadu - honem jsem se díval do Vašeho rozpočtu a mám dojem, že stočné účtuje přímo obec. Pokud tomu tak je, tak se u stočného neumíme bavit o přeúčtování (protože tady byste nepřeúčtovávali, ale skutečně stočné zajišťovali) - potom byste přijatou zálohu na stočné museli zdanit (12 %). Variantně říci, že nájemce platí celkovou zálohu bez rozlišení, na jakou energii to jde (není to dostatečně identifikovaná platba podle §20a ZDPH) a potom zdanit až to vyúčtování. Ale opakuji - nejsem si jist, jak to máte s kanalizací - ale mám dojem, že stočné účtujete Vy jako obec.

  Jinak jen ještě podotýkám, že není povinností mít nájem v hospodářské činnosti - přijde mi to kontraproduktivní pro tyto účely - za mne klidně toto dejte do činnosti hlavní.

  K druhé záležitosti:

  Odpady u podnikatelů zapojených do systému - rovnou avizuji, že je to sporná záležitost. Vím o názorech, že by se s ohledem na zapojení pod systém vyhlášky mělo jednat o výkon veřejné správy. Já o tom mám pochybnosti - zejména jde o to, že podnikatel je v plné volnosti - ve smyslu zapojím se x nezapojím. Dále jsou situace, kdy obce podnikatelům nabízí fakticky to samé, aniž by podnikatele vyhlášce podrobili a tam bychom to měli najednou zdaňovat. Takže já mám tendenci toto zdanit a zatím tak postupuji (samozřejmě to na druhou stranu zakládá možnost uplatnit si v poměrné výši část odpočtu - třeba z nákladů účtovaných od svozové firmy). Z hlediska vystavení daňového dokladu - pokud přijmete mou logiku, bylo by to zdaňované plnění, nicméně mohli byste vystavit zjednodušený daňový doklad pokud je to do 10 tis. Kč - tedy stačí klidně ručně vypsaný pokladní doklad s uvedením povahy služby, částky celkem a poznačením daň 21 %. U BIO pro podnikatele - pokud přijmete režim zdanění u jiných složek odpadu pro podnikatele, potom platí to samé i pro BIO. 

  BIO pro občany - za mne by toto mělo být komunálním odpadem, o který je obec přímo povinna se postarat (respektive převzít jej od občanů) - tam bych nadále aplikoval režim, že se nezdaňuje.

  Započteno na 2 dotazy. 

• DPH - finanční příspěvek na chodníky

  30. 01. 2026

  Máme uzavřené smlouvy o poskytnutí finančního příspěvku za účelem realizace chodníků pro občany jako přístupu k obchodní zóně. Bude tento příspěvek fakturován mimo režim DPH? Smlouvy posílám e-mailem.

  Za mne je toto oblast, která je skutečně zasažena nejasností. Bavíme se totiž o tom, zda je naplněn charakter předmětu DPH - tedy zda v tomto konkrétním případě dochází k dodání (nemusíme se bavit o úplatě - ta je jasná, neboť obec v souvislosti s realizací akce obdrží od daných subjektů 500 tis. Kč). Je jednoznačné, že se nemůžeme bavit o dodání zboží - nestavíte chodníky s tím, že byste jim je dodávali.

  Tedy řešíme, zda dojde k poskytnutí nějaké služby. No a tady se pohledy začnou lišit - pro někoho je to stavba z rozhodnutí obce, na kterou se dané subjekty rozhodly poskytnout dar, nicméně nevznikají jim žádná reálná práva k dané věci.

  Jiní v tom vidí to, že jim ale zlepšíte využitelnost jejich stavebního projektu a za to jsou ochotni zaplatit nějakou částku. Třeba v té smlouvě s Restaurací je závazek, že chodník musí být veřejně přístupný a  pokud by nebylo toto naplněno, že musí zřídit právo k užívání chodníku Restauraci alespoň po dobu otevírací doby Restaurace - i to by mohlo být spatřováno jako něco, co směřuje k logice poskytnutí služby (byť víme, že je to asi teoretické a pokud Město postaví chodník, tak prostě bude volně přístupný).

  Já si třeba myslím, že za současného stavu by toto většina Měst v ČR nezdanila. Ale jistota tady opravdu není. Vy jste ve smlouvách výslovně sjednali částku bez DPH s tím, že vystavíte daňový doklad. Nebo-li máte právní shodu obou stran, že se bude jednat o zdanitelné plnění a k sjednané částce se daň připočte. Potom je pro nás pragmatickým řešením chovat se tak, že je to zdanitelné plnění a daň odvést.

   

• Inventarizace

  29. 01. 2026

  V roce 2022 jsme dostali investiční dotaci na přestavbu kavárny. Rekonstrukce byla zařazena na účet 021. Nyní při inventarizaci komise přišla na to, že zařízení kavárny jako je kuchyňská linka, lednice, stoly, židle, které byly součásti investiční dotace nejsou uvedeny na seznamech 028. V přílohách investičních faktur byly tyto položky vyčísleny, ale paní, která to tehdy zpracovávala vše zařadila na 021. Ono to vlastně ani jinam zařadit nešlo (vzhledem k investiční dotaci) Ale co teď s tím? Komise chce tyto položky uvést v seznamech a do inventarizační zprávy uvedla, že majetek není zaevidován.

  Samozřejmě není v pořádku, že jakou součást stavby máte zařazeno movité vybavení. Ale jak píšete, jste schopni to doložit v rámci příloh investičních faktur, takže jednotlivé položky včetně ocenění doložíte. Majetkově je evidováno, jen nepřesně.

  Nejdříve bych si ověřila podmínky dotace. Zmiňujete se o investiční dotaci, tedy zjistit, zda jste mohli pořídit DDHM. Zároveň bývá i v podmínkách časová udržitelnost projektu. Odhaduji, že jste nemohli pořídit DDHM (neinvestiční majetek, dotace má být zachycena na účtu 672), tak vám nezbyde nic jiného než vytvořit soubory a přeúčtovat je na účet 022. To bude přece jenom o něco správnější než součást stavby. 

  Sice se nedoporučuje dělat soubor ze stejných věcí, např. ze stejných kusů nábytku, který je použitelný odděleně, do budoucna se může jednotlivě přemístit jinam a je použitelný nezávisle na sobě - fastro vybavení typu lednice, nějaké jiné přístroje, je vhodné vést odděleně, jako jednu věc (nad 40 tis. Kč) nebo soubor (celý soubor nad 40 tis. Kč, pak účet 022) jen když by byly některé věci funkčně propojeny (fungovaly jen ve spojení jedna s druhou). Ale nic lepšího než "účelové" soubory nyní nevymyslíme.

  Pokud jde o kuchyňské linky, z daňového hlediska (pokyn GFŘ D-59) se tradičně postupuje tak, že tam, kde je kuchyňská linka nezbytná k plnění účelu budovy, dává se do její ceny - např. u bytů, v ostatních případech se účtuje spíše jako samostatná movitá věc. Nicméně v pokynu je od tohoto pravidla zároveň výjimka, kdy zařízení kuchyní a vývařoven pro pro veřejné stravování je samostatnými věcmi. Navíc daňový pokyn není pro účetní posouzení závazný, takže kuchyňskou linku můžete nechat v ceně stavby a vyčleňte vyloženě jen movité vybavení ("co se z domu vysype, když ho otočíte")

  Pokud byste to oddělovala a přeúčtovávala na účet 022, tak přehodíte pouze příslušnou část pořizovací ceny z účtu 021 na účet 022 a oprávky 081 minus D/ 082 D. Zvolte odhadovanou zbytkovou životnost. Nebude to asi významná PC, aby nevznikl velký vliv na VH tím, že byl odpis jako součást stavby pomalejší. Přistoupila bych k tomu teď jako k vyřazení (respektive přeřazení) části stavby, kdy míra odepsanosti stavby aktuálně v roce 2025 je oprávky děleno PC.

• Okamžik zařazení FVE

  28. 01. 2026

  Na obecních budovách byla v roce 2025 s dotační podporou z RES 3+ vybudována výrobna FVE včetně bateriového úložiště. Přebytky budou dodávány do sítě na základě smlouvy s ČEZ Esco, která bude uzavřena ve 2/2026. Předávací protokol dokončené FVE je ze dne 31. 10. 2025, kdy proběhla zkouška funkčnosti a systém nebyl používán. Teprve dne 5. 1. 2026 byl vydán doklad od ČEZ Distribuce o provedení prvního paralelního připojení do sítě a o tom, že výrobna splňuje požadavky pro připojení a lze ji využívat (po předchozím dvojím zamítnutí a odstranění závad typu chybně značených kabelů apod.) Zařazení do majetku bychom provedli k 5. 1. 2026? Smlouva o dotaci byla podepsána v 7/2025.

  FVE zařaďte kompletně jako TZ příslušné budovy, viz náš dokument:

  https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?hledat=Fotovoltaick%C3%A9%20elektr%C3%A1rny%20-%20%C3%BA%C4%8D&jak=fraze

  Pro zařazení v tomto případě platí § 14 odst. 12 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kdy souhlasím s vámi, že způsobilost FVE k užívání nastala až 5.1.2026.

  Všechny náklady vznikly asi v roce 2025, pak byste k 31.12.2025 měli zaúčtovat dohadu očekávané výše dotace 388 MD/ 403 D a v lednu ji zadáte spolu s TZ na kartu budovy. 

   

• Oprava hospodářského výsledku

  21. 01. 2026

  Zjistila jsem, že za dřívější roky 2011-2016 nebyl vůbec účtován hospodářský výsledek. V pozdějších některých letech byl účtován chybnou částkou.
  Účet 432 má být nulový, v současnosti mám na něm zůstatek. Jak ho mám opravit, aby oprava nezkreslila letošní (resp. 2025) HV?
  Je to významná částka, za ty roky jde přes milion, uvažuji o tomto řešení: zisk za minulé roky doúčtuji klasicky 431/432, ztrátu 432/431, chybné částky bych asi anulovala opačným zápisem a zaúčtovala správně.
  Nebo bych měla udělat raději ke každému roku (kvůli orientaci, co opravuji) zápis 432/408, případně 408/432?

  Konečný HV nezkreslíte, protože se neúčtovalo chybně na nákladový/ výnosový účet. Pro opravu nevolte tedy účet 408. Účetní program v rámci závěrečných zápisů vygeneruje z rozdílu mezi náklady a výnosy účet 431, tzn. VH minulých let byste měla mít na účtu 431. 

  Dívala jsem se do aplikace Monitor Státní pokladny a máte tam schválené všechny účetní závěrky od roku 2014. Tzn. opravdu když je ztráta, účuje se při schválení účetní závěrky zápis 432/431, když zisk 431/432. Tento zápis proúčtujte vždy k datu schválení účetní závěrky.

  Možná to máte jen špatně formulované, ale na účtu 432 má být zůstatek právě ve výši schválených výsledků hospodaření minulých let. Naopak nemáte mít zůstatek na účtu 431, když máte schváleny všechny účetní závěrky.

  Tak zvažte, jestli to nemáte dobře :)