Dotazy

Hledanému výrazu RES odpovídá celkem 1938 dotazů:

• Školní jídelna

  04. 11. 2025

  Obracím se na Vás s prosbou o radu. Od 1.1.2026 převezme obec veškerou agendu týkající se školní jídelny při naší příspěvkové organizaci ZŠ a MŠ a také veškeré nepedagogické zaměstnance. Chtěla bych Vás požádat o pomoc se správným nastavením účtování, ale také s přiřazením správných paragrafů a položek v tomto odvětví a to konkrétně:
  
  - příjem finančních prostředků za stravné od zaměstnanců (učitelů) ZŠ a MŠ
  - příjem fin. prostř. za stravné za děti ZŠ a MŠ
  - příjem fin. prostř. za odebrané obědy od cizích strávníků (občané obce, zaměstnanci obce)
  - výdaje na nákup potravin do školní jídelny
  - výdaje na platy kuchařek v pracovním poměru
  - výdaje na plat školníka při ZŠ a MŠ
  - výdaje na plat uklízečky při ZŠ a MŠ
  - příjem peněžních prostředků, které obdrží obec v roce 2026 na základě daňové predikce právě na platy nepedagogů atd.

  Pokud jde o účtování, budete postupovat stejně jako PO - nakoupení potravin do jídelny budete účtovat jako pořízení zboží - zde si musíte zvolit systém účtování zásob A nebo B, nevím, který aplikujete. Ve vztahu ke strávníkům je to poskytovaná služba, vše účetně pobdobné, jako byste provozovali restauraci. 

  U platů nepedagogických pracovníků - přejdou pod vaše mzdové položky 50xx (např. 5011 HPP), pokud je bude zaměstnávat obec, příjem je ve formě zvýšení daňových příjmů třídy 4xxx. Mohou zůstat zaměstnanci PO, pak jen zvýšíte provozní příspěvek na pol. 5331.

  Metodiky k novele školského zákona najdete na tomto odkazu:

  https://edu.gov.cz/reformy/novela-skolskeho-zakona-kveten-2025/

  Protože jste plátci DPH, je nejprve potřeba si to ujasnit z daňového hlediska. Proto doplňuji vyjádření Ing. Nejezchleba: Nyní je podle mne klíčové ve vztahu k DPH, zda to i obec bude poskytovat jako školskou službu - zda budou zapsáni ve školském rejstříku - tedy zda naplním §57 odst. 1 písm. b). Pokud ne - nevejdeme se do osvobození od daně a budeme v jiném režimu DPH - zdanění. Oni se v zásadě na toto neptají, nicméně je to ten klíčový bod. Ale já to bez jejich informace neumím vyřešit. Navíc nevím, zda pokud nebudou školským zařízením, tak školy nebudou muset třeba fakturovat škole - aby ona poskytovala školní stravování. Toto si opravdu technicky musí ujasnit a až si to ujasní, budeme moci řešit DPH.

• Pronájem bytů a nebytů z pohledu rozpočtu

  23. 10. 2025

  Chceme vás požádat o váš názor na tento výklad MF:
  
  https://www.mfcr.cz/cs/rozpoctova-politika/uzemni-rozpocty/legislativa-a-metodicka-podpora-uzemnich-rozpoctu/2020/pronajem-obecnich-bytu-a-nebytovych-pros-37920
  
  Doposud tuto činnost vedeme jako hospodářskou činnost.

  Hospodářskou činnost - její vymezení a principy sledování máme popsány od str. 391 (kapitola 19)  v knize Účetní reforma 2012 pro ÚSC a jimi zřizované PO, viz. odkaz na tisková data knihy (ve formě PDF), pokud ji nemáte k dispozici. 

  obecuctuje.cz/dokumenty?jak=fraze&hledat=Kniha%20účetní%20refo

  Toto téma je velice sporné, v knize se pokoušíme vysvětlit nejen pojem hospodářské činnosti, její vymezení, kritéria a jsou v ní uvedeny i jednotlivé příklady. Zkuste si to pročíst. 

  Pokud jde o náš názor na výklad MF, věcně k němu máme několik připomínek:

  a) v rámci odůvodnění se objevuje argumentace prostřednictvím živnostenského zákona a definice živnostenského podnikání – s tím, že nájem není živnostenským podnikáním. K tomu musíme upozornit, že může existovat i podnikání, které není podnikáním živnostenským (právě například podnikání v oblasti pronájmu) a rozhodující by právě měl být onen cíl (zda jde zejména o dosažení zisku). Může nastat situace, že se Město XY rozhodne investovat volné peněžní prostředky tak, že postaví administrativní budovu, kterou chce komerčně pronajímat. V takovém případě není důvod směřovat takovou aktivitu do hlavní činnosti (činnost nemá nic společného s uspokojováním potřeb svých občanů) - jedná se o klasické podnikání, které by mělo být sledováno v rámci hospodářské činnosti, tedy měla by být sledována jeho ekonomická efektivita. V tomto ohledu by dle našeho názoru měla být respektována svobodná vůle zastupitelstva (s jakým cílem se jde například do určité výstavby...) Tím ale nerozporujeme, že například u bytového hospodářství Města sledují zpravidla jiné cíle než dosažení zisku.

  b) v rámci odpovědi se objevuje zmínka o tom, že by v rámci hospodářské činnosti mohly být sledovány například zálohy na služby. Takový přístup (a možné dělení této oblasti na dvě činnosti) považujeme ze své podstaty za nelogický. Služby přímo souvisí s pronájmem, jsou jeho nutnou součástí, proto je k nim naprosto nezbytné přistupovat jednotným způsobem spolu s nájmem. Tedy pokud nájem bude sledován v rámci hlavní činnosti, tak budou sledovány v rámci hlavní činnosti také služby.

  c) poslední poznámka se týká toho, že u některých obcí jsou v rámci bytového hospodářství poskytovány také například ubytovací služby (v různé škále – například od ubytování obdobného s bydlením v bytech přes ubytovny pro pracovníky firem po turistické ubytování). Zde se již spíše dostáváme do režimu živnostenského podnikání, nicméně domníváme se, že by se stále mělo respektovat právo zastupitelstva svobodně rozhodnout, zda konkrétní provozovna tohoto typu směřuje spíše k plnění funkce obce (třeba ubytovna pro občany, uprchlíky…) nebo je spíše hospodářskou činností (tedy se striktním posuzováním, zda je cílem zisk). Stejná záležitost může panovat třeba i v případě krátkodobých pronájmů kulturních domů apod.

  Chceme tím jen říci, že není pronájem jako pronájem a je asi rozdíl, pokud Město XY pronajme svůj kulturní dům místnímu spolku seniorů, aby si zde tento spolek zorganizoval předvánoční setkání pro občany a pronájem stejného kulturního domu pro reprezentační ples firmy XY a. s. Domníváme se, že by v takových případech mělo mít zastupitelstvo právo říci, kde je pro něj ještě hranice hlavní činnosti.

  Bez ohledu na výše uvedené námitky ale musíme souhlasit s tím, že sledování například klasického bytového hospodářství obce/města (nebo pronájmy nebytů v oblastech směřujících k uspokojování potřeb obyvatelstva – například sportoviště, sociální služby, školství ...) v rámci hlavní činnosti má svou logiku a doporučovali jsme zajistit přechod těchto pronájmů z hospodářské do hlavní činnosti.

  Blíže viz aktualita na odkazu: https://www.obecuctuje.cz/aktuality/1361

  Závěr je ale takový, že nelze nařídit, aby ÚSC účtovaly bytové hospodářství v hlavní činnosti, protože žádný předpis nestanovuje povinnost účtovat vybrané činnosti v hlavní/vedlejší činnosti, je to vždy na dobrovolném rozhodnutí účetní jednotky. (účtování ve VHČ je někdy „výhodnější“ kvůli úbytku pracnosti s rozpočtem – VHČ se sleduje mimo rozpočet).

• DPH - Přefakturace do zahraničí

  21. 10. 2025

  V rámci meziobecní spolupráce si v naší obci udělala jedna německá organizace spadající pod jejich okresní úřad ,,promo" akci při otevření části cyklostezky. Naše obec měla zajistila kulturní program a pohoštění. Vše fakturováno obci od osmi českých dodavatelů (5 neplátci DPH, 3 plátci DPH), která by měla vše následně německé straně přefakturovat. Naše obec je plátce, bohužel od německé strany zatím nemám zpětnou vazbu, zda jsou či nejsou plátci. Nicméně by mne zajímali obě varianty jak postupovat v případě, že budeme obě strany plátci, či bude jen obec plátcem DPH.

  Tady je podle mne klíčové definovat, kde je místo plnění. Pokud se jedná o to, že byla zajištěna kulturní akce s pohoštěním a vše se odehrálo v ČR, tak podle mne jsme v § 10b a §10c ZDPH- místo plnění je v ČR. Potom mne vůbec nezajímá, zda je druhá strana plátce nebo neplátce a pokud to fakturuji jako klasické české poskytnutí služby (úplně stejně jako když bych to dělal tuzemci) řeším to podle českých předpisů - případně s českou daní - tedy:

  - kulturní program - služba podle § 61e ZDPH - osvobozeno od daně

  - občerstvení - to by se mělo zdanit jako dodávka občerstvení 12%/ 21% (základní - sazba - většina pití).

  Nevím do jaké míry byste mohli aplikovat přeúčtování - zda je to dokazatelné, že pouze přeúčtováváte mimo DPH dohodnutý podíl.

  Pokud by ale součástí plnění, které jste prováděli, byly i jiné služby (z oblasti propagace), tak to je jinak - to se případně ozvěte na mail zdenek@obecuctuje.cz

• ! Příspěvek za větrné elektrárny a DPH

  14. 10. 2025

  Naše obec uzavřela smlouvu o spolupráci se společností s.r.o., která bude na katastru obce stavět větrné elektrárny. Smlouvou o spolupráci je také určen příspěvek za podporu realizace větrného parku. Obec by měla jednorázově dostat 8.000.000 Kč po uvedení do provozu a pak ročně 2.475.000 Kč. Lze dle této smlouvy brát příspěvek jako dar, nebo musíme účtovat jako ekonomickou činnost? Výstavba zatím nezačala.

  Tato oblast nemá v současnosti jednoznačné řešení a názory na ni jsou odlišné. Prvotně ještě poznámka k právní formě - někdo pro tyto případy uzavírá Plánovací smlouvy podle Stavebního zákona, vy máte uzavřenu Smlouvu o spolupráci (předpokládám jako obecnou smlouvu podle Občanského zákoníku).

  Teď na co se fakticky ptáte - jde o to, zda jsou naplněny charakteristiky předmětu daně - tedy v tomto případě zda:

  a) došlo k poskytnutí služby z Vaší strany (zda ji jsme schopni identifikovat)

  b) za úplatu (která je vázaná k poskytnutí služby)

  c) a zda je to v činnosti, kde jednáte jako taková (tedy například, zda ty činnosti, které děláte nenaplňují výkon veřejné správy).

  Pokud na všechny otázky odpovíme tak, že jsou naplněny, potom je to předmětem daně a z pohledu DPH by to také bylo ekonomickou činností.

  Teď k jednotlivým prvkům:

  - úplata - je jednoznačné, že zde bude probíhat - viz domluvené finanční příspěvky. Nicméně podle smlouvy jsou tam ještě potenciální další benefity v podobě získání levnější elektrické energie (pokud to správně chápu).

  - poskytnutí služby - tady je to již mnohem složitější - když bych měl identifikovat jednotlivé prvky, co obec má poskytnout, tak za mne je v této smlouvě rozhodující následující:

  a) jednak je zde závazek "neblokovat záměr výstavby" - respektive schválit změnu územního plánu tak, aby byla VE na příslušných pozemcích umístitelná a nepodávat námitky, které by mohly nějak ohrozit vybudování VE

  b) závazek součinnnosti při prosazování záměru u obyvatel

  c) umožnit bezplatný přístup na pozemky obce, služebnosti k těmto pozemkům a to bezplatně (respektive je potom jasné, že odměna za toto je započtena v příspěvku viz výše)

  d) nejednat s žádným jiným subjektem o umístění VE (tedy služba v podobě "zdržení se jednání").

  Z mého pohledu tedy najdeme dostatečný výčet plnění, které má obec poskytnout a tato plnění mají určitou vazbu na úplatu. Je samozřejmě jen otázkou, do jaké míry je zde také složka kompenzace nepříjemností, které bude VE způsobovat, kde asi to poskytnutí služby ze strany obce jde sledovat hůře a je otázkou, co je to vlastně za platbu.

  - obec jedná jako taková - no a tady nám vzniká za mne další velký problém - pokud se podíváme na ty jednotlivé závazky, tak jsou tady věci, které náleží výkonu veřejné správy (zejména ta oblast změny územního plánu). Nicméně třeba závazek zřízení služebností na pozemcích obce je ryze soukromoprávní a je to za mne jasné plnění, kdy obec jedná jako taková. Do této roviny bych zařadil i závazek nejednat s jiným investorem....

  Takže za mne je to prvotřídní směs. Pro účely DPH je to jako karetní hra "Černý Petr" - vy byste se měli snažit dohodnout, že to považujete za zdaňovaná plnění, ke sjednaným odměnám se má připočítat DPH, budete vystavovat klasicky daňové doklady. Tím Černého Petra přehodíte na druhou stranu - jde totiž o to, zda investor má nárok na odpočet DPH. Protože pokud by se ukázalo, že to nemá být zdaňované plnění, tak nárok na odpočet nemá. Takže bych očekával, že se druhá strana bude snažit hrát tu hru tak, že ty nastavené odměny jsou fixní a pokud si myslíte, že tam má být DPH, tak to máte zdanit směrem dolů (čímž on to bude mít potenciálně levnější - protože pokud si troufne do odpočtu, tak najednou proti variantě "bez DPH" ušetří tu daň). Já bych si třeba myslel, že tady důvod pro zdanění skutečně je, nicméně vím, že provozovatelé VE se tomu brání a nesouhlasí s tím (variantou by za mne i bylo rozdělit odměnu na ty části, které vyhodnotím jako soukromoprávní a ty, které jsou veřejnoprávní).

  Celá tato oblast (Plánovací smlouvy, příspěvky investorů...) je nyní předmětem sporů. Již se to dostalo i ke Generálnímu finančnímu ředitelství a vím, že se tím nyní v roce 2025 zabývají (mají několik podnětů k tomuto tématu). Vůbec ale neumím předjímat, zda se objeví nějaké stanovisko GFŘ a jak bude znít (je potřeba uvědomit si, že tady jsou obrovské tlaky - to nejsou jen větrné elektrárny, ale nejrůznější příspěvky developerů ve velkých městech a jejich okolí...). 

  Takže moje rekapitulace, co bych udělal na Vašem místě:

  1. zkusit jednat s investorem, že se jedná o zdaňovaná plnění a že k sjednaným cenám se má připočítat DPH. Pokud náhodou bude souhlasit, předali jste Černého Petra druhé straně

  2. pokud s tím nebude souhlasit a řekne, že si myslí, že tam DPH není a pokud ho "chcete", že musíte oddaňovat směrem dolů - tady máte potom 3 varianty reakce a záleží na Vašem sklonu k riziku:

  a) zdaníte to směrem dolů a nebudete to dále řešit - to bych neudělal

  b) rozhodnete se, že je to mimo DPH - to je pro mne jedna varianta s tím, že prostě jdete do nějakého rizika

  c) vystavíte na tu první platbu daňový doklad, zdaníte to (pokud jste plátci DPH), daň odvedete a hned následně podáte dodatečné daňové přiznání, že jste to vyhodnotili chybně a že tam daň být nemá. Pořádně to popíšeme na FU a tím jim to hodíme na hrb, aby nějak rozhodli (případně se potom musíme odvolávat). No a tím donutíme finanční správu k nějaké reakci a nějakému stanovisku a budete mít následně nějaký důkaz. Třeba já bych o této variantě uvažoval hodně (samozřejmě problém je, že pokud to takto udělám, tak druhá strana ztratila nárok na odpočet DPH... - ono by bylo asi potřeba to s nimi případně řešit v nějakém souladu - aby si třeba odpočet na začátku neuplatnili). Když bych měl starostu, který to opravdu chce vyjasnit, tak toto by bylo asi moje směřování.

  Více k tomu za současných podmínek neumím říci.

• Oprava nebo TZ polní cesty

  13. 10. 2025

  Prosím o radu, jak zaúčtovat stavební práce na polní cestě - cestu zpevnili asfaltovým recyklátem, na faktuře je uvedeno oprava polní cesty v částce 824 000,- . Teď nevím jestli je to TZ majetku, který ale nemám v evidenci - polní cesty nemáme navedené v majetku (případně jak zanést do majetku) nebo se jedná o opravu?

  Já bych ve vašem případě účtovala o pořízení nové stavby - zpevněné komunikace. Jeví se to jako nejjednodušší varianta, když původní cestu jako stavbu nemáte vedenou.

  Nehraje nikdy roli text na faktuře a ne vždy to koresponduje s tím, co se skutečně provedlo. Firmy často neřeší, zda se tam uvede oprava, rekonstrukce nebo nová výstavba a je pak na účetní raději zjišťovat, jaké práce se konkrétně provedly.

• Odměna za podání žádosti o dotaci

  09. 10. 2025

  Máme uzavřenou smlouvu o zabezpečení přípravy a administrace žádosti o dotaci - projektová příprava, kdy firma si účtuje dle ceníku:
  14.900 Kč za manažerské řízení projektu
  15.900 Kč za podání žádosti o dotaci
  atd za další služby.
  Dorazili mi faktury na částku 14.900 a 15.900 . Nevím zda to mám zaúčtovat jako službu 518 /231 10 6171 5169 nebo je to součást projektové dokumentace na výstavbu hotelu a patří to na 019/ 231 10 3613 6119 i když nevím zda tu dotaci vůbec dostaneme.

  Já úplně nevím, jestli Vás správně chápu, respektive jestli to máte celé dobře pojato. Začnu od konce dotazu.

  Projektová dokumentace slouží jako podklad k samotné realizaci, takže tím, že se schválí pořízení PD, i když není třeba ještě schválená samotná výstavba, tak se tím realizace započala. Píšete o PD na výstavbu hotelu, což je vedlejší pořizovací náklad k pořízení majetku, a proto náklady za PD patří na účet 042, pol. 6121. PD nevedeme zvlášť na účtu 019, ale jakou součást investice, ve vašem případě jako výstavby hotelu.

  Ohledně nákladů na zabezpečení přípravy a administrace žádosti o dotaci. Podle bodu 7.1 ČÚS č. 710 si máte vnitřním předpisem určit, zda tyto náklady považujete za součást ceny investice nebo ne. Takže pokud si určíte, že ano, tak byste měla tyto faktury za administraci projektu účtovat na účet 042 a pol. 6121. Pokud ne, jedná se o službu a hradíte ji z provozních prostředků, účet 518, pol. 5169. Tato možnost "výběru" ale platí opravdu jen pro náklady ve vztahu k administraci dotace. A na závěr jen upozornění - pokud byste z toho pak chtěli udělat způsobilý investiční výdaj k dotaci, tak už dopředu uvažovat tak, že to dáte raději na účet 042. 

• Výpočet DPH mezi plátci DPH

  07. 10. 2025

  Obracím se na Vás s dotazem, jak správně postupovat při výpočtu DPH.
  Musím nejdříve popsat situaci, ze které vycházím.
  Na počátku letošního roku zastupitelstvo rozhodlo o snížení nájemného restaurace o DPH, přičemž toto rozhodnutí nebylo doprovázeno žádným právním vyjádřením nebo odůvodněním, které by objasnilo důvody pro tuto změnu, pouze žádost nájemce. Tento krok vzbudil pochybnosti mezi občany.
  
  Tato situace začala již chybou v záměru pronájmu restaurace, že ve výběrovém řízení byla uvedena částka 2000 Kč za nájemné, avšak nebylo specifikováno, zda se jedná o částku s DPH, nebo bez DPH. Vzhledem k tomu, že se jedná o dvě strany plátce DPH (obec a nájemce) a nájem je uzavřen na komerční prostory, není jasné, zda obec může nebo má připočítat DPH v platné výši k platbě nájmu, tedy 4500 + 21% DPH. Ještě v roce 2023 byl vznesen dotaz našemu právnímu zástupci a ten nám sdělil, že se jedná o pronájem komerčních prostor mezi plátci DPH, tudíž postup výpočtu nájemného byl správný.
  Jenže došlo k výměně zastupitelstva obce v průběhu loňského roku a ti rozhodli na počátku letošního roku, že částka 4500 bude včetně DPH.
  Je prosím tento postup správný ? Pokud ne, jak mám ZO oznámit, že nepostupovalo správně?

  Stav je takový, že pokud je někde stanovena cena a není určeno nic dalšího (například uvedení, že se k dané ceně případně připočte DPH, výslovně určení, že je to cena bez daně apod.), tak se jedná o cenu konečnou. Je přitom irelevantní, zda se jedná vztah plátce a neplátce. Toto by mělo platit ve smlouvách, případně za mne stejně tak i v rozhodnutích orgánů obce.

  Pokud tedy došlo k tomu, že se nájemné uvedlo ve výši třeba 4 500 Kč a nikde nebylo o DPH ani slovo (respektive něco, z čeho by se dovodilo, že je to třeba jen základ daně), mělo by se jednat o cenu konečnou. Přitom Vy jako pronajímatel si můžete při pronájmu plátci DPH k jeho ekonomické činnosti vybrat, zda budete realizovat v tomto případě osvobozený nájem od DPH, nebo nájem zdaníte 21 % - nicméně potom striktně vzato by to mělo být skutečně směrem dolů. Samozřejmě nic nevylučuje následnou dohodu pronajímatele a nájemce, která upřesní, že nájem bude 4 500 Kč + DPH 21 % - to není problém, ale je to již faktická změna cenových podmínek na základě vzájemné dohody.

  Tato oblast je jedním z problémů aplikace DPH u obcí - já jen mohu apelovat na to, aby se v rozhodnutích orgánů a následně samozřejmě také ve smlouvách výslovně uváděl daňový režim (a jasně se určovalo, že cena je třeba .......... Kč + základní sazba daně, nebo že cena je včetně případné DPH). To se týká nájmů, týká se to třeba i dodání nemovitostí.

   

• Výdusek sochy - kulturní památka?

  06. 10. 2025

  Naše obec vlastní sochu, kterou nyní restaurovala studentka univerzity. Jedná se spíše o torzo sochy, kdy jí chybí některé části. Dále soše dotvořila chybějící části (doplnění části obličeje + jedné ruky)- z materiálu, který je jednoduše odstranitelný. Tyto části dotvořila dle svého uvážení - není žádná fotodokumentace. Obec chce nyní k dílu této studentky udělat výdusek - čímž vznikne vlastně kopie původní sochy ale i s chybějícími částmi. Po vytvoření výdusku se socha uvede do původního stavu.
  Jak mám účtovat o pořízení toho výdusku ( cena zhruba 400 tis.)?

  Jestli je to tak, jak píšete v závěru - že se nakonec původní socha uvede do stavu před restaurováním, tak by náklady na opravu sochy měly patřit do ceny nové sochy - výdusku. Protože byly vynaloženy v souvislosti s výduskem a na původní soše nové části nezůstanou. 

  Výdusek bych tak, jak to popisujete, účtovala jako novou sochu. I když je to kopie, tak bude určena asi jako neproduktivní předmět k vystavování, proto lze volit účet 032.

  Zvažte jedině účet 021 - volíme u venkovních soch, které jsou umístěny trvale například na nějakém pamětním místě a není záměr je přemisťovat. 

• Ocenění majetku - rozvrh kupní ceny

  02. 10. 2025

  Naše město vydražilo několik objektů a pozemky v jednom areálu za 29 milionů korun, přičemž hodnota vydraženého majetku dle znaleckého posudku činila 35 milionů korun (z toho pozemky 3 miliony korun a stavby 32 milionů korun). Stavby se skládají z pěti objektů, u kterých nevíme cenu (ta je stanovena celkem za všechny nemovitosti na 32 milionů korun). Vklad do katastru byl proveden v měsíci září 2025. Objekt bude předán v měsíci říjnu 2025. Potřebujeme poradit za jakou hodnotu máme zařadit nemovitosti do majetku (každou budovu zvlášť). Karty majetku od původní společnosti nemáme k dispozici.

  V případě koupě se jedná o úplatný převod, v souladu s předpisy oceňujeme majetek v takovém případě pořizovací cenou. Měla byste použít vydraženou cenu.  A tu byste měla poměrově rozpočítat na jednotlivé položky. Máte k dispozici znalecký posudek a v něm jsou určitě nějaké skutečné ceny jednotlivých položek, i když vyšší. Tak si s nimi vypomožte při rozdělování skutečně zaplacené ceny a poměrově ji rozdělte na jednotlivé položky staveb a pozemků.

  Píšete, že v ZP je cena staveb uvedena celkem (respektive to odvozuju z té částky 32 mil. Kč, kde píšete, že není rozvržena), to mi přijde divné, že není rozděleno na jednotlivé stavby - není to jeden funkční celek, nebo nevím proč by nebyla vyčíslena hodnota jednotlivých staveb. Musel by se pak jedině zkusit nějaký kvalifikovaný odhad rozvrhu kupní ceny jednotlivých staveb. 

  O pořízení budete účtovat k datu podání návrhu na vklad zápisem 042/321 29 mil. Kč, 021/042 cena staveb, 031/042 cena pozemků. 

  DPH v odpovědi neřešíme - jeste plátci, ale pro posouzení, zda by byl nárok na odpočet chybí konkétnější informace, tak to berte spíše jako závěrečnou poznámku k případnému prověření. 

• Obchodní majetek - pronájem s DPH, odpočty

  30. 09. 2025

  Obec plátce pronajímá pozemky na komunikaci za účelem předzahrádek (neplátci - osvobozeno od DPH, plátci - k ekonomické činnosti s DPH), může obec tuto komunikaci nezařazovat do OM a přesto se rozhodnout pronajmout plátci s DPH (i když je pronájem pozemku osvobozen ze zákona)? Tento nájem se opakuje sezóně každý rok. Dále pronájem pozemků v zámeckém parku na 3 dny za účelem pořádání koncertu, lze rovněž pronajmout plátci s DPH i když pozemky nejsou v OM? Obecně pokud nezařadíme pozemky do OM, můžeme se v případě pronájmu pozemku (osvobozeného od DPH) rozhodnout že nájemci - plátci pronajmeme k jeho ekonomické činnosti s DPH?
  Nárokovat DPH můžeme pouze tam, kde je majetek zařazen v OM a současně se pronajímá s DPH?
  V případě, že pozemek není zařazen v OM, můžeme se v případě prodeje ještě před tímto prodejem rozhodnout zařadit pozemek do OM? Jde o to, že jsme kontrolou zjistili, že na stavebním pozemku ve vlastnictví obce je zapsaná stavba v KN (nejedná se o novostavbu) a nyní nás vlastník stavby požádal o odprodej tohoto pozemku.

  To, co uvádíte jsou dosti "filosofické otázky" - zkusím nějak vyjádřit můj názor, který ale nemám nějak oficiálně potvrzen.

  K situaci a)

  Řešíte, že určité pozemky nemáte v obchodním majetku  a že se jedná o pozemky, které částečně k ekonomické činnosti využíváte (například pronájmy v létě na zahrádky, pronájem na 3 dny). Když se podívám do textu Koordinančního výboru z ledna 2021, tak se výslovně počítá s tím, že u majetku částečně využívaného k ekonomické činnosti se mohu rozhodnout, zda jej do OM zařadím či nezařadím. To nijak ale nezpochybňuje skutečnost, že pokud na těchto pozemcích budu realizovat činnosti naplňující charakteristiku předmětu daně (ekonomickou činnost), tak se k této činnosti budu plně chovat podle pravidel ZDPH. Z toho mi vyplývá, že nezařazení do obchodního majetku nemůže být například překážkou pro to, aby se obec rozhodla realizovat nájem zdaněný ve smyslu příslušných ustanovení §56a.

  K bodu b)

  Pro nárok na odpočet DPH je i ve světle tohoto KOOV důležité, zda se jedná o věc v obchodním majetku či nikoliv (respektive já si myslím, že určitě při jejím pořizování - včetně TZ, velice diskutabilní by bylo, zda u oprav a údržby). Zařazení do obchodního majetku je z pohledu textu KOOV jakýmsi odemčením komnaty, abych mohl vstoupit a v dalším kroku začít vybírat odpočet DPH a to ve vazbě na skutečnost, k jakému plnění věc používám. Ještě jednou raději upozorňuji - vypadá to jasně u pořizování/investic, nemyslím si, že by to měla být podmínka u údržby věci - ale je to s otazníkem (a raději se ani moc neptám) - trochu jsem toto téma řešil i v dokumentu "Manuál k DPH - doplněk M č. 2 a 15 - vedení obchodního majetku ..." z 2. 12. 2024 - strana 16 a 17. Takže třeba u pořizování majetku - souhlas - zařazení do obchodního majetku - první krok. Druhý krok - zjistím, že je to výhradně k pronájmu s DPH - potom je plný nárok na odpočet.

  K bodu c)

  Reklasifikace mezi obchodním majetkem a zbytkem je z mého pohledu možná (a v řadě případů bude i nutná). Může například dojít k tomu, že pozemek, který ležel ladem jsem začal pronajímat. Nicméně třeba v tomto případě bych si nemyslel, že skutečnost, že to prodávám kvůli majekoprávnímu vypořádání by měla být oním hybným motorem pro nutnost této reklasifikace. Pokud nemáte jiný důvod - tak za mne to klidně může zůstat mimo okruh obchodního majetku.

    

• Koupě turistické známky a část prodaná za stejnou cenu

  30. 09. 2025

  Naše obec koupila turistické známky, nejsme plátci DPH.
  Za stejnou cenu část vyfakturuje místní restauraci k prodeji.
  Přijatá faktura je na spotřební materiál 501.
  Vydaná faktura 311/649 jako zisk ? Celková částka 8 470 Kč, příjem 231 odpa 6171 položka 5139/311.
  U vydané faktury nemáme žádný zisk, prodáváme za stejnou cenu, za kterou jsme nakoupili. Jedná známka stoji 31,46 a druhá 10,89 nebo zaúčtovat mínusem, to nevím jak.
  Část známek nám na úřadě zůstalo, můžeme je prodávat? Pokud by to nebyl problém, jak zaúčtovat. Asi by se prodávali s menším ziskem v ceně 45 Kč.

  Turistické známky jste pořídili za účelem prodeje. V takovém případě je potřeba účtovat o zásobách, konkrétně zboží. Jsou dva možné účetní postupy s ohledem na vybraný způsob účtování o zásobách:

  a) Účtování způsobem A: Faktura za pořízení známek 131 MD/ 321 D, pol. 5138. Zavedení na sklad 132 MD/ 131 D. Prodej 311 MD/ 604 D v prodejní ceně, příjem 231 MD/ 311 D, pol. 2112. Vyřazení ve skladové ceně 504 MD/ 132 D. 

  b) Účtování způsobem B: Faktura za pořízení známek 504 MD/ 321 D, pol. 5138. Prodej 311 MD/ 604 D v prodejní ceně. Zavedení na sklad vždy jen k 31.12. ve výši neprodaného zbytku známek zápisem 132 MD/ 504 D (počet zbylých známek krát jejich jednotková nákupní cena), k 1.1. následujícího roku se ve stejné výši účtuje zpět do spotřeby 504 MD/ 132 D a takto pořád dokola. 

  Účtování o prodeji je pořád stejné, ať to prodáte restauraci, která to bude přeprodávat, nebo na obci přímo zákazníkovi. 

• Rozvrh RH mezi prodávaný majetek, DPH při prodeji pozemku se stavbou k demolici

  29. 09. 2025

  Obec zakoupila pozemky, účetní hodnota celkem 852 692 Kč. Dále na pozemku je vedena budova v účetní ceně 2 585 129 Kč. Nyní je ZC budovy 2 466 637, odpisy 118 492. Zastupitelstvo schválilo prodej a KS, kde je uvedeno vše jako pozemky na stavbu v ceně 4.300 000 Kč + 21 % DPH . Ve směrnici o oceňování reálnou hodnotou je v okamžiku schválení záměru, v době schválení záměru byla již tato cena známá, vychází z jediné nabídky, ocenění znaleckým posudkem nebylo, takže při přecenění reálnou hodnotou bych použila tuto cenu, ale nevím , jak to provést, jelikož je v prodeji i ten dům? Jak ho přecenit a dále u pozemků jsou zastavená plocha, zahrada, ostatní ploch, jestli provést to přecenění pouze u zastavěné plochy v celkové výši 5203 000?

  Přecenit na RH máte podle směrnice k okamžiku schválení záměru. Pokud je to předmětem DPH, přeceňuje se do výše základu daně. 

  Takže se můžeme chytit toho, že souhrnně je RH ve výši 4300 tis. Kč, ale je to prodejní cena více majetkových položek. Jediná rada tady je, aby došlo z vaší strany k rozklíčení této kupní ceny mezi jednotlivé pozemky a stavbu. Bez toho se nehneme účetně dál, je to potřeba i pro odělené zachycení výnosu - z pozemků na účet 647, ze stavby na účet 646. Doporučuju to do smlouvy doplnit, případně to nějak alespoň někam uvést jako podklad ke stanovení kupní smlouvy (ZO z něčeho muselo při určení ceny vyjít). 

  Teprve s touto informací bude možné provést zaúčtování přecenění. 

  Jen pozor na to, že když nemáte znalecký posudek, je potřeba posoudit cenu obvyklou jiným způsobem. Platí zde totiž § 39 odst. 2 zákona o obcích:

  (2) Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna, jde-li o cenu nižší než obvyklou. Není-li odchylka od ceny obvyklé zdůvodněna, je právní jednání neplatné.

  Takže abyste uměli posoudit, jestli náhodou neprodáváte pod cenou, to jen na okraj. 

  Na základě naší diskuse a Vámi zaslaných podkladů bych se chtěl vrátit ještě k DPH. Jak jste mi poslala smlouvu a zobrazil jsme si to v KN, tak se jedná o starší RD (včetně nejrůznějších pomocných staveb), dvora a dále okolní zahrady - která je dle mého názoru ve funkčním celku s daným domem. Zároveň z kupní smlouvy vyplývá, že pro naplnění cíle smlouvy je nezbytné provést demolici objektu (toto provede kupující, ne prodávající). No a tady se dostáváme do problematické diskuse - když si vezmete odpovědi GFŘ z roku 2016 tak jak to popisujeme např. v Manuálu k DPH č. 9, tak by se v takovém případě mělo na takový pozemek hledět jako na stavební (tedy že stavby na něm umístěné z pohledu DPH nejsou významné  - viz současný §55a odst. 3 ZDPH:

  (3) Pro účely odstavců 1 a 2 se za stavbu pevně spojenou se zemí nepovažuje stavba, která se na pozemku nachází a jejíž význam pro obvyklé užití takového pozemku je zanedbatelný. 

  Tedy myslím si, že GFŘ by směřovalo k tomu, že skutečně tady má být DPH.

  Jenže já si myslím, že takový postoj není v souladu s judikaturou Evropského soudního dvora. Sice vím o dvou případech z prodeje pozemku se stavbami k demolici, kdy se řeklo, že se ke stavbě nemá přihlížet, ale to byly případy, kdy za provedení demolice byl odpovědný prodávající (C-461/08, C-543/11). Naopak máme ale případ (a na ten se právě odkazuji), kdy za demolici byl odpovědný kupující:

  Jde o případ ODENSEE - C 71/18 - odkaz najdete zde:

  http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=217462&pageIndex=0&doclang=cs&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=1856729

  Případ si zde můžete přečíst - je to prodej pozemku s funkčním skladem (Ve vašem případě podle snímků na mapách z roku 2024 se i také jeví, že objekty jsou funkční - byť samozřejmě technický stav je nevalný), kupující se zavázal na svůj náklad odstranit (respektive měla zůstat zachována pouze střední část štítu skladu - tedy za mne se rovná prakticky nic) a realizovat zde výstavbu domu pro bydlení. No a řešilo se, zda je to prodej pozemku, kdy ke stavbě starého skladu mám přihlížet či nikoliv.  Závěr je zde takový, že se musí jednat o dodání pozemku s budovou (protože demolice není faktickou součástí dané prodejní transakce)

  61      Kromě toho, jak vyplývá z rozsudků ze dne 19. listopadu 2009, Don Bosco Onroerend Goed (C‑461/08, EU:C:2009:722), a ze dne 17. ledna 2013, Woningstichting Maasdriel (C‑543/11, EU:C:2013:20), je prodej nemovité věci sestávající z pozemku a budovy, jejíž stržení je zamýšleno, považován za jediné plnění, jehož předmětem je dodání nezastavěného pozemku, a nikoliv budovy a pozemku k ní přiléhajícího, pouze pokud jsou splněny určité objektivní okolnosti, jako jsou zejména okolnosti vyjmenované v bodech 42 a 43 tohoto rozsudku, které prokazují, že prodej je tak úzce spjat s demolicí budovy, že rozdělení tohoto plnění by mělo umělou povahu.

  62      Proto takové dodání pozemku, na kterém již je provozována plně funkční budova, jako je jednak prodej nemovité věci dotčený ve věci v původním řízení přístavem Odense společnosti KPC Herning, a jednak další prodej této nemovitosti společností KPC Herning sdružení Boligforeningen Kristiansdal, které jsou hospodářsky samostatnými plněními a netvoří spolu s jinými plněními jediné plnění, nelze s výhradou ověření, jehož provedení přísluší předkládajícímu soudu, kvalifikovat jako prodej stavebního pozemku.

  Za mne bychom se v tomto případě měli tedy v souladu s tímto rozhodnutím ESD spíše pohybovat v osvobození od DPH. Nicméně, co k tomu chci dále uvést:

  a) pokud správně chápu - kupní smlouva je připravena, kupující počítá s tím, že k prodeji se daň připočte - tedy potenciální problém je spíše na jeho straně s jeho odpočtem. Tím, že by se prodej od DPH osvobodil, dostali byste jen 4,3 mil. Kč - tedy v tomto případě osvobozením od daně nic nezískáte

  b) jste schopni postoj zdanit odůvodnit i tím, jak se k tomu staví GFŘ podle odpovědí z 2016 - předpokládám tedy, že zdanění nikdo nebude finanční správa rozporovat (naopak budete "pochváleni)

  c) a navíc je tady jedna věc - tím, že je to prodej nemovitostí, které jste prvotně vykoupili, tak si myslím, že jsme v "obvyklé ekonomické činnosti" (že je to spíše transakce charakteru "prodej zboží") - tedy je to plnění, které se nebude vylučovat z koeficientu na ř. 51. Tedy pokud se to dá s DPH, bude to jen na ř. 1 a zlepší Vám to koeficient podle §76. Nevím, zda si uplatňujete odpočet koeficientem. možná to pro Vás není relevnatní - nicméně faktický stav je tedy takový, že Vám to může pomoci, nikoliv ublížit.

  Takže v tomto konkrétním případě se mi jeví jako pro Vás pragmatičtější přístup ponechat ten prodej s DPH, jakkoliv si myslím, že to není úplně v souladu s judikaturou ESD.

• Transfer zřízené s.r.o.

  25. 09. 2025

  Naše Služby Boží Dar, s.r.o. chce požádat město Boží Dar o finanční příspěvek (transfer) na chod infocentra ve výši 500.000 Kč ročně od roku 2026. Dotaz zní, měla by být uzavřená veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotace s vypořádáním v měsíci lednu následujícího roku 2027 atd.? Použila bych položku 5213.

  V souladu s § 10a a dále zákona č. 250/2000 Sb. lze poskytnout dotaci. To znamená, jak píšete, že musejí podat žádost, která bude splňovat náležitosti v souladu s uvedeným ustanovením. ZO musí schválit poskytnutí dotace a uzavření veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace. Protože je to nad 50 tis. Kč, tak musíte i zveřejnit smlouvu (§ 10 d).

  Lze schválit smlouvu tak, že vypořádání se provede až následující rok. V tom případě dotaci poskytnete jako zálohu přes účet 373 (471 - když vyúčtování za déle než rok). Pokud se smlouva do konce roku nevyúčtuje, účtuje se o dohadné položce zápisem  572 MD / 389 D v poměrné výši dotace, kterou daný rok spotřebovali.  A následné vyúčtování pak 572 (389) MD / 345 D a zúčtování zálohy 345 MD / 373 (471) D. RS odpa podle účelu - odpa 2143,  pol. 5213 pro provozní dotaci.

  Pokud byste vyúčtování obdrželi vždy do závěrky daného roku (například termín pro ně do 15.1.), mohli byste vždy zpětně k 31.12. proúčtovat rovnou vyúčtování 572/345, bez dohady. 

  Je ve výsledku jedno, jaký jim dáte termín pro vyúčtování, důležité je, že potřebujete mít podklady k účtování spotřebované výše dotace k 31.12. do nákladů - ať už předpisem 572/345 (když je k tomu vyúčtování) nebo 572/389 (když je dohada - tam je dobré si dát do smlouvy, ať vám dají včas info alespoň o spotřebované výši a papírově to mohou vyúčtovat klidně později).  

  Ještě je možnost neposkytnout dotaci, ale dar, ale to nevím, jestli by se ZO u takovéto částky líbilo, záleží, jak to schválí, rozdíl je v tom, že u daru nepožadujete vyúčtování poskytnutých prostředků, nechcete tedy sledovat účel jejich použití, např. když se dává obecně na činnost, je to méně administrativně náročné, nepostupuje se v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., ale je to peněžní dar podle občanského zákoníku. ZO by jen schválilo poskytnutí  a výdaj pak jen zápisem 572/231.

  Tady by byla přesnější ta dotace, když je to na stanovený účel, ale záleží jakou formou to ZO schválí a jak si to případně obhájí. 

  Musí se také respektovat ustanovení o hospodářské soutěži, ale to je již nad rámec naší odbornosti.

• Směna - chybné nastavení DPH ve smlouvě

  24. 09. 2025

  Městys směňuje pozemek s FO. Ve smlouvě je uvedeno, že městys převádí pozemek 901/19 o výměře 50 m2 do vlastnictví FO (jedná se o pozemek ostatní plocha, na kterém má FO postavený taras, zídku a plánuje další stavbu), oproti tomu FO převání pozemek 901/20 o výměře 43 m2 do vlastnictví městyse (jedná se o pozemek, na kterém má obec část komunikace a obrubníků). Cena pozemku ve vlastnictví městyse je smlouvě stanovena na částku 40.000 Kč bez DPH (800 Kč bez DPH/1 m2). Ve smlouvě je uvedeno, že cena pozemku ve vlastnictví FO je stanovena na částku 31.000 Kč bez DPH (720 Kč bez DPH/ 1m2). Smluvní strany se dohodly, že rozdíl v cenách směnovaných pozemků nám doplatí FO v částce 9.000 Kč bez DPH tj. 10.890 Kč vč. DPH po podpisu smlouvy do 10ti dnů. O přecenění na RH účtovat nebudeme, protože hranici pro přecenění máme 260 tis. a té nedosáhneme. Hodnota 1m2 směnovaného pozemku vedeného v našem majetku je 1 Kč/m2. Prosím o postup účtování vč. majetkového vyřazení a odvodu DPH. Velice děkuji.

  Děkuji za reakci - oba tedy souhlasíme s tím, že odvod DPH je chybný, neboť v tomto případě najdeme dosti silné argumenty, že tam daň být nemá. Nicméně uvádíte, že smlouva je již podepsaná, došlo také k úhradě doplatku podle smlouvy a již se dává/dala na KN. Zároveň i když bychom řekli, že se tam má daň odvést, tak byl chybně ve smlouvě nastaven základ daně - daň se vypočetla a tím i zakalkulovala do vypořádání pouze z doplatku, což je nesmysl, neboť to je pouze část úplaty - toto je klasická chyba právníků - významná část z nich se v DPH vůbec neorientuje a je potřeba je ohlídat.

  Můj názor je následující - máte dvě možnosti z hlediska DPH.

  Bez ohledu na to, co je uvedeno ve smlouvě se rozhodnout směnu nepodrobit DPH, neboť objektivně tam daň skutečně být nemá - to je cesta, kterou bych se vydal já. Potom bych účtoval následovně:

  MD 042/Dal 321                           31 000 Kč (hodnota nabývaného pozemku v rámci směny)

  MD 311/Dal 646                           41 890 Kč (součet hodnoty nabývaného pozemku + doplatku)

  MD 321Dal 311                             31 000 Kč (zápočet v rámci směny)

  MD 554/Dal 031                                    50 Kč - (50 metrů x 1 Kč)

  MD 231/Dal 311                            10 890 Kč - doplatek - klasicky položka příjem z prodeje pozemků

  MD 031/Dal 042                             31 000 Kč - zařazení pozemku do majetku.

  Takto bych účtoval v situaci, kdy finanční vypořádání (5. řádek) vyinkasuji ve stejném měsíci, kdy podávám návrh na vklad (1. - 4. řádek zápisů) - což asi tak bylo. Pokud by se třeba v srpnu bylo přijato finanční vypořádání a v září podán návrh na vklad do katastru, měl bych si správně pomoci přijatou zálohou. 

  Pokud budete chtít respektovat smlouvu, že to má být převod s DPH, tak musíme vyjít z hodnoty pozbývsaného pozemku pro určení základu daně. Tady trochu nevím, jak to ocenil znalec - pokud ale výslovně řekl (jak to naznačuje směnná smlouva), že je to bez daně, tak to znamená odvod DPH ve výši 0,21* 40 000 Kč - tedy 8 400 Kč.

  Účetní zápisy by v této variantě mohly vypadat například takto:

  MD 042/Dal 321                           31 000 Kč (hodnota nabývaného pozemku v rámci směny)

  MD 311/Dal 646                           41 890 Kč (součet hodnoty nabývaného pozemku + doplatku)

  MD 321Dal 311                             31 000 Kč (zápočet v rámci směny)

  MD 554/Dal 031                                    50 Kč - (50 metrů x 1 Kč)

  MD 734 (395)/Dal 734 (395)         40 000 Kč - základ daně pro odvod DPH (zaúčtování tohoto je v každém programu trochu jiné)

  MD 646/Dal 343                              8 400 Kč - odvod DPH 21 % (korigující výnos, který obec má) - v přiznání na ř. 1 a ř. 51 první sloupec

  MD 231/Dal 311                            10 890 Kč - doplatek - klasicky položka příjem z prodeje pozemků

  MD 031/Dal 042                             31 000 Kč - zařazení pozemku do majetku.

  Já bych za sebe aplikoval první variantu - tedy DPH neodvádět, protože tam objektivně být nemá. Samozřejmě může vzniknout polemika, zda jste potom druhou stranu neošidili o 1 890 Kč. Nicméně podle mne naprosto zbytečně v té druhé variantě ztratíte 8 400 Kč.

  A do budoucna moc doporučuji - daňový režim je potřeba řešit před uzavřením smlouvy. A pokud u směn bude DPH, tak skutečně je potřeba věnovat zvýšenou pozornost určení základu daně. Nejhorší je uzavřít směnnou smlouvu a teprve potom si nastavovat daňový režim. Tady jsou to naštěstí jen tisícovky, ale když to máte na směně, kde je "o dvě nuly více" tak to jsou skutečně již operace s velkými dopady do rozpočtu.

   

• Příspěvková organizace

  24. 09. 2025

  V září 2025 jsme nakoupili do počítačové učebny PC s Windows 11 /pouze krabice/ 21 ks za 264 264,- Kč. Nevíme, zda nám tuto částku plně pokryje provozní rozpočet, máme peníze v rezervním fondu. Musíme počkat na konečný hospodářský výsledek roku 2025 a pokud by byl záporný, požádat o převod prostředku z RF, nebo převést peníze z RF již nyní. Pokud již nyní, co potom, když budeme mít na konci roku hospodářský výsledek v plusu, převede nám zřizovatel finance zase zpět?

  Prvotně bych se zastavil u toho, že píšete, zda požádat o převod prostředků z RF již nyní. Tady chci zdůraznit, že zákon 250/2000 Sb. nepožaduje, že by zřizovatel musel odsouhlasovat čerpání z rezervního fondu. Nicméně samozřejmě si to zřizovatel může vymínit - ať již výslovně ve zřizovací listině či třeba strukturou schváleného rozpočtu a pravidly pro jeho úpravu. Jde mi jen o to, že byste si měli vyjasnit, zda v tomto má PO volnou ruku, nebo potřebuje souhlas zřizovatele.

  Když bych byl na Vašem místě (PO), tak bych se snažil spíše postupovat tak, že zatím z RF nečerpám a pokud uvidím, že nebudu vycházet, tak čerpám ke konci roku 2025 (a jestli potřebuji souhlas zřizovatele, tak žádám třeba v prosinci). Pokud zažádáte nyní a zřizovatel bude souhlasit a vy RF použijete, tak pokud by se rozhodnutí nezrevokovalo, tak to nejde vrátit zpět. Respektive je ale otázka, zda by to tak nutně vadilo -  by byl vyšší HV a RF by se třeba naplnil v roce 2026 při rozdělování výsledku hospodaření 2025. O daň z příjmů tady asi nepůjde - takže za mne i toto je cesta (ale zase nevím, jak by bylo "politicky" přijato, že máte HV třeba 350 tis. Kč - ale to je již na diskusi se zřizovatelem).