Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dotazy
Hledanému výrazu RES odpovídá celkem 1938 dotazů:
-
Směna pozemků a DPH23. 09. 2025
Prosím o radu ke stanovení obecného postupu, kdy jednáme jako osoba povinná/nepovinná k dani. Kdy u směny vzniká povinnost odvodu DPH.
Osoba nepovinná k dani - prokážeme, že nemáme v evidenci OM, majetek evidujeme historicky, nebo v případě nákupu nebyla uplatněna DPH na vstupu, nebyl využíván k ekonomické činnosti.
Pokud vyhodnotíme, že nejednáme jako osoba povinná k dani, lze vyhodnotit směnu pozemku v režimu mimo DPH, i kdyby se dle územního plánu jednalo o zastavitelné území a bylo by možné na tomto pozemku umístit stavbu, resp. na pozemku již může být stavba a směnou dojde ke zvětšení pozemku. Obec nevyvíjí aktivity ke zhodnocení pozemku, ani nebyla učiněna změna v územním plánu v souvislosti se směnnou smlouvu. Postupovalo by se analogicky u prodeje?
V případě, že byl využíván částečně k ekonomické činnosti. Po nějaké období např. zahrádka pronajímaná na základě nájemní smlouvy a následně tento pozemek předmětem směnné smlouvy. Ostatní podmínky by byly splněny. Bude možné vyhodnotit, že jednáme jako osoba nepovinná k dani?
A ještě dotaz ke stanovení základu daně. Pokud vyhodnotíme, že jednáme jako osoba povinná k dani a je potřeba u směny uplatnit DPH. Základ daně je potřeba stanovit z ceny obvyklé. Je možné cenu stanovit jiným způsobem než znaleckým posudkem? Např. srovnáním ceny podobných transakcí, kvalifikovaným odhadem? A případně, kdy již je potřeba znaleckého posudku. Jestli je nutno řešit u smluv se směnou malé výměry pozemků.V zásadě na první záležitost je možno odpovědět velice jednoduše - směna je pro účely DPH naprosto to samé jako prodej (z hlediska hodnocení varianty není předmětem DPH/osvobozeno/zdanit). Takže hodnotíte přesně podle kritérií, které aplikujete u prodeje. Pokud byste u prodeje vyhodnotili, že nejednáte jako osoba povinná k dani, tak naprosto stejně budete ve vztahu k pozbývanému pozemku jednat u směny.
Takže přesně tak - i kdyby to bylo v zastavitelném území - stále budou nastávat situace, kdy bych měl obhájit, že nejednám jako osoba povinná k dani (u prodeje i u směny).
Pokud byste ale majetek před směnou pronajímali - potom bych si nedovolil říci, že není obchodním majetkem a při směně bych jednal jako osoba povinná k dani (a tedy bych dále testoval, zda je to na osvobození nebo musí být podrobeno dani).
Stanovení základu daně cenou obvyklou - nikde v ZDPH není uvedeno, že je nutný znalecký posudek. Za mne pracovat s nějakou srovnávací metodou (bez využití znalce) je možné. Plně souhlasím, že u nějakých drobnějších směn je zbytečné objednávat znalce.
-
! Fond obnovy vodohospodářského majetku23. 09. 2025
Město zatím Fond obnovy nemá zřízený, zatím jenom na základě schváleného Plánu financování obnovy vodovodu, kanalizace a ČOV města každoročně rozpočtuje výdaje ve výši 980 tis., z toho na vodovod 550 tis. a na kanalizaci 430 tis. Zatím jsme čekali se zřízením fondu na základě prováděcí vyhlášky č.428/2001 Sb. k zákonu o vodovodech a kanalizacích, kde je účinnost povinnosti zřízení fondu odložena na 1.1.2026.
Můj dotaz zní, zda-li od 1.1.2026 musíme mít k Plánu financování obnovy opravdu zřízen Fond obnovy anebo můžeme dále pokračovat, tak jako doposud?
Zřízení fondu musí schválit Zastupitelstvo a k tomu i směrnici o tvorbě a použití? Pokud bude fond zřízen na konci roku r.2025 s účinností od 1.1.2026, veškeré účtování o něm (tvorba) bude až v r.2026?
Musíme k tomuto fondu mít také zřízen samostatný účet nebo je možné prostředky nechat na BÚ a evidovat a účtovat pouze analyticky?Změnou od 1. 1. 2026 je to, že máme nějakým způsobem (ve Vyhlášce není stanoveno jakým) v účetnictví zajistit oddělené sledování prostředků obnovy a také přiřazení všech transakcí, které se tvorby a čerpání týkají - viz § 13 odst. 6 vyhlášky č. 428/2001 Sb. (ve znění od 1.1.2026).
Takže bych měl zajistit, abych v účetnictví nějakým způsobem zobrazil tvorbu, čeprání a zůstatek těchto prostředků obnovy. Jak to uděláte - to je na Vás. Jednou z variant je vytvoření peněžního fondu. Dále jsme jako námět dávali i nějaká zachycení na podrozvaze či třeba účtování s analytikami na 231 (najdete k tomu dokument na webu z roku 2023 - zdůrazňujeme, je to spíše námět k diskusi). Bohužel MF a MZe (jako gestor vyhlášky) k tomuto nic neřeší - jakoby tady problém vůbec nebyl. Jsme rádi, že nyní o tom začal diskutovat jeden kraj a hned se narazilo na otázky, které by bylo potřeba vyřešit centrálně - asi ze strany MZe - kde mám pro sledování a výkaznictví sledovat čerpání prostředků obnovy.
A já se bojím, že tady prostě bude napsáno něco ve Vyhlášce, ale vůbec nebude existovat nějaká metodika, kde by gestor předpisu definoval základní pravidla a cíle - no a potom to bude na nic.
Co se prosadilo již v minulosti - není povinností mít samostatný bankovní účet. Varianta s analytickým oddělením jen v účetnictví je podle mne stále jednou z možností.
Prosím podívejte se na dokument z 3. 11. 2023 - zatím k tomu nemám víc, co bych řekl. Samozřejmě můžeme dojít k tomu, že sledování čerpání má být třeba spojeno až s peněžním odtokem (nikoliv se vznikem nákladu) - potom bychom tomu museli účtování přizpůsobit - nicméně to je právě to, co by bylo potřeba vyřešit centrálně z MZe (a my se tomu pak přizpůsobíme). Teď ale nevíme o nic víc než v roce 2023 (respektive 2022, kdy jsme se něco pokusili řešit).
-
Demolice budovy, předání vymáhání pohledávky CÚ18. 09. 2025
V rámci výstavby společenského sálu byla provedena demolice budovy, která stála na příjezdové cestě - protože na stejném místě není záměr vybudovat novou stavbu, bude zde travní porost dali jsme částku na 518 a RS 5169. Jen mě napadlo pro další případy, kdyby se na tomto místě budoval chodník byla by zůstatková cena stavby a cena demolice součást pořizovací ceny? A ještě se vrátím k předání rozhodnutí pro exekuci celnímu úřadu - odpis z daňového účtu poplatníka tj z 315 a z 606 je pouze u místního poplatku. Pokud se předává rozhodnutí ze správního řízení (přestupkové pokuty-občanské soužití atd.) na exekuci, tak to necháme v účetnictví a CÚ nám vymoženou částku přepošle, je to prosím tak?
1. Podle § 55 vyhlášky je výdajem souvisejícím s pořízením majetku:
vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby. Zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu,
Pokud je situace taková, že budova byla zdemolována a nebyla to demolice vyvolaná tím, že bylo potřeba uvolnit prostor pro novou výstavbu, tak zaúčtování demolice a vyřazení ZC demolovaného objektu do nákladů je v pořádku.
Ale pokud by to byla demolice účelově provedená pro další výstavbu např. právě toho společenského sálu (např. bránila vstupu nebo vjezdu ke sálu) měla by jít demolice a ZC spíše do PC nového majetku - respektive ono je to v těchto případech dost na individuálním posouzení konkrétní situace.
Nicméně předpisy nehovoří o tom, že by nová stavba musela stát přesně na místě té původní - posuzuje se zde příčinná souvislost, tedy fakt, zda se původní stavba demoluje z důvodu nové výstavby.
Podle vyhlášky pak vstupuje nejen náklad na demolici, ale i zůstatková cena vyřazovaných staveb do ceny nové výstavby. Ale vždy za předpokladu, že stará stavba je vyřazována v důsledku nové výstavby. Také musíme zvážit okolnosti - asi nedemolujete stavbu z důvodu stavby chodníku, ale primárně z důvodu stavby společenské budovy.
Někdy může vzniknout situace, kdy se stará stavba zdemoluje a vyřadí likvidací, protože je ve špatném stavu a na jejím místě se postaví nová stavba, tam spíše uvažujeme o vyřazení likvidací (důvod vyřazení je opotřebení, nikoliv uvolnění místa nové stavbě).
2. Ono je to trochu jinak. Cituji vyjádření MF k účtování o nedoplatcích předaných k vymáhání celnímu úřadu:
Z uvedených skutečností lze přijmout závěr, že obec musí i nadále vést účetní evidenci ohledně částek místních poplatků, předaných k vymáhání obecnému správci daně, když tyto částky jsou rozpočtově určeny obci. To znamená, že i když obecní úřad předá nedoplatek k vymáhání obecnému správci daně, neztrácí obec „kontrolu“ nad danou pohledávkou ani užitky z ní, a tedy ji musí nadále vykazovat ve svém účetnictví. Převedený výnos místního poplatku od obecného správce poplatku zatřídí na příslušnou příjmovou položku v rámci podseskupení 134 podle druhu místního poplatku.
V této souvislosti lze upozornit též na skutečnost, že předmětné pohledávky včetně souvisejících opravných položek jsou předmětem inventarizace, a je tedy nezbytné zajistit obousměrné předávání informací tak, aby mohla být řádně provedena inventarizace podle požadavků zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků, ve znění pozdějších předpisů.
Obec danou záležitost zanese do daňového účtu poplatníka. V účetní evidenci pohledávka za místním poplatkem stále zůstává, neodúčtovává se a přijatá platba se účtuje proti 315 a položce podle druhu místního poplatku (např. TKO 1345, psi 1340 atd.).
U pokut, které CÚ vymáhají to funguje stejným způsobem. Odepisuje se z evidence i z účetnictví pouze ta 30% část, kterou si CÚ za vymožení nechá a zbytek pohledávky z pokut zůstává v účetnictví a ruší se až zaslanou platbou od CÚ proti účtu 315 a položce pokut (pol. 2112) nebo nákladů řízení (pol. 2324).
Započteno na dva dotazy.
-
Nepřímé náklady ZMV17. 09. 2025
Prosím o radu jak napravit chybu, kterou jsem zřejmě udělala v účtování nepřímých nákladů. Naše obec v roce 2023 začala stavbu kanalizace (projekt + veškerá dokumentace byla připravena už od roku 2020), na kterou 2023 obdržela dotaci z OPŽP z programu 2021-2027 s tím, že vedle vlastní investiční dotace (70% uznatelných výdajů) získáme ještě 3,5% dotace na financování nepřímých nákladů. Nepřímé náklady = faktury za TDS a BOZP, manažerské řízení projektu a autorský dozor jsme účtovala prvně v 8/2023 Např. fap za manaž. řízení celkem 12 100,- -/321 ZD 10 000,- DPH 2 100,- účtování: 7 000,- (což je 70% uznatelných nákladů) 042/- 2321/6121 org. 2321 ÚZ: 15016 NP: 1485; 3 000,- (30% připadající na obec) 042/- 2321/6121 org. 2321 ÚZ: bez NP: 1481 a částku 2 100,- (DPH = ) 343/- 2321/6121 org. 2321 ÚZ: bez a NP: bez. V podobném duchu jsem účtovala faktury za nepřímé náklady. Na konci roku mi ale ve výkazu FIN vznikl rozdíl v roce 2023 ÚZ 15016 příjmy 192 180,61 X výdaje 111 517,- v roce 2024 ÚZ 15016 příjmy 903 603,23 X výdaje 425 768,- nyní v roce 2025 (srpen) ÚZ 15016 příjmy 783 993,24 X výdaje 304 493,13. Podle dotazů, které jsem přečetla vznikla chyba (rozdíl) tím, že jsem faktury na nepřímé náklady rozdělovala na 70 (z dotace) a 30 (z vl.zdrojů), Je to tak? Jak to napravit, jestli to jde? Děkuji
Rozdíly mezi příjmy a výdaji značenými ÚZ v jednotlivých letech vznikají. U nepřímých výdajů je to úplně běžné, protože nepřímou dotaci vyplácí poskytovatel prostupně procenticky z vynaložených přímých výdajů, ale přitom vznikají nepřímé výdaje postupně v odlišné výši. Ale v součtu za všechny roky realizace má platit soulad příjmu značeného ÚZ na výdaje s daným ÚZ.
Důležité pravidlo, jak postupovat, je stejné, jako u přímých výdajů - musíte si určit celkový objem nepřímých výdajů (podle skutečných způsobilých výdajů) a z toho pak určíte výši nepřímé dotaci a výši vlastního podílu na nepřímých výdajích. Ve skutečnosti pak vychází různé procento dotace vůči skutečně vynaloženým nepřímým výdajům, ale podle MF nemusíme nepřímé výdaje procenticky rozdělovat, stačí je značit nejprve do výše nepřímé dotace a když zbyde prostor, pak značit do výše vlastního podílu, zbytek jen org.
Konkrétní příklady a vysvětlení jak na to najdete v komplexním dotazu z 5.7.2025, odkaz:
Neznám pro váš případ konkrétní výši způsobilých nepřímých výdajů, ale můžete využít postup uvedený v komplexním dotazu. Minulé roky už neopravíte, dalo by se to zkorigovat případně letos, kdybyste zjistila, že jste v součtu označila více, než se mělo.
Jestli to správně počítám, máte příjmy s ÚZ označeny doposud za všechny roky ve výši ca 1,8 mil. Kč, výdaje ale jen ca 800 mil. Kč, tak to by znamenalo, že vám chybí dooznačit ÚZ ca 1 mil. Kč. Nepostupovala jste vyloženě špatně, ale u nepřímých výdajů je to tak, že nemají procenticky vazbu na výši nepřímé dotace (respektive tato vazba se těžko určuje), proto MF postup zjednodušilo a vy máte značit nepřímé výdaje nejprve ÚZ do výše dotace a neřešit procentické rozdělení. On to ani nikdo moc nekontroluje, je to spíše o dodržování principů RS. Poskytovatelé to nevytknou.
Když to shrnu, stačí si vypočítat celkový nárok na nepřímou dotaci a případně letošní výdaje dooznačit u vlastního podílu ÚZ tak, aby vám to v součtu za roky sedělo - nevím, do jaké míry se to podaří srovnat, protože jestli žádné další nepřímé výdaje nebudou, tak za rok 2025 výdaje nejsou dostačující na to, aby přesunem z vlastního podílu jste to dorovnali, můžete ale opravit značení ručně na dokladech z minulých let.
-
Platby soudu a exekutorskému úřadu15. 09. 2025
Jak prosím zaúčtovat:
1. platbu okresnímu soudu. Dostala jsem usnesení okresního soudu, kde je žalobkyně – bývalý zaměstnanec města a žalovaný je město. Město má zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení.
2. na to navazuje další platba okresnímu soudu. Tady soud schvaluje smír a žalovaný (město) hradí náklady řízení. U obou případů jsem účtovala 538/231 par.6171 pol.5362
3. Dále tu mám platbu 27.000Kč exekutorskému úřadu. K platbě jsem dostala „vyrozumění o zahájení exekuce a výzva k zaplacení peněžitého dluhu“ (úhrada odešla z běžného účtu ČSOB), kde je město dlužník (povinný). Oprávněný je bývalý zaměstnanec města.
V souvislosti s touto exekucí vidím na výpisu běžného účtu u jiné banky (než z které odešla platba exekutorovi), položku s názvem „debetní úrok“. Výdaj v hodnotě -600Kč, ale na účtu nějaké peníze byly, do mínusu se nešlo, ale přesto píšou debetní úrok.
Další platba exekutorovi je za náklady řízení ve výši 6.000Kč.1. Zde bych viděla jako přesnější účet 549 s pol. 5192. Odpa účelu zaměstnankyně (např. 6171). Není to platba správního poplatku soudu, ale úhrada náhradů řízení protistraně.
2. Náklady řízení jako správní poplatek soudu patří na účet 538 s pol. 5362.
3. Nevím, co je podstatou této platby. Jestli náhrada škody zaměstnankyni, pak účet 549 s pol. 5192.
Nevím, z čeho soudíte, že debetní úrok má souvislost s exekucí. Jestli jste nečerpali účet do minusu, ověřte si důvod stržení poplatku raději přímo s bankou.
Náklady řízení exekutorovi zaúčtujte na účet 549, pol. 5909.
-
Prodej pozemku s přeceněním10. 09. 2025
Prosím o radu ke správnému účtování prodeje pozemku po rozdělení a přecenění. Původně jsme měli jeden pozemek s pořizovací cenou 30 438,20 Kč (11 707 m2). Ten jsme rozdělili k datu návrhu na vklad na tři části, přičemž jsme rozdělili pořizovací cenu podle m² takto: Pozemek 220/18: 26 514,80 Kč (10 198 m2), Pozemek 220/32 (prodávaný): 3 546,40 Kč Kč (1 364 m2), Pozemek 220/33: 377 Kč (145 m2). Prodejní cena pozemku 220/32 je 925 500 Kč. Účtování jsem provedla následovně:
1) V den přijetí platby za pozemek:
231/324 odpa 3639, pol. 3111 - 925 500 Kč
2) V den podání návrhu na vklad:
Rozdělení pozemku – v evidenci jsem zapsala dvě nové parcely (220/18 - 26 514,80 Kč a 220/33 - 377 Kč).
Přecenění prodaného pozemku:
031 / 407 ve výši 921 953,60 Kč (rozdíl mezi prodejní a pořizovací cenou: 925 500 Kč – 3 546,40 Kč)
Převod na účet 036 před prodejem:
036 / 031 – v hodnotě 925 500 Kč
Účtování o prodeji:
311 / 647 – 925 500 Kč
324 / 311 – 925 500 Kč
554 / 036 – 925 500 Kč
407 / 664 – 921 953,60 KčNeregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
-
! Inventarizace DPH, opravy minulých let- jak najít rozdíly09. 09. 2025
Dobrý den,
hledám v dokumentech i dotazech nějakou metodiku jak zkontrolovat, účtovat a případně opravit účtování DPH.
Přiznání a KH mi na sebe sedí, ovšem někde se stala chyba v zaúčtování a nejsem schopná to dohledat. Zůstatek na účtu 343 nesedí s řádky v přiznání.
Máte nějakou pomůcku jak chybu dohledat. Jaké je účtování řádného, dodatečného a opravného přiznání k DPH. Které řádky musí sedět s přiznáním a UCR. Možný problém vidím v tom, že mi program některé účetní případy na přelomu roku účtuje dle zápisu, ale datumově mi je dává do jiného období.
Lze případně opravit zápisem přes 408 nebo mohu do nákladů (dle významnosti opravy - jedná se asi o 120.000,-). Abych napasovala SU AU dle poslední známe daňové povinnosti? A zároveň zápisy na 408 lze v průběhu roku odúčtovat proti výsledku hospodaření? Musí toto schválit ZO?Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
-
Vrácené pozemky04. 09. 2025
Obec v roce 2017 prodala soukromé osobě celkem 9 pozemků z vlastnictví obce.
V roce 2018 byl tento prodej napaden u soudu, který v srpnu 2025 vydal Usnesení na základě kterého a příslušného zápisu na KÚ 7 pozemků přešlo zpět do vlastnictví obce.
Jak prosím mám zaúčtovat na 031 proti jakému účtu. Děkuji.Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
-
Obchodní majetek03. 09. 2025
Dobrý den,
pronajímané budovy (bytové domy a stavby občanského vybavení) zařadíme do OM. Jak je to s pozemky na kterých stojí pronajímané domy, máme je také zařadit do OM? A co pozemky pod budovami, které jsou jak pro ekonomickou tak neekonomickou činnost (např. budova MÚ, kde se část pronajímá - většinou neplátcům DPH), řídí se dle zařazení budovy?
V roce 2022 jsme do majetku zařadili sběrný dvůr vybudovaný z dotace, která zahrnovala i DPH. Původně měl sloužit pouze pro sběr komunálního odpadu od občanů zdarma. V letošním roce se uzavírají smlouvy s drobnými podnikateli na tříděný odpad (papír, plast, sklo). Za uložení podnikatelé zaplatí roční paušální částku. Sběrný dvůr zařadíme do OM. Patří tam i podzemní kontejnery na náměstí, vybudované z dotace (zahrnovala i DPH) ? A vybudovaná sběrná místa ve městě, která mají "betonovou desku" a jsou oplocena betonovým plotem?
Děkuji.
S pozdravem a přáním pohodového dne
Jana PanochováNeregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
-
DPH z prodeje domu a pozemků03. 09. 2025
Obec koupila v dubnu 2025 od soukromníka rodinný dům s většími pozemky. Chtěl vše prodat najednou, vše bylo za 7,1 mil.Kč.
Když by obec prodala letos nebo v roce 2026 ten rodinný dům s kouskem pozemku - bylo by to osvobozené plnění (§ 56) ?
K těm dalším pozemkům se budou dělat sítě a později se také prodají. To budou stavební - odvedu DPH 21 %?Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
-
Nákup v internetovém obchodě TEMU03. 09. 2025
Mám dotaz ohledně nákupu v internetovém obchodě TEMU. Jako zaměstnanec jsem tam pořídila drobné dárky na akci a také různé nástroje na dlabání dýní. Vytiskla jsem si potvrzení o objednávce, kolik stála včetně DPH (ale to není důležité), doručovací adresa (moje), platba mojí kartou. Zboží je tu znázorněno v položkách včetně obrázků. Mohu si toto proplatit z pokladny jako náklady na akci?
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
-
Nalezený majetek27. 06. 2025
Naše obec řeší záležitost vlastnictví dvou kamenných železničních nadjezdů z let 1870 postavených při budování trati, kdy vzpěry mostů jsou na parcele Správy železnic, státní organizace, a tato organizace vyzývá naši obec ohledně údržby mostů. Obec je nyní nemá ve svém majetku, ale měla by je mít s odkazem na zákon z r.1951 aj. příloha 1.
K předání těchto objektů obec ve svém archivu nic nemá, ani v archivu úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ani v Okresním archivu Jihlava, Správa železnic s jejich podivem k těmto mostům taky nic nemá – ani např. zákresy staveb. Dotazem na odborné vyjádření k existenci umístění těchto staveb tj. mostů z hlediska KN jsme se dozvěděli, že mosty nejsou předmětem evidence v katastru nemovitostí.
Jak má tedy obec postupovat? Zastupitelé se obávají sjednávat s odbornou firmou nejnutnější opravu mostů, což je nyní v době výluky na této trati do konce srpna 2025 na podnět správce železnic nutné, když jsou mosty vzpěrami na cizím pozemku. Není to v rozporu, že by obec investovala na cizím pozemku, když ani v KN nebudou mosty zapsány?
Z hlediska účetního v případě zápisu těchto mostů jako nalezeného majetku bych účtovala 021/401. Potřebuji usnesení aspoň RO na pořízení mostů do majetku?
Ještě mám problém s oceněním (nechceme řešit přes odhadce)
Ocenění: reprodukční pořizovací cenou dle vyhlášky 441/2013Sb: jsem si našla ZCU=ZCxK5xKj (ZC za měrnou jednotku tedy m2 příl. č. 15 bod 4 mosty - zde nemohu vybrat z konstrukční charakteristiky jde o most pozemních komunikací, ale kámen jako druh vodorovné konstrukce není v možnostech je tam buď beton nebo kov - tak nemohu vybrat, K5 koef. polohový v příl.č. 20 obec do 1000ob.= 0,80, dále Ki koef. změny cen staveb dle příl. č. 41 mi vychází 2,984). Mám správný výpočet? Nelze třeba zohlednit rok výstavby tj. stáří 155 let a pořídit za 1Kč? Ale nejedná se o kulturní ani církevní památku tak asi ne? Mosty jsou krásné mají tři oblouky a jsou z trati vysoké kolem 20 m.
DěkujiNeregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
-
koupě pozemku, zápis do KN stále není27. 06. 2025
Město podepsalo kupní smlouvu na pozemky s firmou v květnu, vystavili jsme fa a oni ji uhradili, ale stále to nedali na katastr nemovitostí (dle smlouvy dává na KN kupující, není napsáno kdy). Dávají si na čas s odůvodněním, že by to KN asi stejně pozastavil. Jednají se stavebním úřadem o vydání potvrzení o neexistenci stavby, pozemek museli vyčistit a teď jednají se stavebním úřadem. Ten se ale bude teď stěhovat na novou adresu, bude to trvat asi dva měsíce. Je možné, že se ještě objeví další nedostatky a protáhne se to ke konci roku. Máme peníze na účtu, ale nemůžeme vyřadit pozemky z evidence. Jak s účtováním teď v pololetí a jak na konci roku? Jaké je riziko?
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
-
Přefakturace24. 06. 2025
Dobrý den, ve dvou bytovkách se měnily kotle, na které máme slíbenou dotaci ze SFŽP. Účtovala jsem jako TZ 042/231 (faktury za kotle včetně DPH, faktury za napojení-v režimu PDP) a budu zařazovat 021/042. Jsou to nájemní rodinné domy, kde si nájemníci topí sami. DPH jsme si neuplatnili. Kotle byly shodné, ale jeden nájemník požádal o náročnější instalaci spolu s akumulační nádrží. Bylo dohodnuto, že nájemník uhradí část rozdílu ve výši 80 tis. na základě vystavené faktury. Budu ponižovat 042 částkou, kterou uhradí nájemník? A jak prosím s DPH?
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
-
Obchodní majetek20. 06. 2025
Obchodní majetek
1. Máme budovu městské haly sloužící ke kulturním a sportovním akcím obce, dále škole a spolkům formou výpůjčky. Součástí budovy je i restaurace pronajatá plátci, dále kancelář pronajata plátci.
Pokud budovu vedeme jako obchodní majetek, je možné vést některý drobný dlouhodobý majetek v této budově mimo majetek obchodní?
Např. nově nakoupené židle a stoly na kulturní akce, odpočet DPH při nákupu nebyl. Vzhledem k podmínkám dotace židle a stoly nesmí být pronajímány, je možné pořádat kulturní akce obce se vstupným (nejsou používány v restauraci).
2. Budovu radnice nezařadíme do obchodního majetku, je možné např. kopírovací stroj (při pořízení nebyl uplatněn odpočet) ponechat mimo obchodní majetek, i když někdy kopíruji lidem za úplatu. DPH za kopírování odvádíme.
Děkuji za odpověď.Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.