Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Hledanému výrazu RES odpovídá celkem 1970 dotazů:
Obec v roce 2012 vybudovala vodovodní řad přes pozemek soukromého majitele. Ústně bylo s majitelem dohodnuto, že až postaví na této parcele dům, obci odprodá tu část pozemku, přes kterou tento řad vede a zaplatí obci 1/3 nákladů vodovodního řadu mínus cena za pozemek. K sepsání smlouvy s majitelem došlo až nyní. Smlouvu posílám na email. Navíc majitel pozemku nyní poslal obci peníze, ještě než byla tato smlouva zanesena do katastru. K dnešnímu datu, tam ještě pořád není vložena. Prosím o radu, jak tento případ účtovat a zda majiteli zatím vrátit peníze zpět na účet.
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Seznámili jsme se se žádostí Svazu města a obcí o vysvětlení některých záležitostí k problematice nepeněžních příjmů v souvislosti s bezúplatným užíváním majetku dle novely zákona o dani z příjmu ze dne 5.6.2015 a s odpovědí Ministerstva financí ze dne 9.7.2015, které jsou zveřejněny ve Vašich dokumentech. V této souvislosti máme na Vás upřesňující dotazy, jak vykládat § 19b) odst. 1 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
Je dle novely nutno:
- Zahrnout v daňovém přiznání za rok 2015 vypůjčený majetek příspěvkovou organizací do základu daně, i když byla smlouva o výpůjčce uzavřena před několika lety a ne v roce 2015?
- Pokud ano, jak tento majetkový prospěch ocenit?
- Ve vztahu k dani z příjmu má vliv na toto ustanovení, zda jde o hlavní či doplňkovou činnost příspěvkové organizace?
- Jaké je Vaše doporučení k právní formě předání majetku příspěvkovým organizacím? Lze zachovat výpůjčky a nájmy či je potřebné přejít na institut svěření majetku k hospodaření dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech?
Konkrétní případ:
Základní škola má ve výpůjčce celý areál školy. Ve zřizovací listině má v rámci hlavní činnosti povoleno i pronajímání tělocvičny (není to tedy doplňková činnost). Příjmy z pronájmu jí zůstávají a používá je na krytí nákladů hlavní činnosti. Jak na tuto situaci aplikovat § 19b) odst. 1 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dobrý den, mám prosím dotaz ohledně řádku A4. A5 v kontrolním hlášení. Chápu dobře, že do řádku A4 budu psát údaje, které budou korespondovat s řádkem 1 a 2 daňového přiznání? Není mně ale jasné jak mám dělit plnění do 10 tis. a nad 10 tis v účetnictví aby šlo správně do daňového přiznání? Na kterém řádku se mně to v daňovém přiznání promítne? A už vůbec nechápu co budu dávat na řádek A5? týká se to pouze řádku 12 a 13 daňového přiznání? A co konkrétně řádek 12 a 13 má za náplň? Nějak mě nenapadá co konkrétně by tam obce mohly dávat? Já tam celá léta co jsem plátce nic neúčtovala. Asi je to zmatený dotaz, omlouvám se a děkuji.
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dobrý den,
jsme PO zřízená ÚSC a nevíme zda od 1.1.2016 máme předkládat výkaz PAP. Obrat aktiv netto máme 20.mil. Podle technické vyhlášky 383/2009 Sb,. par. 3a písm.d splňujeme podmínku obratu ale zároveň v konsolidační vyhlášce je uvedeno, že pro účetní období roku 2016 budou zahrnuty dotčené subjekty včetně PO. Zúčastnili jsme se již dvou školení na účetnictví PO, na jednom nám bylo řečeno, že musíme předkládat výkaz PAP a na druhém že nikoliv.
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Asi v roce 2011 bývalá účetní zařadila hmotný majetek, který byl zcela odepsán a zůstatkovou hodnotou měl 0. Celou dobu byl takhle zařazen v sestavě. Jak postupovat, když od roku 2015 zůstatková hodnota nesmí být 0. U dalšího majetku jsme prohloužili dobu odepisování, ale na tento majetek účetní program nereaguje, protože je tam ta 0. Co dělat?
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
V majetku máme hřiště z roku 2002, odpis. sk. VI na 40 let účet 021. Letos došlo k demontáži hřiště (resp. herních prvků) a postavilo se úplně nové hřiště (resp. nové herní prvky), to vše dle smlouvy o dílo s jedním dodavatelem v rámci jedné stavby. Chci vědět, zda mám staré hřiště jednorázově odepsat a vyřadit z majetku a nové hřiště zadat jako novou stavbu nebo to udělat pouze jako TZ původního hřiště, které už stejně fyzicky neexistuje, protože došlo k té demontáži?
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Naše město přijímá jistiny např. při některých veřejných zakázkách, při uzavírání nové nájemní smlouvy k městskému bytu nebo při prodeji pozemku pro stavbu rodinného domu. Pouze u jistin u veřejných zakázek obvykle víme, zda bude zakázka ukončena ten samý rok, kdy byly jistiny přijaty. U nájemních smluv jde o příjem jistiny na neurčitou dobu (nevíme, kdy nám nájemník smlouvu vypoví) resp. po několika letech nájemního vztahu (tato lhůta je ošetřena v našich pravidlech případně v nájemní smlouvě) se složená jistina nevrací a je tedy příjmem města. V případě, že se nájemce stane dlužníkem na nájmu, službách spojených s užíváním bytu nebo způsobí školu na bytě škodu, je složená jistota použita na úhradu vzniklých nákladů (dluhu). U prodejů pozemků je složená jistina vrácena pouze pokud kupující začne stavět a do nějaké lhůty postaví alespoň jedno nadzemní podlaží – jde tedy o více než jeden rok.
Mají být všechny tyto různé jistiny účtovány přes položku 8901 jako cizí prostředky?
Jaké potom bude účtování (včetně RS) jistiny složené letos na účet města, která se nevrátí a stane se po letech příjmem města?
Máte nějaké souhrnnější informace o zkušenostech s vedením těchto prostředků na příjmovém účtu města nebo je nutné (příp. dobré) mít zřízený samostatný bankovní účet pro jistiny?
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Město je zřizovatelem PO a při veřejnosprávní kontrole zjistilo, že v loňském roce PO zakoupila investiční majetek za 90 tis.Kč, který však zaúčtovala na účet 028 a do nákladů. Pomiňme otázku porušení rozpočtové kázně. Jak v letošním roce napravit účtování? Zaúčtovat 022/028 a dooprávkovat. Ale co s neoprávněně účtovanými náklady a zkresleným hospodářským výsledkem?
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
V obci máme částečně zbudované kanalizační přípojky. Minulé zastupitelstvo schválilo, že část kanalizační přípojky od šachty k patě domu, která povede obecním pozemkem, občané odkoupí buď od firmy, která přípojky zhotoví, nebo od obce. Každý občan (majitel domu) uhradí 20 000,- . Částka byla vypočítána průměrem a nezáleží kolik metrů kanalizace občan kupuje. Na úhradu 20 000,- byl zřízen nový transparentní účet a na něj již občané uhradili cca 600 000,- Kč. Můj dotaz zní. Z pohledu DPH jde o zdanitelné plnění, protože občané již byli připojeni na ČOV. Takže obce odvede DPH z přijatých částek. To nám potvrdil daňový poradce i právník. Jak účtovat o přijatých prostředcích?
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dobrý den, obracím se na Vás s následujícím dotazem:
Kontrolními orgány (finanční úřady, auditní společnosti) bylo našim dodavatelům vytknuto chybné vystavování daňových dokladů vůči městským obvodům statutárního města. V současné době jsou ve většině případů vystavovány daňové doklady s uvedením statutární město, městský obvod a sídlo městského obvodu jakožto označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje.
Dle kontrolních orgánů nejsou městské obvody územně členěných statutárních měst právnickými osobami veřejného práva, a tedy nemají právní subjektivitu. Na základě výše uvedeného a v souladu s § 29 odst. 4 písmeno c) vyžadují kontrolní orgány uvádění (do daňového dokladu), jako sídla osoby, sídlo statutárního města a nikoli sídlo jeho městského obvodu. Povinnost uvádění názvu statutárního města a jeho městského obvodu tím není dotčena.
V zákoně o DPH bylo do r. 2012 v § 28 odst. 2c) uvedeno … "sídlo nebo místo podnikání plátce, pro kterou se uskutečňuje plnění." Toto bylo v novele vypuštěno a zůstalo pouze sídlo.
Řešíme problém, jak správně uzavřít smlouvu nebo vystavit objednávku a následně fakturu – daňový doklad, zda tam musí být obsaženo statutární město a jeho sídlo a pak např. v adrese pro zasílání uvést městský obvod vč. jeho adresy.
Protože se tyto dotazy množí, prosím o Váš názor, jak tuto náležitost správně vyřešit.
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Obec buduje kanalizaci a vodovod v části obce. Projektanti a stavební firma nám sdělili, že veřejná část přípojky vodovodu (tj. od hlavního řadu až do domu) je záležitost občana, který bude přípojku užívat. Tato část přípojky nebude v majetku obce. V majetku bude pouze hlavní vodovodní řad. Aby firma nedělala smlouvu s každým odběratelem ( cca 50 x) tak zastupitelstvo rozhodlo, že bude zprostředkovatelem mezi občany a stavební firmou.
Stavební firma, která vyhrála VŘ, vyfakturuje vyhotovení přípojek na veřejném prostranství od hlavního řadu k hranici pozemku občana (na koho by měla být faktura vystavena?),(od hranice do domu si to hradí každý sám).
Zastupitelstvo chtělo jen sjednotit pro všechny občany stejné podmínky, protože někdo má část od řadu k hranici třeba 2 metry (např. za 2 000,-Kč) a někdo třeba 15 m a ještě k tomu přes hlavní komunikaci, kde by musel dělat podvrt a vyšlo by ho to třeba na 15 000,-Kč. Ti občané nepřispívají obci na vybudování přípojky jako majetek obce.
Zastupitelstvo na základě té faktury od stavební firmy určí a schválí na veřejném zasedání jednotnou cenu, kterou občané uhradí obci. Již teď je jasné, že občané nezaplatí celé náklady na zřízení přípojek. Mám zde fakturu vystavenou na obec od projektanta za 75 000,00 Kč za projektovou dokumentaci pro hromadné podání k územnímu řízení a pan starosta řekl, že jako podklad pro výpočet toho příspěvku od občanů bude brát jen stavební náklady. Jak zaúčtovat tuto fakturu?
Jak toto vše nejlépe správně právně ošetřit a zaúčtovat.
1) Na koho bude vystavena faktura za přípojky?
2) Jak ošetřit, aby přípojky byly v majetku občanů, kteří budou přípojku užívat? Nemáte nějaký vzor darovací smlouvy? Co to řešit nějakou přefakturací a nějakou smlouvou?
3) Jak zaúčtovat příspěvek od občanů na veřejnou část přípojek a co dělat, když příspěvek nezaplatí všichni. Zastupitelstvo rozhodlo, že pokud se občané nenapojí nyní, ale budou chtít až v budoucnosti, tak zaplatí dvojnásobek nynějšího příspěvku.
4) Jak se budou řešit věcná břemena? Někdy půjde přípojka přes pozemek kraje?
5) Jak to vyřešit případně s odpočtem DPH?
6) Kolegyně z jiné obce mi poslala vzor Smlouvy o spolupráci, kterou Vám posílám v mailu, lze ji použít. Paní účetní mi říkala, že při příjmu použili položku 3121, ale mně se to příliš nezdá, jelikož v rozpočtové skladbě se píše, že se zde účtují přijaté dary na pořízení dlouhodobého majetku, ale my ty veřejné části přípojek v majetku mít nebudeme.
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
V srpnu obec prodala pozemek - návrh na vklad 31.8. K tomuto datu jsem předepsala 311/647 a vyřadila 554/031. Nyní v polovině září přišlo z KÚ přerušení řízení a výzva k doplnění. Mám opět v září vrátit pozemek do majetku obce a přijatou platbu za pozemek na zálohu 324?
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Obec obdržela fakturu na přeplatek elektřiny ve výši 5.694,- Kč. Skutečný odběr činil 13.746,-Kč a na zálohách bylo zaplaceno 19.440,- Kč. Chtěla jsem se prosím zeptat na zaúčtování, které by bylo jasné v případě, že jsem přeplatek obdržela zpět na účet obce. Tento přeplatek nám nevrátili a převedli ho dalšího období. Těchto faktur máme vícero a částky jsou pro nás již významné. Při tomto zaúčtování se nám neprojeví v rozpočtu.
Účtovala jsem 502 MD 13.746,- / 321D 13.746,- , 321MD 19.440,- / 314D 19.440,- Výsledkem je, že mi na 321MD visí přeplatek ve výši 5.694,- Kč. Jelikož ten přeplatek nešel přes účet, neprojeví se mi toto vyúčtování ve výkazu FIN. Jak daný účetní případ zaúčtovat, aby se nám to projevilo v rozpočtu?
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Jsme obec, rozšiřujeme počítačovou síť, kterou vedeme na 022 jako soubor, nákupy jsou v různé cenové relaci většinou do 40 tis. Kč. Chtěla bych se zeptat, zda navýšení hodnoty na účtu 022 (položka 6122) – rozšíření souboru musí korespondovat s rozpočtem obce, tudíž financovat to z kapitálového rozpočtu jako investici (takže průběžně dělat rozpočtové změny schvalované zastupitelstvem, neboť finance jsou schválené v provozním rozpočtu), přestože hodnota rozšíření je např. 10 000,- Kč nebo to lze financovat z provozního rozpočtu obce se zaúčtováním na 022 ale položka 6122 by se pak zřejmě nedala použít.
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Město hradí opravy bytových jednotek, které má ve svém majetku. Na faktuře je vyčíslena zvlášť oprava bytové jednotky a zvlášť revize. Proto dávám, již několik let, dvě položky rozpočtové skladby (opravy 5171 + revize 5169). Při poslední kontrole daňových poradců jsme měli v zápise: pokud jsou revize vyvolané opravami, měly by respektovat účtování hlavního předmětu činnost 511 – opravy a udržování, nikoliv 518 – Ostatní služby. Lze mít výdaje na dvou položkách rozpočtové skladby?
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková