Dotazy

Hledanému výrazu RES odpovídá celkem 1938 dotazů:

• Vedlejší náklady FVE ModF - RES+ č.3/2024

  11. 03. 2026

  V březnu 2025 nám přišlo rozhodnutí o poskytnutí dotace z Modernizačního fondu na FVE (OÚ, Mateřská škola + přilehlý areál ČOV), v rámci výzvy ModF-RES+ č.3/2024 spolu s vyčíslením - Aktuální výše dotace 3 099 379,34 Kč, aktuální míra podpory 60,79%.
  Rozpočet projektu podaný asi při žádosti: celkové výdaje 5 098 791,17 Kč, celkové výdaje investiční 4 727 778,55 Kč, realizační výdaje - FVE 2 624 653,35 Kč, realizační výdaje - bateriová akumulace 2 026 048,20 Kč, vynucené investice do střech 77 077 Kč.
  Celkové výdaje neinvestiční 371 012,62 Kč na projektovou přípravu a energetický management.
  FVE bude dělat firma SITEL, ta má ve smlouvě o dílo: Investiční část 2 441 978 Kč, neinvestiční část 580 000 (Energetický management, dokumentace, BOZP a PBŘ), tedy celkem s DPH 3 656 594 Kč.
  V roce 2025 jsme proplatili 3 faktury na základě objednávky od jiné firmy - Externí administrace, Zadávací dokumentace a Technický dozor v celkové částce 107 445,10 Kč. Od firmy SITEL zatím žádnou fakturu nemáme.
  Prosím jaké je správné účtování této dotace a co patří mezi neinvestiční výdaje?
  Podle získaných informací by měly všechny výdaje od firmy SITEL patřit mezi investiční (i s těma neinvestičníma ve smlouvě o dílo), tedy účtování všech faktur 042/321, 321/231 par.2115 pol. 6122 N171 Z5 UZ90504 podíl EU 60,79% z částky a par.2115 pol. 6122 N171 Z1 UZ---- podíl VZ 39,21%. Dále ty 3 faktury z roku 2025 -NEINVESTIČNÍ- 518/321, 321/231 par. 2115 pol. 5169 N171 Z5 UZ 90007 podíl EU 60,79% a par.2115 pol. 5169 N171 Z1 UZ---- VZ 39,21%. Na konci roku 2025 388/672 ve výši EU podílu 65 315,88. Neměli být i ty neinvestiční na 042 nebo to měli být nezpůsobilé výdaje účtované na 042 pouze s org bez N,Z,UZ? V případě, že to mám špatně, jak to opravit? Bylo mi řečeno tolik variant a každá je jiná. Moc děkuji

  Podívejte se v prvé řadě na str. 6 vaší výzvy:

  https://sfzp.gov.cz/files/documents/storage/2023/12/20/1703091922_RES_3_2024_151223.pdf

  Způsobilé výdaje jsou přímé realizační a dále pak vedlejší výdaje projektu typu projektová dokumentace apod.

  Pokud vím, tak v tomto programu není ale aplikovaná paušální nepřímá dotace, tzn. můžete si typ dotace obecně zvolit sami. Podrobněji to vysvětlujeme v dotazu Dotace FVE - modernizační fond SFŽP04. 02. 2026

  V současné chvíli máte z hlediska dotace část výdajů uvedenou v rozpočtu jako neinvestiční. Doporučuju s administrátorem dotace prověřit, zda může v tomto ohledu dojít ke změně druhu dotace, já se domnívám že ano, že v tomto programu je na vás, jaký druh dotace čerpáte. Z hlediska účetních předpisů by totiž všechny výdaje, které uvádíte jako neinvestiční měly být správně investiční - vstupovat do ceny majetku, ať se bavíme o nákladech vymezených v dotaci nebo ve smlouvě o dílo. Je ale nutné zajistit soulad druhu dotace na účetnictví, tzn. čerpat celkově dotaci investiční (požádat o změnu v rozpočtu k dotaci - nevím v jaké fázi přesně jste, ale myslím, že by to ještě mělo být možné). Pak s klidným srdcem můžete dané náklady účtovat na účet 042, dotaci zachytit na účtu 403 a používat investiční ÚZ.

  Konkrétní částky vám neověřím, to je pak již na detailnější studium podkladů a rozsahem to již spadá pod naši službu zakázek. NZÚZ ale máte zvolené správně - jen bych z toho ale vyloučila tu neinvestici, to je tady stěžejní. 

• Elektronický zabezpečovací systém

  11. 03. 2026

  Nainstalovali jsme do bytového domu elektronické zabezpečovací zařízení v hodnotě 90 943,- Kč. Jak prosím zaúčtovat. Mám tento EZS brát jako součást nemovitosti , tedy jako technické zhodnocení a zaúčtovat na 021 pol. 6121?

  Situace má dva pohledy - první je právní stav. S ohledem na nám známou judikaturu českých soudů bude vybudované elektronické zabezpečovací zařízení právní součástí bytového domu (respektive pozemku s daným bytovým domem). Nebo-li pokud byste třeba dům jako celek prodávali, tak z pohledu práva jej beze sporu prodáváte včetně tohoto zařízení (a nemusíme to vymezovat jako další předmět koupě). Máme judikováno nejvyšším správním soudem, že účetní řešení má vycházet z právního řešení - tedy součást stavby a dát na 021. Pokud to takto uděláte, tak si nedokáži představit, jak bych to rozporoval.

  Jinou otázkou ale je legislativně nešťastný pokyn GFŘ (nyní GFŘ D-59), který pracuje s tím, že byť je něco součástí věci (právně), tak to máme pro účely daně z příjmů považovat za samostatné movité věci. Pokyn vyjmenovává určitý seznam technologických částí budov - nicméně za podmínky, že s ohledem na funkci a účel budovy jsou takováto zařízení "zbytná" -  a tady to nemusí být jen ve vztahu k požadavkům právních předpisů, ale také i k obecné společenské poptávce. No a protože v ČR hodně účtujeme podle toho, jak se zdaňuje, tak byť k tomu není žádný legislativní mandát, tak se pokyn GFŘ D-59 často aplikuje i v účetnictví, byť je to fakticky protiprávní. Takže prvotně na něj vůbec nemusíte brát zřetel. Nicméně pokud podle běžných zvyklostí s tímto pracujeme, tak se vlastně ptáme, nakolik je zabezpečovací zařízení nezbytné k plnění účelu a funkce domu. No a tady nastane obrovská míra subjektivity - nelze totiž tvrdit, že u bytových domů je to za všech okolností samostatnou movitou věcí. Budeme mít v ČR a v konkrétních lokalitách bytové domy, kde se bez solidního elektronického zabezpečovacího zařízení neobejdeme (nechci jmenovat, abych někoho neurazil). Ale někde je to zjednodušeně "zbytné". No a v tomto nastává vysoká míra subjektivizace.

  Takže když bych byl na Vašem místě, tak tím, že neřešíte daň z příjmů, tak vyjdu z právního řešení a dám to jako součást stavby (to by bylo moje řešení). Pokud byste upřednostňovali řešení podle režimu daně z příjmů, tak se pouštíte do "dobrodružství", kdy budete muset vyhodnocovat, nakolik je dané zařízení nezbytné pro tento konkrétní dům. Jak se rozhodnout v této variantě - to nevím - musel bych znát důvody instalace.

• DPPO bezúplatný příjem DM

  09. 03. 2026

  Obec v loňském roce nabyla darem od ČD dvě stavby-komunikace. Mám RPC těchto staveb zařadit do daňového přiznání?
  Audit mi vytkl, že jsem daň z příjmu proúčtovala k 31.3. a ne k datu podání daň. přiznání-28.3. Takže musím vždy proúčtovat ke dni podání přiznání.

  Pokud jde o vytknutí data proúčtování - do zápisu vám to nedali, že ano? Vypovídací schopnost jste tím určitě nenarušila :)

  Bezúplatné příjmy dlouhodobého majetku povinně zdanit nemusíte, můžete se rozhodnout. 

  Kopíruju vám k tomu vysvětlení z dokumentu k DPPO ÚSC, kde máte uveden i konkrétní postup případného zdanění:

  "Obec má právo rozhodnout se, že tyto příjmy nezdaní (respektive osvobodí od zdanění). Nicméně pokud tak učiní, nebude možné daný majetek daňově účinně odepisovat, což je nepříjemné v případě jeho dalšího vkladu do nějaké obchodní společnosti nebo třeba svěření příspěvkové organizaci. Pokud zdaňuji v režimu „sám sobě“, bylo by efektivnější provést dodanění.

  Příklad:

  Obec v roce 2020 dostala od kraje bezúplatně objekt Domova mládeže – jeho pořizovací hodnota je 20 mil. Kč a oprávky 9 mil. Kč. Tedy obec zaúčtovala tento příjem následovně:

  021 MD   20

                                           081 D             9

                                          401 D              11

  Pokud se rozhodne tento příjem od daně osvobodit, nebude v přiznání dělat vůbec nic (bezúplatný příjem v hodnotě 11 mil. Kč není zahrnut na ř. 10 přiznání). To ale bude znamenat, že se budova nebude dát v budoucnu daňově účinně odepisovat. Proto by bylo efektivnější hodnotu 11 mil. Kč zahrnout to zdanění – konkrétně zvýšit základ daně – ř. 20 (případně ř. 30)."

  Výše uvedené je na Vašem rozhodnutí – týká se všech bezúplatně nabytých majetků (darem, bezúplatný převod od státu či kraje). Na druhou stranu pro tento konkrétní případ - to, že by se někdy v budoucnu měly řešit daňové odpisy u komunikací je silně nepravděpodobné (to je přeci jen rozdíl od objektu "Domova mládeže", který je řešen ve výše uvedeném příkladu). Já bych to tedy klidně u komunikací nedodaňoval - tedy aplikoval bych osvobození od daně. Nemyslím si, že byste tímto osvobozením měli něco ztratit.

• Plánovací smlouva obrat DPH

  05. 03. 2026

  Obec jako neplátce DPH uzavřela s investorem plánovací smlouvu, kterou se obec zavazuje umožnit stavbu skladovací haly na konkrétním pozemku, který vlastní investor. Platný územní plán stavbu umožňuje, ale v současné době se zpracovává návrh nového územního plánu, který tuto stavbu vylučuje. Touto plánovací smlouvou obec má provést změny v návrhu územního plánu tak, aby výstavba byla možná. Za to obec obdržela peněžité plnění ve výši 2 mil. Kč. Ve smlouvě se poskytnutí peněžního plnění odkazuje na § 131 odst.3 písm. e) stavebního zákona. Započítává se tento příjem do obratu pro posouzení plátcovství DPH a jak tento příjem zaúčtovat?

  Ptáte se na záležitost, která je právě aktuálně předložena na jednání Koordinančního výboru - respektive ten proběhl minulý týden, ale nemám ještě zápis. Komora daňových poradců mimo jiné navrhla, aby v případě, že závazky obce z plánovací smlouvy spočívají v oblasti spadající do výkonu veřejné správy (tedy ve Vašem případě oblast územního plánování), byla tato činnost podřazena pod výkon veřejné správy - tedy aktivity, kdy obec nejedná jako osoba povinná k dani. V takovém případě by příslušná odměna nebyla předmětem DPH a do obratu se nezapočítávala. Já bych s tímto návrhem souhlasil - jeví se mi to jako logické nastavení. Tedy bral bych to tak, že do obratu se to počítat nebude. 

  V okamžiku zveřejnění zápisu z KOOV budu určitě doplňovat informaci na web.

  Platby podle starého stavebního zákona za změnu ÚP jsme radívali klasifikovat jako transfer. Nicméně v současném stavebním zákoně se příspěvky na ÚP začlenily právě pod plánovací smlouvu, kdy platby podle plánovacích smluv většinou vůbec nesouvisí s náklady na pořizování územního plánu (není to krytí nákladů vynaložených na jeho pořízení), ale je to vázáno jako platba za zhodnocení stavebního pozemku. Je to opětovaná platba -  v jejich prospěch jim skutečně něco poskytujete. Takže spíše již doporučujeme to do transferů nedávat a účtovat přijaté peněžní plnění na účet 609 s pol. 2329. Jako transfer jen kdyby to bylo vyloženě ve smlouvě vymíněno jako příspěvek na pořízení ÚP či jiný majetek - podle vámi citovaného ustanovení je možné ve smlouvě sjednat účel peněžního plnění.

• Pasport sítí

  04. 03. 2026

  Máme fakturu za nové zpracování pasportu všech sítí (vodovod, kanalizace, veřejné osvětlení, plyn apod.) v celkové výši 48 550 Kč. Faktura není detailně rozepsána, obsahuje pouze celkovou cenu. Pasport máme k dispozici jak v digitální, tak i v tištěné podobě. Postupně budou k tomuto pasportu probíhat také aktualizace. Na jaký paragraf rozpočtové skladby je nejvhodnější tuto fakturu zaúčtovat a jak ji správně zařadit z hlediska evidence majetku?
  Dále máme fakturu za zpracování mapového podkladu pro projekt stezky pro pěší a úpravu veřejného prostranství, jedná se o podklad k připravované investiční akci, která bude dále pokračovat a bude vedena jako rozpracovaná investice (účet 042). Který paragraf rozpočtové skladby je pro tuto akci nejvhodnější?

  1. Pasport pro vodovod by patřil na odpa 2310, za VO na odpa 3631 atd., vždy podle účelu konkrétního pasportu. Všeobecný pasport více sítí, když bylo pořízeno souhrnně, bude zakresleno i v jedné mapě, zatřiďte na paragraf 3639.

  Pokud je zákonná povinnost zpracování pasportu, je možné jej v logice databáze evidovat jako nehmotný majetek.

  Vysvětlení najdete v knize Dlouhodobý majetek, od str. 95 dále:

  https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?jak=fraze&stitky[0]=9&hledat=Kniha%20Dlouhod

  V tomto případě je cena pod 60 tis. Kč, fakturu proto zaúčtujte 558 MD/ 321 D, hned zařazení jako DDNM 018 MD/ 078 D (pokud neevidujete na účtu 019 majetek od 0,1 Kč - museli byste mít ve směrnici). Úhrada s RS 3639 pol. 5179. 

  2. Nevím, co vše zde majetkově vznikne. Pro stezku typu chodník bych volila odpa 2219, veřejné prostranství spíše odpa 3639. Zvažte, jestli použít převažující paragraf podle převažujícího výdaje nebo společný všeobecný - pro celek by byl tady podle mě možný odpa 3639 (odhaduji z toho, co uvádíte). 

• Koeficient uplatnění DPH

  26. 02. 2026

  Obec je plátce DPH a jako hospodářskou činnost aktuálně provozuje ČOV - zde uplatňujeme koef 100% a odpady, kde uplatňujeme 4%. Nyní, ale obec staví nové komunitní centrum, kde bude také provádět hospodářskou činnost jako plátce DPH. Jde my nyní o to, podle čeho bychom měli stanovit uplatňovaný koef DPH při výstavě této nemovitosti, když zatím vůbec netušíme v jaké rozsahu komerční činnost pak ve skutečnosti bude. Výstavba bude trvat několik let, ale vzhledem k výši celkové investice, by bylo škoda o DPH při výstavbě přijít. Máte radu jak se s tímto prosím vypořádat?

  Předpokládám, že v současnosti budou existovat alespoň nějaké základní studie týkající se budoucího využití. Respektive pokud již výstavba probíhá, jak jsem z dotazu pochopil, tak snad jsou definovány prostorové dispozice objektu a k nim by se tedy případně mělo přiřadit předpokládané využití (můžete to třeba udělat skepticky ve vztahu k očekávanému využití). Tam je důležité, že u investic s částečným odpočtem dojde v roce zařazení k přepočtu podle skutečnosti (viz §75 odst. 7 pro poměr a §76 odst. 10 pro koeficient).

  Takto obecně asi neumím více odpovědět - navrhuji, že bychom mohli toto dořešit mailem (zdenek@obecuctuje.cz) - k tomu by bylo potřeba poslat nějaký plánek, co má komunitní centrum obsahovat a k tomu připsat, jak se předpokládá využití jednotlivých částí.

  A ještě bych doporučoval jednu věc - pokud by se na projekt žádalo o dotaci, je potřeba zjistit, zda poskytovatel dotace umí pracovat s částečnými odpočty DPH.   

• Odpočet DPH

  25. 02. 2026

  Budova obecního domu, kombinované využití, zařazena v obchodním majetku. V přízemí je prostor restaurace, který je pronajímán, v minulých letech pronajímán osvobozeně od DPH. Od 2/2026 došlo ke změně nájemní smlouvy a nájem je plus DPH. Cena nájmu ale asi neodpovídá tržnímu nájemnému (4100,-Kč). V 2/2026 se uskutečnila oprava zařízení restaurace a byly namontovány žaluzie na okna, faktury s PDP. Je možné si uplatnit odpočet DPH?

  Já Vám takto asi neumím jednoznačně odpovědět. Tady jde skutečně o to, že abychom mohli hovořit o úplatě z pohledu DPH, nesmí se jednat o tak symbolickou cenu, že se "odtrhne" věcná hodnota daného plnění od výše platby. Máme na to nějakou judikaturu, která by mohla navést (třeba hovoří o tom, že pokud je něco dodáno za 10 % nákladové ceny, bavíme se stále o tom, že je to ekonomická činnost... - nicméně vždy je to potřeba brát ještě ve vztahu ke kontextu daného případu) - popisuji to v Manuálu k DPH č. 2. Jsou to samozřejmě jen jakési návody, v praxi je to případ od případu a také o osobní odvaze, jak se zachováme.

  Teď k otázce vlastní výše nájemného - jak jste mi upřesnili, bavíme se u vlastní nemovitosti o ročním nájmu cca 44 tis. Kč, na metr čtvereční zhruba 330 Kč za metr čtvereční a rok. Podle Vašeho popisu ani není moc předpoklad, aby nájemné mohlo být vyšší (s ohledem na lokalitu). Podle mne toto je Vámi stanovené nájemné úplatou, nebál bych se vyhodnocení, že by to někdo mohl posoudit jako symbolickou cenu, která z pohledu DPH není úplatou. Z mého pohledu je odpočet DPH u přímo souvisejících vstupů (nyní aktuálně žaluzie na okna) plně obhajitelný. 

• Účetní evidence pohledávek předaných celnímu úřadu

  24. 02. 2026

  MFČR vydalo materiál k vymáhání poplatků předaných celnímu úřadu, kde je konečně popsaný přesný postup, jak máme postupovat v účetnictví.
  Podle MFČR máme takovou pohledávku odepsat z rozvahy 549/315 a dát na podrozvahové účty, kde budou evidovány. Celní úřad si předanou pohledávku zařadí do svého účetnictví. Při příjmu částečně vymožených peněz u nás pak zaúčtovat na 231/649 (nemá to být 643?).
  
  Můj dotaz je, zda výše uvedený postup platí i pro ostatní pohledávky předané celnímu úřadu k vymáhání? Např. pohledávky z pokut, přestupků, a j. ne jen místní poplatky? A jak máme evidovat pohledávky, které jim byly předány již před platností tohoto zákona dříve? Také je máme odúčtovat? Nebo to platí jen pro ty aktuálně nově předané?

  Tento postup je aplikovatelný jen pro vymáhání pohledávek dle daňového řádu, tj. pro místní poplatky ano, ne však pro pokuty a přestupky a další. 

  Potom chci upozornit, že MF oficiálně tuto metodiku doposud nevydalo. Pokud víme, je zveřejněna pořád původní metodika z července 2025, kde se pracuje s úplně jinou odpovědí, viz odkaz

  https://mf.gov.cz/cs/dane-a-ucetnictvi/dane/mistni-spravni-a-soudni-poplatky/metodicka-doporuceni

  Nicméně víme o iniciativě vašeho kraje, který vychází z prezentačních dnů MF, při kterých toto téma bylo diskutováno tak, jak popisujete.

  Chci jen říci, že já osobně bych to neaplikovala minimálně do doby, kdy to MF vydá oficiálně na stránkách. Samozřejmě pokud nechcete jít proti metodice svého kraje, aplikujte ji.

  Celkově má tento postup špatnou vypovídací schopnost a kdybyste porušili jednotnost metod, jen jí tím zhoršíte. Proto bychom spíše doporučili volit jednotný postup pro místní poplatky i ostatní typy pohledávek, a to i v situaci, pokud byste se rozhodli aplikovat metodiku kraje. Upřímně, jeví se nám v našem kolektivu, že výklad, že je převzatá pohledávka aktivem u CÚ je dost násilný, není majetkový prospěch u CÚ, není aktivum, jen to, že je pohledávka pod kontrolou CÚ dle našeho názoru nestačí. 

  Větší problém je, že existují dvě rozdílná stanoviska MF, jedno zveřejněné, jiné prezentováno krajům, kteří ale také mají povinnost obcím metodiky MF předávat. Připadá nám, že pak jsou asi akceptovatelné oba postupy. Pokud si zvolíte postup předaný krajem dle prezentace MF, pak aplikujte až od data předání - tj. sdělení postupu - otázkou je však, že pokud jste již předtím zvolili jiný postup, tak by se v rámci jednoho roku neměla metoda měnit - toto je docela změna metody - ponechání nebo vyřazení pohledávky, rušení OP... Nechceme přidělávat starosti, chtěli jsme se domluvit i s kraji, ale nepodařilo se. Takže náš závěr je zachovat pohledávku u obce. CÚ to nebrání v evidenci pohledávek převzatých dle daňového režimu. 

  Pro úplnost přikládám náš postoj k dané problematice, který zpracoval kolega Ing. Nejezchleb:

  Prvotně bych chtěl zdůraznit, že se jedná o oblast, kterou ze strany státu považuji za nedořešenou (upozorňuji k tomu, že neexistuje žádná oficiální metodika MFČR k této problematice, dokonce podle materiálů odboru účetnictví MF z léta 2025 se v té době počítalo s tím, že i když předáte pohledávku k vymáhání celnímu úřadu, bude stále vedena v účetnictví obce. V účetnictví totiž musíme dbát na to, co je ekonomickou podstatou transakce – zde je to pouze předání pohledávky k vymáhání jiné osobě, nicméně obec je stále příjemcem výtěžku z vymáhání (či jeho podstatné části). Za těchto okolností se stále jedná o účetní aktivum obce (nikoliv aktivum Celního úřadu – respektive pokud u něj aktivum, tak i souběžně o závazek... - ale zde budou problémy s opravnými položkami).

   Na podzim se začaly objevovat prezentace ze strany Celního úřadu, kdy kvůli mechanismu správy daní požadovali navedení daných pohledávek do účetnictví celního úřadu (a odpis pohledávky na obci při předání k vymáhání). K tomu se začaly objevovat metodiky směřující k tomu, že by obec v případě následného získání výtěžku od celního úřadu účtovala o výnosu z dotace. Tyto metodiky se objevovaly v rámci nejrůznějších školení. Mají ale společnou jednu důležitou podstatu – účetně nezachycují věrně situaci, o tom jsme přesvědčení. Navíc i ve vztahu k následnému příjmu, pokud by došlo k vymožení, tak logicky musí být zachycovány v rozpočtu na položku, z jaké pocházejí (tedy například poplatek za odpad, pokuta ...).

  To, co uvádím výše platí pro jakýkoliv typ pohledávky – je mi jedno, zda se jedná o místní poplatek nebo například o pohledávku vyplývající z přestupkové agendy.

  Co mi z toho všeho vyplývá:

  1. vnímejte to prosím tak, že pokud máme správné informace, tak zatím stále neexistuje jakákoliv centrální metodika k účtování o pohledávkách předaných k vymáhání. Stále se objevují pouze jen názory a ty se mění v čase.
  2. Účetně by bylo jednoznačně nejsprávnější tyto pohledávky ponechat na původních účtech (315) – respektive provést u nich případně převod na zvláštní analytiku 315, kde by byly shromažďovány pohledávky předané k vymáhání. Zde opět hovořím jak o místních poplatcích tak i jiných pohledávkách předaných k vymáhání celnímu úřadu.

  Pokud se týká úvahy, že by se rozdílně účtovalo o předání pohledávek k vymáhání v případě místních poplatků (tedy daní) a v případě jiných právních titulů. Tuto variantu nepodporuji z jednoho prostého důvodu – jedním z nejzákladnějších účetních principů je jednotnost účetních metod. Tedy skutečnosti který mají stejnou/obdobnou ekonomickou povahu mají být účtovány stejně/obdobně.

  Pokud ale cíleně půjdeme k tomu, že budou volena rozdílná účetní řešení pro tyto skutečnosti, které jsou z ekonomického pohledu dle mého názoru stejnými, vypovídací schopnost jen zhoršíme. Zde bych na Vašem místě volil spíše jednotný postup pro místní poplatky i ostatní typy pohledávek.

   

• Datum uskutečnění zdanitelného plnění

  17. 02. 2026

  Město prodává své parcely na výstavbu rodinných domů. V lednu 2026 byla zaplacena záloha kupujícím na prodej pozemku ve výši 100 000 Kč. Musíme vystavit daňový doklad na přijatou zálohu v lednu 2026 (DUZP leden 2026)? Pokud by byla část kupní ceny ( 100 000 Kč ) uhrazena formou kauce na depozitní účet, DUZP budeme řešit až v konečné faktuře? Kupní smlouva bude podepsána v měsíci březnu 2026. Po podpisu smlouvy dojde k doplacení prodávaného stavebního pozemku, datum DÚZP na konečné faktuře bude den podání návrhu na vklad?

  Ono je to trochu složitější - já začnu odzadu:

  DUZP u prodeje nemovitostí zapisovaných do katastru nemovitostí je buď okamžik předání nemovitosti kupujícímu (tedy okamžik, od kdy může nemovitost začít užívat) nebo okamžik obdržení oznámení o tom, že byl proveden vklad změny vlastnického práva v KN (tedy fakticky až to katastr nemovitostí zadministruje) a to ten den, který nastane dříve. Tedy není to okamžik podání návrhu na vklad do KN - respektive aby to byl tento datum, tak by se k tomuto datu zároveň musela nemovitost předávat. Tedy DUZP se nám většinou rozchází u dodání nemovitostí s okamžikem účetního případu (neboť o výnosu z prodeje a vyřazení pozemku máme účtovat k datu podání návrhu na vklad do KN).

  Nicméně pokud by před DUZP byla přijata platba (dostatečně určitá), nastane okamžik odvodu DPH již z této přijaté platby.

  Píšete, že po podpisu smlouvy doplatí kupní cenu a potom to jde na katastr. Pokud se pozemek nepředává k užívání podpisem smlouvy, tak asi budeme v tom, že platbu přijmete před DUZP a budeme z ní odvádět DPH (byť ještě nenastalo DUZP).

  No a tím se posunu úplně na začátek - v lednu se zaplatila kauce (asi na depozitní účet Města) - nicméně ještě nebyla podepsána smlouva. Neznám přesně podmínky - pokud by jedinou logickou možností bylo to, že tuto platbu platí budoucí kupující na nákup daného pozemku, potom bych měl uvažovat o zdanění již v momentě jejího přijetí. Pokud je ale i jiná potenciální úloha této platby (třeba je to podmínka účasti na veřejné dražbě  a je určena i k případnému krytí sankce, pokud by vydražil zájemce následně odmítl uzavřít kupní smlouvu...) potom bych ji ještě za přijatou platbu na prodej pozemku nepovažoval.

  Otázkou je, čím je platba určena, neboť pokud správně chápu, nedošlo ještě k uzavření smlouvy. Nejčastěji dojdeme k tomu, že platby v tomto charakteru nejsou dostatečně určeny z hlediska DPH (nenaplní podmínky §20a ZDPH) a daň z nich neodvádíme. Nicméně pokud následně je uzavřena kupní smlouva, ve které se konstatuje, že tato kauce se započítává na kupní cenu, považoval bych tento zápočet za přijetí platby na nákup pozemku a v okamžiku podpisu kupní smlouvy bych těchto 100 tis. Kč zdanil.

   

• Investiční příspěvek - sazba DPH

  13. 02. 2026

  Máme schváleny "Zásady pro spolupráci s investory" naší obce. Pro účely těchto Zásad se investorem rozumí každý subjekt, který (až na některé výjimky) na území naší obce realizuje investiční záměr. Investičním záměrem se rozumí záměr investora, který vyžaduje změnu územního plánu obce u pozemků s dosavadním jiným využitím s úmyslem přípravy těchto pozemků k umisťování staveb a následného prodeje takto vzniklých pozemků. Nyní obec chystá smlouvu o inv. příspěvku s prvním investorem.
  Prosím o sdělení, jestli sazba za m2 těchto pozemků bude s DPH (21%)? nebo bez DPH?

  Díky za poslání příslušných podkladů. Jak obecně avizuji - toto je velice sporné téma, které nemá jednoznačné řešení. Z dokumentů, které jste mi zaslali, mi vyplývá, že ve Vašem případě obdržíte platbu určenou velice obecně na rozvoj infrastruktury obce. Konkrétní protiplnění obce se v tomto případě neobjevuje - respektive podle vzorové smlouvy jsou jen v režimu poskytování stanovisek a vyjádření ve stavebním řízení. Nevidím zde závazky obce k plnění soukromoprávního charakteru.

  Při znalosti současného stavu bych se rozhodl tento příspěvek ve Vašich podmínkách nezdaňovat - je zde platba, nicméně chybí mi jednoznačné protiplnění obce (respektive pokud se objevuje, tak je spíše v oblastech týkajících se veřejné správy - třeba souvislost se změnou územního plánu obce dle bodu 3.2 Zásad, které jste mi zaslali).

  Musím ale zopakovat - je to téma velice nejasné. Obecně je snahou toto vyjasnit (jsou nějaké dotazy na GFŘ, možná na toto téma bude předložen příspěvek na jednání Koordinačního výboru) - nemáme ale zatím jakékoliv výstupy k tomuto tématu.

    

• OP OPST - označování výdajů

  13. 02. 2026

  Město v rámci výzvy OPST č. 59 pilíř 2 požádalo o dotaci, jejímž cílem je vytvoření, resp. financování pozic sociálních pracovníků na základních školách (příspěvkových organizací) zřízených městem. Příjemcem dotace bude město a financování proběhne ex-post. V rámci projektu byly na školách zřízeny pozice sociálních pracovníků, jejichž zaměstnavatelem je příslušná škola. Město poskytuje v rámci provozního příspěvku prostředky na jejich financování. Od vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace máme značit i veškeré související výdaje UZNZ (15019, 140, 5 nebo 1). Můžeme takto označit i položku 5331, nebo máme pro označení výdajů odeslaných škole na financování činnosti sociálních pracovníků použít položku 5336 ?

  Pokud finanční prostředky posíláte z právního hlediska v rámci provozního příspěvku, tak odpovídá pol. 5331.

  Pol. 5336 se používá pro průtokové dotace PO, když je obec zprostředkovatelem. Vy zmiňujete, že příjemcem není PO, ale město. 

  Ověřila bych raději v podmínkách, že můžete takto dotaci čerpat - když to nejsou zaměstnanci obce, ale PO. 

• Vypořádání dotace podle vyhlášky 433/2024 Sb.

  12. 02. 2026

  V roce 2025 jsme ukončili dva projekty financované ex post z programu MMR IROP 2021-2027 - ÚZ investiční 17518 a 17519 a neinvestiční 17084 a 17085. Podléhají tyto dotace finančnímu vypořádání, které je nutné podat do 15.2.2026?

  Povinnost podat tabulku finančního vypořádání stanovuje vyhláška č. 433/2024 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (vyhláška o finančním vypořádání). V ní najdeme postupy a stanovená pravidla včetně vzoru tabulek, ale vždy je jistější předně dohodnout s poskytovatelem, jak to bude chtít, resp. poskytovatel to specifikuje většinou v podmínkách.

  Cituji str. 93 obecných pravidel programu IROP 2021-2027:

  "13.4 Způsob financování
  ŘO IROP provádí platby příjemcům formou ex – post plateb.
  Příjemce předkládá po skončení sledovaného období ŽoP a doklady prokazující úhradu
  přímých výdajů. Finanční prostředky příjemce obdrží na účet po schválení ŽoP na ŘO IROP.
  Projekty financované ex-post nepodléhají finančnímu vypořádání podle vyhlášky č. 433/2024"

  Projekty ale podléhají klasickému vypořádání s poskytovatelem podle termínu rozhodnutí (závěrečná žádost o platbu).

• Značení NZÚZ IROP 2021-2027

  11. 02. 2026

  Prosím o radu s určením UZ, nástroje a zdroje k projektu reg. č. CZ.06.05.01/00/22_048/0006940. Rozhodnutí o poskytnutí dotace jsem odeslala na adresu: info@obecuctuje.cz.

  Jedná se o program IROP 2021-2027.

  Investiční část projektu budete značit takto: 

  Podíl EU: UZ 17519, nástroj 149, zdroj 5

  Podil SR: UZ 17518, nástroj 149, zdroj 1

  Vlastní podíl: nástroj 149, zdroj 1.

  Neinvestiční část projektu a nepřímé výdaje:

  Podíl EU: UZ 17085, nástroj 149, zdroj 5

  Podil SR: UZ 17084, nástroj 149, zdroj 1

  Vlastní podíl: nástroj 149, zdroj 1.

  Přímé výdaje značte klasicky procenticky do 100 % výše způsobilých výdajů v rozhodnutí. V rozdělení na podíl EU, SR a vlastní podíl. Účelové znaky jsou zde rozdělené na investiční a neinvestiční, proto musí dojít k rozdělení na přímé výdaje investiční a přímé výdaje neinvestiční (jestli vzniknou) podle správného účetního řešení nejpozději v žádosti o platbu, ideálně hned při žádosti o dotaci - ne všechny programy pak umožňují změnu. Asi se bude jednat o TZ, to je investice, ale může být pořízen i DDHM (028), na který by měla být čerpána neinvestiční dotace.

  Nepřímé výdaje se neznačí procenticky, ale rovnou postupně do výše dotace, vypracovala jsem k tomu vzorový příklad:

  https://www.obecuctuje.cz/dotazy?zobrazit=komplexni_dotazy&hledat=nep%C5%99%C3%ADm%C3%A9+v%C3%BDdaje+v+programovac&jak=fraze

  Upozorňuju také na to, že byť se nepřímé výdaje značí do výše nepřímé dotace neinvestičním ÚZ a dotace se přijímá na neinvestiční položku (zde 4116), tak pokud mají být správně účetně zachyceny v ceně investice, účtují se na účet 042 a nepřímá dotace na účet 403. 

• Odpočet DPH střecha

  10. 02. 2026

  Obec vlastní objekt, kde se před 25 lety udělala nadstavba s podkrovními byty, které od začátku slouží jako dům s pečovatelskou službou. Nyní je v plánu kvůli tepelnému nepohodlí v těchto bytech střechu upravit tak, že se trochu zvedne a místo střešních oken se vytvoří vikýře s novými okny a celá střecha se zateplí - bude to TZ. Zajímá nás s pohledu DPH, zda je možné si uplatnit odpočet v celé výši? Z ubytování se odvádí 12% DPH, takže by i faktury měly být s 12% DPH s PDP? Nebude problém, že v přízemí objektu je obchod (pronajatý plátci) a pohostinství (pronajaté neplátci)? Kvůli nim se ale investice nedělá. Pokud by nebylo obhajitelné, že TZ souvisí pouze s domem s pečovatelskou službou, jaká bude výše DPH na dodavatelských fakturách a jak si uplatníme odpočet?

  Děkuji za zaslání podkladů. Jak jsme si již korespondovali, tak prvotně musíme řešit klasifikaci plateb od uživatelů daných bytů.

  Tady jsme jednoznačně přesvědčen, že jsou naplněny charakteristiky nájmu - jedná se:

  a) o výhradní užívání konkrétní místnosti s kuchyní a sociálním zařízením (je mi celkem jedno, že výměra je malá)

  b) nejsou poskytovány nějaké dodatečné služby (praní prádla, úklidy, recepce...)

  c) vztah je dlouhodobý

  d) máte i nastaveno, že se elektrika bude vyúčtovávat.

  Takže bych na Vašem místě okamžitě překlasifikoval přijaté platby od uživatelů na nájem - osvobozeno od DPH (ř. 50 přiznání).

  Teď k sazbě daně u stavebních prací - díval jsem se do katastru, objekt je zapsán jako objekt občanské vybavenosti. Tedy pro sníženou sazbu daně musíte případně dokázat, že nadpoloviční plocha je tvořena byty pro sociální bydlení. U tohoto objektu toto skutečně neumím rozhodnout - to si musíte změřit. Informace k tomu můžete hledat i v Manuálu k sazbám DPH - je tam aktualizace teď v lednu 2026. Střecha je beze sporu záležitostí objektu jako celku - tedy pokud neobhájím tu nadpoloviční plochu bytů, byla by tam sazba 21 %.

  No a odpočet - tím, že je to střecha, tak si myslím, že pokud pronaímáte obchod plátci s DPH za nějaké normální nájemné, tak by byl nárok na odpočet DPH koeficientem podle §76.

   

• Směna pozemků a poplatek za vklad do KN

  10. 02. 2026

  Obec uzavřela směnnou smlouvu, kde obec pozbyla pozemky o celkové výměře 28 m² v celkové účetní ceně 19,60 Kč/m² a nabyla pozemky o výměře 91 m². Ve smlouvě není sjednána kupní cena ani doplatek; je zde uvedeno, že účastníci se dohodli, že případný rozdíl v cenách směňovaných pozemků nebudou vzájemně vyrovnávat. Obec tedy předpokládá stanovení reprodukční pořizovací ceny nabývaných pozemků ve výši 80 Kč/m², a to na základě obvyklých cen obdobných pozemků v místě a čase. Současně byla obci doručena faktura od notářky v celkové výši 7 445 Kč, jejíž součástí je správní poplatek za návrh na vklad do katastru nemovitostí ve výši 2 000 Kč. Prosím, jak správně účtovat směnu pozemků bez doplatku při ocenění RPC? Má být faktura od notářky (resp. poplatek za vklad do KN) součástí ocenění nabývaného pozemku? A zbylá část faktury jde do nákladů?

  K datu podání návrhu na vklad budete o směně účtovat těmito zápisy:

  311 MD/ 647 D 7280 Kč (80 Kč za m2 x 91 m2)

  042 MD/ 321 D 7280 Kč

  321 MD/ 311 D 7280 Kč

  031 MD/ 042 D 7280 Kč

  554 MD/ 031 D 548,80 Kč (účetní cena)

  Fakturu od notářky můžete zaúčtovat celou na účet 518, když nabývané pozemky oceňujete RPC.

  Jste plátci, tak jen pro jistotu uvádím, že je potřeba vzít to v úvahu v případě, že vámi pozbývaný pozemek podléhá odvodu DPH.