Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Hledanému výrazu dar odpovídá celkem 3375 dotazů:
Obracím se na Vás s prosbou o radu ohledně podání dodatečných daňových přiznání k dani z příjmů právnických osob za roky 2023–2025.
Město bylo podílovým spoluvlastníkem dvou bytových domů, přičemž správu domů, výběr nájemného a úhradu souvisejících nákladů zajišťoval druhý spoluvlastník. V září 2026 došlo k uzavření dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, v rámci které byly vyčísleny také výnosy a náklady připadající na město za předchozí období.
Na základě doporučení auditorky jsme příslušné výnosy dodatečně zaúčtovali v roce 2026 prostřednictvím účtu 408 a nyní připravujeme dodatečná daňová přiznání za roky 2023–2025.
Konkrétně např. za rok 2023 se jedná o:
• Výnosy z nájemného: 761 519,25 Kč
• Související náklady bez odpisů: 134 812 Kč
• Rozdíl: 626 707,25 Kč
Při zpracování dodatečného přiznání v EPO jsme ponechali původní výsledek hospodaření na řádku 10 a výnosy uvedli na řádku 20, náklady na řádku 112. Tím došlo ke zvýšení daňové povinnosti o 119 130 Kč.
Ráda bych si ověřila následující:
1. Je správné uvést dodatečně zjištěné výnosy a náklady v dodatečném daňovém přiznání právě na řádcích 20 a 112?
2. EPO požaduje zvláštní přílohy k oběma řádkům. Postačí přiložit samostatné vysvětlení s rozpisem výnosů a nákladů? Nebo jaké přílohy zvolit?
Řádek 20 slouží přesně pro situace, kdy příjmy (výnosy) věcně a časově patří do kontrolovaného roku, tedy roku 2023, ale nebyly v něm zahrnuty do výsledku hospodaření na řádku 10. Vzhledem k tomu, že jste je zaúčtovali až v roce 2026 na účet 408, je správné je doměřit přes řádek 20.
Řádek 112 se obdobně používá pro dodatečně uplatňované náklady, které věcně a časově souvisejí s daným zdaňovacím obdobím, ale neprošly tehdejším výsledkem hospodaření. Podmínkou je, že se jedná o náklady daňově uznatelné (což běžné provozní náklady na správu bytového domu bez odpisů splňují).
Řádky jsou technicky konzistentní s logikou formuláře DPPO.
Jako věcné zdůvodnění, protože se jedná o nestandardní úpravy základu daně, které finanční úřad musí spárovat s důvodem podání dodatečného přiznání, postačí textové vyjádření popisující úpravy, které v rámci EPO vložíte přímo k daným řádkům.
Obec bezúplatně převezme do vlastnictví nákladní cisternu na vodu v částce 6 085 112,-Kč. Prosím, jak postupovat v zaúčtování a evidenci do majetku obce.
Při ocenění bezúplatně převzatého majetku rozhoduje, kdo je dárcem. Když se jedná o vybranou účetní jednotku, přebírá se účetní cena převodce. HZS JMK je vybraná účetní jednotka, tzn. měli by vám sdělit jejich účetní cenu a výši oprávek včetně měsíce, ve kterém dochází k přechodu vlastnictví. Například dojde k předání teď v říjnu - oni zaúčtují odpis ještě za říjen, předají vám příslušnou výši oprávek, vy začnete odepisovat od listopadu.
Účetní zápis převzetí automobilu je 022 MD v pořizovací ceně HZS JMK/ 082 D ve výši oprávek, 401 D zbytek do PC.
Do evidence majetku navedete v PC a výši oprávek a od následujícího měsíce po zařazení budete pokračovat v odepisování podle vlastní nastavené odhadované zbývající životnosti.
Naše město má uzavřenu mandátní smlouvu na obstarání autokempu s naším s.r.o. a příjmy z ATC plynou městu. Odváděli jsme DPH pouze z příjmů, u výdajů jsme neuplatňovali. Auditor nás upozornil na uplatnění DPH u výdajů a toto zahrnout do přiznání k DPH za měsíc říjen, autokemp vedeme ve VHČ. Další info bylo, že pokud provozujeme činnosti jako 3D bludiště, sportoviště, koupaliště (tyto činnosti máme zařazeny do hlavní činnosti města), na které máme také mandátní smlouvu, kromě toho hradíme energie, opravy, tak i zde budeme uplatňovat DPH?
Souhlas - kemp máte ke zdaňované činnosti (předpokládám výhradně), potom je logické, že si uplatňujete odpočty DPH ze všech nákladů přímo souvisejících s kempem. Podotýkám, že je úplně jedno, zda je ten kemp u Vás veden v hlavní nebo hospodářské činnosti.
Pokud se týká těch dalších příjmů, zase jste příjemcem plnění. Prvotně si musíte dát pozor na klasifikaci daných příjmů. Protože u neziskových subjektů (tedy i u Města) jsou do osvobozených plnění od DPH zařazeny také příjmy podle §61d (poskytování služeb úzce souvisejících se sportem) a podle §61e (poskytování kulturních služeb). Takže si musíte ty příjmy rozdělit:
poskytování fotbalového hřiště, volejbalového, nohejbalového, multifunkčního hřiště, tenisového, florbalového hřiště, hřiště na plážový volejbal, atletického areálu či boulderingové stěny je bezesporu klasifikovatelné pod §61d - osvobozeno od DPH a také bez nároku na odpočet DPH u souvisejících výdajů
koupaliště - to je již diskutabilní záležitost, máme k tomu i nějakou judikatur, podle ní, pokud převažují rekreační prvky (části neuzpůsobené k plavání, různí skluzavky, brouzdaliště...), potom jsme v rekreaci a máme to zdaňovat. Pokud jsou tam spíše části uzpůsobené k plavání, potom je to spíše sport. Netroufám si toto odhadnout z pár fotek, co jsem viděl.
3D bludiště - tady chápu určitou spornost - podle popisu to má dvě části, jak takovou náročnější... - za mne lze klasifikovat z hlediska cílů směrnice jako "sport" a potom takovou pro děti, případně i důchodce, pro mne klidně zařaditelné jako turistický cíl, což si myslím, že je klasifikovatelné pod kulturu. Za sebe bych to spíše osvobozoval - jako službu na přelomu §61d a trochu §61e - tedy opět bez nároku na odpočet.
I když byste se rozhodli pro zdanění, tak se musíte vyrovnat podle mne ještě s jedním problémem - z webu jsem pochopil, že máte permanentky umožňující využití zdarma pro občany Vašeho Města - respektive oni si jí kupují, ale na podstatnou část ceny je příspěvek od Města. Takže můžu mít ještě diskusi nad potenciálním využitím zdarma (případně za výrazně sníženou cenu) - upozorňuji, že pokud by tam bylo částečné využití zdarma a pro zdaňovanou činnost, stejně by nebyl plný odpočet DPH, ale poměr podle §75.
Takže kromě rozklasifikování jednotlivých služeb musíte přijmout nějaké rozhodnutí (respektive museli jste), jak se chovat k těm permanentkám z pohledu DPH. Protože u nich se podle mne potenciálně může objevovat, že jsou kupovány jak na plnění, které je od DPH osvobozené, tak možná i zdaňované (zejména jde o to, jak se vyhodnotí koupaliště).
Vím, že odpovídám možná složitě - ale je to skutečně tak, že než začneme řešit odpočty DPH, musíme mít precizně zmapováno, jaké s danými činnostmi souvisí příjmy (případně jaké jsou tam způsoby užívání). To je krok č. 1 - teprve potom se lze bavit o odpočtech, zda vůbec odpočet a potom případně jaký druh opdpočtu (plný, koeficient, poměr...).
Prosím o radu se zaúčtováním nového herního prvku na dětském hřišti. Hřiště bylo postaveno v roce 2012, a v měsíci zařazení bylo darováno SK, a to v pořiz. ceně 273.986,- Kč. V roce 2018 daroval SK hřiště zpět obci darovací smlouvou. Cena byla v tomto případě určena znaleckým posudkem a hřiště bylo zavedeno do majetku obce jako celek v celkové ceně z posudku, a to 275.546,- Kč. (V posudku nejsou oceněny jednotlivé hrací prvky). V roce 2022 byl na hřiště pořízen další herní prvek v ceně cca 190.000,- a toto bylo účtováno jako tech. zhodnocení hřiště. Původní herní prvky na hřišti zůstaly. V letošním roce byl vyměněn jeden z původních prvků za nový, byl to ten „hlavní“ a nejdražší, nový prvek stál 400.000,-, tj. více než byla původní hodnota celého hřiště. Původní prvek byl odstraněn jinou firmou, která ještě nezaslala fakturu, a ani netušíme, kolik budou za odstranění prvku fakturovat. Navíc na nový prvek byla obci přiznána investiční dotace z POV, ale přes Mikroregion. Od Mikroregionu zatím nemáme žádnou smlouvu, ale dle pokynů Mikroregionu jsem vystavila na částku dotace fakturu, na jejímž základě Mikroregion pošle dotaci. Herní prvek by měl být zařazen k 6. 10., toto je datum na předávacím protokolu. Nevím, zda mám nový prvek účtovat jako techn.zhodnocení, ale v tom případě bych měla vyřadit původní prvek, na který jsem našla původní fakturu z roku 2012, která činí 192.236,- Kč. Ale tento původní herní prvek byl zařazen pod souhrnnou částkou ze znaleckého posudku, ve kterém jednotlivé prvky nebyly rozděleny. Částka z původní faktury byla použita při prvním zařazení v roce 2012. Při opětovném zařazení byl použit posudek. Není jednodušší nechat původní hřiště v majetkové evidenci „dožít“ a nový prvek zařadit jako samostatnou stavbu a při zařazení zaúčtovat dohadu na dotaci? Co mám dělat s dosud nevyfakturovanými náklady na demolici ? Jak, prosím, účtovat pohledávku vůči Mikroreg. na investiční dotaci? Odeslala jsem Mikroreg. fakturu. Účtuje se o této faktuře ?
V prvé řadě prověřte, jak to smluvně s DSO máte z hlediska dotace právně ujednané. Někdy platí obec příspěvek jako podíl na akci a DSO eviduje v majetku po dobu udržitelnosti. Pokud naopak DSO posílá dotaci Vám, tak to vypadá, že jste skrze něj příjemcem dané dotace a pak je v pořádku, že herní prvek majetkově zachytíte - je zde předpoklad, že tedy má být i z hlediska dotace ve vašem vlastnictví a transfer bude patřit na účet 403. Toto je prosím potřeba ale dořešit s DSO, ať účtujete např. i z hlediska RS a dalších účetních postupů zrcadlově. Potřebujete mít podklad k dotaci - rozhodnutí nebo smlouvu, abyste výdaje značily NZÚZ a obecně věděli, jak o dotaci účtovat. Faktury se vystavují na členské podíly, tady by mohlo dojít k tomu, že je to průtoková dotace. Bez bližších informací nechci k tomuto tématu "spekulovat".
Majetkově rovnou říkám, že variant je zde více. TZ má svou logiku s ohledem na dosavadní evidenci, ale celkem souhlasím s tím, co navrhujete - nový prvek evidovat jako stavbu samostatně, bude se vám s tím lépe nakládat. Doporučuju ale majetkovou evidenci sjednotit. Jestliže máte k dispozici cenu jednotlivých herních prvků z roku 2012, pak byste měla i podklad k rozpočtení ceny celého hřiště - ve výsledku totiž původní PC a následná RPC jsou téměř totožné, což by nahrávalo tomu, že byste mohla hřiště rozpočítat na jednotlivé herní prvky a vytvořit jim samostatné majetkové karty. Kdyby se vám chtělo to evidenčně sjednotit. Nebo nový prvek účtujte jako TZ, nechte hřiště na jedné kartě, ale alespoň na kartu poznamenejte informaci o původní PC prvků, protože byť tam obecně není mezi PC a RPC vazba, lze původní ocenění použít minimálně jako podklad pro výpočet poměru k rozvržení RPC (u vás to ale vzhledem k podobnostem částek ale není na rozvrh, ale klidně na plus minus použití původních cen). I když hřiště evidujete jako jednu stavbu, měli byste zachovat informaci o ocenění jednotlivých prvků, tzn. minimálně to doporučuju na kartě majetku zajistit, potřebujete to i pro takovéto zásahy, viz vyřazení dále. Když se ale rozhodnete nechat původní hřiště jak je a nový prvek zařadíte jako novou stavbu, zajistěte alespoň poznámkou na obou kartách informaci o provázanosti umístění.
Je potřeba provést vyřazení původního hlavního prvku, neboli vyřazení části stavby na 021 jako celku, lze stanovit jeho poměrnou PC odhadem z aktuální celkové PC hřiště (cca 465.546 Kč = 275.546 + 190.000 TZ). Při určení PC vyřazovaného prvku můžete pracovat s jeho původní pořizovací cenou, kterou jste našla, protože hodnotově téměř odpovídá stanovené RPC. Není to klasický běžný správný postup, ale v tomto případě, kdy jsou částky hodnotově takto blízké se dá akceptovat. Určítě míru odepsanosti celého hřiště (oprávky děleno PC). Následuje výpočet poměrné výše oprávek k vyřazovanému prvku - PC prvku × % odepsanosti celé stavby. Zúčtování ZC (PC 192 236 Kč minus vypočtené oprávky) zápisem 551 MD /081 D a vyřazení PC prvku 081 MD / 021 D. Pokud je ZC vyřazovaného prvku nevýznamná (hřiště je z velké části odepsáno), lze dílčí vyřazení neřešit a nový prvek zařadit jako TZ bez vyřazení části. Tento postup je akceptován s argumentem nevýznamné ZC, ale spíše v případech, kde je to celkově více stavebně/ funkčně provázané. Tady, když se vyloženě celý jeden prvek odstranil, doporučuju spíše vyřazení daného prvku jako části stavby.
Náklady na demolici patří v tomto případě pravděpobně na účet 518 s pol. 5169 - odhaduji, že původní prvek dosloužil a nový se nepořizuje čistě jako vylepšení, ale jako náhrada za opotřebovaný původní.
Datum zařazení by mělo být shodné s datumem předávacího protokolu, tedy 6. 10. (případně datum revize/kolaudace, pokud je vyžadována a nastane později).
Uhradili jsme zálohu na stavbu pergoly - evidováno na účtu 052. Z akce sešlo a firma byla vyzvána k vrácení zálohy. Byly zaslány 3 splátky, ale stále ještě zbývá nedoplatek cca 35 000,-. Pokud po zaslání upomínky nedojde k zaplacení (údajně má firma existenční problémy), kdo schvaluje vyřazení nedobytné pohledávky (je v kompetenci starosty?) Z účetního hlediska je stále vedená na účtu 052, kam přeúčtovat? Jak zaúčtovat případné schválené vyřazení.
V případě, že z akce sešlo a opravdu nevznikl žádný náklad - pořízení majetku, tak byste měla zaplacenou zálohu přeúčtovat na pohledávku zápisem 311 (377) MD / 052 D. Zároveň je potřeba k pohledávce podle ČÚS 706 tvořit opravné položky. Účetní zápis je 556 MD / 194 D, ve výši 10 % za každých 90 dní po splatnosti. Nevím, o jak starém účetním případu se bavíme, ale může to být s ohledem na okamžik vzniku pohledávky na opravu/ doúčtování OP.
Předpokladem správného postupu podle ČÚS 706 je existence vnitřní směrnice k pohledávkám, kde si stanovíte definici nedobytnosti, lhůty evidence v podrozvaze, pravidla vymáhání a další.
Účetní odpis nedobytné pohledávky, neboli vyřazení z rozvahy neschvaluje žádný orgán, musí ale objektivně existovat právní důvod pro vyřazení. Jedná se o standardní účetní úkon dle zákona o účetnictví a ČÚS 706. Pohledávka tím právně nezaniká, je možné ji nadále vymáhat.
Účetní odpis se účtuje zápisem 557 MD / 311 D, současně zrušení OP zápisem 194 MD / 556 D a pohledávka se dále dle vašich pravidel eviduje v podrozvaze zápisem 905 MD / 999 D po dobu stanovenou vnitřní směrnicí (obvykle ca 3 roky).
Pro transparentnost správy majetku je účetní odpis možné dát ZO, RM (potažmo starostovi) na vědomí.
ZO nebo RM schvalují výhradně prominutí dluhu, což právně znamená jeden z případů, kdy pohledávka právně zaniká. Prominutí pohledávky pod limitem 100 tis. Kč schvaluje RM nebo starosta obce, tam kde není rada a pohledávku nad 100 tis. Kč promíjí ZO.
Pokud je pohledávka prominuta (právně zaniká), účetní zápis je stejný jako pro odpis: 557 MD / 311 D, ale do podrozvahy se již nezařazuje.
Jestli je firma v existenčních problémech, není to automaticky důvod pohledávku vyřazovat - musíte prověřit, nakolik se snížila vymahatelnost a pohledávku dále vymáhat, např. ji uplatnit v insolvenčním řízení apod. Podle okolností pak stanovit v souladu se svou směrnicí vhodný okamžik pro vyřazení z rozvahy/ zaúčtování do podrozvahy.
Jak mám zaúčtovat bezúplatný převod u Darovací smlouvy na dva pozemky mezi SK (Dárce) a městem (Obdarovaný), 2 000 Kč poplatek spojený s podáním návrhu na vklad vlastnického práva do katastru. Ve smlouvě je napsáno, že tento poplatek uhradí Obdarovaný - město. Každý pozemek má účetní hodnotu. Jeden 84 683 Kč a druhý 18 718 Kč. Mám tyto dva pozemky navýšit o podíl spr. popl. a to poz. ve výši 84 683 Kč + 1638,36 Kč = 86 321,36 Kč a poz. 18 717 Kč + 361,64 Kč = 19 078,64 Kč. Celková hodnota včetně popl. 105 400 Kč, mám zaúčtovat: 042/231 6130 3639. Mohla byste mi také napsat, kdy použít p.5362 SÚ 538.
Při ocenění bezúplatně převzatého majetku rozhoduje, kdo je dárcem. Když se jedná o vybranou účetní jednotku, pak se přebírá účetní cena převodce. V případě, kdy dárcem není VÚJ, oceňujeme majetek reprodukční pořizovací cenou, která se může určit na základě ZP, ale není to povinné a často je neefektivní ZP hradit, je možné ji určit ji i jiným způsobem - kvalifikovaným odhadem. Účetní zápisy jsou v obou případech totožné - darované pozemky převezmete do účetnictví zápisem 031/401.
Zmiňujete se o SK, možná nějaký sportovní klub - tedy není VÚJ. Tzn. viz výše máte pozemky ocenit RPC, to jest cenou majetku v době, kdy se o něm účtuje. V tu chvíli by do ceny pozemků nevstupovaly vedlejší pořizovací náklady - poplatek za návrh na vklad. Tento poplatek je provozní náklad, účet 538 a pol. 5362.
Účet 538 a pol. 5362, se používá když je poplatek provozním nákladem - nesouvisí s pořízením majetku nebo jako v tomto případě nevstupuje do ocenění RPC, protože tato cena se tradičně bere spíše jako cena konečná.
Dalším možným případem, kde toto řešíme, jsou směnné smlouvy. U směny záleží, zda ve smlouvě je uvedena cena nebo není.
Podle vyhlášky č. 410/2009 Sb. platí, že:
"Dlouhodobý hmotný majetek pořízený směnnou smlouvou se ocení pořizovací cenou, jsou-li ceny ve smlouvě sjednány, nebo reprodukční pořizovací cenou, nejsou-li ceny ve smlouvě sjednány."
Pokud se pozemky oceňují pořizovací cenou, pak se související výdaje připočítávají, pokud RPC, tak ta se tradičně bere spíše jako cena konečná. Zvažuje se konkrétní právní formulace. U směny je to ale většinou tak, že poplatek spojený s podáním návrhu na vklad se zaúčtuje z 1/2 na účet 042 s pol. 6130 do ceny nabývaného pozemku, ve výši druhé poloviny se jedná o provozní náklad, účet 538 a pol. 5362.
Ale zase se tolik nestane, když připočtete související výdaje i v případě ocenění RPC, někdo to tak bere jako správnější postup a třeba nový připravovaný zákon o účetnictví takový koncept ocenění již i potvrzuje (pokud bude schválen).
Na pol. 5362 patří i další platby jako platby za nákup dálničních známek apod. Můžete se podívat do naší knihy Rozpočtová skladba, jsou tam popsány situace, kdy se tato položka používá.
Zaměstnanec nám odchází do důchodu a obec by mu chtěla dát nějaký dar, např. hodinky. Mohu účtovat na pol. 5194? Radu nemáme, může schválit starosta a do jaké výše? Sociální fond nemáme.
Je to dar v souvislosti se zaměstnáním (pokud se dá při odchodu do důchodu), pro zaměstnance je to tedy nepeněžní příjem. Obecné osvobození do 2 tis. Kč bylo od 1. 1. 2024 zrušeno. Osvobození dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP nelze uplatnit, protože to věcně nespadá pod plnění vyjmenovaná v daném ustanovení. Proto tento dar podléhá zdanění a odvodům SP a ZP. Bližší vysvětlení najdete zde:
Pol. 5194 pro věcný dar souhlas.
Obec před několika lety prováděla rekonstrukci chodníku. Z této rekonstrukce byla uskladněna použitá zámková dlažba, která měla původně skončit na skládce. O tomto materiálu nebylo v účetnictví obce nijak účtováno.
V březnu letošního roku rada obce schválila usnesení, kterým odsouhlasila odprodej 250 m² použité zámkové dlažby spolku TJ Sokol.
Nyní chce rada toto usnesení revokovat a poskytnout uvedenou dlažbu spolku bezúplatně.
Chtěl bych se zeptat:
Je nutné v souvislosti s tímto převodem provést nějaké doúčtování v účetnictví, když o dlažbě dosud nebylo účtováno?
Jak správně formulovat usnesení rady obce? Stačí schválit bezúplatný převod 250 m² použité zámkové dlažby spolku TJ Sokol a současně revokovat původní usnesení o jejím prodeji?
Dlažba se měla aktivovat na sklad zápisem 112 MD/ 507 D v reprodukční pořizovací ceně. Pokud ještě nějaká na skladě zbyla, doporučuju napravit toto. Při prodeji vyřazení 544 MD/ 112 D v evidované ceně, 311 MD/ 644 v kupní ceně. Když se daruje, je zápis vyřazení 543 MD/ 112 D.
Když se na skladě dlažba neeviduje a bude darována, je možné to jednorázově proúčtovat zjednodušeným zápisem 543 MD/ 507 D v RPC, případně doúčtovat zápisy viz výše, tzn. i přes účet 112 - 112/507 a 543/112. Ale ve výsledku už to k ničemu moc není.
Z hlediska usnesní souhlasím s vámi navrhovaným postupem.
Město koupilo od fyzické osoby kamenný pomník - dvojhrob za Kč 20 000,00. Bude sloužit městu k sociálním pohřbům. Prosím, jak máme správně zařadit do majetku?
Právní rozbor si můžete přečíst v této odpovědi:
https://www.obecuctuje.cz/dotazy?hledat=darovan%C3%A9+hrobov%C3%A9+m%C3%ADsto&jak=fraze
Účtovala bych o pořízení drobné stavby. K datu předání předepíšete kupní cenu 042 MD/ 321 D, úhrada s RS odpa 3632, pol. 6121. Zároveň zařazení 021 MD/ 042 D v celé pořizovací ceně - kromě kupní ceny účtujte na účet 042 i související výdaje, jestli nějaké vznikly.
Prosím o kontrolu a doplnění účtování provozu dětské skupiny. Četla jsem metodiku MPSV, ale buď je nemají aktuální nebo nechápu systém. Rozhodnutí o poskytnutí příspěvku chodí měsíčně, vždy po vykázání předchozího měsíce do systému a je v něm výpočet výše příspěvku za ten vykázaný měsíc. V metodice MPSV se stále mluví o čtvrtletních zálohách. Mám účtování navrženo takto:
Příjem jistoty od rodičů na BÚ: 231, pol. 8901 MD/378 D, příp. 459. Předpis nedělám, protože podpis smlouvy ještě nemusí znamenat, že to rodič zaplatí a dítě bude mít rezervováno místo. Vratka pak obráceně a úroky bych asi neřešila, ve smlouvě sjednané nejsou.
Příjem školkovného na BÚ: 231, par. 4339, pol. 2324 MD + ORG/602 D. Předpis nedělám, nevím, zda konkrétní dítě bude v aktuálním měsíci DS navštěvovat.
Předpis příspěvku MPSV po vyrozumění: 346 MD/672 D
Příjem příspěvku na BÚ: 231, pol. 4116, UZ 13023, ORG MD/346 D
Dále účtuji mzdy, poradenství, telefony, energie, poplatky bance - značím vše ORG (mimo jistot), abychom věděli, kolik stojí kompletní provoz DS.
U výdajů UZ nedávám. Stejně tak v rozpočtovém opatření dávám UZ jen do příjmové části, do výdajové ne. Je to tak správně?
Někde jsem četla názor, že zrovna poradenství není uznatelným výdajem, mám tedy ORGem rozlišovat uznatelné a neuznatelné? Je to ještě k něčemu, když metodika neodpovídá aktuálnímu stavu, minimálně co se týče frekvence a systému plateb?
Od příštího měsíce bude obec jako provozovatel ještě nakupovat stravu a tu budeme potom rozpočítávat a rodiče budou na účet obce posílat peníze. Prosím tedy o doplnění účtování stravného.
Příjem jistoty máte v pořádku, je to standardní postup účtování. Pouze ohledně úroků z jistoty malá poznámka. Podle § 2254 OZ má složitel právo na úroky minimálně ve výši zákonné sazby i bez smluvního ujednání. To platí pro jistoty z nájmů. V tomto případě odhaduji platí § 1802, ale právní dotazy závazně odpovědět neumíme. V případě zanedbatelných částek je např. u kaucí z titulu zákona o veřejných zakázkách praxe obcí úrok ne vždy vyplácet. Zvážila bych určitě především, o jakých částkách se tu bavíme.
Příjem školkovného je také v pořádku. Předpis je možný, ale dělat ho nemusíte už z důvodu, který popisujete. Zvážila bych ale účtování o záloze - příjem 231 MD/ 324 D, po vyčíslení předpis 311 MD/ 602 D a zúčtování zálohy 324 MD/ 311 D. V případě, kdy hradí dopředu před poskytnutím plnění, je to nejpřesnější postup. Jen v prosinci doúčtovat předpis do konce roku, případně účtovat k záloze dohadnou položku, aby se výnos zobrazil ve správném období.
Platby za nákup potravin: účtujte zápisem 501 MD/ 321 D, pol. 5131, par. 4339. Případně pol. 5169, kdyby někdo např. dovážel obědy apod.
Příjem za stravné – platby rodičů předpokládám, že budete přijímat opět spíše dopředu jako zálohy zápisem 231 MD/ 324 D, pol. 2324, par. 4339. Výnos (602) zaúčtujete až při vyúčtování zápisem 311 MD/ 602 D a zúčtování zálohy 324 MD/ 311 D, případně průběžně měsíčně, pokud jsou přesné podklady. Ke konci roku se ale zase případně musí účtovat dohada 388 MD/ 602 D ve výši stravného do konce roku (prosinec). Například ve výši záloh, pokud přesnější výpočet není k dispozici.
Metodika MPSV o čtvrtletních zálohách je v tomto ohledu již překonaná. Od roku 2025 administruje příspěvek ÚP ČR a vyplácí měsíčně, viz. následující odkaz:
Dále obecná informace o vyplácení příspěvku:
https://up.gov.cz/financovani-ds
Příspěvek je nově vyplácen zpětně za uplynulý měsíc. O příspěvku v takovém případě na základě rozhodnutí účtujete správně: předpis 346 MD/ 672 D a příjem 231 MD/ 346 D. O záloze se účtuje jen když je transfer přijat před vypořádáním. Co se týká značení, ÚZ 13023 platí pro příspěvek přes ÚP ČR; mělo by se jednat o financování čistě ze státního rozpočtu, tedy bez nástroje a zdroje. Na konci roku by se předpis za prosinec měl zaúčtovat k 31.12., pokud nebude přesné vyčíslení, tak znovu formou dohadné položky 388/672.
Ale co je špatně, je neznačení výdajů. Výdaje do výše příspěvku ÚP musí být značeny ÚZ 13023 – nedávat ÚZ u výdajů je v tomto případě chyba. ÚZ se doplňuje i do výdajové části rozpočtového opatření (do výše dotace), nejen do příjmové; technicky lze ÚZ u výdajů doplnit změnou rozpisu rozpočtu na základě pověření bez schválení ZO. Výdaje nad rámec dotace se značí jen ORG.
Rozlišení uznatelných a neuznatelných výdajů pomocí ORG má smysl pro vlastní kontrolu i pro případ auditu. Tzn. uznatelné výdaje značit ÚZ + ORG, neuznatelné jen ORG (bez ÚZ).
Povinnost značit odděleně veškeré výdaje na provoz dětské skupiny najdete v metodice MPSV, v tomto ohledu by měla být platná (str. 13-14):
Naleznete tam i informaci, které výdaje jsou věcně způsobilé.
Chtěla bych poradit, jak a v jaké ceně zařadit vozidlo do majetku. Před téměř 5 lety jsme si vzali na leasing Kloubový nosič včetně sněhové radlice. Nyní jsme všechny splátky uhradili, z ČSOB leasing nám napsali, že máme vše v pořádku. Vozidlo jsme si následně pojistili a stále ho budeme využívat. Jen nevím, v jaké hodnotě ho zařadit do majetku a na jaký účet. Ve smlouvě nebyla uvedena odkupní cena ani cena za převod vlastnictví.
Myslela jsem, že ho zařadím v hodnotě 1 Kč na účet 028, ale to mi nebude sedět 028 s 558?
U leasingu vám po jeho skončení předmětnou (do té doby pronajatou) věc odprodávají za její zůstatkovou - kupní cenu a v této hodnotě se zařazuje do majetku, tj. v ceně k ukončení nájmu. Zkuste se obrátit na ČSOB leasing jestli vám vystaví konečnou fakturu, většinou to tak bývá. Někdy se kupní cena hradí zálohou dopředu, i to mohlo být v minulosti sjednáno. Každopádně by to mělo být stanoveno přímo ve smlouvě v části k převodu vlastnictví.
Cituji Vám přímo ze stránek ČSOB leasing:
"Co je to kupní cena?
Částka, za kterou si od ČSOB Leasingu odkupujete předmět financování, a to po uplynutí sjednání doby trvání leasingu. Částka je předem dohodnutá při podpisu smlouvy a je v ní vyznačena, obvykle ve výši 1.000,- Kč + DPH."
Nicméně výše uvedené je aktuální nastavení. Pokud kupní cenu opravdu nemáte stanovenou, resp. cena odkoupení po ukončení nájmu bude skutečně nulová, tak asi nezbývá, než auto navést v hodnotě 1 Kč. Právně se jedná o dar, nicméně ocenit to reprodukční cenou nedává moc smysl, protože byste to tím nadhodnotili v porovnání s variantou odprodej za 1000 Kč, tzn. vlastně se tím odchýlíte od metody s tím, že bezúplatné nabytí oceňujete na úrovni 1 Kč (považujeme to za vhodný postup).
Podle § 14 odst. 6 písm. b) vyhlášky č. 410/2009 Sb. na účet 028 účtujete věci pořízené z leasingu vždy, i když je cena nižší než spodní hranice pro DDHM, což znamená, že se na účet 028 v tomto případě majetek zařazuje od 0,1 Kč.
V případě vystavení konečné faktury účtujete 558 MD/ 321 D a 028 MD/ 088 D v kupní ceně (za předpokladu, že hodnota bude do 40 tis. Kč). Jestliže auto po ukončení leasingu přebíráte bezúplatně, pak zaúčtujete zápis 558 MD/ 649 D a 028 MD/ 088 D v hodnotě 1 Kč, viz výše.
Nerovnost účtu 558 a 028 v praxi může nastat - dar DDHM od jiné VÚJ se účtuje jen rozvahově 028 MD/ 088 D a jsou i další případy, kdy je rozdíl zdůvodnitelný.
Jak zaúčtovat milodary z kostela. Kostel je náš majetek.
Jestli nemáte účelově určeno, na co dary využijete, účtujte to jako obecný neinvestiční transfer od občanů. Zápis 231 MD/ 672 D. RS odpa 3326 jestli je nezapsanou památkou, odpa 3326, pokud by kostel byl evidovanou kulturní památkou; pol. 2321.
Obec vlastní pozemek, kde během let docházelo k postupné výsadbě stromů. Oblasti se říká lesopark, ale v majetku zaevidováno nic nemáme. Vloni bylo rozhodnuto o rozšíření lesoparku a revitalizaci řeky, která je v blízkosti parku. Proběhlo výběrové řízení na projektanta a byla podepsána smlouva o dílo na PD rozšíření lesoparku. Doposud jsem všechny výdaje účtovala do nákladů (právní služby, správní poplatek k vydání předběžné informace…) Teď ale ve smlouvě k projektové dokumentaci čtu, že nám tato firma zajistí veškerou dokumentaci pro provedení stavby, kdy součástí rozšíření lesoparku bude zřízena nová tůň, budou řešeny přeložky a propustky na polní cestě, vzniknou mokřady, dojde k zatravnění ploch a vybudování odpočinkových mobiliářů (lavičky, mola…), bude také revitalizováno koryto řeky. Vyplývá mně z toho, že půjde částečně o investici a nevím, jak vyřešit náklady, které jsem už v předchozím roce zaúčtovala do provozních nákladů, ne na 042. Můžu zaúčtovat MD -518 a MD 042 poměrem cen v letošním roce?
Dále prosím o kontrolu, zda můžu účtovat následovně?
1. Revitalizace toku (odklonění od původního směru, vybudování stavebních propustků) – zařadím jako TZ současné vodní plochy 029 + zvlášť karty na propustky jako stavby 021, RS § 2333?
2. Tůně a mokřady – jednotlivé stavby 021, § 2333
3. Výsadba dřevin a zatravnění – provozní náklad, § 3745
4. Přeložky inženýrských sítí (kanalizace) – kanalizace patří svazku, náklady přeložky bude hradit svazek. V rozpočtu nákladů za PD máme „jen“ projektovou část, ne vybudování. Můžu účtovat jako související výdaj s revitalizací toku? Nebo půjde o provozní výdaj § 2321
5. Cesty, pěšiny, mobiliáře – cesty + pěšiny: tady nevím, nemáme nikde evidováno, v současné době se jedná o vyšlapané cesty napříč pozemkem – nově budou vysypány štěrkovým trávníkem. Půjde na 029? Mobiliáře podle typu – 021 nebo 028.
Je nutné rozdělovat jednotlivé položky na RS, anebo můžu vzít akci jako celek a dát vše na § 3745?
Při přeúčtování nákladů loňského roku se jedná o opravu chyby minulého účetního období a postup přeúčtování závisí na výši opravované částky. Pokud opravovaná částka je nižší než 260 tis. Kč a nebo je pod 0,3 % Vašich aktiv netto k 31.12.2025, můžete použít Vámi zmiňovaný zápis 518 minus MD / 042 MD. V případě, že částka překročí jednu z výše uvedených částek, měla byste použít zápis 042 MD/ 408 D a opravu zdůvodnit v příloze účetní závěrky.
Položky RS v účetnictví loňského roku už neopravíte, lze pouze doplnit poznámku na původní účetní doklad.
Rozdělení společných nákladů jako je PD, výběrové řízení apod., na investiční a neinvestiční část rozpočtete vždy obecně poměrem ocenění investice a neinvestice na celkové ceně. Jednoduchý příklad: Investice je 800, neinvestice 200, celkové náklady 1000. Poměr investice na celkové ceně je 800/1000 = 0,8, poměr neinvestice je 0,2 (kontrola že součet je 1). Tímto poměrem vynásobíte společné související náklady a vyjde Vám, jakou část účtovat k investici a jakou k neinvestici. Jen pozor na to, že některé související náklady se mohou vztahovat jen k investici nebo jen k neinvestici, ty se pak samozřejmě nerozdělují.
1) Revitalizace toku při změně trasy nebo profilu koryta může být novou stavbou ve smyslu terénních úprav. TZ by to bylo, kdyby se jednalo o úpravu nějakého stávajícího vodního díla jako stavby. Jako terénní úpravu je to podle mě tedy možné účtovat na účet 021 nikoli na účet 029 jako TZ vodní plochy (pozemku). Propustky doporučuju účtovat jako samostatné stavby, také účet 021. Vegetační úpravy vyvolané stavbou (např. zpevnění břehů) lze dle své povahy zahrnout do ceny stavby jako vedlejší pořizovací náklad.
2. Nové tůně a mokřady se evidují jako stavby, účet 021, pol. 6121. Opět zeleň zpevňující břehy lze zahrnout do ceny stavby. Pokud by však šlo pouze o biologickou rekultivaci bez stavebních prací, např. jen osev, výsadba bez hloubení, jedná se o neinvestici, účet 518, pol. 5169. V praxi bývá kombinace obojího, tzn. pak kompletně jako stavba. Doporučuje se každou tůň a mokřad evidovat jako samostatnou stavbu.
3. Výsadba dřevin a zatravnění je standardně neinvestice, účet 518, pol. 5169. Výjimka může být výsadba jako součást stavby viz výše, např. kompenzační výsadba, zpevnění břehů a může vstoupit do ceny investice. Nevím, v jaké části lesoparku a v jakém rozsahu to probíhá.
4. Zde je potřeba vzít v úvahu, jakého zásahu se přeložka týká - z jakého důvodu se realizuje. Dále pak, jestli náklad zůstane obci s tím, že DSO zrealizovalo finančně jen samotnou přeložku. V poslední řadě pak, zda by nemělo být převedeno na svazek - aby si zobrazil v konečné ceně přeložky (účtoval o nové stavbě?). Zatím je to s otazníky.
5. a) Cesty a pěšiny: v případě nového štěrkového zpevnění vzniká nová stavba, tedy účet 021, pol. 6121.
5. b) Mobiliář pevně zabudovaný do základů je drobná stavba, účet 021. Přenosný mobiliář v hodnotě pod 40 tis. Kč se eviduje (účtuje) jako DDHM, účet 028, pol. 5137, v hodnotě nad 40 tis. Kč DHM, účet 022, pol. 6122. Pozor ale na změnu hranice - pravděpodobně se stihne schválit, že od 1.1.2027 bude hranici pro DDHM do 1OO tis. Kč. Nevím, kdy pořídíte, tak raději zmiňuju.
Co se týká paragrafu, zda jednotný nebo dělení na různé paragrafy (2333, 2341, 3745): Oddělené paragrafy volíme v případě souhrnné fakturace více druhů plnění. Zatřídění na různé paragrafy není povinné, pokud se realizuje technicky jeden společný technologicky blízký projekt. V takovém případě lze zvolit buď nějaký blízký všeobecný společný paragraf nebo převažující paragraf - 3745 je vhodný, pokud převažuje charakter parku/zeleně. Já si nejsem jistá, jestli samostatná zeleň převažuje. Pokud ne, přesnější by byl odpa 2333 pro část výdajů na revitalizaci toku, odpa 2341 pro mokřady a tůně, tak zvolte, která část nákladově převažuje. Zeleň zatím odhaduji jako doplňkovou s tím, že možná i většinově půjde do ceny staveb. Hovoříte ale o rozšíření lesoparku, tak nevím, jestli se rozšíří i ve smyslu nové výsadby. Pokud je na akci dotace, je vhodné sledovat výdaje odděleně dle podmínek poskytovatele (org, analytika), i když paragraf může být jednotný.
Naše obec dle smlouvy o dílo provedla přístavbu v Obecním domě, která byla firmou předána cca o měsíc a půl později. Z důvodu nedodržení termínu dokončení přístavby byla sepsána dohoda o narovnání a vyčíslena pokuta 451.167,59 Kč, obec má firmě zaplatit ještě poslední fakturu s PDP v hodnotě 833.127,08 Kč, k této faktuře mám již jednostranný zápočet pohledávky z důvodu chybně vystavené částky faktury na -24.166,46 Kč samozřejmě také s PDP. Domluveno s firmou je, že pošle jednostranný zápočet pohledávky na 451.167,59 Kč, tudíž má obec zaplatit pouze 357.793,03 Kč. Jak prosím zaúčtovat zápočet u faktury s PDP?
Faktura za smluvní pokutu se předepíše zápisem 311 MD/ 641 D ve výši 451.167,59 Kč. Na účet 641 patří smluvní pokuta i případný úrok z prodlení. Pokuta není zdanitelné plnění, a proto se DPH nepřipočítává.
Zápočet pohledávky poté účtujete zápisem 321 MD/ 311 D a na účtu 321 vám vznikne doplatek faktury, který zaplatíte firmě.
Fakturu s PDP (když není nárok na odpočet) účtujete 042 MD (833.127,08 Kč + DPH) / 321 D (833.127,08) + 343 D (DPH), doplatek po zápočtu 321 MD / 231 D, platba DPH klasicky 343 MD/ 231 D. DPH z PDP se zaúčtuje dle vnitřní metodiky z plné výše základu a zápočet výši DPH neovlivňuje.
Vlastní jednostranný zápočet z chybně vystavené faktury (−24 166,46 Kč + příslušná DPH, PDP) - správně by firma měla vystavit opravný daňový doklad.
Zápočet se standardně nezobrazuje v RS (pouze rozvahový zápis 321/311). Pokud je akce financována z dotace s povinností značení NZUZ, je nutné zápočet protočit i přes RS (příjem pol. 2212 a výdaj pol. 6121 nebo příslušná investiční položka ke stejnému datu).
V naší obci je spolek hokejistů, mají vlastní IČO, jsou tedy oficiálně registrovaní. Obec jim přispívala na činnost částkou, kterou schválilo zastupitelstvo a uzavřeli jsme darovací smlouvu. Nyní chtějí, abychom jim dar na činnost neposílali, ale chtějí abychom jim platili faktury za pronájem ledu. Pokud by byly faktury vystavené na naši obec, mohou mi procházet obecním účetnictvím?
Předpokládám, že smlouva o pronájmu ledu na zimním stadionu je uzavřena mezi provozovatelem stadionu a spolkem hokejistů. Obec zimní stadion odhaduji nevlastní. Nemůžete hradit faktury vystavené na jiný subjekt bez patřičného smluvního základu (např. partnerství nebo poskytnutí dotace, daru či jiné právní formy transferu).
Fakturace na obec je věcně obhajitelná například tehdy, když obec vystupuje jako spolupořadatel. V tomto případě si to ale věcně moc neumím představit, tato forma se využívá pro konání kulturních či společenských akcí.
Je spíše na právním posouzení, jaké máte možnosti, z našeho pohledu je právně nečistší a nejjistější transfer. Nebo případně zřídit hokejisty kromě spolku navíc jako organizační složku obce, pak můžete náklady proplácet přímo, ale opět nemohu posoudit, nakolik je to právně vhodné, já bych osobně volila právně transfer, je to opravdu dle mého názoru nejvhodnější řešení.
Není přitom žádný problém si např. v darovací smlouvě sjednat, že budete faktury proplácet přímo dodavateli. Faktury ale musí být vystaveny na spolek.
Jako transfer by se mělo účtovat na účet 572, odpa 3419, pol. 5222.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková