Obec účtuje - Vše o účetnictví obcí

Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.

Dotazy

Hledanému výrazu dar odpovídá celkem 2895 dotazů:

  • Knihovna - darování knih od občanů
    26. 03. 2024

    Dobrý den, jsme malá obec. Zřídili jsme knihovnu. Knihy máme od občanů získané darem. Musíme k nim mít dar. smlouvy? Bylo by toho hodně. Knihovnice z darovaných knih vybrala, udělala evidenci a ocenila cenami, které našla na internetu. Máme tedy seznam. Jak o tom účtovat? Jako dar od občanů? Je nutné vést i v účetnictví na podrozvaze? Prosím o radu jak zaúčtovat včetně paragrafu a položek. Předem děkuji

    Nemusí být darovací smlouvy, písemné uzavření je povinné jen u věcí zapisovaných do KN.  Nemusí se ani oceňovat, protože knihovní fond se eviduje mimo účetní předpisy, ale když už jste nějaké ceny dohledaly, tak se jen proúčtuje 501/649. 

    Knihy se dle účetních předpisů ani neinventují, ani neinventarizují - je to určeno ve speciálním předpisu-  § 16 odst. 6 zákona č. 257/2001 Sb. 

    Takže ani podrozvaha - jen mimoúčetní evidence. 

  • Platforma Aktivní město
    25. 03. 2024

    Naše město se hodlá zapojit do Platformy Aktivní město. V současné době se připravuje rámcová smlouva a dílčí smlouva s dodavatelem. Platformu lze využít na různé druhy poskytování příspěvků občanům. U nás se jedná o senior program. Tzn. že občanům nad určitý věk bude poskytnut příspěvek např. na kulturní pořady, do Aquaparku, ZOO, popř. jiných cizích organizací, se kterými bude uzavřena dílčí smlouva. Občan se zaregistruje, program provede kontrolu na evidenci obyvatel, zda splňuje podmínky, přidělí částku, kterou může za určité časové období vyčerpat (pravděpodobně 1 rok). Pak dostane QR kód a třeba si koupí vstupenku do kina apod. nebo jiných zařízení. Prý v platformě při registraci jakoby podepisuje darovací smlouvu. Dodavateli zaplatíme jednorázově za přístup k modulu, kde se bude registrovat, software nebude naším majetkem dle smlouvy, podle nás položka 5168 - pokud na dobu 1 roku, pokud bude smlouva uzavřena na více let, tak by se asi jednalo o jinou položku rozpočtu, což pravděpodobně smlouva bude a uvažuje se, že např. další rok se bude čerpat na jinou aktivitu. Pak budeme měsíčně platit za technickou podporu modulu- to je položka 5168. Dodavatel nám měsíčně zašle fakturu, kde bude přesně rozepsáno, kde, kdy a za kolik si občané čerpali, a k tomu bude z této částky vypočtena provize a k provizi DPH. Město fakturu uhradí a dodavatel mezitím zaplatí jednotlivým poskytovatelům. Jedná se nám o to, jak správně posoudit rozpočtově a účetně částku rozpočtu, která bude určena na příspěvek pro aktivity občanů, zda se jedná o dar na položku 5493, 5499 nebo o službu5169 ? Nejedná se celkově o malou částku. Přemýšleli jsme nad paragrafem v souvislosti s tím, že je to určeno pro seniory (skupina 4), ale vhodný jsme nenašli, tak navrhujeme 3900. Právníci tvrdí, že jde o dar. Pro konkrétní představu o co se jedná zasíláme na Váš email návrh smlouvy. Moc děkujeme za odpověď.

    Nejprve k samotnému programu - měly byste k němu mít sjednanou licenci, to je odhaduji ta jednorázová platba, kterou zmiňujete v rámci "přístupu k modulu". Zde by se mělo jednat o pořízení SW, správně uvažujete že je ale potřeba řešit, na jak dlouho bude oprávnění užívat SW zřízeno. Z tohoto pohledu je stěžejní článek III bod 5., kde se uvádí, že licence je sjednána na dobu trvání smlouvy, maximálně do posledního projektu. Ohledně úhrady odkazují na článek 0, který ve smlouvě nevidím. Takže v tomto ohledu (jestli účtovat o pořízení licence SW jako o nehmotném majetku) musíte ověřit tyto dvě podmínky:

    - v prvé řadě, zda bude doba trvání smlouvy s dodavatelém déle než rok, pokud ne, volíte účet 518 s pol. 5168

    - za předpokladu, že licenci máte na dobu delší než rok, řešíme, zda je nějaká úhrada za licenci, pokud ne, je to licence bezplatná, eviduje se jen mimoúčetně, pokud je úhrada, volíme účet podle výše ocenění - do 60 tis. Kč účet 901 či 018 (podle spodních hranic - můžete mít i interní), nad 60 tis. Kč účet 013.

    Další platby dle smlouvy jsou jednorázově za zaškolení (body a) až d), tato platba je oddělená od pořízení SW (licence), takže účet 518 s pol. 5168. Obdobně budete účtovat i měsíční servisní platby.

    Detailnější studium smlouvy by bylo již nad rámec běžného dotazu (museli bychom po dohodě strhnout více dotazů), tak ohledně poskytování darů s využítím zakoupené aplikace již vyjdu z Vámi uváděných informací. Právně jistější je asi dar, nejsme právníci, právně to ale podle všeho potvrzené již máte. Podívejte se pro zajímavost na dotaz ze 14.3.2024 "dar - darovací smlouva", tam uvažujeme i s výdaji obce v případě, kdy to lze brát jako organizační složku "klub důchodců". Souhlasím ale s tím, že ve Vašem případě je vhodnější brát to jako dar - právně bude nutné určit si limit daru pro jednu FO - když to bude dar bez vyúčtování, tak platí limit 100 tis. Kč s tím, že do této částky v jednom roce schvaluje dar rada/starosta. Stačí schválit rámcově a pak upravovat na skutečně čerpané částky, účel a podmínky jsou dané, takže není nutné jmenovité schvalování, tam stačí např. dokládat oprávněnému orgánu výpis z programu o jmenovitém čerpání, i k tomuto účelu lze porgram využít. Možná to ale právně spíše budete brát jako dotační program? Toto je potřeba si ještě dojasnit, jaký právní režim zvolíte.

    Z hlediska RS, cituji z nedávné odpovědi (té, kterou Vám výše uvádím):

    "Obce často volí  paragraf 4379 v režimu sociálního zájmu, ale spíše bych doporučila ve skupině 4 paragraf zbytkový 4399 nebo lze i zbytkový 3900."

    Položku pak volte buď 5492 nebo 5493, pol. 5492 pro dar, pol. 5493 pokud to budete poskytovat z dotačního programu. Položku běžného nákupu obce (např. 5169) tady nedoporučuju, pokud si řekneme, že právně to má být transfer, nikoliv spotřeba obce, pak musíme volit transferovou položku a účet 572. 

  • Kulturní a cestovní služby
    21. 03. 2024

    Dobrý den. Naše město je plátcem DPH. Pořádáme následující akce: - zájezd na kulturní představení – hromadně nakoupíme předem vstupenky, dále hradíme dopravu. Od účastníků zájezdu vybereme přesnou částku za vstupenky a dopravu (případně částku nižší). - pořádáme zájezd např. do ZOO do Ostravy – zde vybereme od účastníků předem částku za dopravu a vstupné si hradí účastníci sami na místě. - pořádáme zájezd do zahraničí (např. termály v Maďarsku) – zde vybereme od účastníků předem částku za dopravu. Vstupné si již hradí účastníci na místě sami. - pořádáme zájezd do zahraničí (znovu termály v Maďarsku)¨- zde vybereme od účastníků předem částku za dopravu a za pojištění (uzavřeme hromadnou smlouvu na pojištění osob) – vstupné si již hradí účastníci na místě sami. Prosím o posouzení těchto akcí z pohledu DPH. Zda se jedná ještě o kulturní akci nebo spíše o „cestovní služby“ (§ 89). (z pohledu cestovní služby nemáme žádnou přirážku, která by se musela zdaňovat). Posouzení se bude týkat spíš toho, zda se jedná o plnění osvobozené, které vstupuje do koeficientu nebo bude plnění mimo režim DPH.

    Nebudu zastírat - ta situace může být dost diskutabilní - zkusím popsat svůj názor, ale neberte to prosím jako dogma:

    - zájezd na kulturní představení - za mne je objektiktivním cílem pro uživatele kulturní představení - považoval bych to tedy za poskytnutí kulturní služby a klasifikoval bych to jako plnění od DPH osvobozené §61e

    - zájezd do ZOO - zajišťujete pouze přepravu - dle mého názoru jako obec v tomto případě pouze poskytujete přepravní službu (Vaším plněním je lidi tam dopravit, nikoliv ještě zajišťovat "kulturní program na místě") - tedy z mého pohledu plnění v sazbě DPH 12 % (hromadná přeprava osob) s nárokem na odpočet (případně pokud jsem správně pochopil, aplikujete režim "přeúčtování")

    - zájezd do zahraničí - s variantou, že pouze účtujete přepravu - za mne nejsme v režimu cestovní služby (není to kombinace služeb - viz požadavek §89 odst. 2 písm. c), ale podle mne jsme v režimu mezinárodní přepravy osob. Český úsek je od daně osvobozen - §70, Slovenský úsek by také měl být obdobně. Ale jak to mají v Maďarsku - to skutečně nevím (třeba Rakousko zdaňuje za svůj úsek mezinárodní přepravu). Jenže to se mne ptáte na věc, která je podle konkrétních národních předpisů - prosím zkuste řešit ještě s dopravcem, zda Maďarsko osvobozuje svůj úsek, zda tam není nějaké zdanění - bohužel místa plnění jsou podle jednotlivých úseků a já netuším, co mají v Maďarsku v zákoně.

    K této mé klasifikaci viz např. příklad 3 k Informaci GFŘ k aplikaci DPH u služeb cestovního ruchu:

    Příklad č. 3:

    Cestovní kancelář nakupuje letenky od letecké společnosti a prodává je vlastním jménem zákazníkům. Cestovní kancelář neposkytuje žádné další informace ohledně destinace ani další jiné přidružené služby cestovního ruchu, avšak nakupuje službu přepravy a následně jí prodává dále. Na prodej letenek (přepravní služby) aplikuje běžný režim a obecná pravidla zákona o DPH. Přeprodej letenek v tomto případě nelze považovat za cestovní službu pro účely použití zvláštního režimu pro cestovní službu, neboť není ve spojitosti s cestou a s obvyklými službami cestovní kanceláře. Podle obecných pravidel je přeprava osob mezi členskými státy a do třetích zemí osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně podle § 70 zákona o DPH.

    - zájezd do zahraničí - kombinace dopravy a pojištění (předpokládám, že se jedná o cestovní pojištění) - tady se omlouvám - netuším, zda tato kombinace stačí k tomu, abych to prohlásil za cestovní službu. V §89 se mluví o kombinaci (možná to stačí) - třeba když by to bylo nastaveno tak, že třeba zajišťujete nějakého průvodce, nebo člověka, který "výpravu vede" tak bych se §89 nebál - a potom rozumím, že není co zdaňovat (není přirážka) . Ale takto nevím:

    Například ve výše zmíněné Informaci je příklad č. 2 - cituji:

    Příklad č. 2:

    Cestovní kancelář poskytuje cyklozájezd, který obsahuje autobusovou přepravu po různých cyklotrasách v rámci Rakouska. Autobusovou přepravu nakupuje od jiného podnikatele. Zákazník se ubytovává v různých kempech ve vlastním stanu na vlastní náklady. CK poskytuje informace a rady ohledně tras cyklostezek či jiného využití v místech jednotlivých zastávek během zájezdu (např. prohlídka měst, zámků). CK poskytuje cestovní službu podléhající zvláštnímu režimu.

  • nárok na stravenku
    20. 03. 2024

    Prosím, podle jakého zákona má zaměstnanec nárok buď na stravenku nebo na poskytnutý oběd? Poskytujeme stravenky, při pracovní cestě, když je poskytnuto stravné se stravenka zaměstnanci neposkytne. Teď mám problém, protože jsem si dovolila nedat stravenku zaměstnanci, kterému byla poskytnuta zdarma strava formou obědu (faktura na menu)

    Nárok nestanovuje žádný zákonný předpis, ale pouze Vaše interní předpisy. Příspěvek na stravování, ať už se poskytne formou stravenky, stravovacího paušálu, či např. ve vlastním stravovacím zařízení, je pořád benefitem, zaměstnavatel má povinnost zaměstnancům pouze umožnit stravování (viz odst. 1 § 236 dále), tzn. např. aby na to měli vyčleněný čas, ale poskytnutí stravování jakoukoliv formou je dobrovolné, byť v dnešní době je to již standard, že to již téměř každý zaměstnavatel nějakou formou řeší. Vychází se z § 236 zákoníku práce, cituji:

    "(1) Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování; tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu.

    (2) Bylo-li to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu, poskytuje se zaměstnancům stravování; zároveň mohou být dohodnuty nebo stanoveny další podmínky pro vznik práva na toto stravování a výše finančního příspěvku zaměstnavatele, jakož i bližší vymezení okruhu zaměstnanců, kterým se stravování poskytuje, organizace stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem, nejsou-li tyto záležitosti upraveny pro určený okruh zaměstnavatelů zvláštním právním předpisem75). Tím nejsou dotčeny daňové předpisy.

    (3) Bylo-li to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu, může být cenově zvýhodněné stravování poskytováno

    a) bývalým zaměstnancům zaměstnavatele, kteří u něj pracovali do odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,

    b) zaměstnancům po dobu čerpání jejich dovolené,

    c) zaměstnancům po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti."

    Souběh pracovního dne a pracovní cesty se řeší v § 176 odst. 2:

    "(2) Znemožní-li zaměstnavatel vysláním na pracovní cestu, která trvá méně než 5 hodin, zaměstnanci se stravovat obvyklým způsobem, může mu poskytnout stravné až do výše stravného podle odstavce 1 písm. a)."

    Jinak platí, že stravné z hlediska pracovní cesty zákonně náleží, pokud pracovní cesta trvá více než 5 hodin, ale má být kráceno o poskytnuté jídlo. Tady u obcí tedy pozor na § 176 odst. 3 (pozn. pro rok 2024 je ohledně částek cestovních náhrad platná vyhláška č. 398/2023 Sb.):

    "Bylo-li zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto bezplatné jídlo, přísluší zaměstnanci stravné snížené za každé bezplatné jídlo o hodnotu

    a) 70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,

    b) 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,

    c) 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin."

    A dále odstavec 4 a 5:

    "(4) Stravné zaměstnanci nepřísluší, pokud mu během pracovní cesty, která trvá

    a) 5 až 12 hodin, byla poskytnuta 2 bezplatná jídla,

    b) déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, byla poskytnuta 3 bezplatná jídla.

    (5) Nesjedná-li zaměstnavatel nebo neurčí před vysláním zaměstnance na pracovní cestu výši stravného, přísluší zaměstnanci stravné ve výši dolní sazby rozpětí podle odstavce 1."

    Shrnutí: Pokud pracovní cesta trvala déle než 5 hodin, neměla by být poskytnuta stravenka, ale stravné v rámci pracovní cesty, které by mělo být v souladu s výše uvedeným kráceno o poskytnuté bezplatné jídlo. Vy takto ale asi postupujete - že nedáváte stravenku, když má nárok na stravné, tak jen raději připomínáme i to krácení.

    Máte ale možná spíše na mysli situaci, že mu obec zaplatila oběd v rámci běžného pracovního dne, nikoliv, že by zdarma od někoho dostal jídlo na pracovní cestě. Pořád ale platí, že obdobné situace si musíte ošetřit ve vnitřním předpise, k tomu si pročtěte hlavně § 236 odst. 2 zákoníku práce, který cituji v úvodu odpovědi. 

  • Výstavba malého centra zázemí pro společenské akce
    20. 03. 2024

    Obec bude stavět na hřišti společenské centrum , kde se budou dělat drobné akce. Jedná se o menší stavbu. Podnikatelé z obce jsou ochotni přispět zdarma buď prací nebo materiálem (např. truhlář by udělal zdarma okna), instalatér by udělal práce - zapojení vody, odpadů (materál by zakoupila obec). Měla bych dotaz, jak postupovat v účtování a jak toto ošetřit, aby při zařazení do majetku cena stavby odpovídala. Přemýšlím např. o darovací smlouvě, kde truhář daruje obci okna v určité hodnotě..... Jak pak toto účtovat? Děkuji za informace

    Když je to plánováno takto ve větším rozsahu, uvažujete dobře, že je vhodné i darovanou práci/materiál do ceny zahrnout, abyste neměli výrazněji podhocenou cenu stavby. Účetní zápis je jednoduchý - 042 MD/ 401 D, na účtu 042 budete shromažďovat i další náklady, které budete klasicky hradit (042/321, 321/231), pak to souhrnně zařadíte 021/042. Dohodněte s řemeslníky, aby Vám hodnotu daru vždy vyčíslili, abyste měli podklad do účetnictví, takovou cenu lze považovat za reprodukční pořizovací cenu a ocenit jím darovanou práci a materiál ve smyslu, že tolik by Vás to stálo, kdybyste to měli platit (obecně to má být hodnota daných věcí v době, kdy se o daru účtuje). 

  • ! odměny členům JSDH
    18. 03. 2024

    Dobrý den, v současné době se rozvířilo téma odměn členům jednotky sboru dobrovolných hasičů. Máme s členy JSDH "Dohodu o výkonu činnosti člena JSDH". Dosud jsme vypláceli odměny za zásah při požáru nebo při povodních na základě dohody o provedení práce za konkrétní zásah konkrétnímu členu JSDH. Můžeme místo této odměny dát jednorázový dar např. jedenkrát ročně JSDH a ne konkrétním členům?

    Formu daru bych nedoporučovala, mohlo by to být napadnutelné, vykonávají práci pro obec, mělo by být zdaněno jako závislá činnost, souvisí s tím i další možná finanční plnění.... Nejsme právní odborníci, ale požární bezpečnost musí obec zajistit, tak bych si netroufla tvrdit, že to zajistíte tím, že jim dáte na to dar, je tam jasně nějaká činnost pro obec při zásahu apod. Navíc jsou k tomu i metodiky, které jasně říkají, že když pobírají odměnu, měl by se uzavírat pracovněprávní vztah. 

    K problému ohledně DPP u hasičů po novele zákoníku práce jsem našla aktuální výklad na tomto odkazu:

    http://www.avjsdh.cz/

    Pročtěte si to, není každopádně vyloučeno uzavírání DPP s hasiči, to je určitě i nadále možné, a pokud pobírají odměnu, tak i vhodné,  jen je problém s aplikací zákoníku práce po novele a to je tam právě vysvětleno - jak postupovat u rozvrhu směn se závěrem, že je vhodné sledovat změnu příslušné legislativy, která to právně zakotví. 

  • dar -darovací smlouva
    14. 03. 2024

    Chtěla bych se zeptat na problém, který nyní ZO řeší a to je dar - seniorům v obci ve výši 40 000,- Kč. Jde o to, že naši senioři se již dlouhé roky scházejí, ale nejsou oficiálně registrovaný spolek. Nemají své IČ, jde o to jakým způsobem můžeme poskytnout dar a jestli to vůbec v tomto případě je možné. Nebo zda zvolit způsob poskytnutí daru fyzické osobě (soukromý účet) a do darovací smlouvy napsat, že peněžní prostředky budou poskytnuty pro účely seniorů, zájezdu, vstupného apod. Můžete mi prosím napsat i jiný způsob financování a účtování tohoho daru? V minulosti mi audit vytknul - schválili jsme v ZO poskytnutí neinvestičního příspěvku a já jsem proplácela přímo doklady od těchto seniorů (za dopravu, vstupné, občerstvení apod.) Kontrola vytkla, že obec poskytuje jen dar nebo dotaci nikoli neinvestiční příspěvek. Tedy můžu se zeptat na Váš názor, jaký způsob zvolit?

    Dříve se často přímo pod činností obcí vedli tzv. "kluby důchodců" - tato možnost je stále, a hodně měst se této činnosti stále věnu, nemusí být spolek jako další právnická osoba s dotacemi od města, je možné vést  něco jako organizační složku obce, není však potřeba žádná zřizovací listina, prostě jim budete proplácet aktivity, zájezdy, společné akce - jak běžné výdaje obce dle druhu výdaje a je k tomu samozřejmě potřeba schválit rozpočet. Je i možné od nich pak vybírat příspěvek třeba na zájezd na dopravu, nebo na vstupné a opět jako příjem obce.

    Tedy  není potřeba toto řešit jako transfer, ale jako činnost obce. Paragraf se ke klubu důchodců nebo seniorů často volí 4379 - jako sociálně aktivizační služby pro seniory, což odpovídá. 

    Pak je samozřejmě možné schvalovat jednotlivým fyzickým osobám dary, ale spíše se mi zdá, že se ptáte na řešení celkově, co a jakou formu dělat pro seniory, dalších možností je více, např.: 

    Můžete FO schválit poskytnutí daru, pol. 5492, kde specifikujete konkrétní účel, proč poskytujete dar. Pokud byste chtěli nějakou kontrolu za co byly finanční prostředky utraceny, můžete si v darovací smlouvě určit, že požadujete vyúčtování.

    Účtování daru bez vyúčtování 572 MD / 231 D pol. 5492. Většinou radíme bez předpisu, ale lze i předepsat 572 MD / 345 D a 345 MD / 231 D.

    Účtování daru s vyúčtováním 373 MD / 231 D pol. 5492. Po předložení vyúčtování 572 MD / 345 D a zúčtujete zálohu 345 MD / 373. 

    Nebo je tu možnost poslat FO účelově neinvestiční trasfer, pol. 5493, kde také konkrétně specifikujete účel, proč poskytujete neinsvetiční trasfer a můžete požadovat vyúčtování této dotace.

    Účtování dotace s vyúčtováním 373 MD / 231 D pol. 5493. Po předložení vyúčtování 572 MD / 345 D a zúčtujete zálohu 345 MD / 373 D. 

    Účtování dotace bez vyúčtování 572 MD / 231 D pol. 5493. 

    Obce často volí  paragraf 4379 v režimu sociálního zájmu, ale spíše bych doporučila ve skupině 4 paragraf zbytkový 4399 nebo lze i zbytkový 3900.

  • Přefakturace záloh - sazba DPH
    13. 03. 2024

    Dobrý den, potřebovala bych odpověď s odkazem na zákonné ustanovení ohledně sazby DPH. Obec vlastní objekt, který pronajímá místnímu podnikateli a platí v něm zálohy na spotřebu pitné vody, zálohy v roce 2023 byly hrazeny v 10% sazbě. Po doručení vyúčtování od Vodárenské společnosti jednorázově fakturujeme nájemci celou spotřebu. Vyúčtování dorazilo v únoru 2024, DUZP na něm v lednu 2024, byl přeplatek, vše vypořádáno v 10% sazbě. V jaké sazbě DPH má být vystavená faktura nájemci, 10 nebo 12%? Děkuji.

    V sazbě 12 %.

    Sazbu DPH určujete k datu DUZP nebo přijetí platby. Nájemce Vám ale zálohy neplatil, DUZP nastává u dodávky vody datem zjištění spotřeby - tedy u Vás až v roce 2024 , což je v době, kdy je platná sazba daně ve výši 12 %. Takže musíte dát sazbu 12 %.

  • finanční dar
    11. 03. 2024

    Jak správně zaúčtovat finanční dar jednomu z našich občanů? (Nemocná holčička). Částka 50.000,-

    Poskytnutí zaúčtujete jen 572/231, RS lze odpa 3900 pol. 5492 (jako peněžní dar FO). 

  • Dar obci - obraz od autora
    08. 03. 2024

    Prosím o radu jak ocenit na účet 032 obrazy, které nám daruje sám autor. Jedná se o italského autora - 20 obrazů v ceně 76 200 EUR. Předpokládám, že oceňuji 1 Kč, cena je sice známá přímo od autora, ale obrazy nabýváme bezúplatně. Mohu zařadit jakou soubor obrazů za 1 Kč a do přílohy uvést počet obrazů nebo musím zařadit 20 obrazů, každý v ceně 1 Kč?

    U věcí evidovaných na účtu 032 aplikujeme ocenění 1 Kč, když neznáme pořizovací cenu. Ocenění 1 Kč lze použít ve smyslu předmětu kultuní hodnoty (má to u kulturních předmětů přednost před odhadem hodnoty daru, tedy před RPC). Z vašeho dotazu vyplývá, že znáte cenu přímo od autora. 

    Oddělenou evidenci jednotlivých předmětů vedeme pokud obrazy ocenítě pořizovací hodnotou - a máte pravdu v tom, že uvedená cena daru není pořizovací cenou, a umělecké předměty se neoceňují RPC, ale pořizovací cenou, když není, tak ve výši 1 Kč.  V ocenění 1 Kč lze vytvořit soubor obrazů, pokud by obrazy tvořily dohromady tematicky sbírku, jinak lze vést obrazy  za 1 Kč i jednotlivě. 

  • Předání majetku PO
    07. 03. 2024

    Mám dotaz ohledně předání majetku naší PO (mš). V naší evidenci vedeme majetek na účtu 028,021, který bude darován naší PO. K datu podpisu darovací smlouvy majetek vyřadím ze své evidence a PO zařadí na základě předaných majetkových karet. Jde mi o účet 021. V měsíci, kdy bude smlouva podepsaná udělám odpisy a od dalšího měsíce bude odepisovat PO. Jen nevím co s dotací, která se stále ještě v jednotlivých letech rozpouští. A je vedena u jednotlivého majetku na účtu 021. Musí PO dál dotaci rozpouštět ve svém účetnictví? Nebo z tohoto důvodu nemůžu majetek předat?

    Já bych ten dotaz rozdělil na dvě části:

    a) pokud převádíte bezúplatně majetek na PO (ať již svěřením nebo třeba bezúplatným převodem vlastnického práva), tak s ním převádíte i hodnotu nerozpuštěné 403. Tedy účtujete:

    MD 08x (oprávky)

    MD 403 (dosud nerozpuštěná dotace)

    MD 401 (zbytek hodnoty do PC)

                                                             Dal 02x

    No a příspěvková organizace to účtuje k sobě zrcadlově - tedy včetně 403.

    Z hlediska odpisů - souhlasím s tím, že poslední odpis a rozpouštění 403 je za měsíc, kdy majetek vyřazuje, PO to začně odepisovat od následujícího měsíce.

    U DDHM není jakýkoliv problém - tam Vy jen vyřadíte 088/028 a oni zrcadlově zařadí MD 028/Dal 088.

    b) druhou záležitostí je, že píšete, že to chcete darovat. Myslíte tím i budouvu - že převedete vlastnické právo k budově na PO? Ono by to v zásadě jít mělo, ale moc se mi nezdá, že je vhodné zbavovat se vlastnictví majetku (například kvůli dotacím ...). Intuitivně bych odhadoval, že lepší by bylo nepřevádět vlastnické právo - ale jen svěřit (tedy účtovala by o tom na rozvaze PO, ale Vy byste dále byli právními vlastníky). A nezapomeňte prosím, že nejde převést takto budovu bez pozemku (pokud jste také vlastníky pozemku). Pokud budova, tak samozřejmě to musí být i s pozemkem.

  • Nadační fond
    05. 03. 2024

    Město bude zřizovat nadační fond, který bude mít samostatný bankovní účet, bude jeho zakladatelem, na základě RO provede peněžitý vklad (572/§6112 Pol. 6212)... v zakládající listině je vymezení různorodé, nevíme, jaký § použít, dáváme §6112... Potřebovala bych poradit s účtováním na účtu nadačního fondu... příjem darů, výdej-poskytnutí darů, bankovní poplatky, úroky... co DPH? není někde nějaká metodika? Na stránkách Obec účtuje jsem si našla nějaké dotazy, ale přeci jen jsou staršího data, nevím, jestli se něco od té doby nezměnilo. Děkuji za informaci.

    Peněžitý příspěvek do nadačního fondu účtujete dobře (viz i výklad v knize Majetek str. 120, je zveřejněna v dokumentech 23.11.2023). Paragraf volte podle účelu činnosti nadačního fondu, odpa 6112 je určen pro činnost zastupitelstva obce, nemyslíte spíše odpa 6221? (překlep?). Správně je každopádně paragraf podle zaměření, tedy např. 4399 apod.. (na stránkách města jsem k tomu bližší informace nenašla..). Odpa 6221 pokud by z fondu byla přímá pomoc např. Ukrajině (zahraničí).

    Účtování u nadačního fondu je mimo rozsah naší odbornosti - závazně dle obchodních podmínek radíme jen v oblasti účtování ÚSC, PO a DSO. 

    Účetnictví nadačního fondu ale rozhodně není součástí účetnictví obce, mají svoji vyhlášku. 

  • Poskytování věcných darů - schválení orgánem
    05. 03. 2024

    Naše město poskytuje během roku věcné dary, které účtujeme na pol. 5194. Koukala jsem do vašich dotazů a zjistila jsem, že tyto dary mají být vždy schváleny v orgánu obce - což tedy nemáme. Chceme to mít správně, proto vám píšu konkrétní případy darů a prosím o odpověď, jak tyto dary schválit v radě města? 1. věcné dary do tomboly - kupujeme dary do tomboly - přesně ani dopředu nevíme co 2. Nákup upomínkových knížek pro prvňáčky, bryndáčky pro miminka na vítání občánků 3. Věcné dary - nabité karty na dopravu pro seniory a dárce krve (ty, co si požádájí) 4. Cena města - plaketa pro občana, který dostal cenu města U výše uvedených věcných darů neznáme předem příjemce - u tomboly se jméno příjemce ani nedozvíme. Napadlo nás, zda by šlo schválit dar usnesením např. Rada města schvaluje věcné dary do tomboly (musí tam být částka (pořizovací cena? Stačil by celkový rozpočet na dary do tomboly?) a musí být v usnesení přímo věcné pojmenování daru? , Rada města schvaluje věcný dar pro dárce krve - nabití karty na dopravu ve výši 700 Kč atd. Šly by dary schválit třeba souhrně na začátku roku a vyjmenovat pouze o jaké dary se jedná? Prosím o radu, abychom poskytovaly dary v rámci zákona o obcích, ale aby to bylo "uživatelsky snášenlivé". Děkuji

    Asi víte, že došlo od 1.1.2024 ke změně limitů pro schvalování peněžitých i nepeněžitých darů. U darů se limit posuzuje ve vztahu k jedné FO/PO za kalendářní rok, takže myslím, že jste v pravomoci rady (může přenést pravomoc zcela nebo částečně na starostu) - bavíme se tu o darech (odděleně případy dle bodu jedna až čtyři dotazu) do 100 tis. Kč jedné FO nebo PO v daném roce.

    U hromadných darů není potřeba při schvalování vyjmenovávat individuální příjemce, jestli Vám jde o toto, jak sama uvádíte, např. u tomboly je ani nemusíte znát, tombola je trochu mimo typické dary, prodávají se lístky a pak jsou výhry, myslím, že dobré schválit jako dar, ale dále nemusíte řešit, kdo co přijal - je to prostě hazard :o). 

    Dopředu se nemusí vědět, kdo daný dar skutečně přijme, byť třeba znáte okruh lidí pro nárok (např. děti, důchodci...).  Je důležité uvést účel daru, jeho hodnotu jako celku (nikoliv tedy hodnotu konkrétné jedné věci) s tím, že pokud v souhrnu budou dary na jeden účel do 100 tis. Kč, tak je z toho i jasné, že i individuální dary jsou do tohoto limitu, to jediné je důležité hlídat kvůli pravomoci ke schvalování.

    Problém, na který možná narážíte, vzniká právě totiž tím, že se má hlídat objem poskytnutých darů jedné FO/PO v kalendářním roce, ale je to opět jen pro účely schvalování, tedy pro situace, kdy by některý občan dostal od města v daném roce věcný dar v hodnotě více než 100 tis. Kč, ale to tady asi nehrozí, objemově je to sice třeba větší částka za všechny čtyři případy, ale když se vezme pak částka na občana (kdy všichni nečerpají ani všechno), tak myslím problém nebude. Tam kde to lze, je ale mimoúčetní evidence vhodná, ale opravdu hlavně u hodnotnějších darů, když jeden občan dostane kartu v hodnotě 700 Kč a k tomu plaketu v hodnotě 2000 Kč, tak to opravdu řešit nemusíte.

  • Majetkový podíl v s.r.o.
    05. 03. 2024

    Naše město uzavřelo smlouvu o převodu podílů společnosti s r.o. a město SÚ se stalo novým jednatelem společnosti. Nákup jsme zaúčtovali na pol. 6202 – Nákup majetkových podílů. Spolu s kupní cenou jsme na tuto položku zaúčtovali i právní služby – služby spojené s přípravou převodu podílů vč. sepsání smlouvy. Chtěli jsme se zeptat, kam zaúčtovat náklady notáře, který provedl změny v obchodním rejstříku (změna jednatele, stanov). Notář náklad vyfakturoval přímo společnosti s r.o. Je to takto v pořádku? Jedná se o běžný výdaj obchodní společnosti nebo by nám ho měla společnost přefakturovat a výdaj by vstoupil do PC majetku?

    Je na vzájemné dohodě, která ze stran související náklady uhradí. V případě, že náklady notáře uhradí s.r.o., nedostane se do PC u města, ale je to tak v pořádku jako jeden z možných postupů. Město dá do PC každopádně jen náklady, které skutečně hradilo (princip ocenění pořizovací cenou, někdy se kombinuje i s oceněním v RPC v případě, kdy je v tom částečně dar, ale to není tento případ). Tzn- náklady notáře dáte do ceny jen, když Vám je s.r.o. přefakturuje, ale nutné to není, je právně možné, aby související náklady nesly v dohodnuté výši obě strany právního vztahu. 

    Nejsme právníci, ale nevidím problém v tom, aby daný náklad nesla s.r.o. 

  • Dárkový poukaz
    05. 03. 2024

    Chtěla bych požádat o radu, jak zaúčtovat dárkový poukaz. Obec vystaví dárkový poukaz v hodnotě 1 000,- Kč, ten předá občanům jak dárek k narozeninám. Následně jubilant nakupuje v místním obchodě a jakmile vyčerpá celou částku dárkového poukazu, vystaví obchodník fakturu a na obci proplatíme. Mohu účtovat: 543 MD / 321 D a úhradu 321 MD/ 231 3399 5194? Musím o poukazu účtovat i jako o cenině a protočit i přes účet 263? 2] V roce 2021 byl pořízen nový územní plán, který je již zařazen v majetku a odepisován. Nyní nás z MMR (na ÚP byla poskytnuta dotace) vyzvali k doplnění o „Standard vybraných částí územního plánu“, jedná se o nějaký protokol z ETL a kontrolovaný soubor. Každopádně tento protokol musí zpracovat architekt. Mohu zaúčtovat jako službu 3635 5169 nebo podlimitní TZ 3635 5172? Děkuji

    1. Poukázky vystavujete interně, nemáte je od jiného poskytovatele, výdaje s nimi spojené jsou hrazeny obchodu až následně, takže evidenci na účtu 263 bych tady nevolila. Stačí mimoúčetní evidence vydaných/spotřebovaných poukázek a postup jak píšete - až při faktuře předpis a úhrada, účtujete dobře.  

    2. Jestli se jedná o nějaký výstup ze současného ÚP, povinný jen administrativně kvůli dotaci, tak bych volila spíše službu, tedy účet 518 a pol. 5169, odpa máte dobře. Je to asi pod 60 tis. Kč (obecný limit pro TZ nehmotného majetku), takže TZ by to bylo, jak píšete, stejně podlimitní, to by se účtovalo na účet 518 (lze i 549) s pol. 5179 (u ÚP je pol. 5179 přesnější, než pol. 5172, ta je určena pro SW). V obou případech (pokud se bavíme o částce do 60 tis. Kč) skončíme u provozního nákladu, zdá se mi to ale více jako služba, než zhodnocení ÚP, nový přínos pro již zpracovaný plán to asi nemá. 

    Raději jsem ještě hledala, mělo by se jednat o toto (ověřte):

    https://mmr.gov.cz/getmedia/0f0ef975-9fc1-4133-a34e-19118b077d6e/Standard-UP-vybrane-otazky-a-odpovedi-2023-04-25.pdf.aspx?ext=.pdf

    Nicméně pokud opět jen chce poskytovatel doložit, že máte ÚP zpracován v tom jednotném standardu, tak výpis o tom je provozní náklad. Jestli se bavíme o tom, že nemáte původní ÚP zpracován v jednotném standardu, pak postup viz odpověď z 15.9.2023 "Územní plán - jednotný standard" - lze obhájit provozní náklad i TZ, způsobilý náklad pro dotaci to asi již není, tak to nemusíme brát v úvahu.

    Každopádně ale jestli se bavíme o částce do 60 tis. Kč, tak by to byĺo, jak uvádíte, TZ podlimitní (ÚP by měl být na účtu 019), takže pak je ve výsledku jedno, jakou položku zvolíte, obě jsou možné, podle toho, jaký argument zvolíme (klidně tu 5179).

← Novější dotazy

Oblasti dotazů

Hledání v dotazech

Tipy pro práci s dotazy

Návrh a tvorba webu