Dotazy

Hledanému výrazu dar odpovídá celkem 3355 dotazů:

• Zrušení návrhu na vklad

  10. 09. 2026

  Dne 24.8.2026 byl podán návrh na vklad na převod vlastnického práva k darovaným pozemkům od občanům účtováno: 401/031 a (zřízení služebnosti-obec povinná - 311/609)
  Dne 4.9.2026 - Přišla informace z katastru, že lze přijmout vklad pouze částečně.
  
  Následkem toho se obec s občany domluvila, že bude původní vklad zrušen a bude vložen nový vklad. Jak mohu postupovat?
  Měsíc 8/2026 ještě nemám uzavřený a lze celý zápis stornovat nebo lze zaúčtovat ke dni zrušení (např. 11.9.) celý zápis s mínusem a pak zadat nový zápis s novým návrhem vkladu ke dni nového vkladu. Přikláním se k variantě 2. Případně je jiný lepší postup?

  Podívejme se, jak tuto situaci řeší ČÚS č. 701, bod 6.4.:

  "Při převodu vlastnictví k nemovitým věcem, které podléhají zápisu do katastru nemovitostí, se za okamžik uskutečnění účetního případu považuje den doručení návrhu na zápis katastrálnímu úřadu. Dojde-li k povolení zápisu, účetní zápisy k tomuto dni se nemění. Není-li zápis povolen, provede účetní jednotka odpovídající opravu účetním zápisem."

  Ze znění vyplývá, že byste měli provést opravu původního zápisu, ve vašem případě stornovat srpnové zápisy o vkladu. Samozřejmě ale kdyby nebyla informace o zamítnutí včas do doby uzavření měsíce, tak opravu účtujeme k datu zjištění (u vás září). Vy podle všeho ale informaci včas máte. Z dotazu si jen nejsem jistá, jestli jste vklad již zrušili - dokud zrušení oficiálně nepodáte, tak není právní podklad. Právo na zpětvzetí nicméně máte, tak pokud je to jen "formalita" a je rozhodnuto o tom (a činí se pro to kroky), že se vklad ve lhůtě stáhne, můžete teoreticky i jen na základě této informace (vašeho úsudku) zápis zařazení zpětně zrušit. Podle všeho asi do doby uzavření srpna informaci o zrušení budete mít.

  Až podáte nový návrh na vklad, budete znovu účtovat znovu stejně o daru pozemku.

• Uplatnění DPH na opravu

  09. 09. 2026

  Budeme obnovovat (opravovat) akumulační nádrž na VDJ v celkové ceně 1.927.493,70.
  Vodovod je náš, ale vodárenská akciová společnost nám ho provozuje. Ta nám bude také obnovu provádět. Jde mi o to, jestli si můžu uplatnit DPH? Já si myslím, že můžu, ale nejsem si jista, když ho máme v pronájmu. Ale na jednom školení bylo řečeno, že když pronajímáme plátci DPH, tak si můžeme DPH uplatnit. A faktury za pachtovné dle smlouvy o pachtu provozování vodovodu fakturuji s DPH. Faktura by měla být vystavena v PDP.

  Abyste měli nárok na odpočet DPH, tak musíte dokázat, že Vám dané vstupy (došlé faktury) slouží k dosažení zdaňovaných plnění. Je vcelku jedno, zda by to bylo v režimu účtovaného vodného nebo tak, že budete daný majetek pronajímat a účtovat nájem s DPH 21 %.

  Jediným problémem s nájmem by byla situace, kdy by sjednané nájemné bylo natolik nízké, že by z pohledu pravidel DPH nemohlo být považováno za "úplatu" - narážím zejména na problém symbolického nájemného typu 100 Kč + DPH za rok, 1 000 Kč + DPH za rok nebo třeba i situace, kdybyste účtovali pár tis. Kč, ale přitom šlo o majetky v mnoha mil. hodnotách. Více k tomu popisuji v Manuálu k DPH č. 2.

  Pokud máte relativně "normální nájemné" a účtujete to s DPH, nevidím sebemenší problém v tom, že byste uplatnili odpočet DPH z obnovy VDJ. Fakturace od dodavatele by byla v PDP.

• Solární vzduchování pro rybáře

  09. 09. 2026

  Městys má ve vlastnictví rybník. Místní rybáři „dobrovolníci“, kteří nejsou spolkem mají v rybníce ryby a za to rybník udržují (sekání, úklid odpadu apod.). Nyní při tropických teplotách jim začaly ryby hynout a starosta jim schválil od městyse nákup solárního systému pro vzduchování za 8 233 Kč.
  Nevím, jak toto zaúčtovat. Nechceme vést v majetku městyse, spíše jako dar. Prosím o určení RS (OD PA 10 70 nebo 23 41 a hlavně položku).
  

  Když vyjdeme z toho, že zařízení nechce evidovat v majetku městys, ale nakupujete ho pro občany - rybáře, tak jsou dvě možnosti. Můžete jim na to dát peněžní dar (či jinou právní formu transferu) s tím, že si ho koupí sami nebo, což je asi zde schváleným záměrem, jej svým jménem zakoupí městys a rybářům jej předá. Pak se jedná o věcný dar, fakturu můžete zaúčtovat rovnou na účet 543, pol. 5194 a nechat si podepsat předání rybářům. Schválení daru do 100 tis. Kč je v pravomoci rady/ starosty, pokud si nevyhradí ZO. Odpa lze zvolit 1070 jako obecný paragraf pro příjmy a výdaje v souvislosti s rybníkem (rybářstvím). Při volbě účetního postupu mezi variantou transfer x věcný dar je rozhodující, jak to bylo schváleno (právní forma).

• Sbírka na Znesnáze21

  09. 09. 2026

  Obecní zastupitelstvo schválilo finanční dar ve výši 10.000 Kč na vzácné neurologické onemocnění pro fyzickou osobu v rámci sbírky, která je na Znesnáze21. Nevím, jestli musím řešit darovací smlouvu nebo peníze prostě poslat na základě usnesení zastupitelstva. A zaúčtovat: 572 0400 MD/ 231 D, par. 3900, pol. 5492. Identifikátor partnera: 111.
  

  Písemná darovací smlouva není v tomto případě povinná. Je často vhodná kvůli větší právní jistotě, ale tady to zastřešuje transparentně nadační fond, takže předpokládám, že vám dá nějaké potvrzení o daru - dávají ho asi automaticky i kvůli obecné možnosti odečíst si dar od základu daně. Podkladem může ale být i jen usnesení o schválení a prokázání zaslání na vybraný účet sbírky. Organizátorem sbírky je zde nadační fond. Dohledávala jsem si informace a vypadá to, že peníze vybere na svůj účet a pak s příjemcem (na jehož účel se peníze vybírají) uzavírá smlouvu, na základě které mu peníze následně pošle. V takovém případě bych volila z hlediska RS položku 5221 a jako ID IČO nadačního fondu, což je 24303437. Poskytnutí zápisem 572 MD/ 231 D souhlas, odpa 3900 také.

• Vyřazení nedobytné pohledávky

  08. 09. 2026

  V roce 2023 byly bývalou starostkou dodavateli stavby, dokončené v roce 2020, vystaveny 3 penalizační faktury za pozdní předání díla a opožděné odstranění vad v celkové částce 8 829 990,- Kč. Firma na ně reagovala s tím, že je neuznává a vrátila je. V této záležitosti ze strany městyse se dále nejednalo.
  V srpnu letošního roku zastupitelstvo rozhodlo o odpisu celé této pohledávky s odůvodněním, že jsou tyto faktury již promlčené, jsou pochyby ve výpočtu a oprávněnosti těchto pohledávek bez doloženého znaleckého posudku apod. a faktury jsou nevymahatelné. Právní rozbor konstatuje nejistý výsledek případného soudního sporu z důvodu promlčení, které by zhotovitel určitě namítl i před soudem. Pohledávka je nevymahatelná.
  V této souvislosti prosím o radu, jak vyřadit z účetnictví.
  1. vyřazení pohledávky 557/311
  2. zrušení OP 194/556 Stav k 31. 12. 2025.
  Musí se dopočítat OP k datu vyřazení, tj. 31. 8. 2026?
  
  3. Je nutné převádět nedobytnou pohledávku z rozvahy do podrozvahy, vzhledem k tomu, že není předpoklad její úhrady? Nemáme stanoveno směrnicí.
  

  Jestli se pohledávka nevymáhala a je promlčená, tak je tím právně snížena její vymahatelnost. Tady je navíc i otázka, nakolik právně existuje, když nebyla uznána a její vyčíslení bylo sporné. Odpis z rozvahy každopádně nikdo neschvaluje, ale je určitě dobře, že se rozhodlo, co s pohledávkou dál - vymáhat se nebude vzhledem k právní nejistotě a bylo jasně určeno, že jsou kolem ní popsané spory. Pokud vám nevznikla nějaká vyčíslitelná škoda, neměla by být vytknuta nehospodárnost (s ohledem na nevymáhání pohledávky), to je jediné riziko, které bych tu vnímala.

  Účetní zápis vyřazení pohledávky z rozvahy máte správně. OP se účtují nejpozději k rozvahovému dni, pokud nemáte určen dřívější termín, tak za rok 2026 už OP neúčtujte, obratem by se při vyřazení pohledávky zrušily. Pohledávka by stejně měla mít OP téměř 100 %, když je vedena od roku 2023, tak vliv na VH teď už velký asi nebude - OP se zruší, jak uvádíte, zápisem 194/556.

  Pro nedobytnost máte mít dle ČÚS 706 vydanou směrnici, je vhodné si stanovit i lhůtu, např. že nedobytné pohledávky evidujete v podrozvaze 3 roky. Když jste pohledávku nikdy nevymáhali, vymáhat ji nebudete, je sporná výše a dokonce není ani uznaná, tak bych ji do podrozvahy již neúčtovala.

  Pro příště - protistranou neuznané sporné pohledávky je opatrnější účtovat při vzniku jako podmíněné do podrozvahy - zápis 948 MD/ 999 D. Úplně nejsprávnější postup by bylo účtovat to teď proto spíše jako opravu VH minulých let zápisem 408 MD/ 311 D. Tím, že byly tvořeny OP, tak by se odúčtovaly 194 MD/ 408 D, tzn. je zde k diskuzi, zda to teď řešit - jestli nedooprávkovaná výše pohledávky není významná, nechala bych vyřazení klasicky do nákladů s rozpuštěním OP, což nám VH zkoriguje.

• Účelový znak

  08. 09. 2026

  V loňském roce byla živelnou pohromou poškozena střecha obecní budovy. Okamžitě byly zahájeny přípravné projektové práce tak, aby bylo možné střechu co nejrychleji opravit. První část vyhotovené projektové dokumentace byla zaplacena dle smlouvy v září 2025. Na tuto akci se poté podařilo získat dotaci z programu Živel II a náklady na projektovou dokumentaci jsou uznatelnými náklady. Rozhodnutí o poskytnutí dotace bylo doručeno v srpnu 2026. V uzavřeném účetnictví roku 2025 je tak zaúčtován výdaj na část projektové dokumentace bez účelového znaku (jelikož jsme o příslibu dotace ještě nevěděli). Jak nyní dostat k tomuto výdaji účelový znak tak, aby byly splněny podmínky pro přidělení dotace na tento výdaj?

  Způsobilé výdaje jsou dle výzvy opravdu časově od 1.1.2025. Ve výzvě se dále uvádí:

  "Ze státního rozpočtu bude možné proplatit i výdaje, které vznikly před podáním žádosti o dotaci, pokud vznikly po 1. 1. 2025, včetně."

  V bližších podmínkách jsem vyhledala toto:

  "Finanční prostředky poskytnuté formou dotace musí příjemce dotace vést v účetnictví v příslušném roce odděleně, pod příslušným účelovým znakem uvedeným v Rozhodnutí. Příjemce dotace musí veškeré dokumenty související s akcí, včetně účetnictví, archivovat po dobu 10 let od ukončení realizace akce".

  Jedná se o standardní požadavky poskytovatelů dotací, ale v případě, kdy způsobilý výdaj vznikl oproti přiznání dotace v rozpočtově uzavřeném roce, tak protože ÚZ vstupuje do výkazu Fin 2-12M, tak není formálně bohužel možné jej zpětně do účetnictví doplnit. Můžete značení doložit jen mimoúčetně ručním dooznačením na faktuře, zkuste to s poskytovatelem probrat, nebylo by určitě spravedlivé a doufám není záměrem, že dají dotaci jen na výdaje, kde můžete značení v účetnictví doplnit. Nevím tedy, jestli jste neměli nějaké prvostupňové schválení - když je např. rozhodnutí a pak smlouva, značí se již od rozhodnutí, nečeká se na smlouvu. To by bylo jediné, kde by byla "chyba" na vaší straně, jinak bych se zkusila s nimi domluvit, že ÚZ správně doplnit do účetnictví k této faktuře nemůžete.

  Protože vám nemohu pomoci, dotaz vám nepočítám. Nechám zveřejněno, jestli nemá někdo pro daný program zkušenost s uznáním, že by nám zareagoval.

• Změna územního plánu

  08. 09. 2026

  V majetku na účtu 019 vedeme územní plán. Nyní máme smlouvu o dílo na změnu č. 1 Územního plánu. Cena za vyhotovení díla je 278.300 Kč.
  Obsah změny ÚP: a) ÚP bude převeden do jednotného standardu. b) Uvedení platného UP do souladu s legislativou c) Aktualizace vymezení zastavěného území a využití území d) Aktualizace limitů využití území e) uvedení UP do souladu s Politikou územ.rozvoje ČR f) vyhodnocení souladu změny č. 1 s UP g) vyhodnocení souladu změny č. 1 se zásadami územního rozvoje Ol. kraje. h) zapracování požadavku na změnu využití území - vymezení pozemku konkrétní parcely jako zastavitelné plochy i) zpracování Úplného znění Územního plánu po změně č. 1.
  
  Na základě uzavřené Dohody o úhradě nákladů s občanem, se bude občan podílet na nákladech v souvislosti se změnami UP v konkrétní výši.
  Celý proces je Smlouvou o dílo rozdělen na 3 etapy :
  1. etapa: převedení platného UP - 84.700Kč (platí obec) + zpracování návrhu změny č.1 - 72.600Kč (platí občan)
  2. etapa: úpravy návrhu změny č.1 k vydání zastupitelstvem - 42.350Kč (platí občan)
  3. etapa: dotisky Změny č.1 po vydání zastupitelstvem obce 30.250Kč a úplné znění Územního plánu po změně č.1 - 48.400Kč (platí občan)
  Za etapy obdrží obec Fakturu, první již byla doručena.
  
  Prosím o radu jak celý proces účtovat.
  Smlouvu o dílo, ani dohodu o úhradě nákladů jsem předem nezaúčtovala.
  Faktura za 1. etapu byla již doručena. Dle Dohody o úhradě nákladů obec po zaplacení faktury vystavuje daň. doklad na příslušnou částku.
  Nejsme plátci DPH.
  

  Začnu odzadu - jestliže nejste plátci DPH, nemůžete vystavit daňový doklad, to jen k terminologické nepřesnosti. Můžete vystavit klasicky fakturu jako podklad k platbě. Navíc i u plátce DPH bychom v případě, že občan pouze hradí náklady úpravy, kterou vyvolal, tak jsme v jednání přímo podle stavebního zákona - jednalo by se dle mého názoru o výkon veřejné správy a nebylo by to zdaňovaným plněním (ani by to nevstupovalo do obratu, když je to postup dle § 111 odst. 4 stavebního zákona č. 283/2021 Sb.).

  K účetnímu zachycení je potřeba se nejprve rozhodnout, jestli změnu ÚP budete účtovat jako investiční nebo neinvestiční výdaj. Od toho se pak odvíjí i účtování příspěvků od občana. K danému tématu se můžete podívat na tento dotaz:

  https://www.obecuctuje.cz/dotazy?hledat=zm%C4%9Bna+%C3%BAzemn%C3%ADho+pl%C3%A1nu+&jak=fraze

  Je to hned ten první z 29.6.2026. Ve vašem případě by se mohlo jednat o neinvestici, jen si nejsem jistá body c) a d), jak moc rozsáhlé změny to jsou a jestli v ÚP neřešíte nové lokality. V případě změny zastavitelnosti území to může být k diskuzi, jestli se již nejedná o změnu charakteru TZ. Externí dotaci na to předpokládám nečerpáte - nezmiňujete se, takže tímto limitováni nejsme a hledáme proto čistě správné účetní řešení. Jak vysvětlujeme v dotazu, na který vás výše odkazuju, může to být diskutabilní a hlavně subjektivn. My jsme se v týmu výkladově shodli, že za TZ považujeme takovou změnu ÚP, kdy dochází k rozšíření použitelnosti či významným změnám. Proto viz úvod tohoto odstavce - jestli nejsou nové lokality a rozsahem významné změny, můžete změnu účtovat jako provozní náklad - účet 518, odpa 3635, pol. 5169.

  Po upřesnění jsme se dohodli, že ve vašem případě budete účtovat o TZ územního plánu.

  U příspěvku od občana na změnu ÚP v tomto případě z právního hlediska postupujete pravděpodobně podle výše zmíněného § 111 odst. 4 zákona č. 283/2021 Sb., což znamená, že přijaté prostředky budete účtovat jako transfer.

  Faktury za změnu ÚP budete účtovat:
  
  041 MD/ 321 D, úhrada 321 MD/ 231 D, RS 3635 6119.
  
  Aktuální ÚP asi evidujete na účtu 019 - to raději ověřte. Po dokončení - vydání a platnosti změny TZ zařadíte (zvýšíte ocenění aktuálního ÚP v majetku), účetně zápis 019 MD/ 041 D.
  
  V dohodě s občankou to máte sjednáno jako dílčí vyúčtování - fakturujete jí po každé fakturaci (plnění) od dodavatele, tzn. účtovala bych předpis vydané faktury takto:
  
  344 MD/ 403 D, příjem 231 MD/ 344 D, RS 3635 3122.
  
  Až se změna ÚP dokončí a zařadí do majetku, přiřadíte transfer z účtu 403 na kartu ÚP, účetně zůstane na 403 D a začne se rozpouštět do výnosů zápisem 403 MD/ 672 D.
  
  
  

• DPH z poplatku za kompostéry

  07. 09. 2026

  Obec bude na základě smlouvy o výpůjčce poskytovat občanům kompostéry. Dle znění smlouvy bude užívání nádob bezplatně, zastupitelé jen schválili, že občané uhradí obci administrativní poplatek 500 Kč za každou převzatou nádobu. Nevíme, zda tento poplatek zatížit DPH nebo jde o plnění, které není předmětem daně, nebo je osvobozené?
  Posíláme výtah příslušné pasáže ze smlouvy:
  
  čl. I
  Předmět smlouvy
  1) Půjčitel přenechává k bezplatnému užívání nádoby na tříděný odpad (na plast, papír a bioodpad) uvedené v následující tabulce (dále jen „Předmět výpůjčky“) vypůjčiteli do 30. 10. 2031.
  Druh odpadu Počet ks Poplatek / ks
  Papír – 240 l modrá poplatek
  Plast a drobné kovy – 240 l žlutá poplatek
  Kompostér na bioodpad poplatek
  Administrativní poplatek celkem:
  
  2) Vypůjčitel předmět výpůjčky dle čl. I odst. 1) tohoto článku přebírá od půjčitele při uzavření této smlouvy, což obě smluvní strany stvrzují svým vlastnoručním podpisem.
  3) Při podpisu této smlouvy uhradil vypůjčitel půjčiteli administrativní poplatek ve výši XX,- Kč za každou převzatou nádobu na papír nebo plast, nebo XX,- Kč za každý kompostér, uvedený v tabulce v odst. 1, což půjčitel potvrzuje svým podpisem této smlouvy.
  

  Děkuji za doplnění - podstata daného obchodu je taková, že nakoupíte kompostér za určitou cenu (v řádu tis. Kč) a následně jej vypůjčíte s tím, že po udržitelnosti převedete kompostér zdarma. Za mne potenciálně naplníte charakteristiku přenechání zboží z pohledu DPH. Jediné, co inkasujete je "administrativní poplatek", nicméně ekonomickou podstatou je to z hlediska DPH platba za uskutečněný převod.

  Myslím si ale, že je aplikovatelný rozsudek ESD C -612/21 - odkaz najdete zde:

  https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=272069&pageIndex=0&doclang=cs&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=6088175

  Vyplývá z něj, že se ve vašem případě nejedná o ekonomickou činnost, protože jste faktický přeprodávač (inkasujete jen jednorázovou úhradu) s tím, že to uživateli zlevňujete a ekonomickým důsledkem transakce jsou jen ztráty. Já bych to udělal tak, že to není předmětem DPH (a také nemám nárok na odpočet DPH z nákupu kompostérů).

• Finanční dar fyzické osobě

  04. 09. 2026

  Starosta chce poskytnout finanční dar 20.000 Kč fyzické osobě, pánovi, který v obci nezištně pečuje o životní prostředí a nic za to nechce. Účtovala bych na 572 a 3745-5492. Rozpočet máme schválený na paragrafy. Na paragrafu 3745 je peněz dostatek i na tuto odměnu. Je opravdu nutné schvalovat rozpočtové opatření , když rozhodnutí o daru je v kompetenci starosty?
  Tímto si vlastně zákony odporují , když starosta má dar v kompetenci, ale dar stejně musí rozpočtovým opatřením schválit zastupitelstvo. Dále jsem se chtěla zeptat, zda tento dar musí příjemce zdanit. Příjemce je podnikatel, ale dar obdrží jako fyzická osoba, ne jako OSVČ. Myslím si, že jde o nahodilý příjem do 50.000 Kč, který se nemusí nikde uvádět.

  Nejdříve k rozpočtu a darům. Je možné mít v rámci rozpočtu schválený balíček pro peněžní dary, které by starosta mohl v jeho kompetenci rozdělovat. Postup si můžete nastavit, jak vám bude vyhovovat. Každopádně když si ZO nestanoví pravoc schvalovat i peněžní dary do 100 tis. Kč, tak když nemáte radu, je schválení daru ve výši 20 tis. Kč (obecně do 100 tis. Kč) kompetencí starosty.

  Dívala jsem se do vašeho schváleného rozpočtu. Zavazné ukazatele rozpočtu máte u výdajů většinou paragrafy a pokud je na nich dostatek financí, můžete přes změnu rozpisu rozpočtu finanční prostředky přesouvat na položky, jak potřebujete. Pravidla změn rozpisu rozpočtu si určujete sami, není ale povinné je provádět - zákonem nejsou upraveny. Skutečnost, že peníze reálně odčerpáte z jiné položky v rámci téhož paragrafu (např. z nákupu materiálu přesunete na položku 5492), neznamená pak tedy automaticky nutnost schválení rozpočtovéhoho opatření zastupitelstvem, pokud se nezvýší celkový objem výdajů na tomto paragrafu jako závazném ukazateli.

  Spíše jde o to, že fin. prostředky máte volné na par. 3745 (závazný ukazatel), ale dar FO byste měla spíše dát na par. 3900 a pol. 5492. Tento par. je přesnější. Pokud na par. 3900 žádné volné finanční prostředky nejsou, tak tam RO je povinností. Já bych to v tomto případě vyřešila odpa 3639 - ten bude také v pořádku a prostředky tam v rozpočtu na to pravděpodobně máte (v SR je uveden). Odpa 3745 bych nevolila - nechcete ho účelově odměňovat za zeleň, spíše životní prostředí, tak se mi jeví odpa 3639 pro obecný rozvoj obce možný. Dar by neměl být za konkrétní činnost, na jiném vhodném odpa rozpočet nemáte. Je to za mě vhodný paragraf s tím, že pak nemusíte schvalovat RO.

  Zdanění daru u občana - platí zákon č. 586/1992 Sb., §10, odst. 3, písm. c) bod 5 - pro letošní rok osvobozeno u fyzické osoby do 50 tis. Kč. 

• Příjmy z chytání ryb/ Chyť a pusť

  03. 09. 2026

  Obec vlastní rybník s rybami. Má v plánu ve smyslu nějaké volnočasové aktivity dovolit občanům rybařit - ve smyslu Chyť a pusť.
  Jakým způsobem účtovat příjmy z takové aktivity? Jak to v praxi funguje? Vystaví se povolenka občanovi na nějaké období? Obec má v plánu toto dělat v rámci hlavní činnosti (neočekává nějaké velké příjmy), děkuji za radu ohledně účtování včetně rozpočtové skladby a Váš pohled.

  Záměr obce využít vlastní rybník pro volnočasové a rekreační rybaření občanů (v režimu Chyť a pusť) je pro obec jako vlastníka realizovatelný. Doporučuji si ale ověřit právní okolnosti na pověřeném obecním úřadu či na ORP - zda nespadáte např. pod nějaký svazový rybářský revír. Nemůžeme vám k tomu poskytnout závazný právní výklad, nejsme si jisti, jestli občané nemusí mít vždy rybářský lístek nebo povolenku k lovu, které byste vy jako obec se základní působnosti stejně vydat nemohli.

  I když neznám všechny právní okolnosti ve vztahu k vašemu rybníku (máte soukromý revír apod.), odhaduji, že máte možnost nabízet zdarma nebo za stanovený poplatek povolení ve smyslu "místní povolenky". Stanovení pravidel je na vás. Povolenky mohou mít různé časové omezení a svá pravidla. Jako obec bych schválila např. Místní rybářský řád, kde by ty pravidla byla definována - režim Chyť a pusť (přísný zákaz odnášení ryb), povolené rybolovné techniky, cenu povolenek např. pro jednotlivá období a další. Občan zaplatí poplatek na pokladně obecního úřadu (případně převodem na účet), obec vydá příjmový pokladní doklad nebo doklad o zaplacení za právo rybolovu na dané období a tento doklad by mohl plnit funkci povolenky, tzn. nemuseli byste asi nutně vydávat papírové povolenky. Ale to je na vás. PPD, doklad o zaplacení nebo papírovou povolenkou by se prokazoval u vody případné kontrole (např. starostovi, pověřenému členovi výboru).

  Doporučuju ale právní nastavení určitě ověřit, viz právně nedořešený výklad v úvodu.

  Jelikož neočekáváte velké příjmy a chcete aktivitu provozovat v hlavní činnosti, přijde mi nejvhodnější provozovat rybník jako tzv. „místní vodní plochu“ nebo soukromý revír obce (mimo režim státních revírů Českého rybářského svazu) - ale nevím, v jakém právním režimu momentálně jste.

  Příjem z místní povolenky bych účtovala následovně: Pro rybolov je určen par. 1070, je určen obecně i pro příjmy a výdaje v souvislosti s rybníky, proto bych jej zvolila i pro tento případ. Pol. 2111, účet 602 a protože jste plátci DPH, tak odvod daně 21 %.

• Příspěvek obce na tábory pro děti

  03. 09. 2026

  Obec má v plánu přispívat dětem s trvalým pobytem v obci na letní/příměstské tábory určitou částkou. Příspěvek by byl vyplácen hotově zákonnému zástupci dítěte, pokud dodá potvrzení o zaplacení tábora, oproti podpisu.
  Jak se tento příspěvek účtuje včetně rozpočtové skladby? Musí se tento druh příspěvku schvalovat na ZO , nebo je to rozhodnutí starosty (obec nemá radu). Stačí doložení jen zaplacení tábora, nebo je potřeba ještě něco více?

  Váš postup je možný. Je na rozhodnutí příslušného orgánu, jestli transfer poskytne jako dotaci - veřejnoprávní transfer (pak se musí dodržet administrativní pravidla zákona č. 250/2000 Sb.), peněžní dar či jiný soukromoprávní transfer (např. právě příspěvek). Pokud nezvolíte dotaci, ale obecně příspěvek, jsme v režimu soukromého práva a opět je na vás, zda uzavřete smlouvu o příspěvku nebo příspěvek rovnou předáte oproti podpisu. Určitě je ale vhodné mít schválená pravidla poskytování daných příspěvků. Poskytnutí se schvaluje podle částky. V tomto případě se to může pojmout tak, že dáte příspěvek např. 5 tis. Kč jednotlivému dítěti, pak jste v limitu do 100 tis. Kč jednotlivé FO a v takovém případě to podléhá schválení radou, když nemáte radu nebo přenese pravomoc na starostu, schvaluje to starosta. ZO by to schvalovalo jedině tehdy, kdyby příspěvek jedné FO byl vyšší než 100 tis. Kč nebo jste schvalovali celkovou částku - např. když si řeknete, že za všechny děti uhradíte souhrnně táboru 120 tis. Kč. Tak, jak to popisujete nevidím ale problém v tom, že poskytujete individuální dary jednotlivým FO, takže i kdyby hromadně v součtu to bylo např. více než 100 tis. Kč, tak se ale viz výše rozhodovací pravomoc posuzuje podle výše daru jednomu dítěti. Jen pokud by si podobné případy ZO vyhradilo ke schvalování, pak by muselo schválit ZO.

  K doložení splnění účelu příspěvku postačuje potvrzení o zaplacení tábora (příjmový doklad, faktura nebo potvrzení pořadatele) a podpis zákonného zástupce na výdajovém pokladním dokladu - když si to tak nastavíte.

  Hotovostní výplata je možná, jen byste měli dodržet limit pokladní hotovosti obce a vystavit řádný výdajový pokladní doklad s podpisem příjemce. Účetní zápis: 572 MD/ 261 D (hotovostně, bezhotovostně účet 231) přímo při výplatě. Účtování přes účet 345 není nutné. Co se týče rozpočtové skladby, je vhodný par. 3421, pol. 5492 pro peněžní dar, pol. 5499 v případě příspěvku, ale i pro příspěvek se volí tradičněji spíše pol. 5492, protože příspěvek má většinou obdobnou právní povahu jako peněžní dar.

• Spolky, organizační složky obce

  03. 09. 2026

  Máme v obci 3 sbory dobrovolných hasičů = SH ČMS – Sbor dobrovolných hasičů XY, pobočný spolek, zakladatel Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, mají své IČO, jsou zapsány ve veřejném rejstříku a vedou si své účetnictví, ale současně mají u obce zřizovací listinu (někdy z minulosti). Dále máme zřízenou JSDH tzv. „Výjezdovou jednotku“. Všechny 4 jednotky vedeme v rozpočtu obce ve výdajích a vedeme jejich DDHM a DHM (především vozidla, jsou evidována na obec – platíme zákonné pojištění, tech. kontroly, údržbu), který je pořízen z rozpočtu obce. Rozpočtujeme a účtujeme odděleně, každý sbor má svoji ORJ. Provádíme u všech inventury (jednotlivě u každé jednotky, máme dílčí inventarizační komise pro každou jednotku). Žádné příjmy u spolků neevidujeme.
  Dle zákona 250/2000 Sb. obce mohou zřizovat organizační složky, které nemají práv. subjektivitu, nejsou účetní jednotkou a jsou součástí rozpočtu obce a vystupují jménem obce. Dle mého názoru by organizační složkou měla být jen JSDH a spolky by měly být samostatně. Vzhledem k tomu, že v obci máme ještě další spolky Myslivecké sdružení, včelaře, …. a těm poskytujeme dotaci s vypořádáním nebo peněžitý dar, tak by se asi mělo ke všem spolkům přistupovat stejně. Chtěla bych Vás poprosit o Váš názor a pokud by tedy bylo vhodné nebo hlavně správné, aby spolky hasičů byly samostatně, jak to provést s majetkem, jak s drobným, tak hlavně s vozidly. Asi by šel nějaký bezúplatný převod?
  

  Máte pravdu, že organizační složka obce je součástí rozpočtu obce, je součástí i účetnictví, protože nemá právní subjektivitu. V rámci rozpočtu se financují přímé výdaje. JSDH (výjezdová jednotka) se nejčastěji zřizuje jako organizační složka obce. Personálně ale jsou někdy členové JSDH obce jako OSS zároveň členové spolku jako samostatné právnické osoby - právně nastávají případy, kdy se to takto prolíná. Jako spolek např. pořádají akce pro děti, na které jim jako spolku (samostatnému právnímu subjektu) dáte dotaci, dar či příspěvek a hasičskou činnost přitom financujete provozními výdaji v rámci činnosti vaší JSDH.

  Spolky SDH s vlastním IČO a zápisem ve spolkovém rejstříku jsou tedy sice samostatné právní subjekty, tzn. pokud budete vystupovat finančně ve vztahu ke spolku, pak to bude nejčastěji transfer, ale neznamená to automaticky, že se členové daných spolků "nekryjí" s členy vaší JSDH.

  Teď jde tedy především o to rozklíčit, zda/ jak reálně u vás funguje JSDH jako OSS. Pokud nefunguje, tak by ZO mělo rozhodnout o zrušení OSS a vyřešit, co bude s majetkem, který právně využívají jiné právní subjekty. A hlavně nějak zajistit požární ochranu jinak - viz dále.

  Jestli ale JSDH u vás reálně funguje a existuje - zajišťuje požární ochranu, pak byste měli např. skrze Dohody o členství rozklíčit, kteří konkrétní hasiči z daných organizací vykonávají pro vaši obec zároveň požární ochranu v rámci vámi zřízené JSDH. Nemyslím si, že byste zákonně byli omezeni v tom, že nemůžete mít čtyři jednotky hasičů, ale nevím, jestli všechny čtyři plně pro vás zároveň zabezpečují JSDH jako OSS.

  Je to tedy především na vašem rozhodnutí, jak to chcete mít nastaveno a s ohledem na to, jak to u vás prakticky funguje - kdo pro vás reálně činnosti JSDH zajišťuje. Protože o to jde především - buď musíte mít zřízenu jednu či více JSDH, nebo hradit jiné obci, která JSDH zřizuje, aby pro vaši obec požární ochranu zajistila (či např. krajským hasičům).

  Za mě je potřeba si v tomto ohledu udělat pořádek a jasno.

  Majetek pořízený obcí (vozidla, DDHM/DHM) je právně vlastnictvím obce a eviduje se v účetnictví obce, bez ohledu na faktického uživatele. Pokud by daný majetek nevyužívala vaše JSDH, teprve potom byste řešili převod na jiný subjekt, klidně bezúplatně, když se tak rozhodnete. Případně jej můžete nadále vlastnit a dát jim ho do výpůjčky/ nájmu, ale to jen opravdu, kdyby jej nevyužívali členové vaší JSDH. Majetek v takovém případě zůstane v evidenci obce a spolek ho eviduje jen mimoúčetně.

  Tolik k obecnému vysvětlení a teď více prakticky pro váš případ: Zmiňujete se, že JSDH jako výjezdní jednotku zřízenou máte. Jestliže evidujete majetek, který nevyužívá JSDH, ale spolky, pak by mělo dojít k právnímu narovnání stavu - viz výše - buď jim majetek bezúplatně předat, což je pro vás asi nejvhodnější, ať s tím dále nemáte starosti, případně uzavřít smlouvy o užívání (nájem, výpůjčka), ale to zde vidím jako zbytečně pracnější - měli by si to evidovat oni. Nevím, jak k tomu historicky došlo, ale uvádíte, že mají zřizovací listiny, tzn. v takovém případě teď reálně asi máte tedy čtyři JSDH (neznám obsah zřizovacích listin, ale právně pro vás nějakým způsobem tedy figurují jako OSS), proto, jak jsem psala, ty OSS, které činnost JSDH fakticky nevykonávají a jsou právní formou navíc již samostatným spolkem zrušte (když pro vás již jako OSS žádnou funkci nemají/ nechcete aby měli), majetek jim převeďte a když jim budete chtít přispět na nějakou akci, pak formou transferu spolku (dotace, dar, přípěvek...), s tím plně souhlasím.

• Darování sochy, podrozvaha

  02. 09. 2026

  Obci byla darována socha od FO (akademický sochař v důchodu, již není OSVČ) v hodnotě 900 tis. Kč. V darovací smlouvě je uvedeno, že částka odpovídá RPC uměleckého díla srovnatelné hodnoty v době darování. Obec pro sochu vybudovala podstavec, zaúčt. na 042, který musí být zkolaudován. Přijetí sochy v částce 900 tis. Kč zaúčtuji 042/401 v hodnotě dle smlouvy. Jakmile bude podstavec zkolaudován, zaúčt. 021/042. Socha je s podstavcem pevně spojená. Dále bych se chtěla zeptat, zda mám zaúčtovat na podrozvahu, když došlo rozhodnutí o poskytnutí finan.prostř. ze SFŽP-modernizační fond. V rozhodnutí je napsáno, že musí být uzavřena smlouva s fondem do 12 měsíců od vydání rozhodnutí. Mám zaúčtovat na podrozvahu nebo až po uzavření smlouvy?

  Co se týče ocenění darované sochy, nesmíme zapomínat na § 25 odst. 1 písm. k), kde v případě, že neznáme pořizovací cenu, oceňujeme ve výši 1 Kč následující majetek:

  "kulturní památky, sbírky muzejní povahy, předměty kulturní hodnoty a církevní stavby, pokud není známa jejich pořizovací cena, ve výši jedné jednotky měny účetnictví,"

  Sochu vyhodnocujete jako stavbu, bude asi trvale umístěna, i vzhledem ke kolaudaci podstavce, i tak se musí ověřit, zda nesplňuje charakteristiku majetku, který byste, když jí přebírate bezúplatně, měli ocenit 1 Kč. Ocenění by pak vypadalo 042/401 v 1 Kč + k tomu podstavec, kde souhlasím, že náklady na něj evidujete také na účtu 042.

  Vstupuje nám do toho trochu nový zákon do účetnictví, který ale ještě neplatí, ale počítá se v něm s "návratem" přednostního ocenění v RPC u výše uvedeného typu majetku, namísto dosavadní 1 Kč. Nicméně protože dané ustanovení ještě neplatí, nemohu vám jednoznačně schválit ocenění sochy v RPC. Kdyby se jednalo o církevní sochu, ocenila bych ji 1 Kč. Hovoříte o tom, že ji vytvořil akademický sochař, to nahrává tomu, že i když to není církevní stavba, určitou uměleckou hodnotu má - i ve smlouvě se hovoří o uměleckém dílu, tzn. vypadá to zde opravdu spíše na ocenění 1 Kč (jako předmět kulturní hodnoty).

  Pokud jde o smlouvu se SFŽP, konzultovala jsem to před časem s MF - na podrozvahu chtějí dotaci zachycovat již při prvostupňovém schválení, zde při rozhodnutí s tím, že byste dokonce měli začít značit výdaje NZÚZ, případně letošní dooznačit, jestli jste již nějaké vynaložily. Značte vždy v dobré víře podle dostupných informací, to by nemělo být vytknuto. Značení daného roku nezapomeňte vždy případně upravit do FIN za dvanácté období dle aktuálních informací. Nedávno jsme se totiž setkali s případem, kdy obec dostala sankci od poskytovatele za chybné značení NZÚZ v účetnictví. Paní značila ÚZ chybným procentem, tzn. neměla značeno ÚZ ve výsledku za všechna období v účetnictví ve výši dotace, kontrole nestačilo doložení správného značení mimoúčetně. Jednalo se ale o situaci, která vznikla chybou účetní jednotky, nikoliv nedostatkem informací (viz značení v dobré víře), každopádně apeluju ohlídat si nejpozději na konci roku, že máte označeno podle dostupných informací.

• FVE - DPH

  30. 06. 2026

  Obec vypůjčila část budovy, kde sídlí, pro školu. Na budovu pořídila FVE, při pořízení nenárokovala odpočet. Nyní bude část energie z FVE využívat i pro školu, které bude energii poskytovat bezplatně. Je nutné ocenit odběr energie školou a uvést jako zdanitelné plnění v DPH? Podobná situace by byla i kdyby pořídila obec na budovu školy, kterou má ve výpůjčce a ponechala využívání energii škole bezplatně.
  
  A potom řeším další případ, kdy jedna příspěvková organizace pořídila FVE a bude jí sdílet s další příspěvkovou organizací stejného zřizovatele. Jak by z hlediska DPH měli vyřešit bezplatné sdílení?
  
  V případě, že by bylo nutné u obou případů uvést poskytnutí energie jako plnění z hlediska DPH, tak by bylo možné nárokovat zpětně DPH z pořízení FVE?
  
  

  Poskytování něčeho zdarma není samo o sobě plněním. Výjimkou jsou situace tzv. fikcí dodání, kdy jsem si uplatnil odpočet DPH, protože jsme myslel, že to budu používat ke zdaňovanému plnění, nicméně následně se ukázalo, že to využívám mimo ekonomickou činnost. Vy jste však v situaci, kdy pokud správně chápu, se odpočet DPH u výstavby FVE neuplatnil, potom poskytování elektrické energie zdarma není předmětem daně - tedy není důvod uvádět to jako zdaňované plnění.

  Jinou otázkou je, zda daná PO nemá nepeněžní prospěch ve vztahu k dani z příjmů. Nicméně zde máme ustanovení §19b, který řeší mimo jiné osvobození nepeněžního prospěchu v podmínkách PO.

  U té další PO - vzájemné sdílení mezi PO. Zase bych se odpíchl od toho, zda byl uplatněn odpočet DPH při pořízení FVE. Pokud nebyl, nemyslím si, že to potřebujeme z hlediska DPH řešit.

  A jen poznámka na závěr - to bezplatné využívání elektrické energie ze strany PO - jediné co mi na tom vadí je, že se mohou zkreslovat náklady příspěvkových organizací (kolik ve skutečnosti stojí jejich provoz). Zásadní to je v situaci, kdy více vstupují na trh (mají třeba hodně velkou doplňkovou činnost) a takto bych jim umožnil nemít úplné náklady (což se může promítnout do jejich cenotvorby). V takové situaci bych asi i uvažoval, jak jim energii začít prodávat, abych to nákladově narovnal (a vím, že se to někde i takto děje).

• Bezúplatný převod kanalizace

  29. 06. 2026

  Od Krajské správy údržby silnic jsme obdrželi darem dešťovou kanalizaci. Dílo bylo dokončeno a zkolaudováno v roce 2021, ale kanalizaci neměli vůbec zařazenou v majetku a tudíž ji ani neodepisovali.
  
  V darovací smlouvě je uvedena cena 1 280 000,- Kč, což je celá původní zaplacená cena za dílo vč. DPH.
  
  Máme to zařadit do majetku v celé hodnotě a dopočítat oprávky od roku 2022, i když si je KSÚS neuplatňovala + zbytek k dooprávkování, nebo to začít oprávkovat od začátku, i přestože je dílo z roku 2021?
  
  Účtovat budeme 021/401 (dary), v případě s oprávkami 021 MD/081 a 401 D v případě dopočítaných oprávek?
  

  V první řadě je na chybu upozorněte s tím, že jelikož jsou VÚJ, měli by to v účetnictví napravit a předat Vám kanalizaci včetně oprávek. Pokud na to reagovat nebudou, tak nedoporučuju přejímat jejich chybu - převezměte to zápisem 021 MD/ 401 D v pořizovací ceně a začněte odepisovat - zohledněte chybějící dobu maximálně v celkové odhadované životnosti, podle svého uvážení. Jako podklad pro daný zápis bude dostačující komunikace s SÚS, kde je vyzvete k opravě.

  Nevím, kdo to po dobu od zařazení užíval (jestli to užíváno reálně bylo), to by se v tom teoreticky dalo zohlednit, ale stejně, i kdyby to užívala obec např. na základě nájmu nebo výpůjčky, odepisovat to měla SÚS. Muselo by tam dojít jedině k nápravě nějaké administrativní chyby - že mělo být na obec majetkově převedeno dříve, pak bychom uvažovali s tím, že se odpisy doúčtují u obce, z dotazu to tak ale na první pohled nevyplývá.