Dotazy

Hledanému výrazu dar odpovídá celkem 3347 dotazů:

• Finanční dar fyzické osobě

  04. 09. 2026

  Starosta chce poskytnout finanční dar 20.000 Kč fyzické osobě, pánovi, který v obci nezištně pečuje o životní prostředí a nic za to nechce. Účtovala bych na 572 a 3745-5492. Rozpočet máme schválený na paragrafy. Na paragrafu 3745 je peněz dostatek i na tuto odměnu. Je opravdu nutné schvalovat rozpočtové opatření , když rozhodnutí o daru je v kompetenci starosty?
  Tímto si vlastně zákony odporují , když starosta má dar v kompetenci, ale dar stejně musí rozpočtovým opatřením schválit zastupitelstvo. Dále jsem se chtěla zeptat, zda tento dar musí příjemce zdanit. Příjemce je podnikatel, ale dar obdrží jako fyzická osoba, ne jako OSVČ. Myslím si, že jde o nahodilý příjem do 50.000 Kč, který se nemusí nikde uvádět.

  Nejdříve k rozpočtu a darům. Je možné mít v rámci rozpočtu schválený balíček pro peněžní dary, které by starosta mohl v jeho kompetenci rozdělovat. Postup si můžete nastavit, jak vám bude vyhovovat. Každopádně když si ZO nestanoví pravoc schvalovat i peněžní dary do 100 tis. Kč, tak když nemáte radu, je schválení daru ve výši 20 tis. Kč (obecně do 100 tis. Kč) kompetencí starosty.

  Dívala jsem se do vašeho schváleného rozpočtu. Zavazné ukazatele rozpočtu máte u výdajů většinou paragrafy a pokud je na nich dostatek financí, můžete přes změnu rozpisu rozpočtu finanční prostředky přesouvat na položky, jak potřebujete. Pravidla změn rozpisu rozpočtu si určujete sami, není ale povinné je provádět - zákonem nejsou upraveny. Skutečnost, že peníze reálně odčerpáte z jiné položky v rámci téhož paragrafu (např. z nákupu materiálu přesunete na položku 5492), neznamená pak tedy automaticky nutnost schválení rozpočtovéhoho opatření zastupitelstvem, pokud se nezvýší celkový objem výdajů na tomto paragrafu jako závazném ukazateli.

  Spíše jde o to, že fin. prostředky máte volné na par. 3745 (závazný ukazatel), ale dar FO byste měla spíše dát na par. 3900 a pol. 5492. Tento par. je přesnější. Pokud na par. 3900 žádné volné finanční prostředky nejsou, tak tam RO je povinností. Já bych to v tomto případě vyřešila odpa 3639 - ten bude také v pořádku a prostředky tam v rozpočtu na to pravděpodobně máte (v SR je uveden). Odpa 3745 bych nevolila - nechcete ho účelově odměňovat za zeleň, spíše životní prostředí, tak se mi jeví odpa 3639 pro obecný rozvoj obce možný. Dar by neměl být za konkrétní činnost, na jiném vhodném odpa rozpočet nemáte. Je to za mě vhodný paragraf s tím, že pak nemusíte schvalovat RO.

  Zdanění daru u občana - platí zákon č. 586/1992 Sb., §10, odst. 3, písm. c) bod 5 - pro letošní rok osvobozeno u fyzické osoby do 50 tis. Kč. 

• Příjmy z chytání ryb/ Chyť a pusť

  03. 09. 2026

  Obec vlastní rybník s rybami. Má v plánu ve smyslu nějaké volnočasové aktivity dovolit občanům rybařit - ve smyslu Chyť a pusť.
  Jakým způsobem účtovat příjmy z takové aktivity? Jak to v praxi funguje? Vystaví se povolenka občanovi na nějaké období? Obec má v plánu toto dělat v rámci hlavní činnosti (neočekává nějaké velké příjmy), děkuji za radu ohledně účtování včetně rozpočtové skladby a Váš pohled.

  Záměr obce využít vlastní rybník pro volnočasové a rekreační rybaření občanů (v režimu Chyť a pusť) je pro obec jako vlastníka realizovatelný. Doporučuji si ale ověřit právní okolnosti na pověřeném obecním úřadu či na ORP - zda nespadáte např. pod nějaký svazový rybářský revír. Nemůžeme vám k tomu poskytnout závazný právní výklad, nejsme si jisti, jestli občané nemusí mít vždy rybářský lístek nebo povolenku k lovu, které byste vy jako obec se základní působnosti stejně vydat nemohli.

  I když neznám všechny právní okolnosti ve vztahu k vašemu rybníku (máte soukromý revír apod.), odhaduji, že máte možnost nabízet zdarma nebo za stanovený poplatek povolení ve smyslu "místní povolenky". Stanovení pravidel je na vás. Povolenky mohou mít různé časové omezení a svá pravidla. Jako obec bych schválila např. Místní rybářský řád, kde by ty pravidla byla definována - režim Chyť a pusť (přísný zákaz odnášení ryb), povolené rybolovné techniky, cenu povolenek např. pro jednotlivá období a další. Občan zaplatí poplatek na pokladně obecního úřadu (případně převodem na účet), obec vydá příjmový pokladní doklad nebo doklad o zaplacení za právo rybolovu na dané období a tento doklad by mohl plnit funkci povolenky, tzn. nemuseli byste asi nutně vydávat papírové povolenky. Ale to je na vás. PPD, doklad o zaplacení nebo papírovou povolenkou by se prokazoval u vody případné kontrole (např. starostovi, pověřenému členovi výboru).

  Doporučuju ale právní nastavení určitě ověřit, viz právně nedořešený výklad v úvodu.

  Jelikož neočekáváte velké příjmy a chcete aktivitu provozovat v hlavní činnosti, přijde mi nejvhodnější provozovat rybník jako tzv. „místní vodní plochu“ nebo soukromý revír obce (mimo režim státních revírů Českého rybářského svazu) - ale nevím, v jakém právním režimu momentálně jste.

  Příjem z místní povolenky bych účtovala následovně: Pro rybolov je určen par. 1070, je určen obecně i pro příjmy a výdaje v souvislosti s rybníky, proto bych jej zvolila i pro tento případ. Pol. 2111, účet 602 a protože jste plátci DPH, tak odvod daně 21 %.

• Příspěvek obce na tábory pro děti

  03. 09. 2026

  Obec má v plánu přispívat dětem s trvalým pobytem v obci na letní/příměstské tábory určitou částkou. Příspěvek by byl vyplácen hotově zákonnému zástupci dítěte, pokud dodá potvrzení o zaplacení tábora, oproti podpisu.
  Jak se tento příspěvek účtuje včetně rozpočtové skladby? Musí se tento druh příspěvku schvalovat na ZO , nebo je to rozhodnutí starosty (obec nemá radu). Stačí doložení jen zaplacení tábora, nebo je potřeba ještě něco více?

  Váš postup je možný. Je na rozhodnutí příslušného orgánu, jestli transfer poskytne jako dotaci - veřejnoprávní transfer (pak se musí dodržet administrativní pravidla zákona č. 250/2000 Sb.), peněžní dar či jiný soukromoprávní transfer (např. právě příspěvek). Pokud nezvolíte dotaci, ale obecně příspěvek, jsme v režimu soukromého práva a opět je na vás, zda uzavřete smlouvu o příspěvku nebo příspěvek rovnou předáte oproti podpisu. Určitě je ale vhodné mít schválená pravidla poskytování daných příspěvků. Poskytnutí se schvaluje podle částky. V tomto případě se to může pojmout tak, že dáte příspěvek např. 5 tis. Kč jednotlivému dítěti, pak jste v limitu do 100 tis. Kč jednotlivé FO a v takovém případě to podléhá schválení radou, když nemáte radu nebo přenese pravomoc na starostu, schvaluje to starosta. ZO by to schvalovalo jedině tehdy, kdyby příspěvek jedné FO byl vyšší než 100 tis. Kč nebo jste schvalovali celkovou částku - např. když si řeknete, že za všechny děti uhradíte souhrnně táboru 120 tis. Kč. Tak, jak to popisujete nevidím ale problém v tom, že poskytujete individuální dary jednotlivým FO, takže i kdyby hromadně v součtu to bylo např. více než 100 tis. Kč, tak se ale viz výše rozhodovací pravomoc posuzuje podle výše daru jednomu dítěti. Jen pokud by si podobné případy ZO vyhradilo ke schvalování, pak by muselo schválit ZO.

  K doložení splnění účelu příspěvku postačuje potvrzení o zaplacení tábora (příjmový doklad, faktura nebo potvrzení pořadatele) a podpis zákonného zástupce na výdajovém pokladním dokladu - když si to tak nastavíte.

  Hotovostní výplata je možná, jen byste měli dodržet limit pokladní hotovosti obce a vystavit řádný výdajový pokladní doklad s podpisem příjemce. Účetní zápis: 572 MD/ 261 D (hotovostně, bezhotovostně účet 231) přímo při výplatě. Účtování přes účet 345 není nutné. Co se týče rozpočtové skladby, je vhodný par. 3421, pol. 5492 pro peněžní dar, pol. 5499 v případě příspěvku, ale i pro příspěvek se volí tradičněji spíše pol. 5492, protože příspěvek má většinou obdobnou právní povahu jako peněžní dar.

• Spolky, organizační složky obce

  03. 09. 2026

  Máme v obci 3 sbory dobrovolných hasičů = SH ČMS – Sbor dobrovolných hasičů XY, pobočný spolek, zakladatel Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, mají své IČO, jsou zapsány ve veřejném rejstříku a vedou si své účetnictví, ale současně mají u obce zřizovací listinu (někdy z minulosti). Dále máme zřízenou JSDH tzv. „Výjezdovou jednotku“. Všechny 4 jednotky vedeme v rozpočtu obce ve výdajích a vedeme jejich DDHM a DHM (především vozidla, jsou evidována na obec – platíme zákonné pojištění, tech. kontroly, údržbu), který je pořízen z rozpočtu obce. Rozpočtujeme a účtujeme odděleně, každý sbor má svoji ORJ. Provádíme u všech inventury (jednotlivě u každé jednotky, máme dílčí inventarizační komise pro každou jednotku). Žádné příjmy u spolků neevidujeme.
  Dle zákona 250/2000 Sb. obce mohou zřizovat organizační složky, které nemají práv. subjektivitu, nejsou účetní jednotkou a jsou součástí rozpočtu obce a vystupují jménem obce. Dle mého názoru by organizační složkou měla být jen JSDH a spolky by měly být samostatně. Vzhledem k tomu, že v obci máme ještě další spolky Myslivecké sdružení, včelaře, …. a těm poskytujeme dotaci s vypořádáním nebo peněžitý dar, tak by se asi mělo ke všem spolkům přistupovat stejně. Chtěla bych Vás poprosit o Váš názor a pokud by tedy bylo vhodné nebo hlavně správné, aby spolky hasičů byly samostatně, jak to provést s majetkem, jak s drobným, tak hlavně s vozidly. Asi by šel nějaký bezúplatný převod?
  

  Máte pravdu, že organizační složka obce je součástí rozpočtu obce, je součástí i účetnictví, protože nemá právní subjektivitu. V rámci rozpočtu se financují přímé výdaje. JSDH (výjezdová jednotka) se nejčastěji zřizuje jako organizační složka obce. Personálně ale jsou někdy členové JSDH obce jako OSS zároveň členové spolku jako samostatné právnické osoby - právně nastávají případy, kdy se to takto prolíná. Jako spolek např. pořádají akce pro děti, na které jim jako spolku (samostatnému právnímu subjektu) dáte dotaci, dar či příspěvek a hasičskou činnost přitom financujete provozními výdaji v rámci činnosti vaší JSDH.

  Spolky SDH s vlastním IČO a zápisem ve spolkovém rejstříku jsou tedy sice samostatné právní subjekty, tzn. pokud budete vystupovat finančně ve vztahu ke spolku, pak to bude nejčastěji transfer, ale neznamená to automaticky, že se členové daných spolků "nekryjí" s členy vaší JSDH.

  Teď jde tedy především o to rozklíčit, zda/ jak reálně u vás funguje JSDH jako OSS. Pokud nefunguje, tak by ZO mělo rozhodnout o zrušení OSS a vyřešit, co bude s majetkem, který právně využívají jiné právní subjekty. A hlavně nějak zajistit požární ochranu jinak - viz dále.

  Jestli ale JSDH u vás reálně funguje a existuje - zajišťuje požární ochranu, pak byste měli např. skrze Dohody o členství rozklíčit, kteří konkrétní hasiči z daných organizací vykonávají pro vaši obec zároveň požární ochranu v rámci vámi zřízené JSDH. Nemyslím si, že byste zákonně byli omezeni v tom, že nemůžete mít čtyři jednotky hasičů, ale nevím, jestli všechny čtyři plně pro vás zároveň zabezpečují JSDH jako OSS.

  Je to tedy především na vašem rozhodnutí, jak to chcete mít nastaveno a s ohledem na to, jak to u vás prakticky funguje - kdo pro vás reálně činnosti JSDH zajišťuje. Protože o to jde především - buď musíte mít zřízenu jednu či více JSDH, nebo hradit jiné obci, která JSDH zřizuje, aby pro vaši obec požární ochranu zajistila (či např. krajským hasičům).

  Za mě je potřeba si v tomto ohledu udělat pořádek a jasno.

  Majetek pořízený obcí (vozidla, DDHM/DHM) je právně vlastnictvím obce a eviduje se v účetnictví obce, bez ohledu na faktického uživatele. Pokud by daný majetek nevyužívala vaše JSDH, teprve potom byste řešili převod na jiný subjekt, klidně bezúplatně, když se tak rozhodnete. Případně jej můžete nadále vlastnit a dát jim ho do výpůjčky/ nájmu, ale to jen opravdu, kdyby jej nevyužívali členové vaší JSDH. Majetek v takovém případě zůstane v evidenci obce a spolek ho eviduje jen mimoúčetně.

  Tolik k obecnému vysvětlení a teď více prakticky pro váš případ: Zmiňujete se, že JSDH jako výjezdní jednotku zřízenou máte. Jestliže evidujete majetek, který nevyužívá JSDH, ale spolky, pak by mělo dojít k právnímu narovnání stavu - viz výše - buď jim majetek bezúplatně předat, což je pro vás asi nejvhodnější, ať s tím dále nemáte starosti, případně uzavřít smlouvy o užívání (nájem, výpůjčka), ale to zde vidím jako zbytečně pracnější - měli by si to evidovat oni. Nevím, jak k tomu historicky došlo, ale uvádíte, že mají zřizovací listiny, tzn. v takovém případě teď reálně asi máte tedy čtyři JSDH (neznám obsah zřizovacích listin, ale právně pro vás nějakým způsobem tedy figurují jako OSS), proto, jak jsem psala, ty OSS, které činnost JSDH fakticky nevykonávají a jsou právní formou navíc již samostatným spolkem zrušte (když pro vás již jako OSS žádnou funkci nemají/ nechcete aby měli), majetek jim převeďte a když jim budete chtít přispět na nějakou akci, pak formou transferu spolku (dotace, dar, přípěvek...), s tím plně souhlasím.

• Darování sochy, podrozvaha

  02. 09. 2026

  Obci byla darována socha od FO (akademický sochař v důchodu, již není OSVČ) v hodnotě 900 tis. Kč. V darovací smlouvě je uvedeno, že částka odpovídá RPC uměleckého díla srovnatelné hodnoty v době darování. Obec pro sochu vybudovala podstavec, zaúčt. na 042, který musí být zkolaudován. Přijetí sochy v částce 900 tis. Kč zaúčtuji 042/401 v hodnotě dle smlouvy. Jakmile bude podstavec zkolaudován, zaúčt. 021/042. Socha je s podstavcem pevně spojená. Dále bych se chtěla zeptat, zda mám zaúčtovat na podrozvahu, když došlo rozhodnutí o poskytnutí finan.prostř. ze SFŽP-modernizační fond. V rozhodnutí je napsáno, že musí být uzavřena smlouva s fondem do 12 měsíců od vydání rozhodnutí. Mám zaúčtovat na podrozvahu nebo až po uzavření smlouvy?

  Co se týče ocenění darované sochy, nesmíme zapomínat na § 25 odst. 1 písm. k), kde v případě, že neznáme pořizovací cenu, oceňujeme ve výši 1 Kč následující majetek:

  "kulturní památky, sbírky muzejní povahy, předměty kulturní hodnoty a církevní stavby, pokud není známa jejich pořizovací cena, ve výši jedné jednotky měny účetnictví,"

  Sochu vyhodnocujete jako stavbu, bude asi trvale umístěna, i vzhledem ke kolaudaci podstavce, i tak se musí ověřit, zda nesplňuje charakteristiku majetku, který byste, když jí přebírate bezúplatně, měli ocenit 1 Kč. Ocenění by pak vypadalo 042/401 v 1 Kč + k tomu podstavec, kde souhlasím, že náklady na něj evidujete také na účtu 042.

  Vstupuje nám do toho trochu nový zákon do účetnictví, který ale ještě neplatí, ale počítá se v něm s "návratem" přednostního ocenění v RPC u výše uvedeného typu majetku, namísto dosavadní 1 Kč. Nicméně protože dané ustanovení ještě neplatí, nemohu vám jednoznačně schválit ocenění sochy v RPC. Kdyby se jednalo o církevní sochu, ocenila bych ji 1 Kč. Hovoříte o tom, že ji vytvořil akademický sochař, to nahrává tomu, že i když to není církevní stavba, určitou uměleckou hodnotu má - i ve smlouvě se hovoří o uměleckém dílu, tzn. vypadá to zde opravdu spíše na ocenění 1 Kč (jako předmět kulturní hodnoty).

  Pokud jde o smlouvu se SFŽP, konzultovala jsem to před časem s MF - na podrozvahu chtějí dotaci zachycovat již při prvostupňovém schválení, zde při rozhodnutí s tím, že byste dokonce měli začít značit výdaje NZÚZ, případně letošní dooznačit, jestli jste již nějaké vynaložily. Značte vždy v dobré víře podle dostupných informací, to by nemělo být vytknuto. Značení daného roku nezapomeňte vždy případně upravit do FIN za dvanácté období dle aktuálních informací. Nedávno jsme se totiž setkali s případem, kdy obec dostala sankci od poskytovatele za chybné značení NZÚZ v účetnictví. Paní značila ÚZ chybným procentem, tzn. neměla značeno ÚZ ve výsledku za všechna období v účetnictví ve výši dotace, kontrole nestačilo doložení správného značení mimoúčetně. Jednalo se ale o situaci, která vznikla chybou účetní jednotky, nikoliv nedostatkem informací (viz značení v dobré víře), každopádně apeluju ohlídat si nejpozději na konci roku, že máte označeno podle dostupných informací.

• FVE - DPH

  30. 06. 2026

  Obec vypůjčila část budovy, kde sídlí, pro školu. Na budovu pořídila FVE, při pořízení nenárokovala odpočet. Nyní bude část energie z FVE využívat i pro školu, které bude energii poskytovat bezplatně. Je nutné ocenit odběr energie školou a uvést jako zdanitelné plnění v DPH? Podobná situace by byla i kdyby pořídila obec na budovu školy, kterou má ve výpůjčce a ponechala využívání energii škole bezplatně.
  
  A potom řeším další případ, kdy jedna příspěvková organizace pořídila FVE a bude jí sdílet s další příspěvkovou organizací stejného zřizovatele. Jak by z hlediska DPH měli vyřešit bezplatné sdílení?
  
  V případě, že by bylo nutné u obou případů uvést poskytnutí energie jako plnění z hlediska DPH, tak by bylo možné nárokovat zpětně DPH z pořízení FVE?
  
  

  Poskytování něčeho zdarma není samo o sobě plněním. Výjimkou jsou situace tzv. fikcí dodání, kdy jsem si uplatnil odpočet DPH, protože jsme myslel, že to budu používat ke zdaňovanému plnění, nicméně následně se ukázalo, že to využívám mimo ekonomickou činnost. Vy jste však v situaci, kdy pokud správně chápu, se odpočet DPH u výstavby FVE neuplatnil, potom poskytování elektrické energie zdarma není předmětem daně - tedy není důvod uvádět to jako zdaňované plnění.

  Jinou otázkou je, zda daná PO nemá nepeněžní prospěch ve vztahu k dani z příjmů. Nicméně zde máme ustanovení §19b, který řeší mimo jiné osvobození nepeněžního prospěchu v podmínkách PO.

  U té další PO - vzájemné sdílení mezi PO. Zase bych se odpíchl od toho, zda byl uplatněn odpočet DPH při pořízení FVE. Pokud nebyl, nemyslím si, že to potřebujeme z hlediska DPH řešit.

  A jen poznámka na závěr - to bezplatné využívání elektrické energie ze strany PO - jediné co mi na tom vadí je, že se mohou zkreslovat náklady příspěvkových organizací (kolik ve skutečnosti stojí jejich provoz). Zásadní to je v situaci, kdy více vstupují na trh (mají třeba hodně velkou doplňkovou činnost) a takto bych jim umožnil nemít úplné náklady (což se může promítnout do jejich cenotvorby). V takové situaci bych asi i uvažoval, jak jim energii začít prodávat, abych to nákladově narovnal (a vím, že se to někde i takto děje).

• Bezúplatný převod kanalizace

  29. 06. 2026

  Od Krajské správy údržby silnic jsme obdrželi darem dešťovou kanalizaci. Dílo bylo dokončeno a zkolaudováno v roce 2021, ale kanalizaci neměli vůbec zařazenou v majetku a tudíž ji ani neodepisovali.
  
  V darovací smlouvě je uvedena cena 1 280 000,- Kč, což je celá původní zaplacená cena za dílo vč. DPH.
  
  Máme to zařadit do majetku v celé hodnotě a dopočítat oprávky od roku 2022, i když si je KSÚS neuplatňovala + zbytek k dooprávkování, nebo to začít oprávkovat od začátku, i přestože je dílo z roku 2021?
  
  Účtovat budeme 021/401 (dary), v případě s oprávkami 021 MD/081 a 401 D v případě dopočítaných oprávek?
  

  V první řadě je na chybu upozorněte s tím, že jelikož jsou VÚJ, měli by to v účetnictví napravit a předat Vám kanalizaci včetně oprávek. Pokud na to reagovat nebudou, tak nedoporučuju přejímat jejich chybu - převezměte to zápisem 021 MD/ 401 D v pořizovací ceně a začněte odepisovat - zohledněte chybějící dobu maximálně v celkové odhadované životnosti, podle svého uvážení. Jako podklad pro daný zápis bude dostačující komunikace s SÚS, kde je vyzvete k opravě.

  Nevím, kdo to po dobu od zařazení užíval (jestli to užíváno reálně bylo), to by se v tom teoreticky dalo zohlednit, ale stejně, i kdyby to užívala obec např. na základě nájmu nebo výpůjčky, odepisovat to měla SÚS. Muselo by tam dojít jedině k nápravě nějaké administrativní chyby - že mělo být na obec majetkově převedeno dříve, pak bychom uvažovali s tím, že se odpisy doúčtují u obce, z dotazu to tak ale na první pohled nevyplývá.

• Věcné břemeno

  29. 06. 2026

  Jednorázová úplata za zřízení věcného břemene, na účet Státního pozemkového úřadu. Akce „Kanalizace a ČOV“. Povinný-SPÚ ČR, oprávněný Severočeská vodárenská společnost a.s. a investor Obec. Povinný zřizuje ve prospěch oprávněného ke služebnému pozemku věcné břemeno spočívající v: právu zřídit a provozovat na služebném pozemku kanalizační zařízení, vstupovat a vjíždět na pozemek. Veškeré úplaty uhradí investor na účet povinného.
  Jako obec jsme uhradili částku 2.470,-Kč, jako jednorázovou úplatu za zřízení věcného břemene.
  Chtěla bych poprosit o účtování.

  Jedná se o náklad související s pořízením stavby kanalizace. Když ale nejste strana oprávněná, tak předpokládám, že stavba bude majetkem SVS. V takovém případě úhradu za VB zaúčtujte na účet 549, odpa 2321, pol. 5909.

• Změna územního plánu

  29. 06. 2026

  Před podáním žádosti o dotaci na změnu UP jsme se snažili načíst Vaše odpovědi, týkající se této problematiky. Na tomto základě jsme podali žádost jako neinvestiční. V našem případě se jedná o: Transformace ÚP do jednotného standartu, Úpravu textové části BV, Úprava textové části Vs,
  změna funkčního využití části parc.č. o výměře cca 1140m2 na ZS na BV, změna využití pozemků R/2 rezerva na plochu BV.
  Rozhodnutí z MMR nám bylo vydáno jako neinvestiční. Nyní jsme podali žádost o proplacení dotace a nový administrátor se ptá, zda-li nemá být dotace investiční.
  Prosíme tedy o radu, jak by se tedy dle Vás měla změna ÚP účtovat.
  

  Neříkáme, že to nemůže být k diskuzi, ale pokud je podmínkami umožněna neinvestiční dotace, tak zásahy, které popisujete, jsme se znovu v týmu shodli, že bychom účtovali jako neinvestici. TZ bychom volili především, když je nová lokalita, jinak spíš provoz. V tomto případě nám to přijde jen předělání do nějaké současné formy (ale nepořizujete to nově) a u něčeho měníte jen charakter plochy, proto za nás neinvestice není špatné řešení.

• Finanční příspěvek na údržbu RD a jeho okolí

  24. 06. 2026

  Převzala jsem obec, kde mají schválená pravidla pro poskytnutí příspěvku, a to pouze pro osoby s TP v obci, vlastníci RD v obci. Příspěvek vyplácí na základě předložené žádosti, která obsahuje předpis daně z nemovitosti a doklad o zaplacení daně z nemovitosti. Poskytnutý příspěvek činí 70% z daně z nemovitosti a je vyplácen na účet, Nevyplatí se těm, kteří se nestarají o okolí- neposekáno, neuklizeno, jsou v právním sporu a mají neuhrazené závazky vůči obci. Předchozí účetní zaúčtovala 572/345 a 345/ 231 pol. 5494 § 3639. Je zaúčtování v pořádku? Neměla bych volit 572/ 378 a 378/231 pol. 5493 + ID § 3639?

  Pokud se právně jedná o příspěvek, nikoliv např. dotaci a je vyplácen po doložení nároku, s účtováním souhlasím. Závazkový účet je správně 345, protože se jedná o závazek z titulu transferu. Účet 378 by se volil při závazku k občanovi z jiného titulu než transferu. Vyplývá to z obsahové náplně účtu 345. Položka 5494 ale dobře není, viz její název i obsahová náplň (odměny za soutěže). Pro příspěvek charakteru daru je možné volit pol. 5492, případně 5499. Položka 5493 by odpovídala názvem, ale ne obsahem (je tam zmíněn dotační program).

• Peněžní dar z Energoregionu (z Nadace ČEZ)

  24. 06. 2026

  Prosím o radu ohledně rozklíčování a účtování peněžního daru z Energoregionu 2020, potažmo z Nadace ČEZ - z Nadace ČEZ pochází peníze, ale darovací smlouva bude mezi Energoregionem a obcí. Informace, které jsme k tomu obdrželi zasílám na mail.
  
  Náleží nám finanční částka 66 tisíc korun. Pořizovat budeme nový traktůrek v ceně cca 260 tisíc, tj. dlouhodobý majetek.
  
  Bude se zde na "peněžní dar" pohlížet jako na transfer s pol. 4229 a s účtováním na 403 a tedy ho zadáme i na kartu majetku? Nebo se bude účtovat jako dar na pol. 2321?
  
  V případě transferu mám pak účtování připraveno:
  
  nákup:
  042 / 321 org
  321 / 231 par. 3639 pol. 6122 org
  
  k datu podpisu darovací smlouvy předpis transferu: 344 / 403 org
  
  k datu obdržení transferu na bankovní účet obce: 231 / 344 org + pol. 4229 + ID partnera: IČO Energoregionu
  
  zařazení majetku: 022 / 042 + zařazení transferu na kartu majetku - jako poskytovatele transferu uvedeme Energoregion?
  

  Při zaúčtování bude potřeba vyjít z darovací smlouvy - z hlediska rozhodování, zda účtovat o transferu s vypořádáním či bez vypořádání. Podle dopisu jim zašlete faktury a pak vystaví smlouvu, tzn. odhaduju, že podpisem darovací smlouvy bude dar vypořádán, respektive to bude koncipováno jako transfer bez vypořádání. Jako poskytovatel bude ve smlouvě asi figurovat Energoregion - odpověď vychází z tohoto předpokladu.

  Jedná se o transfer, podmínky poskytovatele asi nebudou vylučovat investici, pak byste dar měli zachytit na účtu 403, když bude použit na nákup DHM. Položku 4229 byste použili, kdyby byly DSO. V dopise uvádí zkratku s.p.o. (státní příspěvková organizace), na internetu jsem našla zájmové sdružení fyzických osob, tak si s nimi raději prosím ujasněte jejich právní formu a podle toho volte položku, aby i vyšla konsolidace. Na stránkách mají také právní formu s.p.o.:

  https://portal.energoregion.cz/o-nas-a-kontakt/

  Ale asi použili jen špatnou zkratku, protože v ARESu jsou jako zájmové sdružení právnických osob:

  https://ares.gov.cz/ekonomicke-subjekty?ico=47438126

  Tzn. položku pro příjem zvolíte 3121, ID bude jejich IČO: 47438126.

  Účetní postup máte správně - není to úplně klasický soukromoprávní transfer, kde bychom z principu opatrnosti předpis raději neúčtovali. V tomto případě je tento účetní postup možný i s ohledem na to, že k datu podpisu jistý právní nárok vznikne, podklady a splnění podmínek doložíte předem. V okamžiku účtování 344/403 transfer zadáte na kartu majetku - zařadit traktor máte k datu, kdy bude způsobilý k užívání, nečekáte na dar, tzn. pravděpodobně se nejprve zařadí.

• E-Výpůjčka

  24. 06. 2026

  Zakoupili jsme služby eVýpůjčky pro naší městskou knihovnu. Poskytování služby e-Výpůjčky umožní registrovaným čtenářům půjčovat si elektronické knihy a audioknihy vzdáleně prostřednictvím mobilní aplikace.
  Výpůjčky budou čtenářům poskytovány zdarma v rámci jejich registračního poplatku. Služba je na 600 výpůjček, cena jedné e-výpůjčky bude 50 Kč. Každý měsíc bude poskytovatel zasílat report o počtu výpůjček. Služba je na neinvestiční dotaci - RS bych dala 5168 a zaúčtovat na 518, anebo časově rozlišit 381 a na konci roku podle skutečných výpůjček rozpustit na 518. Až počet bude vyčerpán, můžeme službu prodloužit anebo neobnovit.

  Platbu byste mohla zaúčtovat jako zálohu - nebylo ještě poskytnuto plnění a bude se započítávat na uskutečněné e-výpůjčky. Formálně to možná jako záloha nastaveno není, ale obsahově to odpovídá, tzn. účtovala bych jednorázovou úhradu 314 MD/ 231 D RS může pol. 5168. Měsíční report předepíšete 518 MD/ 321 D a zúčtujete zálohu 321 MD/ 314 D.

  Vaše varianta přes účet 381 je ale určitě alternativou.

• Prodej drobného majetku do 3 tis. Kč

  24. 06. 2026

  Jsme ÚSC, zvažujeme prodej drobného hmotného majetku do 3 tisíc Kč – staré plechové šatní skříně (po rekonstrukci šaten budovy městské policie jsou neupotřebitelné), které vedeme na účtu 902. Máme interní směrnici, kterou schválil tajemník Městského úřadu a řídící Městské policie, jejíž součástí jsou mimo jiné níže uvedená ustanovení -
  „o převodu, prodeji a vyřazení v důsledku likvidace DHM a DDHM v hodnotě nad 3 000 Kč v jednotlivém případě rozhoduje starosta na základě doporučení HIK“
  a
  „o převodu, prodeji a vyřazení v důsledku likvidace DHM a DDHM v hodnotě do 3 000 Kč v jednotlivém případě rozhoduje vedoucí příslušné ORJ“.
  
  1. Může záměr prodeje schválit jen vedoucí příslušné ORJ, pokud ne, kdo?
  2. Můžeme stanovit prodejní cenu na základě výkupní ceny sběrny surovin v okolí?
  3. Může být tato cena fixní, bez obálkové metody nejvyšším nabídkám?
  4. Můžeme prodat jen zaměstnancům daného odboru, kteří projeví zájem, bez jakéhokoliv zveřejnění?
  5. Je nutné uzavírat kupní smlouvy, nebo postačí předávací protokoly?
  

  1. Měli byste vycházet z interních pravidel a pokud jste pravomoc přenesli na vedoucího, pak to v tomto případě schvaluje vedoucí. U prodeje movitého majetku se jedná obecně o pravomoc rady, kterou může přenést dle svého uvážení. Jestli tak učinila., mj. i ve vztahu k vydané směrnici, je postup v pořádku.

  2. Záleží na rozhodnutí odpovědné osoby. Když se zdůvodní např. špatným stavem, je to možné. Důležité je mít podklad - argumentaci, např. i s ohledem na princip hospodárnosti.

  3. Opět platí, že musíte postupovat dle svých pravidel. Ze zákona obálková metoda není, pokud vím, povinná.

  4. Zveřejnění záměru prodeje není podle zákona o obcích při prodeji movitých věcí povinností.

  5. Písemná kupní smlouva není v tomto případě povinná. Vyplývá to z občanského zákoníku § 560 a § 2128.

• Souběh transferů na již pořízený majetek

  24. 06. 2026

  Obec koupila chladící Box za 206 000 Kč, 12.6.2026 jej uhradila a začala používat. Dne 17.6.2026 byla podepsaná smlouva s JMK o poskytnutí dotace (70 000 Kč), bude vyplacena do 60 dnů po předložení závěrečné zprávy a finančního vypořádání. K tomu místní spolek přislíbil dar ve výši 100 000 (na ten již pořízený chladící box) Darovací smlouvu ještě nemáme. Chladící box potřebuji zařadit do majetku, ale jak správně účtovat 403 i na kartě majetku?
  Mám při zařazení chladícího boxu k 12.6.2026
  022/042
  388/403 dohada dotace (80 000 Kč). Zařadit transfer na kartu majetku k 12.6.?
  Podání finančního vypořádání a příjem dotace bych účtovala 348/388, 231/348.
  Co se týká daru od spolku (100 000), až budeme mít smlouvu, zaúčtuji 344/403, příjem 231/403. Jak přesně zařadit tento dar na kartu chladícího boxu?
  Máme ještě jeden podobný případ: Obec nakoupila dýchací přístroje, jsou zařazené do majetku v březnu. Dne 9.6.2026, přišla smlouva o poskytnutí dotace z JMK, ale ex ante. Dotace bude poskytnuta do 30 dnů od účinnosti smlouvy. Příjem budu účtovat 231/374, 348/403, až pak zařadím na kartu majetku. Po vyúčtování dotace s JMK 348/374. Jak správně zařadit transfer na kartu majetku, takto dodatečně?
  

  V odpovědi nebudu řešit částky - na začátku uvádíte 70 tis. Kč, následně dohada 80 tis. Kč - možná jen překlep? V případě, kdy je dotace přiznaná po zařazení majetku, nemáme předpisy stanoven postup účtování. Z odpovědí MF vyplývá, že byste mohla u krajské dotace účtovat až předpis 348 MD/ 403 D při vyúčtování (smlouvu dát zatím na podrozvahu) a v tento okamžik zadat transfer na kartu majetku a začít nově rozpouštět. Pokud dohadnou položku zaúčtujete, nikdo Vám to ale nevytkne. Nám se ten postup neúčtování dohadné položky u dotací přiznaných po zařazení "líbí" v tom, že se tak vyhnete rozdílům od dohady. Nicméně tady je to pár dní, obě skutečnosti nastaly v jednom měsíci, tak bych se držela klidně běžného postupu účtování o transferu s vypořádáním, kdy zaúčtujete k datu zařazení zápis 388 MD/ 403 D v očekávané výši dotace, dotaci zadáte na kartu majetku a začnete ji rozpouštět do výnosů. K datu smlouvy zápis 915 MD/ 999 D. Po akeptaci vyúčtování 348/388 a 999/915, příjem 231/348.

  U daru je situace jiná - tam zatím není právní titul k datu zařazení, takže souhlasím s tím, že raději až k datu přijetí zaúčtujete 231/403 a v tento okamžik nově zadáte dar na kartu majetku jako další transfer. U darů z principu opatrnosti nedoporučujeme účtovat předpis pohledávky, když už, tak jen jako technický zápis k datu přijetí peněz. O darovací smlouvě můžete účtovat do podrozvahy, pokud dar nepřijmete v měsíci podpisu.

  U dotace na přístroje už bych se nebála přijmout peníze jako zálohu a až při vypořádání účtovat předpis 348/403 a 374/348. Tzn. účtovat bez dohadné položky a na kartu majetku nově opět zadat až v okamžiku, kdy účtujete na účet 403. Vycházíme zde z odpovědi MF č. 5/2019.

• Poskytnutí daru občanovi

  23. 06. 2026

  Obec by ráda poskytla jedné sociálně slabé rodině z obce na pořízení nového automobilu příspěvek do sbírky - vybírají až 100 tis. Kč - je možné bez schválení zastupitelstva obce poskytnout příspěvek do sbírky až 100 tis. Kč? Může schválit jen starosta obce - radu u nás nemáme? A pokud ano, tak do jaké výše může rozhodnout jen starosta o poskytnutí bez ZO. Zastupitelstvo nám bude zasedat až v září a oni to potřebují akutně vyřešit teď.
  Nebo je lepší poskytnutí daru - hledáme optimální variantu.
  A jaký bude způsob zaúčtování?

  Z hlediska schvalovacích kompetencí rozděluje zákon o obcích transfery na dvě právní formy - dotaci nebo peněžní dar. V tomto případě se nebude právně jednat o dotaci, tzn. ať to schválíte jako příspěvek nebo peněžní dar, bude pořád platit limit 100 tis. Kč (vše, co není dotace), cituji ze zákona o obcích vyhrazenou pravomoc ZO:

  "poskytování věcných darů v hodnotě nad 100 000 Kč a peněžitých darů ve výši nad 100 000 Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce,"

  Pokud poskytnete přesně 100 tis. Kč jedné FO v jednom kalendářním roce, schvaluje to rada, kde není rada a zastupitelstvo si to nevyhradilo jako svou pravomoc, tam starosta.

  Poskytnutí zaúčtujete 572 MD/ 231 D, RS odpa lze 3900, pol. 5492 pokud to dáte jako peněžní dar, pro příspěvek je možné použít i pol. 5499 (tradičně se ale volí spíše pol. 5492 i pro příspěvky charakteru daru).