Dotazy

Hledanému výrazu dar odpovídá celkem 2762 dotazů:

• Rozpočtová opatření

  27. 09. 2023

  Dotaz na Obec účtuje Dobrý den, obracíme se na Vás s dotazem, který se týká provádění změn rozpočtu, neboli rozpočtových opatření. Zastupitelstvo města schválilo dne 8.2.2023 rozpočet města a ve svém usnesení pověřuje radu provést rozpis rozpočtu a provádět rozpočtová opatření do výše 25% závazných ukazatelů schváleného rozpočtu. Celý text zde: Zastupitelstvo města 1. schvaluje a) rozpočet města Otrokovice na rok 2023 s příjmy ve výši 534 615 550 a výdaje ve výši 542 150 450 Kč jako závazné ukazatele rozpočtu města na rok 2023, b) rekapitulaci rozpočtu města na rok 2023 dle přílohy č. 1 k tomuto usnesení, c) střednědobý výhled rozpočtu města na rok 2024 a 2025 dle přílohy č. 2 k tomuto usnesení, d) členění rozpočtu města Otrokovice na příjmy dle tříd a výdaje dle odvětví dle přílohy č. 1 a 2 důvodové zprávy, e) kapitálové výdaje zařazené do rozpočtu města na rok 2023 dle přílohy č. 3 důvodové zprávy, f) příspěvky příspěvkovým organizacím dle přílohy č. 4 důvodové zprávy, 2. pověřuje Radu města Otrokovice v návaznosti na § 14 a 16 zákona č. 250/2000 Sb. a) provést rozpis schváleného rozpočtu na paragrafy a položky a stanovením konkrétního účelu čerpání výdajových položek, b) prováděním rozpočtových opatření v úhrnné změně závazných ukazatelů schváleného rozpočtu až do 25 % původní schválené výše ukazatele, c) prováděním úprav rozpisu rozpočtu, při kterých nedojde ke změně závazných ukazatelů, 3. ukládá radě města (EKO) v souladu s § 102 z. 250/2000 Sb. zabezpečit hospodaření dle schváleného rozpočtu. T: 31.12.2023 V průběhu roku se běžně stává, že zastupitelstvo schválí dotaci/dar ekonomickému subjektu a rada následně (bezprostředně po konání zastupitelstva) příjme usnesení, kterým schvaluje rozpočtové opatření, ve kterém je uvedeno, odkud finanční prostředky uvolní a komu se poskytují. Teprve po tomto kroku následuje samotná transakce (převod). Zajímal by nás Váš názor na tvrzení, že Zastupitelstvo nemůže schválit nikomu dotaci/dar, jestliže to není v rozpočtu. Takže pokud zastupitelstvo chce schválit dotaci/dar, pak buď: 1. musí být tato skutečnost schválena rozpočtovým opatřením, které předchází bodu o dotaci/daru (takže by praxe byla taková, že RO by schvalovala rada i zastupitelstvo, a pak nejsme v souladu s přijatým usnesením o schválení rozpočtu), 2. nebo nejdřív musí proběhnout rozpočtové opatření na radě a teprve potom, může být materiál předložený na zastupitelstvo. Pomocí Systému právních předpisů (ASPI) jsme se seznámili s komentářem k § 16 zák. č. 250/2000 Sb., kde je uvedeno doporučení: „aby případné přijetí nezbytného rozpočtového opatření předcházelo uzavření smluvního vztahu, z něhož při řádném průběhu plyne jednoznačná povinnost provést úhradu (výdaj) z územního rozpočtu.“ To nás ovšem posouvá zase do trochu jiné roviny – provádět rozpočtová opatření až po uzavření smluvního vztahu. Děkujeme

  Já začnu odzadu - ta definice na závěr, když si jí pořádně pročtete, tak říká to, co by mělo být pravidlem - tedy že musí být peněžní prostředky v rozpočtu a teprve následně lze uzavřít smluvní vztah (píše se tam, že RO má předcházet uzavření smluvního vztahu).

  Ohledně transferů (dary/dotace), tam je trochu jiná situace, protože zde není jasný právní nárok příjemce, je to spíše o dobrovolnosti, hlavně u darů. Samozřejmě nelze např. vypisovat dotační programy, uzavírat smlouvy na dotaci, kde už se jasně zavážete peníze za určitých podmínek příjemci poskytnout bez toho, aby na to byly prostředky. Je to ale spíše o předběžné kontrole volných rozpočtových prostředků, kdy RO pak bývá již formální úpravou rozpočtu. 

  Navrhuji, aby se stanovil takový postup schvalování transferů v ZO, kterému bude předcházet prověření, že na to jsou v rozpočtu volné prostředky, pokud by nebyly, zastupitele na to upozornit, aby ke schválení takového výdaje nedošlo. Pokud ale prostředky obecně volné na toto jsou (hlídat hlavně větší objemy transferů), pak není problém, aby byl daný transfer schválen v ZO, které informuje radu o nutnosti schválení "formálního" RO v rozpočtu a následně se peníze pošlou příjemci (podle s ním sjednaných pravidel, např. u dotací).

  Toto už je také o vnitřní úpravě pravidel k předběžné kontrole (správce rozpočtu, příkazce operace...). 

• sdílená kola

  25. 09. 2023

  Zastupitelstvo se rozhodlo zavést na zkoušku službu sdílených kol: požádali občany o darování starých kol - tyto kola byly potřeba opravit, budou sloužit k půjčení - postupně budou natřeny žlutou barvou a označeny logem obce. Momentálně máme v obci 6 kol, na kterých byl proveden servis v hodnotě cca 30 tisíc Kč. Poradíte mi prosím jak se zaúčtováním a zda musí obec za stará kola vytvořit darovací smlouvy, nějaká evidence v majetku.... ? Obec nemá s touto službou žádné zkušenosti, proto bych Vás požádala o odpověď. Děkuji

  Kola byste od občanů měli převzít do majetku zápisem 028 MD/ 088 D a 558 MD/ 649 D v reprodukční pořizovací ceně (odhad ceny před opravou, stačí např. dle podobných nabídek bazarů). Je možné, že hodnota starého kola by odpovídala spíše evidenci na účtu 902, ale jestli byla nepojízdná, tak i náklady na opravu by měly vstoupit do ceny kol, opravu byste tedy také účtovali na účet 558 s pol. 5137 a 028/088 - kola byste zavedli na účet 028 v konečné ceně po opravě.

  I když byla třeba pojízdná i před opravou, tak aby mohly plnit svou funkci, musely být natřeny apod., takže bych to v tomto případě jako opravu nebrala, ale opravdu spíše jako náklady na "zprovoznění" majetku (i pro DDHM platí ustanovení o souvisejících nákladech, byť je tam trochu jiný režim zařazování - při účtování na účet 558 musíte hned účtovat i 028/088).

  Písemná darovací smlouva s občany není nutná.

  Ohledně poskytování služby sdílených kol blíže poradit neumíme, záleží jestli to bude fungovat jen v obci nebo ve větší lokalitě, museli byste to pak řešit i se sousedními obcemi/městy, někdo sjednává na zajištění služby i smlouvy s firmami, zkuste pohledat na internetu, jak to která obec řeší a vybrat si model, který Vám bude vyhovovat (např. i ohledně vlastnictví kol - jestli je předáte někomu, kdo to bude zajišťovat apod.). 

• DPH

  21. 09. 2023

  Obracím se na Vás s dotazem ohledně ekonomické činnosti a DPH. Jsme plátci DPH a nyní jsme demolovali starý objekt a výhledově cca 3-5 let budeme stavět z vlastních zdrojů bytový dům, který bude částečně dům sociální. Budou zde klasické nájemní byty a dále byty také nájemní, ale budou v nich bydlet občané z nějakého důvodu /stanoví zastupitelstvo - přestárlí občasné apod./, kteří budou mít nájemné také, ale zvýhodněné. Moje otázka zní, zda toto celé bude ekonomická činnost podléhající režimu DPH a zda si můžeme nárokovat odpočet DPH při pořizování stavby? Vesměs to bude v režimu PDP. Nebude to dům se sociálními službami ani zde nebude poskytována sociální nebo zdravotní péče. Děkuji.

  Pokud to budou standardní nájmy bytů (a nic jiného zde nebude), tak jsou to nájmy povinně osvobozené od DPH bez nároku na odpočet daně (viz §56a). Tedy výstavba by měla být bez nároku na odpočet DPH. Dodavatel by měl stavbu fakturovat v PDP režimu - Vy zdaňujete ve snížené sazbě DPH.

• Doplnění k dotazu identifikovaná osoba

  19. 09. 2023

  Dobrý den, ještě zasílám doplnění k mému dotazu identifikované osoby. Kontaktovala jsem slovenského dodavatele pro změnu faktury (fakturace bez DPH) a přišla mi tato odpověď: Pri prijatí služby z EU neplátcom DPH nevzniká automaticky povinnosť registrovať sa ako identifikovaná osoba (§6h). Je tam podmienka „přijetí zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku“. Miesto plnenia upravuje §10i odstavec 3,kde v prípade že plnenie neprekročí v príslušnom ani v predchádzajúcom kalendárnom roku 10000 eur nie je miestom plnenia miesto príjemcu služby ale miesto dodávateľa služby. Táto úprava platí v celej EU, a je to analogicky formulované aj v slovenskom zákone o DPH. Platí to asi dva alebo tri roky. Cieľom bolo znížiť administratívu, aby nebolo nutné pri službách malej hodnoty sa automaticky registrovať. V prípade, že by som nespĺňal ročný limit 10000 eur, mal by som povinnosť vystaviť vám faktúru bez DPH a uviesť na faktúre, že "sobou povinnou platiť daň je osoba, ktorej je služba dodaná". Můžu tedy evidovat a uhradit původní fakturu s DPH? Lze toto ustanovení použít v našem případě. Mockrát děkuji za odpověď.

  Já se obávám, že aplikace ze strany slovenského dodavatele není v pořádku. §10i je nastaven pro poskytování služeb osobě nepovinné k dani. Nesmíme ale zaměňovat neplátce DPH a osobu nepovinnou k dani. Osobou nepovinnou k dani je například občan (nepodnikají). Nicméně Vy jako příspěvková organizace v nějakém rozsahu uskutečňující ekonomickou činnost jste osobou povinnou k dani - k tomu viz i definice uvedená v §5 odst. 1 ZDPH.  Ještě je k tomu dobré vzít v úvahu §9 odst. 3 ZDPH.

  Takže zjednodušení, o kterém daná firma hovoří, skutečně nastalo, v ČR bylo implementováno v roce 2021, ale týká se poskytování tohoto typu služeb (a také třeba internetových obchodů ...) pouze osobám nepovinným k dani.

  Takže za mne stále platí to, že by v tomto případě mělo dojít k přechýlení místa plnění do ČR, Vám bohužel vzniká povinnost stát se identifikovanou osobou a dodavatel by měl přehodnotit svůj přístup, pokud realizuje tento typ dodávek třeba do dalších škol v rámci ČR.

  Takže za mne pokud to chcete mít správně - registrujete se jako identifikovaná osoba, dodavateli platíte bez DPH a zdaníte to v ČR. Na druhou stranu - pokud se tak nestane, tak to s ohledem na minimální částku asi nikdo nebude řešit.

• Uzemní plán - jednotný standard

  15. 09. 2023

  Budeme provádět změnu stávajícího ÚP do zákonem nařízeného jednotného standardu (jednotná grafická a písemná úprava). Předpokládaná cena je 240 tis. Kč. Výdaj bude na 5169? nebo se jedná o TZ?

  Já bych tady volila spíše provozní náklad. Účet 518 s pol. 5169 je možná varianta.

  U územních plánů (i obecně u nehmotného majetku) bývá někdy posouzení TZ x služba diskutabilní. Tady se bavíme konkrétně o případu, kdy aby mohl být ÚP nadále využitelný, musí se předělat grafická a písemná podoba, já bych to viděla podobné, jako uprgade SW, kde jsou možné obě varianty - TZ i služba s tím, že záleží na konkrétních okolnostech. Upgrade na základě změny předpisů, aby byl program nadále funkční, řadíme do provozních nákladů, proto volím i pro obdobnou situaci u ÚP náklad, nikoliv TZ.

• příspěvek obci za větrnou elektrárnu

  13. 09. 2023

  Měli jsme v naší obci referendum ohledně výstavby větrné elektrárny. Společnost přislíbila obci příspěvek a zároveň i příspěvky pro domácnosti. Jen jsem se chtěla zeptat, jestli by tento příspěvek měl vliv na zdaňování příjmů obce a zda by to mělo vliv na výši poskytovaných příspěvků obci od kraje. Máme strach, abychom nespadli do platby DPH. Předem Vám moc děkuji a přeji pěkný zbytek dne

  Jestli se bavíme o příspěvku obci na výstavbu větrné elektrárny, která bude majetkem obce, mělo by to být v režimu transferu na DM, tedy mimo DPH, nepočítá se to ani do obratu, protože to není zdanitelné plnění (jinak asi víte, že limit obratu pro plátcovství DPH se zvedl na 2 mil. Kč). Určitě ale není jednoduché být provozovatelem větrné elektrárny, v takovém případě by se mohlo se plátcovství DPH třeba obci i vyplatit, to bez bližších informací posoudit neumíme. Toto je podle nás ale méně pravděpodobná varianta. 

  Spíše asi máte na mysli situaci, kdy to bude VE soukromé společnosti a obec dostane příspěvek za to, že je ochotna VE strpět (případně i domácnosti). Může to být hodně na hraně. Samozřejmě pokud bude smlouva postavena tak, že firma zaplatí .......... Kč, za to, že obec bude souhlasit s vybudováním VE v jejím katastru, "zavání" to ekonomickou činností, která by se načítala do obratu. Ale ono to bude určitě mnohem jemněji postaveno a pokud nebude taková přímá vazba mezi penězi a tím, co poskytuje obec, tak by to mohlo být v režimu klasického daru. Takže za mne to bude případ od případu - neumím takto odpovědět - mohu řešit až konkrétní návrh smlouvy. 

  Tomu vlivu na příspěvky od kraje moc nerozumím. Jestli myslíte v souvislosti s větrnou elektrárnou, tak v tom nejsme odborníci, kdo a jak přispívá. Jestli máte na mysli dotace obcím od krajů, tam v žádostech bývá někdy kritérium hodnocení přiznané dotace v minulých letech, ale co vím, tak je většinou zajímají opět jen dotace od kraje (takže příspěvek od firmy by je v tomto ohledu zajímat neměl, ale to je vždy opět otázka konkrétních dotačních podmínek). 

• Vratka stavebního pozemku

  12. 09. 2023

  V lednu 2023 jsme prodali stavební pozemek a odvedli DPH ve výši 21%. Vše proběhlo přes katastr. Nyní chce kupující odstoupit od kupní smlouvy. Ve smlouvě je uvedeno: Prodávající a kupující tímto ujednávají výhradu zpětné koupě jako právo věcné. Kupující mají společnou a nerozdílnou povinnost předmět koupě na požádání převést zpět prodávajícímu za kupní cenu odpovídající svou výší kupní ceně uvedené v kupní smlouvě (cena je uvedena vč. DPH). Tzn., že pozemek dle uzavřené kupní smlouvy musí přednostně nabídnout obci za stejnou cenu (obec tedy zpětně odkoupí za stejnou cenu, vč. odvedeného DPH??). Tento pozemek budeme následně znovu prodávat jinému zájemci a opět odvádět DPH. Je tu nějaká možnost, že by se obci odvedené DPH vrátilo? Může si obec DPH při zpětné koupi nárokovat (?kompenzovat?)? Protože takto bychom vlastně z jednoho pozemku odvedli DPH 2x! Nebo by se měla kupujícímu vrátit kupní cena bez DPH?! Jak budeme účtovat zpětný odkup, pokud se bude lišit od standardu?

  Toto je záležitost, na kterou upozorňujeme dlouhodobě - fakticky máme z pohledu DPH dvě situace, které jsou naprosto rozdílné:

  a) varianta, že se realizuje zpětný odprodej kupujícím zpět (zde fyzickou osobou - neplátcem DPH). Fyzická osoba to potom prodává logicky úplně mimo režim DPH a výsledkem je, že se prvotní odvedené DPH již nemůže nijak vrátit zpět (tedy ve výši DPH vznikne z této transakce "škoda"). V takové situaci jde jen o to smluvně to nastavit tak, aby tato škoda v podobě odvedeného DPH nezatížila obec, ale kupujícího (asi je to i jeho iniciativa, že se to vrací a tak by bylo logické, aby tato ztráta na DPH zatížila jeho).

  V této variantě účtuji o nabytí pozemku v ceně, kterou zaplatím - MD 042/Dal 321 (tedy zůstal mi původní výnos z prodeje a pozemek je v nové hodnotě dle odkupu)

  b) varianta, kdy se vracím k původní smlouvě a pro nenaplnění některých podmínek od ní odstupuji a zboží se vrací - tedy není to nový případ prodeje, ale "ruším" původní prodej (představte si to jako když třeba vrátíte z nějakého důvodu boty, které jste si koupili - není to tak, že prodáváte obchodu boty, ale ruší se původní plnění - snižuje se původní odvod, Vy vracíte boty). Potom pokud je to do 3 let od původního DUZP (případně platby pokud byla před DUZP), tak děláte opravu podle §42 ZDPH a na základě tohoto opravného daňového dokladu se snižuje Váš odvod DPH. Takže daňově je to mnohem lepší varianta a teď jde jen o to, zda jste to schopni právně do této varianty dostat.

  V této variantě účtuji o tom, že minusuji původní prodej (tedy jak výnos, tak vyřazení pozemku) - tedy výsledkem je, že ten pozemek bude v původní hodnotě.

• Odměna členům SDH za umístění v soutěži

  08. 09. 2023

  Máme v obci družstvo SDH, které bylo velmi úspěšné v soutěži. Rada obce bude rozhodovat o finanční odměně Kč 10 000,-. Potřebuji radu , zda je třeba mít darovací smlouvu a jaká RS. Nebo případně jestli by Vás napadla jiná (lepší) možnost, jak družstvo odměnit.

  Když to není odměna za nějakou konkrétní činnost, kterou by pro obec vykonali, ale obecné ocenění jejich dobré práce, tak bych neviděla jako problém schválit to jako peněžní dar v radě (když nechcete vyúčtování). Účtování poskytnutí 572 MD/ 231 D, odpa 5512, pol. 5322 (jestli jsou právně spolek). 

• Finanční dar obci prostřednictvím šeku v EUR.

  06. 09. 2023

  Dobrý den, obec obdržela dopis a šek v EUR od fyzické osoby z Německa. Banka nám šek proplatila na účet v Kč ( 200tis.Kč). V dopise stálo, abychom peníze použili na zvelebení obce. Příští nebo následující rok budeme budovat dětské hřiště, proto pan starosta rozhodl finanční prostředky využít na nové multifunkční hřiště, na které budeme žádat o dotaci. Finanční dar bych zaúčtovala 231 par3421 pol3121 MD/403 400 D a ke konci roku na dohadnou položku na přijaté transfery 388 100MD/403 400 D??? Finanční dar je určen na investici a proto příští nebo další rok po zařazení sportoviště zadat kartu majetku a rozpouštět s dotací??? Nejsme plátci DPH. Jak prosím správně zaúčtovat?

  Nejprve k cizí měně - z titulu "pohledávky" z daru (šeku) by se neměl použít kurz banky, ale buď denní nebo pevný kurz ČNB, podle Vašich pravidel. Rozdíl by se pak měl zaúčtovat na účet 563 nebo 663. 

  Účtování daru máte jinak správně, sice jste přijali obecný dar, ale když víte, že jej chcete použít na investici, souhlasím, že to přiřadíte ke hřišti, aby se dar mohl po zařazení hřiště rozpouštět do výnosů proti odpisům hřiště a zbytečně na účtu 403 "nevisel".

  Dohadu ale neúčtujte, účtuje se postupně proti vynaloženým nákladům, slouží právě pro časové zachycení dotace do období souvisejících nákladů. Vy toto ale řešit nebudete, protože dar nevyúčtováváte a rovnou jej přijímáte na účet 403, tak dohadou byste účet 403 zachycovali v účetnictí podruhé. Nechte tedy dar zatím na účtu 403, nic jiného k tomu nemusíte účtovat a až se hřiště zařadí, dáte ho na majetkovou kartu a začnete rozpouštět. 

• PDP

  05. 09. 2023

  Součástí budovy OÚ je i kulturní sál a restaurace. V kulturním sále je za rok několik krátkodobých pronájmů s odvodem DPH, dále různé kulturní i sportovní akce, vítání občánků, zastupitelstvo apod. zdarma. Odpočty DPH neuplatňujeme. Nyní se provádí opravy kulturního sálu, elektroinstalace, podlahy, obklady stěn a také zateplení střechy nad sálem. Mají se práce fakturovat v PDP nebo bez, když nemáme sál v obchodním majetku? V obchodním majetku je z celého objektu pouze restaurace.

  Toto není jednoduchá otázka a myslím si, že v současnosti na toto neexistuje ani jednoznačná odpověď. Důležité je pro mne Vaše závěrečné konstatování, že v obchodním majetku máte z celého objektu pouze restauraci. Nicméně to otevírá diskusi, zda v obchodním majetku může být pouze část věci a pokud ano, tak co se společnými částmi takové věci (neboť třeba střecha bude společná, možná bude společná kotelna ....).

  Já bych na Vašem místě uvažoval spíše tak, že pokud "máte v obchodním majetku restauraci" (abyste mohli odečítat DPH), tak bych do obchodního majetku zařadil celou budovu OÚ a stavební práce bych si nechal fakturovat v režimu přenesené daňové povinnosti - i když se týkají například sálu (tedy choval bych se z hlediska vymezení obchodního majetku k objektu jako celku).

  I v sále probíhá v nějakém rozsahu ekonomická činnost, ale je samozřejmě Vaše právo odpočet DPH neuplatnit (jinak podle Vašeho popisu by se správně mělo jednat o aplikaci DPH v poměrné výši).  

  Berte to prosím jako názor - toto podle mne nemá jednoznačné řešení.

• Výpůjčka muzejních sbírkových předmětů

  05. 09. 2023

  Město uzavřelo smlouvu o výpůjčce s FO na sbírku muzejní povahy a muzejních sbírkových předmětů souvisejících s historií výroby rukavic v našem městě. Sbírka prozatím obsahuje 207 ks předmětů, z nichž je 78 kusů oceněno pod 500,-Kč, ale sbírka obsahuje i 5 kusů, jejichž jednotlivé ocenění přesahuje 50.000,-Kč. V naší směrnici o hospodaření s majetkem máme pro účet 902 stanovenu dolní hranici 500,-Kč. Pro účet 909 nemáme ve směrnici stanovenou žádnou hranici. Jak máme sbírku zaevidovat? Lze použít účet 909 a zaevidovat celou sbírku jako celek a za jakou cenu? Lze použít ocenění 1,-Kč jako je u sbírek u účtu 032? Nebo máme evidovat jednotlivé sbírkové předměty ve stejném ocenění jaké je uvedeno ve smlouvě o výpůjčce?

  Já Vás rovnou na úvod asi potěším informací, že vypůjčený majetek účetně evidovat nemáte, podle zákona o účetnictví v případě výpůjčky eviduje majetek vlastník. Nemáme pro to ani v podrozvaze obsahově vhodný účet. Najdeme jen podrozvahové účty, kde se evidují závazky ze škody na vypůjčeném majetku, což je v praxi také v podstatě většinou neaplikovatelné, protože bývá problém závazek z nějaké teoreticky možné budoucí škody vyčíslit.

  Takže jen mějte po ruce smlouvu o výpůjčce se seznamem majetku - pro Vaši interní kontrolu předmětů i jako doložení výpůjčky. 

  Kdyby Vám sbírku daroval - bezúplatně předal, pak už bychom účetní zařazení samozřejmě museli řešit, tam pak platí ustanovení vyhlášky č. 410/2009 Sb., kdy pokud není známa pořizovací cena (bezúplatný převod od FO), tak bez ohledu na nějakou snahu o vyčíslení hodnoty předmětů, by se sbírka měla ocenit ve výši 1 Kč.

• Dar vlastní příspěvkové organizaci

  04. 09. 2023

  Naše PO nemá ve zřizovací listině doplňkovou činnost a sbírají PET lahve. Odevzdávají je do Kovošrotu a fakturu musím jako zřizovatel vystavovat já za obec. Peníze přijdou na náš účet a já jim je přeposílám. Účtovala jsem jako neinv.příspěvek zřízené PO ( § 3111,pol 5331) Paní auditorce se to nelíbí, jelikož máme schválený rozpočet na provozní náklady a toto je pak navíc a řekla mi, že mám účtovat jako dar PO. Můžete mi poradit položku? Našla jsem jen dary obyvatelstvu.

  Mě se upřímně nelíbí právně to pojmout jako dar PO, navíc v rámci rozpočtu by to stejně skončilo na položce 5331 a účetně na účtu 572, tedy stejně jako doposud. Na pol. 5331 patří totiž obecně všechny neinvestiční transfery poskytované zřízené PO (příspěvky i peněžní dary). Jediný rozdíl je, že by se to "administrativně" oddělilo od poskytovaného příspěvku, ale věcně to dar ani příspěvek možná ani není, je to na první pohled spíše přeposlání peněz, které vyinkasujete pro PO, takže  nejjednodušeji by se jevilo u obce plus minus položka, kterou použijete při příjmu. Nicméně to není tak jednoduché,  je potřeba předně vyřešit, jestli by to neměla být spíš tržba (výnos) PO.

  Podle toho čí je to tržba, jsou dvě varianty účtování:

  a) Je to tržba obce - u obce bude výnos na účtu 602 (609), v nákladech pak příspěvek PO na provoz, to tak může být

  b) Je to tržba PO - v takovém případě to má prodat přímo PO (i z pohledu DPH je to správné řešení) a je na obci jako zřizovateli, zda řekne, že je to hlavní nebo doplňková činnost školy - mne by nevadila ani hlavní činnost (jako součást ekologické výchovy žáků ...)

• Mail - materiál x dar

  29. 06. 2023

  Dobrý den, nevím jak účtovat trička a sukně nakoupené z prostředků města pro občanky (důchodkyně). Jeden kus vychází tak na 500 Kč. Nevím jak to brát: spotřeba materiálu (501) nebo věcný dar(543). Samozřejmě, že na to není nic sepsáno, p. starostka jim slíbila, že se jim to pořídí, přinesli paragon k proplacení.

  Pokud nakupujete toto jako třeba nějakou uniformu nebo kostým na nějakou prezentaci - kulturu a jedná se o nějaký klub, který obec podporuje - jakoby v rámci své činnosti, např. klub seniorů apod.  je možné toto nakoupit i v režimu prádla, jako výdaj obce, tj. účet 501 a pol. 5134. Pokud je to nějaká podpora např. sociálního typu , pak klidně 543, pol. 5194 do 500 Kč je v kompetenci starosty. 

• oprava jeviště

  29. 06. 2023

  Dobrý den. Prosím o radu ohledně TZH jeviště, kde opravu udělali zadarmo lidi z našeho spolku. Jak se k tomu postavit v účetnictví? Děkuji.

  Děkuji za dovysvětlení - stav je tedy takový, že se jedná o TZ jeviště s tím, že obec nakoupila materiál za cca 29 tis. Kč, práce byla ale odvedena "hasiči" (tedy dobrovolníky) - přitom neexistuje k této práci smluvní vztah (spolku hasičů ani nevznikly náklady).

  Za sebe bych pragmaticky doporučoval (i s ohledem na princip, že nemá dojít k nadhodnocení nákladů) práci lidí již neoceňovat - tedy pořízení by bylo za 29 tis. Kč a bylo by to TZ do limitu 40 tis. Kč (účet 549). 

  Alternativou by bylo ocenit tu práci reprodukční hodnotou (v tomto případě "za kolik by to udělala nějaká firma" - to by bylo ale asi dost těžké zjistit a nemyslím si, že pokud neplacneou práci neoceníme, že bychom nějak poškodili vypovídací schopnost účetnictví). Dost pravděpodobně byste skončili zase v podlimitním TZ.

  Potřeboval bych k tomu další informace:

  a) co bylo předmětem prací - zda je to skutečně TZ nemovitosti nebo jen oprava?

  b) materiál a další náklady - ty platila obec?

  c) co to znamená, že to dělali "zadarmo lidi ze spolku" - například jako že "hasičí" řekli, že to zajistí? Ten spolek - to je klasická právnická osoba s tím, že ti lidi nejsou zaměstnanci- prostě jen se ve spolku angažují?

  Prosím o reakci na e-mail zdenek@obecuctuje.cz

• Dotace Agrofert

  29. 06. 2023

  Dobrý den, máme darovací smlouvu od Nadace Agrofert na částku 40.000,- Kč na defibrilátor. Faktura je na 75.111,-. Tu částku 40.000,- zaplatí Nadace přímo dodavateli a teď jen nevím, na jakou položku zaúčtovat tu naši část 35.111,-. Celkově je to investice, tak to bude 6122 (i když příspěvek obce nepřesahuje 40 tis.)? Děkuji

  Rozhodující je, že se jedná o pořízení dlouhodobého majetku nad 40 tis. kč - tedy byť platíte jen část (a zbytek je z daru), tak daný výdaj musíte klasifikovat na položku 6122.

  Účtování by mohlo být například následovně:

  MD 042/Dal 321                     75 111

  Dar Agrofert (zaplacením faktury - přímo) - MD 321/Dal 403                 40 000 (případně 344/403 a zápočet 321/344)

  Doplatek faktury                     321/231              položka 6122

  Zařazení do majetku             022/042                   75 111 (no a dále odepisování klasicky s inv. transferem)