Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Hledanému výrazu dar odpovídá celkem 3326 dotazů:
Od mikroregionu DSO dostal městys na základě Darovací smlouvy 4 velkoobjemové kontejnery, u kterých skončila udržitelnost, a to v celkové PC 223 328,52 Kč, odpisy 116 334,64, rozpuštěná dotace 116 334,36 (dotace 100 %), ZC 106 993,88 Kč. Dle doloženého dokumentu bylo sděleno, že zaúčtování odpisů mikroregionu do 4/2026 včetně.
Darovací smlouva byla oboustranně podepsána v 5/2026 a předání bylo také v 5/2026.
Prosím o kontrolu zaúčtování:
022 MD 223 328,52
082 D 116 334,64
403 D 106 994,16 (223 328,52 - 116 334,36)
401 D - 0,28
Pokud účtuji správně, tak mi vyšel u účtu 401 mínusový výpočet. Je možné takto zaúčtovat? Mikroregion je VÚJ, neměl by nám předat odpisy včetně měsíce května?
Máte pravdu v tom, že jelikož se majetek odepisuje včetně měsíce vyřazení a k předání (vyřazení) došlo v květnu, mělo by DSO zaúčtovat odpisy ještě za květen a Vy začnete odepisovat od června. Zkuste je na chybku upozornit, třeba budou mít tendenci si to opravit. Pokud ne, nic s tím nenaděláte a pak bych u Vás začala (a upozornila je na to) stejně odepisovat od června - chyba bude na straně DSO, nikoliv obce. I když má být kontinuita odepisování, tak Vy ji tím jako přebírající neporušíte, nedoháněla bych jejich chybu tím, že začnete odepisovat dříve, jen se u Vás odepíše o ten měsíc ve výsledku více.
Pokud jde o ten rozdíl, opět by si ho měli oni proúčtovat na účet 672 MD a Vám předat dotaci ve správné výši, ale tam bych to, když si to neopraví, nabrala u obce na 672 MD nebo minus D, nikoliv na účet 401, protože je to drobný rozdíl ze zaokrouhlení z rozpouštění.
V naší obci byl požár RD. Jako pomoc majiteli domu jsme uhradili odvoz objemného odpadu a suť v hodnotě cca 120 000 Kč. Jak to prosím zaúčtovat a jaký paragraf a položku dát na tento výdaj? Doklady jsou přímo ze skládky za uložení odpadu a jedna faktura za dopravu.
Pomoc občanovi se musí schválit a při schvalování se musí deklarovat, jakou právní formou se peníze poskytnou. Kdyby se to pojalo jako transfer, což by byla "nejčistší" právní forma, tak by se to dalo považovat za dar přímým proplacením dodavateli. V hodnotě nad 100 tis. Kč schvaluje ZO. Poskytnutí peněžního daru zápisem 572 MD/ 231 D RS 3900 5492 - je jedno, že platíte fakturu, dáte tam ID partnera 111, i když to platíte dodavateli.
Nic jiného tady není vzhledem k částce moc vhodné - ZO by to mělo tak nebo tak schválit/ alespoň doschválit, aby nebylo vytknuto obcházení zákona, tzn. i když to nebude dar, ale řekne se obecně, že to za něj zaplatíte a dáte např. obecný výdaj účet 549 s pol. 5909, tak to není náklad obce, ale pomoc občanovi, tzn. z hlediska schvalovacích kompetencí by neschválení v ZO mohlo být vytknuto.
Chápu, že se třeba muselo reagovat rychle a je hezké, že pomáháte, neumíme ale závazně právně posoudit, nakolik by se mohlo jednat o společenskou úsluhu.
Prosím o pomoc s převodem pozemku - zastavěná plocha a nádvoří,
součást je stavba s č.p. - zem. usedlost. Majetek převádí na městys Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Zaúčtovat 021/401 a 031/401 ?
Ale nevím cenu majetku. Musí být na pozemek i stavbu znalecký posudek?
Nebo může odhad udělat starosta a podepsat?
Při ocenění bezúplatně převzatého majetku rozhoduje, kdo je dárcem. Když se jedná o vybranou účetní jednotku, jako je i obec, pak se přebírá ocenění převodce. V případě, kdy dárcem není VÚJ, oceňujeme majetek reprodukční pořizovací cenou, která se může určit na základě ZP, ale není to povinné a často je neefektivní ZP hradit, je možné jí určit ji i jiným způsobem - kvalifikovaným odhadem (podepsaným starostou, jak píšete) apod. Účetní zápisy jsou v obou případech totožné.
ÚZSVM je vybraná účetní jednotka, tzn. měli by Vám sdělit jejich účetní cenu a výši oprávek včetně měsíce, ve kterém dochází k přechodu vlastnictví.
Účetní zápis převzetí pozemku (neodepisuje se) je 031 MD/ 401 D v pořizovací ceně ÚZSVM.
Účetní zápis převzetí stavby je 021 MD v pořizovací ceně ÚZSVM/ 081 D ve výši oprávek, 401 D zbytek do PC.
V aukci jsme od SPÚ získali majetek-pozemek, jehož součástí je rodinný dům. Majetek jsme vydražili za vyvolávací cenu, která vycházela ze znaleckého posudku. Zaúčtování kauce jsem na vašich stránkách našla. Jen nevím, jak ji rozdělit mezi pol. 6130 a 6121. Půl na půl? Pořízení majetku budu účtovat na par. 3639. Dále potřebuji poradit, jak tento majetek zařadit. V kartách majetku, které jsem si od SPÚ vyžádala je hodnota původní, samozřejmě podstatně nižší. Dále jsem si vyžádala Znalecký posudek. Teď nevím, v jaké ceně mám majetek po vkladu do katastru zařadit. Podle znaleckého posudku, tedy ceny dražební a kupní? A jak to bude s odpisy budovy? SPÚ odepisuje dle staré, původní hodnoty. Po podpisu smlouvy mi odpisy předají, ale pokud my budeme mít cenu jinou, asi nemůžu v odpisech pokračovat a budu tvořit svoje vlastní, dle ceny kupní?
Při pořízení stavby s pozemkem se dle náplně položky 6121 nemusí výdaj rozdělovat mezi stavbu a pozemek, použijte jednotně pro všechny výdaje položku 6121. Kdybyste měli ve smlouvě přesně rozdělenou kupní cenu na stavbu a pozemek, pak lze použít pro rozdělení výdaje mezi pozemek a stavbu tyto částky, stejně ale vzniká problém u společných výdajů, tzn. zachycení souhrnně na pol. 6121 je asi praktičtější a máme to umožněno.
Při volbě způsobu ocenění hraje roli způsob pořízení majetku. Vy jste jej pořídili úplatně - koupí, kdy volíme oceňovací koncept pořizovací ceny, což je kupní cena plus případné související výdaje.
SPÚ je vybraná účetní jednotka - převzetí jejich pořizovací ceny a oprávek byste jako ocenění pořízeného majetku použila, kdyby Vám majetek převedli bezúplatně. Cenu ze znaleckého posudku byste použila pro ocenění v situaci, že by Vám to bezúplatně převedli - darovali, ale nebyli VÚJ.
Ke dni podání návrhu na vklad budete o pořízení účtovat:
042 MD/ 321 D v kupní ceně
321 MD/ 052 D zápočet složené kupní ceny v aukci
031 MD/ 042 D zařazení pozemku v celkové pořizovací ceně
021 MD/ 042 D zařazení budovy v celkové pořizovací ceně
Pro účely zařazení do majetku musíte kupní cenu rozdělit mezi účet 031 s 021. Jestli nemáte ve smlouvě kupní cenu rozvrženou, určete poměr ocenění ze ZP a tímto poměrem kupní cenu rozdělte. Na účet 042 s pol. 6121 účtuje i související výdaje typu správní poplatek za vklad do KN apod. Při zařazení pak dané výdaje poměrem rozpočítejte mezi cenu budovy a pozemku.
Naše PO mateřská škola žádá o příspěvek z nadace ČEZ na vybudování hřiště.
Zřizovatel zvolil variantu, že nadační příspěvek nabyde do svého vlastnictví přímo PO.
Chápu tedy asi dobře, že obce se to účetně vůbec týkat nebude.
Prosím jen o účtování u PO - poskytujeme jim metodickou pomoc.
PO přijme příspěvek rovnou 241/672? I když to bude pravděpodobně investice, budou to většinou všechno prvky spojené pevně se zemí.
Pokud celý nadační příspěvek nebude na pořízení stačit, pak zbytek bude hrazen z investičního fondu PO. Nevím, jestli tam bude dost peněz, pokud by nebyl, poskytne zřizovatel PO investiční příspěvek
Celou akci označí org.
Je to tak správně?
Pokud nadace nebude posílat peníze PO přes Vás jako zřizovatele (což byste účtovali jako průtokový transfer přes účet 375), tak se Vás to účetně netýká. PO má dodržet účetní postup transferů stejný, jako platí pro obec, jen navíc řeší účtování o fondu investic. Je potřeba to účetně rozčlenit na investiční a případně neinvestiční část. Prvky umístěné pevně a trvale doporučuju účtovat jako samostatné stavby na účet 021, tzn. v tomto rozsahu by měl být čerpán investiční transfer (účet 403).
K datu podpisu smlouvy by měla PO zaúčtovat výši příspěvku do podrozvahy 915 (955) MD/ 999 D - toto platí, pokud vede PO účetnictví v plném rozsahu. I u nadací bývá sjednáno vypořádání a byť se z pohledu práva jedná o dary, doporučovali bychom účtování s prvky dotací (byť se jedná o dary) - pořád je to transfer.
Příjem peněz před vypořádáním (pokud se peníze - respektive část posílá dopředu) by PO v této variantě účtovala 241 MD/ 374 (472 u dlouhodobých) D a zároveň 401 MD/ 416 D a případně by zúčtovala ve stejné výši pohledávku na podrozvaze 999 MD/ 915 (955) D. Pokud by byl majetek zařazen před vypořádáním, účtuje se k datu zařazení dohadná položka 388 MD/ 403 D ve výši příspěvku, zadává se na kartu majetku (u více majetkových položek se rozpočítává poměr dílčích PC na celkové PC) a příspěvek se začíná rozpouštět proti odpisům do výnosů (403/672). Následné vypořádání s nadací - MD 344/Dal 388 a MD 374 (472)/Dal 344 a případný doplatek 241 MD/ 344 D a 401 MD/ 416 D.
Samozřejmě může nastat např. varianta, kdy se peníze uvolňují až po pořízení majetku a následném vypořádání. Potom pokud by již byla podepsána smlouva s Nadací, tak se zařazením majetku bych účtoval 388 MD/ 403 D a vypořádání by se zaúčtovalo 344 MD/ 388 D, příjem příspěvku 241 MD/ 344 D a 401 MD / 416 D.
Dofinancování investičního projektu pak probíhá, jak uvádíte, zvýšením investičního příspěvku - 401 MD/ 349 D u obce, 348 MD/ 401 D u PO a následně inkaso u PO 241 MD/ 348 D a 401 MD/ 416 D a jen si nastavit, jestli budete nebo nebudete požadovat vyúčtování, podle toho, zda se bude při poskytnutí vědět konečná výše.
Obec kupovala sekačku, kde na faktuře je uvedena cena sekačky 9 700,- Kč, motorový olej 290,- Kč, dárkové poukazy v hodnotě 5 000,- Kč a dodatečná sleva mínus 5 000,- Kč. Celková cena na faktuře je 9 990,- Kč.
Na druhé faktuře je zakoupeno čerpadlo v hodnotě 2 012,- Kč, kde je uvedeno, že byl uplatněn poukaz v hodnotě 2 000,- Kč a doplatek 12,- Kč.
Zůstává nám tedy poukaz v hodnotě 3 000,- Kč. Prosím o pomoc při zaúčtování.
Fakturu za sekačku zaúčtujte takto:
558 MD 4700 Kč, 501 MD 290 Kč, 263 MD 5000 Kč/ 321 D 9 990 Kč, k tomu samému dni zařazení sekačky 028 MD/ 088 D 4700 Kč. Úhrada pol. 5137 4700 Kč, pol. 5139 (jestli je to olej do sekačky) 290 Kč.
Druhá faktura: 558 MD 2012 Kč/ 263 D 2000 Kč, 321 D 12 Kč, zařazení 028 MD/ 088 D 2012 Kč.
Na účtu 263 Vám zůstane k uplatnění poukaz v hodnotě 3000 Kč.
Obec a místní SDH uzavřeli smlouvu o poskytnutí věcného daru/nepeněžního/. Předmětem smlouvy je bezúplatný převod skříňové sestavy v zasedací místnosti OÚ. Pořizovací cena skříňové sestavy byla 100 000 Kč. Předmět smlouvy byl dárcem odepsán a vyřazen z majetku. Jak prosím o tomto účtovat. Smlouvu posílám emailem.
Nejprve je nutné stanovit reprodukční pořizovací cenu skříňové sestavy. Můžete použít pořizovací cenu 100 tis. Kč a snížit ji o odhadované opotřebení nebo např. na internetovém bazaru najít cenu podobné skříně v podobném stavu. Podstatou je určit aktuální hodnotu skříňové sestavy. Pokud bude do 40 tis. Kč, ke dni předání skříň zařadíte zápisem 028 MD/ 088 D a proúčtujete zároveň zápis 558 MD/ 649 D. Kdyby RPC byla nad 40 tis. Kč, zápis zařazení bude 022 MD/ 401 D a nastavíte odhadovanou zbývající životnost.
Ve smlouvě máte chybný odkaz na občanský zákoník, § 2050 řeší něco jiného, to jen na okraj.
Naše obec přispívá 1000 Kč okrsku Heřmaničky na soutěž požárního sportu. Každý rok jsme účtovali na položku 5222 D a 572 MD. Jenomže okrsek vede pouze jednoduché účetnictví a nemá IČO, tudíž nemůžu vyplnit identifikátor partnera což tato položka vyžaduje. Na kraji mi bylo řečeno, že položku nesmím použít a mám to dát na dar. Je to ale přímo finanční příspěvek vlastně pro spolek, proto si myslím, že na položku dary to nepatří. Jak tedy správně účtovat?
Hledala jsem na internetu a pokud je to tento okrsek: Okrsek Heřmaničky, který sdružuje sbory dobrovolných hasičů (SDH) z Heřmaniček a okolních obcí, tak má IČ 65262689. Odkaz na nalezenou právní formu:
https://rejstrik-firem.kurzy.cz/65262689/sh-cms-sbor-dobrovolnych-hasicu-hermanicky/
Jejich právní forma je pobočný spolek a pro transfer použijete pol. 5222 a účet 572.
Pokud byste peníze dávali někomu jinémi, ozvěte se na e-mail: jitka@obecuctuje.cz.
Prosím o radu ohledně zařazení, kategorizaci majetku.
Jedná se o montovanou budovu z 80. - 90. let 20. století.
Konstrukce budovy je ze sendvičových panelů LIKUS.
Znalcem byla cena stanovena na 1.800.000,- Kč.
Našla jsem, že panely LIKUS jsou konstrukce na bázi dřeva, dřevotřísky a izolačních hmot. Budovy a stavby se v příloze ČÚS 708 zařazují podle Klasifikace stavebních děl CZ-CC. Většina běžných budov (např. budovy pro administrativu, bydlení, kulturu, sklady či garáže) standardně spadá do účetní odpisové skupiny VII, kde bývala orientační doba používání stanovena na 80 let.
Konstrukce z panelů LIKUS (dřevotřískové desky s izolací) bude mít odhaduji kratší reálnou životnost než zděná či betonová budova. Zároveň píšete, že budova je již stará cca 35 až 45 let. Pokud byste nyní nastavili odpisový plán na zbývajících cca 40 let (do celkových 80 let), nemuselo by to odpovídat věrnému obrazu účetnictví, protože tyto montované objekty málokdy vydrží bez generální rekonstrukce sloužit 80 let.
V souladu s bodem 4.2. a násl. ČÚS 708 určete odhadovanou zbývající dobu používání (životnosti) specificky pro tuto montovanou stavbu.
Kategorizaci vyberte podle toho, k jakému účelu budova reálně slouží. V dotazu se nezmiňujete. Nejčastější varianty pro tento typ montovaných staveb jsou:
Případně např. 16.23.20 Montované stavby ze dřeva.
Konkrétní zápisy zařazení neporadím, protože mám v dotazu málo informací. Zmiňujete znalecký posudek, pokud by se zařazovala jako vícenález, pak zápis 021 MD/ 401 D v ceně dle ZP, kterou můžeme považovat za reprodukční pořizovací cenu. Pokud budete potřebovat poradit s konkrétním zápisem zařazení, doplňte způsob pořízení na e-mail klara@obecuctuje.cz.
Město pořídilo před 4 roky majetek, na jehož část ceny obdrželo dotaci, životnost stanovilo na 20 let. Nyní jsme zjistili, že tato životnost vůbec neodpovídá skutečné životnosti majetku, který by správně měl mít životnost 8-10 let. Jak mám nyní postupovat, abychom situaci napravili? Můžeme nyní od nějakého vhodného data (např. od 01.01.2027) opravit, snížit životnost tohoto majetku, zvýšit tím pádem odpisy i rozpouštění dotací od tohoto data? Musí tuto změnu schvalovat RM nebo někdo jiný?
Změna doby odepisování, neboli životnosti dlouhodobého majetku je u ÚSC plně legální a běžný postup. Podle českých účetních standardů (konkrétně ČÚS č. 708 – Odpisování dlouhodobého majetku) se životnost majetku stanovuje jako odhad. Pokud se ukáže, že realita je jiná, účetní jednotka má povinnost tento odhad aktualizovat.
Platí zásada, že odpisy se neopravují zpětně do minulosti. Minulé roky se nechají tak, jak byly zaúčtovány. Oprava se provádí jako změna účetního odhadu s účinností do budoucna.
Na základě nových skutečností, majetek nevydrží 20 let, ale jen 8–10 let (např. na základě posouzení správce majetku, vysokého opotřebení, morální zastarání techniky), můžete provést změnu od vámi navrhovaného data 01. 01. 2027 nebo zpětně k 1.1.2026. Je lepší mít ucelený rok. Pokud se rozhodnote dobu snížit už nyní, měníte jen propočet odhadovaných odpisů, i to je možnost.
Vypočtete si novou odpisovou základnu tak, že vezmete zůstatkovou cenu majetku k určitému datu (např. k 31. 12. 2026) a určíte zbývající dobu životnosti (pokud má mít celkově 8 let a 4 roky už běžely, zbývají mu 4; pokud má mít celkově 10 let, zbývá mu 6 let). Zůstatkovou cenu vydělíte zbývajícím počtem měsíců/let. Tím získáte nový, vyšší měsíční odpis.
Stejně budete postupovat i u rozpouštění dotace, musí striktně kopírovat průběh odpisů. Pokud se zrychlí odpisování majetku, musí se úměrně tomu zrychlit i rozpouštění dotace.
Majetkové programy ale výpočty umí, když nastavíte novou životnost.
Vzhledem k tomu, že majetek byl spolufinancován z dotace, měli byste zkontrolovat Smlouvu o poskytnutí dotace. Většina dotací má podmínku udržitelnosti projektu (obvykle 5 let). Pokud by zkrácením životnosti na 8 let došlo k vyřazení majetku ještě v době udržitelnosti, mohl by to být problém. Pokud je udržitelnost 5 let a celková nová životnost bude 8–10 let, dotační podmínky by to ohrozit nemělo, ale smlouvu si raději prostudujte.
Určitě není automatická zákonná povinnost schvalování účetních odpisů radou města. Důležitá je ale správná aplikace vaší směrnice - pokud byste tam tuto povinnost měli zakotvenou nebo rada schvalovala například změny odpisového plánu. To ale stačí starostou, vedoucím finančního odboru apod., viz náš vzorový odpisový plán:
Školní jídelna byla do 31.5.2026 součástí základní školy (příspěvková organizace). Od 1. 6. 2026 v souvislosti s financováním NPg pracovníků obec převedla jídelnu pod sebe (tzn., že zaměstnanci školní jídelny se stali zaměstnanci obce, veškeré náklady hradí obec - nákupy potravin aj.). Školní jídelnu tedy prakticky provozuje obec, jídelna už není školským zařízením registrovaným ve školském rejstříku (ověřeno v rejstříku škol Detail právnické osoby | Rejstřík škol a školských zařízení)
Školní jídelna vaří jak pro žáky základní školy (hlavní činnosti), tak pro veřejnost (příprava rautů, občerstvení, obědy pro cizí strávníky - toto bylo dříve příspěvkovou organizací účtováno v hospodářské činnosti dle zřizovací listiny).
Nevím, jak tuto situaci nyní uchopit z pohledu obce - zda účtovat veškerou činnost školní jídelny v rámci hospodářské činnosti obce (včetně obědů pro žáky školy) - přijde mi to jako jednodušší varianta, nebo obědy pro žáky školy účtovat zvlášť v hlavní činnosti v rámci rozpočtu obce (§ 3141), a zbytek jako vedlejší činnost obce?
Co se týká DPH - naše obec je plátcem DPH - prostudovala jsem si váš dokument "Převod financování nepedagogických zaměstnanců ze státu na zřizovatele škol" a pochopila jsem to tak, že stravování pro žáky sice zdaním (sazba 12 %), nicméně na druhou stranu by byl nárok na odpočet DPH z potravin a ostatních věcí.
Začnu od konce - tím, že nebudete školským zařízením, nejsem skutečně schopen podřadit to pod nějaké osvobození pod §57 ZDPH a tím nastane stav, že musím zdanit 12 %. Pokud i veškeré další činnosti budou zpoplatněny (není tam stravování zdarma), potom bych jídelnu měl jen ke zdaňovaným činnostem a za mne je tam skutečně plný nárok na odpočet DPH.
Pokud se týká rozdělení hlavní x hospodářská činnost. Toto je komplikace - pokud to celé dáte do hospodářské činnosti, tak si sice zjednodušíte život z pohledu účetnictví a rozpočtu, nicméně nebude to pravda, protože většina stravy bude uvařena v režimu stravy dotované - žákovské obědy (a logicky zde bude vznikat ztráta). Přitom bych měl postupovat tak, že hospodářskou činnost mám dělat jedině tehdy, pokud vychází ekonomicky efektivně. Rozdělovat to mezi hlavní a hospodářskou činnost bude zase dělat problém v tom, že náklady (a tím i výdaje jsou společné) - z toho skutečně bude vyplývat komplikace při rozdělení (nejde ani tak o náklady a výnosy, ale hlavně jak to spravedlivě podchytit v rámci sledování rozpočtu). Skoro bych uvažoval o tom, že bych to celé definoval jako činnost hlavní (včetně toho stravování pro cizí strávníky).
Ve výsledku nemůžeme ale toto rozhodnout za vás, vyberte si řešení, které si vyargumentujete. Z našeho pohledu pokud nepřevažuje stravování pro cizí a rozdělování bude problematické, pak se jeví komplet hlavní činnost jako řešení.
Řádné daňové přiznání jsme podali dne 24.03.2026. Dodatečně jsme zjistili chybějící zaúčtování smlouvy o zřízení práva stavby na pozemku pro DSO na stavbu svazkové školy a současně nezapočtení členského příspěvku pro tento svazek. Úplata práva stavby ve výši 40,3 mil. Kč byla následně proúčtovaná na účet 669, námi poskytnutý členský příspěvek na účet 572. Provedenou opravou došlo ke zvýšení hospodářského výsledku a následně výraznému zvýšení daně z původních 4,7 mil. Kč na 13,1 mil Kč. Opravné daňové přiznání jsme podali dne 26.04.2026. FÚ nás vyzval k zaslání vysvětlení změny hospodářského výsledku a následné daně. Paní mimo jiné zmínila, že vzhledem k tomu, že jsme řádné daňové přiznání podali dne 24.03.2026, přiznání podané dne 26.04.2026 není opravné, ale dodatečné. Paní má bohužel pravdu. Dle daňového řádu je standardní lhůta 3 měsíce po skončení období, za které je podáváno, přičemž tato lhůta se prodlužuje o 1 měsíc v případě, že bude podání podáno elektronicky a současně za situace, že v těch 3 měsících přiznání podané nebylo. Daň jsme počítali "konzervativním způsobem". Může z této situace pro nás vyplynout nějaký finanční postih a mělo by případně význam přepočítat daň na reálnější hodnotu?
Nemyslím si, že by tady měl být nějaký problém. Pokud správně chápu, opravíte to tedy případně na dodatečné přiznání. Nicméně stále jen navýšíte daň z příjmů za obec, která je podle RUD příjmem obce (byť vznikla z dodatečného přiznání). Zároveň nedošlo k nějakému důvodu pro sankci - zjistili jste to sami a podali opravné/dodatečné přiznání, prodlení s platbou nepřichází v úvahu. Vychází mi to tak, že by neměl být jakýkoliv problém.
Budujeme inž. sítě k pozemkům, které budeme prodávat. V rámci stavby se ukázalo, že potřebujeme rozšířit cestu, pozemek ost. plocha ost. komunikace, v majetku obce. Byl vypracován geom. plán a uzavřena kupní a darovací smlouva, kde část sousedícího pozemku vlastní společnost s.r.o. - od té jsme koupili 40m2 za 32 tis.Kč(druh orná půda) a dále nám místní občan daroval část svého sousedícího pozemku 49m2 (druh ovocný sad) Nyní je naše komunikace větší o 89m2.
Návrh na vklad byl podán 28.4. Všechny náklady s pořízením obou pozemků účtuji na 042. K datu 28.4. ještě nebyly všechny náklady uhrazeny, měl by být dohadný účet při zařazení? Prosím, jak ocenit darovaný pozemek? Je možné použít stejnou cenu, jako u koupeného pozemku, tedy 800,-Kč za 1m2 - a společné náklady (geom. plán, vypracování smlouvy, poplatek za dělení pozemků) rozpočítat poměrem? Jak se, prosím, zaúčtuje darovaný a jak ten koupený pozemek?
V případě nákupu pozemku (kupní smlouva) se majetek oceňuje pořizovací cenou. To znamená cena pořízení uvedená ve smlouvě + popřípadě vedlejší pořizovací náklady = geometrický plán, vypracování smlouva a další.
Podle zákona o účetnictví se darovaný majetek oceňuje reprodukční pořizovací cenou, což je cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. To je tradičně spíše cena konečná a nepřipočítavají se k ní vedlejší pořizovací náklady.
Když to shrnu, tak u kupní smlouvy budete klasickým postupem připočítávat vedlejší pořizovací náklady, ale u darovaného pozemku je účtujte jako provozní náklad. Pokud máte vedlejší náklady v souhrnu, přišla vám např. jedna faktura za geometrický plán a není na nich rozdělení nákladů podle pozemků, co byl pozemek v KS a co v DS, tak bych 1/2 nákladů dala na účet 042, pol. 6130 a druhou 1/2 na službu, účet 518 a pol. 5169 - obdobně jako u směny. Zmiňujete se o více nákladech (vypracování smlouvy, poplatek za dělení), tak i v jejich případě postupujte stejným způsobem. Rovnou ale říkám, že někdo i k RPC připočítává vedlejší náklady a argumentačně by to nemělo být vytknuto - zrovna v tomto případě to má svou logiku, když oceníte cenou za m2 stejně, tak říkat, že u jednoho pozemku je to cena konečná a u druhého ne mi nepřijde moc správné, když společné výdaje s tím věcně souvisí a oceňujeme takto při společném pořízení, kdy používáme jako RPC kupní cenu podobného pozemku (nepřijde mi jako argument pro odlišné ocenění, že jednou je darem a jednou koupí, když RPC má mít podobnou logiku - má to být cena, za kterou jste schopni majetek v daný čas pořídit).
Co se týká ocenění RPC u darovací smlouvy - není nutný znalecký posudek. RPC je cena v místě a čase obvyklá. Skutečnost, že jste přímo sousedící parcelu ve stejný čas koupili za 800 Kč/m², je podle mě plně obhajitelným podkladem. Je tam sice jiný druh pozemku, tak zvážit, jestli může být významný vliv na cenu - pokud ale odhadnete, že byste jej úplatně pořídili za stejnou cenou - na daný účel, stejná lokalita, lze použít podle mě stejnou cenu jako je kupní (je ale nezbytné, aby RPC určila odpovědná osoba - někdo pověřený z vedení).
Účetní zápis k DS k datu návrhu na vklad: 031 MD / 401 D v RPC 800*49 = 39 200 Kč (vedlejší náklady případně zahrnout do ceny 031/042).
Účetní zápis ke kupní smlouvě k datu návrhu na vklad: 042 MD / 321 D ve výši 32 tis. Kč a zařazení do majetku v celkové ceně 031 MD/ 042 D. Pokud nějaký náklad vznikl před zařazením, ale není k datu zařazení vyfakturovaný, tak se účtuje o dohadné položce zápisem 042 MD/ 389 D. Ale zmiňujete se, že náklady nebyly uhrazeny k datu návrhu na vklad, to by nevadilo - pro zařazení to není podstatné. Závazek pro platbu vám v takovém případě zůstane na účtu 321 (nebo 378), je nutné mít ale při zařazení náklad zaúčtovaný na MD účtu 042 (tzn. když není podklad k platbě, použijeme dohadný účet 389).
Spolek zorganizoval v našem městě charitativní kulturní akci, celý výtěžek (vybrané vstupné) předal po skončení akce jiné neziskové organizaci. Rada města schválila, že tato akce bude pořádána s podporou a záštitou města. V ceníku kulturního domu máme, že kdo pořádá akci se záštitou města, nemusí platit nájem za využití kulturního domu. Spolek se dohodl ale navíc se starostou, že město zaplatí jednu z kapel, která na akci vystupovala. Kapela poslala městu fakturu, kterou budeme muset nyní uhradit. Můžeme ji uhradit a zaúčtovat jako službu na položku 5169? Město nebylo spolupořadatel akce. Ani by spolupořadatel být nechtělo. Za celou akci si zodpovídal organizující spolek sám. Když byla schválena „podpora města“, tak snad by město fakturu přímo uhradit mohlo. Nebo musí jít město jedině cestou daru spolku, když nechce být spolupořadatel? Jaký je prosím Váš názor?
V případě, že nechcete být spolupořadatelé, ale chcete akci podpořit formou transferu - dotace, daru, příspěvku..., tak faktura by neměla být správně vystavena na město, ale na spolek, jinak ale není problém, aby došlo k přímému proplacení na účet dodavatele, účtování ale jako transfer (účet 572, pol. 5222).
Kompetentní orgán by to měl schválit v takové právní formě, jakou si zvolí. Nezmiňujete se o výši. V případě daru či příspěvku do výše 100 tis. Kč schvaluje RM. V případě dotace do výše 250 tis. Kč opět RM. Nad tyto limity může schválit pouze ZO.
Je to tady hodně o "slovíčkaření". Záleží, jak se to přesně schválilo - našla jsem v usnesení rady, že opravdu schvalují jen záštitu starostky. Takže pak záleží, jaká pravidla pro záštitu máte nastavena - jestli tím schvalují oprávnění proplatit náklady, nebo se má dále rozhodovat o transferu. Ono totiž "podpora a záštita" právně může být spolupořadatelství, kdy můžete danou fakturu účtovat jako náklad města nebo to může být myšleno jako transfer - právně si to definujete sami.
Spolupořadatelství není pevně právně definováno, tzn. podle mě klidně může zahrnovat i jen to, že se domluvíte na úhradě části nákladů, které ponese město svým jménem. Stejně tak nemusíte nutně vystupovat právně jako spolupořadatel, stačí schválit, že se na akci svým jménem finančně podílíte ve sjednané výši a pak můžete nést svým jménem náklady. My v odpovědích spolupořadatelství zmiňujeme kvůli větší právní jistotě, ale lze to právně popsat asi různými způsoby. Tradičně se spolupořadatelství bere jako širší spolupráce na pořádání akce, nemyslím si ale, že by bylo vyloučeno být spolupořadatelem jen v rozsahu částečné úhrady nákladů. Upozorňuju ale, že závazně právní rady neposkytujeme.
Z účetního hlediska musíte volit postup, který odpovídá právnímu sjednání, viz např. pravidla pro akce pod záštitou starostky, tzn. zjistit, jestli jim to poskytujete jako transfer nebo jako finanční podíl města na dané akci. To, že faktura je vystavena na město odpovídá finančnímu podílu na akci, když je Vašimi pravidly podloženo, můžete fakturu účtovat na účet 518 s pol. 5169.
Dokončujeme projekt v rámci dotace na rekonstrukci školy+vybavení. Dotace je investiční i neinvestiční (nemáme pevně stanoveno, kolik má být investiční a kolik neinvestiční) a vzhledem k tomu, že došlo k navýšení nákladů na samostatnou rekonstrukci stavby, poskytnutá dotace nepokryje ani náklady na stavební práce. Takže v rámci projektu pořízené učební pomůcky, vybavení učeben a IT vybavení (kolem 400 položek o xy kusech) v hodnotě kolem 6 mil. Kč, budeme pořizovat z vlastních prostředků (nebudeme k nim přiřazovat transfer). Prosím o radu, jak postupovat při zařazení do majetku a následném svěření majetku PO. Původně jsme uvažovali o vytvoření souborů podle učeben (to jsme ještě předpokládali, že část dotace bude jako investiční použita i na toto vybavení). Vím, že to není v souladu s předpisy, ale ve vztahu k té dotaci jsme to tak zamýšleli. Teď, když víme, že transfer nebudeme přiřazovat, už bychom soubory vůbec neobhájili, takže budeme muset zařadit na 902,028,022 (vytvoříme soubory - smontované nábytkové sestavy) a část majetku se nám asi vůbec nepodaří zařadit na majetkové účty. Je to třeba 17 ks botanických souprav za 363 Kč, celkem 6171 Kč a pod. Předpokládáme, že v našem účetnictví proúčtujeme pouze na majetkové účty a ihned předáme PO jako majetek svěřený. Co ale s majetkem, který se nám nepodaří zařadit na majetkové účty, když darovat ho škole v rámci projektu nemůžeme? Prosím o rady, jak postupovat, zařadit všechen ten majetek a svěřit škole, abych se při případné kontrole nedostala do problémů tím, že jsem majetek špatně zařadila nebo převedla škole.
Podmínky dotace ověřit nemůžu, tzn. při odpovědi vyjdu z toho, co uvádíte - dotace bude čerpána pouze investiční a pouze na stavební část. Po dokončení automaticky právně přejde TZ (stavební práce) na PO - předpokládám, že budovu mají svěřenou. K datu dokončení jim tedy v prvé řadě protokolárně předejte TZ zápisem 401 MD/ 021 D a dotaci 403 MD/ 401 D. PO si TZ zavede na kartu majetku, přiřadí k tomu dotaci a bude TZ jako součást budovy odepisovat a rozpouštět k tomu dotaci.
U movitých věcí (vybavení) by poskytovatel neměl kontrolovat postup účtování, pokud nakonec nebude pořízení kryto dotací. Určitě je ale nutné držet se účetních předpisů. Je potřeba schválit svěření movitých věcí na PO, tam to právně není automatické. K datu, kdy se převod schválí, majetek na PO převedete - zápisy 088 MD/ 028 D, 999 MD/ 902 D. Obecně dle předpisů máte na účtu 902 evidovat veškerý drobný dlouhodobý majetek, ale můžete si stanovit hranici s tím, že majetek pod hranicí považujete za krátkodobý a u něj žádný převod na PO pak nenastává (je to běžný provozní výdaj, jako byste platili např. opravu budovy školy, předat takové věci můžete jen protokolárně, evidovat si třeba mimoúčetně apod.). Také je možné stanovit si výjimku, kdy pokud je životnost déle než rok a je pořízeno z dotace, nebo pro PO, tak to na účet 902 zavedete bez ohledu na cenu. Je vhodné i ověřit, jak eviduje majetek PO - třeba něco z toho, co vy na účtu 902 neevidujete, by u nich hranici splňovalo. Ve výsledku záleží spíše na Vás, do jaké míry budete chtít osud daných věcí sledovat, určitě s ohledem na jejich životnost a vzít v úvahu i významnost (celkový objem). Podle toho si to upravit ve vnitřním předpise. To je tak vše, co zde můžu poradit.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková