Obec účtuje - Vše o účetnictví obcí

Neregistrovaní uživatelé mají možnost procházet zodpovězené dotazy, ale nemohou sami dotazy posílat. Pokud chcete posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.

Dotazy

Hledanému výrazu dar odpovídá celkem 2228 dotazů:

  • Převod movitých věcí (popř. operativní evidence)
    24. 09. 2020

    Dobrý den, chystá se převod (dar.smlouva) na obec od neziskové organizace (zabývající se sportem). ZO odsouhlasilo tuto dar.smlouvu, ve které se hovoří o pozemku, jehož součástí je i stavba s č.p...., obč.vybavenost. Ještě nebyla tato dar. smlouva podepsána. Nyní nachystala organizace i předávací protokol, ve kterém stojí i movitý majetek jako např. ribstol, lavičky, židle a mnoho dalších věcí. Myslím, že toto nebylo součástí dar.smlouvy a nebylo tudíž i schváleno v ZO. Bylo mi řečeno, že je to pouze OP (operativní evidence). Myslím, že by i tento majetek, který již má nižší hodnotu měl být schválen ZO a hlavně předán i s účetní hodnotou. Org. tvrdí, že některé věci jsou již na vyřazení. Jak v této věci postupovat? Má organizace vyřadit ještě před darováním obci nebo má vyčíslit hodnotu majetku, ale musí být ještě schváleno na ZO, obec převzít, inventarizovat, očíslovat apod. a následně vyřadit tento majetek, pokud je k vyřazení? Mnohokrát děkuji za informaci.

    Neznám přesné znění darovací smlouvy, možná v ní je třeba odkaz na předávací protokol? Nějaké vodítko k tomu, že vám převádí i movité věci. Ale jinak u movitých věcí (obecně u veškerého majetku, který se nezapisuje do KN) není potřeba písemná smlouva, takže nemusí být ve smlouvě zmíněno. A ZO dle § 85 písm. a) zákona o obcích schvaluje jen nabytí hmotných nemovitých věcí, takže nemusíte mít v ZO schváleno nabytí movitých věcí.  U movitých věcí by nabytí měla schválit rada (dívala jsem se, že máte), ale nevidím to jako tak zásadní (můžete nechat dát schválit na nejbližší nebo ať jen vezmou na vědomí), důležitější je, aby rada schvalovala pozbytí movitých věcí než nabytí. 

    Jinak pozor na to, že neziskové organizace nejsou vybranou účetní jednotkou (VÚJ jsou definované v § 1 odst. 3 zákona o účetnictví), takže nepřebíráte automaticky jejich ocenění (to jen v případě bezúplatných převodů mezi VÚJ), ale darované věci máte ocenit tzv. reprodukční pořizovací cenou (zjednodušeně řečeno aktuální hodnotou věcí). Není vyloučeno, že jejich ocenění od převodce bude možné považovat za RPC, ale to spíše v případech, kdy je to nový majetek a oceňuje se tedy nákladovou cenou převodce. U stavby a pozemku to asi bude chtít znalecký posudek, u pozemku se dá vypočíst z oceňovací vyhlášky, u stavby je to složitější. U movitých věcí stačí nějaký podložený odhad ceny (např. ceny za nové snížit o odhadnuté opotřebení). 

    K tomu vybavení - neumím takto na dálku posoudit, v jakém je stavu. Zařaďte do majetku jen ty věci, které si chcete nechat a jsou pro vás využitelné, ostatní nepřebírejte (je vhodné se s nimi domluvit, ať vám je nedávají do protokolu - pro vás je to méně práce), popř. je přeberte jen jako materiál (životnost kratší než rok - kdybyste je např. chtěli pak prodávat nebo jinak likvidovat). To už je na vzájemné domluvě. 

    Stavbu zařadíte 021/401, pozemek 031/401, movité věci pak podle hodnoty - např. 902/999, DDHM zápisem 028/088 a 558/649 (když to je převod od jiné než VÚJ). 

  • Příspěvek ZŠ na opravu balkónu
    23. 09. 2020

    Chci se zeptat jak mám rozpočtově zaúčtovat, příspěvek ZŠ určený na opravu balkónu (jedná se o budovu školy) ve výši 130 tis. Kč.

    Účetně je to jako běžný příspěvek na provoz - účet 572, odpa 3113, pol. 5331. Ověřila jsem si, že jste zřizovatelem školy v obci, takže máte určitě na mysli transfer vlastní PO. Je jedno, jestli se to právně schválí jako běžný nebo neběžný příspěvek na provoz, účtování je v obou případech stejné, jen případně oddělit org ty neběžné příspěvky (popř.  definované jako dary). Případně prosím doplňte na iva@obecuctuje.cz, s čím máte starosti? 

  • DPH - rozšíření vodovodu
    22. 09. 2020

    Naše obec vybudovala v r. 2015 vodovod (v té době ještě nebyla plátce DPH), který se v letošním roce rozšiřoval. Obec se stala v květnu 2020 plátcem DPH a faktura za rozšíření vodovodu byla nyní dodavatelem vystavena v režimu přenesené daně. Vzhledem k tomu, že jsme plátci DPH teprve krátce a nemáme dostatek zkušeností s DPH, nejsem si úplně jistý, jestli je faktura vystavena správně. Vodovod je sice v majetku obce, ale provozuje jej jiná firma (Vodárny a kanalizace), která dodává vodu a zároveň si fakturuje vodné a stočné sama. Podle mě se tedy nejedná o ekonomickou činnost obce a faktura by měla být v normálním režimu (cena bez DPH + DPH). Je moje mínění správné? Pokud by byla faktura v pořádku (tedy režim PDP), jak prosím vyplnit daňové přiznání k DPH? A bude se účtovat rozšíření vodovodu jako technické zhodnocení? Děkuji za odpověď

    Tady jde o to, v jakém právním vztahu je vodovod provozován.

    Pokud jej provozují bezúplatně (tedy nechcete od nich peníze za to, že užívají váš vodovod), potom tam skutečně ekonomickou činnost neděláte a potenciálně by ta fakturace spíše měla být mimo režim PDP. Na druhou stranu bych ale i v této situaci režim PDP již nechal (nechtěl to opravovat)  - odkazoval bych se na to, že je zde třeba ekonomická činnost do budoucna možná (třeba vlastní provozování, případně pronájem ...). Tedy klidně bych prodanil (tedy jen ř. 10 přiznání a již ne ř. 43) a jen neuplatnil odpočet.

    Je ale možné, že provozovatel hradí nájemné - potom sice neprovozujete a neinkasujete vodné, ale úplatou za používání majetku je nájem - v této variantě by se měl určitě aplikovat režim PDP a co je důležité - pokud by byl nájem s DPH, tak byste měli nárok na odpočet daně. Tedy zdanění by bylo na ř. 10 a odpočet na ř. 43 přiznání.

    K zaúčtování - u liniových staveb je vždy problém určit, kde končí jedna stavba a začíná druhá - pokud je to nějaká nová větev (třeba identifikovatelná v rámci nějaké ulice, části obce) - potom klidně zavést i jako samostatný majetek. Ale varianta TZ původního vodovodu je také možná - jen prosím v obou případech popisujte na kartu majtku, co je v něm vše zahrnuto.

  • Dar nebo nenávratná finanční výpomoc obci
    21. 09. 2020

    Naše obec chce poskytnout nenávratně částku vedlejší obci (pro školu a školku - náklady spojené s covidem). Nechce se nám to dávat jako sponzorský dar (musí se zdaňovat), raději bychom to dali nějak jinak, ale nemáme zkušenost, jak nejlépe to provést? A zároveň tedy účtování? Vůbec nemám potuchy jaká položka nebo paragraf? Nákladový účet mi je jasný 572. A ještě poslední dotaz, je to pro školu a školku, musí to jít přes zřizovatele (obec) nebo můžeme poslat částky přímo na účet školy a školky i když bude smlouva s obcí, jako se zřizovatelem.

    Když jim to chcete poskytnout nenávratně, tak nezbývá než dotace nebo dar. U daru to pro PO daňově nebude takový problém. Tím, že k tomu bude mít PO i daňově účinný náklad, tak to buď jako dar osvobodí (vyloučí z nákladů i výnosů) nebo to neosvobodí - ponechá ve výnosech, ale k tomu i v nákladech, takže to vyjde nastejno. Trochu složitější by to bylo, pokud by dar PO "nespotřebovala" v roce poskytnutí, ale to podle účelu nevypadá.

    Pokud se rozhodnete pro dar, pak poskytnutí jen zápisem 572/231.

    Jinak záleží, jak se dohodnete s obcí - dar je možné poskytnout cizí PO přímo (pak pol. 5339) nebo přes rozpočet zřizovatele (pak u vás s pol. 5321 -  obec přijme na pol. 4121 a přepošle své PO s pol. 5336).

    Jestli budete mít smlouvu s obcí, tak asi bude sjednáno poslání na účet obce, pak tedy pol. 5321, ale raději zkontrolujte, jak je poslání peněz právně sjednáno. 

  • veřejné pohřebiště
    17. 09. 2020

    Dobrý den, obec podepsala s městem smlouvu o zajištění provozování veřejného pohřebiště v jiné obci podle § 16 odst. 1 zákona č. 256/2001 Sb o pohřebnictví. Naše obec není zřizovatelem ani provozovatelem veřejného pohřebiště a proto své zákonné povinnosti plní touto smlouvou a městu bude zasílat odměnu a bude mu přispívat na úhradu provozních nákladů. Odměna byla dohodnuta na 10 000 Kč a příspěvek na úhradu provozních nákladů také ve výši 10 000 Kč. Městu hradíme na základě vystavené faktury. Já jsem účtovala na položku 5321 jako transfer, jelikož se domnívám že na tuto položku se neúčtují pouze transfery z uzavřených veřejnoprávních smluv? Musí se striktně smlouva jmenovat jako veřejnoprávní aby mohla být použita položka 5321, přesto, že se evidentně jedná o výkon veřejné správy? Město účtovalo ponížením nákladů, čímž nám nesedí konsolidace. Krajský úřad nás vyzval k opravě, a teď nevíme kdo správně opravit? Prosím rozsuďte nás :) Díky moc

    Podle § 16 odst. 1 zákona č. 256/2001 Sb. je provozování pohřebiště samostatnou působností obce. Takže pokud v tomto spolupracujete s jinou obcí, domnívám se, že by měla být uzavřena smlouva o spolupráci dle § 46 zákona o obcích (jako např. u činnosti hasičů). Na pol. 5321 se účtuje jak transfer dle zákona o obcích -  z uzavřené VPS (na výkon přenesené působnosti) i dle smlouvy o spolupráci (na výkon samostatné působnosti) a dále další transfery poskytované jiné obci (dotace a dary dle zákona č. 250/2000 Sb). 

    Obecně právně asi není problém to brát jako přefakturaci - když kdokoliv jiný za vás zajišťuje výkon samostatné působnosti a vy za to platíte. V tomto případě to ale není moc dodavatelsko-odběratelský vztah - poskytnutí služby. Vy máte stanovenou povinnost, viz ustanovení zákona o pohřebnictví: "Nemůže-li obec zajistit provozování veřejného pohřebiště v územním obvodu své působnosti, je povinna zajistit provozování veřejného pohřebiště v jiné obci v okolí na základě dohody s provozovatelem pohřebiště." Jste povinni toto zajistit a podle mě je to klasický případ spolupráce mezi obcemi dle § 46 zákona o obcích, který by se měl účtovat v režimu transferů. 

    Zkuste se s městem domluvit, aby konsolidace vyšla, musí to i oni účtovat jako transfer.

    Je tam více argumentů - např. platba také není kalkulována jako čistě za službu - část je odměna za zajištění a jen část je náhrada skutečných nákladů - ale celé je to v režimu příspěvku, nikoliv přefakturace skutečných nákladů, takže i na tomto je vidět, že není dobře jít zde cestou přefakturace, když to ani není kalkulováno jako přeúčtování skutečných nákladů.

    Takže obsahově i věcně je to transfer (i dle jeho definice z ČÚS č. 703). Takže u vás účet 572 s pol. 5321, u města účet 672 s pol. 4121. Pravdu máte vy :) 

  • Oprava cizího majetku
    16. 09. 2020

    Občas řešíme, zda je možné vložit nějaké menší peníze do cizího majetku. Aktuálně se jedná o přístupovou cestu k chatám v katastru naší obce, kdy cesta je v majetku Lesů a náš obecní úřad chce na opravu přispět částkou 10.000 Kč. Je třeba něco takového schvalovat například zastupitelstvem? Pokud by se jednalo o cestu v majetku obce, tak by rozhodl starosta a více by se nic neřešilo.

    V praxi se to děje a záleží na konkrétní situaci. Pokud bude opravu zařizovat vlastník (Lesy ČR), tak pak by bylo potřeba to z právního hlediska považovat za dar, popř. dotaci. Dotaci tehdy, pokud by ZO požadovalo vyúčtování poskytnutých peněz. Jestli chcete jen stanovit účel, tak se i MF znovu vyjádřilo nedávno ve smyslu, že lze u daru stanovit účel (pak je ale vhodná darovací smlouva, aby byl účel "vymahatelný"). Viz aktualita na odkazu:

    https://www.obecuctuje.cz/aktuality/1411

    U daru ve výši 10 tis. Kč stačí schválení radou nebo starostou, když radu nemáte nebo pokud by na něj v tomto rada přenesla pravomoc. ZO schvaluje dary až nad 20 tis. Kč.

    Někdy skončíme ve variantě, že vlastník není ochoten něco dělat a obce to pak nejen financují, ale i zařizují svým jménem. Právně to samozřejmě dobře není, ale děje se to a pokud to ZO schválí s nějakým rozumným odůvodněním, tak i to lze zaplatit. Jen to není náklad na opravu vašeho majetku (účet 511), ale přesnější je tady účet 549, pol. lze 5909.

    Ve vašem případě jsem to ale pochopila tak, že Lesy cestu opraví a vy jim na to chcete přispět, jak píšete, pak je správně ten transfer. V případě daru poskytnutí zápisem 572/231 odpa 1037 pol. 5219.

  • dotace MMR - odpočet DPH - Infocentrum
    14. 09. 2020

    Máme hotovou rekonstrukci Turistického informačního centra, dostali jsme i dotaci z MMR, která byla včetně DPH. Pokud ano, z jaké částky faktury se uplatní DPH, když jsme dostali dotaci ve výši 50 % z celkové částky faktury? Inf. centrum provozuje pouze ekonomickou činnost. Odpočet DPH uplatňujeme z faktur jak na rekonstrukci, vybavení a na běžný provoz /běžné opravy, malování/, nákup zboží. DPH odvádíme ze vstupného, půjčovného a ostatních služeb. Děkuji za odpověď

    Já se obávám, že zde nastal asi informační šum. Zpravidla to funguje tak, že musíte na začátku prohlásit, zda můžete či nemůžete uplatňovat odpočet DPH - pokud zaškrtnete, že odpočet uplatňovat můžete, tak se z uznatelných nákladů vyloučí DPH. Bojím se, že bylo zaškrtnuto, že si nebudete uplatňovat odpočet DPH .... - tedy potom by se to muselo řešit s poskytovatelem dotace.

    Pokud byste na to nechtěli brát ohled, tak máme judikaturu, že čerpání dotace v takovýchto případech  neovlivňuje to, zda je nebo není nárok na odpočet DPH. Určitě byste se ani neměli zachovat tak, že si uplatníte odpočet DPH třeba jen u faktur nekrytých z dotace a u zbytku si odpočet daně nebudete uplatňovat. 

    Jinak podotýkám, že si nejsem úplně jist, zda jsou na místě ty plné odpočty DPH. Podle mých znalostí z jiných IC jsou často poskytovány i aktivity mimo běžnou ekonomickou činnost (poskytování informací zdarma, poskytování různých mapek ...), navíc se mi někdy i do jejich činnosti promítá souvislost s osvobozenou činností od DPH - například pokud jsou v IC prodávány třeba vstupenky na vlastní kulturní akce ... Samozřejmě nevylučuji, že u Vašeho IC je plný odpočet DPH na místě ... - vždy záleží podle konkrétní činnosti. 

  • darovací smlouva - pozemky, budovy
    10. 09. 2020

    Tenisový klub, z.s. daruje a odevzdává obci z uvedených nemovitostí v darovací smlouvě ideální jednu desetinu, vzhledem k celku k jednotlivým nemovitostem. Kromě pozemků daruje i budovy. Zaúčtuji 031/401 jednotlivé pozemky v hodnotě jedné desetiny z celkové ceny. Mohu postupovat u budov stejným způsobem 021/401 a následně i odpisy z hodnoty zařazené jedné desetiny?

    Ano, budovy i pozemky povedete v majetku jen v části podílu, který vlastníte - info o podílovém spoluvlastnictví a velikosti podílu zaveďte na kartu majetku. Ocenit byste je měli RPC - jejich aktuální hodnotou. Jestli vám dali k dispozici nákladovou cenu, tak v případě, že jí lze považovat za aktuální hodnotu (stavby jsou nové), tak je oceníte ve výši 1/10 této celkové ceny. U pozemků obdobě - jestli máte např. ZP, tak v ocenění dle ZP (je-li oceněn celý pozemek, pak do účetnictví zavedete jen 1/10 jeho ceny, když na vás převedli jen tento podíl). Nevím, z čeho jste ceny zjistili, tak blíže neumím poradit. 

  • darování majetku
    10. 09. 2020

    Dobrý den, prosím o radu. Z roku 2018 jsme dohledali Darovací smlouvu se zřízením služebnosti inženýrské sítě mezi fyzickou osobou a obcí. Jedná se o dokončené vodní dílo a to vodovod v délce 240 m, kanalizace v délce 207 m, výtlaku v délce 93 m a čerpací stanice. Ve smlouvě není zmínka o hodnotě darovaného vodního díla. Nevíme jak máme toto zařadit do majetku a hlavně za jakou cenu. Děkuji za odpověd. (do Vašeho mailu jsme zaslali tuto darovací smlouvu pro lepší informaci)

    Musíte to dozařadit jako opravu chyby - v roce 2018 mělo být k datu předání (dle předávacího protokolu, o kterém je ve smlouvě zmínka) účtováno zápisem 021/401 a 022/401. Na účet 021 zařaďte odděleně vodovod, kanalizaci, výtlačný řad. Na účet 022 pak jako technologii přečerpávací stanici. Ohledně ocenění, když to je dar od FO, tak jej musíte ocenit tzv. RPC, tedy aktuální hodnotou. Ideálně zkusit zjistit pořizovací cenu od dárce (jestli je schopný jí nějak dohledat?), zkusit s ním sepsat přílohu smlouvy ohledně ocenění. Pak jedině odborný odhad ceny od nějakého technika (kvalifikované osoby) nebo znalecký posudek, jiné možnosti, jak zjistit cenu, moc nejsou. Bylo by ideální zjistit, jakou cenu měly v roce 2018 (jestli byly nové?) a jelikož je to oprava - dozařazení, tak od měsíce následujícího po předání musíte dopočítat a doúčtovat odpisy 551/081 (082). 

    K té služebnosti - vy jste oprávnění a je zřízena bezplatně. I tak byste jí ale měli evidovat. Tady jsou dvě možnosti. Když se služebnost zřizuje v době výstavby, patří do ceny stavby. Když až po zařazení, pak na účet 028 (do 40 tis. Kč) nebo 029. Vy byste v tomto případě správně neměli k RPC přičítat související výdaje, takže byste měli služebnost ocenit buď srovnáním cen za podobné VB v okolí nebo max. podle oceňovacího zákona lze použít ocenění 10 tis. Kč, zařazení 028/088 a zároveň 558/649, jelikož není převedena bezúplatně od jiné VÚJ. Mě by se v tomto případě ale více líbilo dát služebnost do ceny stavby, někdy se používá pro věrnější zobrazení toto kombinované ocenění. U vás se vztahuje ale k tolika stavbám, že by to přehledné nebylo, takže doporučuji pro přehlednější evidenci služebnost zaúčtovat na účet 028 (jestli jí oceníte do 40 tis. Kč) -  viz účetní postup výše s tím, že to vám nikdo nemůže vytknout.  

  • DPH - uplatnění na vstupu
    10. 09. 2020

    Dobrý den, začala jsem pracovat na jednom menším městě, kde je současná situace, a proto se na Vás obracím s tímto dotazem ohledně možnosti uplatnit si DPH na vstupu (při opravách, či rekonstrukci vybrané nemovitosti). 1. Město je plátce DPH. 2. Město je 100% vlastníkem společnosti s ručením omezeným, tzv. technických služeb. 3. V roce 2008 město postavilo a zainvestovalo sportovní areál – Zimní stadion, kde si v plné výši odečetlo při výstavbě DPH. Aby si toto DPH mohlo město odečíst, vymyslel tehdejší zastupitel, že se bude tento zimní stadion pronajímat dle §56a, odst. 3 našemu s.r.o. (technickým službám) v rámci své ekonomické činnosti, kde město fakturuje s.r.o. tento nájem na základě nájemní smlouvy 4x ročně ve výši cca ročních odpisů této nemovitosti. 4. Město z tohoto dlouhodobého pronájmu odvádí 21% finančnímu úřadu. 5. Technické služby dále pronajímají ostatním, provádějí zde ekonomickou činnost (pro veřejnost, spolky, příspěvkové organizace atd.) a rovněž tyto činnosti zdaňují. Provoz (opravy, revize) hradí technické služby ze svého. 6. Město tam nic dalšího nevykonává, nikomu dále nepronajímá, pouze tento zimní stadion technicky zhodnocuje, případně provádí rozsáhlejší opravy. A nyní k mému dotazu. Dvě daňové poradkyně přes DPH u obcí nám sdělili, že nelze u tohoto zimního stadionu odečíst DPH na vstupu (při rekonstrukci, nebo zásadní opravě, které rovnou bude provádět město, ne s.r.o., to si odpočty určitě uplatňuje) i když tam provádíme ekonomickou činnost s tím, že jim to pronajímáme s DPH, protože jsme 100% vlastník, že si pronajímáme vlastně sami sobě, a že je to obcházení zákona o DPH. Ještě je tady jedna důležitá věc, která by mohla v tomto rozhodnutí sehrát roli a to, že město hradí ročně ztrátu tomuto s.r.o. ve výši – letos 2020 - 2 500 000 Kč za rok 2019, kdy ta ztráta je vzniklá provozováním tohoto zimního stadionu naším s.r.o. (s.r.o. si vede vnitropodnikové účetnictví, kdy výnosy z činností a pronájmů jsou nižší o 2 500 tis. Kč, než náklady vynaložené na provoz – energie, opravy, atd.). Tento příspěvek se účtuje na pol. 5213. Mohla bych tedy znát Váš názor na tuto situaci, jestli si může město při rekonstrukcích a opravách této nemovitosti uplatnit DPH na vstupu, nebo z důvodu opatrnosti raději ne? A dále jestli pokud ne, tak nezměnit nájemní smlouvu na dlouhodobý pronájem osvobozený bez nároku na odpočet? Děkuji moc, bohužel nevím, jak se rozhodnout, přece jen jde ročně v DPH o docela dost peněz (někdy i 200 000 Kč), tak z důvodu správného hospodáře nechci něco podcenit, či opomenout, ale zároveň si uplatňovat něco, co není v souladu.

    Těžko se mi věcně argumentuje, pokud někdo začne říkat, že jsou prováděny úkony za účelem získání daňové výhody - v těchto případech je to skutečně o názoru na danou věc. Já bych k tomu měl několik poznámek:

    a) je obecně legální, aby Město postavilo zimní stadion a rozhodlo se, že jej nebude provozovat samo, ale že provozem pověří například obchodní společnost. Je to stav standardní, můžeme ho vidět na řadě subjektů a víme, že je provozně spíše nevyhovující, pokud provoz zajišťuje přímo Město

    b) pokud připustím to, co je uvedeno po písmenem a), docházím k tomu, že musím najít nějaký majetkoprávní institut - určitě je legální volba nájmu (i s ohledem na to, že se jedná o obchodní společnost, u níž mohou být nějaké výpůjční vztahy obecným problémem). Je to spojená osoba - proto by měl být nájem obyvyklý - zde jsem vyrozuměl, že je stanoven z nákladových hodnot (vychází se z odpisů) - také v tomto nevidím nic, co by bylo umělým vztahem

    c)  obchodní společnost to používá ke své ekonomické činnosti - tedy je i legální nájem s DPH - opět v tom nevidím nic nenormálního. Zde by nastával z mého pohledu problém, pokud by to bylo třeba využíváno (na popud Města) k činnostem zdarma - tedy Město by třeba řeklo, že místní kluby to mají mít zadarmo - pokud by ten rozsah byl velký, máme problém s tím, zda je to skutečně k ekonomické činnosti - jak jsem ale pochopil, tak tomu zde není.

    d) Město provádí ekonomickou činnost prostřednictvím nájemného ... - tedy zase si myslím, že odpočet DPH je možný.

    Samozřejmě z toho může někdo konstruovat, zda to není účelové za účelem získání daňové výhody - nicméně přeci obecně existuje řada naprosto standardních řešení, které povedou ke stejnému výsledku - například:

    - uděláme skupinovou registraci s tou obchodní společností - výsledkem pravděpodobně budou zase plné odpočty (i při výstavbě) - pokud a. s. dělá jen zdaňované plnění (ne osvobozené)

    - také se mohly vložit peníze do základního kapitálu a. s. - aby si to postavili a případně si to potom zhodnocovali sami - zase by to bylo s odpočtem.

    Chci tím jen popsat, že ta cesta, která se zvolila, není nějakým "umělým" konstruktem, který by měl vést k získání daňové výhody (pokud tam ta obchodní společnost skutečně vlastním jménem a na vlastní účet podniká). Nemohu tím říci, zda v tom nebude někdo spatřovat "umělé vztahy" za účelem získání daňové výhody - já to v tom nespatřuji. Jistým problémem by jen mohla být třeba situace, kdy by nájem byl 2,5 mil. Kč a vy byste se rozhodli poskytnout přesně 2,5 mil. Kč účelově určené na krytí nájmu - to začíná být divné. Předpokládám, že to máte ale jako vyrovnávací platbu kryjící obecnou ztrátovost.

    K té dotaci bych chtěl podotknout, že zde se rozvířila debata (není uzavřená), zda těch 2,5 mil. Kč, které uvádíte, nemá charakter úplaty za jejich ochotu provozovat zimní stadion - tedy, že bychom se mohli dostat k tomu, že toto mají začít zdaňovat - já ten problém popisuji v manuálu č. 2 - zatím vyřešen nebyl a očekávám, že se otevře v nějaké další novele (možná v zamýšlené novele 2022). Tuto otázku bych považoval za vážnější.

    Takže pokud bych to shrnul - považuji vztah, který popisujete, za akceptovatelný a možný (a jen na okraj podotýkám - poměrně se dost vyskytující v praxi). Nemohu ale vyloučit napadení, že je to umělý konstrukt za účelem získání daňové výhody. Já to v tom nespatřuji - ale v této oblasti je to vždy o názoru.

  • dotace na investici
    08. 09. 2020

    Dobrý den, místnímu zapsanému spolku, který se stará o opuštěná zvířata v obci a okolí, by obec ráda poskytla investiční dotaci na výstavbu výběhů a voliér. Organizace si ale některé stavební práce chce provést svépomocí a obrátila se na nás, jak má ve vztahu k dotaci tyto práce vykázat . Zároveň mají obavy jak přistoupit k daňovým odpisům ze vstupní ceny, která bude zahrnovat aktivaci práce svépomocí, které by finančně byly případně kryté z dotace. Nechceme jim poskytnutou dotací udělat nějaký problém, jak je to v případě dotací na úhradu nákladů provedených svépomocí a případné následné odpisování majetku pořízeného z takovéto dotace. Děkujeme za odpověď.

    Ohledně vykázání práce ve vztahu k dotaci, to záleží, jak si stanovíte podmínky pro průkazné doložení vlastních výkonů. Určitě to bude chtít z jejich strany doložit nějaký soupis hodin a pak si dohodnout, jakou hodinovou sazbu jim formou dotace proplatíte (nějakou cenu obvyklou za podobné práce). Dotace totiž může být poskytnuta s ohledem na cíl (například postavení budovy) bez nutnosti prokazování nákladů.

    Ing. Nejezchleb doplnil: 

    Teď k účtování na jejich straně - tady nevím. Já bych měl tendenci o nákladech, které nevynaloží (z důvodu dobrovolnické práce) neúčtovat. Pokud by hodnota investice v tomto případě stále převyšovala dotaci - není to problém - investiční dotace daňově snižuje vstupní hodnotu majetku .... Pokud by ale hodnota dotace byla vyšší než náklady - tak vlastně dostali peníze navíc (pokud počítám s tím, že dobrovolníci to udělají zdarma) - logicky by potom tato dotace byla vynaložena na krytí něčeho jiného než je tato výstavba. Potom začínám ale tápat vlastně v tom, na co tu dotaci dostali (protože to jsou reálné peníze a část z nich vůbec nemuseli vydat - to bych začal uvažovat spíše o tom, že jim poskytnu nižší investiční dotaci a zbytek dám třeba na zajištění provozu). Myslím si, že toto musíme vyřešit prvotně, než se budeme zabývat vůbec účetnictvím a zdaňováním (jinak jen poznámka - dotace na investici není osvobozená od daně - ona snižuje daňovou vstupní hodnotu majetku - musel bych jen řešit, co se vlastně stane, pokud je nakonec dotace vyšší než jsou pořizovací náklady u nezisku - to jsem ještě neřešil). 

    Ohledně vstupní daňové ceny, ta se snižuje o přijaté dotace, takže by v ní práce provedené svépomocí fakticky nebyly zahrnuty (když jim na ně poskytnete dotaci). Jinak dotaci mají od daně z příjmu osvobozenou (jsou veřejně prospěšný poplatník, jako např. i obec). 

  • Dotace
    07. 09. 2020

    Dobrý den, Moc bych Vás chtěla požádat o pomoc s dotacemi 1) INV dotace z IROP (ex post) na požární zbrojnici. Všechny faktury i úhrady proběhly v r.2019, které jsem účtovala 042/321, 321/231 RS. K 31.12.2019 byla zbrojnice zařazená do majetku 021/042 a od 1/2020 jdou odpisy. Teprve v lednu 2020 mi byla předána: “Registrace akce a Rozhodnutí o poskytnutí dotace“, které ovšem bylo vydáno již v 6/2019. Zaúčtovala jsem do podrozvahy 955/999 (nevím zda neměl být spíš účet 915). Dotaci jsme na účet přijali v 3/2020, kde jsem účtovala MD 231 p.4216 ÚZ 17969 ORG 258, Ná 107, Zd.5 /D 374 Org 258 v celé výši tj. 1 999 997,- a současně odúčtovala z podrozvahy 999/955. V 8/2020 jsem se začala zajímat, kdy bude ZVA a dozvěděla jsem se, že již bylo, a to s datem 26.2.2020, tak jsem k 1.7.2020 zaúčtovala dohadu 388/403 ve výši 1 999 997,-, a současně vyúčtování 346/388 a vyúčtování zálohy 374/346. Nevím, zda je to správně. A od kdy se mají začít odepisovat odpisy z dotace. Doúčtovat od února 2020, když ZVA je v únoru, nebo od kdy? 2) Další dotace je také INV z IROP (ex post) na nový chodník. Akce rovněž proběhla v r.2019, zařazená opět k 31.12.2019 do majetku. V r.2019 nebylo vůbec zřejmé, zda nějakou dotaci vůbec dostaneme. Právní akt byl 20.4.2020. Když jsem v 6/2020 opět dostala Registraci akce a Rozhodnutí o poskytnutí dotace, tak jsem zaúčtovala podrozvahu 915/999 ve výši dotace 1 425 000,-. V 8/2020 nám byla dotace připsána na účet, kterou jsem zaúčtovala MD 231 p.4216 ÚZ 17969 ORG 307 Ná 107 Zd 5/D 346 ORG 307, a současně jsem zaúčtovala dohadu 388/403 a vyúčtování 346/388. Zde jsem žádnou zálohu neúčtovala, protože jsem se opět dozvěděla, že ZVA bylo již 28.7.2020. Opět klasické odpisy od 1/2020, ale dotační zatím ne. Prosím od kdy se mají dotační odpisy opět odepisovat. 3) INV dotace z MŠMT na přístavbu ZŠ ve výši 153 300 000,-.Již v r.2019 a r.2020 jsem se dotazovala ohledně dohady – dotaz ze dne 4.2.2019 a 13.1.2020 a nyní na to navazuji. V letošním roce byla celá dotace z MŠMT dočerpána tj. zbytek ve výši 36 456 266,29 Kč. Tento zbytek zaúčtuji 388/403 ke dni zařazení do majetku, což ještě zařazeno nemáme, a když by se to letos ještě nezařadilo, tak zaúčtuji k 31.12.2020. Je to tak? Dle smlouvy ZVA bude až příští rok, a to nejpozději do 30.6.2021, ale administrátorka mi říkala, že to bude chtít dát nejpozději v 2/2021. Jde mi o to, že již mám v ruce Kolaudační souhlas s užíváním stavby, ale jsou tam nějaké nedodělky, které ovšem ničemu nebrání, aby děti nastoupily do školy (tyto nedostatky byly odstraněny minulý týden). Čekáme na schválení dod.č.4, kde se právě hovoří o Změnových listech, které budou za cca 7 mil. Kč, nevíme zda se to stihne všechno letos, a nebo zda fakturace přijde až v r.2021. Nevím, zda se tato akce může zařadit do majetku nebo ne, když nemáme ještě všechny faktury. A aby toho nebylo málo, tak pan starosta ještě požádal o INV dotaci kraj, na tutéž stavbu. Kraj nám nejprve schválil INV dotaci ve výši 10 mil. Kč na základě Veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace z Programu II r.2018, účtovala jsem podrozvahu 955/999 a v r.2019 nám opět kraj na základě další Veřejnoprávní smlouvy přiznal ještě 826 000,-Kč – opět jsem zaúčtovala 955/999. K 31.12.2018 ani k 31.12.2019 jsem nedělala žádnou dohadu 388/403 na dotaci od kraje, protože se tyto dotace čerpaly až když jsme v letošním roce vyčerpaly dotaci z MŠMT. Podmínka od kraje byla, že na každou žádost o zaslání peněz můžeme poslat pouze dvě faktury. Dotace 10mil.nám přišla na účet v 6/2020 účtovala jsem MD 231 p.4222 ÚZ 813 ORG 250/D 472 (nevím, zda nemělo být spíše 374) a současně odúčtovala z podrozvahy 999/955, a dotace ve výši 826 000,- nám na účet přišla v 8/2020 účtovala jsem stejně jako u 10mil.dotace – nevím zda je to správně, a opět odúčtováno z podrozvahy. Neměla bych u dotace na 826 000,- použít spíše účet 374? Kdy a jak se bude účtovat při ZVA u MŠMT, a jak a kdy u kraje. Zápis 042/389 se použije k 31.12.2020, když ještě nebudu mít fakturu(y), a až mi faktura(y) v roce 2021 přijdou, tak zaúčtuji MD + - 551, 389/Dal 321. Pochopila jsem to správně? Prosím o případné účetní opravy, a nápravy v letošním roce, co by se dalo případně ještě opravit. Nebo jak by to vše mělo správně být.:(. Děkuji za spolupráci a omlouvám se, že je to tak obsáhlé, ale dotace se mi už nějak vymykají .

    1. Zaúčtování dotace na účet 403 není vázáno na okamžik vyúčtování dotace. Když je dotace k vyúčtování, tak účtujeme o zálohách a dohadné položce právě proto, že dotace ještě není vyúčtovaná, ale potřebujeme jí účetně zachytit. První podmínkou pro účtování na účet 403 je, že dotace musí být závazně přiznaná (rozhodnutí nebo smlouva). To ve vašem případě nastalo - jen jste o tom neměla včas informaci. Druhá podmínka pak je, aby byly vynaloženy v daném roce nějaké způsobilé výdaje - ve vašem případě byly všechny vynaloženy v roce 2019 a měli jste tedy i vydané rozhodnutí (investiční dotaci u víceletých projektů dohadujeme vždy k 31.12. ve výši, ve které byla v daném roce profinancována a k datu zařazení pak případný zbytek - aby se zajistilo, že se přiznaná dotace začne rozpouštět proti odpisům hned po zařazení majetku, u jednoletého projektu se pak účtuje dohada 388/403 ve chvíli, kdy je majetek zařazen).

    Takže správně jste měli dotaci zapsat na kartu majetku už v prosinci a začít od ledna rozpouštět. Protože jste ale podklad dostala později, tak to teď vyřešíte jako opravu chyby, rozpouštět se stejně mělo až letos, tak dotaci doplňte na kartu zpětně (jak to provést se případně dohodněte s dodavatelem vašeho SW) tak, abyste dopočítali a doúčtovali rozpouštění zápisem 403/672 za období od ledna doteď. Účetně není potřeba nic opravovat, jen byly chybně nastaveny okamžiky uskutečnění účetního případu. Ohledně podrozvahy, dlouhodobý účet 955 volíme tehdy, když vyúčtování dotace je podle rozhodnutí za déle než rok od jeho vydání.

    2. Zde už je situace odlišná v tom, že k datu vynaložení výdajů i zařazení do majetku jste neměli o dotaci závaznou informaci. V tomto případě se tedy jedná o dotaci přiznanou po zařazení majetku a u ní nemáme přesně stanoven postup, nicméně je potřeba jí samozřejmě zaúčtovat na účet 403. Jestli rozhodnutí bylo vydáno v dubnu 2020 a dotace byla přijata v srpnu, tak není problém rozpouštění nastavit až od přijetí - od srpna, v tomto případě opravdu nemáme stanoveno, zda rozpouštět od data přiznání nebo přijetí, zpravidla se jeví praktičtější až od data přijetí, kdy již víme skutečnou výši.

    3. Stavba by se do majetku měla zařadit, když je dokončena a jsou splněny podmínky pro užívání, v tomto případě kolaudační souhlas. Takže pokud kolaudace budovy proběhla, tak byste jí měla zařadit do majetku datem nabytí právní moci, pokud nedodělky se odstraňují již v průběhu užívání stavby a stavba je i přes tyto nedodělky z hlediska stavebního úřadu provozuschopná. A na účet 403 dohadujte zbytkovou výši dotace tak, aby k datu zařazení tam byla zobrazena celá předpokládaná výše, co obdržíte. Pozor na to, že to nemusí být částka z rozhodnutí - pokud máte jinou výši konečných způsobilých výdajů, tak je potřeba provést výpočet odhadu dotace - celkové způsobilé výdaje (do limitu z rozhodnutí) x procento dotace. Dotaci vyúčtujete, až bude ZVA, do té doby zůstane na zálohách a účtu 388. Ohledně těch nedodělků -  tam tomu popisu moc nerozumím, jestli byly ale práce provedeny, ale jen nevyfakturovány, tak pak byste je měla dohadovat do ceny stavby zápisem 042/389. Ale zase nerozumím, jestli práce provedli, proč by se do konce roku nestihly zaplatit. 

    Dotace z kraje - jestli výdaje kryté krajskou dotací byly vynaloženy až letos, pak účtujete správně. Účet asi spíše 374 - jestli je sjednáno vypořádání zálohy za méně než rok od poskytnutí. A dohada dotace kraje zase k datu zařazení majetku. 

    Vyúčtování dotací vždy k ZVA, u krajské dotace podle smlouvy - jak je stanoveno vyúčtování.

    Tu fakturaci moc nechápu, v tomto případně dotaz doplňte - nevím, jestli se bavíme o tom, že práce už byly provedeny, jen nebyly vyfakturovány, pak by se měly dohadovat do ceny stavby zápisem 042/389, pokud však budou provedeny až po zařazení stavby, tak se do ceny budovy zahrnou až následně (včetně případné dotace s tím spojené). 

    Doporučuji vám ohledně dohad k dotacím podívat se na video, ve kterém tuto problematiku vysvětlujeme, viz odkaz:

    https://www.obecuctuje.cz/videa/serie/3

    Dále je vhodné pro pochopení zkusit pročíst ČÚS č. 703, najdete jej na tomto odkazu:

    https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/ucetnictvi-a-ucetnictvi-statu/ucetni-reforma-verejnych-financi-ucetnic/pravni-predpisy/ceske-ucetni-standardy-pro-ucetnictvi-st/2016/ceske-ucetni-standardy-c-701-az-c-710-pr-23618

    Pokud byste potřebovala nějakou rozsáhlejší konzultaci k účtování transferů obecně, můžete se ozvat na e-mail klaravavrisinova@seznam.cz. 

  • Dar na financování kanalizace
    02. 09. 2020

    Dobrý den, obec dostala dar od s.r.o. ve výši 500tis., který je určen k financování technické infrastruktury - kanalizace a ČOV v obci. Obec kanál splácí měsíčně cca 50tis., poradíte mi prosím, jak se zaúčtováním?

    Správně byste měla doplnit na účet 403, pokud se jedná o dar na pořízení majetku, je to významná částka - pokud je kanalizace již zařazena, tak připsat na kartu majetku k datu příjmu a začít rozpouštět proti dotaci. Pokud je majetků z kanalizace více (kanalizace, ČOV, ...) tak můžete na karty tu 403 poměrově rozdělit, případně jen rozdělit mezi hodnotově významné majetky. Zaúčtování bude zápisem 231 2321 3121 MD/ 403 D. Ověřte, že vám pak 403 z karet majetku souhlasí na 403 dle hlavní knihy. 

  • Nadační příspěvek - nepeněžní plnění
    30. 06. 2020

    Město uzavřelo s Nadací smlouvu o nadační podpoře na grantový projekt (v tomto případě rekonstrukce parku). Nadační příspěvek tvoří příspěvek na úvodní zapojení veřejnosti, na architektonickou soutěž, projektovou dokumentaci umělecké objekty a samotnou realizaci. Příspěvek na architektonickou soutěž a projektovou dokumentaci obdrží Město ve formě architektonických návrhů a projektové dokumentace (tzn. faktura bude zhotovitelem vystavena na Nadaci, Město obdrží nepeněžité plnění). Město by mělo zaúčtovat vyčíslenou hodnotu tohoto nadačního příspěvku. Domníváme se, že by bylo vhodné jednotlivé příspěvky evidovat na účtu 042. Jak celé zaúčtovat? Domníváme se, že se nejedná o transfer 403, když dle standardu je č. 703 se transferem rozumí poskytnutí peněžních prostředků a my vlastně žádné nedostaneme. Je správné účtování 042/401 dle ČÚS č. 709 4.1.1 b)?

    Dobrý den, nejprve opravdu ověřit, že vám dávají nepeněžní dar, dle znění smlouvy, zda jste jakoby "příjemcem peněz" vy jako město a Nadace to jen administruje nebo zda se opravdu jedná o převod "věcného výstupu". Souhlasím s tím, že by projekt parku mohl být ve výsledku stavbou, pokud se jedná opravdu o věcný dar, tak je správně 042/401. Nevýhodou je, že to celé půjde do odpisů, ta 403 by byla s ohledem na VH obce lepší, ale nedá se nic dělat, když by to bylo takto nastaveno, že pořizuje Nadace svým jménem a na svůj účet. 

  • prodej dřeva do Německa
    29. 06. 2020

    Dobrý den, jsme plátci DPH, prodali jsme dřevo do SRN taktéž plátci DPH, myslela jsem, že vystavím fakturu jako dodání zboží do jiného členského státu podle §64 zákona o DPH a podám pak souhrnné hlášení s kódem 0 a v přiznání se hodnota projeví v řádku 20. Celkem byly odvezeny 3 auta dřeva, tedy 3 faktury. Odběratel nám ale vystavil 1 "Gutschrift", kde jsou uvedeny 3 data dodání dřeva a prý už nemám povinnost vystavovat daňový doklad. Můžete mi prosím poradit jak naložit s tímto dokladem? Také nevím jaký kurz použít, jestli poslední den dodání dřeva (datum uskutečnění zdanitelného plnění). Také jsem myslela, že do souhrnného hlášení se uvádí na každý řádek každé jednotlivé dodání - 3 dodávky dřeva - 3 faktury. Děkuji za odpověď

    Já se přiznám, že toto jsem moc nepochopil - "Gutschrift" pokud při své chabé znalosti německého jazyka vím, je "dobropis". Nicméně tady to asi nemá být dobropis, ale že si odběratel udělal jakoby "samofakturaci" - tedy vystavil fakturu místo vás vlastně vaším jménem. Totiž vy jste v tomto případě povinni vystavit daňový doklad - v tomto s Vámi plně souhlasím. Pokud je to samofakturace odběratele, tak to potřebujeme zaevidovat pod tím číslem Gutschriftu jako vaše plnění a tím to dostat na ř. 20 přiznání (tak nevím, zda nakonec stejně neskončíme tím, že si budete muset vystavit  fakturu ...). Standardní režim by pro mne byl skutečně 3 faktury. Varianta, že se to dá na 1 fakturu, by podle mne možná byla - pokud by dodávky byly v jednom měsíci, neviděl bych to jako problém, DUZP bych dal k poslední dodávce a pro přepočet se má použít platný kurs k DUZP - to, co máte vyhlášeno v účetnictví (toto jsou přesně důvody, proč říkám, že je jednodušší vyhlásit si pevný kurs ČNB - třeba roční - potom byste toto neřešila a věděla byste, že použijete po celý rok platný kurs k 1.1.). Jestliže ale máte denní, tak souhlas - za mne denní kurs ĆNB k poslední dodávce.

    Do souhrnného hlášení jde suma za odběratele a měsíc - tedy na 1 řádek by šla celá fakturace (i když by byly tři doklady), jen se píše počet plnění = počet dokladů. tedy pokud si prosadí to, že je skutečně jen jeden doklad, tak potom se do "počtu plnění" dá hodnota 1.

← Novější dotazy

Návrh a tvorba webu