Dotazy

Hledanému výrazu dar odpovídá celkem 2903 dotazů:

• Darovací smlouva

  17. 04. 2024

  Dobrý den prosím o radu ohledně zaúčtování, naše obec dostala pro hasiče čerpadla + pilu v celkové hodnotě 35 151,- do majetku jsem již zadala, ale nevím zda mám ještě zaúčtovat do účetnictví. děkuji

  Jedna důležitá rada na úvod - co se zaeviduje do registru majetku, musí být vždy i v účetnictví, tam je povinná rovnost, majetkový registr je podružná účetní evidence, takže si nelze říct, že zařazením do majetkového programu je povinnost zařazení majetku splněna. 

  Celková hodnota obou věcí je do 40 tis. Kč, asi tedy obojí bylo zařazeno na účet 028? Pokud je předávající vybranou účetní jednotkou (obec, kraj, DSO, organizační složka státu, PO...), tak majetek přeberete zápisem 028 MD/ 088 D a máte přebrat ocenění, v jaké věci evidoval převodce.

  Pokud dárcem nebyla jiná vybraná účetní jednotka, ale jakýkoliv jiný subjekt (právnická osoba, fyzická osoba, nezisková organizace), tak je účetní zápis zařazení 028/088 a 558/649 a ocenit se má správně v reprodukční pořizovací ceně věcí (jejich aktuální hodnota). Když se ale předávají věci nově pořízené, lze reprodukční pořizovací cenu stanovit jako náklady převodce na pořízení věci, pokud odpovídají plus minus jejich hodnotě (není např. velká sleva apod. - vždy v logice, za kolik by věci pořídila obec, tzn. pokud je např. sleva jen pro firmu, mělo by se to zohlednit, ale to už je takové složitější a na delší výklad a není to pro odpověď až tak zásadní, spíše abyste věděla na okraj i k ocenění).

• jak zaúčtovat finanční dar

  17. 04. 2024

  Peněžitý dar na 24. ročník festivalu Výběžek free Live v roce 2024

  Pokud dar bez vypořádání, pak jen 572 MD/231 pol. 5222 (spolek Attak), je hudební, na podporu regionu - dala bych paragraf 3312. 

• Darovací smlouva - ocenění staveb

  17. 04. 2024

  Římskokatolická farnost obci darovala stavební parcely, pozemkové parcely a součástí stavebních parcel jsou také stavby - márnice bez č.p. ,stará škola s č.p., kaplička, ohradní zeď s branou a kaplemi a kříž. Všechny tyto stavby jsou památkově chráněné objekty. Stavební parcely a pozemkové parcely bychom ocenili podle znaleckého posudku. Návrh na vklad 2.000 Kč jsem účtovala na účet 538 par. 3639 pol. 5362 není součást stavby ani pozemku. Ale stavby nevím jestli bychom mohli ocenit po 1 Kč? Je památkově chráněný objekt kulturní památkou?

  Památkově chráněný objekt se z mého laického pohledu nerovná kultuní památce. Schválně jsem zkusila v ústředním seznamu kulturních památek ověřit, co vše máte zapsané a vyběhl mi jen kostel sv. Václava, ten ve Vašem výčtu nevidím, pro zajímavost, viz odkaz:

  https://www.pamatkovykatalog.cz/uskp/podle-relevance/1/seznam/?kraj=Pardubick%C3%BD+kraj&okres=Pardubice&obec=Mikulovice&chranenoTed=1&hlObj=1&fulltext. U ostatních staveb,

  Když se ale podíváme do památkového katalogu:

  https://pamatkovykatalog.cz/

  Tak tam máte možnost dát buď ústřední seznam kulturních památek, tam je jen ten kostel viz výše, nebo dát soupis, pak vyjedou stavby, které zmiňujete:

  https://pamatkovykatalog.cz/soupis/podle-relevance/1/seznam/?kraj=Pardubick%C3%BD+kraj&okres=Pardubice&obec=Mikulovice&fulltext

  Je u nich uvedeno, že jsou kulturní památkou, ale nejsou zapsány v seznamu, protože jsou právě asi jen památkově chráněny (to už je právně mimo naší odbornost).

  Můžeme tu diskutovat, co je formálně správnější - jestli lze ocenění 1 Kč aplikovat i na stavby, které jsou památkově chráněné, ale nejsou zapsané v seznamu kulturních památek. Ve výsledku bych se ale rozhodovala vždy spíše s ohledem na konkrétní charakter a "produktivnost" stavby.

  Třeba tu kapličku, kříž či ohradní zeď s kaplemi bych jako církevní stavbu ocenila 1 Kč (tam tedy ani nemusíte tolik řešit, jestli jsou zapsanými památkami či nikoliv, argument pro 1 Kč bude církevní stavba). 

  U márnice a staré školy už je to ke zvážení - více to vypadá na využitelné stavby, takže u nich bych se přikláněla k tomu určit jejich reprodukční pořizovací cenu (mají pro Vás nějakou využitelnost, jen jste památkáři omezeni při jejich opravách). 

• Odprodej požárního vybavení

  16. 04. 2024

  Dobrý den, obec v loňském roce žádala o dotaci SFŽP na úpravnu vody pro obec č. 1210900148. Do dnešního dne nemáme vyjádření, ani neznám podmínky dotace. Nyní jsme obdrželi fakturu od společnosti, která nám zpracovávala žádost o dotaci, za zpracování a podání žádosti o dotaci. Jak tuto fakturu zaúčtovat? Nevím, jestli se úprava vodárny bude konat, pokud dotaci nedostaneme. Dále bych se chtěla zeptat, jak zaúčtovat odprodej dvou starých přívěsných požárních stříkaček s příslušenstvím dobrovolným hasičům sousední obce. Stříkačky jsou již 10 let nevyužívané a možná i nefunkční, jelikož naše obec nemá SDH. Vše jsme prodali za 30.000, - Kč. Jak zaúčtovat příjem peněz do pokladny a jak vyřazení majetku prodejem? Jedna požární stříkačka je na účtu 022 a je již odepsaná, jen zbývá 5 % zbytkové hodnoty. Druhá stříkačka a příslušenství je na účtu 028. Děkuji

  1. Je potřeba komunikace s vedením - zda třeba náhodou již nějaké podklady k dotaci nejsou, je dobré i vědět, jak je plánováno financování... Náklady na administraci dotace, jako je zrovna např. zpracování žádosti o dotaci, patří pod okruh výdajů, u kterých si podle ČÚS 710 máte vnitřně stanovit, zda je zahrnujete či nezahrnujete do ceny majetku. Rozhodující by mohl být i případný druh dotace (neznáte podmínky dotace, ale žádost byste k dispozici mít měli), tak postupujte klidně podle toho, zda na to bude dotace investiční nebo neinvestiční. Mělo by se ale postupovat jednotně, tzn. rozhodnout se a stanovit si navíc, že se případně budete řídit i druhem dotace. Toto je tzv. věcné hledisko - zda daný náklad věcně vstupuje do ceny majetku.

  Pokud by časově ještě nebylo rozhodnuto o pořízení úpravny, pak všechny náklady, které slouží k rozhodování, zda danou investici pořídit, patří do provozních nákladů.

  Tak spíše takto obecná vodítka, abyste věděla, jak se podle svých konkrétních podmínek rozhodnout. 

  2. Vyřazení prodejem bude k datu předání zápisy: 088 MD/ 028 D v účetní ceně stříkačky vedené jako DDHM, stříkačku vedenou na účtu 022 vyřadíte zápisem 553 MD/ 082 D ve zbytkové hodnotě, 082 MD/ 022 D V pořizovací ceně. Zároveň zaúčtujete předpis prodeje 311 MD/ 646 D. Příjem kupní ceny v pokladně 261 MD/ 311 D, RS odpa 5512 pol. 3113, k tomu účtování pokladny, jak jste zvyklí (buď pol 5182 nebo RS k účtu 261). Kdyby zaplatili před prodejem, účtuje se o záloze 231/324, k datu předání zápočet zálohy 324/311.

• ! Manko a pohostinství - provozuje obec

  04. 04. 2024

  Ještě jedna otázka k provozu pohostinství v hlavní činnosti, otevřeno 1x týdně. Po skončení směny zaměstnanci spočítají zboží, tržbu a my vše zavádíme do programu, který nám spočítá konečné stavy zboží (účtujeme zp. B) a výši tržby za zboží prodané. Jelikož např. při naražení sudu piva nebo při jeho dočepování se vyleje kolem tří, čtyř piv nebo také nepočítáme s tím, že se alkohol podaří vždy nalít přesně po rysku, máme stanoven limit manka do normy 500 Kč. Pokud tedy v tržbě chybí do tohoto limitu, účtovala bych jako manko do normy v pokladně v prodejních cenách, ale není mi jasné účtování. Můžete mi s ním, prosím, poradit? A jaký by byl ODPA, POL? Jsme plátci DPH, je nutné u výše manka vyčíslit i DPH? Děkuji.

  Tady v tom dotazu je to hodně páté přes deváté. Pokusím se nejprve vysvětlit systém (zjednodušeně). 

  Pokud máte v restauraci zaměstnance, tak se samozřejmě musí kontrolovat. Určitě s nimi musí být uzavřena dohoda o hmotné odpovědnosti. 

  U zboží musíte rozlišit zásoby a tzv. kontrolu korunou. Manko do normy se týká zásob. Základní vzorec je v kupních cenách (plátci v cenách bez DPH). Z hlediska účetnictví je možný způsob B, účtovat jen pořád 504 a dělat inventuru určitě k 31.12. a udělat aktivaci na sklad zápisem 132 MD/ 504 D.  Ale pro systém v restauraci musíte vést skladovou evidenci, tj. nákup v kupních (pořizovacích cenách, včetně vedlejších pořizovacích nákladů, plátci bez DPH...), eviduje se počáteční stav + nákup - výdej = konečný stav. U zásob dochází ke ztrátám - vymrzání, vysychání, běžné škody, a ano, tam je možné stanovit manko do normy.  A ano, je možné jej stanovit třeba i týdně. A je ve vztahu k pořizovacím cenám. 

  Je rovněž možné, že se v pohostinství něco rozsype, rozbije - musí se udělat záznam o škodě - a pokud je doložena, nemusí se zaměstnancí škoda předepisovat v prodejní, ale je možné ji po odpovědné osobě požadovat v kupní ceně. 

  Další věc je záležitost tvz. kontroly korunou - znamená to, že se zásoby rovněž ocení prodejní cenou. (To není jako, že si můžete vybrat, to se prostě musí dělat). Stejný režim: PS + nákup minus tržba = konečný stav vše v nacenění v prodejních cenách. Chybějící tržba nebo zásoba se předepisuje za odpovědnou osobou jako pohledávka. Zde lze také nastavit pravidla - rozhodně ale ne, že se "ne vždy trefují do míry" - tento argument prosím vůbec nepoužívejte, jestli se netrefuje do míry, tak prostě nemůže tu práci dělat :o). Ale u piva je třeba opravdu problém, že z 50 litrů 100 piv neprodáte - při každém narážení se o pár piv přijde (odtočení, dotoční), rovněž se nedá sud dotočit celý, není to už dobré, nedá se narážet - prodávat více dnů... moc nevím, jak to děláte, když máte otevřeno jen 1x týdně - to musí být pak náročné. Je možné stanovit v prodejních cenách např. sud = 90 piv x prodejní cena apod. Vychází se ze skutečnosti, resp. ze zkušeností z vlastní praxe. Z hlediska účetnictví stačí účtovat o tržbách, DPH a případných pohledávkách - z nich se však by již DPH odvést mělo - zaměstnanec vám dluží prodejní cenu včetně DPH. 

  Ještě problematičtější je stravování - normování, rozpis na vydání potravit, nacenění, evidence vzorků, evidence zbytků, způsob likvidace zbytků, náročná hygiena- oddělené mrazáky, lednice, zápisy o hlídání teplot...k tomu dost náročné i popisy a řády... popsané cesty se zbožím, s odpady... je to fakt "masakr", neustále s hrozbou pokut. Mimochodem u nápojů jsou i pokuty za nedodržení míry :o). 

  Vždy obcím doporučuji - nepouštějte se do toho, mít hospodu pod obcí. Můžete odpustit nájem, můžete provoz dotovat, ale ne mít tam zaměstnance - také byste je museli kontrolovat, zda si nedělají např.  tzv. vlastní nákupy (nejčastěji káva a tvrdý alkohol - tj. to zboží, na kterém je největší přirážka...). A uvidíte sami, nedáte to, velká práce, nervy s lidmi a nakonec to vzdáte - až vám budou občané posílat petice, že máte drahé pivo...nebo jako štamgasti, že by chtěli každou třetí návštěvu vaší hospody zdarma, někde si dělají i komise pro stanovení prodejních cen - je to opravdu trápení. A rozhodně vás nikdo neocení, ani účetní ani starostu...(omluva, jsem v tom hrozně skeptická, a mám své zkušenosti, manžel mě hospodu 25 let - nikdy, nikdy bychom do toho znovu nešli, a to bylo v době snadnějšího podnikání  - skoro lepší na tajno ve sklepě :o)

  Z hlediska hlavní činnosti - opět dost náročné - i na rozpočet, krýtí výdajů, odpa klidně 2141, u restaurace spíše 2142,  položky 5138 (zboží k prodeji) a různé , také více sazeb DPH...

  Jinak obecně manka: 

  Manka řeší bod 3.5. ČÚS 707: "O zjištěném manku do výše normy přirozených úbytků zásob účtuje účetní jednotka jako o spotřebě těchto zásob." Tzn. Manko do limitu se účtuje 501 MD /132 D (nad limit by byl účet 547). 

  O manku se neúčtuje přes RS. Bylo by vhodné, upravit ve směrnici manko do limitu, jak dlouhého období se týká, takhle to vypadá, že těch 500 Kč máte týdně a popřípadě si určit jak tyto manka v limitu budete účtovat, např. 1x měsíčně, 1x čtvrletně. Vypadá to, že skladovou evidenci vedete dostatečně pečlivě, tak bych se nebála zúčtování mank do limitu i dlouhodoběji (nejpozději 1x za rok).

  Pokud se týká mank - pokud se jedná o "manko do normy" - tedy z důvodu odůvodnitelných rozdílů vyplývajících z daného provozu, tak se z něj DPH neodvádí.

  Závěrem pro úplnost - účtování o prodaném zboží je zápisem 261 MD / 604 D + DPH. Nějak také řešit příjmy z karet - přes dočasné pohledávky. 

• Bezúplatný převod majetku

  03. 04. 2024

  Dobrý den, prosím o radu, jak zaúčtovat a navést do majetku. Od jiného města jsme na základě smlouvy o bezúplatné převodu majetku získali zcela zdarma hasičské vozidlo. Oni ho ke konci roku doodpisovali, dotaci mají také rozpuštěnou. Zůstatková cena je tedy 0 Kč. Poraďte, jak mám postupovat?

  Auto převezmete zápisem 022 MD/ 082 D v pořizovací ceně, jako již plně dooprávkované, dotaci nepřebíráte, protože je již dorozpuštěna.Životnost již nenastavujete.

• Dar od občanů

  02. 04. 2024

  Dobrý den, obracíme se na Vás se žádostí, jak správně zaúčtovat finanční dar od občanů na zlepšení životního prostředí při budování kanalizace- investice Na kanalizaci jsme obdrželi dotaci od MŽP a EÚ.ve výši 70 %.Přikládáme Vám vzor darovací smlouvy-jedná se o 50 smluv. Děkujeme za vyřízení.

  Smlouva je poměrně stručná, jedná se o soukromoprávní dar. O kanalizaci tam zmínka není, jen že je dar určen výhradně na zlepšení životního prostředí v obci. Zaúčtovala bych to jako všeobecný dar na životní prostředí zápisem 231 MD/ 672 D, RS odpa 3745 či 3749 (pokud spíše na veřejnou zeleň, pak 3745, pokud obecně na ochranu ŽP, pak 3749). Případně by se měly dary i rozpouštět proti konkrétním nákladům, tzn. kdyby se letos nepoužily, tak přeúčtovat nespotřebovanou výši na účet 384.

  Na účet 403 by patřily jen pokud byste je použily na investici, ale to se těžko odhaduje, na co peníze vynaložíte, zmiňujete kanalizaci, ale dary jsou sjednány na životní prostředí, tedy jak píšete, je tam možná souvislost s výstavbou kanalizace, ale ne vyloženě výstavba, ale např. vegetační zeleň po opravě komunikací?

  Souhrnně to je už docela významná částka, tak by bylo dobré účetně dary zachytit opravdu k příslušnému nákladu (či investici), na co se skutečně vynaloží, ale samozřejmě viz výše v souladu s podmínkami darovací smlouvy. 

• pronájem nebytových prostor

  28. 03. 2024

  Obec vlastní bytový dům, který trochu zrekonstruovala a nyní bude sloužit jedna místnost jako sociální zázemí zaměstnanců obce a jednu místnost hodlá pronajímat kadeřnici na provozování kadeřnictví a k tomu společné sociální zařízení (sociální zařízení bude zdarma za úklid). Tento dům byl nyní změněn na objekt občanské vybavenosti. Sepsali jsme smlouvu na pronájem nebytových prostor, ve které je určen měsíční nájem 1000,-Kč + 500,- Kč za teplo (vytápění plynem). Voda + elektřina má své měřidla a bude přefakturována hodnota podle skutečné spotřeby při vyúčtování od dodavatele. Jsme plátci DPH a potřebuji poradit jak to bude s DPH (nájem a spotřeba vody a elektřiny)? V případě nějakých úprav co si můžeme nárokovat? Prosila bych celé účtování včetně §§ a položky. Děkuji

  Prvotně popíši otázku DPH. Předpokládám, že kadeřnice je neplátce DPH - v takovém případě jste povinni nájem od daně osvobodit (§56a ZDPH). Tím, že by to byl pronájem od daně osvobozený, nemáte ani nárok na odpočet DPH z provedených stavebních úprav a oprav.

  Teď k těm energiím - nejprve ty "přeúčtovávané" - v ČR se asi nejčastěji aplikuje varianta (zvláště, když nájemce je neplátce), že si DPH na vstupu neuplatníte a na výstupu daň zase neodvedete (tedy je to úplně mimo DPH). Je to aplikace §36 odst. 13 ZDPH  - respektive ještě Informace MFČR někdy z roku 2008 (byť samozřejmě je trochu otázkou, že je to pohled možná trochu extenzivní - popisuji to například v Manuálu k DPH týkajícím se základu daně).

  Teplo - pokud správně chápu, to se nebude zvlášť nijak vyúčtovávat - je to fixní částka ve výši 500 Kč. V zásadě se nám objevují následující varianty - sjednat ve smlouvě, že je to nájem včetně vytápění - tedy 1500 Kč a osvobodit to od daně jako součást nájmu.  Pokud se to bude účtovat zvlášť dojdeme k tomu, že byste měli zdaňovat samostatně - asi tedy jako dodávku tepla v sazbě 12 % (a samozřejmě by na druhou stranu mohlo dojít k nějakým odpočtům DPH v poměrné výši .třeba z plynu.. - ale to asi nebudete dělat).

  Jinak ty odpovědi uvedené výše jsou založeny na předpokladu, že nájemce je neplátce DPH. Pokud by byla plátcem, choval bych se o trochu jinak.  

  Pár poznámek k účtování (bez DPH)

  Účtování nájmu: 311/603, příjem peněz 231/311, RS odpa 3613, pol. 2132. U nákladů za teplo, tam musíte vycházet z toho, jak je to právně sjednáno ve smlouvě. Jestli jako paušální platba bez vyúčtování, pak je to součástí nájmu. Pokud by se jednalo o zálohové platby s vyúčtováním, účtujete tyto zálohy na účet 324.

  Účtování vody a elektřiny: Tady si můžete účetní postup vybrat, protože přeúčtováváte skutečnou spotřebu. Buď to účtujete rovnou přeprodejem, kdy spotřeba (faktura od dodavatele) se předepíše 311/321, nebo předepíšete spotřebu 502/321 a proti tomu výnos 311/602.  Příjem 231/311, RS pol. 2111, odpa 3613.

• Knihovna - darování knih od občanů

  26. 03. 2024

  Dobrý den, jsme malá obec. Zřídili jsme knihovnu. Knihy máme od občanů získané darem. Musíme k nim mít dar. smlouvy? Bylo by toho hodně. Knihovnice z darovaných knih vybrala, udělala evidenci a ocenila cenami, které našla na internetu. Máme tedy seznam. Jak o tom účtovat? Jako dar od občanů? Je nutné vést i v účetnictví na podrozvaze? Prosím o radu jak zaúčtovat včetně paragrafu a položek. Předem děkuji

  Nemusí být darovací smlouvy, písemné uzavření je povinné jen u věcí zapisovaných do KN.  Nemusí se ani oceňovat, protože knihovní fond se eviduje mimo účetní předpisy, ale když už jste nějaké ceny dohledaly, tak se jen proúčtuje 501/649. 

  Knihy se dle účetních předpisů ani neinventují, ani neinventarizují - je to určeno ve speciálním předpisu-  § 16 odst. 6 zákona č. 257/2001 Sb. 

  Takže ani podrozvaha - jen mimoúčetní evidence. 

• Platforma Aktivní město

  25. 03. 2024

  Naše město se hodlá zapojit do Platformy Aktivní město. V současné době se připravuje rámcová smlouva a dílčí smlouva s dodavatelem. Platformu lze využít na různé druhy poskytování příspěvků občanům. U nás se jedná o senior program. Tzn. že občanům nad určitý věk bude poskytnut příspěvek např. na kulturní pořady, do Aquaparku, ZOO, popř. jiných cizích organizací, se kterými bude uzavřena dílčí smlouva. Občan se zaregistruje, program provede kontrolu na evidenci obyvatel, zda splňuje podmínky, přidělí částku, kterou může za určité časové období vyčerpat (pravděpodobně 1 rok). Pak dostane QR kód a třeba si koupí vstupenku do kina apod. nebo jiných zařízení. Prý v platformě při registraci jakoby podepisuje darovací smlouvu. Dodavateli zaplatíme jednorázově za přístup k modulu, kde se bude registrovat, software nebude naším majetkem dle smlouvy, podle nás položka 5168 - pokud na dobu 1 roku, pokud bude smlouva uzavřena na více let, tak by se asi jednalo o jinou položku rozpočtu, což pravděpodobně smlouva bude a uvažuje se, že např. další rok se bude čerpat na jinou aktivitu. Pak budeme měsíčně platit za technickou podporu modulu- to je položka 5168. Dodavatel nám měsíčně zašle fakturu, kde bude přesně rozepsáno, kde, kdy a za kolik si občané čerpali, a k tomu bude z této částky vypočtena provize a k provizi DPH. Město fakturu uhradí a dodavatel mezitím zaplatí jednotlivým poskytovatelům. Jedná se nám o to, jak správně posoudit rozpočtově a účetně částku rozpočtu, která bude určena na příspěvek pro aktivity občanů, zda se jedná o dar na položku 5493, 5499 nebo o službu5169 ? Nejedná se celkově o malou částku. Přemýšleli jsme nad paragrafem v souvislosti s tím, že je to určeno pro seniory (skupina 4), ale vhodný jsme nenašli, tak navrhujeme 3900. Právníci tvrdí, že jde o dar. Pro konkrétní představu o co se jedná zasíláme na Váš email návrh smlouvy. Moc děkujeme za odpověď.

  Nejprve k samotnému programu - měly byste k němu mít sjednanou licenci, to je odhaduji ta jednorázová platba, kterou zmiňujete v rámci "přístupu k modulu". Zde by se mělo jednat o pořízení SW, správně uvažujete že je ale potřeba řešit, na jak dlouho bude oprávnění užívat SW zřízeno. Z tohoto pohledu je stěžejní článek III bod 5., kde se uvádí, že licence je sjednána na dobu trvání smlouvy, maximálně do posledního projektu. Ohledně úhrady odkazují na článek 0, který ve smlouvě nevidím. Takže v tomto ohledu (jestli účtovat o pořízení licence SW jako o nehmotném majetku) musíte ověřit tyto dvě podmínky:

  - v prvé řadě, zda bude doba trvání smlouvy s dodavatelém déle než rok, pokud ne, volíte účet 518 s pol. 5168

  - za předpokladu, že licenci máte na dobu delší než rok, řešíme, zda je nějaká úhrada za licenci, pokud ne, je to licence bezplatná, eviduje se jen mimoúčetně, pokud je úhrada, volíme účet podle výše ocenění - do 60 tis. Kč účet 901 či 018 (podle spodních hranic - můžete mít i interní), nad 60 tis. Kč účet 013.

  Další platby dle smlouvy jsou jednorázově za zaškolení (body a) až d), tato platba je oddělená od pořízení SW (licence), takže účet 518 s pol. 5168. Obdobně budete účtovat i měsíční servisní platby.

  Detailnější studium smlouvy by bylo již nad rámec běžného dotazu (museli bychom po dohodě strhnout více dotazů), tak ohledně poskytování darů s využítím zakoupené aplikace již vyjdu z Vámi uváděných informací. Právně jistější je asi dar, nejsme právníci, právně to ale podle všeho potvrzené již máte. Podívejte se pro zajímavost na dotaz ze 14.3.2024 "dar - darovací smlouva", tam uvažujeme i s výdaji obce v případě, kdy to lze brát jako organizační složku "klub důchodců". Souhlasím ale s tím, že ve Vašem případě je vhodnější brát to jako dar - právně bude nutné určit si limit daru pro jednu FO - když to bude dar bez vyúčtování, tak platí limit 100 tis. Kč s tím, že do této částky v jednom roce schvaluje dar rada/starosta. Stačí schválit rámcově a pak upravovat na skutečně čerpané částky, účel a podmínky jsou dané, takže není nutné jmenovité schvalování, tam stačí např. dokládat oprávněnému orgánu výpis z programu o jmenovitém čerpání, i k tomuto účelu lze porgram využít. Možná to ale právně spíše budete brát jako dotační program? Toto je potřeba si ještě dojasnit, jaký právní režim zvolíte.

  Z hlediska RS, cituji z nedávné odpovědi (té, kterou Vám výše uvádím):

  "Obce často volí  paragraf 4379 v režimu sociálního zájmu, ale spíše bych doporučila ve skupině 4 paragraf zbytkový 4399 nebo lze i zbytkový 3900."

  Položku pak volte buď 5492 nebo 5493, pol. 5492 pro dar, pol. 5493 pokud to budete poskytovat z dotačního programu. Položku běžného nákupu obce (např. 5169) tady nedoporučuju, pokud si řekneme, že právně to má být transfer, nikoliv spotřeba obce, pak musíme volit transferovou položku a účet 572. 

• Kulturní a cestovní služby

  21. 03. 2024

  Dobrý den. Naše město je plátcem DPH. Pořádáme následující akce: - zájezd na kulturní představení – hromadně nakoupíme předem vstupenky, dále hradíme dopravu. Od účastníků zájezdu vybereme přesnou částku za vstupenky a dopravu (případně částku nižší). - pořádáme zájezd např. do ZOO do Ostravy – zde vybereme od účastníků předem částku za dopravu a vstupné si hradí účastníci sami na místě. - pořádáme zájezd do zahraničí (např. termály v Maďarsku) – zde vybereme od účastníků předem částku za dopravu. Vstupné si již hradí účastníci na místě sami. - pořádáme zájezd do zahraničí (znovu termály v Maďarsku)¨- zde vybereme od účastníků předem částku za dopravu a za pojištění (uzavřeme hromadnou smlouvu na pojištění osob) – vstupné si již hradí účastníci na místě sami. Prosím o posouzení těchto akcí z pohledu DPH. Zda se jedná ještě o kulturní akci nebo spíše o „cestovní služby“ (§ 89). (z pohledu cestovní služby nemáme žádnou přirážku, která by se musela zdaňovat). Posouzení se bude týkat spíš toho, zda se jedná o plnění osvobozené, které vstupuje do koeficientu nebo bude plnění mimo režim DPH.

  Nebudu zastírat - ta situace může být dost diskutabilní - zkusím popsat svůj názor, ale neberte to prosím jako dogma:

  - zájezd na kulturní představení - za mne je objektiktivním cílem pro uživatele kulturní představení - považoval bych to tedy za poskytnutí kulturní služby a klasifikoval bych to jako plnění od DPH osvobozené §61e

  - zájezd do ZOO - zajišťujete pouze přepravu - dle mého názoru jako obec v tomto případě pouze poskytujete přepravní službu (Vaším plněním je lidi tam dopravit, nikoliv ještě zajišťovat "kulturní program na místě") - tedy z mého pohledu plnění v sazbě DPH 12 % (hromadná přeprava osob) s nárokem na odpočet (případně pokud jsem správně pochopil, aplikujete režim "přeúčtování")

  - zájezd do zahraničí - s variantou, že pouze účtujete přepravu - za mne nejsme v režimu cestovní služby (není to kombinace služeb - viz požadavek §89 odst. 2 písm. c), ale podle mne jsme v režimu mezinárodní přepravy osob. Český úsek je od daně osvobozen - §70, Slovenský úsek by také měl být obdobně. Ale jak to mají v Maďarsku - to skutečně nevím (třeba Rakousko zdaňuje za svůj úsek mezinárodní přepravu). Jenže to se mne ptáte na věc, která je podle konkrétních národních předpisů - prosím zkuste řešit ještě s dopravcem, zda Maďarsko osvobozuje svůj úsek, zda tam není nějaké zdanění - bohužel místa plnění jsou podle jednotlivých úseků a já netuším, co mají v Maďarsku v zákoně.

  K této mé klasifikaci viz např. příklad 3 k Informaci GFŘ k aplikaci DPH u služeb cestovního ruchu:

  Příklad č. 3:

  Cestovní kancelář nakupuje letenky od letecké společnosti a prodává je vlastním jménem zákazníkům. Cestovní kancelář neposkytuje žádné další informace ohledně destinace ani další jiné přidružené služby cestovního ruchu, avšak nakupuje službu přepravy a následně jí prodává dále. Na prodej letenek (přepravní služby) aplikuje běžný režim a obecná pravidla zákona o DPH. Přeprodej letenek v tomto případě nelze považovat za cestovní službu pro účely použití zvláštního režimu pro cestovní službu, neboť není ve spojitosti s cestou a s obvyklými službami cestovní kanceláře. Podle obecných pravidel je přeprava osob mezi členskými státy a do třetích zemí osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně podle § 70 zákona o DPH.

  - zájezd do zahraničí - kombinace dopravy a pojištění (předpokládám, že se jedná o cestovní pojištění) - tady se omlouvám - netuším, zda tato kombinace stačí k tomu, abych to prohlásil za cestovní službu. V §89 se mluví o kombinaci (možná to stačí) - třeba když by to bylo nastaveno tak, že třeba zajišťujete nějakého průvodce, nebo člověka, který "výpravu vede" tak bych se §89 nebál - a potom rozumím, že není co zdaňovat (není přirážka) . Ale takto nevím:

  Například ve výše zmíněné Informaci je příklad č. 2 - cituji:

  Příklad č. 2:

  Cestovní kancelář poskytuje cyklozájezd, který obsahuje autobusovou přepravu po různých cyklotrasách v rámci Rakouska. Autobusovou přepravu nakupuje od jiného podnikatele. Zákazník se ubytovává v různých kempech ve vlastním stanu na vlastní náklady. CK poskytuje informace a rady ohledně tras cyklostezek či jiného využití v místech jednotlivých zastávek během zájezdu (např. prohlídka měst, zámků). CK poskytuje cestovní službu podléhající zvláštnímu režimu.

• nárok na stravenku

  20. 03. 2024

  Prosím, podle jakého zákona má zaměstnanec nárok buď na stravenku nebo na poskytnutý oběd? Poskytujeme stravenky, při pracovní cestě, když je poskytnuto stravné se stravenka zaměstnanci neposkytne. Teď mám problém, protože jsem si dovolila nedat stravenku zaměstnanci, kterému byla poskytnuta zdarma strava formou obědu (faktura na menu)

  Nárok nestanovuje žádný zákonný předpis, ale pouze Vaše interní předpisy. Příspěvek na stravování, ať už se poskytne formou stravenky, stravovacího paušálu, či např. ve vlastním stravovacím zařízení, je pořád benefitem, zaměstnavatel má povinnost zaměstnancům pouze umožnit stravování (viz odst. 1 § 236 dále), tzn. např. aby na to měli vyčleněný čas, ale poskytnutí stravování jakoukoliv formou je dobrovolné, byť v dnešní době je to již standard, že to již téměř každý zaměstnavatel nějakou formou řeší. Vychází se z § 236 zákoníku práce, cituji:

  "(1) Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování; tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu.

  (2) Bylo-li to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu, poskytuje se zaměstnancům stravování; zároveň mohou být dohodnuty nebo stanoveny další podmínky pro vznik práva na toto stravování a výše finančního příspěvku zaměstnavatele, jakož i bližší vymezení okruhu zaměstnanců, kterým se stravování poskytuje, organizace stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem, nejsou-li tyto záležitosti upraveny pro určený okruh zaměstnavatelů zvláštním právním předpisem75). Tím nejsou dotčeny daňové předpisy.

  (3) Bylo-li to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu, může být cenově zvýhodněné stravování poskytováno

  a) bývalým zaměstnancům zaměstnavatele, kteří u něj pracovali do odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,

  b) zaměstnancům po dobu čerpání jejich dovolené,

  c) zaměstnancům po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti."

  Souběh pracovního dne a pracovní cesty se řeší v § 176 odst. 2:

  "(2) Znemožní-li zaměstnavatel vysláním na pracovní cestu, která trvá méně než 5 hodin, zaměstnanci se stravovat obvyklým způsobem, může mu poskytnout stravné až do výše stravného podle odstavce 1 písm. a)."

  Jinak platí, že stravné z hlediska pracovní cesty zákonně náleží, pokud pracovní cesta trvá více než 5 hodin, ale má být kráceno o poskytnuté jídlo. Tady u obcí tedy pozor na § 176 odst. 3 (pozn. pro rok 2024 je ohledně částek cestovních náhrad platná vyhláška č. 398/2023 Sb.):

  "Bylo-li zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto bezplatné jídlo, přísluší zaměstnanci stravné snížené za každé bezplatné jídlo o hodnotu

  a) 70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,

  b) 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,

  c) 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin."

  A dále odstavec 4 a 5:

  "(4) Stravné zaměstnanci nepřísluší, pokud mu během pracovní cesty, která trvá

  a) 5 až 12 hodin, byla poskytnuta 2 bezplatná jídla,

  b) déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin, byla poskytnuta 3 bezplatná jídla.

  (5) Nesjedná-li zaměstnavatel nebo neurčí před vysláním zaměstnance na pracovní cestu výši stravného, přísluší zaměstnanci stravné ve výši dolní sazby rozpětí podle odstavce 1."

  Shrnutí: Pokud pracovní cesta trvala déle než 5 hodin, neměla by být poskytnuta stravenka, ale stravné v rámci pracovní cesty, které by mělo být v souladu s výše uvedeným kráceno o poskytnuté bezplatné jídlo. Vy takto ale asi postupujete - že nedáváte stravenku, když má nárok na stravné, tak jen raději připomínáme i to krácení.

  Máte ale možná spíše na mysli situaci, že mu obec zaplatila oběd v rámci běžného pracovního dne, nikoliv, že by zdarma od někoho dostal jídlo na pracovní cestě. Pořád ale platí, že obdobné situace si musíte ošetřit ve vnitřním předpise, k tomu si pročtěte hlavně § 236 odst. 2 zákoníku práce, který cituji v úvodu odpovědi. 

• Výstavba malého centra zázemí pro společenské akce

  20. 03. 2024

  Obec bude stavět na hřišti společenské centrum , kde se budou dělat drobné akce. Jedná se o menší stavbu. Podnikatelé z obce jsou ochotni přispět zdarma buď prací nebo materiálem (např. truhlář by udělal zdarma okna), instalatér by udělal práce - zapojení vody, odpadů (materál by zakoupila obec). Měla bych dotaz, jak postupovat v účtování a jak toto ošetřit, aby při zařazení do majetku cena stavby odpovídala. Přemýšlím např. o darovací smlouvě, kde truhář daruje obci okna v určité hodnotě..... Jak pak toto účtovat? Děkuji za informace

  Když je to plánováno takto ve větším rozsahu, uvažujete dobře, že je vhodné i darovanou práci/materiál do ceny zahrnout, abyste neměli výrazněji podhocenou cenu stavby. Účetní zápis je jednoduchý - 042 MD/ 401 D, na účtu 042 budete shromažďovat i další náklady, které budete klasicky hradit (042/321, 321/231), pak to souhrnně zařadíte 021/042. Dohodněte s řemeslníky, aby Vám hodnotu daru vždy vyčíslili, abyste měli podklad do účetnictví, takovou cenu lze považovat za reprodukční pořizovací cenu a ocenit jím darovanou práci a materiál ve smyslu, že tolik by Vás to stálo, kdybyste to měli platit (obecně to má být hodnota daných věcí v době, kdy se o daru účtuje). 

• ! odměny členům JSDH

  18. 03. 2024

  Dobrý den, v současné době se rozvířilo téma odměn členům jednotky sboru dobrovolných hasičů. Máme s členy JSDH "Dohodu o výkonu činnosti člena JSDH". Dosud jsme vypláceli odměny za zásah při požáru nebo při povodních na základě dohody o provedení práce za konkrétní zásah konkrétnímu členu JSDH. Můžeme místo této odměny dát jednorázový dar např. jedenkrát ročně JSDH a ne konkrétním členům?

  Formu daru bych nedoporučovala, mohlo by to být napadnutelné, vykonávají práci pro obec, mělo by být zdaněno jako závislá činnost, souvisí s tím i další možná finanční plnění.... Nejsme právní odborníci, ale požární bezpečnost musí obec zajistit, tak bych si netroufla tvrdit, že to zajistíte tím, že jim dáte na to dar, je tam jasně nějaká činnost pro obec při zásahu apod. Navíc jsou k tomu i metodiky, které jasně říkají, že když pobírají odměnu, měl by se uzavírat pracovněprávní vztah. 

  K problému ohledně DPP u hasičů po novele zákoníku práce jsem našla aktuální výklad na tomto odkazu:

  http://www.avjsdh.cz/

  Pročtěte si to, není každopádně vyloučeno uzavírání DPP s hasiči, to je určitě i nadále možné, a pokud pobírají odměnu, tak i vhodné,  jen je problém s aplikací zákoníku práce po novele a to je tam právě vysvětleno - jak postupovat u rozvrhu směn se závěrem, že je vhodné sledovat změnu příslušné legislativy, která to právně zakotví. 

• dar -darovací smlouva

  14. 03. 2024

  Chtěla bych se zeptat na problém, který nyní ZO řeší a to je dar - seniorům v obci ve výši 40 000,- Kč. Jde o to, že naši senioři se již dlouhé roky scházejí, ale nejsou oficiálně registrovaný spolek. Nemají své IČ, jde o to jakým způsobem můžeme poskytnout dar a jestli to vůbec v tomto případě je možné. Nebo zda zvolit způsob poskytnutí daru fyzické osobě (soukromý účet) a do darovací smlouvy napsat, že peněžní prostředky budou poskytnuty pro účely seniorů, zájezdu, vstupného apod. Můžete mi prosím napsat i jiný způsob financování a účtování tohoho daru? V minulosti mi audit vytknul - schválili jsme v ZO poskytnutí neinvestičního příspěvku a já jsem proplácela přímo doklady od těchto seniorů (za dopravu, vstupné, občerstvení apod.) Kontrola vytkla, že obec poskytuje jen dar nebo dotaci nikoli neinvestiční příspěvek. Tedy můžu se zeptat na Váš názor, jaký způsob zvolit?

  Dříve se často přímo pod činností obcí vedli tzv. "kluby důchodců" - tato možnost je stále, a hodně měst se této činnosti stále věnu, nemusí být spolek jako další právnická osoba s dotacemi od města, je možné vést  něco jako organizační složku obce, není však potřeba žádná zřizovací listina, prostě jim budete proplácet aktivity, zájezdy, společné akce - jak běžné výdaje obce dle druhu výdaje a je k tomu samozřejmě potřeba schválit rozpočet. Je i možné od nich pak vybírat příspěvek třeba na zájezd na dopravu, nebo na vstupné a opět jako příjem obce.

  Tedy  není potřeba toto řešit jako transfer, ale jako činnost obce. Paragraf se ke klubu důchodců nebo seniorů často volí 4379 - jako sociálně aktivizační služby pro seniory, což odpovídá. 

  Pak je samozřejmě možné schvalovat jednotlivým fyzickým osobám dary, ale spíše se mi zdá, že se ptáte na řešení celkově, co a jakou formu dělat pro seniory, dalších možností je více, např.: 

  Můžete FO schválit poskytnutí daru, pol. 5492, kde specifikujete konkrétní účel, proč poskytujete dar. Pokud byste chtěli nějakou kontrolu za co byly finanční prostředky utraceny, můžete si v darovací smlouvě určit, že požadujete vyúčtování.

  Účtování daru bez vyúčtování 572 MD / 231 D pol. 5492. Většinou radíme bez předpisu, ale lze i předepsat 572 MD / 345 D a 345 MD / 231 D.

  Účtování daru s vyúčtováním 373 MD / 231 D pol. 5492. Po předložení vyúčtování 572 MD / 345 D a zúčtujete zálohu 345 MD / 373. 

  Nebo je tu možnost poslat FO účelově neinvestiční trasfer, pol. 5493, kde také konkrétně specifikujete účel, proč poskytujete neinsvetiční trasfer a můžete požadovat vyúčtování této dotace.

  Účtování dotace s vyúčtováním 373 MD / 231 D pol. 5493. Po předložení vyúčtování 572 MD / 345 D a zúčtujete zálohu 345 MD / 373 D. 

  Účtování dotace bez vyúčtování 572 MD / 231 D pol. 5493. 

  Obce často volí  paragraf 4379 v režimu sociálního zájmu, ale spíše bych doporučila ve skupině 4 paragraf zbytkový 4399 nebo lze i zbytkový 3900.