Dotazy

Hledanému výrazu dar odpovídá celkem 3293 dotazů:

• FVE

  21. 04. 2026

  Chtěla bych se dotázat ve věci FTVE na dobu zařazení do majetku. Pokud obec z dotace vybudovala fotovoltaickou elektrárnu do 100 kW na střeše budovy v jejím vlastnictví (nekolauduje se), tak ji do majetku má zařadit na základě způsobilosti k užívání, kdy je schopná výroby a připojení, popř. předávacího protokolu? Faktura ještě není vystavená ani uhrazená (toto by nemělo mít vliv na zařazení do majetku). FTVE zařadíme tak, že rozvody a konstrukci přiřadíme jako technické zhodnocení budovy a panely zařadíme jako movitou věc. Dotaci bychom zařadili k panelům, je to tak správně? Pokud by obec chtěla nárokovat DPH, tak by FTVE měla pronajmout s DPH (panely jako movitou věc a rozvody na základě souhlasu s využitím od vypůjčitele budovy), nájemce by měl také vykonávat ekonomickou činnost. Obec by v takovém případě měla FTVE zařadit do obchodního majetku (když by nárokovala DPH), pokud by nájemce ekonomickou činnost vykonával jen částečně, tak by se nárok DPH krátil a zařazena v OM by měla být jen poměrově?

  Dlouhodobý hmotný majetek se podle vyhlášky č. 410/2009 Sb. zařazuje k datu způsobilosti k užívání, což je dokončení, předání a zároveň splnění dalších předpisů k užívání, například revize, která potvrzuje způsobilost k provozu. Máte pravdu, že nehraje roli, jestli je vše vyfakturované, na to případně slouží dohadná položka, zápis 042 MD/ 389 D, aby se k datu zařazení do ceny majetku zaúčtovaly případné nevyfakturované dodávky.

  Co se týče majetkové evidence FVE, doporučujeme zařazení jako jedné stavby, viz výklad v dokumentu k FVE:

  https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?hledat=Fotovoltaick%C3%A9%20elektr%C3%A1rny%20-%20%C3%BA%C4%8Detnictv%C3%AD&jak=fraze

  Varianty týkající se odpočtu DPH:

  plné odpočty:

  - může tam být varianta toho pronájmu - tedy, že se bude jednat o zařízení, které poskytnete pronájmem provozovateli k výrobě elektrické energie, kterou bude tento provozovatel dále fakturovat

  - mohlo by to být i tak, že tím výrobcem elektrické energie by mohla být přímo obec s tím, že by tuto elektřinu účtovala vypůjčiteli budovy a případně i jiným subjektům (případně si z ní dělala dodávky do těch objektů, kde má zdaňované příjmy). 

  situace bez odpočtu:

  asi více variant  - například to, že se FVE vyhodnotí jako součást vypůjčeného objektu a s energií si bude hospodařit vypůjčitel (on si bude případně prodávat přetoky....), nebo FVE bude provozovat obec - nicméně bude poskytovat energii zadarma vypůjčiteli či ji dávat do aktivit bez odpočtu (například veřejné osvětlení), případně částečně ji bude mít ke zdaňovaným plněním, ale nebude to vkládat do obchodního majetku.

  částečný odpočet (asi nejčastěji poměrem)

  Toto spojeno s tím, že se zařadí do obchodního majetku a fotovoltaika bude částečně využívá pro činnosti, které nejsou předmětem DPH (například vypůjčiteli energie zdarma) a část bude třeba prodávána. Přitom pokud by byla využívána i tam, kde jsou osvobozená plnění (např. provoz vlastního kulturního domu obce nebo nějakého sportoviště, kde jsou osvobozená plnění od daně) - potom by tam ještě mohl být koeficient.

  Takže variant je hodně, je to prostě o tom, jaké provedete konkrétní nastavení.

• Sběr šrotu hasiči

  20. 04. 2026

  Obracím se na Vás s prosbou o radu. Místní hasiči SDH organizovali sběr železného šrotu od občanů, který byl následně odevzdán do výkupu. Příjem z výkupu si nahlásili na fyzickou osobu, člena SDH, ale finanční prostředky si nechali poukázat na účet obce, protože nemají vlastní účet. Hasiči nyní žádají vyplacení této částky v hotovosti. Vzniká v tomto případě obci povinnost odvést z tohoto příjmu daň? Jaký je správný způsob vyplacení těchto prostředků hasičům, formou daru? A jak celou situaci správně zaúčtovat?

  V prvé řadě je potřeba si vyjasnit, kdo to jsou "místní hasiči" - pokud patří pod obec, jako organizační složka, tak by to měl být příjem obce. Jestli jsem správně našla, měli by být u vás samostatným spolkem, potom by to byla mylná platba a její vydání, což byste zaúčtovali 231 MD odpa 2122 pol. 2329/ 378 D a 378 MD/ 231 minus MD odpa 2122 pol. 2329. Případně jako cizí peníze, opět přes účet 378 a pol. 8901 MD a D. 

• Inženýrské sítě - plyn

  17. 04. 2026

  Budujeme inž. sítě k pozemkům, které nabízíme již k prodeji. Jednou ze staveb je plynovod STL a 21 přípojek. Stavba jako celek ještě není dokončená. Má být dokončena 5/2026. Mám vše stále na 042. Jaké budou konečné společné náklady moc nevím.
  Nyní jsem jako účetní dostala na stůl "Zápis o technické přejímce plynárenského zařízení (odevzdání a převzetí stavby jejímž investorem NENÍ GasNet s.r.o.) v souladu s TPG 90501" - podepsaný oběma stranami (i obec) dne 13.4.2026. Do toho Městský úřad dne 16.4.2026 zaslal sdělení, že stavba plynu dle nového stav. zákona nepodléhá kolaudaci.
  Nevím si s tím rady - navíc jsme plátci DPH - bylo uplatněno DPH. U plynu zbývá ještě fakturovat 700tis.Kč + DPH. Budeme plynovod pronajímat, stejně jako plyn v celé obci. Takže bychom měli zveřejnit nejprve zařadit do majetku (ke kterému datu?, poté zveřejnit záměr pronájmu a potom uzavřít nájemní smlouvu.. Prosím o informaci, jak mám postupovat? Jak zaúčtovat? Co všechno je potřeba udělat, aby to celé bylo v pořádku? Ta přejímka je v pořádku?

  Zápis o technické přejímce je obsahově podle všeho defacto potvrzení, že dílo odpovídá nějakému technickému standardu. Píšete, že stavbu jako takovou nemáte ještě dokončenou a že nepodléhá kolaudaci, tak zařazovat budete až po dokončení a předání díla jako celku a to je v plánu někdy v květnu 2026. V tuto chvíli veďte vše na účtu 042, RS par. 3633 pol. 6121 a až bude stavba dokončena a předána a bude provozuschopná, tak teprve budete zařazovat majetek do užívání, zápisem 021 MD/ 042 D. 

  Je možné, že k datu dokončení a předání - uvedení do užívání nebudete mít všechny náklady doúčtované, v takovém případě nezapomeňte k datu zařazení doúčtovat dohadnou položku zápisem 042 MD/ 389 D ve výši nevyfakturovaných prací. Poté až přijde faktura, tak zúčtujete dohadnou položku 389 MD/ 321 a platbu 321 MD/ 231 D + RS. 

  Co se týká záměru pronájmu a schválení:

  Rozhodování o nájmu a výpůjčce spadá do tzv. zbytkové pravomoci rady obce. V obcích, kde se rada nevolí, vykonává tuto pravomoc podle § 99 odst. 2 a § 102 odst. 4 starosta. To znamená, že záměr pronájmu a zároveň následnou nájemní smlouvu schvaluje a podepisuje, pokud nemáte radu, starosta. Existují však dvě výjimky. Když si tuto pravomoc (rozhodování o nájmu) vyhradí ZO podle § 84 odst. 4 zákona o obcích nebo pokud by nájem byl spojen s jiným majetkovým úkonem, který patří výhradně do pravomoci ZO (např. budoucí prodej nebo zástava), což u běžného pronájmu nenastává.

  Záměr pronájmu zveřejněte klidně krátce před dokončením. Zákon o obcích přesný předstih, kromě minimální 15 denní lhůty, nediktuje. Záměr můžete zveřejnit i na stavbu, která ještě není formálně dokončena, ale musí být v záměru jednoznačně identifikovatelná (např. odkazem na projektovou dokumentaci nebo parcelní číslo a popis budoucí stavby). 

  Vzor záměru najdete v metodice MV č. 7.2., která je ke stažení na tomto odkazu:

  https://mv.gov.cz/odk2/clanek/metodicke-materialy-odk.aspx

  Dejte jen pozor na to, ať to nezveřejníte příliš dopředu, aby nebyla mezi záměrem a rozhodnutím nepřiměřená doba. K tomu blíže viz závěry z kontrol, kde MV s odkazem na soudní výklad uvádí, že mezi okamžikem sejmutí záměru a rozhodnutí o nájmu by neměl být časový prostor více než 6 měsíců, odkaz na stanovisko (toto je na str. 3, bod 9.):

  https://cse.google.com/cse?cx=015489265366623571386%3Aizzrwg3bmqm&q=pochyben%C3%AD+p%C5%99i+nakl%C3%A1d%C3%A1n%C3%AD+s+nemovit%C3%BDm+majetkem&ok.x=0&ok.y=0

  Doplnění ING. Nejezchleba k DPH:

  Pronájem bude s DPH, odpočet daně je tedy v pořádku. Z pohledu DPH počítání lhůty pro úpravy odpočtu daně, až bude majetek dokončen.  

• Rychlostní radary včetně sloupů

  15. 04. 2026

  V rámci stacionárního měření rychlosti pořizujeme radary včetně sloupů. V dotazu z r. 2017 jste odpovídala, že rychlostní radary se mají zařadit do majetku včetně sloupů jako technologické zařízení. Platí tato kategorizace i dnes?

  Ano, platí - za předpokladu, že sloup slouží výlučně jako nosič daného zařízení, pak patří do jeho ceny, samostatnou funkci nemá. Pokud by sloupy plnily více funkcí - například na nich bylo umístěno více zařízení (kromě měřiče i např. VO, rozhlas..), dalo by se uvažovat o tom, že sloup zařadíte jako stavbu - v praxi se to ale dělá tak, že jde do ceny stavby, právě například VO či rozhlasu, nedělá se moc, že by se sloupy evidovaly jako samostatné stavby, právě proto, že sami o sobě většinou funkci nemají, ale pouze ve spojení s tím, co je na nich instalováno.

  Obdobně se posuzuje například dopravní značení, kde také nezařazujeme zvlášť sloup a zvlášť samotnou značku a celé je to většinou provozní náklad ve smyslu výměny/ doplnění značení jako součástí komunikace, to je zase z hlediska majetkového posouzení trochu jiný případ, ale z hlediska klasifikace sloupu obdobné.

  V souhrnné jednotkové ceně do 40 tis. Kč zvolte účet 028, nad 40 tis. Kč (vzhledem k cenám radarů asi pravděpodobnější) účet 022. 

• Dobrovolné vstupné jako dar

  10. 04. 2026

  Město pořádalo setkání s olympioniky, vstupné z akce má být darováno neziskové organizaci. Výběr vstupného byl jak hotovostně, tak přes platební portál kulturního domu (městská příspěvková organizace) - bezhotovostně. PO nyní přepošle peníze nám jako zřizovali a my je organizaci (Světluška) darujeme. Mně jde o formu, jakou nám PO tyto prostředky přepošle. Lze napsat pouze něco jako předávací protokol, že se jedná o vybrané vstupné? Nebo to máme řešit nějakou fakturou? Je toto osvobozené od DPH? Musíme nechat schvalovat v RM?

  Předpokládám, že je to podřaditelné pod kulturní akci. Takže prvotně musíme řešit, kdo kulturní akci pořádal a vybíral vstupné. U tohoto subjektu by se mělo jednat o tržbu osvobozenou od DPH (a ten by si ji případně měl dát na ř. 50 přiznání k DPH). To, že vstupné bylo dobrovolné nehraje podle mě až tak roli.

  Tím, že se peníze potom nějak posílají, tak by bylo právně lepší, aby pořadatelem akce bylo Město, neboť PO striktně vzato nemá co posílat někam dary - ani svému zřizovateli. Potom by PO bylo jen výběrčím, který by vybral peníze MD 241 (případně podkladna)/ Dal 378 a potom peníze přeposlalo Městu - u nich MD 378/ 241. Město by si předepsalo tržbu podle podkladů PO: MD 377/ Dal 602 a předání peněz od PO by bylo MD 231/ Dal 377.

  Následně by se poskytl dar té Světlušce.

  Pokud bychom ale došli k tomu, že jednoznačným organizátorem a příjemcem vstupného je PO - potom by PO toto mělo dát do výnosů a když je "donutíme" k předání výtěžku - bylo by to u nich asi MD 549 (na dary bych to u nich raději neúčtoval)/ Dal 378. Město přijme dar a potom posílá peníze. Samozřejmě by to šlo i zaobalit například do toho, že by byl snížen provozní příspěvek..., ale to by asi již bylo ještě na rozhodnutí zastupitelstva.

  Tak bych zkusil, zda to skutečně nejde vyřešit tak, že organizátorem akce bylo Město a PO jen pro Vás vybíralo peníze, viz postup výše.

   

• ID partnera dotace důchodcům

  08. 04. 2026

  Mám dotaz ohledně účtování neinvestiční dotace, kterou rada obce schválila skupině aktivních důchodců, kteří nemají IČO. Při účtování položky 5222 to chce identifikátor. Jak postupovat?

  Položka 5222 je určena pro neinvestiční transfery spolkům. Pokud nemají IČO a nejsou tedy právnickou osobou, použijte položku 5492 jako dar FO s ID partnera 111. 

  Hovoříte o dotaci, pak nezapomeňte administrativně postupovat v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb. a účtovat to jako transfer s vypořádáním - poskytnutí před vyúčtováním je zálohou 373 (471)/ 231. 

• Finanční dar obce do veřejné sbírky

  07. 04. 2026

  Zastupitelstvo obce odsouhlasilo finanční dar ve výši 300 tis. Kč Římskokatolické farnosti, která vyhlásila veřejnou sbírku na opravu sanktusové věžičky kostela . Prosím, jak zaúčtovat?

  Veřejná sbírka má svá administrativní a transparentní pravidla, tudíž nebývá požadováno vyúčtování. Příspěvek do sbírky jako transfer bez vypořádání zaúčtujte zápisem 572 MD/ 231 D, RS odpa 3326 (našla jsem, že by kostel měl být zapsanou kulturní památkou), položka 5223, ID IČO církve. 

• Bezúplatný převod pozemku s fyzickou osobou

  31. 03. 2026

  Obec na základě darovací smlouvy získala pozemek (ostatní plocha) od manželů. A na druhou stranu obec darovala manželům pozemek (zahrada). Celá záležitost výměny pozemků je z důvodu narovnání hranic po digitalizaci. Jak správně zaúčtovat a ocenit?

  Darovaný pozemek převezmete do účetnictví k datu podání návrhu na vklad do KN zápisem 031 MD/ 401 D. Fyzická osoba není vybranou účetní jednotkou, tzn. ocenit máte reprodukční pořizovací cenou - cenou majetku v době, kdy se o něm účtuje, zjednodušeně řečeno aktuální hodnotou. Stačí kvalifikovaný odhad, je neefektivní platit pro tyto účely ZP. Můžete vyjít z cenové mapy pozemků, když nemáte, tak z cen podobných pozemků v okolí, případně lze vypočítat z oceňovací vyhlášky viz náš videonávod:

  https://www.obecuctuje.cz/videa/serie/23

  Pozemek, který FO darujete, vyřadíte zápisem 543 MD/ 031 D v účetní ceně (opět k datu podání návrhu na vklad). 

• Majetek

  24. 03. 2026

  Od 1.1. bylo hospodaření v městských lesích změnou ZL převedeno z DČ do HČ. Spolu se změnou ZL nebyl upraven užívací titul k lesům a PO hospodaří v HČ na základě pachtovní smlouvy, což si myslíme, že není dobře. Jaký by byl nejlepší užívací titul pro hospodaření v městských lesích v HČ? Hospodaření v lesích nebude ještě cca 3 roky ztrátové (rozpouštění rezervy a dotace). PO získala dotaci na pořízení traktoru, kde je podmínkou, že podobu 5 let (od roku 2024) bude mít k lesům užívací vztah jako vlastník/pachtýř/nájemce/vypůjčitel.
  PO převedla vlastní majetek na základě smlouvy o bezúplatném převodu na nově vzniklou obchodní společnost ve vlastnictví města (s.r.o.). Tento převod schválila rada města. Je tento bezúplatný převod pro obchodní společnost zdanitelným příjmem? V jaké hodnotě navede s.r.o. tento majetek do majetkové evidence a bude ho odepisovat? Je správné, že bezúplatný převod a výpůjčku dalšího majetku ve vlastnictví města schválila pouze rada města?

  K první záležitosti - asi víte, že se u Vaší PO pohybuji, tak si myslím, že by bylo vhodnější, pokud bychom se v této věci spojili všichni včetně zástupců PO a další postup v této věci dohodli. Vím, že se MF vyjadřuje dosti rezervovaně k pronájmům ve vztahu k příspěvkové organizaci, nicméně za sebe bych navrhoval považovat nájem v tomto případě jako jednu z variant dalšího možného řešení (i s ohledem na skutečnost, že Město pokud vím neslo a asi i do budoucna ponese určité náklady související například s rekonstrukcemi lesních cest). V rámci ČR si pronájmy majetku z obce na zřízenou PO (byť pro hlavní činnost) v praxi stále objevují, ale samozřejmě nechci do toho řešení nikoho tlačit.  Pokud by ale bylo o tomto možné domluvit se přímo, byl bych rád (a pokud by se zůstalo u nájmu, tak i s nastavením rozumného algoritmu výpočtu nájemného). 

  Okolnosti vzniku a způsob založení daného s. r. o. považuji skutečně za velký daňový problém - nicméně Město se k tomu rozhodlo. Dané s. r. o. není veřejněprospěšným poplatníkem, u nabytého majetku bezúplatně se jedná o nepeněžní příjem, kdy není možné využít osvobození podle §19b ZDP. Takže u movitostí nad 80 tis. Kč, případně staveb, u nichž nabude bezúplatně vlastnické právo má být výsledkem skutečně zvýšení základu daně v roce přijetí daru. Ocenění u s. r. o. by mělo být na úrovni reprodukční hodnoty (s.r.o. není vybrannou účetní jednotkou, aby přebíralo ocenění) - já bych si to nedovolil udělat bez znaleckého ocenění. Toto ocenění by bylo následně základnou pro účetní a daňové odpisy.

  Bezúplatný převod (dar) z PO na s. r. o. (pokud vím, snad to byly jen movité věci v právním vlastnictví PO)  - je to krok, který je v rozporu se zákonem č. 250/2000 Sb. Nicméně byl učiněn. Je trochu "problémové" za těchto okolností diskutovat, kdo takový krok má schválit. To, že to udělala Rada ale asi dává logiku (jednala jako zřizovatel). Nicméně schvalovala něco, co se nesmí.

  Pokud by ale Rada schvalovala dar majetku ve vlastnictví zřizovatele na s. r. o., je to na pováženou - schvalování darů nad 100 tis. Kč je v komeptenci Zastupitelstva. 

  Schválení výpůjčky Radou na dané PO - za mne z hlediska kompetencí OK (pokud vím, bavíme se o nemovitostech)

• Dar vítání občánků

  23. 03. 2026

  Obec plánuje vítání občánků. Lze prosím občánkům dát finanční dar nebo je lepší dát poukázky, například do drogerie? A jak prosím účtovat?

  Rozhodnutí, jakou formou dar poskytnete je na vás, případně co bude u občanů více vítáno :) Zdanění u nich řešit nemusíte - nedosáhne to limitu. Peněžní dar byste účtovali 572 MD/ 231 D, RS 3399, pol. 5492. Poukázku jako věcný dar na účet 543, odpa 3399, pol. 5194. 

  V hodnotě do 100 tis. Kč jedné FO ročně schvaluje věcný i peněžní dar rada/starosta.

• Právní nastavení transferu spolku

  21. 03. 2026

  V našem městě máme schválený grantový program, ze kterého se poskytují dotace spolkům s vypořádáním na základě veřejnoprávní smlouvy. Finanční spoluúčast spolku činí minimálně 20 %. Senioři si za tímto účelem založili spolek a několik let žádají o granty na jednotlivé kulturní akce, například výlety, výstavy, koncerty či divadla, vždy s odhadem nákladů.
  V posledním roce se však ukazuje, že tento systém je administrativně náročný pro ně i pro město. Senioři mají problémy s vyúčtováním, na některé akce se nedostaví plánovaný počet účastníků a spoluúčast je pro ně finančně zatěžující, což vede k vratkám části dotace. Současně město pořádá menší akce v komunitním centru, které hradí přímo, např. hudební večery nebo přednášky. Vyšší a jednodušší příspěvek by umožnil častější setkávání a širší činnost spolku.
  Z praktického hlediska by bylo nejjednodušší poskytnout finanční prostředky bez složitého vyúčtování, např. formou dotace na činnost spolku nebo daru. Uvědomuji si však, že tento postup může být obtížně obhajitelný a nemusí být akceptovatelný zastupitelstvem. Jako možnou variantu zvažujeme také zajištění kulturních akcí přímo městem, případně kombinaci obou přístupů.
  Chtěla bych se proto zeptat:
  1. Je možné u dotace nastavit zjednodušené vyúčtování (např. přehled akcí a čestné prohlášení) nebo poskytnout prostředky i bez vyúčtování?
  2. Lze řešit úhradu přímo jejich nákladů proplácením z pokladny či účtu města?
  3. Je vhodné ponechat stávající rozpočtové paragrafy? Používáme pro kulturu § 3399, pro komunitní centrum § 3429 a pro granty § 3900. Bylo by vhodné pro seniory použít samostatný paragraf, a pokud ano, jaký?
  4. Je možné a vhodné spolek seniorů z grantového programu vyjmout a nastavit pro něj samostatný režim podpory? a jaký?

  1. U dotace musíte postupovat podle zákona č. 250/2000 Sb., kdy má být vždy požadováno vyúčtování poskytnutých peněz. Lze ale využít § 10a odst. 8:

  "(8) Ve veřejnoprávní smlouvě o poskytnutí dotace může poskytovatel stanovit výdaje nebo náklady, jejichž výše nemusí být prokazována a které budou vyúčtovány paušální částkou; paušální výdaje nebo náklady se stanoví

  a) procentem ze skutečně vynaložených a prokázaných, poskytovatelem stanovených výdajů nebo nákladů,

  b) na základě poskytovatelem stanovených jednotkových nákladů, nebo

  c) jako pevná částka pokrývající veškeré výdaje nebo náklady nebo jejich část."

  Takže prostor pro zjednodušení vyúčtování zde je - např. bod c) umožňuje poskytnout jim pevnou částku na konkrétní akci bez nutnosti dokládat výši výdajů. 

  Můžete poskytnout i transfer bez vyúčtování, nesmí to být ale dotace. Můžete zvolit jakoukoliv formu soukromoprávního transferu - peněžní dar, příspěvek..., kde je na rozhodnutí oprávněného orgánu (podle výše - do 100 tis. Kč jednotlivé FO/PO v kalendářním roce schvaluje rada/starosta), zda budete nebo nebudete požadovat vyúčtování. 

  Je možné poskytnout například účelový peněžní dar, kde si do smlouvy stanovíte, že musí dar vrátit, pokud se akce nebude konat. Pak by bylo vhodné účtovat o transferu s vypořádáním, nechtít po nich doložit výdaje, ale jen zjednodušeně, aby prokázali, že se daná akce konala. Odpadnou tím administrativní povinnosti podle zákona č. 250/2000 Sb. Nechci vás nabádat k obcházení zákona, ale nastínit možnosti, protože v tomto ohledu máte opravdu volnost rozhodování o tom, jak s prostředky (s dodržením zásady hospodárnosti) naložit. Chci vám tím i nastínit, že i u peněžních darů můžete do určité míry sledovat účel použití peněz. 

  2. Proplacení je možné z účtu či pokladny města, jen musí být řádně právně ošetřeno a schváleno - viz bod jedna. U soukromoprávních transferů, kde se smlouvy uzavírají podle občanského zákoníku, není povinná písemná forma, ale bývá z mnoha hledisek vhodné si alespoň základní věci smluvně upravit. 

  3. S vaším zatříděním souhlasím. Různé všeobecné transfery, například i spolku seniorů je možné třídit na odpa 3900. Podpora různých společenských akcí je konkrétnější na odpa 3319. 

  4. Zde záleží plně na vašem rozhodnutí a nastavení pravidel grantového programu. 

• Prodej materiálu

  19. 03. 2026

  Nájemce hrobového místa letos neprodloužil nájemní smlouvu a daroval obci obrubníky z hrobu. Nový nájemce je chce odkoupit. Jsme plátci DPH. Můžu vystavit fakturu bez DPH podle par. 62 nebo musí být s DPH? Darování obrubníků jsem účtovala 501/649 a prodej budu účtovat 231 par. 3632, pol. 2310/644. Cenu nám odhadl kameník.

  Zaúčtování přijatého daru je v zásadě v pořádku - samozřejmě pokud je dar na Vaší straně vnímán jako zboží (tedy věci určené k dalšímu prodeji), spíše by se mělo účtovat v systému B na účet 504 (v A na 132), výnos na účet 604, příjem na pol. 2112. 

  Pokud se týká DPH, tak jsem přesvědčen, že se to pod §62 nevejde. Vy jste sice pronajímali osvobozeně od daně hrobové místo, nicméně ne tyto obrubníky. Nenapadá mne žádný argument, proč toto nezdanit - za sebe bych zdanil v sazbě 21 %.

• DÚZP u stavebně montážních prací

  19. 03. 2026

  Jsme město plátci DPH. Nyní provádíme investiční akci, kde v tomto případě vystupujeme jako neplátci, protože to nemáme pro ekonomickou činnost, určeno pro ZŠ. Ale jde mi o to, že ve smlouvě o dílo jsou uvedeny platební podmínky cituji: Smluvní strany se dohodly na tom, že zhotovitel bude poskytovat dílčí plnění ve smyslu § 21 odst.7 zákona č.235/2024 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění (dále jen "ZDPH"). V tomto případě se dílčí plnění považuje za uskutečněné zpravidla první den každého následujícího kalendářního měsíce, ve kterém plnění probíhalo. Zhotovitel bude předkládat objednateli polož.soupis proved.prací nejpozději do 3 prac.dnů ode dne uskut.zdan.plnění. Pokud objednatel neshledá nesrovnalosti do 5 prac.dnů je zhotovitel oprávněn vystavit dílčí daň.doklad na objednatele. Nejpozději do 15 dnů ode dne zdanitelného plnění. A teď si nejsem zcela jistá z proúčtováním. Firma nám vystavila fakturu, která byla za období od 1.2.-28.2.26 s DÚZP 1.3.2026, datum vystavení 15.3.2026 předpokládám, že je to tak dle Smlouvy o dílo, ale jak to udělat s náklady, tedy účtem 042, které by měly patřit do období 2/2026. Můžete mi prosím poradit?

  Pláte se na DUZP, ale to by vás mělo zajímat ve vztahu k DPH. Nejprve si ujasněme, jestli v tom nefiguruje náhodou PDP režim. Jestli příspěvová organizace využívá daný objekt zdarma, kdy obec v něm neprovozuje (ani nezamýšlí provozovat) ekonomickou činnost, potom byste takovou budovu neměli mít ve svém obchodním majetku a tudíž byste neměli jednat jako osoba povinná k dani (tedy ve smyslu §92a odst. 2 ZDPH by se neměl aplikovat režim PDP a samozřejmě také nemáte nárok na odpočet DPH). Pokud v tom tedy není režim PDP (není tam třeba nějaký nájem škole...), DUZP vás primárně nezajímá a řešíte jen OUÚP. 

  Problematiku OUÚP řeší bod 6.3. CUS 701. Ke vzniku závazku dochází k datu splnění dodávky. Pokud existuje dílo, které je plněno postupně, tak DPH pracuje s tím, že DUZP vzniká ve sjednaných okamžicích - tedy potud je to dodavatelem nastaveno v pořádku. Když vzniká majetek, tak nevidíme problém v tom, že se i účetně vychází z těchto DUZP.

  Lze sjednat i  jednorázovou fakturaci na konci, kdy byste účtovali 042/321 až po dokončení, byť by bylo dílo realizováno třeba po dobu 6 měsíců a skutečně by vznikalo postupně. Nemyslíme si ale, že účetnictví nutně musí průběžně zobrazovat, jak stavební dílo vzniká. Dohadnou položkou bychom si pomáhali spíše jen na konci stavby, pokud by nastala situace, že se dílo dokončí a začne se i využívat v nějakém měsíci a vy díky nastavenému DUZP začnete nemovitost užívat.

  Když to prakticky shrnu - klidně zaúčtujte závazek do února, nevidíme to jako problém. Další varianta je zaúčtovat v únoru zápis 042/383 a v březnu fakturu 383/321.

• Rekonstrukce majetku ve výpůjčce - PDP

  16. 03. 2026

  Obec dala do výpůjčky TJ Sokolu hřiště s umělým povrchem. Nyní se bude provádět velká rekonstrukce (firma je plátce) - oplocení, nové střídačky, umělý povrch, osvětlení. Prosím o kontrolu účtování. Faktury budou vystavovány v režimu PDP (stavební práce). Ale DPH si neuplatním a odvedu. Do majetku zařadím včetně DPH. Je to tak správně?

  K vašemu postupu mám drobnou poznámku - pokud to obec dlouhodobě vypůjčuje zdarma Sokolu, tak to nemáte k ekonomické činnosti, tedy ani byste to neměli mít v obchodním majetku a neměl by se aplikovat PDP režim. Pokud na něm ale dodavatel trvá - nehrotil bych to, prodanil a neodečetl. Ale snažil bych se prvotně dodavateli říci, že by se PDP neměl aplikovat (pokud to vypůjčujete a zamýšlíte to vypůjčovat i nadále).

  A ano, v případě, kdy není nárok na odpočet, se majetek zařazuje v ceně včetně DPH. 

• Odpočet DPH u parkoviště

  13. 03. 2026

  Město bude stavět etážový parkovací dům o kapacitě cca 100 míst. Je možné v případě pronájmu parkovacích míst občanům či firmám v množství cca 1/3 plochy nárokovat si DPH za stavbu v celkové výši? Zbývající parkovací místa budou užívána bezplatně veřejností.

  Pokud bude prováděna výstavba parkovacího domu, u kterého bude 1/3 míst poskytována za úplatu jako zdaňovaná plnění a 2/3 mimo ekonomickou činnost (poskytování zdarma bez úplaty), nelze uplatnit plný nárok na odpočet DPH. Pro tyto případy platí režim odpočtu DPH v poměrné výši podle §75 ZDPH. Odpočet DPH by měl být zkrácen tak, aby odpovídal úměrně použití pro zdaňovanou činnost. Ve Vašem případě by logickou variantou bylo uplatnění pouze 1/3 odpočtu DPH na vstupu. Upozorňujeme, že pokud by docházelo k následným změnám podílu využití o více než 10 % procentních bodů (například by se za 3 roky zvětšil rozsah zpoplatnění parkovacích míst na polovinu, či naopak snížil jen na 1/10), nastupovaly by úpravy odpočtu DPH podle §78.