Dotazy

Hledanému výrazu dar odpovídá celkem 3162 dotazů:

• Věcný dar poskytnutý PO

  15. 09. 2025

  Prosím o radu, jak zaúčtovat poskytnutí věcného daru právnické osobě (firmě)? Mohlo by být účtováno takto: 543/3900-5194?

  Váš účetní zápis je naprosto přesný, nemám co dodat. Jen odpa se snažte volit co nejkonkrétnější. U darů se volí paragraf podle účelu daru - na co jej použijí. Bývá ale praktické různě účelové dary v rozpočtu "shromažďovat" právě na odpa 3900, pro jeho všeobecnost, proto vám touto radou ale nechci nabourat závazné ukazatele rozpočtu :)

• Dar - kovaná brána na hřbitov

  15. 09. 2025

  Máme zájem o zhotovení nové vstupní umělecky kované brány, na kterou dostaneme darem od firmy A: částku 200.000,- Kč.
  Na základě faktury pak zaplatíme za zhotovení brány firmě B: částku také ve výši 200.000,- Kč.
  Obec je provozovatelem hřbitova, ale vlastníkem je církev.
  Po opravě hřbitovní zdi v majetku církve bude brána její součástí
  1. Bude brána v majetku obce nebo církve
  2. Jak účtovat přijatý dar na bránu
  3. Jak účtovat úhradu faktury za zhotovení brány
  4. Jak darovat církvi, jak zaúčtovat tento dar církvi

  1. Nejsem právník, ale tak, jak to popisujete - pokud zeď je v majetku církve, tak i brána bude jako její právní součást v majetku církve. V tomto ohledu je nutná komunikace s církví jako vlastníkem a dohodnout s nimi, jestli jim bránu po dokončení majetkově předáte nebo zda vám dají souhlas s tím, že jí obec povede v majetku jako TZ cizího majetku (účet 021). Podle toho mít i schváleno. Podle bodu 4 odhaduju, že je záměr bránu po dokončení bezúplatně převést na církev, to mi přijde logické, tak to mít hlavně právně dotažené. 

  2. Když druhá firma na to dala peníze, nikoliv že by to sama zrealizovala, budete příjem peněz účtovat jako transfer 231 MD/ 672 D (asi nebudou chtít vyúčtování), RS 3632 2321. Nepoužívám zde investiní položku 3121 ani účet 403, protože pro obec to není transfer na pořízení vašeho majetku. 

  3. Z pozice investora akce účtujte fakturu za bránu zápisem 042 MD/ 321 D, pol. 5194. V souladu s předpisy je i varianta zachytit vrata na účet 139, ale ve výsledku je jedno, jaký kalkulační účet použijete, jestli 139 nebo 042, protože tak nebo tak to skončí na účtu 543.

  4. V okamžiku předání církvi zaúčtujete dar zápisem 543 MD/ 042 D. Tím se to celé zobrazí u obce jako náklad z titulu věcného daru církvi a výnos z transferu od firmy - církev není VÚJ, proto celkově tento účetní postup. 

• Finanční dar zdraví

  12. 09. 2025

  Zaslali jsme občanovi sousední obce přes platformu Donio do veřejné sbírky založené pro FO finanční příspěvek. Jen si chci ověřit správné účtování :
  231 § 3900 pol.5492 / 378, předpis 572 / 378 . Celková vybraná částka po ukončení sbírky bude předána FO. Podobný dotaz jste již zodpovídali, ale bylo přímo předáno FO. Nejsem si jistá, zda je správně položka a §, když je to posláno přes DONIO.

  Uvažujete správně. Obecně u transferu volíme položku podle právní formy příjemce. Když není dar poskytnut přímo občanovi, používáme položku podle organizátora sbírky. Donio jako provozovatel webu je s.r.o., ale jinak je zřízen jako nadační fond. U sbírek je i uvedeno, že je spravována Nadačním fondem Donio. Takže položka pro neinvestiční dar bude správně 5221.

  Co se týká paragrafu, ten volíme podle toho, k čemu budou prostředky využity. Odpa 3900 je možný - používá se právě pro různé "citlivé" příspěvky na fyzické úrazy apod. 

• ! Volby - vzdání se odměny člena OVK

  11. 09. 2025

  Několik členů volební komise se chce vzdát odměny ve prospěch spolků. Odměnu tedy musím vyplatit účetně, zároveň přijmu jako dar obci, ale tím pádem si nemohu uplatnit dotaci, je to tak?

  Na odměnu má nárok každý člen OVK, ale s odměnou si může naložit jak chce. Pro tyto volby platí zákon o volbách do Parlamentu, cituji § 82: 

  (1) Člen okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise má nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce. 

  Z hlediska zákona jim to vyplatit podle mě musíte, zahrnout do vyúčtování k volbám v takovém případě také. Doporučuju vyhnout se komplikacím, tzn. když to vyloženě neodmítnou převzít (zkuste jim to vysvětlit), nejlepší by bylo, aby si nechali nárokovou odměnu klasicky vyplatit a když pak peníze obratem použijí na dobročinné účely, je to jejich rozhodnutí již jako občanů, nikoliv jako člena OVK a s volbami to nemá už nic společného - právně je to dobrovolný dar občana obci nebo spolku.

  Takže bych účtovala klasicky o vyplacení odměn s par. 6114 pol. 5021 a ÚZ 98071.

  Jestli k tomu chcete korektní nezávazný právní výklad (závazný dávají až soudy a k tomuto jsem judikaturu nenašla, že by to někdo někdy soudně řešil), můžete se s dotazem obrátit pro jistotu na MV (hlavně v případě, kdyby odmítali odměnu převzít). Ve volebních předpisech jsem ale nenašla, že by možnost vzdání se odměny byla někde zakovena. Takže pak je otázka, jak byste s tím měli naložit, proto jak píšu výše - vyhnout se zbytečným komplikacím. 

  K financování výdajů na volby aplikujeme metodiku MF:

  https://www.mfcr.cz/cs/rozpoctova-politika/uzemni-rozpocty/legislativa-a-metodicka-podpora-uzemnich-rozpoctu/2013/smernice-ministerstva-financi-o-postupu-48930

  Hovoříte o tom, že člen OVK daruje fin. prostředky obci, tzn. obec daruje fin. prostředky následně spolku - tak je to myšleno? Darovací smlouva na peněžní dar není podle občanského zákoníku povinná. Schvalování přijetí daru není vyhrazenou pravomocí ZO, jedná se o zbytkovou pravomoc rady, kterou může přenést na starostu. Pokud radu nemáte, přijetí schvaluje starosta. Muselo by se schválit i následné darování konkrétním spolkům. 

  Dar bude podle všeho neúčelový a asi i neinvestiční, odpa podle účelu spolku a pol. 2321 proti účtu 672. Dar spolku pak na účet 572 s pol. 5222 - jestli to nedávají přímo obci (nějaké její organizační složce apod.).

  Kdyby se vzdali odměny - nechtěli ji proplatit s tím, ať si jí nechá obec pro své účely, tady bych to na MV nebo kraji už raději konzultovala být vámi, ale když půjdete cestou klasického vyplacení, jak píšu v úvodu, přijde mi to právně v pořádku - neúčtovat ale zápočty nevyplacené odměny proti předpisu daru, aby bylo doloženo vyplacení odměny členovi.

  Když to shrnu: Postavila bych se k tomu tak, že v okamžiku, kdy peníze obdrží, je již z pozice občana daruje přes obec  nějakému spolku. Tedy již odlišný účetní případ od vyplacení odměny. 

   

• TZ majetku PO ve výpůjčce

  11. 09. 2025

  Město financovalo projekt. dokumentaci na rekonstrukci kulturního centra - účtováno na 042. Budovu má město na účtu 021, přísp.organizace ji dostala do výpůjčky . Tato PO dostala dotaci na rekonstrukci této budovy, ta byla nyní dokončena a budova byla zkolaudována. Můj dotaz zní : Město převede na PO projekt.dokumentaci -účtování 401/042 . Přísp.organizace zaúčtuje tech.zhodnocení včetně předané projekt.dokumentace na majetkový účet u bude odepisovat TZ na vypůjčeném majetku ? Městu zůstane na účtu 021 budova v původní hodnotě.

  Souhlasím s vaším postupem - PO to po dobu udržitelnosti povede jako TZ vypůjčeného majetku, pak se to může převést zpět na vás jako zřizovatele, do ceny budovy.  

  Z hlediska podmínek dotace by to neměl být problém - není to od vás transfer, ale věcný dar - převod PD, a projekt bude asi z hlediska dotace nezpůsobilý výdaj - tedy jen, aby nečerpali dotaci na to, co od vás dostanou zadarmo.  

• Vodovod

  10. 09. 2025

  Naše obec vlastní, má v majetku vodovod. Nyní si majitel 5 stavebních pozemků v naší obci chce na
  své náklady postavit vodovod, který se připojí k obecnímu. Chce nám ho pronajmout. Může být
  nájem např. za 1 Kč s budoucím převodem na obec? Pronájem z důvodu, abychom mohli jako obec
  např. navázat na jejich vodovod pro případné další výstavby. Nebo jak můžeme postupovat jinak než darovací smlouvou?

  Neznáme konkrétní technické řešení, ale asi se jedná o prodloužení řadu z kterého půjde 5 přípojek (k těm stavebním pozemkům). Pokud obec zajišťuje dodávky vody, případně to třeba jako celek pronajímáte na VaK, tak za mne asi není problém, pokud vám to dá nájmem za 1 Kč. Nevím, proč vám to nepřevede hned - pokud se na něco čeká (vyřešení věcných břemen apod.) - potom nájem může být, klidně za 1 Kč. Pak už jen dohodnout, jak se převede na obec (jestli např. koupě za 1 Kč nebo dar). 

• Příspěvek na vybudování kanalizace

  10. 09. 2025

  Občan vybudoval při výstavbě svého RD na své náklady část kanalizace v obci v celkové hodnotě 650.000Kč. Na tuto kanalizaci by se v budoucnu mohli připojit další občané. Občan tuto kanalizaci chce obci darovat . ZO se dohodlo, že mu přispěje 40% nákladů. Jak tady tuto situaci řešit? Původně jsem chtěla darovací smlouvu, ale již to nesplňuje podstatu daru. Jak posléze účtovat?

  Záleží na tom, jak se s občanem dohodnete. Pro obec by bylo samožejmě hospodárnější, když občan chce kanalizaci darovat, jí bezúplatně přijmout zápisem 021 MD/ 401 D v reprodukční pořizovací ceně. Jestli ale ZO schválí, že mu chce něco za to zaplatit, nezastírala bych reálný stav a v takovém případě to za dohodnutou cenu klasicky odkoupíte. 

  Důležité je vyřešit to právně a podle toho účtovat. 

• Příspěvek na přímou péči od obce pro PO formou daru

  08. 09. 2025

  Naše sociální PO získává od obcí veřejnou finanční podporu - dotaci na osobní náklady na zaměstnance v přímé péči.
  Letos jedna obec poskytla peněžní prostředky formou daru, účel je stejný.
  Je nutné tento dar od obce účtovat jako tvorbu a čerpání rezervního fondu, nebo je možné se na tento dar dívat jednotně jako dotace na provoz z USC – účet 348?

  Já bych to udělal přes RF - dar má jiný právní režim než dotace a byť je to dosti formální záležitost, tak bych se na to nyní díval skutečně jako na dar, který PO dá do rezervního fondu a potom RF zúčtuje do výnosů. 

  Chápu, že věcně by lákalo chovat se k tomu také jako k dotaci, nicméně za mne jak máme to účtování v předpisech posazeno zatím dosti formalisticky, tak udělat to přes RF je varianta, kterou nikdo nemůže vytknout (a neovlivňuji tím třeba celkový výsledek hospodaření - tak mne to zase tolik netrápí).

• Koupě RD a pozemků pod cenou obvyklou

  08. 09. 2025

  Jak budu prosím účtovat nákup budovy RD bez č.p./č.e - bydlení (dům je neobydlený, určený k demolici). K tomu jsou dva pozemky. Jeden je pod budovou p.č. 3 - 168 m2 a druhý zahrada p.č. 4 - 240 m2.
  Kupní smlouva je na jednotnou kupní částku 500 000 Kč.
  Máme i znalecký posudek, kde je uvedena hodnota RD 1 093 052 Kč. Pozemek p.č. 3 v hodnotě 452 810 Kč a p.č. 4 v hodnotě 646 872 Kč.
  Prosím celý způsob zaúčtování.

  Z hlediska ceny si nemusíte dělat starosti - zdůvodnit se musí dle zákona o obcích jen prodej za cenu vyšší, než je cena obyklá. Tady se jedná o nákup - obec je nabyvatelem a navíc za cenu nižší, než je cena obvyklá, to je pro obec ekonomicky výhodná varianta a zdůvodnění není požadováno.

  Pozn. (ne pro tento případ, spíše pro úplnost): Zdůvodňovat podle metodiky MV nemusíte ani nákup pod cenou obvyklou (§ 39 odst. 2 zákona o obcích platí jen pro převod majetku z vlastnictví obce), ale kdyby to někdo napadl, musí existovat argumenty s ohledem na hospodárnost (tyto informace čerpám mj. i z metodiky MV č. 7.2, str. 35 a dále). 

  Nejdůležitější je vyřešit, zda zařadíte jen pozemky, nebo i stavbu. Podívejte se prosím na dotaz "! Zařazení pozemků a stavby kvůli získání pozemků" z 18.10.2023, podrobně tam rozebíráme téma pořízení pozemku s budovou určenou k demolici. Proberte s vedením aspekty, které tam vysvětlujeme a vyberte řešení, které nejvíce odpovídá vaší situaci. 

  Nevím, proč dům neměl přiděleno číslo popisné/evidenční, ale jestli to v KN není zapsáno jako zbořeniště, je možné účtovat o pořízení pozemku a stavby. V takovém případě je nutné kupní cenu pro účely zařazení nějak rozvrhnout. Když máte znalecký posudek, tak můžeme určit poměry z něj:

  Cena celkem dle ZP 2138734 Kč. Poměr pro RD 1093052/ 2138734 = 0,5. Poměr pro p.č. 3 452810/ 2138734 = 0,2. Poměr pro p.č. 4 646872/ 2138734 = 0,3.

  Takto určenými poměry rozpočítáte kupní cenu pozemků 500 tis. Kč:

  Kupní cena RD 500 tis. Kč * 0,5 = 250 tis. Kč (na účet 021)

  Kupní cena p.č. 3 500 tis. Kč * 0,2 = 100 tis. Kč (na účet 031)

  Kupní cena p.č. 4 500 tis. Kč * 0,3 = 150 tis. Kč (na účet 031)

  Výše pracuju tedy s variantou, kdy pozemky pořídíte na účet 031 a budovu na účet 021. Při demolici budovu vyřadíte v ZC do nákladů likvidací, demolici budete účtovat také do nákladů. Je to možné řešení, má to ale jiný dopad na VH, než pořídit jen pozemky (var. 2 níže), proto neznám okolnosti a o jakých částkách se bavíme, je lepší to probrat s vedením. Také je dobré vědět, jestli se budova nedemoluje z důvodu nové výstavby. Kdyby nebyla technicky ve špatném stavu a odstraňuje se proto, aby uvolnila místo nějaké nové stavbě, pak by ZC budovy mělo vstoupit do ceny nové stavby zápisem 042 MD/ 081 D, na účet 042 by se účtovaly i náklady na demolici.

  Druhá varianta je, že pořídíte do majetku jen pozemky s tím, že stavbu zahrnete do ceny pozemku, na kterém stojí. Uvádíte, že dům je určený k demolici - když se stavba asi určitě zbourá, je vaším záměrem hlavně pořídit pozemek, který asi z nějakého důvodu potřebujete. Toto řešení má určitou účetní nevýhodu v tom, že se nadhodnocují aktiva, protože pozemky se neodpisují, ale logiku to má v tom, co mě pořízení potřebného pozemku skutečně stálo. Náklady na demolici staveb se účtují v tomto případě do nákladů. Toto mi přijde jako logické i v situaci, kdy pořídíte například rovnou zbořeniště, nebo stavby v takovém stavu, že je demolice nezbytná. 

  Shrnutí: Zvažte, proč jste pozemek pořídili, proč dům bouráte, to zde bude pro rozhodnutí stěžejní.

  Účetní řešení: K datu podání návrhu na vklad předepíšete pořízení v kupní ceně 042/321. Zařazení 031 (021) MD/ 042 D - do ceny patří i případné související náklady. Úhrada kupní ceny 321/231 RS pol. 6130 pokud zařadíte jen pozemky, pol. 6121 pro celek, pokud stavbu s pozemky. Kdybyste kupní cenu zaplatili před podáním návrhu na vklad, účtuje se o záloze 052 MD/231 D, při podání na vklad zúčtování se závazkem 321 MD/ 052 D.

• Poplatky za VB po zařazení investice

  05. 09. 2025

  Město je investorem rekonstrukce chodníku, který zasahuje i do cizích pozemků, a zároveň investorem přeložky plynovodu (vyvolaná investice). Město je vlastníkem plynovodu a hradí veškeré náklady spojené se zřízením věcných břemen mezi společností Gasnet a vlastníky dotčených cizích pozemků.
  Chodník byl zařazen do majetku města již v roce 2023. Nicméně v roce 2025 vznikají dodatečné náklady ve výši 37 112 Kč (např. kolky, návrhy na vklad, právní služby, smlouvy), které jsou hrazeny společnosti Gasnet. Je třeba tyto náklady správně zaúčtovat.
  Dle vyhlášky č. 410/2009 Sb. se nabízí možnost účtovat tyto výdaje jako náklady, protože investiční akce byla již dříve zařazena do majetku. Kterou z následujících položek použít:
  
  5362 – Ostatní daně a poplatky,
  
  5169 – Nákup ostatních služeb,
  
  5909 – Ostatní výdaje z činnosti.
  
  Z vašich předchozích odpovědí na dotazy podobného typu však vyplývá, že lze v některých případech využít i účetní standardy:
  ČÚS č. 703, který umožňuje aktivovat dodatečné náklady (např. kolky, návrhy na vklad, právní služby) jako součást pořizovací ceny majetku,
  ČÚS č. 708, který uvádí, že úplatně nabyté věcné břemeno na cizím pozemku je součástí pořizovací hodnoty stavby (v tomto případě chodníku).
  V příloze zasíláme kopie smluv a fakturu. Prosíme o doporučení, jakým způsobem lze obhájit zaúčtování těchto výdajů jako nákladů, případně zda je vhodnější jejich aktivace jako součást pořizovací ceny majetku.

  Ve vyhlášce č. 410/2009 Sb., § 55, kde jsou mimo jiné vymezeny náklady související s pořízením DM, je v odst. 2 písmene i) uvedeno, že náklady vzniklé po zařazení majetku do užívání nejsou součástí ocenění. Píšete, že tyto dodatečné náklady vznikají právě teď, v roce 2025. Smlouvu jsem nečetla, nemám ji k dispozici (časově v rámci dotazu ani nelze studovat, na to slouží případně služba zakázek), tak nevím, zda byly náklady nějak smluvně zřízené již v době zařazování chodníku.

  Jestli to dobře chápu, nebavíme se zde o VB, kde by město byla strana oprávněná. Jste sice vlastníky plynovodu, ale VB je zřízeno vůči provozovateli, tedy firmě Gasnet. Takže pokud právně vzniklo (bylo zapsáno do KN) až po zařazení chodníku, jedná se již o provozní náklad - VB ve prospěch někoho jiného v takovém případě nepatří na účet 028 nebo 022.

  V případě, kdy i ostatní náklady související s VB vznikly až po zařazení chodníku, se o ně již nezvyšuje pořizovací cena majetku. Pozor na to - uvádíte možnost korekce pořizovací ceny, ale to je možné jen v rámci opravy chyby, kdyby náklady vznikly v době pořizování majetku, jen nebyly vyfakturovány (v této situaci se účtuje dohada 042/389). 

  Vámi vyjmenované náklady (kolky, návrhy na vklad, právní služby) budete účtovat jednotlivě podle druhu nákladu. 

  Návrh na vklad a kolek účet 538 s pol. 5362, právní služby účet 518 s pol. 5166. 

• Zkušební provoz

  05. 09. 2025

  Prosím o vysvětlení a radu v postupu při zařazování majetku, kdy na budově probíhají stavební úpravy (TZ). Máme dopředu jasně stanovený termín poskytovatelem dotace, kdy musí nejpozději proběhnout první společenská akce. Podle interpretace Národní účetní rady I-6 (a Vašeho komentáře v knize Oceňování dlouhodobého majetku) o zkušebním provozu, bychom na základě povolení stavebního úřadu o zkušebním provozu měli zařadit do majetku i v účetnictví. Nerozumím ale Vaší odpovědi v dotazu ze dne 16.12.2024 o zařazení kanalizace, kde na konci uvádíte, že pokud se nezprovoznilo vše a je testování, nemusíme zařazovat? To je opak prvního výkladu. Kdy tedy máme povinnost zařadit majetek a na základě jakého dokumentu či předpisu při zkušebním provozu? U nás to může být případ, kdy např. 90% bude hotovo, ale na úplně jiném konci v rámci jedné smlouvy se ještě něco bude dodělávat.
  
  Dle nás by musel být k zařazení tedy vydán souhlas ze stavebního úřadu o zkušebním provozu a zároveň by měly být všechny práce dle smlouvy dokončené a dílo nebude oficiálně celé předané nám zpět od zhotovitele, abychom mohli zařadit do majetku?

  Při zařazení majetku do užívání vycházíme z vyhlášky 410/2009 Sb. Např. u DHM se jedná o par. 14 bod. 12. Kde je uvedeno: " DHM se stávají pořizované věci okamžikem uvedení do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí zejména dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených jinými právním předpisy pro užívání (způsobilost k provozu). Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení."

  Zároveň pokyn FŘ D-59, k par. 26 - bod 10: ve kterém se objevuje následující:

  "Podmínky vzniku hmotného majetku dle § 26 odst. 10 zákona může splnit i stavba,u které stavební úřad povolí nebo nařídí zkušební provoz (§ 124 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, dále jen „stavební zákon“). Za předpokladu, že je tato stavba dokončena dle projektové dokumentace a v rámci zkušebního provozu se ověřují pouze funkčnost a vlastnosti provedené stavby, následně bude povoleno její trvalé užívání, splňuje tato stavba podmínku uvedení do stavu způsobilého obvyklému užívání."

  Když to shrnu, tak jedna z podmínek je, že majetek musí být dokončený a předaný. A druhá podmínka (pokud ji určuje, jiný právní předpis) je např. to kolaudační rozhodnutí, až už celkové nebo pouze zkušební provoz.

  V dotazu o kterém se zmiňujete, jsme odpovídali na to, že stavba byla předána, rozhodnutí bylo na zkušební provoz. Radili jsme nezařazovat, pokud by se kanalizace teprve testovala a provoz kanalizace by nebyl reálně rozjetý. Ale pokud by byla kanalizace v reálném provozu, tak určitě zařadit i ve zkušebním provozu. A je nutné zmínit, že ani daňový pokyn, ani interpretace NÚR nejsou pro obce závazné. Takže to řešíme takto spíše účetním citem.

  Nejsme právníci, ale zkušební provoz se nařizuje typicky u technologicky složitějších staveb právě typu kanalizace či vodárna. V případě, který popisujete, kdy byste potřebovali včas užívat větší část domu, aby se splnila podmínka dotace uspořádat tam společenskou akci, by se to podle mě dalo vyřešit spíše vydáním předčasného souhlasu s užíváním stavby. Takže je podle mě vhodné zkonzultovat to se stavebním úřadem. 

  A k tomu předání od dodavatele - i když nebude 100 % hotové, dá se i tak převzít, ať máte podklad k zařazení - dokončení s tím, že se jasně do poznámky uvede, co je potřeba do celkové kolaudace dodělat.

• Technické zhodnocení

  04. 09. 2025

  Obec v roce 2025 modernizovala technologii v obecní vodárně (výměna stávající ATS stanice a čerpadel za nové). Celková investice byla za 3.500.000, - Kč. Na tuto akci jsme měli dotaci ze SFŽP.
  Tuto rekonstrukci bych zařadila do majetku jako technické zhodnocení. Jen nevím, k jakému datu? Předávací protokol je podepsán k datu 9.8.2025 (kolaudace není nutná), ale poslední faktura za technický dozor na stavbě na 20.000, - Kč a poslední faktura za stavební práce na částku 580.000, - Kč dorazili k datu 11.8.2025. Tyto faktury patří do ceny majetku. Jak mám faktury a technické zhodnocení zaúčtovat a k jakému datu?

  Pro zařazení do majetku máme v účetních předpisech stanovenou podmínku dokončení díla a zároveň splnění technických funkcí a povinností stanovených jinými právními předpisy. Ve vašem případě se jedná jednom o dokončení díla. Předávacím protokolem vám byl předán 9.8.2025 a k tomuto datu byste měla TZ zařadit.

  Pokud se jedná o TZ, faktury zaúčtujete 042/321, RS 2310 6121. Zařazení 021 MD/ 042 D a zvýšíte cenu vodárny (k majetkovému posouzení viz závěr odpovědi). 

  Když není k datu zařazení vyfakturováno, ale plnění bylo poskytnuto v době pořizování majetku, účtuje se dohada zápisem 042 MD / 389 D. Tento zápis slouží obecně k zobrazení nevyfakturovaných plnění do ceny majetku při jeho zařazení. Při zařazení majetku (9.8.2025) si tedy doúčtujte dohadnou položku ve výši 600 tis. Kč, právě tím zápisem 042 MD / 389 D. Následné faktury se pak zaúčtuje již jen zápisem 389 MD /321 D. V rámci jednoho měsíce to skoro ani není nutné, rozdíl je jen dva dny, tak kdyby se faktury daly účetně na 042 dva dny po zařazení, nic se nestane, ale přes dohadu je to přesnější postup. 

  Hovoříte o dotaci, předpokládám, že se jedná o investiční dotaci, když pořizujete TZ. Nezapomeňte tedy dotaci zadat na kartu majetku a na účet 403. Zároveň nevím, jak máte původní vodárnu a technologii vedenou v majetku. Odhaduju, že jako součást stavby (současná judikatura je s tím v souladu) a pokud výměna nebyla opravou, ale došlo k výraznější změně parametrů původní technologie, souhlasím s tím, že výměnu účtujete jako TZ stavby vodárny (jen zde pozor na to, jestli to opravdu nemělo být spíše opravou, máme k tomu v dokumentech výklady). 

• Obchodní majetek

  03. 09. 2025

  Dobrý den,
  pronajímané budovy (bytové domy a stavby občanského vybavení) zařadíme do OM. Jak je to s pozemky na kterých stojí pronajímané domy, máme je také zařadit do OM? A co pozemky pod budovami, které jsou jak pro ekonomickou tak neekonomickou činnost (např. budova MÚ, kde se část pronajímá - většinou neplátcům DPH), řídí se dle zařazení budovy?
  V roce 2022 jsme do majetku zařadili sběrný dvůr vybudovaný z dotace, která zahrnovala i DPH. Původně měl sloužit pouze pro sběr komunálního odpadu od občanů zdarma. V letošním roce se uzavírají smlouvy s drobnými podnikateli na tříděný odpad (papír, plast, sklo). Za uložení podnikatelé zaplatí roční paušální částku. Sběrný dvůr zařadíme do OM. Patří tam i podzemní kontejnery na náměstí, vybudované z dotace (zahrnovala i DPH) ? A vybudovaná sběrná místa ve městě, která mají "betonovou desku" a jsou oplocena betonovým plotem?
  Děkuji.
  S pozdravem a přáním pohodového dne
  Jana Panochová

  Souhlasím s tím, že pronajímané domy jsou součástí obchodního majetku. S tím se logicky také pojí pozemky, na kterých domy stojí, respektive u nichž určíme, že jsou ve funkčním celku k daným domům (může se třeba jednat i o dvory v rámci těchto domů apod.). Takže ty určitě také do obchodního majetku.

  Potom se ptáte na pozemky pod budovou částečně využívanou k ekonomické činnosti - za mne jednoznačně budovu a pozemek řešíte jako celek. V dokumentech vysvětluji, že si v souladu se závěry z KOOV z ledna 2021 můžete u věcí využívaných k ekononomické činnosti pouze částečně vybrat, zda je zařadíte do obchodního majetku či nikoliv. Takže u objektu OU je to na Vašem rozhodnutí (a to rozhodnutí má potom souvislost na to zda aplikovat PDP, zda jsou či nejsou třeba částečné nároky na odpočet DPH...) - a pokud se rozhodnete, že nezařadíte, úplně stejně se zachováte k pozemku. Pokud zařadíte do OM - potom zase do OM zařazujete i pozemek. Diskutabilní situace by podle mne byla pouze tehdy, pokud byste budovu zařadili do OM částečně (třeba nějaké patro - což je asi spíše teoretická možnost)  -potom nemám jednoznačný názor jak naložit s pozemkem - možná byste si asi mohli dovolit také nezařazovat do OM. Ale to částečné zařazení do OM je prostě věc s řadou otazníků.

  Sběrný dvůr - tam je to nyní  k částečnému využití pro ekonomickou činnost (a částečně pro neekonomickou činnost) - za mne zase režim, kdy si vybíráte, zda zařadíte či nikoliv do OM. Pokud zařadíte otevřete si tím prostor pro odpočet DPH v poměrné výši (třeba pokud byste plochu SD rozšiřovali...). Ale je to opět Vaše rozhodnutí.

  Podzemní kontejnery, sběrná místa - předpokládám na separovaný odpad. Je to úplně to samé jako sběrný dvůr - je tam spojitost se zdaňovanými příjmy (EKO-KOM) a dále to je k neekonomické činnosti - tedy je to na Vašem rozhodnutí a opět platí - pokud zařadíte do OM, zase si otevřete prostor pro nějaký odpočet DPH v poměrné výši.

   

• Vrácený finanční far

  03. 09. 2025

  V roce 2022 jsme obdrželi na účet obce finanční dar ve výši 100.000 Kč od fyzické osoby na zvelebení obce. Dar jsme dostali beze smlouvy. Zaúčtováno pol.2321, 672.
  Jelikož se dárci zdá, že finanční dar nebyl využit tak, jak si představoval, rozhodlo se zastupitelstvo v letošním roce celou finanční částku zaslat zpět dárci na účet. Jak prosím tuto vratku zaúčtovat?

  Vratku zaúčtujte 672 MD/ 231 D, RS odpa podle účelu daru (obecný např. 3639, 3900), pol. 5902.

  Je to dobrovolné vrácení, když nebyly stanoveny podmínky, asi by to nebylo vyhamatelné jako bezdůvodné obohacení, tak volím pol. 5902, nikoliv 5909, byť to není vyloženě z finančního vypořádání. Dříve byly vratky darů u pol. 5909, když nebyly z vypořádání, přesunulo se do položky 5902. V odst. 2 položky 5902 je uveden příklad vrácení nespotřebované výše daru, ale uvozuje to slovo "například", tedy obsahově na pol. 5902 momentálně patří vrácení peněžitého daru obecně.

• Uplatnění nároku na odpočet DPH u přístavby mateřské školy

  03. 09. 2025

  Obec bude realizovat přístavbu MŠ, ve které se budou přistavovat dvě části. V první bude jídelna vařící pro MŠ, ZŠ a cizí strávníky a ve druhé bude třída, kterou bude využívat jak MŠ, tak plánujeme tento prostor pronajímat např. pro cvičení maminek s dětmi za úplatu.
  Nyní je budova mateřské školy v majetku obce a mateřská škola má budovu ve výpůjčce. Přístavbu bude financovat obec. Je možné uplatnit si nárok na odpočet DPH v tomto případě na obci a pokud ne, jaké máme udělat kroky, aby to bylo možné? Pokud by byl možný nárok na odpočet, poměřovala by se ekonomická činnost vs. neekonomická nebo bychom uplatňovali nárok na odpočet DPH podle koeficientu, který obec v současné době má?

  Zkusme si to rozdělit na několik variant:

  Prvotně si musíme definovat pozici MŠ - pokud jsem se správně díval, MŠ je neplátcem DPH.

  - přístavba jídelny - tedy danou činnost (stravování) realizuje beze sporu MŠ. Pokud bude budova poskytnuta MŠ formou výpůjčky, nebude zde obec dělat jakoukoliv ekonomickou činnost - tedy nemá nárok na odpočet DPH. Pokud by danou nemovitost pronajímala, potom u pronájmu neplátci by se muselo jednat o nájem od daně osvobozený bez nároku na odpočet DPH. Takže tady se mi to jeví tak, že pokud MŠ zůstává neplátcem DPH, tak nenajdete variantu, jak by mohl být uplatněn nějaký odpočet

  - přístavba učebny - pro využití v MŠ a případně další krátkodobé pronájmy - pokud by byla situace taková, že tato část budovy je vypůjčena/pronajata a dané krátkodobé pronájmy realizuje MŠ (svým jménem a na svůj účet - což by bylo logické, protože MŠ bude například hradit náklady na energie, asi i úklid) potom jsme v naprosto stejné pozici jako u té jídelny. Změna situace by nastala v momentě, když by to třeba bezplatně v určitou dobu využívala MŠ a mimo tuto dobu by to obec pronajímala pro krátkodobé zdaňované pronájmy (do 48 hodin), které by zatěžovala daní 21 %. Potom by zde byl souběh neekonomické činnosti (využití zdarma MŠ) a zdaňované činnosti a odpočet DPH by byl poměrem podle § 75 - přitom tento poměr by měl být odvozen od podílu pronájmů s DPH na celkovém využití třídy.

  Ostatní varianty mi přijdou krkolomné, až umělé.