Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Hledanému výrazu dar odpovídá celkem 3219 dotazů:
Naše město dostalo darem od občana 2 pozemky.
V darovací smlouvě nebyla uvedena cena pozemků, naše město nechalo zpracovat
ZP (hodnota ZP 4.675,- Kč) a podalo návrh na vklad v částce 2.000,- Kč.
Hodnota jednoho darovaného pozemku je 9.703,06 Kč
Hodnota druhého darovaného pozemku je 3.904,89 Kč.
Chtěla bych se zeptat zda náklady ze ZP a návrhu na vklad mám připočítat k ceně darovaného pozemku.
Tohle je přesně ta situace, kdy se snažíme upozorňovat, že zpracovat ZP jen pro účely ocenění pozemku do účetnictví je zbytečně nákladné. Vezměte si, že jste obrželi darem pozemky v hodnotě necelých 14 tis. Kč a náklad na ZP je skoro 5 tis. Kč. Pro příště zkuste kvalifikovaný odhad ceny - pokud nemáte cenovou mapu, lze použít i odhad ceny na základě hodnoty podobných pozemků za m2. Obecný návod máme zde:
https://www.obecuctuje.cz/videa/serie/23
Není to ale odpovědnost účetní, spíše téma k zamyšlení.
Darované pozemky zařadíte zápisem 031 MD/ 401 D v cenách dle znaleckého posudku, když už jej máte. Fyzická osoba není vybranou účetní jednotkou, takže cenu ze smlouvy byste stejně nemohli přebrat, musíte v takovém případě určit reprodukční pořizovací cenu pozemků, což, jak vysvětluju, není nutně cena ze ZP.
Související výdaje patří v takovém případě spíše do nákladů - ZP na účet 518 s pol. 5169, návrh na vklad účet 538 s pol. 5362. RPC je konstruována jako cena konečná, ke které se vedlejší výdaje nepřipočítávají, nebo se to tak alespoň tradičněji bere.
Město má zřízen sociální fond pro zaměstnance. Pokud bude zaměstnanci ze SF poskytnut peněžní dar k jubileu ve výši 2 000,00 Kč, je osvobozen od daně z příjmu a odvodů na ZP a SP nebo musí být vyplacen v rámci mzdy a podléhá všem odvodům?
Podívejte se prosím do našeho dokumentu "Benefity zaměstnanců" z 27.1.2025, odkaz:
https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?hledat=benefity&jak=fraze
Platí, že když je benefit poskytován peněžní formou - proplacení zaměstnanci, musí být zdaněn vždy.
Osvobození se týká jen vybraných nepeněžních benefitů. Nepeněžní forma je zjednodušeně řečeno naplněna, když danou věc nebo službu nakoupí pro zaměstnance obec svým jménem. Bližší vysvětlení najdete v dokumentu - které benefity mohou být osvobozeny, u některých se musí hlídat celkový limit.
Povodí Ohře nám převádí protipovodňovou ochranu do majetku. Jedná se o darovací smlouvu a Povodí není vybraná účetní jednotka, proto stavbu oceníme kvalifikovaným odhadem (PC – opotřebení), kterou nám vyčíslí přímo pracovníci Povodí. Dále nám převádí pozemky, ty bych nechala ocenit znaleckým posudkem – pouze pozemek bez stavby, protože ocenění stavby nám sdělí právě to Povodí. Sama si ocenit pozemek netroufnu. Je to takto správně, že část bude oceněná tak a pozemky jinak? Logicky si říkám, že pozemky neopotřebím, ale zařazovat je v jejich pořizovací ceně si myslím, že je špatně.
Dále přebíráme do majetku elektrocentrály, které jsou pevně spojeny s přívěsy, které mají registrační značku a technický průkaz. Zařadila bych je k datu přihlášení na dopravním úřadě (vydání malého technického průkazu). Bohužel nejsme schopni zjistit, jaká je cena zvlášť přívěsu a zvlášť elektrocentrály. Mám to dát celé do dopravních prostředků (což mi přijde zcestné), nebo na jiné stroje – asi energetická a hnací zařízení? K jakému datu to mám zařadit – podle technického průkazu, anebo pokud to nebude dopravní prostředek, tak k datu podpisu darovací smlouvy? (Ještě dodám, že předávací protokol na veškerý majetek byl podepsán již v loňském roce, ale čekalo se na usnesení vlády ČR, aby se mohla letos podepsat darovací smlouva a Povodí si majetek vyřadilo z evidence, takže zatím jsme cenu majetku zachytili jen na podrozvaze.)
A ještě prosím o radu, pod jakou klasifikaci mám zařadit stavbu vodní dílo – hráz. 21.52.21? Dobu použitelnosti vůbec nedovedu odhadnout, bylo nám řečeno, že je to navždy, a když chci údaj číselný, tak se mluví minimálně o 100 letech. Bude to v pořádku, když to nastavím na těch 100?
1) Ano, máte pravdu, že v případě daru od ÚJ, která není VÚJ, byste měla majetek zařadit v RPC, tedy v ceně, kterou majetek má v době, kdy se o něm účtuje.
Pro určení RPC není nutné nechat zpracovat znalecký posudek, stačí kvalifikovaný odhad. I tak, že vezmete pořizovací cenu stavby a snížíte jí o odhadované opotřebení. Pozemky určitě nelze oceňovat cenou převodce, když nejsou VÚJ, protože ceny nemovitostí se obecně v časě mohou hodně lišit a cena, jakou by vám uvedli by mohla výrazně neodpovídat RPC. Ještě upozorňuju, že účetní pracovník je zodpovědný za zaúčtování, nikoliv za ocenění nabývaného majetku, tam je opravdu potřeba mít určenou osobu, u malých obcí starosta apod. Pokud k ocenění pozemků, chcete použít znalecký posudek, tak vám nikdo nemůže nic vytknout. Ale je to zbytečný náklad, zkuste se mrknout na možné postupy k určování RPC, které najdete v dokumentu a výkladovém videu zde:
https://www.obecuctuje.cz/videa/serie/23
2) Píšete, že elektrocentrála je pevně spojena s přívěsem. Odmontovat se nedá a elektrocentrála je využitelná pouze s přívěsem, tak k datu přepisu přívěsu bych zařadila přívěs spolu s elektrocentrálou jako jeden celek. Elektrocentrála i přívěs jsou oba ve IV. odpisové skupině. A je jedno, jestli ho povedete jako dopravní protředek nebo jiné stroje na účtu 022. Zařadit by se mělo do majetku k datu převzetí od nich. Při změně majitele jsou provozuschopné většinou kontinuálně, lze zařídit například dočasné značky. Při vydání TP a SPZ byste je zařadili, jen pokud do té doby nebyly registrované a tedy nebyly provozushopné.
3) Dobu odpisování si určujete sami, ta není nikde pevně určena a pokud nebudete úplně "mimo", tak vám jí nikdo nemůže vytknout. Od roku 2016 už navíc v ČÚS není uvedena k možnému využití ani doporučená přiřazená doba používání k jednotlivým odpisovým skupinám (do r. 2015 bylo v ČÚS pro skupinu VI uvedeno 50 let). Doporučuji tedy vyjít ze sestaveného odpisového plánu pro podobné stavby nebo pokud je to první stavba tohoto charakteru, tak do odpisového plánu doplnit, dobu odpisování můžete u vodního díla klidně zvolit minimálně 100 let. Není to přírodní vodní dílo typu rybník, ale asi spíše stavební dílo (hráz), tak tam nějaká omezená životnost přece jen jen. Ale zvažte podle způsobu provedení (jestli betonová nebo přírodnější). Klasifikaci máte dobře.
Obec bezplatně převedla darovací smlouvou Středočeskému krajskému úřadu pozemek o výměře 100m2.
Účetní hodnota daru činí 1 000 Kč. Jsme plátci DPH.
Prosím o zaúčtování .
Pozemek vyřadíte k datu podání darovací smlouvy na vklad do KN zápisem 401 MD/ 031 D v účetní ceně 1000 Kč. Toť vše. Kraj jako VÚJ má pozemek převzít v účetní ceně od vás opačným zápisem - je nutné jim účetní cenu sdělit ve smlouvě či jiným způsobem.
Ohledně DPH zde není co řešit - dar je předpokládám bez protihodnoty (vám ze strany kraje) a vy jste navíc v pozici dárce.
Zastupitelstvo schválilo poskytnutí příspěvku občanovi, který bude budovat vodovodní řad ke svému domu. V rámci této stavby vystaví i část řadu, který je v obecním pozemku a bude sloužit obci. Příspěvek je na vybudování této části pro obec. Jak prosím budu účtovat příspěvek a dále nevím jak zaúčtuji a zařadím stavbu do majetku obce. Po dokončení se bude celá stavba předávat vodárenské společnosti.
Omlouvám se, ale v dotazu mi chybí právní podrobnosti. Usnesení jsem k tomu na vašich stránkách nedohledala. Pokud je záměrem, aby po dokončení byl vodovodní řad předán obci, tak není moc logický příspěvek jako transfer na vlastní majetek - je zde protihodnota, kdy hradíte občanovi v podstatě podíl na nákladech. Nejjednodušeji to tedy vyřešit buď jako odkup vodovodního řadu od občana za sjednanou cenu "příspěvku" nebo to právně ošetřit jako subdodavatelství, kdy mu zaplatíte peníze rovnou na účet 042 jako pořízení stavby (občan "přefakturuje" obci její podíl).
V této logice bych doporučovala dohodnout i předání - buď tedy koupě nebo spolupráce na akci formou přefakturace.
Pokud budete potřebovat něco dojasnit, ozvěte se na e-mail klara@obecuctuje.cz.
Sbor dobrovolných hasičů požádal město o převedení starších vozidel. Město se rozhodlo, že jim vozidla daruje na základě darovací smlouvy. Potřebovali bychom poradit, jak správně postupovat.
V příloze zasílám 2 karty majetku.
Jedno vozidlo je evidované na 028 v hodnotě 9900 kč a druhé vozidlo je z velké části odepsané. Vstupní cena byla 82000 Kč a zůstatková cena je 347 kč.
Je nutné, aby se na vozidla dělal znalecký posudek?
Pokud není potřeba znalecký posudek tak do darovací smlouvy máme uvést pořizovací cenu?
Jedna darovací smlouva, která je na majetek 9900 kč by šla jen do rady a druhá smlouva, kde pořizovací cena je 82000 Kč by musela projít zastupitelstvem?
Mají právní formu pobočný spolek, nejsou tedy vybranou účetní jednotkou.
Znalecký posudek není nutný. Vy budete o vyřazení účtovat v účetních cenách a spolek není VÚJ, nepřebírá automaticky vaší účetní cenu.
Písemná darovací smlouva je povinná jen v případě, kdy se předává věc zapisovaná do KN, nebo nedochází k předání daru hned, můžete si k tomu prostudovat aktuální metodiku MV, viz aktualita:
https://www.obecuctuje.cz/aktuality/1794
Může být ale právně jistější smlouvu podepsat, to je již na vás.
V metodice jsou řešeny spíše dary finanční, na věcné dary platí ale stejné schvalovací kompetence - do 100 tis. Kč rada nebo starosta, nad 100 tis. Kč v roce jedné FO nebo PO zastupitelstvo (pozor u darů právě na to sčítání jedné FO a PO za rok).
Takže pokud dar bude v součtu do 100 tis. Kč, tak jej schvaluje RM.
Darování DHM zaúčtujete k datu předání zápisem 543 MD/ 082 D v ZC (k datu převodu - majetek se odpisuje včetně měsíce vyřazení) , vyřazení 082 MD/ 022 D v PC a DDHM vyřaďte pouze zápisem 088 MD /028 D. Musíte předání daru nějak doložit, když nebude smlouva, tak mít nějaký předávací protokol, že dar fyzicky převzali (nebo třeba jen podpis na účetním dokladu s textem "převzal...").
Naše Služby Boží Dar, s.r.o. chce požádat město Boží Dar o finanční příspěvek (transfer) na chod infocentra ve výši 500.000 Kč ročně od roku 2026. Dotaz zní, měla by být uzavřená veřejnoprávní smlouva o poskytnutí dotace s vypořádáním v měsíci lednu následujícího roku 2027 atd.? Použila bych položku 5213.
V souladu s § 10a a dále zákona č. 250/2000 Sb. lze poskytnout dotaci. To znamená, jak píšete, že musejí podat žádost, která bude splňovat náležitosti v souladu s uvedeným ustanovením. ZO musí schválit poskytnutí dotace a uzavření veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace. Protože je to nad 50 tis. Kč, tak musíte i zveřejnit smlouvu (§ 10 d).
Lze schválit smlouvu tak, že vypořádání se provede až následující rok. V tom případě dotaci poskytnete jako zálohu přes účet 373 (471 - když vyúčtování za déle než rok). Pokud se smlouva do konce roku nevyúčtuje, účtuje se o dohadné položce zápisem 572 MD / 389 D v poměrné výši dotace, kterou daný rok spotřebovali. A následné vyúčtování pak 572 (389) MD / 345 D a zúčtování zálohy 345 MD / 373 (471) D. RS odpa podle účelu - odpa 2143, pol. 5213 pro provozní dotaci.
Pokud byste vyúčtování obdrželi vždy do závěrky daného roku (například termín pro ně do 15.1.), mohli byste vždy zpětně k 31.12. proúčtovat rovnou vyúčtování 572/345, bez dohady.
Je ve výsledku jedno, jaký jim dáte termín pro vyúčtování, důležité je, že potřebujete mít podklady k účtování spotřebované výše dotace k 31.12. do nákladů - ať už předpisem 572/345 (když je k tomu vyúčtování) nebo 572/389 (když je dohada - tam je dobré si dát do smlouvy, ať vám dají včas info alespoň o spotřebované výši a papírově to mohou vyúčtovat klidně později).
Ještě je možnost neposkytnout dotaci, ale dar, ale to nevím, jestli by se ZO u takovéto částky líbilo, záleží, jak to schválí, rozdíl je v tom, že u daru nepožadujete vyúčtování poskytnutých prostředků, nechcete tedy sledovat účel jejich použití, např. když se dává obecně na činnost, je to méně administrativně náročné, nepostupuje se v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., ale je to peněžní dar podle občanského zákoníku. ZO by jen schválilo poskytnutí a výdaj pak jen zápisem 572/231.
Tady by byla přesnější ta dotace, když je to na stanovený účel, ale záleží jakou formou to ZO schválí a jak si to případně obhájí.
Musí se také respektovat ustanovení o hospodářské soutěži, ale to je již nad rámec naší odbornosti.
Na základě darovací smlouvy příspěvková organizace (PO) bezúplatně přijala od ČŠI majetek, jehož pořizovací hodnota činí 153 431,60 Kč. Tiskárna Konica, pořízena 31.12.2012, poř. cena 96300,-Kč, SÚ 022, k datu vyřazení 27.8.2025 zůstatková cena 784,- Kč. Tiskárna OKI, pořízena 31.12.2013, poř. cena 39998,-Kč, SÚ 028. Tiskárna OKI, pořízena 30.12.2016, poř. cena 17133,60 Kč, SÚ 028. Tiskárny na účtu 028 rovněž vyřazeny 27.8.2025. PO dosud neměla žádný majetek nad 40 tis. Kč, tudíž ani zřizovatelem schválený odpisový plán. Jelikož není tiskárna Konica plně odepsána, musela ČŠI zaúčtovat vyřazení do nákladů ve prospěch účtu oprávek. Dotaz: v jaké ceně zařadit majetek do účetnictví PO, na jaké SU, zda a v jaké výši musí PO nechat schválit odpisový plán?
Hovoříte o tom, že vyřazení tiskárny zaúčtovala ČŠI do nákladů. Já si myslím, že je to spíše asi vaše domněnka, než informace od nich? Domnívám se, že ČŠI je organizační složka státu, tzn. vybraná účetní jednotka. Bezúplatný převod mezi VÚJ se účtuje rozvahově a přebírá se ocenění převodce.
DDHM PO převezme zápisem 028 MD/ 088 D v pořizovacích cenách uvedených ČŠI.
Tiskárnu převezme zápisem 022 MD v pořizovací ceně 96300 Kč/ 082 D ve výši oprávek 95 516 Kč, 401 D v ZC 784 Kč.
Převodce vyřadil majetek v srpnu, PO by měla při převzetí v srpnu majetek zaúčtovat a zařadit a od září začít tiskárnu odepisovat.
Aby PO mohla přijmout dar do svého majetku, musí mít souhlas zřizovatele.
U opotřebeného majetku se má nastavit zbývající doba životnotnosti - odhad podle aktuálního stavu - při takto malé ZC je to v zásadě jedno. S ohledem na to, že je to již tiskárna z roku 2012, tak si myslím, že není problém například stanovit, že životnost odhadujete třeba ještě na 3 roky (36 měsíců) a během nich to odepsat. Prostě si řekněte, kolik myslíte, že to ještě vydrží. Diskuse, zda 784 Kč ZC odepisujeme 12 měsíců, 24 měsíců nebo 36 měsíců ... je z hlediska výkaznictví skutečně irelevantní. Ať se nějak rozhodnou, napíší to na papír a Vy jim to schvalte.
K odpisování PO je na www.pouctuje.cz dokument z 27.9.2022. Vztahy PO a zřizovatele mají také svou sekci dokumentů na www.obecuctuje.cz.
Cituju vám k tomu příšlušné ustanovení ze zákona č. 250/2000 Sb.:
(1) Fond investic vytváří příspěvková organizace k financování svých investičních potřeb. Jeho zdrojem jsou
a) peněžní prostředky ve výši odpisů hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku4) prováděné podle zřizovatelem schváleného odpisového plánu,"
Obec nechala vytisknout knihu, kterou chce jednak rozdat mezi místní občany a také ji chce prodávat. Prosím, jak zaúčtovat tu část, kterou budeme rozdávat, a také tu část, kterou budeme prodávat. Kniha je vytištěna za cenu 1 výtisku Kč 340 Kč a obec ji hodlá prodávat za cenu Kč 350 Kč za kus. Dále prosím o odpověď, jak to bude ohledně DPH. V současné době je nulová sazba na knihy.
Pokud jde o účtování, záleží, jakým způsobem účtujete o zásobách, zda způsobem A nebo B. Uvedu vám obě účetní varianty.
Způsob A: Pořízení ve výši knih určených na prodej zápisem 131 MD/ 321 D, úhrada s pol. 5138, zavedení na sklad 132 MD/ 131 D. Prodej 311 MD/ 604 D v prodejní ceně, příjem na pol. 2112, vyřazení ze skladu 504 MD/ 132 D v pořizovací ceně. Darované knihy se pořídí stejně, vyřazení ze skladu je ale zápisem 543 MD/ 132 D.
Způsob B: Knihy, které se pořídily za účelem darování, se zaúčtují na účet 543 s pol. 5194. Nákup knih určených k prodeji se zaúčtuje na účet 504 a při prodeji výnos z prodaných knih stejně, jako u varianty A. Sklad budete řešit jen v případě, že by vám ke konci roku nějaké knihy zůstaly - aktivace zbylých knih zápisem 132/ 504, u těch, které nebyly darovány zápisem 132 MD/ 543 D.
Teď ve vztahu k DPH - dodání knih je skutečně osvobozeno od DPH s nárokem na odpočet daně. To by mělo znamenat, že tiskárna Vám dodala knihy s nulovou sazbou daně - tedy nemáte žádný nárok na odpočet DPH. Nemohu ale vyloučit, že ještě máte nějaké vedlejší výdaje, které byly s daní (třeba někdo Vám udělal fotografie a vyfakturoval s DPH...) - u nich by tedy potenciálně nárok na odpočet DPH byl, pokud jsou knihy určeny k prodeji. Já budu zatím předpokládat, že tyto výdaje s DPH nebyly (případně byly tak malé, že jste to ani neřešili - pokud by to bylo jinak, prosím ozvěte se mi na mail zdenek@obecuctuje.cz).
Takže předpokládám, že při pořízení nebyl žádný odpočet DPH - z pohledu DPH tyto nákupy nijak speciálně neevidujete. Z toho vyplývá, že pokud byste knihy následně darovali, tak ve vztahu k §13 ZDPH nenastane fikce dodání (protože dodáváte něco, u čeho nebyl uplatněn odpočet) a dary jdou úplně mimo DPH. Prodej knih - tam je nulová sazba daně - tedy nic neodvádíte, na 343 neúčtujete, ale musíte zajistit to, že v přiznání k DPH to půjde na ř. 26 přiznání.
Obracím se na Vás s následující situací (za zřizovatele):
v naší PO (ZŠ) byla provedena modernizace školní kuchyně v hodnotě cca 2 mil. Kč. Firma, která dodala všechny komponenty, nabízí po ukončení dotační akce ještě pořízení 6 ks velkých lívanečníků v celkové ceně 19 536,-Kč a chce na ně dát slevu 18 142,-Kč, škola tedy zaplatí za lívanečníky jen 1 394,-Kč.
Můj dotaz zní, v jaké ceně by měla ZŠ zařadit lívanečníky do majetku a jak zaúčtovat tu slevu?
Sleva je součástí ocenění majetku - úplatně pořízený majetek oceňujeme pořizovací cenou, což je cena, kterou za majetek skutečně zaplatíte. Pokud má PO od vás souhlas pořídit si lívanečníky svým jménem do svého majetku, pak jednotková cena je kolem 200 Kč, tak předpokládám, že u PO to skončí maximálně na účtu 902. Neznám jejich hranici pro evidenci na účtu 028 ani 902, takže je možné, že je budou považovat za krátkodobý majetek rovnou do spotřeby (pak bez zařazení na podrozvahu). Faktura 501/321 (pol. 5139 - ale RS PO nezajímá :)
Povodí Vltavy, státní podnik převádí darovací smlouvou městu stavbu protipovodňového opatření a pozemky. Jedná se o 7 vodních děl, hrází zapsaných v KN na pozemcích dárce, obdarovaného, a i na pozemcích třetích osob. Protipovodňové opatření sestává ze stavebních objektů SO 02- SO24 dle kolaudačních souhlasů z r. 2014 (zemní hráz, protipovodňová hráz, protipovodňové zídky, manipulační a údržbové cesty, manipulační lávky, tůň, kácení a výsadba stromů, přeložka VO a ČEZ, opatření na kanalizační síti). Dále jsou předmětem daru u všech stavebních objektů zabudované prvky mobilního hrazení, mobilní hrazení, zpětné klapky, šachty a další objekty. Ve smlouvě je uvedeno, že celková cena předmětu daru vedená v účetní evidenci dárce je 25.880.341 Kč (vlastní zdroje + dotace), která je součtem částek 25.879.846 Kč + 495 Kč (účetní hodnota staveb a pozemků). V účetní evidenci Povodí Vltavy jsou zařazeny hráze a zdi společně v pořizovací ceně, zvlášť tůň, manipulační a údržbové cesty společně, zvlášť lávka pro pěší a společně mobilní protipovodňové hrazení. Jak toto zařadit do majetku, když Povodí Vltavy nemá rozlišeno, jaké stavební objekty patří do vodních děl zapsaných v KN ani zatím neuvedlo přesné počty mobilního hrazení ani co je součástí zabudovaných prvků mobilního hrazení. Můžeme zařadit v pořizovacích cenách nebo musíme přecenit? V případě potřeby můžeme zaslat návrh darovací smlouvy.
Státní podnik není vybranou účetní jednotkou. Pro vás to znamená, že nepřeberete jejich účetní cenu, ale jednotlivé stavby máte ocenit v reprodukční pořizovací ceně, což je zjednodušeně řečeno jejich aktuální hodnota. Zápis převzetí je 021 MD/ 401 D.
Pro určení RPC není nutné nechat zpracovat znalecký posudek, stačí kvalifikovaný odhad například i tak, že vezmete jejich pořizovací cenu a snížíte jí o odhadované opotřebení. Možné postupy k určování RPC najdete v dokumentu a výkladovém videu zde:
https://www.obecuctuje.cz/videa/serie/23
Vůbec nemusíte hledět na to, jak to majetkově evidovali oni. Důležité je převzít majetek nejen protokolárně, ale asi i fyzickou prohlídkou, aby bylo jasné, jak co rozčleníte pro účely zařazení do majetku. Hráze budou samostatné stavby, zpevněné cesty také, tůň patří také samostatně na účet 021. Související výdaje typu přeložka nebo zásahy do zeleně zkuste identifikovat do příslušných staveb nebo je rozpočítat.
Měli byste také mít právně vyšetřeno umístění staveb na cizích pozemcích.
Obec vypravila sociální pohřeb občanovi. Na základě usnesení (žádní dědici) dostala po pozůstalém osobní vůz Škoda Felicia (odborný odhad vozu 5 000 Kč). Dle rozhodnutí zastupitelstva byl vůz prodán za cenu 4 004 Kč na náhradní díly.
Prosím o radu, jak zaúčtovat přijetí vozu na základě usnesení? A jak zaúčtovat poté prodej vozu? Má se zařadit dle hodnoty na 028/088 a poté vyřazení 088/028?
Na základě usnesení můžete osobní vůz zařadit do majetku v RPC (cena v místě a čase obvyklá). Můžete klidně použít ten odborný odhad. Účetní zápis zařazení DDHM máte v pořádku, k tomu ještě zaúčtujte v té samé výši zápis 558 MD/ 649, protože je to bezúplatné nabytí od jiné, než VÚJ.
Zastupitelstvo schvaluje jen převod nemovitých věcí, prodej movitých věcí schvaluje rada (může pravomoc přenést na starostu), pokud máte, nebo starosta. Záměr prodeje se v tomto případě nezveřejňuje (viz § 39 zákona o obcích). Nabídkovou cenu určuje orgán, který je oprávněn rozhodovat o vyřazení/prodeji (tedy např. i starosta). Pokud prodej auta jako movité věci schválilo ZO, vyhradilo si to tím nepřímo jako svou pravomoc a mělo by pak schvalovat prodej všech movitých věcí i do budoucna (asi je to u vás již "zvykem").
I zápis k vyřazení vozidla máte účetně v pořádku. DDHM se vyřazuje pouze obráceným zápisem 088 MD / 028 D. Zároveň byste měla předepsat pohledávku z prodeje. Prodej DDHM se účtuje zápisem 311 MD / 646 D a platba 231 MD + RS pol. 2310.
Šlo by to celé pojmout i jako prodej materiálu - pokud je auto nepojízdné, přezvali byste ho jako darovaný materiál zápisem 501 MD/ 649 D a o prodeji byste účtovali na účet 644 s pol. 2310.
Ještě mě napadlo, když vidím, že odhad ceny je 5000 Kč a prodáváte za 4004 Kč, tak raději dodržet § 39 odst. 2 zákona o obcích - mít zdůvodněnou odchylku od ceny obvyklé. Je to tady opravdu banalita a spíše úsměvné - i MV ve své metodice uznává, že soudy řeší, zda odchylka je v logice „podstatně nižší ceny“, cituji z metodiky:
"soud hovoří o neodůvodnění „podstatně nižší ceny“, nechce-li se ovšem obec vystavovat riziku neplatnosti smlouvy, je vhodné odůvodnit jakoukoli odchylku, neboť vždy může být sporné, zda se ještě nejedná o „podstatnou“ odchylku"
Já si myslím, že u vás to sporné nebude, protože se zde nebavíme o nějakém podstatném rozdílu od ceny obvyklé, tak to berte spíše jako akademickou diskuzi, kdy v zákoně není žádný limit, který by nám určoval, v jakých případech odchylku zdůvodňovat a v jakém ne.
Nezapomeňte také požadovat náhradu po MMR - vyplatí vám náklady na pohřeb ponížené o to, co jste získali v dědictví, ale to asi víte.
Prosím o radu, jak zaúčtovat poskytnutí věcného daru právnické osobě (firmě)? Mohlo by být účtováno takto: 543/3900-5194?
Váš účetní zápis je naprosto přesný, nemám co dodat. Jen odpa se snažte volit co nejkonkrétnější. U darů se volí paragraf podle účelu daru - na co jej použijí. Bývá ale praktické různě účelové dary v rozpočtu "shromažďovat" právě na odpa 3900, pro jeho všeobecnost, proto vám touto radou ale nechci nabourat závazné ukazatele rozpočtu :)
Máme zájem o zhotovení nové vstupní umělecky kované brány, na kterou dostaneme darem od firmy A: částku 200.000,- Kč.
Na základě faktury pak zaplatíme za zhotovení brány firmě B: částku také ve výši 200.000,- Kč.
Obec je provozovatelem hřbitova, ale vlastníkem je církev.
Po opravě hřbitovní zdi v majetku církve bude brána její součástí
1. Bude brána v majetku obce nebo církve
2. Jak účtovat přijatý dar na bránu
3. Jak účtovat úhradu faktury za zhotovení brány
4. Jak darovat církvi, jak zaúčtovat tento dar církvi
1. Nejsem právník, ale tak, jak to popisujete - pokud zeď je v majetku církve, tak i brána bude jako její právní součást v majetku církve. V tomto ohledu je nutná komunikace s církví jako vlastníkem a dohodnout s nimi, jestli jim bránu po dokončení majetkově předáte nebo zda vám dají souhlas s tím, že jí obec povede v majetku jako TZ cizího majetku (účet 021). Podle toho mít i schváleno. Podle bodu 4 odhaduju, že je záměr bránu po dokončení bezúplatně převést na církev, to mi přijde logické, tak to mít hlavně právně dotažené.
2. Když druhá firma na to dala peníze, nikoliv že by to sama zrealizovala, budete příjem peněz účtovat jako transfer 231 MD/ 672 D (asi nebudou chtít vyúčtování), RS 3632 2321. Nepoužívám zde investiní položku 3121 ani účet 403, protože pro obec to není transfer na pořízení vašeho majetku.
3. Z pozice investora akce účtujte fakturu za bránu zápisem 042 MD/ 321 D, pol. 5194. V souladu s předpisy je i varianta zachytit vrata na účet 139, ale ve výsledku je jedno, jaký kalkulační účet použijete, jestli 139 nebo 042, protože tak nebo tak to skončí na účtu 543.
4. V okamžiku předání církvi zaúčtujete dar zápisem 543 MD/ 042 D. Tím se to celé zobrazí u obce jako náklad z titulu věcného daru církvi a výnos z transferu od firmy - církev není VÚJ, proto celkově tento účetní postup.
Zaslali jsme občanovi sousední obce přes platformu Donio do veřejné sbírky založené pro FO finanční příspěvek. Jen si chci ověřit správné účtování :
231 § 3900 pol.5492 / 378, předpis 572 / 378 . Celková vybraná částka po ukončení sbírky bude předána FO. Podobný dotaz jste již zodpovídali, ale bylo přímo předáno FO. Nejsem si jistá, zda je správně položka a §, když je to posláno přes DONIO.
Uvažujete správně. Obecně u transferu volíme položku podle právní formy příjemce. Když není dar poskytnut přímo občanovi, používáme položku podle organizátora sbírky. Donio jako provozovatel webu je s.r.o., ale jinak je zřízen jako nadační fond. U sbírek je i uvedeno, že je spravována Nadačním fondem Donio. Takže položka pro neinvestiční dar bude správně 5221.
Co se týká paragrafu, ten volíme podle toho, k čemu budou prostředky využity. Odpa 3900 je možný - používá se právě pro různé "citlivé" příspěvky na fyzické úrazy apod.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková