Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Hledanému výrazu dar odpovídá celkem 3263 dotazů:
Obracím se na Vás s dotazem ohledně správného zařazení splátky dlouhodobého úvěru na položce 8124 při sestavování rozpočtu. Dlouhodobé splátky úvěru se standardně vykazují pod výdaji jako součást financování a přičítají se k celkovým výdajům. Ráda bych věděla, zda je možné tuto položku uvést záporně k příjmům a od příjmů ji odečíst, nebo zda musí být vždy vykázána výhradně jako výdaj? Děkuji za upřesnění.
Když se jedná o poskytnutou půjčku, pak se jedná o výdaj - položka 56xx nebo 64xx při poskytnutí a o příjem - položka 24xx při příjmu splátky.
Pokud úvěr přijmete, je to vždy financování, které se nepočítá do příjmů a výdajů. Příjmy třídy 1 až 4 se sečtou, výdaje 5 a 6 se sečtou, rozdíl je buď kladné nebo záporné financování. Pokud jsou příjmy a výdaje stejně vysoké a splácíte úvěr na položce 8124 D, pak na splátky musí být úspora v rozpočtu z minulých let, vyrovná se v rozpočtu přes pol. 8115 MD (úbytek peněz na účtu). Rozpočet je ale vyrovnaný, protože příjmy daného roku jsou dostačující na výdaje daného roku, financování slouží jen právě k vyrovnání rozpočtu.
Položka 8124 se nepočítá nikdy do výdajů, příjem úvěru na položce 8123 se nepočítá do příjmů rozpočtu. Peněžně se o přijatý úvěr zvednou peníze na účtu, což se zobrazí položkou 8115 na D, při splátce pol. 8115 na MD.
Už vůbec není možné rozpočtovat jako záporně příjem, moc dotazu nerozumíme, je to hodně mimo systém rozpočtování, jak je nastaven. Doporučuji si přečíst naše vyúkové materiály k financování, najdete v dokumentech ke stažení.
1. Na základě darovací smlouvy obec poskytla společnosti „BABYBOX – z.s.“ peněžitý dar ve výši 5 tis. Kč.
Toto je info o jejich činnosti na www.stránkách: „Snaha o záchranu odložených novorozenců. Instalujeme babyboxy po dohodě se zdravotními zařízení. Sledujeme a podporujeme vývoj odložených dětí. Snažíme se o humanizaci společnosti. Spolupracujeme s ostatními orgány a institucemi. Informujeme veřejnost o dané problematice“.
účtovala jsem:
Předpis - MD 572/DAL 345; účtování – MD 345/DAL 231, par. 3599 nebo 3900, položka 5222. Je to správně?
2. Obec kupuje od společnosti COOP budovu – bývalá samoobsluha. Cenu rozdělím na cenu za budovu a cenu za pozemek. Jde mi o to, na jaký paragraf účtovat – 3613, a to jak budovu i pozemek? Nebo má být pozemek účtován zvlášť na par. 3639?
1) Předpokládám, že se jedná o darovací smlouvu, ve které nepožadujete vyúčtování, pak máte účtování správně. Pol. 5222 odpovídá. Jedná se o zapsaný spolek a položka se určuje právě na základě právní subjektivity obdarované instituce. A podle všeho je to obecný dar na činnost, tzn. neinvestiční. Odpa lze zvolit 3599 i 3900, oba jsou možné, odpa 3599 je konkrétnější.
2) Pro obchod je vhodný paragraf 2141. Ale píšete o bývalé samoobsluze, tzn. pokud budova pro vás nebude plnit funkci obchodu, zvolte takový odpa, který odpovídá účelu budovy. Pro nákup pozemku se stavbou lze použít souhrnně pol. 6121 a použijte jeden paragraf. Budova je právně součástí pozemku, volíme jednotný odpa podle účelu budovy. Odpa 3613 zvolte, jestli to bude pro vás obecný nebytový prostor, případně zvolte nějaký konkrétnější odpa, např. 3319, kdybyste to koupili například pro účely vybudovat z toho kulturní dům apod.
Rozdělit cenu musíte až při zařazení majetku do užívání na budovu (účet 021) a pozemek (účet 031).
Od ČNB jsme na základě darovací smlouvy obdrželi bankou vydanou zlatou minci v cyklu "Městské památkové rezervace - mince Tábor". Její nominální hodnota je 5 tis. Kč, hodnota daru je ale cca 48 tis. Kč (uvedeno v darovací smlouvě). Dohledala jsem si, že mince může být jak investičním, tak i sběratelským zlatem.
Zařadím v hodnotě 48 tis. na MD 069 Jiný dlouhodobý finanční majetek / D 401 Jmění účetní jednotky?
Vzhledem k tomu, že se jedná o dar, nebudu tedy muset sledovat k rozvahovému dni hodnotu zlata a v případě poklesu jeho hodnoty vytvářet opravné položky.
Nominální hodnota zde bude asi sporným parametrem - nejedná se o její hodnotu jako platidla, takže reprodukční pořizovací cenu byste měli určit spíše s ohledem na její hodnotu ve formě zlata.
Při účtování bych ale určitě zvážila s jakým záměrem byla nabyta. Pokud za účelem památného předmětu, bylo by možné jí zaúčtovat zápisem 032 MD/ 401 D a ocenit třeba i 1 Kč jako předmět kulturní hodnoty.
Na účet 069 jen pokud by to bylo pořízeno v logice investičního zlata.
Městys v rámci žádosti o dotaci - 76.výzva IROP - standardizace územních plánů SC1.1 (PR) zadal firmě zpracování žádosti o dotaci k projektu standardizace UP a studii proveditelnosti. Dotace bude investiční. Mám o zpracování žádosti o dotaci účtovat jako o neinvestičních nákladech, nebo mám dávat na 3635-6119?
V souladu s ČÚS 710 si máte ve směrnici stanovit, jestli výdaje na administraci dotace považujete za výdaj související s pořízením majetku či nikoliv. Doporučujeme si zvolit variantu, dodržovat jí a dopsat si tam i dovětek, že druh výdaje budete volit i s ohledem na případný transfer.
Rozhodnutí je tedy na vás, ale v případě, že na tento vedlejší výdaj bude možné čerpat investiční dotaci, je určitě vhodné účtovat to jako součást ceny investice, zde TZ územního plánu.
Obec na základě darovací smlouvy se státním podnikem (Povodí Vltavy) získá bezúplatným převodem do majetku stavbu "Protipovodňové opatření" - stavba hráze (předmět daru A) v celkové pořizovací ceně 19.584.770,- Kč dle smlouvy :
a) pořízení z vlastních prostředků dárce – pořizovací cena činí 1 517 873 Kč – zůstatková cena k 31. 3. 2024 činí 1 250 267 Kč
b) pořízení z dotačních prostředků - pořizovací cena činí 18 066 897 Kč
Dále je součástí darovací smlouvy předmět daru B - mobilní čerpací stanice
c) pořízená z dotačních prostředků – pořizovací cena činí 1 700 000 Kč.
Kolaudační souhlas na stavbu je z 11/2013.
Prosím o radu, jak stanovit reprodukční pořizovací cenu přijatého majetku od nevybrané účetní jednotky a jak správně zaúčtovat. Musíme nechat udělat znalecký posudek, nebo si můžeme pořizovací cenu určit sami na základě výše uvedených informací ze smlouvy?
Účtovali bychom pak dar A : 021/401
Dar B: 022/649
Máte pravdu, že když dárce není VÚJ, nepřebíráte od něj ocenění, ale máte určit reprodukční pořizovací cenu. Nezajímá vás ani jejich zdroj financování (nepřebíráte dotaci na účet 403), ani oprávky.
V RPC majetek převezmete zápisem 021 MD/ 401 stavbu a pozor DHM také rozvahově zápisem 022 MD/ 401 D (jen DDHM se bezúplatně od jiné než VÚJ přebírá zápisem 028/088 a 558/649).
U majetku nastavte odhadovanou zbývající životnost.
Pokud jde o to zásadní - určit RPC - určitě nemusíte zbytečně platit za ZP. U stavby můžete zkusit kvalifikovaný odhad. Například i tak, že vezmete jejich PC a snížíte jí o odhadované opotřebení.
U mobilní čerpací stanice můžete zkusit odhad aktuální ceny například dle nabídek na internetu. Opět s ohledem na stáří (nebo ponížit PC o opotřebení - ale tady si myslím, že pro srovnání je dobré zkusit projít i nabídky bazarů apod.).
Obecný návod k určení RPC máme zde:
Město schválilo na Zastupitelstvu Statut peněžního fondu s názvem Fond veřejné infrastruktury města. A spolu s tím zásady města pro spolupráci s investory na rozvoji veřejné infrastruktury. Oba tyto dokumenty zasíláme v příloze. Nyní připravujeme rozpočet na rok 2026 a prosíme o radu jak rozpočtovat příjmy i výdaje ( celou rozpočtovou skladbu), v zásadách je uvedeno, že investor provede úhradu na účet fondu -máme již zřízen účet pro tento fond).
Není v našich silách prostudovat v rámci odpovědi na dotaz rozsáhlejší zaslané přílohy. Alespoň narychlo jsem to prošla a pokud chcete za příjem fondu považovat přijaté dary, budete je rozpočtovat stejně, jako kdyby byly přijaty na běžný účet, tedy dle druhu příjmu. Jen se to nebude vázat k účtu 231, ale k účtu 236. Položka zde bude pravděpodobně 3121 - bude vznikat asi jen investiční majetek, nikoliv např. DDHM.
Odpa je možné zkusit zvolit společný pro celý fond, podle převažujícího účelu, nejlépe např. obecný 3639, protože nebudete možná schopni oddělit, který příspěvek se váže k jaké konkrétní investici, ale to ještě promyslete.
Chce to podle mě nejprve prověřit celý postup účtování s ohledem na to, jak se která akce bude plánovat realizovat - pol. 3121 bude v pořádku v situacích, kdy obec bude vlastníkem pořizovaného majetku a dostane na to příspěvek od jiného subjektu.
Výdaje, tam máte na mysli již konkrétní realizace? V souladu s fondem lze zvolit opět převažující či obecný odpa, to zvažte nakolik to budete schopni oddělovat v rozpočtu - v příjmech i výdajích.
Správně by se měly rozpočtovat jednotlivé akce tak, jako kdyby byly hrazeny z BÚ, ale z hlediska účelovosti fondu můžete s ohledem na typy investic zkusit zvolit nějaký společný odpa viz např. navrhovaný 3639. Pokud bude jasná vázanost příjmu (příspěvku od investora) na výdaje realizace, bude možné to v rozpočtu zobrazit konkrétněji, tam nevím, jak přesně to máte nastaveno.
Pozor na to, že s tím bývají někdy problémy (sporné situace) z hlediska DPH - za přijaté dary by nemělo být protiplnění.
Prosím o radu ohledně nároku na odpočet DPH u nově pořízeného vstupního terminál (zaúčtováno na SU 022). Město provozuje veřejné WC, z úhrad odvádíme DPH. Kdysi bylo řečeno, že když je něco dlouhodobě ztrátové, může soud tvrdit, že to není ekonomická činnost. Takže jsme ze vstupů nenárokovali odpočty. Nyní se přistoupilo ke změně vybírání úhrad. Doposud vybírala obsluha mince, nově se pořídil bezobslužný platební terminál. Cena je poměrně vysoká. Řešíme DPH ve výši cca 75 tisíc Kč, zda by byla možnost odpočtu. Příjmy z terminálu se pohybují cca 6 tisíc Kč měsíčně, náklady jsou celoročně několikanásobně vyšší, rentabilní tato služba obyvatelstvu nikdy nebude. Můžeme tedy na vstupech DPH nárokovat, i když je činnost ztrátová?
Toto téma je hodně diskutabilní. Prvotně je potřeba zdůraznit, že je opakovaně judikováno Evropským soudním dvorem, že ekonomická činnost z pohledu DPH může být ztrátová. Problémem jsou pouze situace, kdy je úplata symbolická (že zastírá to, že se jedná o darování), či je zde určité "zneužití práva". Obecně u WC, pokud se platí určitá normální cena, je ztrátovost zapříčiněna zpravidla nízkou frekvencí použití. Tedy je to podle mne situace, kdy je to pod ekonomickou činnost podřaditelné a nárok na odpočet DPH existuje.
Nebudu ale zastírat, že téma je hodně sporné - zejména otázka nalezení hranic, kdy jsou již příjmy natolik symbolické, že to není ekonomickou činností (něco k tomuto rozebírám v Manálu k DPh č. 2). Já bych třeba ale do odpočtu DPH v tomto případě šel.
Jednotlivé obce a svazek obcí potřebují narovnat vztahy a převést majetek, který vlastní obce na svazek. Proces je připraven následovně. S každou obcí bude sepsána Smlouva o úplatném převodu nemovitostí - kupní smlouva, kterou obce "převedou" infrastrukturní majetek na DSO. Pro orientaci uvádím, že v případě naší obce se jedná o majetek v pořizovací ceně cca 5600 tis. Kč, oprávky cca 2500 tis. Kč a zůstatková cena cca 3068 tis. Kč a cena, za kterou se to bude předávat je stanovena 1 Kč za 1 m vodovodního řádu, v našem případě to vychází na cca 7 tis. Kč (značný nepoměr co do hodnoty majetku). DSO je přesvědčen, že majetek bude nabírat tím, že naváže na ocenění předchozí VÚJ. Nevím, zda je to správný postup, ale právní zástupce argumentuje § 25 zákona o účetnictví odst. (6), že toto je náš případ a jedná se o "převod práv mezi VÚJ kupní smlouvou". Podle mě se však jedná o nákup a prodej a obce by měly vyřazovat prodejem, tudíž zůstatkovou cenu zaúčtovat na účet 553 a DSO nabírat v pořizovací ceně. Děsí mě, že v tomto případě se z milionového majetku stává majetek za pár tisíc. Důvod, proč se to nepřevádí bezúplatně, kde je jednoznačné, že obec majetek vyřadí a DSO zrcadlově nabere přes 401 je ten, že spolu s majetkem se bude převádět i fond obnovy (v našem případě ve výši 150 tis. Kč) a to dle sdělení zúčastněných zřejmě v případě bezúplatného převodu majetku není možné. Dohoda o převodu finančních prostředků, které tvoří fond je součástí zmíněné Kupní smlouvy. Prosím o Váš pohled na danou situaci i s účtováním. Máme k dispozici Váš dokument Účtování prostředků fondu obnovy vodohospodářského majetku v podmínkách ÚSC z 1.9.2021 a mám obavu, že v našem případě, jak je to přednastaveno, tedy kupní smlouvou a navázáním na předchozí VÚJ se míchají dvě věci dohromady a vylučují se. Ale třeba se mýlím a postup je správný.
V prvé řadě k přebírání ocenění. Cituji zásadní část ustanovení § 25 odst. 6 zákona o účetnictví:
"bezúplatného převodu nebo přechodu majetku mezi vybranými účetními jednotkami; v těchto případech účetní jednotka při ocenění majetku navazuje na výši ocenění v účetnictví účetní jednotky, která o tomto majetku naposledy účtovala."
Jak ze znění vyplývá, DSO jako VÚJ by ocenění přebíralo jen v případě, že by právně byl sjednán bezúplatný převod (dar) od obce. V případě prodeje nerozhoduje kdo komu prodává, účetní cena se mezi VÚJ v takovém případě nepředává, tzn. i když je to mezi VÚJ, vy při prodeji ZC vyřadíte, jak správně uvádíte, do nákladů a DSO ocení kupovaný majetek v pořizovací ceně.
V tomto případě se nám to spojuje s jednou věcí - nastavení ceny na úrovni 1 Kč za každý metr kanalizace je skutečně odtrženo od jakékoliv rozumné reality. Přesně popisujete to, co je na tom problémové- výsledkem bude na straně DSO minimální hodnota majetku, tedy i minimální odpisy pro jeho reprodukci (včetně toho, kolik může být dáno do ceny stočného - takže potenciálně poškozené kalkulace). To vše provedeno se subjektem, který je spřízněný (obec je členem DSO). Nevylučuji, že to účetní DSO vyhodnocuje tak, že se jedná o tak velký ekonomický nesmysl, že by na daný převod hleděla, jako když by byl zadarmo - nicméně to je o odchýlení se od účetní metody a za sebe bych také doporučoval jít standardní cestou - tedy bezúplatný převod na DSO (varianta vklad do DSO - což je obecně varianta, která se mi líbí více) - potom přejímáme ocenění a ekonomická podstata transakce bude odpovídat zaúčtování (tedy nebudou se nesmyslně míchat dvě záležitosti do sebe - přesně jak uvádíte).
Zároveň netušíme, co by v případbě bezúplatného převodu majetku (var. vkladu) bránilo převodu prostředků obnovy. V dokumentu, který zmiňujete (Účtování prostředků obnovy .....) tam nabízíme k diskusi dvě alternativy - strana 7 a 8 (rozvahově, případně jako transfer - s tím, že se přikláníme k rozvajovému účtování). Máme to uvedeno pod částí "vklad do DSO" - nicméně to , co zde uvádíme by plně platilo i pro bezúplatný převod majetku na DSO (a jen připomínáme, to, že vklad do DSO by byl z hlediska možnosti daňových odpisů výhodnější na straně DSO než bezúplatný převod/dar).
Takže netušíme, na čem se zakládají ty domněnky, které by znemožňovaly realizaci bezúplatných převodů/vkladů do DSO.
Naše obec uzavřela smlouvu o spolupráci se společností s.r.o., která bude na katastru obce stavět větrné elektrárny. Smlouvou o spolupráci je také určen příspěvek za podporu realizace větrného parku. Obec by měla jednorázově dostat 8.000.000 Kč po uvedení do provozu a pak ročně 2.475.000 Kč. Lze dle této smlouvy brát příspěvek jako dar, nebo musíme účtovat jako ekonomickou činnost? Výstavba zatím nezačala.
Tato oblast nemá v současnosti jednoznačné řešení a názory na ni jsou odlišné. Prvotně ještě poznámka k právní formě - někdo pro tyto případy uzavírá Plánovací smlouvy podle Stavebního zákona, vy máte uzavřenu Smlouvu o spolupráci (předpokládám jako obecnou smlouvu podle Občanského zákoníku).
Teď na co se fakticky ptáte - jde o to, zda jsou naplněny charakteristiky předmětu daně - tedy v tomto případě zda:
a) došlo k poskytnutí služby z Vaší strany (zda ji jsme schopni identifikovat)
b) za úplatu (která je vázaná k poskytnutí služby)
c) a zda je to v činnosti, kde jednáte jako taková (tedy například, zda ty činnosti, které děláte nenaplňují výkon veřejné správy).
Pokud na všechny otázky odpovíme tak, že jsou naplněny, potom je to předmětem daně a z pohledu DPH by to také bylo ekonomickou činností.
Teď k jednotlivým prvkům:
- úplata - je jednoznačné, že zde bude probíhat - viz domluvené finanční příspěvky. Nicméně podle smlouvy jsou tam ještě potenciální další benefity v podobě získání levnější elektrické energie (pokud to správně chápu).
- poskytnutí služby - tady je to již mnohem složitější - když bych měl identifikovat jednotlivé prvky, co obec má poskytnout, tak za mne je v této smlouvě rozhodující následující:
a) jednak je zde závazek "neblokovat záměr výstavby" - respektive schválit změnu územního plánu tak, aby byla VE na příslušných pozemcích umístitelná a nepodávat námitky, které by mohly nějak ohrozit vybudování VE
b) závazek součinnnosti při prosazování záměru u obyvatel
c) umožnit bezplatný přístup na pozemky obce, služebnosti k těmto pozemkům a to bezplatně (respektive je potom jasné, že odměna za toto je započtena v příspěvku viz výše)
d) nejednat s žádným jiným subjektem o umístění VE (tedy služba v podobě "zdržení se jednání").
Z mého pohledu tedy najdeme dostatečný výčet plnění, které má obec poskytnout a tato plnění mají určitou vazbu na úplatu. Je samozřejmě jen otázkou, do jaké míry je zde také složka kompenzace nepříjemností, které bude VE způsobovat, kde asi to poskytnutí služby ze strany obce jde sledovat hůře a je otázkou, co je to vlastně za platbu.
- obec jedná jako taková - no a tady nám vzniká za mne další velký problém - pokud se podíváme na ty jednotlivé závazky, tak jsou tady věci, které náleží výkonu veřejné správy (zejména ta oblast změny územního plánu). Nicméně třeba závazek zřízení služebností na pozemcích obce je ryze soukromoprávní a je to za mne jasné plnění, kdy obec jedná jako taková. Do této roviny bych zařadil i závazek nejednat s jiným investorem....
Takže za mne je to prvotřídní směs. Pro účely DPH je to jako karetní hra "Černý Petr" - vy byste se měli snažit dohodnout, že to považujete za zdaňovaná plnění, ke sjednaným odměnám se má připočítat DPH, budete vystavovat klasicky daňové doklady. Tím Černého Petra přehodíte na druhou stranu - jde totiž o to, zda investor má nárok na odpočet DPH. Protože pokud by se ukázalo, že to nemá být zdaňované plnění, tak nárok na odpočet nemá. Takže bych očekával, že se druhá strana bude snažit hrát tu hru tak, že ty nastavené odměny jsou fixní a pokud si myslíte, že tam má být DPH, tak to máte zdanit směrem dolů (čímž on to bude mít potenciálně levnější - protože pokud si troufne do odpočtu, tak najednou proti variantě "bez DPH" ušetří tu daň). Já bych si třeba myslel, že tady důvod pro zdanění skutečně je, nicméně vím, že provozovatelé VE se tomu brání a nesouhlasí s tím (variantou by za mne i bylo rozdělit odměnu na ty části, které vyhodnotím jako soukromoprávní a ty, které jsou veřejnoprávní).
Celá tato oblast (Plánovací smlouvy, příspěvky investorů...) je nyní předmětem sporů. Již se to dostalo i ke Generálnímu finančnímu ředitelství a vím, že se tím nyní v roce 2025 zabývají (mají několik podnětů k tomuto tématu). Vůbec ale neumím předjímat, zda se objeví nějaké stanovisko GFŘ a jak bude znít (je potřeba uvědomit si, že tady jsou obrovské tlaky - to nejsou jen větrné elektrárny, ale nejrůznější příspěvky developerů ve velkých městech a jejich okolí...).
Takže moje rekapitulace, co bych udělal na Vašem místě:
1. zkusit jednat s investorem, že se jedná o zdaňovaná plnění a že k sjednaným cenám se má připočítat DPH. Pokud náhodou bude souhlasit, předali jste Černého Petra druhé straně
2. pokud s tím nebude souhlasit a řekne, že si myslí, že tam DPH není a pokud ho "chcete", že musíte oddaňovat směrem dolů - tady máte potom 3 varianty reakce a záleží na Vašem sklonu k riziku:
a) zdaníte to směrem dolů a nebudete to dále řešit - to bych neudělal
b) rozhodnete se, že je to mimo DPH - to je pro mne jedna varianta s tím, že prostě jdete do nějakého rizika
c) vystavíte na tu první platbu daňový doklad, zdaníte to (pokud jste plátci DPH), daň odvedete a hned následně podáte dodatečné daňové přiznání, že jste to vyhodnotili chybně a že tam daň být nemá. Pořádně to popíšeme na FU a tím jim to hodíme na hrb, aby nějak rozhodli (případně se potom musíme odvolávat). No a tím donutíme finanční správu k nějaké reakci a nějakému stanovisku a budete mít následně nějaký důkaz. Třeba já bych o této variantě uvažoval hodně (samozřejmě problém je, že pokud to takto udělám, tak druhá strana ztratila nárok na odpočet DPH... - ono by bylo asi potřeba to s nimi případně řešit v nějakém souladu - aby si třeba odpočet na začátku neuplatnili). Když bych měl starostu, který to opravdu chce vyjasnit, tak toto by bylo asi moje směřování.
Více k tomu za současných podmínek neumím říci.
Tento rok obec nechala zhotovit uměleckým řezbářem Betlém. Jedná se o 7 ks dřevěných soch (4 postavy + 3 ovečky). Cena jedné postavy cca 30 tis. Kč. Bylo vyfakturováno a uhrazeno v květnu, jednotlivé dřevořezby jsem zařadila do majetku na SU 032 kulturní předměty, par 3399, pol. 6127.
Obec nabídla občanům možnost „sponzorování“ těchto soch. S občany se budou uzavírat darovací smlouvy na finanční dary (jeden občan = jeden finanční dar v hodnotě celé sochy, například 30 tis. Kč na sochu Pastýře).
Poprosím o zaúčtování a rozpočtové zatřídění.
Transfer na majetek vedený na účtu 032 se má evidovat na účtu 403 a je zde "zafixován" do doby, kdy vznikne náklad - z vyřazení, opravných položek apod. Protože majetek na účtu 032 se neodepisuje, nevzniká zde postupné rozpouštění transferu do výnosů.
Přijaté dary stačí účtovat jen 231 MD/ 403 D, RS odpa 3399, pol. 3121. Vyúčtování asi občanům dokládat nebudete - výdaje jsou prokazatelně již profinancované - sochy pořízené.
Občan, který má vazbu na naši obec, by nám chtěl věnovat nové osvětlení na hřbitov – přesněji řečeno firma, ve které pracuje. V současné době osvětlení na hřbitově máme, je součástí veřejného osvětlení v obci. Podle informací, které nyní mám, nám věnuje nové světelné hlavice, vedení i sloupy zůstanou původní. Darování by mělo proběhnout na základě darovací smlouvy mezi obcí a firmou, bohužel přesnou částku daru v tuto chvíli nevím. Spíše přemýšlím, jak celou věc provést účetně?
Podle popisu to vypadá na opravu. V takovém případě byste dar převzali jen zápisem 511 MD/ 649 D. Pokud hodnotu daru nevyčíslí, zase tolik se nestane, když to neproúčtujete a jen si informaci o darované opravě poznamenáte jako informaci na kartu majetku. Pravděpodobně vám ale dar ocení, tak využijte klidně cenu ze smlouvy.
Kdyby to bylo TZ (např. významná úspora, rozšíření apod.), tak byste museli dar "aktivovat" do majetku v jeho odhadované výši (reprodukční pořizovací cena) zápisem 021 MD/ 401 D (pokud by předaly dokončené). U nového majetku lze za RPC považovat nákladovou cenu převodce. Obdobně by se postupovalo, kdyby vám předali nové VO (staré se např. kompletně odstranilo).
Obec poskytuje občanům finanční příspěvky na zhotovení domovní čističky odpadních vod. Po uvedení do provozu vyplácí příspěvek ve výši 50 000Kč.
Nemám bohužel dostatek informací k přímé odpovědi. Předpokládám, že domovní čističky budou majetkem občanů. Transfer může být právní povahou dotace, dar, či jiný obecný soukromoprávní příspěvek. Účetně rozhoduje, zda je sjednán s vypořádáním či bez a pokud s vypořádáním, tak zda je vypláceno předem nebo až po realizaci - má to vliv na to, zda účtujeme o záloze, dohadě apod.
Příspěvek občanovi můžete schválit dle zákona č. 250/2000 Sb. jako dotaci. To by znamenalo splnit všechny náležitosti uvedené v § 10a a dále - občané podají žádost, která má náležitosti uvedené v zákoně, uzavře se veřejnoprávní smlouva, opět se splněním obsahových náležitostí ze zákona.
Dotace je vždy transfer s vypořádáním, účtování: Poskytnutí se zaúčtuje jako záloha 373 (471) MD/ 231 D odpa 2321 pol. 5493, po vyúčtování 572 MD/ 345 D a 345 MD/ 373 (471) D. Pokud by nebylo vyúčtováno do konce roku, ale občané vynaložili náklady, měla by se k 31.12. účtovat dohada 572/389 a vyúčtování pak 389/345...
Trasfer bez vypořádání (dar, příspěvek): Účtujete rovnou do nákladů na účet 572, zápisem 572 MD/ 231 D + RS odpa 2321 pol. 5493.
U daru či příspěvku se můžete rozhodnout, zda bude s vypořádáním či bez, podle toho zvolíte účtování.
Hovoříte o tom, že vyplácíte peníze po uvedení do provozu. Pokud je to tak, že po vyplacení peněz již nic nedokládají s tím, že příspěvek je vyplacením vypořádán (dokládají předem), pak opět ale záleží, jestli je to s vypořádáním nebo bez. Pokud s vypořádáním, pak účtujte bez zálohy - předpis 572/345 k datu vypořádání, následně výplata 345/231. Ale i tady mohou nastat různé varianty, meziroční dohady..., tak se případně ozvěte na e-mail jitka@obecuctuje.cz, kdyby nic z toho, co tu popisujeme nebyl váš případ.
V souladu s naší směrnicí pro tvorbu a čerpání sociálního fondu jsme poskytli zaměstnancům níže uvedené plnění. Peníze jim byly započítány do mzdy.
1) peněžní dar k životnímu nebo pracovnímu výročí ve výši 2000,- Kč na jeden účel - zde bych účtovala 572 / 231 par 6171 pol 5499
2) příspěvek na úpravu zevnějšku ve výši 3000,- Kč/osobu/rok - zde bych účtovala na 528 / 231 par 6171 pol 5179
Při zadání do programu KEO nám bylo vygenerováno účtování jiné, tak si nejsem jistá.
Benefit - ošatné musíte klasicky "prohnat"přes mzdy - ke zdanění uvádí MV v metodice toto (píší to pro zastupitele, ale je jedno, komu se vyplácí, zda zaměstnanci či zastupiteli):
"Příspěvek na úhradu zvýšených nákladů na úpravu zevnějšku ať již
poskytnutý peněžní nebo nepeněžní formou (např. nákup společenského
oblečení, úhrada za kadeřníka apod.), se posoudí vždy jako zdanitelný příjem
ze závislé činnosti, protože předmětem daně podle § 6 odst. 7 zákona o daních
z příjmů není jen hodnota pracovního oblečení (nepeněžní plnění), je-li určeno
zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání (jako tzv. jednotné pracovní oblečení)
a bližší podmínky k dané problematice jsou uvedeny v pokynu GFŘ D-22."
Předpis ošatného by měl pak být účtován 528/331 v hrubém, vyplacení zaměstnanci 331/231 v čistém, dále klasicky odvody 331/342.... a to samé předpis fin. daru k pracovnímu výročí 528/331.
Osvobozené danění v rámci benefitů se týká pouze nepeněžního plnění. Píšete, že peníze byly započítány do mzdy, tak postupuje správně.
Můžete se podívat do našeho dokumentu "Benefity zaměstnanců" z 27.1.2025, odkaz:
https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?hledat=benefity&jak=fraze
Dále záleží, zda máte pro SF vytvořen zvláštní účet - fond (236) nebo si peníze vážete jenom v rozpočtu. Nevím jak ve směrnici máte schváleno. Používáte účet 231 - tedy proplácíte z BÚ, i když máte zřízen SF?
Pokud ano, tak z účtu fondu by měl být čerpán celý nárok, výplata včetně odvodů už pak proběhne v hlavní činnosti.
Převod mezi účtem fondu a BÚ se účtuje přes konsolidační položky. Převod z účtu fondu z hlediska RS u účtu 236 odpa 6330 pol. 5345, příjem na BÚ RS odpa 6330 pol. 4139.
Při výdaji z účtu fondu by mělo být účtováno jeho čerpání klasicky 419/401. Je nutné zvolit způsob účtování fondu, nejvhodnější se většinou jeví rozvahový způsob, kdy tvorba se účtuje 401/419 a čerpání 419/401.
Převod ze SF na BÚ:
výdaj ze SF 419 MD/ 236 D odpa 6330 pol. 5345
příjem na ZBÚ 231 MD odpa 6330 pol. 4139/401 D
Pol. 5179 pro ošatné a pol. 5499 pro peněžní dar k výročí máte zvolenou vhodně, par. 6171.
Účet 572 zde není vhodný, není to klasický transfer, ale benefit zaměstnancům, proto účet 528. Ale pokud jsou oba benefity sjednány vnitřním předpisem, teoreticky by v souladu s obsahovou náplní účtu s odkazem na zákon o daních z příjmů mohly být zachyceny i na účtu 527.
Ke stávajícímu Obecnímu domu přistavujeme nějaké místnosti a sociální zařízení, součástí objektu je pohostinství, které pronajímáme osobě, která je plátce DPH a sál občasně pronajímáme. Podle mne je přístavba technické zhodnocení Obecního domu, kde vystupujeme jako plátci DPH, ale ve smlouvě o dílo je, že to pro nás není ekonomická činnost a faktura byla vystavená s klasickým DPH 21 %. Je třeba změnit znění smlouvy a fakturu nechat vystavit s PDP nebo si i tak můžeme DPH odečíst?
Souhlas - přístavba je technické zhodnocení. Tak jak to popisujete, tak by tam skutečně měl nějaký odpočet být - asi to není výhradně pro pronájem hospodě a krátkodobé pronájmy - spíše předpokládám, že tam bude nějaký částečný odpočet (jaký, to se dá vyřešit až v okamžiku, kdy si rozebereme, co se tam vše bude provozovat, zda za úplatu, nebo někdo to bude používat zdarma...). No a aby byl odpočet DPH, tak musím při pořizování takové věci jednat jako plátce DPH = skutečně potřebujete, aby byla fakturace stavebních prací v režimu přenesené daňové povinnosti (jako prvotní předpoklad pro možnost odpočtu daně).
Pokud se systém fakturace nezmění, má FÚ právo namítat, že způsobem fakturace fakticky deklarujete, že nejednáte jako osoba povinná k dani a riskujete, že Vám odpočet DPH neuzná (a bude pro to mít reálný legislativní podklad).
Naše město dostalo darem od občana 2 pozemky.
V darovací smlouvě nebyla uvedena cena pozemků, naše město nechalo zpracovat
ZP (hodnota ZP 4.675,- Kč) a podalo návrh na vklad v částce 2.000,- Kč.
Hodnota jednoho darovaného pozemku je 9.703,06 Kč
Hodnota druhého darovaného pozemku je 3.904,89 Kč.
Chtěla bych se zeptat zda náklady ze ZP a návrhu na vklad mám připočítat k ceně darovaného pozemku.
Tohle je přesně ta situace, kdy se snažíme upozorňovat, že zpracovat ZP jen pro účely ocenění pozemku do účetnictví je zbytečně nákladné. Vezměte si, že jste obrželi darem pozemky v hodnotě necelých 14 tis. Kč a náklad na ZP je skoro 5 tis. Kč. Pro příště zkuste kvalifikovaný odhad ceny - pokud nemáte cenovou mapu, lze použít i odhad ceny na základě hodnoty podobných pozemků za m2. Obecný návod máme zde:
https://www.obecuctuje.cz/videa/serie/23
Není to ale odpovědnost účetní, spíše téma k zamyšlení.
Darované pozemky zařadíte zápisem 031 MD/ 401 D v cenách dle znaleckého posudku, když už jej máte. Fyzická osoba není vybranou účetní jednotkou, takže cenu ze smlouvy byste stejně nemohli přebrat, musíte v takovém případě určit reprodukční pořizovací cenu pozemků, což, jak vysvětluju, není nutně cena ze ZP.
Související výdaje patří v takovém případě spíše do nákladů - ZP na účet 518 s pol. 5169, návrh na vklad účet 538 s pol. 5362. RPC je konstruována jako cena konečná, ke které se vedlejší výdaje nepřipočítávají, nebo se to tak alespoň tradičněji bere.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková