Dotazy

Hledanému výrazu dar odpovídá celkem 3263 dotazů:

• TZ majetku PO ve výpůjčce

  11. 09. 2025

  Město financovalo projekt. dokumentaci na rekonstrukci kulturního centra - účtováno na 042. Budovu má město na účtu 021, přísp.organizace ji dostala do výpůjčky . Tato PO dostala dotaci na rekonstrukci této budovy, ta byla nyní dokončena a budova byla zkolaudována. Můj dotaz zní : Město převede na PO projekt.dokumentaci -účtování 401/042 . Přísp.organizace zaúčtuje tech.zhodnocení včetně předané projekt.dokumentace na majetkový účet u bude odepisovat TZ na vypůjčeném majetku ? Městu zůstane na účtu 021 budova v původní hodnotě.

  Souhlasím s vaším postupem - PO to po dobu udržitelnosti povede jako TZ vypůjčeného majetku, pak se to může převést zpět na vás jako zřizovatele, do ceny budovy.  

  Z hlediska podmínek dotace by to neměl být problém - není to od vás transfer, ale věcný dar - převod PD, a projekt bude asi z hlediska dotace nezpůsobilý výdaj - tedy jen, aby nečerpali dotaci na to, co od vás dostanou zadarmo.  

• Vodovod

  10. 09. 2025

  Naše obec vlastní, má v majetku vodovod. Nyní si majitel 5 stavebních pozemků v naší obci chce na
  své náklady postavit vodovod, který se připojí k obecnímu. Chce nám ho pronajmout. Může být
  nájem např. za 1 Kč s budoucím převodem na obec? Pronájem z důvodu, abychom mohli jako obec
  např. navázat na jejich vodovod pro případné další výstavby. Nebo jak můžeme postupovat jinak než darovací smlouvou?

  Neznáme konkrétní technické řešení, ale asi se jedná o prodloužení řadu z kterého půjde 5 přípojek (k těm stavebním pozemkům). Pokud obec zajišťuje dodávky vody, případně to třeba jako celek pronajímáte na VaK, tak za mne asi není problém, pokud vám to dá nájmem za 1 Kč. Nevím, proč vám to nepřevede hned - pokud se na něco čeká (vyřešení věcných břemen apod.) - potom nájem může být, klidně za 1 Kč. Pak už jen dohodnout, jak se převede na obec (jestli např. koupě za 1 Kč nebo dar). 

• Příspěvek na vybudování kanalizace

  10. 09. 2025

  Občan vybudoval při výstavbě svého RD na své náklady část kanalizace v obci v celkové hodnotě 650.000Kč. Na tuto kanalizaci by se v budoucnu mohli připojit další občané. Občan tuto kanalizaci chce obci darovat . ZO se dohodlo, že mu přispěje 40% nákladů. Jak tady tuto situaci řešit? Původně jsem chtěla darovací smlouvu, ale již to nesplňuje podstatu daru. Jak posléze účtovat?

  Záleží na tom, jak se s občanem dohodnete. Pro obec by bylo samožejmě hospodárnější, když občan chce kanalizaci darovat, jí bezúplatně přijmout zápisem 021 MD/ 401 D v reprodukční pořizovací ceně. Jestli ale ZO schválí, že mu chce něco za to zaplatit, nezastírala bych reálný stav a v takovém případě to za dohodnutou cenu klasicky odkoupíte. 

  Důležité je vyřešit to právně a podle toho účtovat. 

• Příspěvek na přímou péči od obce pro PO formou daru

  08. 09. 2025

  Naše sociální PO získává od obcí veřejnou finanční podporu - dotaci na osobní náklady na zaměstnance v přímé péči.
  Letos jedna obec poskytla peněžní prostředky formou daru, účel je stejný.
  Je nutné tento dar od obce účtovat jako tvorbu a čerpání rezervního fondu, nebo je možné se na tento dar dívat jednotně jako dotace na provoz z USC – účet 348?

  Já bych to udělal přes RF - dar má jiný právní režim než dotace a byť je to dosti formální záležitost, tak bych se na to nyní díval skutečně jako na dar, který PO dá do rezervního fondu a potom RF zúčtuje do výnosů. 

  Chápu, že věcně by lákalo chovat se k tomu také jako k dotaci, nicméně za mne jak máme to účtování v předpisech posazeno zatím dosti formalisticky, tak udělat to přes RF je varianta, kterou nikdo nemůže vytknout (a neovlivňuji tím třeba celkový výsledek hospodaření - tak mne to zase tolik netrápí).

• Koupě RD a pozemků pod cenou obvyklou

  08. 09. 2025

  Jak budu prosím účtovat nákup budovy RD bez č.p./č.e - bydlení (dům je neobydlený, určený k demolici). K tomu jsou dva pozemky. Jeden je pod budovou p.č. 3 - 168 m2 a druhý zahrada p.č. 4 - 240 m2.
  Kupní smlouva je na jednotnou kupní částku 500 000 Kč.
  Máme i znalecký posudek, kde je uvedena hodnota RD 1 093 052 Kč. Pozemek p.č. 3 v hodnotě 452 810 Kč a p.č. 4 v hodnotě 646 872 Kč.
  Prosím celý způsob zaúčtování.

  Z hlediska ceny si nemusíte dělat starosti - zdůvodnit se musí dle zákona o obcích jen prodej za cenu vyšší, než je cena obyklá. Tady se jedná o nákup - obec je nabyvatelem a navíc za cenu nižší, než je cena obvyklá, to je pro obec ekonomicky výhodná varianta a zdůvodnění není požadováno.

  Pozn. (ne pro tento případ, spíše pro úplnost): Zdůvodňovat podle metodiky MV nemusíte ani nákup pod cenou obvyklou (§ 39 odst. 2 zákona o obcích platí jen pro převod majetku z vlastnictví obce), ale kdyby to někdo napadl, musí existovat argumenty s ohledem na hospodárnost (tyto informace čerpám mj. i z metodiky MV č. 7.2, str. 35 a dále). 

  Nejdůležitější je vyřešit, zda zařadíte jen pozemky, nebo i stavbu. Podívejte se prosím na dotaz "! Zařazení pozemků a stavby kvůli získání pozemků" z 18.10.2023, podrobně tam rozebíráme téma pořízení pozemku s budovou určenou k demolici. Proberte s vedením aspekty, které tam vysvětlujeme a vyberte řešení, které nejvíce odpovídá vaší situaci. 

  Nevím, proč dům neměl přiděleno číslo popisné/evidenční, ale jestli to v KN není zapsáno jako zbořeniště, je možné účtovat o pořízení pozemku a stavby. V takovém případě je nutné kupní cenu pro účely zařazení nějak rozvrhnout. Když máte znalecký posudek, tak můžeme určit poměry z něj:

  Cena celkem dle ZP 2138734 Kč. Poměr pro RD 1093052/ 2138734 = 0,5. Poměr pro p.č. 3 452810/ 2138734 = 0,2. Poměr pro p.č. 4 646872/ 2138734 = 0,3.

  Takto určenými poměry rozpočítáte kupní cenu pozemků 500 tis. Kč:

  Kupní cena RD 500 tis. Kč * 0,5 = 250 tis. Kč (na účet 021)

  Kupní cena p.č. 3 500 tis. Kč * 0,2 = 100 tis. Kč (na účet 031)

  Kupní cena p.č. 4 500 tis. Kč * 0,3 = 150 tis. Kč (na účet 031)

  Výše pracuju tedy s variantou, kdy pozemky pořídíte na účet 031 a budovu na účet 021. Při demolici budovu vyřadíte v ZC do nákladů likvidací, demolici budete účtovat také do nákladů. Je to možné řešení, má to ale jiný dopad na VH, než pořídit jen pozemky (var. 2 níže), proto neznám okolnosti a o jakých částkách se bavíme, je lepší to probrat s vedením. Také je dobré vědět, jestli se budova nedemoluje z důvodu nové výstavby. Kdyby nebyla technicky ve špatném stavu a odstraňuje se proto, aby uvolnila místo nějaké nové stavbě, pak by ZC budovy mělo vstoupit do ceny nové stavby zápisem 042 MD/ 081 D, na účet 042 by se účtovaly i náklady na demolici.

  Druhá varianta je, že pořídíte do majetku jen pozemky s tím, že stavbu zahrnete do ceny pozemku, na kterém stojí. Uvádíte, že dům je určený k demolici - když se stavba asi určitě zbourá, je vaším záměrem hlavně pořídit pozemek, který asi z nějakého důvodu potřebujete. Toto řešení má určitou účetní nevýhodu v tom, že se nadhodnocují aktiva, protože pozemky se neodpisují, ale logiku to má v tom, co mě pořízení potřebného pozemku skutečně stálo. Náklady na demolici staveb se účtují v tomto případě do nákladů. Toto mi přijde jako logické i v situaci, kdy pořídíte například rovnou zbořeniště, nebo stavby v takovém stavu, že je demolice nezbytná. 

  Shrnutí: Zvažte, proč jste pozemek pořídili, proč dům bouráte, to zde bude pro rozhodnutí stěžejní.

  Účetní řešení: K datu podání návrhu na vklad předepíšete pořízení v kupní ceně 042/321. Zařazení 031 (021) MD/ 042 D - do ceny patří i případné související náklady. Úhrada kupní ceny 321/231 RS pol. 6130 pokud zařadíte jen pozemky, pol. 6121 pro celek, pokud stavbu s pozemky. Kdybyste kupní cenu zaplatili před podáním návrhu na vklad, účtuje se o záloze 052 MD/231 D, při podání na vklad zúčtování se závazkem 321 MD/ 052 D.

• Poplatky za VB po zařazení investice

  05. 09. 2025

  Město je investorem rekonstrukce chodníku, který zasahuje i do cizích pozemků, a zároveň investorem přeložky plynovodu (vyvolaná investice). Město je vlastníkem plynovodu a hradí veškeré náklady spojené se zřízením věcných břemen mezi společností Gasnet a vlastníky dotčených cizích pozemků.
  Chodník byl zařazen do majetku města již v roce 2023. Nicméně v roce 2025 vznikají dodatečné náklady ve výši 37 112 Kč (např. kolky, návrhy na vklad, právní služby, smlouvy), které jsou hrazeny společnosti Gasnet. Je třeba tyto náklady správně zaúčtovat.
  Dle vyhlášky č. 410/2009 Sb. se nabízí možnost účtovat tyto výdaje jako náklady, protože investiční akce byla již dříve zařazena do majetku. Kterou z následujících položek použít:
  
  5362 – Ostatní daně a poplatky,
  
  5169 – Nákup ostatních služeb,
  
  5909 – Ostatní výdaje z činnosti.
  
  Z vašich předchozích odpovědí na dotazy podobného typu však vyplývá, že lze v některých případech využít i účetní standardy:
  ČÚS č. 703, který umožňuje aktivovat dodatečné náklady (např. kolky, návrhy na vklad, právní služby) jako součást pořizovací ceny majetku,
  ČÚS č. 708, který uvádí, že úplatně nabyté věcné břemeno na cizím pozemku je součástí pořizovací hodnoty stavby (v tomto případě chodníku).
  V příloze zasíláme kopie smluv a fakturu. Prosíme o doporučení, jakým způsobem lze obhájit zaúčtování těchto výdajů jako nákladů, případně zda je vhodnější jejich aktivace jako součást pořizovací ceny majetku.

  Ve vyhlášce č. 410/2009 Sb., § 55, kde jsou mimo jiné vymezeny náklady související s pořízením DM, je v odst. 2 písmene i) uvedeno, že náklady vzniklé po zařazení majetku do užívání nejsou součástí ocenění. Píšete, že tyto dodatečné náklady vznikají právě teď, v roce 2025. Smlouvu jsem nečetla, nemám ji k dispozici (časově v rámci dotazu ani nelze studovat, na to slouží případně služba zakázek), tak nevím, zda byly náklady nějak smluvně zřízené již v době zařazování chodníku.

  Jestli to dobře chápu, nebavíme se zde o VB, kde by město byla strana oprávněná. Jste sice vlastníky plynovodu, ale VB je zřízeno vůči provozovateli, tedy firmě Gasnet. Takže pokud právně vzniklo (bylo zapsáno do KN) až po zařazení chodníku, jedná se již o provozní náklad - VB ve prospěch někoho jiného v takovém případě nepatří na účet 028 nebo 022.

  V případě, kdy i ostatní náklady související s VB vznikly až po zařazení chodníku, se o ně již nezvyšuje pořizovací cena majetku. Pozor na to - uvádíte možnost korekce pořizovací ceny, ale to je možné jen v rámci opravy chyby, kdyby náklady vznikly v době pořizování majetku, jen nebyly vyfakturovány (v této situaci se účtuje dohada 042/389). 

  Vámi vyjmenované náklady (kolky, návrhy na vklad, právní služby) budete účtovat jednotlivě podle druhu nákladu. 

  Návrh na vklad a kolek účet 538 s pol. 5362, právní služby účet 518 s pol. 5166. 

• Zkušební provoz

  05. 09. 2025

  Prosím o vysvětlení a radu v postupu při zařazování majetku, kdy na budově probíhají stavební úpravy (TZ). Máme dopředu jasně stanovený termín poskytovatelem dotace, kdy musí nejpozději proběhnout první společenská akce. Podle interpretace Národní účetní rady I-6 (a Vašeho komentáře v knize Oceňování dlouhodobého majetku) o zkušebním provozu, bychom na základě povolení stavebního úřadu o zkušebním provozu měli zařadit do majetku i v účetnictví. Nerozumím ale Vaší odpovědi v dotazu ze dne 16.12.2024 o zařazení kanalizace, kde na konci uvádíte, že pokud se nezprovoznilo vše a je testování, nemusíme zařazovat? To je opak prvního výkladu. Kdy tedy máme povinnost zařadit majetek a na základě jakého dokumentu či předpisu při zkušebním provozu? U nás to může být případ, kdy např. 90% bude hotovo, ale na úplně jiném konci v rámci jedné smlouvy se ještě něco bude dodělávat.
  
  Dle nás by musel být k zařazení tedy vydán souhlas ze stavebního úřadu o zkušebním provozu a zároveň by měly být všechny práce dle smlouvy dokončené a dílo nebude oficiálně celé předané nám zpět od zhotovitele, abychom mohli zařadit do majetku?

  Při zařazení majetku do užívání vycházíme z vyhlášky 410/2009 Sb. Např. u DHM se jedná o par. 14 bod. 12. Kde je uvedeno: " DHM se stávají pořizované věci okamžikem uvedení do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí zejména dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených jinými právním předpisy pro užívání (způsobilost k provozu). Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení."

  Zároveň pokyn FŘ D-59, k par. 26 - bod 10: ve kterém se objevuje následující:

  "Podmínky vzniku hmotného majetku dle § 26 odst. 10 zákona může splnit i stavba,u které stavební úřad povolí nebo nařídí zkušební provoz (§ 124 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, dále jen „stavební zákon“). Za předpokladu, že je tato stavba dokončena dle projektové dokumentace a v rámci zkušebního provozu se ověřují pouze funkčnost a vlastnosti provedené stavby, následně bude povoleno její trvalé užívání, splňuje tato stavba podmínku uvedení do stavu způsobilého obvyklému užívání."

  Když to shrnu, tak jedna z podmínek je, že majetek musí být dokončený a předaný. A druhá podmínka (pokud ji určuje, jiný právní předpis) je např. to kolaudační rozhodnutí, až už celkové nebo pouze zkušební provoz.

  V dotazu o kterém se zmiňujete, jsme odpovídali na to, že stavba byla předána, rozhodnutí bylo na zkušební provoz. Radili jsme nezařazovat, pokud by se kanalizace teprve testovala a provoz kanalizace by nebyl reálně rozjetý. Ale pokud by byla kanalizace v reálném provozu, tak určitě zařadit i ve zkušebním provozu. A je nutné zmínit, že ani daňový pokyn, ani interpretace NÚR nejsou pro obce závazné. Takže to řešíme takto spíše účetním citem.

  Nejsme právníci, ale zkušební provoz se nařizuje typicky u technologicky složitějších staveb právě typu kanalizace či vodárna. V případě, který popisujete, kdy byste potřebovali včas užívat větší část domu, aby se splnila podmínka dotace uspořádat tam společenskou akci, by se to podle mě dalo vyřešit spíše vydáním předčasného souhlasu s užíváním stavby. Takže je podle mě vhodné zkonzultovat to se stavebním úřadem. 

  A k tomu předání od dodavatele - i když nebude 100 % hotové, dá se i tak převzít, ať máte podklad k zařazení - dokončení s tím, že se jasně do poznámky uvede, co je potřeba do celkové kolaudace dodělat.

• Technické zhodnocení

  04. 09. 2025

  Obec v roce 2025 modernizovala technologii v obecní vodárně (výměna stávající ATS stanice a čerpadel za nové). Celková investice byla za 3.500.000, - Kč. Na tuto akci jsme měli dotaci ze SFŽP.
  Tuto rekonstrukci bych zařadila do majetku jako technické zhodnocení. Jen nevím, k jakému datu? Předávací protokol je podepsán k datu 9.8.2025 (kolaudace není nutná), ale poslední faktura za technický dozor na stavbě na 20.000, - Kč a poslední faktura za stavební práce na částku 580.000, - Kč dorazili k datu 11.8.2025. Tyto faktury patří do ceny majetku. Jak mám faktury a technické zhodnocení zaúčtovat a k jakému datu?

  Pro zařazení do majetku máme v účetních předpisech stanovenou podmínku dokončení díla a zároveň splnění technických funkcí a povinností stanovených jinými právními předpisy. Ve vašem případě se jedná jednom o dokončení díla. Předávacím protokolem vám byl předán 9.8.2025 a k tomuto datu byste měla TZ zařadit.

  Pokud se jedná o TZ, faktury zaúčtujete 042/321, RS 2310 6121. Zařazení 021 MD/ 042 D a zvýšíte cenu vodárny (k majetkovému posouzení viz závěr odpovědi). 

  Když není k datu zařazení vyfakturováno, ale plnění bylo poskytnuto v době pořizování majetku, účtuje se dohada zápisem 042 MD / 389 D. Tento zápis slouží obecně k zobrazení nevyfakturovaných plnění do ceny majetku při jeho zařazení. Při zařazení majetku (9.8.2025) si tedy doúčtujte dohadnou položku ve výši 600 tis. Kč, právě tím zápisem 042 MD / 389 D. Následné faktury se pak zaúčtuje již jen zápisem 389 MD /321 D. V rámci jednoho měsíce to skoro ani není nutné, rozdíl je jen dva dny, tak kdyby se faktury daly účetně na 042 dva dny po zařazení, nic se nestane, ale přes dohadu je to přesnější postup. 

  Hovoříte o dotaci, předpokládám, že se jedná o investiční dotaci, když pořizujete TZ. Nezapomeňte tedy dotaci zadat na kartu majetku a na účet 403. Zároveň nevím, jak máte původní vodárnu a technologii vedenou v majetku. Odhaduju, že jako součást stavby (současná judikatura je s tím v souladu) a pokud výměna nebyla opravou, ale došlo k výraznější změně parametrů původní technologie, souhlasím s tím, že výměnu účtujete jako TZ stavby vodárny (jen zde pozor na to, jestli to opravdu nemělo být spíše opravou, máme k tomu v dokumentech výklady). 

• Obchodní majetek

  03. 09. 2025

  Dobrý den,
  pronajímané budovy (bytové domy a stavby občanského vybavení) zařadíme do OM. Jak je to s pozemky na kterých stojí pronajímané domy, máme je také zařadit do OM? A co pozemky pod budovami, které jsou jak pro ekonomickou tak neekonomickou činnost (např. budova MÚ, kde se část pronajímá - většinou neplátcům DPH), řídí se dle zařazení budovy?
  V roce 2022 jsme do majetku zařadili sběrný dvůr vybudovaný z dotace, která zahrnovala i DPH. Původně měl sloužit pouze pro sběr komunálního odpadu od občanů zdarma. V letošním roce se uzavírají smlouvy s drobnými podnikateli na tříděný odpad (papír, plast, sklo). Za uložení podnikatelé zaplatí roční paušální částku. Sběrný dvůr zařadíme do OM. Patří tam i podzemní kontejnery na náměstí, vybudované z dotace (zahrnovala i DPH) ? A vybudovaná sběrná místa ve městě, která mají "betonovou desku" a jsou oplocena betonovým plotem?
  Děkuji.
  S pozdravem a přáním pohodového dne
  Jana Panochová

  Souhlasím s tím, že pronajímané domy jsou součástí obchodního majetku. S tím se logicky také pojí pozemky, na kterých domy stojí, respektive u nichž určíme, že jsou ve funkčním celku k daným domům (může se třeba jednat i o dvory v rámci těchto domů apod.). Takže ty určitě také do obchodního majetku.

  Potom se ptáte na pozemky pod budovou částečně využívanou k ekonomické činnosti - za mne jednoznačně budovu a pozemek řešíte jako celek. V dokumentech vysvětluji, že si v souladu se závěry z KOOV z ledna 2021 můžete u věcí využívaných k ekononomické činnosti pouze částečně vybrat, zda je zařadíte do obchodního majetku či nikoliv. Takže u objektu OU je to na Vašem rozhodnutí (a to rozhodnutí má potom souvislost na to zda aplikovat PDP, zda jsou či nejsou třeba částečné nároky na odpočet DPH...) - a pokud se rozhodnete, že nezařadíte, úplně stejně se zachováte k pozemku. Pokud zařadíte do OM - potom zase do OM zařazujete i pozemek. Diskutabilní situace by podle mne byla pouze tehdy, pokud byste budovu zařadili do OM částečně (třeba nějaké patro - což je asi spíše teoretická možnost)  -potom nemám jednoznačný názor jak naložit s pozemkem - možná byste si asi mohli dovolit také nezařazovat do OM. Ale to částečné zařazení do OM je prostě věc s řadou otazníků.

  Sběrný dvůr - tam je to nyní  k částečnému využití pro ekonomickou činnost (a částečně pro neekonomickou činnost) - za mne zase režim, kdy si vybíráte, zda zařadíte či nikoliv do OM. Pokud zařadíte otevřete si tím prostor pro odpočet DPH v poměrné výši (třeba pokud byste plochu SD rozšiřovali...). Ale je to opět Vaše rozhodnutí.

  Podzemní kontejnery, sběrná místa - předpokládám na separovaný odpad. Je to úplně to samé jako sběrný dvůr - je tam spojitost se zdaňovanými příjmy (EKO-KOM) a dále to je k neekonomické činnosti - tedy je to na Vašem rozhodnutí a opět platí - pokud zařadíte do OM, zase si otevřete prostor pro nějaký odpočet DPH v poměrné výši.

   

• Vrácený finanční far

  03. 09. 2025

  V roce 2022 jsme obdrželi na účet obce finanční dar ve výši 100.000 Kč od fyzické osoby na zvelebení obce. Dar jsme dostali beze smlouvy. Zaúčtováno pol.2321, 672.
  Jelikož se dárci zdá, že finanční dar nebyl využit tak, jak si představoval, rozhodlo se zastupitelstvo v letošním roce celou finanční částku zaslat zpět dárci na účet. Jak prosím tuto vratku zaúčtovat?

  Vratku zaúčtujte 672 MD/ 231 D, RS odpa podle účelu daru (obecný např. 3639, 3900), pol. 5902.

  Je to dobrovolné vrácení, když nebyly stanoveny podmínky, asi by to nebylo vyhamatelné jako bezdůvodné obohacení, tak volím pol. 5902, nikoliv 5909, byť to není vyloženě z finančního vypořádání. Dříve byly vratky darů u pol. 5909, když nebyly z vypořádání, přesunulo se do položky 5902. V odst. 2 položky 5902 je uveden příklad vrácení nespotřebované výše daru, ale uvozuje to slovo "například", tedy obsahově na pol. 5902 momentálně patří vrácení peněžitého daru obecně.

• Uplatnění nároku na odpočet DPH u přístavby mateřské školy

  03. 09. 2025

  Obec bude realizovat přístavbu MŠ, ve které se budou přistavovat dvě části. V první bude jídelna vařící pro MŠ, ZŠ a cizí strávníky a ve druhé bude třída, kterou bude využívat jak MŠ, tak plánujeme tento prostor pronajímat např. pro cvičení maminek s dětmi za úplatu.
  Nyní je budova mateřské školy v majetku obce a mateřská škola má budovu ve výpůjčce. Přístavbu bude financovat obec. Je možné uplatnit si nárok na odpočet DPH v tomto případě na obci a pokud ne, jaké máme udělat kroky, aby to bylo možné? Pokud by byl možný nárok na odpočet, poměřovala by se ekonomická činnost vs. neekonomická nebo bychom uplatňovali nárok na odpočet DPH podle koeficientu, který obec v současné době má?

  Zkusme si to rozdělit na několik variant:

  Prvotně si musíme definovat pozici MŠ - pokud jsem se správně díval, MŠ je neplátcem DPH.

  - přístavba jídelny - tedy danou činnost (stravování) realizuje beze sporu MŠ. Pokud bude budova poskytnuta MŠ formou výpůjčky, nebude zde obec dělat jakoukoliv ekonomickou činnost - tedy nemá nárok na odpočet DPH. Pokud by danou nemovitost pronajímala, potom u pronájmu neplátci by se muselo jednat o nájem od daně osvobozený bez nároku na odpočet DPH. Takže tady se mi to jeví tak, že pokud MŠ zůstává neplátcem DPH, tak nenajdete variantu, jak by mohl být uplatněn nějaký odpočet

  - přístavba učebny - pro využití v MŠ a případně další krátkodobé pronájmy - pokud by byla situace taková, že tato část budovy je vypůjčena/pronajata a dané krátkodobé pronájmy realizuje MŠ (svým jménem a na svůj účet - což by bylo logické, protože MŠ bude například hradit náklady na energie, asi i úklid) potom jsme v naprosto stejné pozici jako u té jídelny. Změna situace by nastala v momentě, když by to třeba bezplatně v určitou dobu využívala MŠ a mimo tuto dobu by to obec pronajímala pro krátkodobé zdaňované pronájmy (do 48 hodin), které by zatěžovala daní 21 %. Potom by zde byl souběh neekonomické činnosti (využití zdarma MŠ) a zdaňované činnosti a odpočet DPH by byl poměrem podle § 75 - přitom tento poměr by měl být odvozen od podílu pronájmů s DPH na celkovém využití třídy.

  Ostatní varianty mi přijdou krkolomné, až umělé.

• Nákup v internetovém obchodě TEMU

  03. 09. 2025

  Mám dotaz ohledně nákupu v internetovém obchodě TEMU. Jako zaměstnanec jsem tam pořídila drobné dárky na akci a také různé nástroje na dlabání dýní. Vytiskla jsem si potvrzení o objednávce, kolik stála včetně DPH (ale to není důležité), doručovací adresa (moje), platba mojí kartou. Zboží je tu znázorněno v položkách včetně obrázků. Mohu si toto proplatit z pokladny jako náklady na akci?

  Můžete v pokladně pořídit výdajový doklad na uvedenou objednávku, pokud to projde klasickými kontrolními mechanismy - správce rozpočtu, hlavní účetní a příkazce operace, čímž bude mj. potvrzena věcná správnost nákupu, tedy že může být proplaceno, protože se to pořídilo pro činnost obce. 

• neinvestiční dotace - mimořádné odměny JSDH

  30. 06. 2025

  Dobrý den, v době, kdy jsem měla dovolenou bylo svoláno ZO ohledně výzvy 2 z Ministerstva vnitra - HZS ČR ohledně podání žádosti o poskytnutí účelové neinvestiční dotace na mimořádné odměny pro členy JSDH (Ti nejsou zaměstnanci OU) v souvislosti se zásahy při mimořádných událostech způsobených tlakovou níží Boris. V bodu 2. (výzvy) jsou uznatelnými výdaji buď mimořádné odměny nebo finanční dary členům JSDH. V důvodové zprávě byly schváleny mimořádné odměny pro členy JSDH. Podle výzvy 2, musí být vyplaceny do 30.6.2025. Ty jsem vyplatila, na základě darovacích smluv. Komunikovala jsem s auditory, jak jim vyplatit mimořádnou odměnu??? (co schválilo ZO), když nejsou zaměstnanci. Taky jsme se shodli na finančním daru, jak je ve výzvě, protože jakým jiným způsobem bych mohla dát osobě mimořádnou odměnu, která není zaměstnána. Dohoda o prov. práce, refundace nejsou uznatelnými náklady v této výzvě.
  Jde mi o to, abych to měla z mé strany v pořádku, když v usnesení je slovo odměna a ne dar. Děkuji.

  Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.

• Obchodní majetek

  27. 06. 2025

  Dobrý den, chtěla bych se poradit, zda následující stavby můžeme vést mimo obchodní majetek? A následně tedy při případném prodeji vystupovat jako osoba nepovinna k dani (ačkoliv prodej je velmi nepravděpodobný)?
  Energolávka: Stavba energolávky slouží k přemostění různých sítí, které nemohou procházet pod zemí (plyn, elektro apod.) Za umístění jedné z těchto sítí máme nájemní smlouvu (nájem s DPH). Ostatní sítě bez nájmu.
  Autobusové přístřešky: Tyto primárně slouží veřejnosti, ale jejich plochy se pronajímají pro reklamu naším příspěvkovým organizacím, někdy zdarma, někdy za symbolickou cenu, někdy je to smlouva o výpůjčce. Jeden autobusový přístřešek (tedy část plochy) je pronajímán za normální cenu s DPH soukromé společnosti.
  Náměstí: Stavba náměstí obsahuje samotnou vydlážděnou část a přilehlé komunikace a chodníky. Pouze vydlážděná část náměstí se několikrát do roka pronajímá na různé akce – některé nájmy jsou i zdarma. V některých případech se místo nájemného vybírá poplatek za zábor veřejného prostranství.
  Veřejné osvětlení: Části některých sloupů veřejného osvětlení se pronajímají za účelem umístění reklamního poutače. Nájem je zdaňovaný. Nicméně primárně sloupy jsou součástí veřejného osvětlení jako celku. A dále máme případ, že ze sítě, na kterou je napojené veřejné osvětlení, je přeprodej elektrické energie na různé akce, které se konají v blízkosti (přefakturace elektrické energie je mimo DPH, zaúčtováno na 377).
  Památníky, kapličky, zvoničky na hřbitově: Obecně na hřbitovech pronajímáme hrobová místa. Mám za to, že přilehlé chodníčky, zpevněné plochy, ploty jsou související stavby s hrobovými místy, tedy zařadíme do OM. Ale nejsem si jistá u veřejných památníků např. 2. SV, pro významné osobnosti apod. a také u kapliček či zvoniček, mohou být mimo OM?
  Děkuji.

  Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.

• Nevyplacená odměna neuvolněnému zastupiteli

  27. 06. 2025

  Neuvolněná starostka rezignovala na svojí funkci k 1. dne měsíce. Za tento jeden den jí náleží odměna ve výši 800 Kč, kterou jsme jí vyplatili na účet ve výplatním termínu (jinak máme odměnu vyplacenou). Ona jí obratem vrátila zpět na účet obce. Takto jsme postupovali už asi 2x a stále odmítá tuto částku přijmout. Prosím o radu, jak dlouho jsme povinni si takto „přehazovat“ tuto částku a podle jakého zákona? Závazek vedu na účtu 331. Děkuji za odpověď.

  Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.