Dotazy

Hledanému výrazu dar odpovídá celkem 3285 dotazů:

• Majetek

  24. 03. 2026

  Od 1.1. bylo hospodaření v městských lesích změnou ZL převedeno z DČ do HČ. Spolu se změnou ZL nebyl upraven užívací titul k lesům a PO hospodaří v HČ na základě pachtovní smlouvy, což si myslíme, že není dobře. Jaký by byl nejlepší užívací titul pro hospodaření v městských lesích v HČ? Hospodaření v lesích nebude ještě cca 3 roky ztrátové (rozpouštění rezervy a dotace). PO získala dotaci na pořízení traktoru, kde je podmínkou, že podobu 5 let (od roku 2024) bude mít k lesům užívací vztah jako vlastník/pachtýř/nájemce/vypůjčitel.
  PO převedla vlastní majetek na základě smlouvy o bezúplatném převodu na nově vzniklou obchodní společnost ve vlastnictví města (s.r.o.). Tento převod schválila rada města. Je tento bezúplatný převod pro obchodní společnost zdanitelným příjmem? V jaké hodnotě navede s.r.o. tento majetek do majetkové evidence a bude ho odepisovat? Je správné, že bezúplatný převod a výpůjčku dalšího majetku ve vlastnictví města schválila pouze rada města?

  K první záležitosti - asi víte, že se u Vaší PO pohybuji, tak si myslím, že by bylo vhodnější, pokud bychom se v této věci spojili všichni včetně zástupců PO a další postup v této věci dohodli. Vím, že se MF vyjadřuje dosti rezervovaně k pronájmům ve vztahu k příspěvkové organizaci, nicméně za sebe bych navrhoval považovat nájem v tomto případě jako jednu z variant dalšího možného řešení (i s ohledem na skutečnost, že Město pokud vím neslo a asi i do budoucna ponese určité náklady související například s rekonstrukcemi lesních cest). V rámci ČR si pronájmy majetku z obce na zřízenou PO (byť pro hlavní činnost) v praxi stále objevují, ale samozřejmě nechci do toho řešení nikoho tlačit.  Pokud by ale bylo o tomto možné domluvit se přímo, byl bych rád (a pokud by se zůstalo u nájmu, tak i s nastavením rozumného algoritmu výpočtu nájemného). 

  Okolnosti vzniku a způsob založení daného s. r. o. považuji skutečně za velký daňový problém - nicméně Město se k tomu rozhodlo. Dané s. r. o. není veřejněprospěšným poplatníkem, u nabytého majetku bezúplatně se jedná o nepeněžní příjem, kdy není možné využít osvobození podle §19b ZDP. Takže u movitostí nad 80 tis. Kč, případně staveb, u nichž nabude bezúplatně vlastnické právo má být výsledkem skutečně zvýšení základu daně v roce přijetí daru. Ocenění u s. r. o. by mělo být na úrovni reprodukční hodnoty (s.r.o. není vybrannou účetní jednotkou, aby přebíralo ocenění) - já bych si to nedovolil udělat bez znaleckého ocenění. Toto ocenění by bylo následně základnou pro účetní a daňové odpisy.

  Bezúplatný převod (dar) z PO na s. r. o. (pokud vím, snad to byly jen movité věci v právním vlastnictví PO)  - je to krok, který je v rozporu se zákonem č. 250/2000 Sb. Nicméně byl učiněn. Je trochu "problémové" za těchto okolností diskutovat, kdo takový krok má schválit. To, že to udělala Rada ale asi dává logiku (jednala jako zřizovatel). Nicméně schvalovala něco, co se nesmí.

  Pokud by ale Rada schvalovala dar majetku ve vlastnictví zřizovatele na s. r. o., je to na pováženou - schvalování darů nad 100 tis. Kč je v komeptenci Zastupitelstva. 

  Schválení výpůjčky Radou na dané PO - za mne z hlediska kompetencí OK (pokud vím, bavíme se o nemovitostech)

• Dar vítání občánků

  23. 03. 2026

  Obec plánuje vítání občánků. Lze prosím občánkům dát finanční dar nebo je lepší dát poukázky, například do drogerie? A jak prosím účtovat?

  Rozhodnutí, jakou formou dar poskytnete je na vás, případně co bude u občanů více vítáno :) Zdanění u nich řešit nemusíte - nedosáhne to limitu. Peněžní dar byste účtovali 572 MD/ 231 D, RS 3399, pol. 5492. Poukázku jako věcný dar na účet 543, odpa 3399, pol. 5194. 

  V hodnotě do 100 tis. Kč jedné FO ročně schvaluje věcný i peněžní dar rada/starosta.

• Právní nastavení transferu spolku

  21. 03. 2026

  V našem městě máme schválený grantový program, ze kterého se poskytují dotace spolkům s vypořádáním na základě veřejnoprávní smlouvy. Finanční spoluúčast spolku činí minimálně 20 %. Senioři si za tímto účelem založili spolek a několik let žádají o granty na jednotlivé kulturní akce, například výlety, výstavy, koncerty či divadla, vždy s odhadem nákladů.
  V posledním roce se však ukazuje, že tento systém je administrativně náročný pro ně i pro město. Senioři mají problémy s vyúčtováním, na některé akce se nedostaví plánovaný počet účastníků a spoluúčast je pro ně finančně zatěžující, což vede k vratkám části dotace. Současně město pořádá menší akce v komunitním centru, které hradí přímo, např. hudební večery nebo přednášky. Vyšší a jednodušší příspěvek by umožnil častější setkávání a širší činnost spolku.
  Z praktického hlediska by bylo nejjednodušší poskytnout finanční prostředky bez složitého vyúčtování, např. formou dotace na činnost spolku nebo daru. Uvědomuji si však, že tento postup může být obtížně obhajitelný a nemusí být akceptovatelný zastupitelstvem. Jako možnou variantu zvažujeme také zajištění kulturních akcí přímo městem, případně kombinaci obou přístupů.
  Chtěla bych se proto zeptat:
  1. Je možné u dotace nastavit zjednodušené vyúčtování (např. přehled akcí a čestné prohlášení) nebo poskytnout prostředky i bez vyúčtování?
  2. Lze řešit úhradu přímo jejich nákladů proplácením z pokladny či účtu města?
  3. Je vhodné ponechat stávající rozpočtové paragrafy? Používáme pro kulturu § 3399, pro komunitní centrum § 3429 a pro granty § 3900. Bylo by vhodné pro seniory použít samostatný paragraf, a pokud ano, jaký?
  4. Je možné a vhodné spolek seniorů z grantového programu vyjmout a nastavit pro něj samostatný režim podpory? a jaký?

  1. U dotace musíte postupovat podle zákona č. 250/2000 Sb., kdy má být vždy požadováno vyúčtování poskytnutých peněz. Lze ale využít § 10a odst. 8:

  "(8) Ve veřejnoprávní smlouvě o poskytnutí dotace může poskytovatel stanovit výdaje nebo náklady, jejichž výše nemusí být prokazována a které budou vyúčtovány paušální částkou; paušální výdaje nebo náklady se stanoví

  a) procentem ze skutečně vynaložených a prokázaných, poskytovatelem stanovených výdajů nebo nákladů,

  b) na základě poskytovatelem stanovených jednotkových nákladů, nebo

  c) jako pevná částka pokrývající veškeré výdaje nebo náklady nebo jejich část."

  Takže prostor pro zjednodušení vyúčtování zde je - např. bod c) umožňuje poskytnout jim pevnou částku na konkrétní akci bez nutnosti dokládat výši výdajů. 

  Můžete poskytnout i transfer bez vyúčtování, nesmí to být ale dotace. Můžete zvolit jakoukoliv formu soukromoprávního transferu - peněžní dar, příspěvek..., kde je na rozhodnutí oprávněného orgánu (podle výše - do 100 tis. Kč jednotlivé FO/PO v kalendářním roce schvaluje rada/starosta), zda budete nebo nebudete požadovat vyúčtování. 

  Je možné poskytnout například účelový peněžní dar, kde si do smlouvy stanovíte, že musí dar vrátit, pokud se akce nebude konat. Pak by bylo vhodné účtovat o transferu s vypořádáním, nechtít po nich doložit výdaje, ale jen zjednodušeně, aby prokázali, že se daná akce konala. Odpadnou tím administrativní povinnosti podle zákona č. 250/2000 Sb. Nechci vás nabádat k obcházení zákona, ale nastínit možnosti, protože v tomto ohledu máte opravdu volnost rozhodování o tom, jak s prostředky (s dodržením zásady hospodárnosti) naložit. Chci vám tím i nastínit, že i u peněžních darů můžete do určité míry sledovat účel použití peněz. 

  2. Proplacení je možné z účtu či pokladny města, jen musí být řádně právně ošetřeno a schváleno - viz bod jedna. U soukromoprávních transferů, kde se smlouvy uzavírají podle občanského zákoníku, není povinná písemná forma, ale bývá z mnoha hledisek vhodné si alespoň základní věci smluvně upravit. 

  3. S vaším zatříděním souhlasím. Různé všeobecné transfery, například i spolku seniorů je možné třídit na odpa 3900. Podpora různých společenských akcí je konkrétnější na odpa 3319. 

  4. Zde záleží plně na vašem rozhodnutí a nastavení pravidel grantového programu. 

• Prodej materiálu

  19. 03. 2026

  Nájemce hrobového místa letos neprodloužil nájemní smlouvu a daroval obci obrubníky z hrobu. Nový nájemce je chce odkoupit. Jsme plátci DPH. Můžu vystavit fakturu bez DPH podle par. 62 nebo musí být s DPH? Darování obrubníků jsem účtovala 501/649 a prodej budu účtovat 231 par. 3632, pol. 2310/644. Cenu nám odhadl kameník.

  Zaúčtování přijatého daru je v zásadě v pořádku - samozřejmě pokud je dar na Vaší straně vnímán jako zboží (tedy věci určené k dalšímu prodeji), spíše by se mělo účtovat v systému B na účet 504 (v A na 132), výnos na účet 604, příjem na pol. 2112. 

  Pokud se týká DPH, tak jsem přesvědčen, že se to pod §62 nevejde. Vy jste sice pronajímali osvobozeně od daně hrobové místo, nicméně ne tyto obrubníky. Nenapadá mne žádný argument, proč toto nezdanit - za sebe bych zdanil v sazbě 21 %.

• DÚZP u stavebně montážních prací

  19. 03. 2026

  Jsme město plátci DPH. Nyní provádíme investiční akci, kde v tomto případě vystupujeme jako neplátci, protože to nemáme pro ekonomickou činnost, určeno pro ZŠ. Ale jde mi o to, že ve smlouvě o dílo jsou uvedeny platební podmínky cituji: Smluvní strany se dohodly na tom, že zhotovitel bude poskytovat dílčí plnění ve smyslu § 21 odst.7 zákona č.235/2024 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění (dále jen "ZDPH"). V tomto případě se dílčí plnění považuje za uskutečněné zpravidla první den každého následujícího kalendářního měsíce, ve kterém plnění probíhalo. Zhotovitel bude předkládat objednateli polož.soupis proved.prací nejpozději do 3 prac.dnů ode dne uskut.zdan.plnění. Pokud objednatel neshledá nesrovnalosti do 5 prac.dnů je zhotovitel oprávněn vystavit dílčí daň.doklad na objednatele. Nejpozději do 15 dnů ode dne zdanitelného plnění. A teď si nejsem zcela jistá z proúčtováním. Firma nám vystavila fakturu, která byla za období od 1.2.-28.2.26 s DÚZP 1.3.2026, datum vystavení 15.3.2026 předpokládám, že je to tak dle Smlouvy o dílo, ale jak to udělat s náklady, tedy účtem 042, které by měly patřit do období 2/2026. Můžete mi prosím poradit?

  Pláte se na DUZP, ale to by vás mělo zajímat ve vztahu k DPH. Nejprve si ujasněme, jestli v tom nefiguruje náhodou PDP režim. Jestli příspěvová organizace využívá daný objekt zdarma, kdy obec v něm neprovozuje (ani nezamýšlí provozovat) ekonomickou činnost, potom byste takovou budovu neměli mít ve svém obchodním majetku a tudíž byste neměli jednat jako osoba povinná k dani (tedy ve smyslu §92a odst. 2 ZDPH by se neměl aplikovat režim PDP a samozřejmě také nemáte nárok na odpočet DPH). Pokud v tom tedy není režim PDP (není tam třeba nějaký nájem škole...), DUZP vás primárně nezajímá a řešíte jen OUÚP. 

  Problematiku OUÚP řeší bod 6.3. CUS 701. Ke vzniku závazku dochází k datu splnění dodávky. Pokud existuje dílo, které je plněno postupně, tak DPH pracuje s tím, že DUZP vzniká ve sjednaných okamžicích - tedy potud je to dodavatelem nastaveno v pořádku. Když vzniká majetek, tak nevidíme problém v tom, že se i účetně vychází z těchto DUZP.

  Lze sjednat i  jednorázovou fakturaci na konci, kdy byste účtovali 042/321 až po dokončení, byť by bylo dílo realizováno třeba po dobu 6 měsíců a skutečně by vznikalo postupně. Nemyslíme si ale, že účetnictví nutně musí průběžně zobrazovat, jak stavební dílo vzniká. Dohadnou položkou bychom si pomáhali spíše jen na konci stavby, pokud by nastala situace, že se dílo dokončí a začne se i využívat v nějakém měsíci a vy díky nastavenému DUZP začnete nemovitost užívat.

  Když to prakticky shrnu - klidně zaúčtujte závazek do února, nevidíme to jako problém. Další varianta je zaúčtovat v únoru zápis 042/383 a v březnu fakturu 383/321.

• Rekonstrukce majetku ve výpůjčce - PDP

  16. 03. 2026

  Obec dala do výpůjčky TJ Sokolu hřiště s umělým povrchem. Nyní se bude provádět velká rekonstrukce (firma je plátce) - oplocení, nové střídačky, umělý povrch, osvětlení. Prosím o kontrolu účtování. Faktury budou vystavovány v režimu PDP (stavební práce). Ale DPH si neuplatním a odvedu. Do majetku zařadím včetně DPH. Je to tak správně?

  K vašemu postupu mám drobnou poznámku - pokud to obec dlouhodobě vypůjčuje zdarma Sokolu, tak to nemáte k ekonomické činnosti, tedy ani byste to neměli mít v obchodním majetku a neměl by se aplikovat PDP režim. Pokud na něm ale dodavatel trvá - nehrotil bych to, prodanil a neodečetl. Ale snažil bych se prvotně dodavateli říci, že by se PDP neměl aplikovat (pokud to vypůjčujete a zamýšlíte to vypůjčovat i nadále).

  A ano, v případě, kdy není nárok na odpočet, se majetek zařazuje v ceně včetně DPH. 

• Odpočet DPH u parkoviště

  13. 03. 2026

  Město bude stavět etážový parkovací dům o kapacitě cca 100 míst. Je možné v případě pronájmu parkovacích míst občanům či firmám v množství cca 1/3 plochy nárokovat si DPH za stavbu v celkové výši? Zbývající parkovací místa budou užívána bezplatně veřejností.

  Pokud bude prováděna výstavba parkovacího domu, u kterého bude 1/3 míst poskytována za úplatu jako zdaňovaná plnění a 2/3 mimo ekonomickou činnost (poskytování zdarma bez úplaty), nelze uplatnit plný nárok na odpočet DPH. Pro tyto případy platí režim odpočtu DPH v poměrné výši podle §75 ZDPH. Odpočet DPH by měl být zkrácen tak, aby odpovídal úměrně použití pro zdaňovanou činnost. Ve Vašem případě by logickou variantou bylo uplatnění pouze 1/3 odpočtu DPH na vstupu. Upozorňujeme, že pokud by docházelo k následným změnám podílu využití o více než 10 % procentních bodů (například by se za 3 roky zvětšil rozsah zpoplatnění parkovacích míst na polovinu, či naopak snížil jen na 1/10), nastupovaly by úpravy odpočtu DPH podle §78.

   

• Položky RS - drobné dárky, občerstvení

  12. 03. 2026

  Potřebuji poradit se začleněním položek RS. Drobné dárky občanům jsem vždy účtovala jako dary 543 pol. 5194 par. 3399 (tam byl balíček peněz určený na dárky a schválený v rozpočtu). I když se koupila kytka, bonboniéra a dalo se to do dárkové taštičky, tak se celý doklad zaúčtoval takto. Teď se všude uvádí, že co podléhá rychlé spotřebě nedává se na dárky, ale materiál.
  1) prosím tedy o ujasnění, dárek seniorům k jubileu (květina, taštička, bonboniéra, víno) mám tedy účtovat jako materiál?
  2) další kupujeme občánkům nebo i někdy i k jubileum dárkové poukazy do Rossmannu nebo lékáren, toto zaúčtovat 543 pol. 5499?
  3) máme dotaci - Zdravotní poradna - pořádají různé akce pro děti a občany, nakupují zdravé potraviny, jako ochutnávky na akcích. To můžu jako občerstvení ? 513 pol. 5175?
  4) Dále také nakoupí taštičky, do nich vitamíny, čaje a sušenku a to se rozdá jako dárky, chtějí, aby se to z dotace tvářilo jak dárek. Jak tyto věci účtovat?
  5) a odměny na různých akcích města, pohár za tenis, soudek piva za kvíz , čokoládové penízky za dětské soutěže .. toto kam?

  Několik let se "dary" v souladu s odst. 5 obsahové náplně položky 5194, které podléhají rychlé zkáze a jejichž cena je velmi nízká, např. květiny, třídily na pol. 5139. Nyní je znění odst. 5 následující (již se tam přímo nehovoří o "rychlé zkáze"):

  "Na položku 5194 se nezařazují výdaje na věci, které se mají darovat ze společenské
  úsluhy (§ 2055 odst. 2 občanského zákoníku), například květiny, které se
  dávají návštěvám. Takové výdaje patří na položku 5139." 

  Společenskou úsluhu řeší § 2055 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.:

  "(2) Plnění z pouhé společenské úsluhy není darováním, je-li z chování stran zřejmé, že se nechtějí smluvně vázat."

  Neposkytujeme právní rady, tak neumíme závazně posoudit co je a co není přesně společenskou úsluhou, výklady najdete v různých odborných článcích např. zde:

  https://akbecvar.cz/darovani-versus-usluha/

  Osobně si myslím, že drobné dárky, které uvádíte, když se dávají při příležitosti společenských setkání, by to mohli splňovat a účtovat se tak na pol. 5139 bez schválení. A to byl i záměr MF - vyčlenit podobné věci z darů, aby se nemuselo schvalovat jako poskytnutí daru.

  1) Právně to neumíme definitivně rozhodnout, viz výše. Můžete pro jistotu postupovat nadále tak, že dané věci schválíte jako dar a zaúčtujete na účet 543 s pol. 5194. Společenskou úsluhu berte jako druhou možnost pro zjednodušení, kdy to zaúčtujete na účet 501 s pol. 5139 bez schvalování. Záleží, jak to právně vyargumentujete, hranice tu může být tenká. Je to ale podle mě hodně o smluvním vázání, viz definice úsluhy a to u běžných darů občanů nenastává.  

  2) Při nákupu dárkových poukazů, které budete věnovat k jubileu nebo u vítání občánků (jedná se o dary, opět nezapomenout schválit) se běžně používá pol. 5194 a účet 543. Nakolik to je společenská úsluha je opět k právní diskuzi - právní výklady pracují s různými vodítky při rozhodování - zda je to právně formalizované, je vůle darovat nebo je to zdvořilostní gesto apod. 

  MF při rozdávání roušek v době COVIDu definovalo společenskou úsluhu takto:

  "Společenská úsluha není právním jednáním, nezakládá žádný právní vztah Je to běžná sousedská či přátelská
  výpomoc. Vzhledem k tomu, že vůle obou stran nesměřuje ke vzniku smlouvy, neexistují mezi nimi žádná vzájemná
  práva nebo povinnosti, jejichž porušení by právo sankcionovalo."

  Z toho by se dalo dovodit, že drobné dárky občanům mohou být považovány za společenskou úsluhu. Neumím pak právně posoudit, nakolik hraje roli forma, ale asi by nemělo rozhodovat, jestli dáte přímo věc nebo poukázku na ni. Přesto tradičně poukázky třídíme spíše na pol. 5194 a schvalujeme jako dary. Možná by bylo dobré si postup upravit do směrnice například i s ohledem na objem darů. 

  3) Pokud se jedná o občerstvení na akci pořádanou obcí, je účet 513 s pol. 5175 možný. Pořádání je ale vhodné mít schváleno - radou/starostou, u větších akcí v ZO.  Právně nevím, o co se jedná - zmiňujete dotaci, nevím, kdo tu zdravotní poradnu provozuje, kdo je příjemcem dotace, muselo by být alespoň spolupořadatelství, jestli je v tom zapojený jiný právní subjekt. 

  4) Pokud to pojímáte jako dárkové balíčky, pak dtto jako bod jedna.

  5) Kdyby obec vyloženě pořádala soutěž, odměny pro vítěze se třídí na položku 5494. Jestli jsou to ale drobné soutěže v rámci jinak nesoutěžní akce, pak bych odměny neoddělovala a klidně zatřídila stejně jako ostatní "dary" - buď pol. 5139 nebo 5194. 

  Pokud bychom měli jít striktně podle názvu a obsahové náplně, tak na položku 5499 patří transfery a transferem není podle současné účetní definice věcný dar. 

• Položka daru s.r.o.

  10. 03. 2026

  Obec poskytla dar firmě s.r.o. ve výši 15 tis. Kč na pořízení sociálního automobilu pro Společnost pro ranou péči, pobočka pro zrak Olomouc. V loňském roce jsme poskytli dar přímo této společnosti, účtovala jsem na položku 5229. Letos si myslím, že tuto položku nemohu použít. Uvažuji tak, že je to investiční transfer, takže jsem našla položku 6319. Mohlo by to takto být?

  Položku v případě transferů volíme podle právní formy příjemce. Kdybyste poskytli dar přímo společnosti pro ranou péči, tak podle údajů, které jsem našla, jsou pobočným spolkem, kde pro neinvestiční transfer je určena položka 5222, pro investiční 6322. Letos dáváte dar s.r.o., tzn. položku musíte zvolit v případě investičního transferu 6313, ta je určena pro transfer obchodním společnostem (neinvestiční by patřil na pol. 5213). ID partnera bude IČO s.r.o.

• DPPO bezúplatný příjem DM

  09. 03. 2026

  Obec v loňském roce nabyla darem od ČD dvě stavby-komunikace. Mám RPC těchto staveb zařadit do daňového přiznání?
  Audit mi vytkl, že jsem daň z příjmu proúčtovala k 31.3. a ne k datu podání daň. přiznání-28.3. Takže musím vždy proúčtovat ke dni podání přiznání.

  Pokud jde o vytknutí data proúčtování - do zápisu vám to nedali, že ano? Vypovídací schopnost jste tím určitě nenarušila :)

  Bezúplatné příjmy dlouhodobého majetku povinně zdanit nemusíte, můžete se rozhodnout. 

  Kopíruju vám k tomu vysvětlení z dokumentu k DPPO ÚSC, kde máte uveden i konkrétní postup případného zdanění:

  "Obec má právo rozhodnout se, že tyto příjmy nezdaní (respektive osvobodí od zdanění). Nicméně pokud tak učiní, nebude možné daný majetek daňově účinně odepisovat, což je nepříjemné v případě jeho dalšího vkladu do nějaké obchodní společnosti nebo třeba svěření příspěvkové organizaci. Pokud zdaňuji v režimu „sám sobě“, bylo by efektivnější provést dodanění.

  Příklad:

  Obec v roce 2020 dostala od kraje bezúplatně objekt Domova mládeže – jeho pořizovací hodnota je 20 mil. Kč a oprávky 9 mil. Kč. Tedy obec zaúčtovala tento příjem následovně:

  021 MD   20

                                           081 D             9

                                          401 D              11

  Pokud se rozhodne tento příjem od daně osvobodit, nebude v přiznání dělat vůbec nic (bezúplatný příjem v hodnotě 11 mil. Kč není zahrnut na ř. 10 přiznání). To ale bude znamenat, že se budova nebude dát v budoucnu daňově účinně odepisovat. Proto by bylo efektivnější hodnotu 11 mil. Kč zahrnout to zdanění – konkrétně zvýšit základ daně – ř. 20 (případně ř. 30)."

  Výše uvedené je na Vašem rozhodnutí – týká se všech bezúplatně nabytých majetků (darem, bezúplatný převod od státu či kraje). Na druhou stranu pro tento konkrétní případ - to, že by se někdy v budoucnu měly řešit daňové odpisy u komunikací je silně nepravděpodobné (to je přeci jen rozdíl od objektu "Domova mládeže", který je řešen ve výše uvedeném příkladu). Já bych to tedy klidně u komunikací nedodaňoval - tedy aplikoval bych osvobození od daně. Nemyslím si, že byste tímto osvobozením měli něco ztratit.

• DPH - přefakturace poplatku za vypouštění odpadních vod

  06. 03. 2026

  Jsme plátci DPH. Hradili jsme SFŽP poplatek za vypouštění odpadních vod na základě platebního příkazu (daňový řád). Tento poplatek máme přefakturovat vodárnám.
  Mám dotaz - přefakturovat pouze poplatek, nebo poplatek + sazbu DPH?

  Děkuji za Vaše dovysvětlení - logika je taková, že jste provozovatelem ČOV, nicméně v rámci Vaší obce kus kanalizace provozujete sami a kus "VAK", tak jste domluveni, že přeúčtováváte nějaký podíl nákladů vzniklých v souvislosti s provozem ČOV (a jedním z těch nákladů je právě tento poplatek). Když bych byl na Vašem místě, tak si myslím, že by se to správně mělo vyhodnotit jako komplexní služba využití Vaší ČOV a vyúčtovat to jako celek s DPH (jak tento poplatek, tak pokud by třeba byla i dohoda, že financují nějaký podíl mezd pracovníků na ČOV).

  Je to trochu hraniční, nicméně myslím si, že vzít to jako celkovou službu poskytovanou ve Vaší ČOV zatíženou daní je věcně správnějším přístupem pro tento konkrétní případ.

    

• Sponzorský dar na koncert

  05. 03. 2026

  Obec bude pořádat venkovní koncert. Oslovila několik místních firem o poskytnutí sponzorského daru. Pokud se firmy rozhodnou přispět, musíme uzavřít sponzorskou smlouvu? Případně nechat schválit zastupitelstvem? Účtování přijetí daru přes položku 2321?

  Dopředu si s firmami ujasněte, jak to smluvně uzavřete. Sponzorská smlouva je většinou právně chápána ve smyslu poskytnutí podpory za účelem propagace. Podívejte se na dotaz z 26.10.2018 "sponzorská smlouva", tam to trochu právně vysvětlujeme:

  https://www.obecuctuje.cz/dotazy?hledat=sponzorsk%C3%A1+smlouva&jak=fraze

  Většinou se tedy sponzoruje za účelem reklamy. Pokud firmy budou požadovat za dar protiplnění ve smyslu reklamy jejich firmy na koncertě, tak by měla být uzavřena smlouva o sponzorském daru. Nejsme právní odborníci, ale domníváme se, že tak je to právně logické. V takovém případě se pak příjem posuzuje jako úplata za reklamu.

  Jste plátci DPH, úplata za reklamu by podléhala zdanění. Celý účetní zápis by byl 311 MD celá částka/ 602 D ZD, 343 D daň a přijetí 231 + RS pol. 2111 MD / 311 D. 

  Pokud by poskytli čistě finanční dar bez toho, že byste je za to na akci jako sponzora propagovali, pak se jedná o transfer. Smlouvu můžete uzavřít buď o peněžním daru podle § 2055 občanského zákoníku nebo stejně jako u sponzorské smlouvy podle § 1746 odst. 2, kdy to můžete nazvat "příspěvek", "podpora" apod. 

  Transfer byste přijali zápisem 231 MD odpa akce, pol. 2321/ 672 D. Můžete i předepsat 344 MD / 672 D, ale není to povinnost. Dar není nárokový, tak není nutnost pohledávku předepisovat a když, tak k datu příjetí jen jako technický zápis. Výnos by se měl dostat do období nákladu - konání koncertu, případně se rozlišuje přes účet 384. O záloze se účtovat asi nebude, protože předpokládám, že firmy to nebudou chtít od vás vyúčtovat.

  Darovací smlouva na peněžní dar není podle občanského zákoníku povinná, ale je to dobrý průkazní podklad, co jste vlastně dostali a pak také o smlouvu asi bude stát podnikatel kvůli případnému daňovému odpočtu.

  Schválení přijetí transferů je tzv. zbytkovou pravomocí RM. Pokud není RM, tak starosty. 

• Vyúčtování vodné, stočné

  04. 03. 2026

  Pronajímáme budovu pohostinství od července 2025. Nájemce obci posílá zálohy, do dnešního dne zaplatil 21.000Kč. My jsme Vodárenské společnosti ke konci roku zaplatili na zálohách 15.000Kč, tudíž jsem dala na účet 389 15.000Kč. Vyúčtování faktury skončilo přeplatkem ve výši 17 168 Kč. Náklady celkem jsou 3832Kč (od 1.7. do 31.12.2025 jsou 3108 Kč, od 1.1.2026 do 6.2.2026 jsou 724 Kč). Jak prosím proúčtovat.

  Nejprve k účtování dohadné položky. Když se jedná o spotřebu, kterou přeúčtováváte konečnému odběrateli, pak jsou dvě varianty účtování. První varianta je tzv. rozvahové přeúčtování spotřeby energií, kdy se neúčtují dohady, ale pouze příjaté (324) a zaplacené (314) zálohy. Faktura od dodavatele za vyúčtovací období se předepíše rovnou jako pohledávka za nájemcem zápisem 311 MD/ 321 D. S účtem 311 se započtou zálohy zaplacené nájemcem (324), s účtem 321 se započtou zálohy zaplcené dodavateli (314). Druhý způsob spočívá v tom, že spotřebu zachycujete na účtu 502, na druhou stranu musíte zachytit ale i výnos na účtu 602. Ve vašem případě to znamená, že pokud jste účtovali k 31.12. dohadu 502/389 ve výši 15 tis. Kč, měli jste zaúčtovat také dohadnou položku na výnos zápisem 388 MD/ 602 D v té samé výši. 

  Momentálně nejste plátci DPH, tak jestli jste neúčtovali dohadu výnosu, doporučuju volit rozvahové účtování, které pro vás je ve výsledku jednodušší.

  V této variantě odúčtujete dohadu jako opravu nevýznamné chyby zápisem 502 minus MD/ 389 minus D (když nebyla účtována i dohada na výnos) a fakturu od dodavatele zaúčtujete:

  311 MD/ 321 D 3832 Kč

  321 MD/ 314 D 3832 Kč

  Příjem přeplatku 231 MD/ 314 D 17 168 Kč (minus pol. 5151 nebo pol. 2324 - jak jste zvyklí a také aby nevznikla minusová výdajová položka).

  Účet 311 vyrovnáte s nájemcem tak, že mu započtete zálohy do výše spotřeby 324 MD/ 311 D 3832 Kč a s přeplatkem (jeho zálohy minus spotřeba) naložíte podle dohody - něco může zůstat do dalšího období jako záloha, co se bude vracet zaúčtujete 324 MD/ 231 D, pol. 5909 (nebo minus příjem, ale opět ne do minusu).

  Pokud byste chtěli ponechat výsledkové účtování (vyberte si jednu metodu a tu používejte, účtujte ale i dohadu výnosu viz výše), fakturu od dodavatele budete účtovat:

  389 MD/ 502 D ve výši dohady 15 tis. Kč

  502 MD/ 321 D ve výši 3832 Kč

  Zúčtování záloh stejně jako v prvním případě. 

  Vyúčtování nájemci byste předepsali 311 MD/ 602 D ve výši spotřeby 3832 Kč (15 tis. Kč není významná částka, tak to můžete dát celé do výnosů letoška, stejně byla dohada nadhodnocená). Zúčtování záloh stejně jako v prvním případě. 

  K účtování o zálohách a vyúčtování máme zveřejněný dokument s postupy:

  obecuctuje.cz/dokumenty?hledat=zálohy%20na%20energie%20-%20&jak=fraze

  Případně i videa:

  https://www.obecuctuje.cz/videa/serie/21

• Dodatečný odpočet DPH a vratka dotace

  03. 03. 2026

  Od ledna 2026 se obec stala plátcem DPH. V roce 2025 jsme dostali dotaci od SFŽP i od kraje na výstavbu vodovodu, ale v lednu 2026 jsme museli poměrnou část (DPH) vrátit....poslanou vratku jsem účtovala v roce 2026 na 6402/5324, je to správně? Jedná se celkem o částku cca 1800 000 Kč. Zároveň si uplatňujeme zpětně za rok 2025 DPH - cca 3500 000 Kč, jak prosím toto zaúčtovat? Jedná se mi o předpis i úhradu. Tyto transakce se nepromítly do roku 2025, protože v tu dobu jsme nevěděli, že se staneme plátci.

  U vratky dotací záleží, v jaké fázi účtování transfery jsou. Pokud se jedná o vratku po zařazení majetku, nemělo by se zasahovat do výše dotace. Vratka po vypořádání dotace se účtuje 672 MD/ 347 D (kraj 349 D). Jedná se ale už o docela významnou částku a navíc to může být spíše považováno za chybu, kdy se mělo například i v dohadě dotace počítat s tím, že  se plánujete stát plátci a máte zohlednit v nároku na dotaci budoucí odpočet DPH (nevím, jak moc to bylo nečekané). Přiklonila bych se proto k tomu účtovat vratku SFŽP 403 MD/ 347 D, vratku kraji 403 MD/ 349 D a upravit o vrácenou částku i výši dotace na kartě vodovodu. Pro jistotu to můžete jako odchylku od metody vysvětlit v příloze závěrky.

  Jestli vodovod ještě není zařazený, upravíte o vratku dohadu 388 minus MD/ 403 minus D. Když není dotace ještě vypořádaná, vrácení v rámci vypořádání se účtuje jako vrácení zálohy 374 (472) MD/ 231 D. 

  Konkrétní účetní postupy viz náš dokument k transferům:

  obecuctuje.cz/dokumenty?jak=fraze&stitky[0]=7&hledat=Transfery%20komple

  Vratky jsou řešeny od str. 48. 

  Z hlediska RS záleží, jestli je to vratka na základě výzvy poskytovatele (odpa 2310, pol. 5904) nebo v rámci vypořádání. Pokud v rámci vypořádání, tak pro SFŽP je RS odpa 6402 pol. 5364, ID bude IČO SFŽP, pro kraj odpa 2321 pol. 5366, ID partnera IČO kraje.

  Pokud jde o douplatnění odpočtu po zařazení majetku - jestli je vodovod již zařazený, tak podle ČÚS 710 platí následující ustanovení:

  4.4. Od okamžiku uvedení dlouhodobého nehmotného majetku nebo dlouhodobého hmotného majetku do užívání účetní jednotka neúčtuje o změně výše ocenění tohoto majetku, nestanoví-li zákon, vyhláška nebo Český účetní standard jinak.

  Úprava odpočtu by se striktně podle předpisů tedy účtovala zápisem 343 MD/ 649 D. Případně postupovat jako u odhadů, pak 343 MD/ 551 D. U významných částek ale doporučujeme opět zvážit odchylku od metody, což by znamenalo korekci vstupní ceny. Daň obecně není součástí ceny (majetek zařazujeme ve výši ZD - bez odpočtu DPH), tzn. je pak možné (opět raději popsat jako odchylku do přílohy závěrky) místo účtu 551 (649) použít účet 021 minus MD a opravit i cenu na kartě majetku.

  Douplatnění odpočtu z hlediska RS zobrazíte na pol. 5362 - když vznikne nadměrný odpočet, bude příjem na pol. 5362 minus D. V obou variantách bude proto příjem od FÚ zápisem 231 minus D 6399 5362/ 343 D. 

  Jestli vodovod ještě není zařazený, upravíte o odpočet účet 042 - zápis 343 MD/ 042 minus MD.

• Účelový dar na pořízení projektové dokumentace na výstavbu nové technické infastruktury

  27. 02. 2026

  Naše obec poskytne účelový dar FO na zpracování projektové dokumentace pro vybudování nové infrastruktury (vodovod, kanalizace) nových rodinných domů v naší obci. Pozemky, kde dojde k výstavbě infastruktury jsou ve vlastnictví obce. Poté dojde k uzavření darovací smlouvy, kdy bude nově vybudovaná infrastruktura převedena naší obci do majetku, tomu rozumím, že zaúčtuji 021/401. Jak budu účtovat poskytnutí účelového daru FO ve výši 175 000,- na pořízení projektové dokumentace. Mám ho zaúčtovat jako investiční a poté zavést při zařazení stavby do majetku a jakým způsobem?

  Jestli jsem to správně pochopila, tak nyní máte uzavřenou pouze darovací smlouvu na fin. dar pro FO a budoucí převod není ve smlouvě řešen.

  Záleží, zda ve smlouvě požadujete vyúčtování nebo je smlouva bez vyúčtování. V případě, že je bez vyúčtování, tak odeslané fin. prostředky můžete účtovat rovnou 572 MD/ 231 D par. 3639 pol. 6371 (účelové investiční transfery nepodnikajicícm FO). Můžete účtovat i přes předpis k datu úhrady 572 MD / 345 D a 345 MD / 231 D. Ale není to nutné.

  V případě, že požadujete vyúčtování, tak odeslané fin. prostředky účtujete přes zálohový účet 373. Celý zápis by byl 373 MD/ 231 D RS par. 3639 a pol. 6371. K datu vyúčtovní jsou zápisy 572 MD/ 345 D a  zúčtování zálohy 345 MD/ 373 D. 

  Rovnou ale říkám, že právní koncept není úplně šťastně zvolený. Projektová dokumentace by měla být součástí ceny infrastruktury, kterou od občanů pak převezmete. Vhodné řešení by bylo brát to v režimu spoluinvestorství, kdy obec uhradí občanovi PD (jako subdodavateli) - zápis 042/321, RS 3639 6121, občan to zrealizuje, obec převezme bezúplatně dílo zápisem 042/401 a zařadí si do majetku jako celek v kombinovaném ocenění vlastní náklady na PD + RPC darované části (například realizační náklady občanů) zápisem 021/042. 

  Jsou i jiné varianty, ale když se to převede na obec pak bezúplatně, tak by bylo logické to brát od začátku právně jako součást ceny díla, které bude majetkem obce - to pak logicky vylučuje možnost transferu. 

  Pokud to necháte právně jako transfer, do ceny majetku to přímo nedostanete, převzatou infrastrukturu oceníte v RPC zápisem 021/401. Když do ceny zohledníte i PD, dostane se vám tak do nákladů chybně dvakrát - jednou při transferu, podruhé v odpisech. V praxi se to někdy děje, ale když v tom není externí dotace, která by omezovala možnosti, tak poskytovat transfer na svůj budoucí majetek není vhodné řešení. 

  Nevím sice, jak je koncipována výše daru na PD, ale jestli má přímou vazbu na to, kolik PD bude stát, tak bych zkusila projednat s vedením v tomto ohledu změnu právního pohledu na danou situaci.