Dotazy

Hledanému výrazu dar odpovídá celkem 3194 dotazů:

• Finanční příspěvek na platy nepedagogů 2026

  03. 11. 2025

  Prosím na kolik měsíčních platů nepedagogických pracovníků má zřizovatel poslat příspěvkovým organizacím v roce 2026?
  Ze dvou seminářů mám informace:
  "Ministerstvo hradí v lednu 2026 prosincový plat z roku 2025
  Město uhradí v příspěvku roku 2026 až lednový plat v únoru, do konce roku 2026 tedy 11 platů a pak příští rok již 12 platů"
  Jak bude účtovat město, jak bude účtovat p.o?

  Máme informace z metodických dnů MF, že prosincové platy budou ještě v lednu 2026 hrazeny z přímých výdajů. Tzn. první platy z rozpočtu obce se vyplatí v únoru 2026 za leden 2026. Nicméně uvědomte si prosím, že provozní příspěvky posíláte na úhradu nákladů - tedy příspěvkové organizace budou mít v nákladech 12 platů (leden - prosinec) - tedy pokud byste jim dali příspěvek na rok 2026 vypočtený pouze z nákladů na 11 platů, tak je dostanete do účetní ztráty. Standardní postup by byl takový, abyste v příspěvku na rok 2026 počítali s 12 platy.  

  Metodiky k novele školského zákona najdete na tomto odkazu:

  https://edu.gov.cz/reformy/novela-skolskeho-zakona-kveten-2025/

  U obcí se procento z RUD změní o 1,77 %. Kromě zvýšených výdajů se má narozpočtovat i nárůst daňových příjmů. 

• Finanční dar nově přihlášeným občanům města

  03. 11. 2025

  Chtěla bych se ujistit, zda máme správně v rozpočtu poskytnutý finanční dar nově přihlášeným občanům města - paragraf 3900, položka 5492 (po posouzení žádosti bude městem vystavena darovací smlouva)? A ještě prosím o ověření správnosti zaúčtování po uzavření žádostí (2/2026) - předpis daru 572/345?

  Účetní postup máte správný. Vyúčtování žádné není, je to neúčelový dar, takže ve výsledku stačí jen poskytnutí zápisem 572/231, RS máte také dobře. Pokud to chcete mít technicky správnější dle ČÚS, tak předpis ano, ale rovnou při úhradě daru, protože právně je nárok na dar sporný, proto nám předpis v podobných případech nepřijde smysluplný. 

  Schvalovací proces asi máte ošetřen - do objemu 100 tis. Kč jedné FO v kalendářním roce je to pravomoc rady/starosty. 

• Směnná smlouva bez doplatku

  03. 11. 2025

  Jak zaúčtovat Směnnou smlouvu bez doplatku. Obec směňuje část pozemku 257m2, par.č.1064/119, orná půda, účetní hodnota 0,03,- Kč/m2, zjištěná cena dle ZP 90,-Kč/m2, obvyklá 960,- Kč/m2 za části pozemků - 332 m2 oddělující se z par.č.1064/118 a část z pozemku 96m2 parc.č.1064/120, zjištěná cena obou dle ZP 120,- Kč/m2. Na pozemku parc.č.1064/120 majitel staví dům. Tato směna se dělá z důvodu, že obec bude rozšiřovat původní cestu par.č. 824/1, aby zde mohli majitelé okolních pozemků stavět. Někteří nám části pozemků darovali, nebo je obec odkoupila. Obec je plátce DPH a nevím, jak tuto směnu zaúčtovat. Smlouva byla podepsána 1.10.2025, návrh na vklad 7.10.2025.

  Pokud jde o ocenění nabývaného majetku platí, že když je cena uvedená ve směnné smlouvě, oceňujete pořizovací cenou, což je cena ze smlouvy + případné související výdaje (společné výdaje se u směny započítávají jen ve výši jedné poloviny). Jestli ve smlouvě cena uvedená není, má se odborným odhadem určit reprodukční pořizovací cena. Přikládám k tomu stanovisko MF:

  https://www.mfcr.cz/assets/cs/media/2022-05-12_Stanovisko-k-reprodukcni-porizovaci-cene-po-1-1-2021.pdf

  Na závěr je uvedeno, že v případě kdy RPC zjišťujete pro účely ocenění v účetnictví, nemusí být zpracován ZP. Když jej máte zpracovaný, použijte takovou cenu, která odpovídá definici RPC  "cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje".  Pro účely účetnictví byste u znaleckého posudku měli vyjít z "obvyklé ceny" - což je 180 Kč za metr čtvereční.

  Teď prosím k DPH - jak jsme si dopřesnili nějaké informace, jedná se u Vámi pozbývaného pozemku o pozemek, která odpovídá svým charakterem stavebnímu pozemku - odváděl bych z něj DPH. Pro stanovení základu daně bych vyšel z ocenění obvyklou cenou (viz §36 odst. 6 písm. c) ZDPH). Tedy podle znaleckého posudku je to 960 Kč za metr čtvereční - řešil bych to oddaněním směrem dolů. Přitom základem daně je hodnota, kterou směnou pozbýváte.

  Zároveň jsme v hodnotově nevyvážené směně, tak to účtování bude vypadat trochu méně standardně než u běžných směn.

  Totiž pozbýváte pozemek  v obvyklé hodnotě 246 720 Kč (257 metrů * 960 Kč) a navýváte pozemky v obvyklé hodnotě 77 040 Kč (428 metrů v obvyklé hodnotě 180 Kč). Přitom je to bez doplatku.

  Zaúčtování by mohlo vypadat následovně (účtoval bych k datu podání návrhu na vklad a pokud by zároveň došlo k předání pozemků, rovnou bych i řešil odvod DPH ... - možná budete v odvodu takto o měsíc dříve, ale to není nyní důležité):

  MD 042/Dal 321                        77 040 Kč - nabytí pozemků v obvyklé hodnotě

  MD 311/Dal 647                        77 040 Kč - výnos z Vámi směňovaných pozemků - níže budeme ještě korigovat o DPH

  a zápočet MD 321/Dal 311         77 040 Kč

  MD 554/Dal 031                         vyřazení v účetní hodnotě - tam mi je přijde ty 0,03 Kč za metr hodně minimalistické účetní ocenění - ale to teď neřeším - prostě vyřadíte dané metry.

  MD 734/Dal 734 (v GORDICu), v KEO či FENIXu 395/395           - hodnota 203 900,8 Kč - základ daně - okódovat stranu dal (aby to šlo na ř. 1 přiznání a ř. 51 první sloupec)

  MD 647/Dal 343                                                   - hodnota 42 819,20 Kč - odvod DPH.

  No a potom s případnými vedlejšími náklady (viz úvodní odstavec - ta 1/2 vedlejších výdajů) zařazení pozemků MD 031/Dal 042.

  Jen podotýkám, že zrovna v tomto případě nebyla dle mého názoru z pohledu DPH ta volba směnné smlouvy příliš šťastným počinem - nicméně stalo se, je to na katastru, tak to již nemá cenu řešit.

• Darované hrobové místo

  30. 10. 2025

  Obec je provozovatelem pohřebiště a obdržela darem jedno hrobové místo. Záměr řádně vyvěšen. Odhad od znalce 2 900,- Kč. Jako drobný majetek, obec účtuje až od hodnoty 3 000,- Kč. Využiji tedy účty 902 a 401? Následně pak vyřazení a prodej na 646?

  Zákon o pohřebnictví definuje hrobové místo jako místo na pohřebišti určené pro hrob nebo hrobku nebo vyhrazené místo v úložišti jednotlivých uren. Rozdíl mezi hrobovým místem a hrobem spočívá v tom, že hrobem je hrobové místo, do něhož již bylo pohřbeno. Protože se hrobová místa na pohřebištích jako specificky vymezené části pozemku neprodávají, ale pouze  pronajímají jednotlivým osobám, tak si nejsem vůbec jistá co je předmětem daru a popřípadě prodeje, o kterém se zmiňujete.

  V souvislosti s hrobovými místy se setkáváme s pojmem „hrobové příslušenství“. Tento termín nelze považovat za správný, neboť pomník, náhrobek či jiná věc jsou samostatnými věcmi v právním smyslu, protože hrob nelze považovat za věc hlavní, neboť není ve vlastnictví toho, kdo je vlastníkem například výše zmíněného pomníku. Přitom příslušenstvím může být podle občanského zákoníku pouze taková věc, která náleží vlastníku věci hlavní a je jím určena k tomu, aby byla s věcí hlavní trvale užívána. Správně je proto třeba hovořit o hrobovém zařízení, nikoliv o hrobovém příslušenství.  Hřbitovní stavba je zpravidla stavba podzemní či nadzemní hrobky, stavba kolumbária pro uložení uren a další. 

  Hrobové zařízení, vyjma hrobek je považováno za movitou věc, nicméně to splňuje definici stavby (např. vyzděný a zpevněný hrob - spíše stavba malého rozsahu), takže ho můžete vést na účtu 021. V tomto případě byste dar účtovala zápisem 021/401 v RPC dle odhadu znalce (asi nepřebíráte od VÚJ - to byste musela jinak převzít jejich ocenění). Stavby nemají žádnou hranici pro ocenění. Prodej se účtuje na účet 646 a pol. 3112 - předpis 311/646, vyřazení 553 MD/ 081 D v ZC a 081 MD/ 021 D v PC.

  Pokud by se však nejednalo o stavbu, ale o samostatnou věc, ve vašem případě ještě DDHM pod Vámi stanovenou hranici, tak pořízení daru se účtuje zápisem 902 MD / 999 D v RPC. Následný prodej byste účtovala přes účet 646 a pol. 2310 - předpis 311/646, vyřazení 999/909. 

  Předpokládám, že se jedná jen o nepřesnost v pojmech - že neprodáváte hrobové místo jako pozemek.

  A ještě upozorňuju na jednu věc - podle obsahové náplně účtů patří "nemovité a movité věci nabyté za účelem prodeje" na účet zásob 132. V praxi se ale pořád ještě častěji účtuje viz výše, klasicky o pořízení a následném prodeji. 

• Příspěvek na toulavé kočky

  30. 10. 2025

  Máme v obci občana, který se stará o toulavé kočky. Pan starosta by mu chtěl poskytnout příspěvek formou poukázky do Kauflandu na nákup krmiva. Je možné použít poukázku, nebo musí obec s občanem uzavřít darovací smlouvu? Na jaký paragraf a položku tento příspěvek účtovat?

  Nemusíte s občanem uzavírat darovací smlouvu. Je potřeba mít poukázky a jejich poskytnutí jako dar schváleno. Jednotlivci do 100 tis. Kč ročně schvaluje rada/starosta obce. Poukazy se evidují většinou mimoúčetně, pak přidat jen poznámky komu a proč předány.

  Poukázky účtujte jako věcný dar na účet 543 s paragrafem 1014, pol. 5194.

• ! Příspěvek obce na sběrný dvůr z pohledu DPH

  29. 10. 2025

  Chtěli bychom aby nám sousední obce přispívali na používání sběrného dvora. Jejich občané k nám vozí odpad zadarmo. Ekonomickou činnost nemáme. A jde nám o to, aby s tím příspěvkem nebyl nějaký problém? Nebo jak to nejlépe udělat?

  Vím, že tyto případy nejsou úplně jednoznačné (ostatně nyní se i právě tyto situaci předložili k řešení na jednání s GFŘ a MFČR v návaznosti na změnu definice úplaty od 1. 1. 2028). Takže Vám napíši svůj názor a rozhodně chápu, že se názory v této oblasti mohou lišit.

  Mým názorem je, že by toto mělo být z pohledu DPH považováno za plnění a mělo by se to v tomto případě zdanit v sazbě 21 %. Přitom je mi jedno, zda se finanční tok uskuteční na základě nějaké dotační smlouvy či to bude odměna za službu (například i navázanou na to, jaký objem odpadu bude uložen). Podle mne totiž není naplněn režim výkonu veřejné správy vzhledem k tomu, že službu provozování sběrného dvora může nabídnout obcí jakýkoliv subjekt (a běžně se to i tak děje). Za mne tak absentuje pro mne důležitý znak výkonu veřejné správy a tím je určitá výlučnost subjektů vykonávajících veřejnou správu poskytující plnění v této oblasti. Tedy já bych toto zdaňoval a samozřejmě ve vazbě na tuto skutečnost bych zase mohl argumentovat případným nárokem na odpočet DPH (v poměrné výši).

  Vím ale o názorech, že i toto je výkon veřejné správy - spolupráce obcí v oblasti, kdy v zákoně o odpadech najdeme povinnosti obce zajistit oblast nakládání s komunálním odpadem, Já bych do toho nešel - ale budiž. Musím ale upozornit pro tuto variantu - například stavební odpad není odpadem komunálním, stejně tak například "elektroodpad" ani není odpadem.  

  Ale opakuji - za stávajícího stavu si myslím, že ty "příspěvky od obcí" se mají zdanit 21 %, že takovouto spolupráci mezi obcemi pod výkon veřejné správy neschovám, Ale mohu se mýlit (za mne je to šedá zóna). Pokud by došlo k vyjasnění (nějakému jasnému sdělení) v této oblasti ze strany finanční správy, budu o tom určitě informovat na webu.

• Upřesnění k úvěru

  27. 10. 2025

  Obracím se na Vás s dotazem ohledně správného zařazení splátky dlouhodobého úvěru na položce 8124 při sestavování rozpočtu. Dlouhodobé splátky úvěru se standardně vykazují pod výdaji jako součást financování a přičítají se k celkovým výdajům. Ráda bych věděla, zda je možné tuto položku uvést záporně k příjmům a od příjmů ji odečíst, nebo zda musí být vždy vykázána výhradně jako výdaj? Děkuji za upřesnění.

  Když se jedná o poskytnutou půjčku, pak se jedná o výdaj - položka 56xx nebo 64xx při poskytnutí a o příjem -  položka 24xx při příjmu splátky.

  Pokud úvěr přijmete, je to vždy financování, které se nepočítá do příjmů a výdajů. Příjmy třídy 1 až 4 se sečtou, výdaje 5 a 6 se sečtou, rozdíl je buď kladné nebo záporné financování. Pokud jsou příjmy a výdaje stejně vysoké a splácíte úvěr na položce 8124 D, pak na splátky musí být úspora v rozpočtu z minulých let, vyrovná se v rozpočtu přes pol. 8115 MD (úbytek peněz na účtu). Rozpočet je ale vyrovnaný, protože příjmy daného roku jsou dostačující na výdaje daného roku, financování slouží jen právě k vyrovnání rozpočtu.

  Položka 8124 se nepočítá nikdy do výdajů, příjem úvěru na položce 8123 se nepočítá do příjmů rozpočtu. Peněžně se o přijatý úvěr zvednou peníze na účtu, což se zobrazí položkou 8115 na D, při splátce pol. 8115 na MD.

  Už vůbec není možné rozpočtovat jako záporně příjem, moc dotazu nerozumíme, je to hodně mimo systém rozpočtování, jak je nastaven. Doporučuji si přečíst naše vyúkové materiály k financování, najdete v dokumentech ke stažení. 

• Peněžitý dar, nákup budovy

  23. 10. 2025

  1. Na základě darovací smlouvy obec poskytla společnosti „BABYBOX – z.s.“ peněžitý dar ve výši 5 tis. Kč.
  Toto je info o jejich činnosti na www.stránkách: „Snaha o záchranu odložených novorozenců. Instalujeme babyboxy po dohodě se zdravotními zařízení. Sledujeme a podporujeme vývoj odložených dětí. Snažíme se o humanizaci společnosti. Spolupracujeme s ostatními orgány a institucemi. Informujeme veřejnost o dané problematice“.
  účtovala jsem:
  Předpis - MD 572/DAL 345; účtování – MD 345/DAL 231, par. 3599 nebo 3900, položka 5222. Je to správně?
  
  2. Obec kupuje od společnosti COOP budovu – bývalá samoobsluha. Cenu rozdělím na cenu za budovu a cenu za pozemek. Jde mi o to, na jaký paragraf účtovat – 3613, a to jak budovu i pozemek? Nebo má být pozemek účtován zvlášť na par. 3639?

  1) Předpokládám, že se jedná o darovací smlouvu, ve které nepožadujete vyúčtování, pak máte účtování správně. Pol. 5222 odpovídá. Jedná se o zapsaný spolek a položka se určuje právě na základě právní subjektivity obdarované instituce. A podle všeho je to obecný dar na činnost, tzn. neinvestiční. Odpa lze zvolit 3599 i 3900, oba jsou možné, odpa 3599 je konkrétnější. 

  2) Pro obchod je vhodný paragraf 2141. Ale píšete o bývalé samoobsluze, tzn. pokud budova pro vás nebude plnit funkci obchodu, zvolte takový odpa, který odpovídá účelu budovy. Pro nákup pozemku se stavbou lze použít souhrnně pol. 6121 a použijte jeden paragraf. Budova je právně součástí pozemku, volíme jednotný odpa podle účelu budovy. Odpa 3613 zvolte, jestli to bude pro vás obecný nebytový prostor, případně zvolte nějaký konkrétnější odpa, např. 3319, kdybyste to koupili například pro účely vybudovat z toho kulturní dům apod. 

  Rozdělit cenu musíte až při zařazení majetku do užívání na budovu (účet 021) a pozemek (účet 031). 

• Dar - zlatá mince

  22. 10. 2025

  Od ČNB jsme na základě darovací smlouvy obdrželi bankou vydanou zlatou minci v cyklu "Městské památkové rezervace - mince Tábor". Její nominální hodnota je 5 tis. Kč, hodnota daru je ale cca 48 tis. Kč (uvedeno v darovací smlouvě). Dohledala jsem si, že mince může být jak investičním, tak i sběratelským zlatem.
  Zařadím v hodnotě 48 tis. na MD 069 Jiný dlouhodobý finanční majetek / D 401 Jmění účetní jednotky?
  Vzhledem k tomu, že se jedná o dar, nebudu tedy muset sledovat k rozvahovému dni hodnotu zlata a v případě poklesu jeho hodnoty vytvářet opravné položky.

  Nominální hodnota zde bude asi sporným parametrem - nejedná se o její hodnotu jako platidla, takže reprodukční pořizovací cenu byste měli určit spíše s ohledem na její hodnotu ve formě zlata. 

  Při účtování bych ale určitě zvážila s jakým záměrem byla nabyta. Pokud za účelem památného předmětu, bylo by možné jí zaúčtovat zápisem 032 MD/ 401 D a ocenit třeba i 1 Kč jako předmět kulturní hodnoty. 

  Na účet 069 jen pokud by to bylo pořízeno v logice investičního zlata.

• Standardizace UP

  21. 10. 2025

  Městys v rámci žádosti o dotaci - 76.výzva IROP - standardizace územních plánů SC1.1 (PR) zadal firmě zpracování žádosti o dotaci k projektu standardizace UP a studii proveditelnosti. Dotace bude investiční. Mám o zpracování žádosti o dotaci účtovat jako o neinvestičních nákladech, nebo mám dávat na 3635-6119?

  V souladu s ČÚS 710 si máte ve směrnici stanovit, jestli výdaje na administraci dotace považujete za výdaj související s pořízením majetku či nikoliv. Doporučujeme si zvolit variantu, dodržovat jí a dopsat si tam i dovětek, že druh výdaje budete volit i s ohledem na případný transfer.

  Rozhodnutí je tedy na vás, ale v případě, že na tento vedlejší výdaj bude možné čerpat investiční dotaci, je určitě vhodné účtovat to jako součást ceny investice, zde TZ územního plánu.

• Dar od nevybrané účetní jednotky

  21. 10. 2025

  Obec na základě darovací smlouvy se státním podnikem (Povodí Vltavy) získá bezúplatným převodem do majetku stavbu "Protipovodňové opatření" - stavba hráze (předmět daru A) v celkové pořizovací ceně 19.584.770,- Kč dle smlouvy :
  a) pořízení z vlastních prostředků dárce – pořizovací cena činí 1 517 873 Kč – zůstatková cena k 31. 3. 2024 činí 1 250 267 Kč
  b) pořízení z dotačních prostředků - pořizovací cena činí 18 066 897 Kč
  Dále je součástí darovací smlouvy předmět daru B - mobilní čerpací stanice
  c) pořízená z dotačních prostředků – pořizovací cena činí 1 700 000 Kč.
  Kolaudační souhlas na stavbu je z 11/2013.
  Prosím o radu, jak stanovit reprodukční pořizovací cenu přijatého majetku od nevybrané účetní jednotky a jak správně zaúčtovat. Musíme nechat udělat znalecký posudek, nebo si můžeme pořizovací cenu určit sami na základě výše uvedených informací ze smlouvy?
  Účtovali bychom pak dar A : 021/401
  Dar B: 022/649

  Máte pravdu, že když dárce není VÚJ, nepřebíráte od něj ocenění, ale máte určit reprodukční pořizovací cenu. Nezajímá vás ani jejich zdroj financování (nepřebíráte dotaci na účet 403), ani oprávky.

  V RPC majetek převezmete zápisem 021 MD/ 401 stavbu a pozor DHM také rozvahově zápisem 022 MD/ 401 D (jen DDHM se bezúplatně od jiné než VÚJ přebírá zápisem 028/088 a 558/649). 

  U majetku nastavte odhadovanou zbývající životnost.

  Pokud jde o to zásadní - určit RPC - určitě nemusíte zbytečně platit za ZP. U stavby můžete zkusit kvalifikovaný odhad. Například i tak, že vezmete jejich PC a snížíte jí o odhadované opotřebení.

  U mobilní čerpací stanice můžete zkusit odhad aktuální ceny například dle nabídek na internetu. Opět s ohledem na stáří (nebo ponížit PC o opotřebení - ale tady si myslím, že pro srovnání je dobré zkusit projít i nabídky bazarů apod.). 

  Obecný návod k určení RPC máme zde:

  https://www.obecuctuje.cz/videa/serie/23

• Fond veřejné infrasturktury

  20. 10. 2025

  Město schválilo na Zastupitelstvu Statut peněžního fondu s názvem Fond veřejné infrastruktury města. A spolu s tím zásady města pro spolupráci s investory na rozvoji veřejné infrastruktury. Oba tyto dokumenty zasíláme v příloze. Nyní připravujeme rozpočet na rok 2026 a prosíme o radu jak rozpočtovat příjmy i výdaje ( celou rozpočtovou skladbu), v zásadách je uvedeno, že investor provede úhradu na účet fondu -máme již zřízen účet pro tento fond).

  Není v našich silách prostudovat v rámci odpovědi na dotaz rozsáhlejší zaslané přílohy. Alespoň narychlo jsem to prošla a pokud chcete za příjem fondu považovat přijaté dary, budete je rozpočtovat stejně, jako kdyby byly přijaty na běžný účet, tedy dle druhu příjmu. Jen se to nebude vázat k účtu 231, ale k účtu 236. Položka zde bude pravděpodobně 3121 - bude vznikat asi jen investiční majetek, nikoliv např. DDHM.

  Odpa je možné zkusit zvolit společný pro celý fond, podle převažujícího účelu, nejlépe např. obecný 3639, protože nebudete možná schopni oddělit, který příspěvek se váže k jaké konkrétní investici, ale to ještě promyslete.

  Chce to podle mě nejprve prověřit celý postup účtování s ohledem na to, jak se která akce bude plánovat realizovat - pol. 3121 bude v pořádku v situacích, kdy obec bude vlastníkem pořizovaného majetku a dostane na to příspěvek od jiného subjektu. 

  Výdaje, tam máte na mysli již konkrétní realizace? V souladu s fondem lze zvolit opět převažující či obecný odpa, to zvažte nakolik to budete schopni oddělovat v rozpočtu - v příjmech i výdajích. 

  Správně by se měly rozpočtovat jednotlivé akce tak, jako kdyby byly hrazeny z BÚ, ale z hlediska účelovosti fondu můžete s ohledem na typy investic zkusit zvolit nějaký společný odpa viz např. navrhovaný 3639. Pokud bude jasná vázanost příjmu (příspěvku od investora) na výdaje realizace, bude možné to v rozpočtu zobrazit konkrétněji, tam nevím, jak přesně to máte nastaveno. 

  Pozor na to, že s tím bývají někdy problémy (sporné situace) z hlediska DPH - za přijaté dary by nemělo být protiplnění. 

• Bezobslužný terminál DPH

  17. 10. 2025

  Prosím o radu ohledně nároku na odpočet DPH u nově pořízeného vstupního terminál (zaúčtováno na SU 022). Město provozuje veřejné WC, z úhrad odvádíme DPH. Kdysi bylo řečeno, že když je něco dlouhodobě ztrátové, může soud tvrdit, že to není ekonomická činnost. Takže jsme ze vstupů nenárokovali odpočty. Nyní se přistoupilo ke změně vybírání úhrad. Doposud vybírala obsluha mince, nově se pořídil bezobslužný platební terminál. Cena je poměrně vysoká. Řešíme DPH ve výši cca 75 tisíc Kč, zda by byla možnost odpočtu. Příjmy z terminálu se pohybují cca 6 tisíc Kč měsíčně, náklady jsou celoročně několikanásobně vyšší, rentabilní tato služba obyvatelstvu nikdy nebude. Můžeme tedy na vstupech DPH nárokovat, i když je činnost ztrátová?

  Toto téma je hodně diskutabilní. Prvotně je potřeba zdůraznit, že je opakovaně judikováno Evropským soudním dvorem, že ekonomická činnost z pohledu DPH může být ztrátová. Problémem jsou pouze situace, kdy je úplata symbolická (že zastírá to, že se jedná o darování), či je zde určité "zneužití práva". Obecně u WC, pokud se platí určitá normální cena, je ztrátovost zapříčiněna zpravidla nízkou frekvencí použití. Tedy je to podle mne situace, kdy je to pod ekonomickou činnost podřaditelné a nárok na odpočet DPH existuje.

  Nebudu ale zastírat, že téma je hodně sporné - zejména otázka nalezení hranic, kdy jsou již příjmy natolik symbolické, že to není ekonomickou činností (něco k tomuto rozebírám v Manálu k DPh č. 2). Já bych třeba ale do odpočtu DPH v tomto případě šel.

   

• Převedení vodohospodářského majetku

  16. 10. 2025

  Jednotlivé obce a svazek obcí potřebují narovnat vztahy a převést majetek, který vlastní obce na svazek. Proces je připraven následovně. S každou obcí bude sepsána Smlouva o úplatném převodu nemovitostí - kupní smlouva, kterou obce "převedou" infrastrukturní majetek na DSO. Pro orientaci uvádím, že v případě naší obce se jedná o majetek v pořizovací ceně cca 5600 tis. Kč, oprávky cca 2500 tis. Kč a zůstatková cena cca 3068 tis. Kč a cena, za kterou se to bude předávat je stanovena 1 Kč za 1 m vodovodního řádu, v našem případě to vychází na cca 7 tis. Kč (značný nepoměr co do hodnoty majetku). DSO je přesvědčen, že majetek bude nabírat tím, že naváže na ocenění předchozí VÚJ. Nevím, zda je to správný postup, ale právní zástupce argumentuje § 25 zákona o účetnictví odst. (6), že toto je náš případ a jedná se o "převod práv mezi VÚJ kupní smlouvou". Podle mě se však jedná o nákup a prodej a obce by měly vyřazovat prodejem, tudíž zůstatkovou cenu zaúčtovat na účet 553 a DSO nabírat v pořizovací ceně. Děsí mě, že v tomto případě se z milionového majetku stává majetek za pár tisíc. Důvod, proč se to nepřevádí bezúplatně, kde je jednoznačné, že obec majetek vyřadí a DSO zrcadlově nabere přes 401 je ten, že spolu s majetkem se bude převádět i fond obnovy (v našem případě ve výši 150 tis. Kč) a to dle sdělení zúčastněných zřejmě v případě bezúplatného převodu majetku není možné. Dohoda o převodu finančních prostředků, které tvoří fond je součástí zmíněné Kupní smlouvy. Prosím o Váš pohled na danou situaci i s účtováním. Máme k dispozici Váš dokument Účtování prostředků fondu obnovy vodohospodářského majetku v podmínkách ÚSC z 1.9.2021 a mám obavu, že v našem případě, jak je to přednastaveno, tedy kupní smlouvou a navázáním na předchozí VÚJ se míchají dvě věci dohromady a vylučují se. Ale třeba se mýlím a postup je správný.

  V prvé řadě k přebírání ocenění. Cituji zásadní část ustanovení § 25 odst. 6 zákona o účetnictví:

  "bezúplatného převodu nebo přechodu majetku mezi vybranými účetními jednotkami; v těchto případech účetní jednotka při ocenění majetku navazuje na výši ocenění v účetnictví účetní jednotky, která o tomto majetku naposledy účtovala."

  Jak ze znění vyplývá, DSO jako VÚJ by ocenění přebíralo jen v případě, že by právně byl sjednán bezúplatný převod (dar) od obce. V případě prodeje nerozhoduje kdo komu prodává, účetní cena se mezi VÚJ v takovém případě nepředává, tzn. i když je to mezi VÚJ, vy při prodeji ZC vyřadíte, jak správně uvádíte, do nákladů a DSO ocení kupovaný majetek v pořizovací ceně.

  V tomto případě se nám to spojuje s jednou věcí - nastavení ceny na úrovni 1 Kč za každý metr kanalizace je skutečně odtrženo od jakékoliv rozumné reality. Přesně popisujete to, co je na tom problémové- výsledkem bude na straně DSO minimální hodnota majetku, tedy i minimální odpisy pro jeho reprodukci (včetně toho, kolik může být dáno do ceny stočného - takže potenciálně poškozené kalkulace). To vše provedeno se subjektem, který je spřízněný (obec je členem DSO). Nevylučuji, že to účetní DSO vyhodnocuje tak, že se jedná o tak velký ekonomický nesmysl, že by na daný převod hleděla, jako když by byl zadarmo - nicméně to je o odchýlení se od účetní metody a za sebe bych také doporučoval jít standardní cestou - tedy bezúplatný převod na DSO (varianta vklad do DSO - což je obecně varianta, která se mi líbí více) - potom přejímáme ocenění a ekonomická podstata transakce bude odpovídat zaúčtování (tedy nebudou se nesmyslně míchat dvě záležitosti do sebe - přesně jak uvádíte).

  Zároveň netušíme, co by v případbě bezúplatného převodu majetku (var. vkladu) bránilo převodu prostředků obnovy. V dokumentu, který zmiňujete (Účtování prostředků obnovy .....) tam nabízíme k diskusi dvě alternativy - strana 7 a 8 (rozvahově, případně jako transfer - s tím, že se přikláníme k rozvajovému účtování). Máme to uvedeno pod částí "vklad do DSO" - nicméně to , co zde uvádíme by plně platilo i pro bezúplatný převod majetku na DSO (a jen připomínáme, to, že vklad do DSO by byl z hlediska možnosti daňových odpisů výhodnější na straně DSO než bezúplatný převod/dar). 

   Takže netušíme, na čem se zakládají ty domněnky, které by znemožňovaly realizaci bezúplatných převodů/vkladů do DSO. 

• ! Příspěvek za větrné elektrárny a DPH

  14. 10. 2025

  Naše obec uzavřela smlouvu o spolupráci se společností s.r.o., která bude na katastru obce stavět větrné elektrárny. Smlouvou o spolupráci je také určen příspěvek za podporu realizace větrného parku. Obec by měla jednorázově dostat 8.000.000 Kč po uvedení do provozu a pak ročně 2.475.000 Kč. Lze dle této smlouvy brát příspěvek jako dar, nebo musíme účtovat jako ekonomickou činnost? Výstavba zatím nezačala.

  Tato oblast nemá v současnosti jednoznačné řešení a názory na ni jsou odlišné. Prvotně ještě poznámka k právní formě - někdo pro tyto případy uzavírá Plánovací smlouvy podle Stavebního zákona, vy máte uzavřenu Smlouvu o spolupráci (předpokládám jako obecnou smlouvu podle Občanského zákoníku).

  Teď na co se fakticky ptáte - jde o to, zda jsou naplněny charakteristiky předmětu daně - tedy v tomto případě zda:

  a) došlo k poskytnutí služby z Vaší strany (zda ji jsme schopni identifikovat)

  b) za úplatu (která je vázaná k poskytnutí služby)

  c) a zda je to v činnosti, kde jednáte jako taková (tedy například, zda ty činnosti, které děláte nenaplňují výkon veřejné správy).

  Pokud na všechny otázky odpovíme tak, že jsou naplněny, potom je to předmětem daně a z pohledu DPH by to také bylo ekonomickou činností.

  Teď k jednotlivým prvkům:

  - úplata - je jednoznačné, že zde bude probíhat - viz domluvené finanční příspěvky. Nicméně podle smlouvy jsou tam ještě potenciální další benefity v podobě získání levnější elektrické energie (pokud to správně chápu).

  - poskytnutí služby - tady je to již mnohem složitější - když bych měl identifikovat jednotlivé prvky, co obec má poskytnout, tak za mne je v této smlouvě rozhodující následující:

  a) jednak je zde závazek "neblokovat záměr výstavby" - respektive schválit změnu územního plánu tak, aby byla VE na příslušných pozemcích umístitelná a nepodávat námitky, které by mohly nějak ohrozit vybudování VE

  b) závazek součinnnosti při prosazování záměru u obyvatel

  c) umožnit bezplatný přístup na pozemky obce, služebnosti k těmto pozemkům a to bezplatně (respektive je potom jasné, že odměna za toto je započtena v příspěvku viz výše)

  d) nejednat s žádným jiným subjektem o umístění VE (tedy služba v podobě "zdržení se jednání").

  Z mého pohledu tedy najdeme dostatečný výčet plnění, které má obec poskytnout a tato plnění mají určitou vazbu na úplatu. Je samozřejmě jen otázkou, do jaké míry je zde také složka kompenzace nepříjemností, které bude VE způsobovat, kde asi to poskytnutí služby ze strany obce jde sledovat hůře a je otázkou, co je to vlastně za platbu.

  - obec jedná jako taková - no a tady nám vzniká za mne další velký problém - pokud se podíváme na ty jednotlivé závazky, tak jsou tady věci, které náleží výkonu veřejné správy (zejména ta oblast změny územního plánu). Nicméně třeba závazek zřízení služebností na pozemcích obce je ryze soukromoprávní a je to za mne jasné plnění, kdy obec jedná jako taková. Do této roviny bych zařadil i závazek nejednat s jiným investorem....

  Takže za mne je to prvotřídní směs. Pro účely DPH je to jako karetní hra "Černý Petr" - vy byste se měli snažit dohodnout, že to považujete za zdaňovaná plnění, ke sjednaným odměnám se má připočítat DPH, budete vystavovat klasicky daňové doklady. Tím Černého Petra přehodíte na druhou stranu - jde totiž o to, zda investor má nárok na odpočet DPH. Protože pokud by se ukázalo, že to nemá být zdaňované plnění, tak nárok na odpočet nemá. Takže bych očekával, že se druhá strana bude snažit hrát tu hru tak, že ty nastavené odměny jsou fixní a pokud si myslíte, že tam má být DPH, tak to máte zdanit směrem dolů (čímž on to bude mít potenciálně levnější - protože pokud si troufne do odpočtu, tak najednou proti variantě "bez DPH" ušetří tu daň). Já bych si třeba myslel, že tady důvod pro zdanění skutečně je, nicméně vím, že provozovatelé VE se tomu brání a nesouhlasí s tím (variantou by za mne i bylo rozdělit odměnu na ty části, které vyhodnotím jako soukromoprávní a ty, které jsou veřejnoprávní).

  Celá tato oblast (Plánovací smlouvy, příspěvky investorů...) je nyní předmětem sporů. Již se to dostalo i ke Generálnímu finančnímu ředitelství a vím, že se tím nyní v roce 2025 zabývají (mají několik podnětů k tomuto tématu). Vůbec ale neumím předjímat, zda se objeví nějaké stanovisko GFŘ a jak bude znít (je potřeba uvědomit si, že tady jsou obrovské tlaky - to nejsou jen větrné elektrárny, ale nejrůznější příspěvky developerů ve velkých městech a jejich okolí...). 

  Takže moje rekapitulace, co bych udělal na Vašem místě:

  1. zkusit jednat s investorem, že se jedná o zdaňovaná plnění a že k sjednaným cenám se má připočítat DPH. Pokud náhodou bude souhlasit, předali jste Černého Petra druhé straně

  2. pokud s tím nebude souhlasit a řekne, že si myslí, že tam DPH není a pokud ho "chcete", že musíte oddaňovat směrem dolů - tady máte potom 3 varianty reakce a záleží na Vašem sklonu k riziku:

  a) zdaníte to směrem dolů a nebudete to dále řešit - to bych neudělal

  b) rozhodnete se, že je to mimo DPH - to je pro mne jedna varianta s tím, že prostě jdete do nějakého rizika

  c) vystavíte na tu první platbu daňový doklad, zdaníte to (pokud jste plátci DPH), daň odvedete a hned následně podáte dodatečné daňové přiznání, že jste to vyhodnotili chybně a že tam daň být nemá. Pořádně to popíšeme na FU a tím jim to hodíme na hrb, aby nějak rozhodli (případně se potom musíme odvolávat). No a tím donutíme finanční správu k nějaké reakci a nějakému stanovisku a budete mít následně nějaký důkaz. Třeba já bych o této variantě uvažoval hodně (samozřejmě problém je, že pokud to takto udělám, tak druhá strana ztratila nárok na odpočet DPH... - ono by bylo asi potřeba to s nimi případně řešit v nějakém souladu - aby si třeba odpočet na začátku neuplatnili). Když bych měl starostu, který to opravdu chce vyjasnit, tak toto by bylo asi moje směřování.

  Více k tomu za současných podmínek neumím říci.