Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Hledanému výrazu dppo odpovídá celkem 404 dotazů:
Dobrý den, na účtu 641 máme k 31.12.2024 vykázáno cca 3,2 mil. Kč. Důvodem takto vysoké částky je předpis smluvních pokut dodavatelům za pozdě dodané dílo, případně nedodané dílo. Dočetla jsem se, že k dani z příjmu se přiznávají pouze zaplacené smluvní pokuty a úroky z prodlení. Pokud uhradí až v roce 2025 jak případně dostanu zaplacené úroky do DP (v roce 2025 již nebudou na účtu 641)? Příjmy z pojistných plnění na účtu 649 jsou také předmětem daně? K nim mohu uplatnit náklady za opravy provedené v daném roce? Děkuji.}
Pokud se týká výnosových smluvních sankcí, tak skutečně ke zdanění se dávají až zaplacené. Vyplývá to z ustanovení §23 odst. 3 písm. b) bod 1, podle kterého se daňový základ snižuje o:
1. rozdíl, o který smluvní pokuty a úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů zúčtované ve prospěch výnosů podle zvláštního právního předpisu20) u poplatníka, který vede účetnictví, převyšují přijaté částky v tomto zdaňovacím období. Do tohoto rozdílu nelze zahrnout částky pohledávek z těchto sankcí, které zanikly v průběhu nebo k poslednímu dni zdaňovacího období.
Tedy vylučuji nezaplacené sankce zaúčtované na 641. K tomu je ř. 111 přiznání. Tedy to by u Vás byla situace roku 2024.
Pokud by k zaplacení došlo v roce 2025, pak by mělo dojít zase ke zvýšení základu daně - viz §23 odst. 3 písm. a) bod 6 Zákona o dani z příjmů. To uděláte tak, že tyto inkasované sankce, které byly výnosem minulých let, dáte na ř. 30 přiznání a tím zvýšíte základ daně.
Příjmy z pojistných plnění na účtu jsou předmětem DPPO. Souhlasíme s tím, že jako přiřaditelný výdaj k nim lze využít náklady na příslušné opravy majetku.
V roce 2024 jsem zaúčtovala daň z příjmu 591/341 - rovnou vypočtenou nikoli odhad, v roce 2025 jsem chtěla už jen vyplnit přiznání a proúčtovat 341/682 a přes rozpočtovou skladbu 231 1122/231 5365 6399....ale problém je, že jsem zjistila, že při výpočtu jsem počítala s 19% daní a ne 21%....takže situace je taková, že na v roce 2024 jsem účtovala 591/341 částka 1.305.680,- a měla to být 1 443 120,- poradíte mi prosím jak to teď opravit?}
Doúčtujte jenom rozdíl ve výši 137.440,-- Kč zápisem 595 MD/ 682 D.
a zaúčtovanou daň zúčtujte zápisy 341 MD/ 384 D 1.305.680,-- Kč a 384 MD/ 682 D 1.305.680,-- Kč. V roce 2025 však stačí již jen zaúčtovat 341/682 ve výši 1.305.680,- - ta 384 je už zbytečná, to se správně účtuje do předchozího roku.
A k tomu klasicky proúčtování přes RS 231 MD pol. 1122/ 231 D odpa 6399 pol. 5365.
Pro příště je lepší účtovat pouze o předpokladu daně zápisem 591 MD /384 D.
Dobrý den,
vstupní cena bytového domu byla 2 156 737,11 Kč. Jelikož se rozhodlo o jeho prodeji, byl přeceněn na RH dle znaleckého posudku. Na účtu 553 je 5 322 925,60 Kč (RH), na účtu 664 3 708 755,49 Kč (rozdíl). Prodejní cena byla 5 169 600 Kč (účet 646). Majetek nebyl odepisován daňově, pouze účetně, rozpouštěla se na něm dotace na TZ. Jaké účty mám dát do DPPO jako daňově uznatelné?
Další prodej vodohospodářského majetku, který nebyl přeceněn na RH. Prodejní cena (účet 646) cca 3 mil Kč, ZC prodaného majetku (účet 553) je o hodně vyšší, takže byl prodej ztrátový. Vyloučím ze zdanění jak účet 646 tak účet 553 nebo zdaním jen výnosy 646? Majetek byl také odepisován jen účetně a rozpouštěla se zde dotace na pořízení.
Děkuji.}
Musíte si prvotně říci, čeho chcete dosáhnout. Tím, že obce zdaňují daň z příjmů samy sobě, nijak Vás nepoškodí, pokud bude daň raději vyšší než nižší. Tekže pokud bych byl na Vašem místě, tak klidně nechám ke zdanění pouze výnos z prodeje na účtu 646 a náklady vyloučím jako daňově neúčinné. To je nejpohodlnější cesta.
Pokud ale chcete náklady uplatňovat - OK - je to Vaše rozhodnutí. Potom bych se choval následovně:
a) bytový dům - uvádíte, že jeho vstupní cena byla 2 157 tis. Kč a že prokazatelně nikdy nebyl daňově odepisován. Zároveň zmiňujete, že tam byla ale dotace na TZ tohoto objektu. Dotace (případně i investiční dary snižují daňovou vstupní hodnotu). Takže pokud by třeba nabývací cena byla 2,2 mil. Kč (včetně TZ) a přiatá dotace byla 400 tis. Kč, máme daňovou vstupní cenu 1,8 mil. Kč a ta by byla potenciálně daňově účinná. Tady je právě jeden z problémů" při uplatňování daňových nákladů u prodejů majetku - totiž Vy máte prokázat daňovou vstupní cenu a to je problém u starších majetků?. Co když na majetku třeba byla nějaká dotace z roku 2000, kdy se to ještě neřešilo přes účet403 a nemáte tedy poznámku na kartě majetku o dotaci? Jen Vás na toto upozorňuji - pokud chcete u obce dávat do nákladů hodnotu prodaného majetku, dávejte tam jen tu část, u které jste si jisti, že jste ji zaplatili a nebyla financovaná z dotace nebo investičního daru.
b) vodohospodářský majetek - pokud chcete uplatnit náklady, tak zase připomínám, že musíte vzít hodnotu majetku sníženou o dotaci. Takže určitě to není tak, že by účet 553 byl automaticky daňový. Může nastat třeba situace, že prodejní cena je 3 mil. Kč a daňová cena je prokazatelně na úrovni 5 mil. Kč (po vyloučení dotace). Potom by to byl případ ztrátového prodeje a u obce bych vyloučil ze zdanění jak 646, tak i náklady (tedy daňově by to bylo neutrální). Ale zase je to jen o tom, zda se chcete trápit a zda pro Vás nebude jednodušší prostě nechat ke zdanění tu 646 a náklad na 553 nechat nedaňový a daňovou hodnotu nijak neřešit.
Dobrý den, prosím o zodpovězení dotazu týkající se předpisu DPPO k 31.12. Je vždy potřeba odhadnout výši daně z příjmů PO a udělat k 31.12. předpis? Nebyla jsem zvyklá předpis dělat. Až při podání daňového přiznání další rok jsem daň proúčtovala.}
K 31.12.2024 se účtuje odhad daně za rok 2024 zápisem 591 MD / 384 D. Je to proto, že zdaňované výnosy jsou z období roku 2024, náklady z titulu daně k nim vážeme do stejného období. A v následujícím roce, nejpozději k 31.3.2025 se daň zúčtuje zápisem 384 MD / 682 D a proúčtuje se na ZBÚ přes položky 1122 a §6399 pol. 5365. Pokuď jste účtovala o předpokladu, tak rozdíl se zúčtuje na účet 595. Např. předpoklad 500 tis. Kč 591 MD / 384 D. Skutečně vypočtená daň je 550 tis. Kč, zúčtujete 384 MD 500 tis. Kč, doúčtujete 50 tis. Kč 595 MD / 682 D Kč. Kdyby byl předpoklad vyšší, než skutečná daň tak také při zúčtování použijete účet 595, akorát obrácenou stranu D, popřípadě - MD.
Obec v r. 2024 má podepsanou smlouvu na dar na výsadbu stromů v obci od jedné společnosti. Smlouva podepsána nyní, ale finance zašlou až v r.2025. Udělala jsem správně, když jsem účtovala ve 12/2024 o předpisu?
344 MD/672 D
Obec obdržela od jedné společnosti dar pytle na zabránění podvodním, když hrozilo protržení hráze. Ve smlouvě je uveden počet ks pytlů, ale vyčíslená hodnota těchto pytlů. Asi se o ní bude účtovat, kvůli DPPO. Prosím o radu.
A ještě nevím, jak zaúčtovat připojení přípojky NN (eg.d). Jedná se o službu??? 518MD/3639 5169 D}
O podepsané darovací smlouvě byste měla účtovat na podrozvahu, zápisem 915 MD / 999 D. I když je smlouva podepsaná, tak darované finanční prostředky nejsou nárokové, tak byste ho neměla předepisovat pohledávkově do rozvahy dopředu. Pokud máte v roce 2024 vynaložené náklady na výsadbu stromů a darované finanční prostředky by pokryly náklady, tak byste měla účtovat o časovém rozlišení zápisem 388 MD / 672 D ve výši finančního daru. A příští rok při vyúčtování účtovat 344 MD / 388 D a příjem peněz 231 MD odpa 3745 pol. 2321 / 344 D a odúčtovat z podrozvahy zápisem 999 MD / 915 D.
Jestli společnost dar nepožaduje vyúčtovat, pak byste v roce 2024 účtovala jen podrozvahu 915/999, ale opět je nutné zohlednit časové rozlišení, tzn. pokud neposlali peníze, ale náklady jsou vynaloženy, měla byste k 31.12.2024 účtovat dohadu daru 388/672.
On je ten předpis u transferů diskutabilní. Když je sjednáno vyúčtování, spojujeme účtování o předpisu pohledávky s okamžikem splnění podmínek k nároku na transfer (vyúčtování). Když se jedná o transfer bez vyúčtování, pak chceme-li naplnit formální požadavek ČÚS 703, účtujeme předpis k datu přijetí daru, proto ani v jednom případě výše neuvažujemes v roce 2024 s účtem 344.
Pytle doporučuji účtovat jako převzatý materiál 501/649, ale zvažte životnost, jestli nebyly jednorázově použity, může se jednat i o DDHM, pak zápis převzetí od soukromé osoby je zápisem 558/649 a 028/088 (ocenit se má reprodukční pořizovací cenou, což může být cena, za kterou to firma pořídila, jestli vám jí vyčíslili). O zásobách tady asi spíše uvažovat nebudeme - pytle budou používány, když to bude nutné, ale jejich použití není spojeno s jejich "spotřebou" - ale to zvažte, většinou už ale bývají opakovatelně použitelné, ale nevím, jaké konkrétní jste obdrželi vy.
K připojení přípojky nemám dostatečné informace k přímé odpovědi. Pokud by se nejednalo o připojení díky nějaké investiční akce, tak ano je to služba, pol. 5169, účet 518. Par. 3639 je všeobecný pro komunální služby. Možný par. by byl i 3633. Ale pokud by to připojení bylo v rámci investiční akce (např. výstavbě, rekonstrukci, ...) jednalo by se o vedlejší pořizovací náklad té investiční akce a v tu chvíli by to byla pol. 6121 a účet 042 a par. určit podle typu investiční akce.
Dobrý den, na základě darovací smlouvy obec obdržela finanční dar od právnické osoby ve výši 300 000,- Kč na rozvoj obce (ve smlouvě je uvedeno v souladu s §20 odst.8 zákona č. 586/1992 Sb.) Jde o dar neinvestiční a zaúčtovala jsem ho 231 / 672 (par.3745 pol. 2321). Tento dar bychom chtěli vyčerpat ještě v tomto roce. Pokud ne, musím přeúčtovat k 31.12.2024 na účet 384 a v příštím roce po vyčerpání zaúčtovat na 384/672? Jen nevím, jak je to v tomto případě s daní z příjmu? Děkuji za odpověď.}
Účtování máte dobře. Jestli dar použijete na veřejnou zeleň, souhlasím i s paragrafem. Kdybyste použili obecně na rozvoj, volila bych odpa 3639. Nevím, jak máte čerpání uvedeno ve smlouvě - ale neúčtujete o záloze, takže vyúčtování asi nepožadují.
S účtem 384 uvažujete také správně. Podle ČÚS 703 u transferů bez vypořádání máme časově rozlišit výnos podle období čerpání.
Se zdaněním si nemusíte dělat starosti, transfer na účtu 672 je vyloučen z DPPO. I když je pravda, že bychom správně měli rozlišovat dary od veřejných rozpočtů a dary od soukromých subjektů. K dané problematice cituji z dokumentu k DPPO:
"Správně bychom měli na ř. 101 vyloučit pouze část účtu 672, která má původ ve veřejných rozpočtech. Nicméně zároveň je obec jako veřejně prospěšný poplatník osvobozen od zdanění bezúplatných příjmů (pokud tuto variantu zvolí) – dané osvobození vyplní na ř. 109. U investičních darů by dokonce rozpuštění 403 MD/ 672 D vůbec nemělo být předmětem daně, neboť tyto dary snižují daňovou vstupní hodnotu majetku.
Pokud se tedy rozhodneme „smíchat“ dary a tyto dotace, tak se z hlediska daně z příjmů nic nestane – výpočet daně bude nakonec stejný, jen se k němu dostaneme přes rozdílné částky.
Kdo chce být ale „pořádný“ vyčlení si přijaté finanční provozní dary zaúčtované na 672 na zvláštní analytiku (tyto výnosy možná vyloučí na ř. 109 přiznání) a na ř. 101 vyloučí pouze zbytek zaúčtovaný na účet 672."
Měli jsme v majetku obce bytový dům s deseti bytovými jednotkami. V současné době se byty převedly na nájemníky s tím, že jedna bytová jednotka zůstala v našem vlastnictví. Nájemníci i my jsme tedy přešli pod bytové družstvo. Kupní cena pro každého byla 3.013,-Kč. Prosím o radu, zda tuto částku zaúčtovat jako běžnou kupní cenu nebo je potřeba v tomto případě jiné účtování. Děkuji za odpověď.}
Na základě doplnění informací (nájemníci platili jakoby jen nájem, ne zálohu na budoucí kupní cenu) doporučuji postupovat takto:
Zjistit podíl převedených bytů a pozemků - např. kdyby bylo bytů 10, tak jeden vám včetně 1/10 pozemků zůstává, tato část se nebude vyřazovat a bude vložena do BD.
Pak zjistit podíl účetní hodnoty pozemků a zůstatkové ceny bytového domu (např. těch 9/10) - to budeme potřebovat pro určení podílu výnosu 646 a 647 (z prodeje pozemků).
K datu podání návrhu na vklad - nevím, zda se budou vkládat jednotlivé smlouvy odděleně, pak by se muselo vyřazovat vždy poměrově z domu i z pozemku.
Předpis 311/646 a 311/647, vyřazení domu 551/081 a 081/021 (např. v těch vypočtených poměrech) a rozpuštění dotace také v poměru 403/672. Příjem pak 231 3612 3112 MD/ 311 D. (Dle vyhlášky k RS nemusíte příjem rozdělovat na 3111 a 3112, stačí společný 3112).
Na 021 a 031 by měl zůstat podíl na bytu, co je obce, kdyby ten se v budoucnu prodával, tak by měl být prodán již za tržní cenu. K tomu zůstane i zafixovaný podíl na 403 - protože ten jeden byt bude vložen do družstva.
Vklad bytu obce do družstva:
043/368
368/081 v zůstatkové ceně
a vyřazení v podílu, co zůstalo 081/021. Zde se nechává podíl 403 na 403, v tomto případě se nerozpouští, bude se rozpouštět až při prodeji vašeho podílu v družstvu - prodeji bytu.
a zařazení do finanční investice po získání podílu na družstvu: 069/043.
Dále je třeba upozornit, že ty smlouvy byly sepsány právně velmi chybně. Hlavně neřešení prodejní ceny, jen nájmu. Rovněž měly být nastaveny odpisy u domu pouze na 20 let, což nebylo (takto chybně to však mají skoro všechny obce, protože do akce vstoupila reforma účetnictví). Díky tomu vznikne u obce problém s velkou ztrátou z prodeje, tj. i když se rozpustí dotace, zůstatková cena je vysoká. Dále je problém při prodeji, kdy obec má prodávat majetek za cenu obvyklou - musí se rozdíl odůvodnit, jiné odůvodnění, než že se postupuje dle smlouvy o smlouvě budoucí, která byla původně špatně nastavena, mně nenapadá. Stejné odůvodnění bych doporučila napsat i k UZ ve vztahu k vysoké ztrátě : Např. Ztráta byla způsobena výjimečně za rok 2024 tím, že došlo k odprodeji bytového domu za ceny uvedené před 20 lety ve smlouvě o smlouvě budoucí. Tato smlouva nezohledňovala vklad občanů v průběhu užívání bytu, které dle smlouvy byly nájmem, obsahově se však spíše jednalo o nájem jen částečně, vklady nájemníků měli i formu záloh na kupní cenu. (Nebo prostě tak nějak).
Předpokládám, že na RH se nepřeceňovalo, což je dobře, dlouhodobé prodeje se nepřeceňují na RH.
Z hlediska DPPO se jedná o ztrátu z prodeje - tj. náklad do výše výnosu.
Dobrý den,
potřebovala bych si ověřit postup při sestavování DPPO.
Výnos z místních poplatků do zd. příjmů nevstupuje, takže do výdajů samozřejmě nepatří náklady na svoz odpadu komunálního i toho tříděného.
Výnosy od EKOKOM - za zpětný odběr, proti tomu je stejná částka od svozové firmy jako náklad na svoz (to bych teoreticky do DPPO zařadit mohla, ale výsledek bude 0 Kč)
Dále máme výnosy z prodeje dřeva...k tomu, ale kromě nějakých pěstebních činností a nákupu sazenic nemám nic do nákladů. Dřevo těží obecní pracovníci, nedokáži průkazně "vyčlenit" nějaký mzdový náklad, kolik času tam strávili, stejně tak, kolik spotřebovali nafty....
Jinak máme nějaké drobné příjmy z prodeje občerstvení, tam jako náklad mohu dát nákup občerstvení (504x604).
Ale pořád jsme dost v zisku, což se FÚ úplně nelíbí (sloučený FÚ - nový správce). Ale úplně nevím, co bych s tím mohla ještě udělat. Pokud nemám "jasné" náklady, tak je proti výnosům prostě nedávám.
Děkuji}
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Zaměstnanec našeho úřadu v rámci pracovní schůzky s dodavatelem v restauraci uhradil společný účet svou platební kartou a nyní žádá zaměstnavatele o proplacení tohoto výdaje.
Jako podklad na proplacení předložil jednak účtenku vystavenou restaurací na částku 644,- Kč s náležitostmi daňového dokladu a dále „účtenku“ z platebního terminálu restaurace na 680,- Kč, přičemž rozdíl 36,- Kč na těchto dvou dokladech představuje spropitné.
Nyní uvažuji, zda může zaměstnavatel proplatit zaměstnanci celou částku, včetně spropitného, nebo zda jen částku bez jeho zahrnutí.
Vedle tohoto, jak byste se dívala na podobnou situaci, kdy by zaměstnanec žádající o proplacení pohoštění měl k dispozici jen „účtenku“ z platebního terminálu? Byl by takový doklad dostatečně způsobilý na proplacení?}
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Prosím o sdělení, zda-li účet 641, na který jsem zaúčtovala v roce 2023 penalizační fakturu (smluvní pokutu a úroky z prodlení), vstupuje do výnosů, které jsou předmětem daně z příjmu PO.
Děkuji za odpověď.}
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Přečetla jsem si co nejvíce dotazů v historii o DPPO a příjmu z majetku získaném bezúplatným převodem. Zatím jsme měli většinou bezúplatný příjem pouze od státu chodníky, komunikace a ty jsme osvobodili od daně z příjmu. Nyní jsme nabyli od právnické osoby bezúplatně vodovodní řád, který se bude dále vkládat do společnosti VAK dle jejich cenového odhadu a město za ně dostane akcie a následně výplaty dividend. Z toho tedy bude v budoucnu příjem zdaňovaný srážkovou daní. Můžeme se i tak rozhodnout osvobodit tento bezúplatný převod od daně z příjmu? Daňové odpisy jako uznatelný náklad neuplatňujeme.}
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dobrý den,
Prosím o radu, už jsem se do toho nějak zamotala.
V lednu 2023 jsem podala DPPO za rok 2022. Již jsem měla v předpisu v
roce 2022 zadanou tu výši daně (36100,-). V březnu mi z FU řekli, že mám DPPO špatně a dovyměřili mi daň (cca 698 tis). Zaúčtovala jsem jako dodatečnou. Jenže při přeúčtování HV za rok 2022 jsem vzala výsledek jen s tou původní daní a teď mi tam ta dodatečná daň ve VZZ za rok 2023 furt visí. Jak, to mám prosím opravit? Případně mohu to opravit až teď v roce 2024? Děkuji}
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dobrý den, obec v roce 2023 bezúplatně nabyla pro JSDH obce osobní automobil od Policie ČR. Podle materiálů, které mám k dispozici se nemusí tento majetek uvádět v DPPO (ř. 30) . Pokud došlo ke změně a je třeba uvést v DPPO, prosím na kterém řádku a v jaké ceně, v zůstatkové hodnotě majetku.
Děkuji.}
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Ráda bych se zeptala na výpočet DPPO obce za rok 2023 a její zaúčtování.
K 31.12.2023 účtuji předpis daně 2023 ve výši 170 050 ,- 591/384 ?
A v následujícím roce 2024 k 31.3.2024 384/682 ? a proúčtuji přes položky 231 1122, 231 §6399 pol. 5365?
Co se týká výpočtu daně: rozliším na výnosy, které jsou předmětem daně a které nejsou předmětem.
Výnosy, které jsou předmětem musím nebo můžu ponížit o náklady které s výnosy souvisí (př. prodej pozemku 554)? Do řádku 40 daňového přiznání uvedu Náklady celkem z výkazu zisku a ztráty a na řádek 101 píšu výnosy, které nejsou předmětem daně, zajímá mě, kde mám napsat částku nákladů, která sníží základ daně pro výpočet? A ještě k vybraným ukazatelům hospodaření: průměrný počet zaměstnanců: je to částka včetně neuvolněných zastupitelů a zaměstnanců dohromady?}
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Prosím o Váš názor na výpočet zdanění u DSO, který provozuje ČOV a subjektům členských obcí fakturuje stočné.
Za rok 2023 byly dosaženy níže uvedené náklady a výnosy.
602 - tržby za stočné 6.380 tis. Kč
672 - příspěvek ÚP na mzdy 160 tis. Kč
672 - rozpuštění transferů (odpisy) 4.600 tis. Kč
-------------------------------------------------------------
VÝNOSY celkem 11.140 tis. Kč
513 - reprezentace 10 tis. Kč
551 - účetní odpisy 6.070 tis. Kč
5xx - služby, materiál, mzdy ... 3.940 tis. Kč
-------------------------------------------------------------
NÁKLADY celkem 10.020 tis. Kč
ÚČETNÍ výsledek hospodaření +1.120 tis. Kč
Daňové odpisy činí 2.300 tis. Kč a jsou vypočteny z "daňové" vstupní ceny, tj. z ceny snížené o transfery.
DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ
ř. 10 - účetní HV +1.120 tis. Kč
ř. 40 - nedaňové náklady 513 +10 tis. Kč
ř. 40 - mzdové náklady (příspěvek ÚP) +160 tis. Kč
ř. 50 - rozdíl odpisů (ÚO > DO) +3.770 tis. Kč (6.070 - 2.300)
ř. 101 - výnosy z účtu 672 -4.760 tis. Kč
-------------------------------------------------------------
ZÁKLAD DANĚ 300 tis. Kč
19% DPPO 57 tis. Kč
Snížení základu daně dle §20/7 nebude "z opatrnosti" použito.
Předem děkuji za Váš názor}
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková