Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Hledanému výrazu nepřím odpovídá celkem 231 dotazů:
Obec žádá o dotaci IROP Hasiči na pořízení techniky.
Už jsem si z předchozích dotazů zjistila, že nepřímou dotaci budu účtovat s neinv. ÚZ, ale s inv. položkou.
ÚZ bude u investice - 17519, nást. 149, zdroj 5 (EU), 17518, nást. 149, zroj 1 (SR), náš podíl jen 149 1 bez ÚZ.
U neinvestice bude ÚZ 17085 (EU), 17084 (SR) + nást. zdr.
Pravděpodobně nevyčerpáme celou nepřímou dotaci - příjem nepřímé dotace zaúčtuji na pol. 4116 + ÚZ zase v podílu EU a SR a /374.
Výdaje budu značit postupně nejdříve podíl EU, potom SR, pokud vůbec na něj "dojde".
Nespotřebovaná část nepřímé dotace se nevrací a její vyúčtování bude 374/672 nebo 403, tak jako té "spotřebované" části?
Celou akci, ať už nepřímé výdaje, přímé nebo i kdyby byly nějaké neuznatelné (což nepředpokládám) budu značit jedním org.
Nepřímé výdaje budeme čerpat letos, nevím, jestli se podaří i techniku pořídit také letos. Musím k 31.12. dělat dohadu na nepřímé výdaje?
Nejprve Vás chci moc pochválit za nastudování dané problematiky, pochopila jste vše správně. Doporučuju zachytit celou nepřímou dotaci na účtu 403, když jsou nepřímé výdaje zachyceny v ceně majetku jako investiční. Pořád platí, že nepřímá dotace kryje nepřímé výdaje a MF se vyjádřilo ve smyslu, že osud účtování nepřímé dotace má sledovat osud účtování nepřímých výdajů - u vás jsou celé investiční, pak i nepřímá dotace se celá zachytí na účtu 403. Fakt, že je nepřímá dotace paušálně určená z přímých výdajů v tom z mého pohledu nehraje roli, přijde mi to správnější zachycení i z hlediska akruálu a neumím si představit snažit se to rozdělovat v tomto případě na vyčerpanou a nevyčerpanou část.
Z hlediska dohadné položky, to je v tomto případě trochu kontroverzní téma. Účet 403 není účtem časového rozlišení, ale ČÚS č. 703 požaduje jeho průběžné zachycení proti vynakládaným způsobilým výdajům. Pokud letos nevzniknou žádné přímé výdaje, jeví se z hlediska principu opatrnosti jako možný postup dohadnou položku neúčtovat - nárok vzniká až po profinancování přímých výdajů. Princip opatrnosti má přednost před akruálním principem a jeví se mi to jako vhodnější postup. Objevují se ale i výklady, kdy pokud nemáte nějakou odůvodněnou obavu, že by se technika nepořídila nebo by nakonec na dotaci nevznikl nárok, tak z hlediska závazného ČÚS č. 703 byste měli dohadnou položku účtovat - zde se názory mohou různit a opravdu ten princip opatrnosti by měl mít raději nějaký argument - je ale pravda, že dokud neprofinancujete přímé výdaje, nárok na nepřímou dotaci prostě nemáte, to za mě argumentačně použito být může. Dopředu nikdy nemůžete vědět, jak to dopadne, proto v tomto případě lze uvažovat s tím, že se dohadná položka nezaúčtuje. Pro někoho to ale argument být nemusí, protože to platí samozřejmě obecně pro každou dotaci - nikdy dopředu nemůžete vědět, jestli se podmínky naplní, což platí i pro profinancování přímých výdajů. Omlouvám se za nejednoznačnou odpověď, ale můžeme zde opravdu poskytnout spíše výklad dané situace než konečné rozhodnutí - spíše se přikláním k tomu dohadnou položku na nepřímou dotaci neúčtovat, když nevznikly přímé výdaje, ale jak říkám, názory se mohou lišit a jednoznačný výklad k tomu nemáme, je to o odborné diskuzi. Rovnou ale avizuju, že ve Vašem případě bych se tím tolik netrápila, princip opatrnosti by měl být uznán. Řešila bych to především tam, kde je nepřímá dotace čerpána jako neinvestiční a je ve významnější částce (vliv na VH).
Nový zákon pracuje již více s úsudkem účetního pracovníka než striktními účetními postupy, tak to berte tak, že je vlastně rozhodnutí na Vás :)
Pokud se rozhodnete dohadnou položku 388 MD/ 403 D účtovat, tak výše profinancovaných nepřímých výdajů Vám nic neřekne o tom, v jaké výši máte účtovat dohadu nepřímé dotace. Kdyby se profinancovaly veškeré nepřímé výdaje, dohadujte celou výši nepřímých výdajů. Pokud se neprofinancují celé, je otázka, jestli se snažit nějak určovat výši nepřímé dotace na profinancované nepřímé výdaje.
Navazuji na můj předešlý dotaz z 28. 5 – Kanalizace-značení. V květnu přišla první „velká“ faktura za kanalizaci za duben, byla podána žádost o platbu a v červnu přišla do ČNB první část dotace a první část půjčky SFŽP. Moc prosím o kontrolu účtování. (Faktura byla zaplacena „ze svého“, ještě před obdržením dotace a půjčky.) 1. Faktura na částku 3,514.708,67 (PDP, bez DPH, byl uplatněn odpočet ). Z této faktury uznatelné výdaje 3,495.358,67 Kč. Dotace 60 % 2,097.215,20 Kč – 231 10 ÚZ 90992, 2321-6121, ORG; Vlastní zdroje 40 % 1,398.143,47 Kč – 231 10 2321-6121 +Org (jiný než u 60 % z dotace);Neuznatelné výdaje – 19.350,- Kč 231 10 2321-6121, bez Orgu, ale značeno VS celé akce. 2. Půjčka - současně přišlo 24.467,50 Kč a 699.071,73 Kč. Zde předpokládám, že se jedná o půjčku na nepřímé a přímé výdaje. Nižší částka účtována 231 20 UZ 90002, položka 8123/451 D a vyšší částka účtována 231 20 UZ 90992 8123/451 D. 3. Dotace – 73.402,52 Kč a 2,097.215,20 Kč. Nižší částka účtována 231 20 pol. 4113 a UZ 90002, 472 D + VS celé akce. Vyšší částka účtována 231 20 pol. 4213, UZ 90992, 472 D + VS celé akce. Podrozvaha 999/955 2,170.617,72 + VS celé akce. V rozpočtu mám předpokládanou výši půjčky bez UZ, pouze na položce 8123. Mám v rozpočtu toto upravit, a předpokládanou částku půjčky rozdělit na část s UZ 90002 a 90992 ? Od administrátora dotace jsem dostala rozpis první faktury, který se ale liší od mého účtování. Zatímco mám vlastní zdroje 1,398.143,47 Kč, tak administrátor uvedl vlastní zdroje 718.421,74 Kč + půjčka SFŽP 699.071,73 Kč. Součet mi nesedí na zaúčtovanou částku 1,398.143,47 Kč o 19.350,- Kč, což jsou neuznatelné výdaje. Teď si nejsem jistá, zda bych někde neměla účtovat o půjčce i ve výdajích za tu první fakturu… když to vidím od administrátora takto rozdělené. Myslela jsem si, že o půjčce se bude účtovat až v roce 2028, kdy se začne půjčka splácet a do té doby ji budu mít jen v příjmech.
1. Org u vlastních zdrojů použijte stejný, jako u ÚZ a org ve výši dotace. Neuznatelné výdaje oddělte jiným org. Můžete si ale zajistit společné oddělené značení i jinak - zmiňujete VS. Je to na Vás, ale je zbytečné značit jinak vlastní zdroje a dotaci, nicméně pokud máte zkušenost, že to takto chtějí nebo si to tak prostě chcete značit a budete v tom mít přehled, je to Vaše interní volba. Jen bych zajistila jednotné značení čistě pro způsobilé výdaje.
2. Souhlas, vychází to tak, že nižší částka je 3,5 % té vyšší, mělo by to být tak, jak uvádíte. Doplňte také org, VS - oddělené interní značení.
3. Také souhlasím s rozdělením na přímou a nepřímou výši dotace. NZÚZ je vhodné doplňovat do rozpočtu v rámci změny rozpisu rozpočtu - nedoporučujeme mít NZÚZ jako závazný ukazatel, doplňování do rozpočtu svěřit jako kompetenci účetní. Z hlediska značení výdajů máte pravdu v tom, že vy na faktuře neoznačíte jako výdaj čerpání úvěru - předpokládám, že jste fakturu zaplatili, úvěr Vám poslali na BÚ, položku 8124 jako výdaj označíte až při splátce úvěru. Oni to myslí asi z hlediska rozpočtového krytí výdaje. Z hlediska čerpání dotace máte značit příjem dotace a související výdaje včetně vlastního podílu NZÚZ (vlastní podíl zde jen org). Půjčka je financování, kde značíte příjem a výdaj na položkách financování - v tomto případě příjem úvěru pol. 8123, splátky pol. 8124. Ujasněte si s administrátorem, jakou funkci daná informace má, abyste si rozuměli.
Obec obdržela 16.3.2026 Rozhodnutí o poskytnutí neinvestiční dotace na Územní plán s tím, že částku 302 636,13 Kč obdržíme až po skončení. 70% bude hrazeno z EU, 15% bude hrazeno ze SR a vlastní zdroje 15%. Mám ještě dodatečně dělat dohadu? A jak se po skončení projektu dohady zbavím? Jak mám prosím účtovat? Příjem dotace na 4116? A předpis? Teď mám první fakturu a tu bych účtovala 231 30 6119 3635 X 321 10 a předpis 041 10 X 321 10 + ÚZ a org.
K datu rozhodnutí o poskytnutí dotace byste měla účtovat o podmíněné pohledávce na podrozvaze zápisem 915 (955) MD / 999 D ve výši dotace z rozhodnutí, pokud odpovídá očekávané částce (případně upravit dle skutečných výdajů). Pokud je vypořádání dotace do 1 roku, volíme účet 915. V případě vyúčtování nad 1 rok, účet 955.
Píšete o neinvestiční dotaci, ale fakturu chcete účtovat na účet 041 - tedy pořízení DNM. Zároveň se zmiňujete jenom o ÚZ, u dotací z EU se značí i nástrojem a zdrojem. Důležité je i rozdělení na uznatelné a neuznatelné náklady nevím, z čeho dotaci čerpáte, zda není rozděleno na přímé a nepřímé výdaje (pokud byste čerpali např. z IROPu, mohlo by být rozděleno). Proto odpovím trochu všeobecněji.
Fakturu při účtování a následné platbě rozpočítejte poměrem dotace. Zmiňujete se o 70 % EU, 15% SR a 15 % vlastní zdroje v případě uznatelných výdajů.
Při značení způsobilého výdaje rozdělujete procentně takto:
- u podílu EU použijete ÚZ, nástroj, zdroj 5 a org
- při značení podílu ze SR se použije ÚZ, nástroj, zdroj 1 a org
- pro značení vlastního podílu se použije zdroj 1 (bez ÚZ) a org
Většinou u všeobecných podmínek bývá podmínka odděleného účtování dotace, proto si vypomáháme org u všech účetních případů týkajících se dotace - nejen 231, ale i 915, 999, 374 apod.
K samotné faktuře, jak jsem psala výše, píšete o neinvestiční dotaci. V tom případě byste měli účtovat o neinvestici - zde pravděpodobně službě (účet 518), nikoliv jako dlouhodobý majetek. Ověřte, co je správně - jestli se jedná o TZ ÚP, musí se druh dotace změnit na investiční. Jestli to je správně neinvestice, pak fakturu neúčtujte na účet 041, ale 518.
Nejdříve bych si tedy ujasnila o co vlastně jde - zda pořizujete nový územní plán nebo např. TZ stávajícího ÚP, v tu chvíli by měla být investiční dotace, protože se jedná o pořízení DNM. Nebo jde o změnu ÚP, kterou budete účtovat do nákladů, v tom případě by neinvestiční dotace byla v pořádku. Změny stávajícího ÚP jsou spíše považovány za provozní náklad. Ale uznávám, že názory se mohou lišit, je dost subjektivní, co je změna parametrů či využitelnosti ÚP, aby se naplnila podmínka TZ (u pořízení nového ÚP to bude vždy investice, protože náklady bývají nad 60 tis. Kč).
V případě příjmu neinvestiční dotace ze SR (poskytovatel ministerstvo či jiná kapitola) je pol. 4116, v případě investiční dotace pol. 4216. Pokud byste fin. prostředky obdrželi před ZVA (závěrečné vyúčtování akce), tak příjem účtujete na účet přijaté zálohy 374 (472) D. A opět se příjem rozpočítá a značení podle poměru dotace. Zároveň se při přijmu dotace odúčtovává z podrozvahy zápisem 999 MD/ 915 (955) D.
O dohadné položce účtujeme ve dvou případech. První případ je, když akce není vyúčtována, ale majetek se uvádí do užívání. Pak ke dni uvedení do užívání účtujete o dohadné položce zápisem 388 MD / 403 D v očekávané výši dotace. A druhý případ je, když akce je rozložena do více účetních období. K 31.12. byste měla účtovat o dohadné položce v případě, že v daném roce byly vynaloženy způsobilé výdaje, dotace je přiznaná, není vyúčtovaná (a není zařazen majetek - pak dohadná položka dříve viz výše), opět procentním podílem dotace, max. do výše dotace. Zápis pro neinvestiční dotaci je 388 MD/ 672 D, v případě investiční dotace 388 MD/ 403 D.
Ve Vašem případě, jestli nevznikly způsobilé výdaje v roce 2025, tak není, jakou dohadnou položku účtovat, počkejte do konce roku, případně na zařazení majetku. Kdyby to zůstalo neinvestiční dotací a vyúčtovala se do konce roku, tak by se dohadná položka ani neúčtovala.
Princip účtování o transferech je ve výsledku o tom zachytit neinvestiční dotaci na účet 672. Investiční dotace se účtuje na účet 403, řadí se na kartu majetku a postupně se s odpisy rozpouští do výnosů (účet 672).
Dohadnou položku zúčtováváte při vyúčtování dotace (ZVA). V případě, že budete mít na účtu 388 celých 302 636,13 Kč, tak zápis předpisu je 346 (348) MD/ 388 D a pokud přišla dotace před vyúčtováním, tak zúčtujete zálohu 374 (472) MD / 346 (348) D. Účet 346 volíme pro poskytovatele dotace z ústředí, účet 348 pro poskytovatele dotace kraje. Ale předpokládám, že váš poskytovatel je ústředí.
Zkuste se podívat na nějaké naše videa k dotacím. Je tam vše krásně vysvětleno po jednotlivých krocích nejen účtování, ale i teorie k dotacím. Případně teď vyšel i nový e-learning k Transferům - vhodný nejen pro pokročilé, ale i pro začátečníky.
Kompletní konkrétní účetní postup jsme schopni většinou navrhnout až po poslání podkladů k dotaci a to již řešíme v rámci služby zakázky (časově je to nad rámec dotazu).
Před pár lety v našem lesoparku došlo k napadení stromů nějakou chorobou a vykácely se stovky stromů. Město požádalo o dotaci na revitalizaci lesoparku, které zahrnovalo kácení, ořezy stromů, založení nových trávníků a výsadbu nových jiných stromů, dotace skoro 4 mil. Kč. Teď se podává žádost o platbu a já zjišťuji, že dotace je převážně investiční! Na můj dotaz jak to je možné mi projektová manažerka dnes mimo jiné odpověděla:
"V dotační a účetní praxi se pojem investiční výdaje (kapitálové) neváže pouze na nákup hmotného majetku. U opatření v krajině (např. výsadba stromů, tvorba mokřadu) se jedná o technické zhodnocení krajiny, budování prvků územního systému ekologické stability (ÚSES) nebo výdaje spojené se vznikem dlouhodobého majetku.
Podle metodiky Ministerstva financí ČR spadají náklady na realizaci těchto krajinných opatření (přímé výdaje) podle rozpočtové skladby právě do investičních/kapitálových výdajů."
Můj dotaz: opravdu je kácení a výsadba dle metodiky MF investiční výdaj?
Informace k účtování dotací z AOPK naleznete zde:
Ohledně výpočtu nároku je uveden postup zde:
https://dotace.aopk.gov.cz/opzp-v-prs-aopk-cr
Pokud jde o podstatu dotazu, když je to (jak jste doplnila) z programu OPŽP, platí u dotace z AOPK následující pravidla:
https://dotace.aopk.gov.cz/documents/1319311/4140244/P%C5%99%C3%ADru%C4%8Dka+AOPK+%C4%8CR_09.1.-k-1-3-2024-.pdf/b48862f1-fb12-8c56-342e-7666e2f17066?t=1714474920492
Na str. 8 je tam uvedeno:
"Příjemce dotace informuje poskytovatele, jakým způsobem poskytnutou dotaci rozdělína investice/neinvestice vyplněním příslušného vzoru. Nepřímé náklady jsou vždyneinvestiční. Přímé náklady budou poskytnuty dle tohoto rozdělení.".
Takže u přímých nákladů jste se měli při podání žádosti rozhodnout a stanovit si, jestli žádáte o investiční nebo neinvestiční dotaci. Dejte na to pozor do budoucna.
Někdy jde při žádosti o platbu druh dotace změnit, ale jestli je už podaná, tak nevím, jestli je změna ještě možná.
Pokud to nepůjde změnit na neinvestici, zkusme hledat argument pro investici - možná to v tomto případě nebude úplně marné. Nová rozsáhlejší estetická výsadba typu lesopark může být TZ pozemku - účet 029.
Město buduje nový PARK XX. Získalo na to investiční a neinvestiční dotaci.
Park se buduje na 4 pozemcích
Dotace investiční – 6 mil Kč.
Dotace IROP neinvestiční 428 tis Kč (BOZP,TDI) – budeme dávat do pořizovací ceny
Na akci máme 2 firmy. Jedna bude dělat krajinářské úpravy a druhá stavbu.
Krajinářské úpravy (odstranění zeleně, výsadba, práce) 1,7 mil Kč
Stavba – za 10 mil (zasílám v příloze rozpis – lavičky,mobiliář, mola,tůně, krajinářské úpravy atd.)
Mohu postupovat takto?
Účet 029 – karta majetku – „Krajinářské úpravy Parku XX“
1/ Krajinářská úpravy – 1,7 mil
- v rozpočtu Stavba máme položku
SO.01 – zpevněné parkové plochy – 1,2 mil Kč
SO.09 – periodická tůň a úprava břehu - 597 tis. Kč
SO.200 – krajinářské úpravy 2,7 mil.Kč
mám i tyto položky ze stavby dát na účet 029?
2/ Rozpočet STAVBA - 021 – karta majetku – Park XX
- mohu udělat inventární kartu pod názvem Park XX jako soubor a prvky souboru by byly položky: SO.02 , SO.03 lávka , SO.04, SO.05, SO.06 molo, SO.07 ohniště ,SO.08 místo na grilovaní, SO.10,11 SO .14 mobiliář) ?
-
3/ SO 100. 101 – úprava účelové komunikace – udělám TZ komunikace – v k.ú. jeden pozemek veden jako komunikace a druhý pozemek veden jako jiná plocha – mám to nějak řešit? Nebo jen udělám TZ jiné plochy a nic více?
4/ SO. 102 – zvlášť inventární karta Parkovací stání
5/ SO. 300, 301 – inventární karta VO
6/ Dopravní značení? Mohu dát do karty TZ komunikací? Nebo by jste doporučili zvlášť kartu?
7/ vedlejší náklady rozpočítám poměrem
Nejprve obecně k dotaci IROP - neinvestiční dotace je v tomto programu většinou paušálně určená nepřímá dotace na vedlejší výdaje projektu, ve výši 7 % dotace přímé. Pokud je projekt investiční a vedlejší výdaje jsou tedy správně výdaj související s investicí, souhlasím s tím, že nepřímé výdaje budete účtovat na účet 042, nepřímou dotaci na účet 403. Nepřímé výdaje se budou do výše nepřímé dotace značit neinvestičním ÚZ, příjem nepřímé dotace se zatřídí na pol. 4116 s neinvestičním ÚZ.
U přímých realizačních výdajů si můžete zvolit, jestli na ně budete čerpat dotaci investiční nebo neinvestiční. Vy čerpáte na stavební práce i zeleň dotaci investiční. Ke konkrétním otázkám:
1. Zpevněné parkové plochy zařaďte jako stavby. Tůně jsou také stavbou ve smyslu terénních úprav - probíhá odhaduji hloubení, zpevňování břehů a jiným podobným úpravám. Dřeviny/ zeleň zpevňující břehy do toho pak lze započíst. Krajinářské úpravy jsou v rozpočtu k zeleni, nikoliv ke stavbám.
2. Doporučuju zařadit spíše stavby jednotlivě. Mají odlišnou životnost a lépe se Vám s tím bude do budoucna nakládat. Splníte i tak podmínku investice, protože stavba se zařazuje od 0,1 Kč.
3. Záleží, jak je evidována komunikace. Jestli v majetku máte jednu komunikaci na dvou pozemcích, tak to zařadíte jako TZ k této jedné komunikaci. V poznámce je vhodné identifikovat, na jakých pozemcích komunikace vede, tzn. ověřit, jestli to nebude TZ dvou komunikací.
4. Souhlas. Viz bod 2 - doporučuju zařadit jednotlivé stavby.
5. Ano - další samostatná stavba.
6. Dopravní značení je součástí komunikace, takže pokud je budováno nově, zařaďte jej do ceny příslušné komunikace.
7. Souhlasím. Určíte si poměr pořizovací ceny jednotlivých staveb včetně TZ na účtu 021 a 029 na celkové ceně a vedlejší náklady rozpočtete.
Pokud jde o ty krajinářské úpravy z druhého rozpočtu, mohou splňovat charakter TZ pozemku, tedy účet 029 a investiční dotace. Rozhodovala bych se i podle toho, jestli z toho vzniká nějaký rozsáhlejší esteticky koncepční celek zeleně, třeba i typu parková výsadba, což v tomto případě asi je obhajitelné. Drobná zeleň podél cestiček, tu lze zahrnout i do ceny stavby. Zeleň je jinak běžně provozní výdaj, nerozhoduje vždy jen cena, ale opravdu spíše záměr. Kdybyste např. napříč městem dosazovali tu a tam stromy, byl by to provozní náklad. V žádosti o platbu je většinou možné ještě druh dotace změnit, kdybyste na zeleň potřebovali čerpat dotaci neinvestiční.
Navazuji na svůj dotaz ze 16. 2. 2026 – Kanalizace.
V dubnu se začala kanalizace budovat a nyní mám k zaúčtování první dvě faktury – stavební dozor a administrace dotace za duben. U obou faktur bude v květnovém přiznání uplatněn odpočet DPH. Jedná se o nepřímé náklady. Dosud nemám žádné jiné nepřímé náklady označené, i když by se v minulých letech našly (výběrové řízení, projektová dokumentace ). Prosím o radu, jak zaúčtovat obě dubnové faktury. Zda mohu jako nepřímý náklad označit celé výdaje kromě DPH. Faktura za stavební dozor uhrazeno 62.920,- Kč, z toho bude uplatněna DPH 10.920,- Kč, na účtu 042 je 52.000,-. Faktura za administraci dotace je 18.150,- Kč uhrazeno, z toho bude uplatněn odečet DPH 3.150,- Kč, na účtu 042 je 15.000,- Kč. Mohu označit účelovým znakem pro nepřímé náklady 90002 , 2321 - 6121 a orgem celé částky bez DPH ? ( Tj. 52.000,- a 15.000,-). A DPH zaúčtovat jako nezpůsobilý výdaj bez označení ? Nebo faktury musím rozdělit na vlastní zdroje 60 %, vlastní podíl a ještě zvlášť DPH ? Dále si nejsem jistá značením u celého účtování kanalizace. Stačí značit jedním orgem vlastní zdroje a druhým orgem cizí zdroje ? Nezpůsobilé výdaje (DPH) nechat bez orgu ? Kromě výše uvedeného značím celou akci – veškeré účtování – variabilním symbolem 2321 ( účetní program nemá ORJ, ale VS). Mohla bych začít značit nepřímé výdaje až od výše uvedených faktur, aniž bych musela označit i faktury z minulých let ? A tyto faktury z minulých let potom případně doznačit až před vyúčtováním dotace, kdyby bylo málo nepřímých výdajů ? A dále jsem se chtěla zeptat na průběžné dohady, o kterých jsem četla v některých dotazech. Týkaly by se i nepřímých výdajů ? Pokud ano, měla bych už zaúčtovat dohadu na nepřímé výdaje v květnu, i když ještě žádná dotace nepřišla, pouze byla odeslána žádost o platbu na „velkou“ fakturu, a faktura bude uhrazena až v červnu. A pokud ano, tak v jaké výši by dohada byla a jak by se účtovala?
Nepřímé výdaje nejsou většinou kontrolovány, ale mají se značit NZÚZ. Podle metodiky MF se nepřímé výdaje a obecně všechny výdaje kryté paušální dotací mají značit postupně do výše nepřímé dotace. Neznačí se tedy procentem dotace jako přímé výdaje či výdaje u klasické (nepaušální) dotace, protože toto procento ani neodpovídá poměru výše nepřímé dotace na skutečných nepřímých výdajích. Proto, jak píšete, označte si postupně jednu i druhou fakturu v ZD jako plně krytou nepřímou dotací a DPH jako neuznatelný výdaj. Musíte si ale ohlídat, do jaké výše máte značit, tzn. vyčíslit si celkové paušální nepřímé výdaje, z toho určit nepřímou dotaci a zbytek je vlastní podíl, do této výše se skutečné nepřímé výdaje značí. Viz i postup značení v komplexním dotazu:
Nepřímé výdaje se do výše nepřímé dotace postupně značí neinvestičním ÚZ a org. Pokud jsou skutečné nepřímé výdaje dostačující, tak vlastní podíl značíte jen org (když je to bez podílu EU). Ve vašem případě je interním značením místo org VS.
V případě, že vám faktury na nepřímé výdaje, které budete teprve účtovat, nepokryjí celou dotaci na nepřímé náklady, tak byste dooznačovala ručně ty, které máte už zaúčtované v minulosti.
Nezpůsobilé výdaje někdy nemusíte značit, poskytovatele dotace většinou nezajímají, ale je možné je pro jistotu v účetnictví nějak oddělit, např. jiným org (VS). Je to určitě jistější a přehlednější, pokud vlastní podíl na způsobilých výdajích odlišíte od těch nezpůsobilých. Nezpůsobilé výdaje je dobré evidovat spíše pro vás, abyste měli přehled o celkových výdajích projektu, tak je oddělte buď tím jiným např. podobným org (VS) nebo mějte aspoň k dispozici nějaký jejich soupis.
Co se týká dohadné položky, ta se podle předpisů účtuje buď k datu zařazení majetku do užívání nebo k 31.12., pokud máte v tom daném roce vynaložené způsobilé výdaje k dotaci. Takže v květnu nic účtovat nemusíte. Pohlídejte si pouze konec roku, pokud by dotace přesahovala do dalšího roku nebo okamžik zařazení, kdyby se zařadilo v průběhu roku.
Pokud máte způsobilé náklady v roce 2026, během roku se kanalizace nezařadí a dotace nevyúčtujte, pak byste ke konci roku měla účtovat o dohadné položce zápisem 388 MD/ 403 D v očekávané výši dotace na vynaložené způsobilé náklady (na přímé a nepřímé výdaje, když vznikly). Jedná se o akruální princip, což znamená účtování nákladů a výnosů i účtu 403 patřících do období, se kterým věcně a časově souvisí, aniž by bylo bráno v úvahu, kdy došlo k reálnému pohybu peněz.
U značení a dohady nepřímých výdajů tak mohou vznikat rozdíly. Zatímco značit ÚZ budete skutečné nepřímé výdaje do výše celkové nepřímé dotace (vlastní podíl jen když budou skutečné nepřímé výdaje dostačující), tak dohadu nepřímé dotace budete účtovat na účet 403 tak, jak vznikne postupně nárok na nepřímou dotaci, což určíte postupně z profinancované výše přímých výdajů.
Když je celý projekt investiční, nepřímé výdaje se účtují na účet 042 do ceny majetku a nepřímá dotace se zachycuje na účtu 042. Jen se z hlediska nepřímých výdajů a související dotace použije neivestiční příjmová položka a neinvestiční ÚZ. K datu zařazení, když není dotace vyúčtovaná, má být na dohadné položce zaúčtovaná celková očekávaná dotace (přímá i nepřímá).
Obdrželi jsme rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků ze SFŽP z modernizačního fondu- program: Modernizace elektrických soustav - SMARTNET. V rozhodnutí máme, že podpora bude celkem 1 900 000 Kč. Žádnou bližší informaci ohledně % podílu nemám. V lednu 2026 jsme měli výdaj za projektovou dokumentaci a podání žádosti 120 000Kč. Účtovala jsem 042/231 §3631 pol 6121 zatím bez org. Chci se ujistit, až zjistím %podíl- budu vše účtovat do investic na SÚ 042 a veškeré faktury budu značit: podíl EU - UZ 90504, N 171, Z 5, org a náš podíl z dotace: bez UZ, N 171, Z 1, org. Budu značit jen do výše dotace a co bude nad částku dotace, tak značit jen org?
Až obdržíme peníze, tak budu účtovat rovnou na 403 ( 346/403, 231/346)?
V rozhodnutí máme uvedeno, že uzavřená smlouva mezi Fondem a obcí bude až po doložení nezbytných dokladů.
Také bych se chtěla zeptat, pokud bychom na tento projekt dostali i dotaci od kraje. Jak značit? org 2 nebo orj veškeré doklady?
Prosím o kontrolu účtování a radu značení.
Pokud je to dotace z Modernizačního fondu od SFŽP, značení máte zvoleno správně v případě, že se požádalo kompletně o investiční dotaci. Realizujete pravděpodobně technické zhodnocení veřejného osvětlení- nesmí to být oprava, na to upozorňuju proto, aby se čerpal správný druh dotace, to je potřeba ověřit z podané žádosti i z charakteru zásahu. Org používejte vždy u všech účtů k projektu - nejen 231, ale následně pak i 915, 374 apod. Je vhodné již od okamžiku podání žádosti projekt v účetnictví oddělit.
Je potřeba si nastudovat podmínky programu i konkrétní výzvy - je možné, že dotace je paušální a pak se neurčují procenta a značí se rovnou nejprve do výše dotace a následně když zbyde prostor (skutečné výdaje jsou oproti těm paušálním způsobilým dostačující), značí se i vlastní podíl. Také se u tohoto programu často odděluje dotace na realizační výdaje a na vedlejší výdaje projektu, to vše je potřeba při značení vzít v úvahu, ale na rozdíl od nepřímých výdajů zde můžete i na související výdaje čerpat investiční dotaci.
Značit výdaje se mají již od rozhodnutí, předpište jej nyní i do podrozvahy 915 (955) MD/ 999 D.
Pokud pošlou peníze před konečným vyúčtováním, máte je účtovat jako zálohu 231/374 (472) a ve výši zálohy odúčtovat podrozvahu. Kdyby se nejprve podaly podklady k vyúčtování, jejich akceptaci zaúčtujete 346/403 a příjem dotace následně 231/403. Vstupuje do toho ale ještě okamžik zařazení majetku - když se TZ zařadí a dotace nebude ještě vyúčtovaná, máte k datu zařazení zaútovat dohadnou položku 388/403 v očekávané výši dotace a dotaci zadat na kartu majetku, aby se mohla začít rozpouštět do výnosů. Následné vyúčtování se účtuje 346/388.
Dotaci od kraje můžete pravděpodobně v souladu s podmínkami čerpat, ale pouze na vlastní podíl, tzn. tam k nástroji a zdroji doplníte i značení kraje - jestli stanoví krajský interní ÚZ, nebo bude stačit navíc orj apod. Mohou také poskytnout dotaci např. na nezpůsobilé výdaje, takže tam je předčasné to bez bližších informací řešit.
Více poradit nemůžu - nemám podklady a celkové účtování dotace řešíme v rámci služeb zakázek, protože je to časově náročnější než odpověď na dotaz.
Prosíme o radu ohledně značení dotace na výsadbu aleje. Jedná se o AOPK OPŽP ZMV 12. výzva SC 1.3. Podklad pro rozdělení nákladů vyplnila administrátorka jako:
Celková požadovaná výše dotace 2.351.639,-- Kč neinvestiční
Z toho nepřímé náklady (paušální sazba) 153.846,-- Kč neinvestiční.
V rozhodnutí:
Poskytovaná částka ze státního rozpočtu (Národní fond) 2.351.639,-- (85%)
Jiné zdroje 414.996,-- (15%)
Celkem 2.766.635,--
Vzhledem k tomu, že administrátorka upozorňuje, že z nepřímých nákladů nelze hradit náklady přímé, mohu tuto akci označit takto?
Fa – realizace díla celkem 2.759.645,50 Kč – doznačení UZ 15016, PJ 5, NAS 148 ve výši 2.197.793,-- a vlastní prostředky bez ÚZ, PJ 1, NAS 148 ve výši 561.672,50 Kč. Zde jsem tedy vzala pro dotační prostředky částku sníženou o nepřímé náklady (2.351.639 -153.846).
Fa ostatní – tj zpracování žádosti o dotaci (86.515,--), projektová dokumentace (28.798,--) a administrace výběrového řízení (18.150,--). Celkem 133.463,-- Kč. V souhrnu tyto částky nedosahují výše nepřímých nákladů, tzn., že bych je doznačila vždy celé pouze ÚZ 15016, PJ 5, NAS 148 a zbytek částky by nám v příjmech zůstal. Případně bych ještě doznačila další faktury, které by se k akci vyskytly, do výše nepřímých výdajů, až případný zbytek bych doznačila bez ÚZ, PJ 1, NAS 148.
Je takové značení v pořádku, přestože ani u hlavní faktury na realizaci díla není ve značení dodržen poměr 85% a 15% ? Nebo bychom měla akci značit jinak?
Když se jedná celkově o neinvestiční projekt, je to jednodušší v tom, že ÚZ budete používat jednotně neinvestiční. Je ale i tak potřeba si dotaci rozklíčit, protože jak uvádí administrátorka, způsobilé výdaje a dotace je rozčleněna na přímou a nepřímou část, byť je to celé paušální.
Přímé způsobilé výdaje by měly být 2 585 639,65 Kč. Přímá neinvestiční dotace je 2 197 793 Kč, vlastní podíl na přímých výdajích 387 846,65 Kč.
Způsobilé nepřímé výdaje by měly být 180 995,35 Kč. Nepřímá dotace je 153 846 Kč, vlastní podíl na přímých výdajích 27 149,35 Kč.
Toto je základní vodítko, jak značit. Výpočet berte jako orientační, může být o rozdíly ze zaokrouhlení malinko jinak.
Z hlediska značení vycházíme z metodiky MF k rozpočtovému zatřídění paušálních dotací:
U paušálních dotací máme metodikou umožněno neznačit výdaje procentem dotace, ale postupně nejprve do výše dotace EU, následně podíl SR (pokud je) a vlastní podíl jen když zbyde prostor (skutečné výdaje jsou dostačující). Ve Vašem případě u přímých výdajů jsou skutečné výdaje vyšší, než způsobilé, tzn. máte značit dle nároku.
Pokud vezmeme fakturu za realizaci (přímý výdaj) celkem 2.759.645,50 Kč, značeno by mělo být takto:
UZ 15016, PJ 5, NAS 148 ve výši 2.197.793 Kč
bez ÚZ, PJ 1, NAS 148 ve výši 387 846,65 Kč (do výše způsobilých přímých výdajů z rozhodnutí)
jen např. org zbytek faktury jako nezpůsobilý výdaj
Správně jste zde uvažovala s výší přímé dotace, jen máte nepřesnost u vlastního podílu.
Faktury za nepřímé výdaje: Ty, které zmiňujete, jsou v součtu 133 463 Kč. Nepřímá dotace je, jak píšete vyšší, tzn. až do částky nepřímé dotace 153 846 Kč značte nepřímé výdaje ÚZ 15016, nástrojem 148 a zdrojem 5 - bez procentního rozdělení, ty první faktury ve výši 100 % takto. U dalších faktur zbyde na značení do výše dotace rozdíl 153 846 Kč minus 133 463 Kč. Pak bude ještě prostor pro značení vlastního podílu do výše ca 27 149,35 Kč. Případný zbytek budou nepřímé výdaje nezpůsobilé.
V metodice MF k NZÚZ je požadavek mít u paušálních výdajů značeno hlavně ve výši dotace, proto tento metodický postup. Kdybyste rozdělovali procenticky, mohla by vzniknout nepřesnost, když se nepohlídají celkové částky nebo skutečné výdaje nedostačují.
Prosím o radu ohledně účtování neinvestiční dotace AOPK.
Máme dotaci přislíbenou v Rozhodnutí ve výši 4.408.410 Kč na výsadbu stromů s tříletou péčí. Smlouva na částku 3.517.157,35 Kč.
Dotaci dostaneme ve vyšší výši, než budeme mít náklady. Dle sdělení od agentury se dotace krátit nebude.
V roce 2026 přímé výdaje ve výši 2.584.000 Kč (značeno UZ 15016 Nst 148 Zdr5 org 792), k tomu mají být značeny nepřímé výdaje ve výši 7% přímých výdajů (značeno UZ 15016 Nst 148 Zdr5 org 791).
Můžu mít nepřímé náklady org 791 v roce 2026 vyšší než 7% z důvodu toho, že se budou přímé náklady ještě fakturovat v roce 2027 a 2028? Označila bych si 7% z celkové ceny dle SOD, takže cca 246.000 Kč. V letech 2027 a 2028 už nebudou žádné faktury, na kterých bych si mohla nepřímé náklady označit.
Je potřeba vyčíslit si odděleně přímé a nepřímé výdaje, to je Vám podle všeho jasné. Nepřímé výdaje se mají dle metodiky MF značit postupně do výše nepřímé dotace, neznačí se procentem dotace jako přímé výdaje u klasické dotace. Měla byste si vyčíslit celkové způsobilé nepřímé výdaje, z nich nepřímou dotaci, rozdíl je vlastní podíl na nepřímých výdajích. Tyto údaje pak vezmete v úvahu při značení skutečných nepřímých výdajů. Nejprve budete značit faktury za nepřímé výdaje do výše nepřímé dotace, když zbyde prostor, označíte případně i vlastní podíl. Postup máme na příkladu vysvětlen v komplexním dotazu:
Nevím, jaké jsou skutečné nepřímé výdaje, tak nemohu poradit konkrétní částky, ale určitě neřešte, jaká část nepřímé dotace bude proplacena letos a v plné výši nároku označte letošní způsobilé nepřímé výdaje. Vlastní podíl se značí bez ÚZ jen nástrojem a zdrojem.
U přímých výdajů je to jasné, tam nevzniká prostor pro vlastní podíl, tzn. značíte jen ÚZ, nástrojem a zdrojem, když je dotace vyšší, než celkové výdaje - metodika MF v tomto ohledu platí obecně pro značení výdajů krytých paušální dotací, nejen pro nepřímé výdaje (nepřímá dotace je jedním z druhů paušální dotace).
Od MMR jsme obdrželi dotaci na cyklostezku. Jak prosím zaúčtovat příjem následující dotace:
- příspěvek Unie - neinvestice 149 5 17085 746 561,78 Kč
- příspěvek Unie - investice 149 5 17519 10 665 168,43 Kč
Nevím, v jaké fázi je realizace projektu. Jestli je profinancováno a podali jste závěrečnou žádost o platbu se všemi podklady a následně peníze poslali, pak se účtuje předpis schválení žádosti o platbu zápisem 346 MD/ 403 (388) D. Účet 388 volíte, pokud jste před předpisem pohledávky k datu zařazení účtovali dohadnou položku 388 MD/ 403 D - účtuje se, když se majetek pořízený z dotace zařazuje před vypořádáním. Příjem následně 231 MD/ 346 D. K datu účtování pohledávky na účet 346 se má odúčtovat podrozvaha 999 MD/ 915 (955), pokud se evidovala. Jako záloha (374, 472) se příjem dotace účtuje v případě, že peníze přijmete před splněním povinnosti vypořádání dotace.
Dotace je rozdělena na přímou investiční a nepřímou neinvestiční. NZÚZ volíte správně, u neinvestice bude položka 4116, u investice položka 4216. Když je projekt investiční, má být celá dotace zaúčtovaná na účet 403, jen se oddělují ve značení přímé výdaje, které se značí investičním ÚZ a nepřímé výdaje, které se značí neinvestičním ÚZ (vše ale na pol. 6121).
Pokud byste chtěla kompletní zaúčtování včetně konkrétního značení výdajů, je to již časově zakázka. U nepřímé dotace je podle metodiky MF jiný princip značení výdajů, protože je paušálně určena z hodnoty skutečných přímých výdajů.
Dnes přišlo - Rozhodnutí o poskytnutí dotace: Poskytovatel: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Program: Z1507 Operační program životní prostředí – 2021-2027 – AOPK ČR, akce: Výsadba dřevin v obci.
V Rozhodnutí uvedeny informace: ÚZ k této akci jsou 15016 – neinvestice, v případě investic 15501, nástroj 148, prostor. jednotka – 5. Financování akce: Poskytovaná částka ze stát. rozpočtu Kč 633.726,--, jiné zdroje Kč 113.360,-- (což jsou vlastní zdroje příjemce dotace).V rozhodnutí není žádná informace o % dotace.
Prosím o kontrolu účtovaní:
K datu rozhodnutí udělám:
915/999 633.726,-(jen částku ze SR)?
Příjem dotace:
SR: 231/UZ 15016/148 5/org.200/4116/633.726,-
VLASTNÍ: 231/148 1/org.200/4116/113.360,-
V roce 2025 máme jiz vynaložené fa a výdaje mam značené: 3745/5169 a označené jen ORG (faktury jen dooznačím a přiložím k dotaci). Letos jen jedna fa a prosím o vysvětlení zaúčtování dle paušální dotace, vůbec tomu nerozumím
Prosím o příklad zaúčtování, jak se to má správně rozpočítat ?
FA 518/321 163.143,82,-
KB 321/231/ EU 15016 /148 5 /org.200 ??
KB 321/231/VLASTNÍ 148 1/org.200 ??
Nejprve k prvotnímu rozdělení - u OPŽP není podíl SR, jedná se o dotaci financovanou pouze z EU, tzn. procenta jsou takto:
Celkové způsobilé výdaje 747 086 Kč.
Dotace EU: 633 726/ 747 086 = ca 84,83 %
Vlastní podíl: 113 360/ 747086 = ca 15,17 %
Zápis do podrozvahy je správný, účet 955 místo účtu 915, jestli se vypořádání očekává za déle než rok.
Příjem dotace (jestli jsou přímé realizační výdaje neinvestiční) bude zápisem:
231 MD pol. 4116, UZ 15016, nástroj 148, zdroj 5, org.200/ 374 (472) D ve výši 633 726 Kč
Jestliže je celá faktura 163 143,82 Kč přímý způsobilý neinvestiční výdaj, pak se označí takto:
FA 518/321 163.143,82,-
KB 321/231/ EU 15016 /148 5 /org.200 84,83 % = 138 394,90 Kč
KB 321/231/VLASTNÍ 148 1/org.200 15,17 % = 24 748,92 Kč
Pokud se ale jedná o nepřímý výdaj - vedlejší výdaj k realizaci typu výběrové řízení, projektová dokumentace, tam se značí sice také neinvestičním ÚZ, ale ne procentem dotace - způsobilé nepřímé výdaje se určují paušální sazbou z hodnoty přímých výdajů. Zde by měla být paušální sazba 7 %, tzn. rozdělení projektu na přímé a nepřímé výdaje je takto (ověřte v rozpočtu k dotaci):
698 211,21 Kč přímé způsobilé výdaje, přímá dotace ca 84,83 % = 592 267,29 Kč, vlastní podíl 105 943,92 Kč
48 874,79 nepřímé způsobilé výdaj, nepřímá dotace ca 84,83 % = 41 458,71 Kč, vlastní podíl 7 416,08 Kč
Celkové způsobilé výdaje 747 086 Kč.
Dotace EU: 633 726/ 747 086 = ca 85 % (84,83 %)
Vlastní podíl: 113 360/ 747086 = ca 15 % (15,17 %)
U přímých - realizačních výdajů je princip značení takový, že značíte způsobilé výdaje klasicky procentem dotace do výše dotace a vlastního podílu. U nepřímých výdajů - faktury za vedlejší související výdaje se dle metodiky MF značí postupně rovnou do výše dotace a když zbyde prostor i vlastního podílu, viz návod v komplexním dotazu:
Tzn. u faktury 163 143,82 Kč, kdyby věcně byla nepřímým výdajem, by značení bylo takto:
41 458,71 Kč nepřímá dotace EU: ÚZ 15016, nástroj 148, zdroj 5
7 416,08 Kč vlastní podíl: nástroj 148, zdroj 1
zbytek jako nezpůsobilý nepřímý výdaj jen org.
Další účtování se odvíjí od toho, kdy se dotace vyúčtuje. Pokud do 31.12.2026, zápis vyúčtování bude 346 MD/ 672 D a 374 MD/ 346 D. Kdyby se do konce roku dotace nevyúčtovala, účtujte k 31.12.2026 dohadnou položku 388 MD/ 672 D ve výši profinancované dotace za roky 2025 a 2026.
Příště prosím podobný dotaz zadejte spíše jako zakázku - komplexní účetní postup s výkladem a konkrétním rozúčtováním už není většinou v rozsahu běžného dotazu. K zakázce je možné vkládat i přílohy - rozhodnutí, faktury...
Budujeme inž. sítě k pozemkům, které nabízíme již k prodeji. Jednou ze staveb je plynovod STL a 21 přípojek. Stavba jako celek ještě není dokončená. Má být dokončena 5/2026. Mám vše stále na 042. Jaké budou konečné společné náklady moc nevím.
Nyní jsem jako účetní dostala na stůl "Zápis o technické přejímce plynárenského zařízení (odevzdání a převzetí stavby jejímž investorem NENÍ GasNet s.r.o.) v souladu s TPG 90501" - podepsaný oběma stranami (i obec) dne 13.4.2026. Do toho Městský úřad dne 16.4.2026 zaslal sdělení, že stavba plynu dle nového stav. zákona nepodléhá kolaudaci.
Nevím si s tím rady - navíc jsme plátci DPH - bylo uplatněno DPH. U plynu zbývá ještě fakturovat 700tis.Kč + DPH. Budeme plynovod pronajímat, stejně jako plyn v celé obci. Takže bychom měli zveřejnit nejprve zařadit do majetku (ke kterému datu?, poté zveřejnit záměr pronájmu a potom uzavřít nájemní smlouvu.. Prosím o informaci, jak mám postupovat? Jak zaúčtovat? Co všechno je potřeba udělat, aby to celé bylo v pořádku? Ta přejímka je v pořádku?
Zápis o technické přejímce je obsahově podle všeho defacto potvrzení, že dílo odpovídá nějakému technickému standardu. Píšete, že stavbu jako takovou nemáte ještě dokončenou a že nepodléhá kolaudaci, tak zařazovat budete až po dokončení a předání díla jako celku a to je v plánu někdy v květnu 2026. V tuto chvíli veďte vše na účtu 042, RS par. 3633 pol. 6121 a až bude stavba dokončena a předána a bude provozuschopná, tak teprve budete zařazovat majetek do užívání, zápisem 021 MD/ 042 D.
Je možné, že k datu dokončení a předání - uvedení do užívání nebudete mít všechny náklady doúčtované, v takovém případě nezapomeňte k datu zařazení doúčtovat dohadnou položku zápisem 042 MD/ 389 D ve výši nevyfakturovaných prací. Poté až přijde faktura, tak zúčtujete dohadnou položku 389 MD/ 321 a platbu 321 MD/ 231 D + RS.
Co se týká záměru pronájmu a schválení:
Rozhodování o nájmu a výpůjčce spadá do tzv. zbytkové pravomoci rady obce. V obcích, kde se rada nevolí, vykonává tuto pravomoc podle § 99 odst. 2 a § 102 odst. 4 starosta. To znamená, že záměr pronájmu a zároveň následnou nájemní smlouvu schvaluje a podepisuje, pokud nemáte radu, starosta. Existují však dvě výjimky. Když si tuto pravomoc (rozhodování o nájmu) vyhradí ZO podle § 84 odst. 4 zákona o obcích nebo pokud by nájem byl spojen s jiným majetkovým úkonem, který patří výhradně do pravomoci ZO (např. budoucí prodej nebo zástava), což u běžného pronájmu nenastává.
Záměr pronájmu zveřejněte klidně krátce před dokončením. Zákon o obcích přesný předstih, kromě minimální 15 denní lhůty, nediktuje. Záměr můžete zveřejnit i na stavbu, která ještě není formálně dokončena, ale musí být v záměru jednoznačně identifikovatelná (např. odkazem na projektovou dokumentaci nebo parcelní číslo a popis budoucí stavby).
Vzor záměru najdete v metodice MV č. 7.2., která je ke stažení na tomto odkazu:
https://mv.gov.cz/odk2/clanek/metodicke-materialy-odk.aspx
Dejte jen pozor na to, ať to nezveřejníte příliš dopředu, aby nebyla mezi záměrem a rozhodnutím nepřiměřená doba. K tomu blíže viz závěry z kontrol, kde MV s odkazem na soudní výklad uvádí, že mezi okamžikem sejmutí záměru a rozhodnutí o nájmu by neměl být časový prostor více než 6 měsíců, odkaz na stanovisko (toto je na str. 3, bod 9.):
Doplnění ING. Nejezchleba k DPH:
Pronájem bude s DPH, odpočet daně je tedy v pořádku. Z pohledu DPH počítání lhůty pro úpravy odpočtu daně, až bude majetek dokončen.
Máme připravený projekt na "Úprava veřejného prostranství" , což zahrnuje především sadovou úpravu ( výsadba stromů -soliterů, květin) . Součástí jsou mlatové chodníky s obrubou ze žulových kostek, nějaké dětské prolézačky. Na chodníky musí být stavební povolení (kvůli těm zabudovaným kostkám). Rozpočet zatím nevím, ale budou to statisíce. Zítra se má podávat žádost na IROP o dotaci. Abychom předešli pozdějším problémům, o jakou dotaci máme žádat - lze celou investiční? Lze stromy a záhony kytek mít v majetku jako pěstitelské celky? Moc se mi to nezdá. Nebo by šlo to dát pod jedno Inv. č. s chodníky? Předpokládám, že tam budou nepřímé náklady 7%, ale ty budou tak na projekt a dotačního manažera - ale my máme tyto výdaje směrnicí dané jakou součástí investic. Na celou akci bych zvolila hromadný paragraf 3745 - může být?
Takto "od stolu" se to těžko posuzuje. Možné varianty popisujeme v knize Dlouhodobý majetek:
https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?jak=fraze&stitky[0]=9&hledat=Kniha%20Dlouhodob
Pročtěte si prosím kapitolu 1.3. na str. 22.
Účet 025 zde vhodný určitě nebude. Má následující obsahovou náplň:
"Položka „A.II.5. Pěstitelské celky trvalých porostů“ obsahuje
a) ovocné stromy a ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 hektaru v hustotě nejméně 90 stromů nebo 1000 keřů na hektar,
b) trvalý porost vinic a chmelnic bez nosných konstrukcí."
Z krajinných prvků typu park lze majektově vytvořit jednu stavbu, pokud převažuje stavební část (mlatové cesty s obrubníky, terénní úpravy, dětské prolézačky, pokud budou pevně spojené se zemí). Pak by se žádalo kompletně o investiční dotaci. Na nepřímé výdaje je v programu IROP určena paušální neinvestiční dotace, ale pokud jsou nepřímé výdaje investiční (účtují se na účet 042 do ceny majetku), účtuje se nepřímá dotace na účet 403. Příjem fin. prostředků nepřímé dotace budete ale účtovat na neinvestiční transferovou položku 4116 s neinvestičním ÚZ.
Pokud nepřevažuje významněji stavební část, pak byste jako stavby zařadily herní prvky, další stavbou by byly mlatové cesty a případně další, které tam vzniknou. Na stavební část pak tedy dotace investiční. U zeleně se v této variantě nabízí následující řešení:
a) Provozní náklad - běžná veřejná zeleň. (dotace NEINV)
b) Účet 029 jako TZ pozemků - pokud vzniká ze zeleně nějaký ucelený estetický celek. (dotace INV)
c) Účet 021 jako terénní úpravy - typu přírodní kopec apod., to asi nebude váš případ. (dotace INV)
d) Účet 021 do ceny stavební části, jako vegetační zeleň podél cest - řešení lze akceptovat pro situace drobnější zeleně podél cest, ne nějaké rozsáhlé okolní výsadby, tam pak spíše bod b). (dotace INV)
Pokud podáváte žádost o dotaci, tak vedení obce, potažmo manažer dotace musí mít alespoň předběžně vyčíslené celkové náklady a jejich rozdělení. Zkuste se na něho obrátit a zkonzultovat to společně, jaký typ dotace by byl přesnější při podání žádosti.
V případě parku je vhodný par. 3745.
Chválím za to, že to řešíte takto dopředu, máte pravdu, že pak vznikají zbytečné problémy, které se zpětně často těžko řeší.
Dobrý den,
v souvislosti s novým výkazem FIN 2-12 upřesňujeme postup při kompenzacích, především u přijatých plateb za předchozí období, které vracíme v letošním roce.
Pro účetnictví to řeší obecně § 7zákona o účetnictví, vyhláška 410/2009Sb., § 68, uvádí výjimky, zejména
b) doměrků a vratek daní z příjmů, nepřímých daní, poplatků a obdobných plnění podle jiných právních předpisů,
potřebujeme upřesnit, co je přesně myšleno tím „a obdobných plnění podle jiných právních předpisů „, a zda se to týká nebo netýká i pokut?
Dále, jak máme postupovat v oblasti rozpočtu? Je možné uvedené výjimky vztáhnout i na některé příjmové položky rozpočtové skladby, nebo je nutné ve všech případech provádět vratky v následujícím období, s výdajovou položkou rozpočtové skladby?
Pokud jde o RS, tradičně se vratky příjmů třídily do výdajů a přijaté náhrady výdajů do příjmů. Meziroční kompenzace položek by měla být ale nadále možná, rozpočtová skladba časově nerozlišuje. Je jen potřeba ohlídat, aby nevznikla záporná položka. Jak si metodu nastavit záleží na konkrétní situaci a její vypovídací schopnosti.
Tak dotaz vracíme jak jsem psala mail, kopíruji sem ještě Ing. Nejezchleba - Klárko omlouvám se - fakt nevím. Zkoušel jsem hledat důvodovou zprávu k Vyhlášce - hned na začátku - nenašel jsem (nicméně na 90 % si myslím, že by to tak nebylo). Zda to vztahovat na pokuty - to nevím (spojuje je to, že je to z výkonu veřejné správy. Zkus analogii - pokud se promine třeba předpis za odvod z rozpočtové kázně z minulých let - jak účtuješ? Protože pokud řekneme, patří sem pokuty, tak další dotaz bude na toto... - jen píši myšlenky, fakt nevím, jak by to mělo být.
No a právničina to asi není - to i právník řekne, že neví, co tím bylo myšleno - tedy myslím si, že to řekne.
Obec obdržela rozhodnutí o poskytnutí dotace na projekt ovocného sadu . Dle rozdělení nákladů z AOPK /spolufinancováno EU/ se jedná o neinvestiční náklady celkem 702330,- z toho 45947,- nepřímé náklady stanové paušální sazbou. Akce bude probíhat v letech 2026-2029. V roce 2026 dojde k založení vegetačních prvků v dalších letech dojde k následné péči. Ke dni přijetí rozhodnutí jsem zaúčtovala 955/999. ÚZ k akci pro neinvestice je 15016,nástroj 148,prost.jednotka 5.
V rozpočtu není z realizací akce v tomto roce počítáno, musí se udělat RZ.
Jak budu účtovat příjem dotace a následné financování? Zařazovat do DHM na 029 nebudu když je to celé neinvestice? Kde zjistím podíl EU?
Nejprve ověřte, že byl při žádosti správně zvolen druh dotace. U ovocného sadu je definice pro evidenci na účtu 025 následující:
"ovocné stromy a ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 hektaru v hustotě nejméně 90 stromů nebo 1000 keřů na hektar,"
Pokud splňujete tuto obsahovou náplň účtu 025 z vyhlášky č. 410/2009 Sb., měli byste čerpat investiční dotaci (zkusit změnit u poskytovatele) a ovocný sad pořídit jako DM zápisem 042/321 faktura, po dokončení 025/042.
Pokud jde o rozpočtové zatřídění dotací z AOPK, můžete si jej ověřit v metodice MF na tomto odkazu:
K dotaci blíže neporadím - k tomu bych potřebovala podklady jako je rozhodnutí, podrobnější účtování pak zpracováváme podle obchodních podmínek jako zakázku, protože je to časově náročnější, než běžný dotaz.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková