Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Hledanému výrazu odpisy odpovídá celkem 1462 dotazů:
Zařadila jsem do majetku územní plán a myslela jsem si, že se neodepisuje. Auditor nám ale vytkl, že nám chybí odpisy u územního plánu. Prosím, jak je to tedy správně, má se odepisovat nebo ne?
Dlouhodobý nehmotný majetek se odepisuje, vyjma drobného majetku na účtu 018, který se účtuje rovnou do nákladů (558) obdobně jako u hmotného majetku.
Pro nehmotný majetek je jen obtížné najít kategorizaci, tak se volí nějaká obecná - v současné době to ničemu neslouží, tak je úplně jedno, jaký kód zvolíte. Dobu odpisování zvolte podle platnosti ÚP. Odpisy doúčtujte 551/079, jestli ÚP evidujete na účtu 019. Zápis 408/079 jen pokud by chybějící oprávky za minulé roky (ne letošek) byly ve významné částce - více než 0,3 % vašich aktiv netto k 31.12.2024 nebo více než 260 tis. Kč.
Na budově MŠ byl vybudován vysílač na zlešení signálu v obci. Za toto nám bude společnost T-mobile posílat ročně nájemné. V MŠ také probíhá nově cvičení žen, vybírá se nějaký symoblický poplatek (nájemné)Budovu má svěřenou MŠ, provádí odpisy, ale je ve vlastnictví obce. Je možné příjem za nájem od T-mobile i žen za cvičení nechat jako příjem obce nebo má MŠ vystavit fakturu a my jim nájemné přepošleme?
Stejně tak budeme vyúčtovávat tel. společnosti spotřebu energie - fakturu vystaví po odečtu obec (je to smluvně dané) a tady si myslím, že by měla určitě MŠ v té částce vystavit fakturu obci a ponížit si náklad na elektřinu, kterou si hradí sama z provozního příspěvku. Je možné proúčtovat přes účet 378?
Pokud má MŠ objekt ve správě, definujete jim podle zákona č. 250/2000 Sb., jaká k tomu mají práva a povinnosti. Naprosto nejpřirozenější by bylo, aby v tomto případě byly dané příjmy z nájmu výnosem mateřské školy a tyto příjmy jim zůstávaly. Logicky se to potom bude párovat na náklady, které jim vznikají (odpisy budov, opravy). Je to možno i nastavit tak, že nájem půjde k Vám (případně jej budou přeposílat), ale jak jsem uvedl výše - za mne nejrozumnější varianta je, ať tyto příjmy mají. Jen jim prosím k tomu musíte do Zřizovací listiny definovat, zda je to jejich hlavní nebo doplňková činnost.
U té elektrické energie - ono by bylo nejlogičtější, aby jim to fakturovala přímo MŠ, která danou energii přímo hradí. Ta varianta, že to jde přes Vás, je samozřejmě také možná (MŠ i Vaše obec jsou neplátci DPH - tedy předpokládám, takže ono je to daňově jedno). Pokud zůstanete u toho režimu, že to platí obci, potom souhlasím, že by MŠ na Vás měla vystavit fakturu (a snížit si o to svou 502) a vy to přeúčtujete (klidně přes trojky) na ten T_MOBILE. Tím, že budete vystavovat fakturu, tak přijatou od MŠ bych dělal například MD 378/Dal 321 a Vámi vystavenou potom MD 311/Dal 378.
Město provedlo technické zhodnocení budovy ZŠ za 1.000.000 Kč. Dotace městu od státu na TZ budovy činila 500.000 Kč. Budovu má dle zřizovací listiny ve správě ZŠ. Město TZ předalo ZŠ. Kontrolou účtování u ZŠ však bylo zjištěno, že si ZŠ zavedla TZ do majetku na kartu budovy tak, že si sečetla TZ + dotaci. ZŠ nyní tedy odepisuje z celkové hodnoty 1.500.000 Kč. Tyto zvýšené odpisy požaduje uhradit po zřizovateli (městu). Dle odborného článku "Problematika účtu 403 u příspěvkových organizací zřízených ÚSC v roce 2016" jsme vycházeli, že PO má účtovat dle Varianty C, neb takto ZŠ nabírala celou budovu v roce 2023 do svého majetku.
PO je stejně jako obec vybranou účetní jednotkou. Platí pro ni stejný systém jako pro vás v tom, že dotaci má přebrat na účet 403, zadat ji na kartu budovy jako transfer a rozpouštět ji do výnosů zápisem 403/672.
Upřímně moc nerozumím tomu, jak se to, co píšete stalo. U podnikatelských subjektů dotace snižuje ocenění majetku, ale aby se o dotaci jako externí zdroj financování majetek navyšoval, to už je úvaha úplně mimo rámec účetní logiky.
Mohlo tam nastat nějaké nedorozumění při předání TZ, tak jim prosím předejte nyní informaci, že si to mají opravit, případně i vy.
TZ se mělo předat zápisem 401 MD/ 021 D 1 mil. Kč a dotace 403 MD/ 401 MD 0,5 mil. Kč. PO měla majetek nabrat přesně opačnými zápisy, tedy 021 MD/ 401 D 1 mil. Kč a dotaci 401 MD/ 403 D 0,5 mil. Kč.
Je nezbytné, aby si to PO účetně upravila a opravila i ocenění na kartě majetku, zavedla to jako transfer, dopočítali rozpouštění alespoň za letošek... Blíže viz dokument, který jste již studovala.
Ve 12/2023 jsme vyvedli akci - Náplavku - jako stavbu. V této době ještě nebyla známa výše transferu.
Teď se ke mně dostal již schválený transfer na tuto stavbu a přišla již i platba.
Potřebuji zadat transfer i do majetkové karty. Transfer se v našem programu rozpouští spolu s odpisy a dle pokynů by se měl rozpouštět od data zařazení.
Po provedení výpočtů bych měla rozpustit 953 000 Kč k 11/2025.
Na rok 2025 patří 455 000 a na rok 2024 částku 498 000.
Na školení nám řekli, že v případě EX POST máme od data zařazení rozpustit v účetnictví a do karty dát zbytek, aby byl dodržen poměr Odpis/Transfer.
Mohu tedy částku r. 2024 rozpustit 403/672 i když přesahuje významnou částku?
Nebo se má začít rozpouštět až od 12/2025? Tím se ale navýší měsíční časové rozlišení a mohlo by teoreticky převýšit měsíční odpis, což by v případě svěření majetku mohl být problém.
Z dotazu nevím pro odpověď zásadní informaci - zda byl k datu zařazení majetku transfer závazně přiznán, tzn. jestli byla v daném okamžiku podepsaná smlouva/ vydáno rozhodnutí. Termín "ex post" u dotací znamená nejčastěji vyplacení dotace po zařazení, termín může být ale použit i obecně pro dotace, které jsou přiznány po zařazení majetku.
Každopádně při rozhodování, jak s tím naložit nehraje roli, kdy došlo k vyplacení dotace. V okamžiku, kdy zařazuji majetek, tak pokud mám závazné přiznání transferu, mám jeho očekávanou výši dohadovat zápisem 388/403, transfer dát na kartu majetku a začít rozpouštět. Pokud jste toto neudělali a udělat měli, pak se jedná o opravu chyby a chybějící rozpouštění roku 2024, když přesahuje významnost pro účely použití účtu 408, by se mělo doúčtovat zápisem 403 MD/ 408 D (opravu popsat do přílohy závěrky). Na kartu majetku by se zavedl transfer v původní hodnotě, uvedlo by se doúčtované rozpouštění a kolik zbývá od roku 2025 dorozpustit - aby se dále rozpouštělo již jen ze "zbytkové" výše.
Druhá možnost je, že jste k datu zařazení měli například jen nezávazný příslib nebo podanou žádost o dotaci. To jsou situace, kdy nemáte dostatečný podklad pro účtování dohady a v takovém případě se až při konečném přiznání transferu může zanést na účet 403 a začít nově rozpouštět. Podle MF pak může nastat případ, který zmiňujete, cituji z metodiky MF "v hypotetickém případě, kdy by k přijetí investičního transferu došlo významně později po zařazení majetku do užívání a současně by jeho výše byla relativně velmi významná, by mohla být výše transferového podílu i vyšší než 1 (vyšší než 100 %)."
Město bude opravovat staré chodníky po přeložce ČEZu, ten sice chodníky opravil, ale na hlavní ulici to nevypadá nejlépe. Proto chce město chodníky znovu položit a sjednotit. Je tu problém, že určité části chodníky patří FO, které buď souhlasí nebo nesouhlasí s prodejem pozemku. Ti co souhlasí – tam asi žádný problém není, pozemek se odkoupí a převede na město, ti co nesouhlasí s prodejem nabízí příspěvek na opravu chodníku. S nimi uzavřeme darovací smlouvu na opravu chodníku a zároveň musíme uzavřít věcné břemeno na chodník nebo právo stavby? Co když někdo nebude souhlasit s prodejem ani s darem ani s VB? Lze tuto část výměny chodníku provést? Jak zaúčtuji? Na prodej pozemku musím mít znalecký pozemek nebo cenu určí zastupitelé? Část chodníku mám v majetku, budu muset staré chodníky vyřadit a napořídit místo toho jako stavbu tyto nové a jak s tou částí která nebude patřit městu?
Začnu od konce. Nejdříve píšete, že se jedná o opravu. Ke konci dotazu se zmiňujete, že staré chodníky budete muset vyřadit.
Nejdříve by si chtělo ujasnit, o co se vlastně bude jednat. Zda o opravu, rekonstrukci (TZ) či nové chodníky.
Definicí opravy je odstranění fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Rekonstrukce (TZ) chodníku je zásadní stavební úprava stávajícího chodníku, která přináší novou kvalitu a výrazně vyšší užitné hodnoty, nejen pouhou opravu poškození. Může zahrnovat změnu dispozice, vylepšení bezpečnosti pěších, bezbariérové úpravy, či modernizaci povrchu, což přesahuje rámec běžné údržby. Nebo se stávající chodníky úplně odstraní a místo nich se udělají nové.
A podle toho také budete účtovat, buď o opravě, pol.5171 a účet 511. Pozor PD k opravě se účtuje na pol. 5169 a účet 518. Nebo o rekonstrukci či novém chodníku, pol. 6121 a účet 042. V případě nového chodníku, byste ten starý měla vyřadit, zde asi klasicky likvidací, pokud se budou vyřazovat z důvodu nevyhovujícího stavu.
Evidence chodníků, tak ty se vedou odděleně od pozemku, jako stavby na účtu 021 - odděleně dle jednotlivých úseků. Jak píšete, měli byste si to smluvně ošetřit, kdo je majitel chodníku a popřípadě mít souhlas vlastníka pozemku, např. tím VB, právem stavby, popřípadě odkoupením pozemku. Nevím, jak bylo ošetřeno u původních chodníků, nebo jestli se neřešilo, nebo se teď jde jinou trasou.
Co se týká odkupu pozemků, není nutné zpracovávat posudek. Cenu si můžete určit jako cenu v místě a čase obvyklou (tzv. RPC), se kterou budou obě strany souhlasit. V zákoně o obcích (§ 39 odst. 2) se sice hovoří o tom, že obec musí zdůvodnit odchylku při úplatném převodu majetku, nicmeně dle metodiky MV by se i u nabývaní majetku měla případně zdůvodnit odchylka od ceny obvyklé - proč případně kupujete za vyšší cenu, než je cena obvyklá.
V případě příspěvku na chodník od majitele pozemku je nutné mít sepsanou smlouvu, kde si definujete na co příspívá a jakou formou, kdo je majitelem chodníku apod.
Účtování příspěvku na chodník obecně - jak jsem psala výše je nutné si ujasnit o co se jedná (oprava, rekonstrukce,..) a zároveň si definovat pojem příspěvek - dar (jak se zmiňujete). Příspěvek na opravu ve formě daru, byste účtovala jako neinvestiční by se účtoval jako příjem na pol. 2321, par. 2219 a účet 672. Příspěvek na rekonstrukci či nový chodník opět ve formě daru, na pol. 3122 a účet 403. Při zařazení chodníku do majetku výši investičního příspěvku zapíšete na kartu majetku a začnete rozpouštět do výnosů spolu s odpisy.
Chtělo by to ale právně promyslet - když pozemek neprodají, tak je právní otázkou, zda obec může být vlastníkem chodníku, i když nebude zřízeno s vlastníkem pozemku jeho umístění. Není to jednoduché téma a záleží na technickém provedení chodníku, viz například judikát Ústavního soudu:
https://zpravy.ckait.cz/vydani/2019-04/je-chodnik-soucasti-pozemku/
Tak si myslím, že byste si to měli spíše ošetřit s právníkem, než s námi, kteří můžeme poradit jen účetně a účetní postup by měl reflektovat ten právní (správně zvolený).
Když to shrnu: Pokud byste měli stavět chodník na cizím pozemku, je to o posuzení, jestli takovou stavbu je obec oprávněna evidovat v majetku a jak je to nutné ošetřit (min. asi souhlas vlastníka s umístěním chodníku na jeho pozemku). Podrobnosti už jsou opravdu spíše na právníka.
Máme PO - MŠ, která nevaří a dováží hotové jídlo z jiné PO (ZŠ), která po obci pro rok 2026 požaduje část mzdových prostředků na nepadagogy (kuchařku). Pokud obec tuto žádost schválí, jak by to vše probíhalo? Byla by tato částka jako neinvestiční transfer mezi obcí a cizí PO - pokud ano, tak by měla být uzavřena nějaká smlouva? nebo by bylo lepší o tuto částku navýšit provozní příspěvek vlastní MŠ (ta již smlouvu s cizí PO má na dodávání obědů) a ta by již peníze posílala spolu s penězi za obědy.
A jaké by bylo finální účtování?
Předpokládám, že zřizovatelem té jiné PO, která vaří, je někdo jiný než Vy. Pokud tomu tak je, tak upozorňuji, že se jedná o záležitost, která by se již měla týkat v současnosti (a řadu let nazpět) věcné režie (tedy toho, z čeho se kryjí energie, čistící prostředky, odpisy kuchyňského vybavení...) - i tuto složku byste té cizí PO nějak měli uhradit (a samozřejmě případně i zisk). To, že nám k tomu nyní přibude i osobní režie je ten samý problém - jen se nám navyšuje finanční objem, ale princip je naprosto shodný.
Jak konkrétně situaci řešit je plně na vzájemné dohodě (Vyx Vaše POx cizí POx cizí zřizovatel)- v zásadě vidím tři varianty:
VAR 1 (za mne nejpřirozenější) - cizí PO vyfakturuje Vaší PO i osobní režii (i věcnou režii) - prostě bude fakturovat vyšší dodávku jídla podle dohodnuté kalkulace a Vy své příspěvkové organizaci navýšíte provozní příspěvek (jestli jej dáte speciálně s nějakým vypořádáním .. - to je již na Vás)
VAR 2 - cizí PO poskytnete dotaci na zajištění této složky ceny jídla - tedy podle dohodnutého mechanismu Vy budete poskytovat tuto dotaci, aby oni za sníženou cenu dováželi stravu Vaší MŠ.
VAR 3 - dotaci bude poskytovat zřizovateli cizí příspěvkové organizace. Cizí zřizovatel pak z toho navýší příspěvek své příspěvkové organizaci.
Všechny tyto modely jsou možné. Nejpřirozenější je podle mého názoru VAR 1.
Prosím o radu se zařazením divadelní techniky do našeho kulturního domu. Již cca 2 roky probíhá rozsáhlá a nákladná rekonstrukce kulturního domu. Nyní nám firma fakturuje divadelní techniku-scénickou technologii, která obsahuje: 1) transportní plošinu (prostor pro úschovu zařízení, rekvizit), je to zdvihací zařízení zabudované do podlahy. V této plošině bude uschována teleskopická tribuna, při pohybu plošiny nahoru se otevře poklop a teleskopická tribuna se bude pomocí pohonných mechanismů vysouvat do prostoru hlediště. 2) jevištní tahy (zařízení ke zvedání, spouštění a zavěšování dekorací, světel, kulis nad jevištěm – uchycení je ke konstrukci střechy), 3) Espool (zařízení pro vedení kabelů s motorem a senzory, např. pro světla, která vyjíždějí zpět pod strop), 4) další jednotlivé plošiny o rozměrech 4x1m, 10x1,2m a obdobné (jsou zvedací nebo pohyblivé, používají se pro přesun techniky, nástup herců atd.) 5) pohyblivé a pevné rošty (vše zavěšené pod stropem na řetězových tazích, určené pro zavěšení světel, zvukové aparatury). Tato divadelní technika bude stát X desítek milionů. Součástí pořízení divadelní techniky je i zpracování PD. Je možné tuto divadelní techniku zařadit na účet 022 (s přihlédnutím k pokynu GFŘ D-59), jedná se sice o „samostatné zařízení“, ale některé prvky jsou pevně spojeny s budovou. Nebo raději zařadit na účet 021- TZ stavby?
Daňovým pokynem se závazně z hlediska účetního řešení nemusíme zabývat. Právně by to mělo být i s ohledem na judikáty z podobných oblastí považováno za součást stavby - plní to účel divadla, nicméně narážíme pak na problém z hlediska často výrazně odlišné životnosti stavební a technologické části. Museli by být nastaveny komponentní odpisy, což v praxi nikdo moc zatím neřeší a proto se jako pragmatické řešení může jevit zaúčtovat to jako samostatné věci.
Je to ale přesně ta problémová situace i podle pokynu GFŘ D-59 (přesto, že je to tam vyjmenováno). Podobné technologie jsou právní součástí stavby a pokud bychom měli vyjít z pokynu, tak tyto součásti budou nezbytné k tomu, aby divadlo mohlo fungovat jako divadlo - viz rozsudek Plzeňská teplárenská. Za sebe bych to proto nyní pod dojmem vývoje judikatury jednoznačně viděl jako součást stavby - pro účetnictví i daň z příjmů. Více k tomu dokument "Dlouhodobý majetek - stavby a pozemky ..." - str. 13 a následující:
Pokud se to zařadí jako movité věci, bude to možná odpovídat tomu, jak se zvykově dělá - neodpovídá to ale znění předpisů a ani judikatuře. Pokud se tedy ptáte na správné řešení, tak by se mělo jednat o součást stavby.
V průběhu roku došlo ke změně ve skladbě majetku PO (pořízení a vyřazení majetku), která má dopad do výše plánovaných odpisů. Ptáme se, zda je nutné revidovaný odpisový plán znovu předkládat ke schválení zřizovateli PO v průběhu rozpočtového roku, nebo zda postačí jeho interní aktualizace bez formálního projednání se zřizovatelem.
Toto nemá jednoznačnou odpověď - klíčové je, co považujete za odpisový plán. V předpisech nenajdeme žádnou jednoznačnou definici, jak má odpisový plán vypadat a tak se nám v průběhu času tady po republice vykrystalizovalo několik variant:
VAR 1 - odpisový plán jako obecná pravidla pro způsob odepisování majetku (kde se definují třeba jednotlivé skupiny majetku, dávají se nějaké doby odepisování - třeba i v intervalu, stanoví se u koho žádat o nějaké výjimky apod.). K tomu se může na základě takovéhoto obecného odpisového plánu vypočítat třeba rozpočtovaná hodnota odpisů na rok ........... - ta již ale není odpisovým plánem. Pokud jsme v této variantě, tak odpisový plán rozhodně nemusím měnit v průběhu roku jen kvůli vyřazení/zařazení nějakých věcí. Co se jen mění je ten propočet odhadovaných odpisů a tam je již na Vás, jak by se s tím pracovalo - zda se to má třeba předkládat na vědomí kvůli případným úpravám rozpočtu apod.
VAR 2 - odpisový plán jako seznam, kde u jednotlivých věcí přesně stanovím odpisové procento (na jakou dobu se to má odepisovat) - ale nepočítám tam konkrétní odpisy. Pokud byste to měli takto, tak v tomto případě zařazení nových věcí již vede k nutnosti aktualizovat odpisový plán a nechat ho schvalovat zřizovatelem.
VAR 3 - obdobné jako VAR 2 s tím, že u jednotlivých věcí jsou každý rok uvedeny hodnoty odpisů - v této variantě mě nejen zařazení nové věci, ale také i vyřazení věci s nenulovou ZC vede k nutnosti odpisový plán doplnit.
VAR 4 - někdo považuje za odpisový plán dokonce jen sumární hodnotu odpisů na rok - tedy jedna jedinná částka (fakticky to, co jsem uvedl u VAR 1 jako "rozpočtovanou hodnotu odpisů na rok"). Tady logicky jakákoliv změna tohoto čísla = změna odpisového plánu.
Nemůžeme nikomu nic v této věci "přikazovat" - můžeme pouze doporučit, že jako logická a skutečně funkční se nám jeví VAR 1. Zejména u velkých příspěvkových organizací - pokud byste si představili třeba velkou nemocnici jako příspěvkovou organizaci ve VAR 3, tak nebude dělat nic jiného, než že se budou schvalovat změny odpisového plánu - to nedává ale žádnou logiku. Bohužel je také rozšířená VAR 4 - ta podle nás ale žádným reálným odpisovým plánem není - to je již jen aplikace nějakých pravidel do výpočtu částky.
Z odboru investic chtějí vyvést PD z r. 2009-2013, které zajišťovali na akci lesní cesty, kterou měli původně realizovat. Nyní zjistili, že akci provedla sama PO a chtějí PD PO předat. Jedná se o 6 ks faktur na PD a zaměření evidovaných na příslušném odboru na 042 v celkové hodnotě 769 455,- Kč.
Po konzultaci případu s PO jsme zjistili, že akci opravdu v r. 2015 zrealizovali a daná cesta je evidována na PO jako vlastní majetek na pozemku města, který má PO svěřený.
Chtěli bychom se zeptat:
1. Může mít PO ve vlastním majetku nemovité věci? Běžně je pouze svěřujeme. Dle sdělení PO mají ve vlastním majetku více staveb a i pozemky.
Pokud může, je tedy možné předat PO nedokončený majetek, v tomto případě PD na 042, aby si kartu navýšili?
2. V případě, že by měla PO mít tyto stavby a pozemky svěřené (což si myslíme, že ano), tak by nám je měli předat, předpokládáme že bezúplatným převodem, my bychom následně navýšili hodnotu o PD a dodatkem ZL svěříme?
Právně je dle našeho názoru možné, aby PO byla vlastníkem nemovitého majetku - sám jsem se s několika takovými případy setkal.
Nicméně v tomto případě bych měl poznámku - pokud se jedná o lesní cesty, které byly vybudovány na pozemcích ve správě, tak dle mého názoru musíme respektovat to, že ty cesty jsou právní součástí pozemků a tedy pokud jsou pozemky svěřeny, tak je to i s cestou, kterou na nich příspěvková organizace vybudovala - tedy i tato cesta je svěřeným majetkem (respektive jeho součástí).
V tom případu, který popisujete, bych si myslel, že jim skutečně máte předat projektovou dokumentaci, podle které to bylo budováno, aby si ji začlenili do ocenění cest. Nepříjemné je jen to, že se tak mělo stát již před těmi cca 10 lety - tedy správně by měli zrekonstruovat odpisy majetku (a tvorbu fondu ...) - což je dost velká komplikace. Tak se možná domluvíte, že se nepřesně provede úprava hodnoty na kartě majetku teď k aktuálnímu datu. To je ale na Vás.
Potom mluvíte o tom, že mají skutečně nějaké pozemky ve vlastnictví. No a tady rovnou říkám, že nemáme v předpisech rozumné řešení, jak je na zřizovatele vlastnicky převést (kromě prodeje). PO totiž nesmí darovat - byť jsme se snažili toto uvolnit, tak MF nikdy nebylo ochotno zákon změnit. Takže z pohledu práva již zbývá jen pozemky odprodat - což je ale dost nesmyslná operace (navíc s potenciálně negativními daňovými dopady).
Realita je taková, že když se něco takového řeší, tak zřizovatelé nakonec stejně rozhodnou o bezúplatném převodu/daru z PO na zřizovatele - byť je to přímo proti znění 250/2000 Sb. Vnímají to jako rozumné řešení, pokud z nějakého důvodu chceme dosáhnout toho, aby daný majetek nebyl ve vlastnictví PO.
Dohoda o poskytnutí dotace ze dne 31.1./2024 / účtováno: 955/999
k 31.12.2024 vytvořit dohadu ve výši uhrazených uznatelných výdajů v roce 2024 / účtováno: 388/403
Žádost o platbu podána obcí dne 22.4.2025
Oznámení o výši dotace od SZIFu ze dne 22.7.2025 /účtováno: 346/388 ve výši dohady z roku 2024, 346/403 ve výši rozdílu Přiznaná dotace mínus dohada, 472/346 ve výši přijaté dotace
Přijetí dotace na účet dne 8.8.2025 / účtováno: 231 pol. 4213, 130589518, 130189517 / 472, 999/955
" Pohledávka příjemce dotace vůči poskytovateli dotace vznikne okamžikem schválení úplné a řádné Žádosti o platbu poskytovatelem dotace, tj. po obdržení dokumentu Oznámení o výši dotace."
Do majetku zařazeno již v 31.5.2025, kdy byla akce ukončena / účtováno: 021/042
Mé dotazy k ujasnění účetního případu zní:
1. Dohadu dotace k 31.12. mohu skutečně tvořit jen ve výši uhrazených uznatelných výdajů na akci nebo ve výši celkových uhrazených výdajů na akci?
2. Při zařazení do SW majetek se mi na majetkové kartě "Transfery" nabízí v programu KEO "Datum poskytnutí dotace". O jaké datum se prosím přesně jedná? Je správné datum 31.5.2025 nebo až přijatá dotace, tj. 8.8.2025?
Dohada dotace se účtuje vždy k 31.12. ve vztahu k nedokončenému projektu až do doby zařazení. Vždy ve výši nikoliv proplacených výdajů (prosincová faktura může být zaplacena v lednu a přesto do dohady patří), ale ve vztahu k nákladům, které se daný rok vynaložili a jsou kryté dotací. Tzn. ve výši dotace na, v daném roce vynaložené, výdaje. Zobrazíme tím dotaci ve vztahu k vynaloženým nákladům daného období.
Dotaci zadejte to programu s datem zařazení majetku - nevím, jak to má nastaveno přímo KEO, můžete si to ověřit u dodavatele SW, ale důležité je, aby se dotace začala rozpouštět následující měsíc po zařazení s odpisy. To je předpokládám datum, který program zajímá, proto bych tam dala datum zařazení. U následně přiznaných dotací je to jiné, tady ale máte dotaci přiznanou k datu zařazení, tzn. ve vztahu k rozpouštění je to odhaduji okamžik zařazení majetku.
Ověřte si nástroj - v novém programovacím období PRV je pro dotace financované z programu "Strategický plán SZP – Rozvoj venkova 2023+" určen nástroj 160, možná se čerpalo ještě ze starého programu, ale raději to ověřte, ÚZ zůstaly.
Účtování máte obecně celkem dobře, jen mi tam přijde nelogické, že jste přijaly zálohu po vyúčtování. Jestliže oznámení o výši platby bylo doručeno v červenci, měl být účtován předpis na účtu 346 a platba v srpnu 231/346, bez toho účtu 472.
A co je důležité - dohada do celkové výše dotace měla být zápisem 388/403 účtována v květnu při zařazení majetku, dotace se má od června rozpouštět proti odpisům a vyúčtování v červenci již jen 346/388.
Prosím o radu ohledně FVE. V 6/2024 došlo k ,,Rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků,, na FVE na budově školy. Toto rozhodnutí jsem zaúčtovala na 955/999. V 7/2025 byla na ZŠ nainstalována FVE a byla i vystavena faktura, kterou jsme uhradili. Zaúčtovala jsem na 042 3113/6121. Jaký je další postup? Měla být fotovoltaika už zařazena do majetku v tom 7/2025, když už se používá? A jestli ano, jakým způsobem to mohu napravit? A dále se chci zeptat, jestli má být označeno ÚZ, zdroj a nástroj, když mám pouze rozhodnutí?
FVE se měla zařadit do majetku k datu dokončení a předání, pravděpodobně tedy v červenci. Později jedině pokud stavba podléhá souhlasu s užíváním od stavebního úřadu, pak se zařazuje k datu nabytí účinnosti kolaudačního souhlasu. Do majetku lze zařadit jako opravu a zpětně dopočítat a doúčtovat chybějící odpisy a rozpouštění dotace, s tím případně pomůže dodavatel účetního SW. Zařazeno má být celé jako TZ budovy školy.
Jestli čekáte ještě na smlouvu, tak podle MF i tak má být značeno a dohadováno již od data rozhodnutí. U FVE je většinou složitější výpočet nároku podle technických parametrů, zašlu vám e-mailem k tomu pomůcku.
MF ale značit výdaje chce - raději nepřesný odhad, než neznačit a pokud do závěrky přijde smlouva s jinou, než teď odhadnutou výší dotace, značení do letoška ještě upravte.
Správně byste v odhadnuté výši měla zaúčtovat i dohadu 388/403 a dotaci začít po zařazení rozpouštět 403/672. U FVE a obecně u všech dotací se přikláním k tomu, aby v případě většího rozdílu od dohady došlo ke korekci účtu 403 (podle předpisů se rozdíl od dohady má vždy zúčtovat do výnosů, u větších rozdílů je možnost to řešit odchylkou od metody).
Zastupitelstvo obce odsouhlasilo na svém zasedání prodej movitého majetku - dvou traktorů ZETOR formou dražby.
Měla bych tedy ke dni odsouhlasení v ZO traktory přeúčtovat z 022 0060 na 036 0022? V tom případě bych měla zaúčtovat i reálnou cenu, kterou ale zatím nevím. Ale vím dle ZO nejnižší podání (cenu) pro dražbu. Měla bych tedy při přeúčtování na 036 0022 zaúčtovat reálnou cenu toto nejnižší podání ? Zaúčtování by mělo být tedy : 022 0060 MD/ 036 0022 -MD, a zaúčtování oceňovacího rozdílu 407 MD/664 D - rozdíl mezi cenou kterou mám traktor na 022 0060 a cena nejnižšího podání ? Už teď vím, že dražba se uskuteční až v roce 2026, tak tedy k 31.12.2025 budu mít traktory na 036 0022 a na 407 bude přecenění. A jak to bude s odpisy? jeden traktor je už celý odepsaný a druhý se ještě odepisuje. Můžete mi prosím poradit s celým zaúčtováním tohoto prodeje - dražby?
Co se týká přecenění na RH při prodeji, předpisy to požadují, ale ÚJ má možnost si ve vnitřním předpise zvolit postup přeceňování - k jakému datu s ohledem na rozhodování orgánu, v praxi např. k datu schválení záměru nebo k datu rozhodnutí o prodeji. Podle ČÚS 710 si máte směrnicí tyto náležitosti ošetřit. Dále doporučujeme stanovit, od jaké významné hodnoty (posuzuje se rozdíl mezi RH - většinou je to prodejní cena a ZC) budete majetek přeceňovat. Pokud směrnici k RH nemáte, nebo v ní nemáte stanovenou významnost, musíte na RH přeceňovat majetek při každém prodeji, což je zbytečně pracné. Pokud si významnost stanovíte, je možné, že nebudete muset na RH přeceňovat.
Vycházela bych z nejnižší ceny podání, pokud nemáte k dispozici žádnou jinou cenu, která by odpovídala RH. Obecné účtování o RH je následující:
Přecenění např. k datu schválení prodeje v ZO (dle směrnice):
- 082 MD /407 D zrušení oprávek (když není ZC nula)
- 022 MD /407 D přeceňovací rozdíl mezi RH a ZC (pokud je kladný, v případě záporného obrácené zápisy)
Kontrola přecenění - na účtu 407 má být zúčtována "ZC minus prodejní cena".
- 036 MD / 022 D převod v kupní ceně
K datu prodeje (fyzického předání traktoru kupujícímu) jsou následující zápisy:
- předpis prodeje ve výnosech: 311 MD / 646 D v prodejní ceně
- vyřazení: 553 MD / 036 D ve výši RH
- zúčtování oceňovacího rozdílu 407 MD / 664 D ve výši hodnoty účtu 407 nebo 564 MD / 407 D
Majetek, který se přecení na RH se od okamžiku přecenění přestává odepisovat.
Z dotace MMR jsme pořídili vybavení do ZŠ. Drobný majetek byl pořizován už v srpnu a účtován 028/088 a 902/999 a zařazen do majetku. V září bylo dodáno a zaplaceno investiční vybavení a zaúčt. 022/042 a ještě v tomto měsíci ZO schválilo převod majetku na ZŠ. Předání drobného majetku škole jsem zaúčtovala 088/028, 999/902 a inv. 401/022 a od října by investiční majetek měla odepisovat škola. Došlou dotaci jsem zaúčtovala -/4116 a -/4216 /374. Odúčtování z podrozvahy 999/915. Proúčtování inv. části dotace 388/403, ZVA 346/388 a 374/346 a neinvestiční část dotace 374/672. A jak mám účetně předat investiční dotaci ZŠ, aby mohli odepisovat inv. část dotace? 403/?
Příjemcem dotace je podle všeho obec. Trochu mě mate znaménko minus před položkami 4116 a 4216, asi je to myšleno jako pomlčka, protože příjem dotace se má zatřídit na MD těchto položek v kladné hodnotě. Ostatní účtování vypadá naprosto v pořádku.
Dotaci PO nebude přeposílat, to je vám asi jasné, jen se předá účetně, zápis předání je 403/ 401. Mělo se předat již v září, správně by PO měla zadat dotaci na karty majetku tak, aby od října začali spolu s odpisy rozpouštět dotaci. PO přijme opačným zápisem 401/ 403 (vždy tvar MD/D, ale to podle všeho víte).
Jediný otazník je za mě u neinvestiční dotace - samozřejmě na investiční majetek se investiční dotace zobrazí na účtu 403, neinvestiční dotace na drobný majetek (902,088) se zaúčtuje na účet 672. Pokud by v tom byly ale nepřímé výdaje, tak nepřímá dotace by se měla zaúčtovat podle druhu nepřímých výdajů - nepřímá dotace na neinvestiční nepřímé výdaje na účet 672, nepřímá dotace na investiční nepřímé výdaje na účet 403. Většinou jsou to nějaké společné výdaje typu výběrové řízení, kde by účtování nepřímé dotace mělo sledovat osud účtování těchto výdajů.
Město má stanoveno odpisovat majetek čtvrtletně, je možné mít stanoven jiný režim pro účet 403 a rozpouštět přijatou investiční dotaci a účtovat jednou ročně vždy k 31.12. nebo také čtvrtletně?
Podle ČÚS 708 bodu 8.3. ÚJ v případě dlouhodobého majetku, který je odepisován a byl zcela nebo částečně pořízen z investičního transferu, účtuje o časovém rozlišení (rozpouštění transferu) současně s odpisem. Předpokládám, že i program majetku je nastaven tak, že jakmile se nastaví odpisový plán ke konkrétnímu majetku, tak vygeneruje spolu s odpisy automaticky i rozpouštění transferu. Takže pokud máte nastavené např. čtvrtletní odpisy, tak zároveň se Vám vynegeneruje i čtvrtletní rozpouštění transferu. A nedokážu si představit, že by to bylo jinak. Nejen z hlediska vaší kontroly, ale také kvůli akruálnímu principu. Pokud mám ve čtvrletí náklad z odpisů (vycházím z odpisového plánu), tak bych měla mít i výnos z rozpouštění. A jak jsem psala výše, vycházím z toho, že v ČÚS je napsáno "současně s odpisem".
Jednotlivé obce a svazek obcí potřebují narovnat vztahy a převést majetek, který vlastní obce na svazek. Proces je připraven následovně. S každou obcí bude sepsána Smlouva o úplatném převodu nemovitostí - kupní smlouva, kterou obce "převedou" infrastrukturní majetek na DSO. Pro orientaci uvádím, že v případě naší obce se jedná o majetek v pořizovací ceně cca 5600 tis. Kč, oprávky cca 2500 tis. Kč a zůstatková cena cca 3068 tis. Kč a cena, za kterou se to bude předávat je stanovena 1 Kč za 1 m vodovodního řádu, v našem případě to vychází na cca 7 tis. Kč (značný nepoměr co do hodnoty majetku). DSO je přesvědčen, že majetek bude nabírat tím, že naváže na ocenění předchozí VÚJ. Nevím, zda je to správný postup, ale právní zástupce argumentuje § 25 zákona o účetnictví odst. (6), že toto je náš případ a jedná se o "převod práv mezi VÚJ kupní smlouvou". Podle mě se však jedná o nákup a prodej a obce by měly vyřazovat prodejem, tudíž zůstatkovou cenu zaúčtovat na účet 553 a DSO nabírat v pořizovací ceně. Děsí mě, že v tomto případě se z milionového majetku stává majetek za pár tisíc. Důvod, proč se to nepřevádí bezúplatně, kde je jednoznačné, že obec majetek vyřadí a DSO zrcadlově nabere přes 401 je ten, že spolu s majetkem se bude převádět i fond obnovy (v našem případě ve výši 150 tis. Kč) a to dle sdělení zúčastněných zřejmě v případě bezúplatného převodu majetku není možné. Dohoda o převodu finančních prostředků, které tvoří fond je součástí zmíněné Kupní smlouvy. Prosím o Váš pohled na danou situaci i s účtováním. Máme k dispozici Váš dokument Účtování prostředků fondu obnovy vodohospodářského majetku v podmínkách ÚSC z 1.9.2021 a mám obavu, že v našem případě, jak je to přednastaveno, tedy kupní smlouvou a navázáním na předchozí VÚJ se míchají dvě věci dohromady a vylučují se. Ale třeba se mýlím a postup je správný.
V prvé řadě k přebírání ocenění. Cituji zásadní část ustanovení § 25 odst. 6 zákona o účetnictví:
"bezúplatného převodu nebo přechodu majetku mezi vybranými účetními jednotkami; v těchto případech účetní jednotka při ocenění majetku navazuje na výši ocenění v účetnictví účetní jednotky, která o tomto majetku naposledy účtovala."
Jak ze znění vyplývá, DSO jako VÚJ by ocenění přebíralo jen v případě, že by právně byl sjednán bezúplatný převod (dar) od obce. V případě prodeje nerozhoduje kdo komu prodává, účetní cena se mezi VÚJ v takovém případě nepředává, tzn. i když je to mezi VÚJ, vy při prodeji ZC vyřadíte, jak správně uvádíte, do nákladů a DSO ocení kupovaný majetek v pořizovací ceně.
V tomto případě se nám to spojuje s jednou věcí - nastavení ceny na úrovni 1 Kč za každý metr kanalizace je skutečně odtrženo od jakékoliv rozumné reality. Přesně popisujete to, co je na tom problémové- výsledkem bude na straně DSO minimální hodnota majetku, tedy i minimální odpisy pro jeho reprodukci (včetně toho, kolik může být dáno do ceny stočného - takže potenciálně poškozené kalkulace). To vše provedeno se subjektem, který je spřízněný (obec je členem DSO). Nevylučuji, že to účetní DSO vyhodnocuje tak, že se jedná o tak velký ekonomický nesmysl, že by na daný převod hleděla, jako když by byl zadarmo - nicméně to je o odchýlení se od účetní metody a za sebe bych také doporučoval jít standardní cestou - tedy bezúplatný převod na DSO (varianta vklad do DSO - což je obecně varianta, která se mi líbí více) - potom přejímáme ocenění a ekonomická podstata transakce bude odpovídat zaúčtování (tedy nebudou se nesmyslně míchat dvě záležitosti do sebe - přesně jak uvádíte).
Zároveň netušíme, co by v případbě bezúplatného převodu majetku (var. vkladu) bránilo převodu prostředků obnovy. V dokumentu, který zmiňujete (Účtování prostředků obnovy .....) tam nabízíme k diskusi dvě alternativy - strana 7 a 8 (rozvahově, případně jako transfer - s tím, že se přikláníme k rozvajovému účtování). Máme to uvedeno pod částí "vklad do DSO" - nicméně to , co zde uvádíme by plně platilo i pro bezúplatný převod majetku na DSO (a jen připomínáme, to, že vklad do DSO by byl z hlediska možnosti daňových odpisů výhodnější na straně DSO než bezúplatný převod/dar).
Takže netušíme, na čem se zakládají ty domněnky, které by znemožňovaly realizaci bezúplatných převodů/vkladů do DSO.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková