Dotazy

Hledanému výrazu odpisy odpovídá celkem 1397 dotazů:

• Dotace MMR

  07. 10. 2024

  Dobrý den, v roce 2022 město pořídilo informační systém AIS2 – Digitální úřad města – zpřístupnění úřadu občanům po internetu a zefektivnění vnitřních procesů a bylo zaúčtováno na položku 5168. V roce 2023 byla na danou akci schválená dotace od MMR (Zlepšení výkonu veřejné správy), ale jako dotace investiční a v září 2024 byla městu tato dotace připsaná na účet.
  Chci poprosit o radu, lze a jakým způsobem opravit rok 2022 z neinvestičních nákladů na investiční. Je možné opravit pouze mínus 518 MD/042 MD a pokud se jedná o významnou částku, tak opravit 042 MD/408 D včetně popisu do přílohy uzávěrky. Měli bychom zpětně označit faktury z roku 2022?
  Děkuji s přáním hezkého dne.}

  Chápu, že potřebujete kvůli podmínkám dotace změnit účel na investiční, ale je v prvé řadě nutné to účetně alespoň trochu správně zaklasifikovat. Našla jsem k Vašemu projektu základní informace na tomto odkazu:

  https://cheb.cz/assets/File.ashx?id_org=5091&id_dokumenty=998515

  Je potřeba majetkově oddělit jednotlivé SW, případně TZ stávajících (licence musí být v délce nad jeden rok, aby splňovala klasifikaci dlouhodobého nehmotného majetku).

  Asi bude průchodné to považovat za opravu chyby s tím, že správně se mělo účtovat o DNM, nikoliv o službě., ale toto je nutné prověřit jako první.

  Účetní oprava by byla zápisem 041 MD/ 408 D - je nutné použít vzhledem k významnosti opravy (nad 260 tis. Kč) účet 408 a popsat opravu v příloze účetní závěrky. Místo účtu 041 můžete, když je to oprava, volit rovnou již konkrétní majetkový účet (pravděpodobně 013 - licence k SW nad 60 tis. Kč).

  Faktury zpětně neoznačujte, když je dotace přiznaná nově, ale dopsání značení na doklady možné i tak je.

  Dotace by se měla zaúčtovat na účet 403 a poměrově rozpočítat mezi jednotlivé majetkové karty a začít nově rozpouštět (za minulé období doúčtovat odpisy). 

• zbudování tůní / přírodní park + chybějící dohada

  04. 10. 2024

  Dobrý den, dovolte, prosím otázku k našemu víceletému projektu - budování parčíku s tůněmi, ač se snažím, dohady pořád nejsou moje silná stránka.
  Projekt: Stavba tůní včetně okolní výsadby (technické zhodnocení pozemku – vznik přírodního parku) a s ní související investiční dotace KK v částce 198 206,20 Kč k vyúčtování v 11/2024
  - v roce 2022 zaúčtováno:
  - dotace přišla na účet – vedu na 472
  - náklady na zbudování tůní v částce 161 051 Kč na 042
  - dohada dotace v částce 161 051 Kč na 388/403
  - v roce 2023 zaúčtováno:
  - náklady na výsadbu v okolí tůní v částce 159 300 Kč na 042 (dotace je investiční a je i na související výsadbu)
  - chybí mi dohada do výše dotace
  - v roce 2024 zaúčtuji:
  - chybějící část dotace na 388/403 v částce 37 155,20 Kč
  - zařadím přírodní park do majetku – podle pana starosty od února 2024, ale řekl mi to až teď ☹
  - vyúčtuji zálohu dotace
  - doúčtuji odpisy majetku a čerpání dotace od března 2024
  Moc děkuji za Váš čas.}

  Obecně to máte správně. Jenom pár poznámek. Pokud akci nemáte vyúčtovanou, tak k datu zařazení majetku byste měla doúčtovat dohadnou položku 388 MD / 403 D do výše přijaté dotace (jak zmiňujete). A vyúčtování dotace provést až po schválení ZVA (závěrečného vyúčtování) zápisem 346 MD/ 388 D a zúčtování zálohy 472 MD / 346 D. Pokud už však máte schválené ZVA, nemusíte o dohadě účtovat a účtovala byste předpis dotace zápisem 346 MD ve výši dotace / 388 D ve výši zaúčtované dohady v roce 2022 a 403 D zbytek dotace (37.155,20 Kč). A zúčtování zálohy 472 MD / 346 D ve výši dotace. 

  A ano, pokud už zařazení parku do užívání mělo proběhnout v únoru 2024, tak byste měla odpisy a rozpouštění dotace účtovat už následujicí měsíc po zařazení, tedy od března 2024.

  Pozn. k dohadám: Když je akce s dotací přes rok, tak se dělá dohada k 31.12. na dotaci ve výši zaúčtované výdaje (naklady, 042 ) k akci x podíl dotace, nedává se automaticky celá výše přiznané dotace. Dále se dohada dělá k datu zařazení akce opět ve výši uznatelné výdaje x podíl dotace. 
  Pozor jen na to, že TZ pozemku, o kterém hovoříte, se podle předpisů eviduje na účtu 029 (nezvyšujete cenu pozemku na účtu 031). 

• Dlouhodobý majetek - chodník, VO, semafor

  03. 10. 2024

  Navazuji na dotaz ze dne 27.5.2024. Jedná se o rekonstrukci chodníku, vybudování nového VO a semaforu. Po konzultaci s manažerem projektu budeme do majetku zařazovat chodník, nové VO a semafor. Chodník a VO jsou stavby, zařazovat budeme tedy na základě kolaudačního souhlasu ( vyhláška 410/2009 Sb., par. 14, odst. 3, 12 ). Ještě dojde k zaměření a vyčíslení konečných parametrů stavby, takže kol. souhlas bude vydán za několik měsíců, do té doby ponecháme na účtu 042. Předpokládám, že spolu s chodníkem a VO zařadíme i semafor. Na tuto akci čerpáme dotaci, takže účtujeme odděleně dotační prostředky, vlastní uznatelné prostředky k dotaci a neuzn. náklady. V neuznatelných nákladech máme faktury za technický dozor stavby, koordinátora BOZP, projektovou dokumentaci, správní poplatky, úhrady za podání žádosti o dotaci, apod. Můžeme to kvůli pracnosti ponechat v hodnotě neuznatelných nákladů chodníku nebo to máme rozpočítat poměrově dle nákladů na jednotlivé druhy majetku?
  Do uznatelných nákladů patří pouze stavební část, nedokončenou investici vedeme takto:
  SU 042, Org 6, Dotace xxxx -dotační pr. - MD
  SU 321 ,Org.6, Dotace xxxx - dot. pr. - DAL
  SU 042, Org.6, Dotace yyyy - vlastní pr. - MD
  SU 321, Org.6, Dotace yyyy - vl. pr. - DAL
  ( dotace znamená další možnost podrobnějšího účtování -další org. )
  SU 042, Org. 6 - neuznatelné náklady - MD
  SU 321, Org. 6 - neuznatelné náklady - DAL
  Zařadit máme takto?
  SU 021, Org 6, Dotace xxxx- dot. pr. - MD
  SU 042, org. 6, Dotace xxxx - dot. pr. -DAL
  SU 021, Org. 6 , Dotace yyyy - vl. pr. - MD
  SU 042, Org. 6, Dotace yyyy - Vl. pr. - DAL
  SU 021, org. 6 - neuzn.n. - MD
  SU 042, org. 6 - neuzn. n. - DAL
  Semafor na 022?
  Po zařazení do majetku dochází k tvorbě odpisů a rozpouštění dotace. Chci se zeptat, zda-li je nutné evidovat u účtů 551, 081, 672,403 také org? V případě více tech. zhodnocení u jednoho inv. čísla se musí hodnoty rozpočítat ručně, program to nerozliší.
  Děkuji za odpověd}

  Ohledně rozpočítání neuznatelných nákladů, pokud se některé týkají i ostatního majetku a né jenom chodníku, tak bych to rozpočítala poměrem. Nepíšete v jaké je to hodnotě. O kolik byste si zvedla hodnotu chodníku. Rozpočítání je možná pracnější, ale určitě to zachycuje věrnější obraz hodnoty jednotlivého majetku. 

  Ano, chodníky a VO jsou jednotlivě samostatné stavby, které byste měla uvést do užívání při splnění podmínek, např. i kolaudační rozhodnutí. Semafor je SMV, účet 022. Vyváděla bych do užívání všechno společně. Trochu nerozumím tomu vašemu účtování při uvedení do užívání. Vy uvedete do užívání (převod z účtu 042 na účet 021) celou hodnotu stavby - chodníku, dále VO a semaforu (účet 022). Sice majetek máte financovaný z různých zdrojů nebo složený z různých nákladů, ale jednotlivý majetek vyvedete v jedné celkové ceně (pořizovací ceně). Tuto hodnotu uvedete i do evidence majetku na karty majetku. Navíc pokud máte přiznanou dotaci, tak i tu výši dotace uvedete na kartu majetku a dotaci začnete postupně rozpouštět. 

  Co se týká odpisů a rozpouštění dotace, nesetkala jsem se s tím, že i k těmto účtům se přidává org. Na kartě majetku máte napsanou výši dotace, také v ní vidíte odpisy a rozpouštění. Případné kontrole se dokládají právě tyto karty majetku. V podmínkách dotace bývá, že chtějí oddělit náklady na pořízení majetku z dotace a to jste splnila to org. 

• Zařazení majetku - kolaudace

  26. 09. 2024

  Chtěla bych se zeptat, jak postupovat při zařazení majetku (stavby), v případě, že není vydán kolaudační souhlas (nyní dochází k prodlevě z důvodu digitalizace stavebních řízení). Stavba – komunikace (techn. zhodnocení) je hotová, předaná od dodavatele a už se po ní jezdí, ale kolaudaci nemá. Je možné tento majetek zařadit na účet 021 a začít s odpisy? Ve vyhlášce č. 410/2009 Sb. § 14, odst. (12) je definováno kdy se DHM stává způsobilý k užívání, nicméně nevím, zda je kolaudace nutná k zařazení komunikace, která se již používá? Nebo do doby než se vydá kolaudační souhlas bude pořízená investice na účtu 042?}

  Pro zařazení do majetku máme v účetních předpisech stanovenou podmínku dokončení díla a zároveň splnění technických funkcí a povinností stanovených jinými právními předpisy. Pokud stavba podléhá souhlasu stavebního úřadu, tak čekáme i na naplnění této druhé podmínky. Mělo by se vycházet z data kolaudačního rozhodnutí, viz. § 122 stavebního zákona. 

  Chápu, že prodlení z hlediska stavebních řízení je a může být dlouhé (bohužel to není vina zaměstnanců stavebních úřadů), ale počkala bych až na vydání kolaudačního řízení a stavbu bych zařadila do užívání až k datu vydání kolaudačního rozhodnutí, tím splníte u druhou podmínku, kterou máme v účetních předpisech. Do té doby bych pořízenou investici nechala na účtu 042.

• DSO nabytí majetku od cizích subjektů

  20. 09. 2024

  Můžete nám prosím doporučit, jaké si máme vytvořit pravidla, co nejvýhodnější pro náš DSO, při oceňování DHM (vodovody a kanalizace) přebíraného od cizích subjektů? Např. soukromá firma s.r.o. vybudovala vodovod v hodnotě 2.000.000,00Kč a chce tento majetek převést na DSO. Máme požadovat bezúplatný převod nebo prodej za 1,-Kč případně za částku vyšší? Je nějaká cenová hranice, která už bude výhodná pro DSO z hlediska daně z příjmů? Náš DSO má účetní i daňové odpisy DM. Děkuji Vám.}

  Já se obávám, že v tomto ohledu toho zase moc nevymyslíme. 

  Prvotně - kvůli svým daňovým povinnostem se soukromá firma bude logicky snažit vodohospodářský majetek prodat (za co nejvyšší cenu, variantně za 1 Kč  - to se běžně dělá, byť z mého pohledu to již není faktický rozdíl proti daru). Jde totiž o to, že se dané firmy bojí, že by neobhájili daňovou účinnost nákladů na výstavbu tohoto majetku a také, že by bezúplatným předáním došlo k fikci dodání podle §13 odst. 4 písm. a) ZDPH a museli by tudíž odvádět DPH. Třeba pro mne je ta otázka DPH řešitelná díky tomu, že máte plný nárok na odpočet daně - tedy i v této případné fikci dodání (při darování) lze situaci ošetřit tak, že oni vystaví daňový doklad, odvedou DPH, Vy si daň uplatníte a domluvíte případné proplacení daně soukromé firmě. V praxi se ale takový postup pokud vím neobjevuje. Ale opakuji - ty firmy zatím pracují s tím, že je pro ně lepší prodej za korunu než dávat to zdarma.

  Teď se posuneme na Vaši stranu:

  - z hlediska regulace cen je podle mne důležité, že podle cenových výměrů je odpis majetku nabytého bezúplatně zařazen mezi položky, které nejsou ekonomicky oprávněné (moc se v této oblasti nevyznám, nicméně podle mne to tak bude). Tedy když majatek nebudete bezúplatně a oceníte na 2 mil. Kč, tak by se do ceny (u Vás do nájemného na Vak) odpis neměl projevit. Jen budete mít účetní náklady a možná začnete vykazovat účetní ztráty, pokud tohoto majetku budete mít hodně. Tady bude záležet na konkrétní situaci, zda to vadí či nikoliv. Pokud si majetek koupím za 1 Kč, tak tu 1 Kč dáte do ceny... - ale upřímně - to je to samé jako když je to zdarma.

  - pro daň z příjmů - pokud něco dostanete darem - je to bezúplatný příjem. Snad udržíme, že jste veřejně prospěšný poplatník a potom to máte právo osvobodit - ale tím to zároveň vylučujete z daňových odpisů. Pokud neosvobodíte - zvyšujete v roce přijetí daru daňový základ a následně můžete odepisovat. To se může  a nemusí hodit - zase podle aktuální situace. Pokud něco koupíte - máte prvotně aplikovat pořizovací cenu. jenže ta je tak symbolická, že je to faktický dar - takže někdo to nechá oceněo na úrovni 1 Kč a někdo řekne, že se odchýlí od účetních metod a že i pro daň z příjmů je to dar a ocení to reprodukční cenou s tím, že se k tomu chová jako k daru (i pro daň z příjmů).

  Takže upřímně - nepomohu si v tomto ohledu v ničem. Darování v porovnání s nákupem za 1 Kč mi jen dává větší jistotu, že se k tomu skutečně mám k dané věci chovat jako k daru. Ale ve svých důsledcích na straně DSO - příjemce je to podle mého názoru podobné.

• Převod majetku

  06. 09. 2024

  Jsme Dobrovolný svazek obcí zabývající se úpravou vody a dodávkou pitné vody.
  Členská obec svazku převádí na svazek pořízený majetek (dle stanov). Majetek zůstává na podrozvaze členské obce.
  DSO s majetkem bude hospodařit, provádět účetní a daňové odpisy a zachycovat v rozvaze.
  Součásti převáděného majetku od obce je pozemek. Konkrétně se jedná se o budovu-úpravnu vody.
  DOTAZ: Je nutné provést převod pozemku od členské obce do svazku, nebo stačí nájemní smlouva na pozemek mezi obcí a DSO?}

  Pokud správně chápeme, bavíme se o režimu, kdy obce majetek vkládají - podle §38 odst. 1 Zákona č. 250/2000 Sb. V takovém případě musíme vyjít prvotně z právního režimu - protože není možné uvažovat tak, že část věci vložíme a část té samé věci pronajmeme. Základním řešením současného občanského zákoníku je to, že stavby na pozemku jsou právní součástí tohoto pozemku. Tedy pokud by se jednalo o nějakou klasickou budovu na pozemku, není možné provést vklad budovy a nevložit již pozemek. Občanský zákoník ale v §509 řeší, že liniové stavby představují výjimku a nejsou součástí pozemku:

  Cituji:

  § 509

  Liniové stavby, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická či jiná vedení, a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, nejsou součástí pozemku. Má se za to, že součástí liniových staveb jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí.

  Tedy jsou samostatnou věcí a není potom problém například stavbu vodovodu vložit a třeba pozemek pronajmout (protože to jsou právně dvě věci). V řešíte budovu úpravny vody a tam se přiznám, že si nejsem moc jist - viz poslední věta §509 ObčZ (viz výše). Pokud by totiž byla pouze stavbou, která pouze provozně souvisí se sítí, dokáži si představit, že i ona je právně samostatnou věcí oddělenou od pozemku (no a potom lze budovu vložit a pozemek pronajmout). Nicméně si myslím, že u klasických "velkých úpraven vody", jak je znám, to spíše není (stejně tak jako třeba elektrárna určitě není součástí sítě veení elektrického napětí) - nemohu potom hovořit o tom, že jsou součástí sítě.

  Tady bude hodně záležet na charakteru dané stavby a je to skutečně o právním posouzení, zda na ni lze ještě vztáhnout §509 - věta poslední. Takže umíme dát jen takto obecný návod.

• Převod vodovodu na VAK

  03. 09. 2024

  Prosím o kontrolu účtování převodu vodovodu na VAK na základě kupní smlouvy, smlouvy o vkladu / peněžitém / a protokolu o zápočtu pohledávek – doplatek 22.153,- Kč. Vše jsem účtovala k datu 13. 8. 2024 ( podpis smluv ).
  1. kupní smlouva - ve smlouvě uvedena částka 328.153,- 311/646
  2. smlouva o peněžitém vkladu - ve smlouvě uvedena částka 306.000,- 043/368
  3. zápočet pohledávek 306.000,- 368/311
  4. odpisy vodovodu za 1-8 2024 8 x 579,- = 4.632,- 551/081
  5. zůstatková cena vodovodu k 31. 8. 339.123,81 553/081
  6. pořizovací cena 347.229,81 081/021 (vodovod zařazen 06/2023)
  7. až přijde doplatek 22.153,- 231 2310 3113/311
  Velmi děkuji za odpověď a za Váš čas.}

  Dobrý den, účtujete správně, moc chválím! Jedinou poznámku mám k okamžikům účtování - zápisy prodeje majetku (body 5. a 6.) se mají účtovat k datu převodu vlastnického práva (předání) vodovodu, ale nevylučuju, že je to předáno k datu podepsání smlouvy, v takovém případě to máte správně. Chybí Vám pak již jen zařazení podílu 06x MD/ 043 D. 

• Součást stavby

  03. 09. 2024

  Dobrý den, prosím o radu:
  Obec koupila stavbu(bývalá pila) s pozemky.
  Součástí stavby je pila a katr.
  
  Stavba se bude demolovat, pila a katr se prodá.
  Na stejném místě bude postavena budova Dětské skupiny a bude na ni čerpaná dotace.
  Dotace by se měla vztahovat i na koupi stavby(bývalé pily) s pozemky.
  
  1. Je pila a katr součástí stavby? Pokud ano, jak budu účtovat o prodeji katru a pily? Byl by to problém? tzn: vše 042 a 031
  2. Bude problém s uznání dotace na pilu a katr, když o nich budu účtovat jako 028?
  
  3. Účtovala jsem:
  Kupní smlouva=Pořízení 2.srpna=návrh na vklad:
  042/459=885.040Kč budova s pozemky
  558/459=39.960kč katr a pila
  
  Zařazení 2.srpna=návrh na vklad:
  031/042 7.492,5Kč Pozemek stavební p.
  031/042 18.037,5Kč Pozemek 2
  021/042 859.510Kč budova
  028/088 39.960Kč pila a katr
  031/042 1.334Kč poplatek za vklad (2.000Kč/3=666Kč - rozdělila jsem ho do dvou pozemků a jedné budovy)
  021/042 666Kč poplatek za vklad
  031/042 16.666Kč znalecký posudek (25.000Kč/3=8333Kč- rozdělila jsem ho do dvou pozemků a jedné budovy)
  021/042 8.334Kč znalecký posudek
  
  
  Banka:
  042/231 3639-6121=2.000Kč platba návrh na vklad 5.srpna
  459/231 3639-6121=26.040Kč platba první splátka(budova s pozemky) 29.srpna
  459/231 3639-5137=39960Kč platba první splátka(katr a pila) 29.srpna - Mám dobře paragraf?
  
  042/321 25.000Kč FA znalecký posudek
  321/231 6171-5166 25.000Kč platba znaleckého posudku 16.srpna - Mám dobře paragraf?
  
  ________________________________________
  Ve znaleckém posudku je cena budovy: 1.126.788Kč z toho cena zařízení určující účel stavby (§30 odst.1) bez pp =50.000Kč
  budova 1.076.788Kč
  katr a pila 50.000Kč
  Pozemek stavební p.= 9.450Kč
  Pozemek 2 = 22.610Kč
  CELKEM=1.158.848Kč
  __________________________________________
  Obec koupila za 925.000Kč rozpočítáno procentově:
  budova 859.510Kč
  katr a pila 39.960Kč
  Pozemek stavební p.= 7.492,5Kč
  Pozemek 2 = 18,037,5Kč
  CELKEM=925000Kč
  
  Děkuji za celkovou konzultaci.
  --}

  Nejprve obecně - účetně do ceny výstavby patří i náklady na demolici původní stavby a její zůstatková cena. Pozor, že to platí jen pro případy, kdy je demolice původní stavby z důvodu nové výstavby, což ve Vašem případě vypadá, že tak je (koupili jste budovu, abyste na jejím místě mohli vybudovat jinou). A týká se to jen staveb, nikoliv samostatných věcí.

  1. Stroje typu katr (rámová pila) či jiná pila jsou svou povahou samostatná zařízení, takže u nich nemůžeme uvažovat s tím, že byste jejich zůstatkovou cenu při vyřazení zahrnuli na účet 042 jako součást ceny nové stavby. Nejprve je pořídíte klasicky koupí - pořízení se účtuje zápisy 558/ 321, zařazení 028/088, prodej  311/ 646 v kupní ceně a vyřazení jen 088/028.

  Na účet 042 budete v takovém případě účtovat jen cenu budovy a pozemku - zápis 042 MD/ 321 D, zařazení 021 MD budova, 031 MD/ 042 D pozemek. 

  2. Nemyslím si, že na kupní cenu pily a katru dostanete dotaci, když to budete prodávat, každopádně podle předpisů to ani nelze zahrnout jako investiční výdaj do ceny nové budovy. Takže v každém případě to bude neinvestiční výdaj a navíc jak říkám, nezůstane to Vaším majetkem, tak toto ještě dozjistěte, jestli opravdu na to máte čerpat dotaci.

  3. Zaúčtování máte správně. Znalecký posudek patří na pol. 5169, pol. 5166 používáme v případě, kdy výdaj není pro obec povinný a slouží k rozhodování. U ZP zpravidla volíme spíše pol. 5169 v logice, že je nutný pro určení adekvátní kupní ceny (a hodí se právě i pro rozvrh kupní ceny). Paragraf pro ZP zvolte stejný, jako pro ostatní výdaje, účel to má stejný, takže správně také odpa 3639, když slouží pro danou koupi. Nemusíte v rámci jednoho měsíce řešit, že jste náklady zařadili před jejich vznikem - tedy nejprve jste účtovali 042 D a na 042 MD byly faktury a výdaje později. Kdyby podobná situace nastala v odlišných měsících, je potřeba to hlídat hlavně do čtvrtletních závěrek, tak by bylo správné zaúčtovat dohadu výdaje 042/389 a následnou fakturu v dalším měsíci 389/321. 

  Kupní cenu máte rozpočítanou správně - podle podílu určeného ze ZP, jen nemusíte takto na haléře, pozemky klidně také zaokrouhlete na celé Kč, je to zbytečné. 

  Náklady na demolici budete účtovat na účet 042 s pol. 6121. Budovu vyřadíte zápisem 042 MD/ 081 v ZC, 081 MD/ 021 D v PC - viz úvod odpovědi, kdy náklady na demolici a ZC vyřazované stavby dáváme do ceny nově budované stavby (můžete pak na obojí čerpat investiční dotaci - jen pozor, aby nenaběhly nějaké odpisy mezi zařazením a vyřazením, kdy by se ZC pak nerovnala kupní ceně (PC) - kvůli dotaci). 

• Zařazení budovy a pozemku do majetku

  25. 06. 2024

  V květnu 2024 obec pořídila budovu a pozemky související. Vklad podán do KN dne 14.5. Chybně jsem zaúčtovala pouze na 042/321. Na účet 021 a 031 jsem zaúčtovala až dne 5.6. - dnem provedení vkladu. Na kraji měsíční uzávěrku za květen již neopravím. Můžu budovu zapsat do majetku až 5.6. (souvisí s měsíčním odpisem) ?}

  V tomto případě se nic neděje, protože za měsíc květen jste posílala na kraj jen výkaz k plnění rozpočtu (Fin 2-12 M). Takže se můžete klidně vrátit v účetním programu do května a doúčtovat zařazení 021/042 a 031/042. To samé v majetkovém programu, tedy vrátit se, jestli ho máte již uzavřen a pozemek a budovu zařadit do správného měsíce, tím se správně začne budova odepisovat od června. Ve výkazech k 30.6. to bude pak již v pořádku.

  I kdyby nešlo opravit, tak by se to dalo řešit, např. doúčtovat odpis ručně, nebo prostě ten jeden odpis neřešit, není to nic významného, ale samozřejmě je moc dobře, že to hlídáte a na chybičku jste si přišla.

  Jinak potvrzení o provedení vkladu do KN asi již máte - to jen pro jistotu, abyste neopravovala, když by Vám např. nezapsali, ale právní účinky jsou zpětně, takže správně uvažujete s datem zařazení 14.5.

  Také se tolik nestane, když to účetně dozařadíte 5.6., do majetku to ale chce zařadit v květnu, jinak by odpisy program počítal až od července (když už to chcete mít správně, tak ať víte nejpřesnější postup). Můžete si s tím zkrátka "pohrát" po svém tím, že za květen se neposílaly na kraj výkazy (čtvrtletní závěrka je až k 30.6.). 

• Výroba a rozvod tepla prostřednictvím s.r.o nebo městem

  18. 06. 2024

  Můžete mi prosím nastínit rozdíly ve výrobě tepla a rozvodu tepla prostřednictvím ÚSC (odbor nebo organizační složka) a nebo prostřednictvím s.r.o.
  Město má fungující s.r.o. od roku 2006 právě na tyto činnosti - výroba tepla, rozvod tepla. S.r.o. má v základním kapitálu vloženy dvě kotelny.
  Vznikají určité pochybnosti o tom, že by bylo možná lepší či ekonomicky výhodnější provozovat kotelny městem, vyrábět teplo, dodávat ho do obecních bytů, popřípadě do SVJ, družstev apod.
  Nevím, zda tyto činnosti považovat za hlavní činnosti či hospodářské ??
  Úkol od vedení města zní: sepsat ekonomické rozdíly mezi provozováním výroby a rozvodu tepla, které zajištuje nyní s.r.o dle zakladatelské listiny a tím, kdyby stejnou činnost zajišťovalo město - ekonomické souvislosti jako daně, odpisy, investice, zisk, konkrétní rozdíly u všech položek, apod.
  Domnívám se, že to nejsme schopni zpracovat, neboť nám chybí znalosti o účtování a daňové problematice s.r.o. a připadá nám to spíše jako úkol pro daňového poradce.
  Tak jsem vás chtěla požádat jako odborníky alespoň o nastínění zásadních rozdílů, což by nám velmi pomohlo.
  Děkujeme předem za odpověď.}

  Tady se obávám, že budu schopen pouze navést na několik oblastí, kterých by bylo dobré si všimnout (jinak těmto oblastem se věnuji, nicméně to se skutečně musí řešit případ od případu podle konkrétní situace).

  Zkusím to, co jsou klíčové oblasti:

  - oblast daně z příjmů - v současné situaci, kdy obec je příjemcem své daně z příjmů je samozřejmě výhodou, kdy tuto činnost provádí obec (pokud jsem viděl výkazy  toho s.r.o. za roky 2021 a 2022 tak tam byla daň 132, respektive 146 tis. Kč). Takže tady v té oblasti je to jasné - samozřejmě podmíněno současným RUD

  - oblast DPH - u ní je to ale mnohem složitější (a zároveň upozorňuji, že je to zpravidla významnější téma než daň z příjmů). Zkusím jen několik témat:

      * pokud byste najednou realizovali třeba 12 mil. Kč výkonů za teplo, tak by se Vám mohl silně zlepšít na obci koeficient oproti současnému stavu. No a otázkou je, zda a případně v jakém rozsahu uplatňujete odpočty koeficientem (a tady to v určitých sutuacích je úplně jedno, nicméně v jiných případech to může být hodně významné téma)

  * musíme také hodně řešit, kam se to teplo dodává - totiž pokud by to bylo třeba i do objektů provozovaných Městem, kde by bylo poskytováno osvobozené plnění Městem (typicky třeba do kulturního domu provozovaného Městem), mohlo by zapojení kotelen pod Město právě vést k tomu, že u tepelného hospodářství nebude plný nárok na odpočet - ale zase třeba koeficient, případě i poměr. A tady záleží na tom, s jakým koeficientem se pracuje .... (odhaduji, že by to mohla ve výsledku být výrazná nevýhoda) 

  Aby toho nebylo málo, tak když již toto řešíte, ono by se mohlo třeba také uvažovat o spojení ne s Městem, ale Technickými službami (příspěvkovou organizací).  Berte to jen jako poznámku - i tato varianta by měla nějaké daňové dopady.

  A ještě na závěr jedna důležitá věc - i když bychom došli k tomu, že by se nám nyní jevilo třeba jako o něco lepší provozovat tepelné hospodářství pod Městem, tak se musí ještě řešit transakční náklady (včetně daňových) související s tím, že by se majetek musel nějak dostat na Město.

  Víc asi k tomu neumím nyní sdělit - toto jsou přesně projekty, kdy nelze dát obecný návod, ale řeší se každý jednotlivý případ.

  Ještě z hlediska vykazování - u Města si dokáži oředstavit obě varianty - jak hlavní tak i hospodářskou činnost - to již podle rozhodnutí zastupitelstva.

• Bezpečnostní opatření u MŠ

  17. 06. 2024

  Chci poprosit o radu při zaúčtování bezpečnostních opatření u MŠ, zda lze vše zařadit jako TZ. Jde o vybavení jednotlivých tříd a to každou třídu jinak. Jedná se o instalaci bezpečnostního signálu napojeného na další složky, neprůstřelných dveří, neprůstřelné desky na ochranu vnitřního okna, která vypadá jako tabule a o ochranu přízemních oken stejnou deskou, jako ty tabule, jen budou menší a budou mít rozměr přesně na okno. V některých třídách dojde k dozdění dveřního rámu a k posunu zásuvek.
  Dle informací budou všechny prvky spojené s budovou a dají se odmontovat.
  Vyčetla jsem z dotazu 2.12.2016, že jako argumentace pro TZ je rozšíření účelu - tj. vyšší zabezpečení.}

  Účtovala bych jako TZ. Určitě ty zásahy typu zabezpečení oken a dvěří. Jako samostatnou věc zařaďte teoreticky nějaké zařízení s SW, které plní funkci zabezpečovacího systému (do 40 tis. Kč účet 028, nad 40 tis. Kč účet 022) - zařazujeme takto např. čidla pohybu apod., tam je většinou i dost jiná životnost, než budova, tak spíše z "praktického" hlediska raději oddělit ten bezpečnostní signál. Nevím, co přesně tím máte na mysli, technologická část plnící účel stavby může jít do ceny budovy. ale jak říkám, problém je s odpisy, pak totiž správně má být nastaveno komponentní odpisování, proto může být vhodnější oddělená evidence technologické části budovy. 

  Jinak je smutné, že doba se vyvíjí tak, že jsou podobné věci spíše již nezbytnou sobečástí k plnění "bezpečné" funkce stavby. 

• ! Prodej 27 bytů po 20 letech

  17. 06. 2024

  I když k tomuto tématu toho je tady hodně, nějak se v tom nevyznám. Obec (51%) společně s SBD(49%) zrekonstruovala před 20ti lety 27 bytů. Byty byly financovány z dotace, složených prostředků od budoucích nájemníků a z přijetí úvěru. Financování probíhalo takto: Nájemnici platili nájem a zálohy na služby SBD a splátky úvěru obci. Já jsem účtovala jejich příjmy na splátky na úvěr na účet 3612-2324/649. Úvěr byl v roce 2023 doplacen a nyní v červnu 2024 si nájemníci budou byty za zůstatkovou cenu odkupovat. Potom byty přejdou do osobního vlastnictví. 27 b.j. máme vedených na účtu 021. Každý rok účtuji i o účtu 403, kde je ještě zůstatek. Nějak si nevím rady s tím, jak jejich poslední splátku účtovat? Zda dávat do DP na řádek 50, 51 a v jaké výši? A bude se tento případ týkat i daně z příjmů?}

  U těchto smluv je problém - musí se zjistit výše prodejní ceny - vlastně budete družstvu odpprodávat 51% podíl na bytech a k tomu pozemku. Otázkou je určení prodejní ceny - totiž může dojít k tomu, že to splácení úvěru bylo vlastně splácení - přijetí zálohy na budoucí kupní cenu, prodejní cena je včetně této splátky a konečný doplatek. Při předpisu kupní ceny se může stát, že je vyšší než doplatek a zůstala by vám viset pohledávka, protože nebyla zaúčtována záloha při splátkách úvěru na )čet 455. To by se opravilo letos jen takto: 401/455. Pak předpis ve výši kupní ceny 311/647 a 311/646 (rozdělit nějakým poměrem na dům  a pozemek, a to k datu podání návrhu na vklad, a pak zúčtování zálohy 455/311 a doplatek 231 + RS MD/ 311 D. 

  Ohledně těch splátek úvěru - toto, co píši výše není jisté, že se vás týká - mohla to být také jen splátka podílu SBD na úvěru, ne záloha na kupní cenu, to musíte zjistit ze smluv. Pokud to byla splátka podílu, tak pak se na účet 455 převádět nebude. 

  Vyřazení domu: 551/081 zůstatková cena a 081/021 ve výši vašeho podílu 51% také k datu podání návrhu na vklad, pak vyřazení pozemku 554/031 v účetní ceně a rozpuštění zůstatku nerozpuštěné dotace, 403/672. Správně měly být odpisy nastaveny jen na 20 let, ale to uhlídal málokdo. Předpokládám, že přecenění na RH nebylo, což by bylo správně, to se nedělá u dlouhodobých smluv. 

  Pokud budete potřebovat ještě něco doplnit, či správně určit zda převod na 455 či ne, tak ještě mi napište na iva@obecuctuje.cz, musí se to vyčíst ze smluv. 

  Ohledně daně z příjmů - ano jako činnost jednoho prodeje půjde ke zdanění 646 a 647 a k tomu náklady 553 a 554, takže z této akce asi spíše ztráta. 

  Z hlediska DPH - samozřejmě je to od daně osvobozeno, nicméně když se podíváte na dokument ze 16.4. 2019 - DPH, MF, Dotaz SMO - prodej majetku a obrat... - tak jsme pod dojmem judikatury byli tyto případy nuceni navrhnout do ekonomické činnosti běžné (a MF do potvrdilo) - viz ten druhý dokument. Tedy na ř. 51 by to již nepatřilo. Uvedete na ř. 50.

• ! Převod bytového domu

  13. 06. 2024

  Měli jsme v majetku obce bytový dům s deseti bytovými jednotkami. V současné době se byty převedly na nájemníky s tím, že jedna bytová jednotka zůstala v našem vlastnictví. Nájemníci i my jsme tedy přešli pod bytové družstvo. Kupní cena pro každého byla 3.013,-Kč. Prosím o radu, zda tuto částku zaúčtovat jako běžnou kupní cenu nebo je potřeba v tomto případě jiné účtování. Děkuji za odpověď.}

  Na základě doplnění informací (nájemníci platili jakoby jen nájem, ne zálohu na budoucí kupní cenu) doporučuji postupovat takto: 

  Zjistit podíl převedených bytů a pozemků - např. kdyby bylo bytů 10, tak jeden vám včetně 1/10 pozemků zůstává, tato část se nebude vyřazovat a bude vložena do BD. 

  Pak zjistit podíl účetní hodnoty pozemků a zůstatkové ceny bytového domu (např. těch 9/10)  - to budeme potřebovat pro určení podílu výnosu 646 a 647 (z prodeje pozemků). 

  K datu podání návrhu na vklad - nevím, zda se budou vkládat jednotlivé smlouvy odděleně, pak by se muselo vyřazovat vždy poměrově z domu i z pozemku. 

  Předpis 311/646 a 311/647, vyřazení domu 551/081 a 081/021 (např. v těch vypočtených poměrech) a rozpuštění dotace také v poměru 403/672. Příjem pak 231 3612 3112 MD/ 311 D. (Dle vyhlášky k RS nemusíte příjem rozdělovat na 3111 a 3112, stačí společný 3112). 

  Na 021 a 031 by měl zůstat podíl na bytu, co je obce,  kdyby ten se v budoucnu prodával, tak by měl být prodán již za tržní cenu. K tomu zůstane i zafixovaný podíl na 403 - protože ten jeden byt bude vložen do družstva. 

  Vklad bytu obce do družstva: 

  043/368

  368/081 v zůstatkové ceně 

  a vyřazení v podílu, co zůstalo 081/021. Zde se nechává podíl 403 na 403, v tomto případě se nerozpouští, bude se rozpouštět až při prodeji vašeho podílu v družstvu - prodeji bytu. 

  a zařazení do finanční investice po získání podílu na družstvu: 069/043. 

  Dále je třeba upozornit, že ty smlouvy byly sepsány právně velmi chybně. Hlavně neřešení prodejní ceny, jen nájmu.  Rovněž měly být nastaveny odpisy u domu pouze na 20 let, což nebylo (takto chybně to však mají skoro všechny obce, protože do akce vstoupila reforma účetnictví). Díky tomu vznikne u obce problém s velkou ztrátou z prodeje, tj. i když se rozpustí dotace, zůstatková cena je vysoká. Dále je problém při prodeji, kdy obec má prodávat majetek za cenu obvyklou - musí se rozdíl odůvodnit, jiné odůvodnění, než že se postupuje dle smlouvy o smlouvě budoucí, která byla původně špatně nastavena, mně nenapadá. Stejné odůvodnění bych doporučila napsat i k UZ ve vztahu k vysoké ztrátě : Např. Ztráta byla způsobena výjimečně za rok 2024 tím, že došlo k odprodeji bytového domu za ceny uvedené před 20 lety ve smlouvě o smlouvě budoucí. Tato smlouva nezohledňovala vklad občanů v průběhu užívání bytu, které dle smlouvy byly nájmem, obsahově se však spíše jednalo o nájem jen částečně, vklady nájemníků měli i formu záloh na kupní cenu. (Nebo prostě tak nějak). 

  Předpokládám, že na RH se nepřeceňovalo, což je dobře, dlouhodobé prodeje se nepřeceňují na RH.  

  Z hlediska DPPO se jedná o ztrátu z prodeje - tj. náklad do výše výnosu. 

• Splašková kanalizace a ČOV

  29. 05. 2024

  Prosím o radu a kontrolu ohledně účtování – akce Výstavba splaškové kanalizace a ČOV.
  
  V obci budujeme ČOV a kanalizaci. Obec si v roce 2023 vzala úvěr, který jsme začali čerpat až nyní v květnu. Průběžně jsme prozatím došlé faktury hradili z vlastních prostředků s tím, že nám vždy po doložení proplacených faktur se všemi náležitostmi (podpisy a texty týkající se dotace z MŽP) byly zaslány finanční prostředky a mně od firmy, která nám zajišťuje poradenskou činnost tzv. rozpad faktur – rozpočítaná částka každé faktury, a to 70%ní podíl dotace z MŽP a 30% podíl vlastní FP. Letos se do zaplacených faktur ještě bude rozpočítávat částka dotace od kraje.
  Prozatím jsem účtovala loňské faktury takto (do konce roku 2023 pouze smlouva na dotaci z MŽP):
  042 / 321
  321 celá částka fa / 231 0003 Nástroj 148 Zdroj 5 UZ 15501 2321 6121 ve výši
  70% částky faktury (dotace z MŽP)
  231 0003 2321 6121 ve výši
  30% (vlastní zdroj)
  
  
  Do letošních faktur už musím rozúčtovat již i dotaci od kraje, ale prozatím jsem faktury zaúčtovala jen 321 / 231 0003 2321 6121 s tím, že až přijdou peníze přidělené na tři letošní faktury, mohu teprve rozúčtovat (dle pokynu od paní, která nám zřizuje poradenskou činnost). Takže pak opravím tak, že přeúčtuji na straně D:
  231 0003 Nástroj 148 Zdroj 5 UZ 15501 2321 6121 70% částka z dotace z MŽP
  231 0003 ??? ??? 2321 6121 30% částka z dotace od kraje (mám v tabulce částku Vlastní zdroj – z toho ostatní zdroje = dotace kraje, která odpovídá částce 30% částky z faktury – takže faktury budou zatím hrazeny jen z dotací). Jen nevím a nikde ve smlouvě jsem nevyčetla ani účelový znak, pod kterým mám všechny výdaje krajské dotace uvádět. A nástroj zdroj bude taky jiný?
  
  
  
  A ještě prosím ten úvěr, který jsme až nyní v květnu začali čerpat. Do minulého měsíce jsem účtovala jen na běžném účtu (dle rozpisu na úvěrovém, který měl stále počáteční i konečný zůstatek nula, jen na něm je vždy rozepsána závazková provize a poplatek za správu úvěru), a to:
  závazková provize 562 / 231 0003 6310 5141
  poplatek za správu úvěru 518 / 231 0003 6310 5163
  
  Z úvěrového účtu, který máme u stejné banky jako běžný účet byla převedena částka ve výši říjnové faktury bez DPH ve výši 3 819 766,85 Kč na ten běžný (částky zajišťuje pan starosta). Nevím, jak zaúčtovat příjem, jako běžný převod z účtu na účet?
  Převod z úvěrového tedy 262 / 231 0004 6330 5345 a příjem na ZBÚ 231 0003 6330 4134? Jak potom na úvěrovém účtu účtovat čerpání úvěru. Mám zde nyní PZ i KZ ve výši minus 3 819 766,85 Kč. Jinak rozepsanou závazkovou provizi, poplatek za správu úvěru a navíc úroky. To jsem účtovala na ZBÚ, a to:
  
  závazková provize 562 / 231 0003 6310 5141
  poplatek za správu úvěru 518 / 231 0003 6310 5163
  úroky 562 / 231 0003 6310 5141
  
  prosím o kontrolu, případně radu, jak zaúčtovat jinak. A hlavně to čerpání úvěru – účtování na úvěrovém účtu.}

  K účtování dotace:

  U účtování vlastního podílu u faktur v minulém roce Vám chybí nástroj 148 a zdroj 1. Vlastní podíl se neznačí ÚZ, ale nástroj a zdroj by tam měl být uveden. V účetnictví to už neopravíte, ale ručně si ho můžete dopsat na košilku faktury.  Letos značte vlastní podíl už správně. Jinak postupujete správně - všechny faktury, které se týkají nákladů k dotaci se rozpočítávají podle poměru dotace do výše poskytnuté dotace.

  Celou investiční akci byste měla vést odděleně, např. si pomoci org. Poskytovatelé chtějí sledovat celkové náklady projektu bez ohledu na způsob financování. Dotaci kraje si oddělte navíc např. orj., aby bylo vidět, že máte dva druhy financování - dvě poskytnuté dotace. 

  Dotace z kraje je celá na váš podíl. V případě, že máte rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo smlouvu o poskytnutí dotace s krajem, měla byste mít zaúčtovanou podmíněnou pohledávku na podrozvaze zápisem 915 (955) MD / 999 D. V tu chvíli byste měla značit i výdaje. Nevím, proč Vám paní řekla, až přijdou platby, ale není to pravda. Pokud mám rozhodnutí nebo smlouvu, že dostanu dotaci, měla bych výdaje značit. Pokud by dotaci nakonec neproplatily, lze to do konce roku vždy opravit, ale zatím podklad ke značení máte (s krajem se podepisují smlouvy o dotaci). Jinak pozor na to, že jestli je poskytovatelem kraj, tak se nepoužívá ÚZ z číselníku MF (ten je určen jen pro dotace z ústředí, nejčastěji ministerstva a státní fondy) a ani nástroj a zdroj. Nástroj a zdroj se používá jen u dotací (spolu)financovaných z EU. Když nedali do smlouvy interní ÚZ, pak vlastní podíl značte v prvé řadě podle hlavní dotace - abyste označily, že je to Váš podíl k dotaci z EU. Tedy nástroj a zdroj 1, k tomu jak píšu výše je dobré mít i jednotný org pro dotaci z MŽP. Fakt, že je vlastní podíl financován krajem pak zachytíte nějakým doplňujícím interním značením, např. orj, jak uvádíme výše -  když nebudou v účetní větě volné kolonky, použijte jakoukoliv, někdo píše interní značení např. i do kapitoly, lze použít i kolonku ÚZ, u kraje se to tak používalo s tím, že to jen nesmí vstoupit do výkazu, prostě kam to program pustí. Jde jen o tom, abyste byli schopni pro kraj vyjet z programu sestavu, kde bude navíc označeno, že daná částka byla hrazená z dotace kraje. 

  Ještě pozor, zda nemáte používat i ÚZ 15016 - u OPŽP bývá část dotace určena na tzv. nepřímé výdaje projektu. Ve smlouvě je v takovém případě část dotace specifikovaná jako neinvestiční, byť jste žádali jen o investici. Náklady kryté neinvestiční dotací se účtují klasicky na účet 042, když věcně spadají do ceny stavby (neinvestiční dotace pak ne na účet 672, ale na účet 403, když fakticky kryje investiční náklady), ale příjem neinvestiční dotace a výdaje do výše dotace se značí neinvestičním ÚZ 15016. Tento postup určilo MF u tzv. zjednodušené metody vykazování. U OPŽP s tím začíná být problém, že účetní to ze smlouvy jasně nevyčtou, apelujeme na to, abyste si od administrující firmy vyžádali vždy raději všechny podklady k dotaci, protože to rozdělení na přímé výdaje (investiční dotace) a nepřímé výdaje (investiční dotace) není vidět ze smlouvy, ale až z podkladů k dotaci (na rozdíl třeba od IROPu, kde to jasně v rozhodnutí vyčíslují odděleně). 

  K úvěru:

  Přijatý úvěr je součást financování rozpočtu. Obecně je to tak, že máte nějaké příjmy, proti tomu výdaje s tím, že když rozpočtové příjmy běžného roku nedostačují k financování rozpočtových výdajů běžného roku, zapojují se položky financování (úspory z minulých let, přijaté úvěry..)

  O úvěru jako takovém byste měla účtovat buď na účtu 281 - Krátkodobé úvěry (splatnost do 1 roku) nebo na účtu 451 - Dlouhodobé úvěry (splatnost nad 1 rok). Při čerpání úvěru, ve vašem případě převedení finančních prostředků na váš ZBÚ budete účtovat 231 pol. 8113 nebo 8123 MD / 262 D a zároveň 262 MD / 451 D. Někdo účtuje bez 262, jen na BÚ zápis 231/451, ale přesnější je účtovat zápisem přes účet 262 s tím, že úvěrový účet není v tomto případě dalším ZBÚ, výpis úvěrového účtu slouží jako podklad k ověření aktuální výše jistiny úvěru (účet 451). 

  Jsou různé postupy účtování, někdy se účtuje i převod mezi BÚ obce a úvěrovým účtem přes konsolidační položky 4134 a 5345 (jak jste psala), pokud je k úvěru zřízen další běžný účet (nejen přehled úvěru, kde do obratu jde jen jistina). Ale to u vás asi není, psala jste pouze o ZBÚ a úvěrovém účtu. V dokumentech najdete vzory účtování - "Úvěry a termínované vklady" z 18.4.2020.

  Splátky se pak účtují obdobně - buď rovnou jen na BÚ 451/231, pol. 8114 nebo 8124, nebo výdaj z BÚ 262/231 a zápis 451/262 až na základě výpisu z úvěrového účtu (obecně je účtování o pohybech na úvěrovém účtu přesnější zobrazení účetních případů).

  Ano, úroky (pokud jsou pro vás provozní výdaj) lze účtovat opět buď jen 562 /231 + RS (jak jste uvedla v dotazu, to máte správně), nebo na BÚ 262/231 a na úvěrovém účtu 562/262, pokud by se úroky zobrazovaly plus minus na úvěrovém účtu. Předpis 562/378, případně místo účtu 378 nějaký účet časového rozlišení (389,383) je vhodné účtovat hlavně na konci roku, pokud by bylo potřeba úroky časově rozlišit. 

  Úroky lze dávat do doby dokončení majetku i do ceny investice (042, pol. 6121), pokud si to tak stanovíte ve směrnici (dle ČÚS 710 byste si měli vybrat, jak u úroků z úvěru postupujete, zda je zahrnujete či nezahrnujete do ceny majetku, ale pozor, vždy jen do doby zařazení majetku). 

  Poplatek za správu úvěru patří přesněji na účet 569, RS máte správně. Závazková provize je vlastně druh poplatku, který platíte v období čerpání úvěru. Účtovala bych ho tedy obdobně, jako poplatek za správu, tedy 569/ 231 RS 6310 5163. Nejedná se o úrok. 

• Nájemné

  29. 05. 2024

  Naše obec udělala v roce 2022 novou kanalizaci a technologii ČOV a to dál pronajímáme našemu s.r.o. ve výši ročních odpisů bez dotace. Chtěla bych se zeptat, zda můžeme pronájem ponížit o dotace. Děkuji}

  Tady asi nebudu mít jednoznačnou odpověď - dle mého názoru musíte řešit následující oblasti:

  a) vliv cenové regulace v oblasti vodohospodářského majetku - protože cenová regulace řeší i to, jak vysoké může být max. nájemné. Cituji například z cenového výměru MF:

  Pachtovné (nájemné)
  Ekonomicky oprávněným nákladem je pachtovné (nájemné) za propachtování
  (pronájem) infrastrukturního vodohospodářského majetku (movitého a nemovitého
  majetku), který je používán výlučně pro dodání vody pitné z vodovodu nebo
  na odvádění nebo čištění vod odpadních kanalizací. Pachtovné (nájemné) je možné
  sjednat maximálně do výše odpovídající souhrnu odpisů z pronajímaného
  infrastrukturního majetku podle právních předpisů upravujících účetnictví, nákladů
  vlastníka na jím hrazené opravy a udržování infrastrukturního majetku, režijních
  nákladů spojených se správou a pronajímáním infrastrukturního majetku, úroků
  z úvěrů čerpaných pro realizaci plánu obnovy pronajímaného infrastrukturního
  majetku a přiměřeného zisku spojeného s těmito činnostmi, který rovněž pokrývá rozdíl
  mezi hodnotou určenou na obnovu6) pronajímaného infrastrukturního majetku podle
  plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací7) a částkou obnovy zahrnutou
  do výše uvedených složek pachtovného (nájemného).
  Režijními náklady podle předcházejícího odstavce jsou náklady na plánování, přípravu
  a realizaci investiční výstavby, dohled nad provozováním a udržováním majetku,
  nabývání a vyřazování majetku, přípravu a uzavírání pachtovních (nájemních) smluv,
  inventarizaci majetku, pasportizaci objektů, narovnávání majetkových vztahů,
  zpracování kanalizačních a provozních řádů a povodňových plánů; pokud jsou tímto
  výměrem považovány za ekonomicky oprávněné.

  No a třeba pokud by se jednalo o podnikatelský subjekt jako pronaímatele, tak by vstupní cena byla ponížena o dotaci - tedy dávalo by logiku z pohledu cenového výměru jít na částku odpisů poníženou o rozpouštění dotace do výnosů. Ale rovnou říkám, že do cenové regulace se rozhodně nechceme motat - není to naše parketa.

  b) oblast DPH - předpokládám, že jste uplatnili odpočet DPH z výstavby a nyní pronaímáte s daní - tady mezi spřízněnými subjekty má být podle §36a cena obvyklá, pokud druhá strana nemá plný nárok na odpočet. Předpokládám ale, že Váš Vak má plný nárok na odpočet daně - tedy §36a by se jej neměl týkat a myslím si, že stačí dokázat, že je aplikována odůvodnitelný výše nájmu, která není symbolická či nepřiměřeně nízká (aby to zavánělo podvodem). Za mne se domnívám, že argument, že se vyjde z odpisů nezahrnujících dotaci je možný (analogií s podnikatelskými subjekty ...). Samozřejmě ale pokud by třeba dotace byly v součtu vymyslím si 98 % ceny, tak by asi vznikl problém obhajoby, zda je to ještě úplatiu.

  c) oblast daně z příjmů - jste spojené subjekty - podle §23 odst. 7 má být aplikována cena obvyklá - no a tady upřímně bývá cena stanovována nízko (často až do symbolických hodnot) - nemyslím si, že by měl vzniknou problém

  A samozřejmě máte konat s péčí řádného hospodáře... - ale zase si myslím, že pokud tam promítnete jen odpisy bez vlivu dotace, tak to nějakou logiku dává. Jen bych ještě dal pozor, na čí straně leží obnovující opravy účtované na 511... (zda na straně obce jako vlasntíka nebo na straně toho s.r.o.). Pokud na straně vlastníka, měl bych i tuto skutečnost správně něak zohlednit v nájmu.