Dotazy

Hledanému výrazu věcné břemeno odpovídá celkem 301 dotazů:

• Nalezený majetek

  27. 06. 2025

  Naše obec řeší záležitost vlastnictví dvou kamenných železničních nadjezdů z let 1870 postavených při budování trati, kdy vzpěry mostů jsou na parcele Správy železnic, státní organizace, a tato organizace vyzývá naši obec ohledně údržby mostů. Obec je nyní nemá ve svém majetku, ale měla by je mít s odkazem na zákon z r.1951 aj. příloha 1.
  K předání těchto objektů obec ve svém archivu nic nemá, ani v archivu úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ani v Okresním archivu Jihlava, Správa železnic s jejich podivem k těmto mostům taky nic nemá – ani např. zákresy staveb. Dotazem na odborné vyjádření k existenci umístění těchto staveb tj. mostů z hlediska KN jsme se dozvěděli, že mosty nejsou předmětem evidence v katastru nemovitostí.
  Jak má tedy obec postupovat? Zastupitelé se obávají sjednávat s odbornou firmou nejnutnější opravu mostů, což je nyní v době výluky na této trati do konce srpna 2025 na podnět správce železnic nutné, když jsou mosty vzpěrami na cizím pozemku. Není to v rozporu, že by obec investovala na cizím pozemku, když ani v KN nebudou mosty zapsány?
  Z hlediska účetního v případě zápisu těchto mostů jako nalezeného majetku bych účtovala 021/401. Potřebuji usnesení aspoň RO na pořízení mostů do majetku?
  Ještě mám problém s oceněním (nechceme řešit přes odhadce)
  Ocenění: reprodukční pořizovací cenou dle vyhlášky 441/2013Sb: jsem si našla ZCU=ZCxK5xKj (ZC za měrnou jednotku tedy m2 příl. č. 15 bod 4 mosty - zde nemohu vybrat z konstrukční charakteristiky jde o most pozemních komunikací, ale kámen jako druh vodorovné konstrukce není v možnostech je tam buď beton nebo kov - tak nemohu vybrat, K5 koef. polohový v příl.č. 20 obec do 1000ob.= 0,80, dále Ki koef. změny cen staveb dle příl. č. 41 mi vychází 2,984). Mám správný výpočet? Nelze třeba zohlednit rok výstavby tj. stáří 155 let a pořídit za 1Kč? Ale nejedná se o kulturní ani církevní památku tak asi ne? Mosty jsou krásné mají tři oblouky a jsou z trati vysoké kolem 20 m.
  Děkuji}

  Celé to vypadá spíše na právní problém. Podle všeho se k vlastnictví mostu ale nikdo nehlásí a máte snahu ho opravit. V takovém případě, když k vlastnictví nějaký právní titul máte - hovoříte o zákonu z roku 1951 - jako vícenález bych jej zařadila. Je-li ale most umístěn na cizím pozemku, je potřeba to s vlastníkem mít právně ošetřené (věcné břemeno kvůli údržbě apod.).

  Výpočet ceny jako RPC můžete použít z vyhlášky. Když tam není uveden stejný materiál, vyberte podobný. Ocenění 1 Kč zde použít nepůjde. 

• Zřízení a zrušení věcného břemene inženýrské sítě

  17. 06. 2025

  Dobrý den,
  obec (oprávněná) eviduje na cizím pozemku věcné břemeno inženýrské sítě kanalizace. Majitel pozemku provedl na své náklady přeložku kanalizace, nechal nově zaměřit geometrickým plánem a uzavřel s obcí smlouvu o zrušení původního věcného břemene a zřízení nového věcného břemene podle nového GP a to bezúplatně. Původní hodnota věcného břemene činila 1.000 Kč.
  Z hlediska účtování: Mám původní částku věcného břemene ve výši 1.000 Kč odúčtovat z majetku 088/028 a zaúčtovat nové věcné břemeno v novém ocenění? Nechat ocenit znalcem (zbytečný náklad) nebo částkou 10.000 Kč? Případně ocenit ve výši 1.000 Kč jako předchozí věcné břemeno? Děkuji za odpověď.}

  Správně by se dle předpisů mělo původní VB odúčtovat, jak píšete zápisem 088/028. Nové zařadit zápisem 558/649 a 028/088 v reprodukční pořizovací ceně. Právo je pořád zachováno, nezměnila se jeho podstata, ale nově je poskytováno bezúplatně, takže tam jde hlavně o to, že aktuálně by VB mělo být oceněno RPC. Jestli se tedy domníváte, že cena 1000 Kč neodpovídá svou hodnotou podobným VB, pak byste mohla postupovat tak, jak uvádíte, tedy ocenit nové VB ve výši 10 tis. Kč. Tento postup by měl být krajní pro situace, kdy nelze VB ocenit jinak, ale chápu, že než nějaké nepřesné výpočty, raději zvolíte tento postup (a určitě neplatit ZP). 

• Věcné břemeno obec oprávněná.

  14. 05. 2025

  Na obci bylo podél silnice I. třídy staré veřejné osvětlení, které vlastnil ČEZ. Rozhodli jsme se vyměnit staré VO za naše nové, rozšířit jej a postavit podél silnice I. tř. chodník. Při povolování stavby VO se vyjádřilo ŘSD, že nemá námitek, ale protože dojde k přeložce umístění protlaků kabelového vedení VO v silnici I. třídy, požaduje smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene (uzavřena 2016), kde je psáno, že výše náhrady za VB bude stanovena následně ve smlouvě o zřízení VB a přesného zaměření rozsahu. On totiž nešel ani odhadem stanovit rozsah tohoto VB, protože se zároveň se stavbou chodníku předělával průtah silnice I. třídy (stavba komunikace I. tř. a chodníku byla společná, obec jen ŘSD uhradila cenu chodníku). V r. 2018 bylo VO zkolaudováno a zařazeno do majetku. Chodník byl zkolaudován v r. 2019 (stejně tak komunikace I. tř.).
  Nyní se vyhotovuje GP a bude uzavírána smlouva o VB, kde bude stanovená částka. K ní připočtu vyhotovení GP a vklad do KN a zaúčtovala bych vše položkou 5122 účet 558 a zařadila bych na 028 (pokud bude částka za VB do 40 tisíc). Je to tak správně? Nebo mělo být věcné břemeno součástí stavby VO? Děkuji za odpověď.}

  Správně, když je uzavřena alespoň smlouva o smlouvě budoucí, má se VB dohadovat do ceny příslušné stavby zápisem 042/389. U vás ale podle popisu nebyla při zařazení informace k výši VB - ze smlouvy ani reálně to odhadnout asi prostě nešlo, tak můžete VB zaúčtovat teď jako samostatný majetek, jak píšete. Pokud by celkově bylo nad 40 tis. Kč, účtovalo by se 042/321, zařazení 022/042, pol. 6142.

  Když se opomene dohada vytvořit, lze zpětně opravit o VB vstupní cenu. Pokud by se vám nechtělo evidovat samostatně, tak si myslím, že i ve vašem případě obhájíte to, že to zpětně dozařadíte ke stavbě VO - VB věcně vzniklo v době pořizování majetku, jen se to teď formálně dořešilo. 

  Tak ve výsledku, jak budete chtít, nebo spíše, jak to obhájíte. U té dohady - vy jste jí měli vytvořit podle dostupných informací. K datu zařazení už se mělo vědět, jakou trasou VO vede, kolik m2 se zabere, tak udělat např. odhad. Ale pokud si myslíte, že udělat odhad bylo v době zařazení opravdu nereálné (nevěděli jste smluvní cenu), pak v logice, že dohada prostě účtována být neměla/nemohla se to může teď zařadit i samostatně.

  Omlouvám se za nejednoznačnou odpověď, ale tady je to trochu na vážkách, lze obhájit obojí, záleží, jak si vyargumentujete. 

• Obchodní majetek

  13. 05. 2025

  Dobrý den, mám několik dotazů ohledně určení či zařazení majetku do obchodního majetku (OM) z pohledu DPH a prosím o Váš názor.
  
  1) Která osoba nebo orgán je oprávněn určit, co patří nebo nepatří do OM? A dále kdo rozhoduje, z jak velké části bude majetek OM? (Mám na mysli osobu jako účetní nebo ekonom na konkrétním odboru nebo majetkář nebo vedoucí odboru apod.; jako orgán mám na mysli radu města.)
  
  2) Za jakých podmínek mohou být zařazena do OM věcná břemena (město je oprávněným) vedena samostatně na účtu 028 a 029? Sledují věcná břemena osud stavby, z důvodu které byly zřízené (např. vedení VO, stavba mostu, silnice, chodníku, vodovodu, kanalizace apod.)?
  
  3) Patří do OM budovy a stavby, které kdysi byly pronajímány, ale nyní jsou prázdné, bez pronájmu, a rozhoduje se, zda se prodají nebo zdemolují? V případě, že budova nebude v OM, byli bychom u prodeje v postavení osoby nepovinné k dani?
  
  4) Zařadit do OM i stavby tvořící funkční celek s budovou, která je mezi OM zařazena? Např. jedná se o oplocení, zahradní altán, venkovní úpravy, zpevněné plochy, venkovní sušáky na prádlo, které nejsou předmětem nájmu, ale nájemníci např. bytového domu, je využívají. Nebo zařadit do OM např. zpevněné plochy, chodníky, oplocení na hřbitově, kde se pronajímají hrobová místa?
  
  5) Lze zařadit všechny pozemky paušálně jako OM a následně např. při prodeji rozhodnout, že se nejedná o OM, protože je to pozemek pod chodníkem nebo cestou (a tímto také vystupovat při prodeji jako osoba nepovinná k dani)? Nebo naopak lze se rozhodnout pozemky nezařadit do OM a až při případném prodeji stanovit, že je to např. stavební pozemek, tudíž zdaním?
  
  Děkuji Vám za odpověď.}

  Já bych na úvod jen chtěl říci, že tím, jak se začal řešit Obchodní majetek, tak je tam spousta nedořešených záležitostí. Říkám tomu, že se otevřela jakási Pandořina skříňka - sice se nám dost věcí pozitivně posunulo, ale vznikla čřada otazníků (na některé z nich se ptáte). Takže se v řadě věcí bavíme o "šedé zóně" (bod 3, částečně i 5) - respektive třeba jen o mm názoru, jak to udělat (ale nemám nikoho, kdo by to potvrdil).

  K jednotlivým dotazům:

  1. Téma č. 1 - podle mne to žádný předpis neřeší. Teoreticky bychom mohli být ve zbytkové pravomoci Rady Města - přičemž určitě tyto oblasti fakticky všichni přenáší podle Vašeho organizačního řádu/směrnic na nějakou osobu v rámci úřadu. Takže mohu jen popsat, jak bych postupoval já:

  a) do obecné směrnice k DPH (případně do speciální směrnice k vedení obchodního majetku) definuji základní pravidla ve vedení obchodního majetku a zde také definuji odpovědné osoby. Směrnici podle Vašich nastavení buď schválí Rada, někde je to třeba jen v gesci tajemníka .... Inspiraci směrnice najdete na webu - dokument z 13.1.2025. Když bych to nastavoval já u Města Vašeho typu, tak odpovědnost bude mít odbor majetku s povinností konzultace s vedoucím finančního odboru/hlavní účetní v nejasných případech (třeba nepokrytých jasně danou směrnicí).

  b) věcná břemena dle mého názoru jasně sledují osud příslušné stavby (ono je to i logické - v některých případech jsou přímo oceněním dané stavby - pokud byly hrazeny v době výstavby ...). Fakticky je to z pohledu na věci "jeden obchodní majetek". Tedy pokud budu mít věcné břemeno ke kanalizaci, kterou mám v obchodním majetku, jsem přesvědčen, že automaticky k tomu musí být obchodním majetkem i věcné břemeno vedené samostatně na 028 a 029 (jako následek zařazení stavby kanalizace do obchodního majetku).

  c) za mne složitá záležitost - pokud by byl stav takový, že pronajímána byla a jsou stále určena k pronájmu a nájemce hledám, tak by to mělo být v obchodním majetku. Pokud jsem pronajímal, nájemce odešel a já jsem bezprostředně poté začal připravovat prodej - za mne bych určitě nechal v obchodním majetku. Situace, kdy nájem skončil třeba před 5-ti lety, potom bylo prázdné, já jsem se rozhodl tam tu ekonomickou činnost ukončit a po určité době se rozhodnu prodávat - to je otazník. V zásadě když vezmu případ ESD (Slaby ...) - tak lze dovodit, že by šlo vyjmout z obchodního majetku a po určité době prodat jako osoba nepovinná k dani (ale vnímám jak je to diskutabilní a na pováženou). Třeba když by to mělo skončit demolicí, tak já si to budu chtít nechat v obchodním majetku až do té demolice, abych mohl lépe argumentovat pro odpočet DPH z demolice (pokud to dříve bylo pronajaté s DPH a já nyní tvrdím, že demolice je konec "života" daného majetku a následek minulého pronájmu).

  4) Ano - i stavby ve funkčním celku by měly být zařazeny v obchodním majetku - měly by sledovat osud té stavby hlavní A to za mne třeba těch staveb na hřbitově ... - ostatně tam mohou být nyní i částečné odpočty, pokud tam budete mít třeba i nějakou ekonomickou činnost (sami byste dělali rozptyly ....).

  5) to podle mne nejde - pokud přijmu logiku, že věci, které slouží výhradně k ekonomické činnosti musí být v obchodním majetku a věci, které k ní neslouží a ani to nelze nějak důvodně předpokládat nesmí být v obchodním majetku, tak s tím, co uvádíte podle mne nejde pracovat. Tedy musím zohlednit aktuální případně plánované využití. Rozhodování, do které kategorie dám, je pro mne pouze u smíšených případů ....

• jednorázová náhrada za újmu na lesním pozemku

  31. 03. 2025

  Dobrý den, jak správně zaúčtovat na základě Dohody o jednorázové náhradě za újmu na lesním pozemku. ČEPS povede elektrické vedení přes část našeho lesa a několik stromů musí vymýtit. Obec má jako náhradu dostat 1.000,- Kč. Děkuji.}

  Pokud je to tak, jak popisujete, volila bych účet 649 a pol. 2324 jako obecná náhrada škody. Ještě si ohlídejte, zda v souvislosti s vedením nebude zřízeno na vašich pozemcích věcné břemeno - služebnost, kde byste byli povinní z VB. Paragraf třeba 1039.

• záloha na přeložku NN vedení

  07. 02. 2025

  Na základě smlouvy a faktury jsem zaplatila v červenci 2024 zálohu ČEZu na přeložku 142 460,- Kč. Faktura se skládala ze zálohy na NN vedení 126 760,- Kč a na věcné břemeno 15 700,- Kč. Celkem na 142 460,- kč. Zaúčtovala jsem 052MD/321D, 321MD/231 2212 6121D 142 460,- Kč. V říjnu 2024 přišla faktura na vyúčtování NN vedení na 125 511,- Kč, celkem nám vrátili 1 249,- Kč. Zaúčtovala jsem 321MD/052D 126 760,- Kč, 042MD/321D 125 511,- Kč a 231 6121 2212MD/321D 1249,- Kč. Na vyúčtovací faktuře byla poznámka, že budou ještě vyúčtována věcná břemena. Do konce roku 2024 k tomu nedošlo. Na účtě 052 mi na MD zůstává 15 700,- Kč, ale účet 321 mám vyrovnaný. Je to prosím takto správně? Jaký zápis udělám, až přijde vyúčtování na VB 15 700,-? A je třeba ještě něco zaúčtovat ke konci roku? Moc děkuji za radu.}

  Předpokládám, že náklad se týká pořizování majetku, VB oprávněné a je vedlejší náklad např. nějaké stavby. Ano, je to správně. Na zaplacených zálohách na pořízení majetku, účtu 052 vám má zůstat zůstatek za VB. Vy jste zaplatila zálohu, tak účet 321 je opravdu vyrovnaný. Co se týká dalšího účtování. Bude záležet jak vám přijde vyúčtování k tomu VB. Zda před uvedením majetku do užívání nebo až potom. Pokud přijde vyúčtování před uvedením do užívání. Budete účtovat klasicky, 042 MD / 321 D a zápočet 321 MD / 052 D ve výši zálohy na VB. Ale ze zkušenosti vím, že většinou toto vyúčtování na VB přijde až dlouho po zařazení. Tak je potřeba k datu zařazení majetku do užívání zúčtovat dohadnou položku zápisem 042 MD / 389 D ve výši zálohy na VB. A poté majetek klasickým způsobem zařadíte zápisem 02x MD / 042 D. Až do vyúčtování VB budete mít stále zůstatek na účtu 052 a zároveň na účtu 389. Poté až přijde vyúčtování, účtujete o předpisu 389 MD / 321 D a zůčtujete zálohu 321 MD | 052 D. Většinou zůstává částka zaplacená jako záloha na VB ve vyúčtování stejná. 

• věcné břemeno

  06. 02. 2025

  Uzavřeli jsme smlouvu o zřízení věcného břemene, obec je oprávněna. Povinné osobě jsme nic neplatili, zaplatili jsme jen za vklad. Budu, prosím, ty dva tisíce účtovat na 028?}

  Jestli jste za VB nic neplatili, tak jste jej pořídili vlastně bezúplatně. V takovém případě, když je zřízeno ve váš prospěch, jej musíte ocenit reprodukční pořizovací cenou. V oceňovací vyhlášce je uveden podpůrný výpočet (§ 39a vyhlášky č. 441/2013), ale můžete RPC určit i odhadem podle cen VB v okolí. Když si nebudete vědět rady, tak nejzažší řešení je ocenit cenou 10 tis. Kč.

  Bezúplatné VB se pořídí zápisem 028 MD/ 088 D a pokud není darováno od jiné VÚJ, tak navíc zápis 558 MD/ 649 D, ocenění v RPC viz výše. 

  V tu chvíli byste poplatek za vklad neúčtovala jako vedlejší pořizovací výdaj na pořízení VB, ale z provozních prostředků (pol. 5362 a účet 538). 

• Věcné břemeno

  29. 01. 2025

  Chtěla bych se zeptat, jak zaúčtovat věcné břemeno na pozemek, na kterém stojí most, který byl zkolaudován a do majetku zařazen před pěti lety.
  Věcné břemeno má hodnotu 12 100,- Kč, mám jej účtovat jako technické zhodnocení mostu? Děkuji}

  Věcné břemeno se váže ke stavbě mostu? V takovém případě patří do jeho ceny jako související výdaj v případě, že je zřízené v době výstavby (min. smlouva o smlouvě budoucí). 

  Jestli bylo zřízeno až po takto delší době, zaúčtujte jej na účet 028. K datu zapsání v KN zápis 558/321, zařazení 028/088, úhrada s pol. 5122. Kdybyste jej hradili před vkladem, účtovali byste o záloze 314/231, zúčtování při vkladu 321/314. 

• Bezdůvodné obohacení

  21. 01. 2025

  Dobrý den, obec v minulých letech chybně fakturovala výši za věcné břemeno a tyto faktury jí byly řádně propláceny. Toto bezdůvodné obohacení ze strany obce obsahovalo i DPH. Při kontrole smlouvy byla učiněna dohoda, že šlo ze strany obce o bezdůvodné obohacení a musí částku vrátit a zároveň bude tato stejná částka vrácena obci na základě darovací smlouvy.
  Prosím tedy o radu, jak zaúčtovat jak příjem, tak i výdej tj. RS + náklady a výnosy. Dále prosím o radu, zda musíme v rámci této dohody účtovat i DPH.
  Prosím ještě o radu, jak účtovat zálohu drobných mincí z pokladny, která bude na konci roku zase vrácena. Jedná se o zálohu nebo spíše kauci? Jak účtovat + RS ?}

  Výdaj - vrácení bezdůvodného obohocení meziročně dejte např. 549/231 paragraf dle účelu, jaký jste dávali např. k příjmu z VB a položku 5909. 

  Příjem daru: 231 paragraf dle účelud daru, položka 2321 MD/ 672 D, pokud to bude dar na pořízení DM tak na 403 D, následně přiřadit k pořízenému majetku a rozpouštět dotaci proti odpisům, v případě 403 byste volili položku 3121. 

  DPH - tady bychom asi potřebovali vědět další podrobnosti. Totiž pokud by fakturace byla od samého počátku neoprávněná (bez jakýchkolv pochybností) je t podle mne na opravu podle §43. Tady je možné opravit odvedenou daň - nicméně jen ve lhltě 3 let a mělo by se to realizovat dodatečnými daňovými přiznáními.

  Pokud ale daná záležitost byla sporná a nyní se to řešilo dohodou o narovnání jsme v opravě podle §42 (tedy dodatečné snížení základu daně) - tam je povinnost opravu provést - samozřejmě ale v té lhůtě, která je nyní od 1. 1. 2025 prodloužena na 7-8 let (blžší vysvětlení v manuálu k DPH k opravám základu daně - Manuál č.7) . Takže tady bychom pro DPH řešení potřebovali vědět, co je přesně důvod opravy, zda je to podřaditelné pod §42 a kdy vznikla původní DUZP. 

• VB - obec oprávněná

  21. 01. 2025

  Ještě jednou bych se chtěla dotázat na věcné břemeno – obec oprávněná. Již jste mi částečně odpovídala 16.12.2024.
  Obec (oprávněná) na pozemku KSÚS vybudovala veřejné osvětlení, úhrada za VB byla uhrazena v září v hodnotě 605,00 Kč. Částku jsem zaúčtovala 558/321, 321/231 a zařadila 028/088. Teď k tomu přibyl ještě návrh na vklad – 2000,00 Kč. Asi jsem s tím měla počkat a zařadit to najednou, že jo? Nějak to v majetku snad půjde dozařadit anebo to dát taky jenom do nákladů. Děkuji a přeji krásné vánoční svátky.
  Vaše odpověď : - u drobného majetku nepoužíváme kalkulační účet 042, takže jste účtovala dobře a i vklad do KN teď k ceně majetku přičtete a zaúčtujete tedy na účet 558 a 028. Rozpracovaný DDHM lze vést jako "nedokončený" na odlišné analytice účtu 028, současný zápis na účet 558 a 028 vyžaduje ČÚS 710.
  Můj nový dotaz – momentálně mám na účtu 028 0400 (oddělená analytika) částku 2 605,00 Kč (fa za VB 605,00 Kč + návrh na vklad – 2 000,00 Kč), katastrální úřad zastavil řízení z důvodu procesních chyb, takže budeme znovu dávat návrh na vklad + 2 000,00 Kč. Přijde mi divné, že se mi nebude rovnat účet 028 v modulu Majetek (máme program KEO) s účtem 028 v účetnictví. Píšete sice, že mohu rozpracovaný DDHM vést jako nedokončený, ale asi bych to někde měla nějak popsat v účetní závěrce nebo s tím provést něco jiného?}

  Návrh na vklad zaúčtujete 558/321 a zároveň 028/088 s tím, že to ale není zařazeno v registru majetku - na tento fakt asi v dotazu narážíte. Řešení je, že buď nerovnost zdůvodníte tím "rozpracovaným" DDHM, nebo to do majetku zařadíte v aktuální ceně a přičtete pak ještě další poplatek za vklad, tzn. cena se ještě zvýší o další 2 tis. Kč.

  Předpisy jsou takto nastaveny - když účtujete na účet 558, máte zároveň účtovat na účet 028. Můžete ale klidně provést i zařazení do majetku (v roce 2024), v registru majetku by následná změna ceny drobného majetku neměl být problém. Konečné pořízení vznikne v okamžiku povolení zápisu do KN, kdy VB právně vznikne. 

• Věcné břemeno - obec oprávněná

  17. 01. 2025

  Potřebuji zařadit na kartu majetku nadlimitní VB ( obec oprávněná - smlouva o služebnosti inženýrské sítě mezi obcí a ŘSD, vodovod a kanalizace vede pod pozemky ŘSD - kolaudováno před cca 10 lety, služebnost vyřešena teprve nyní ) ve výši 295.528,03. Jakou zvolit klasifikaci a životnost, když ve smlouvě je uvedeno, že trvá celou dobu existence zařízení. Účtovala jsem na 029, jak jste mi radila v jednom z mých dotazů.}

  Z hlediska účetního je situace taková, že věcná břemena nad 40 tis. Kč jdou nyní povinně na účet 029 a musíte je účetně postupně odpisovat. Z hlediska kategorizace v CZ-CPA pro potřeby ČÚS 708 je situace neřešitelná - CZ-CPA na věcná břemena  přímo není - volíme dle stavby ke které patří, nejčasteji 24.20.89. Nastavila bych dobu účetního odepisování na dobu, po kterou budete ještě odepisovat IS (VB je na celou dobu existence zařízení).

• Věcné břemeno

  07. 01. 2025

  Dne 3.1.25 byl proveden vklad do KN na zřízení VB úplatného, kde obec je oprávněná. Na pozemcích povinného je zbudováno veř. osvětlení /ve vlastnictví obce/ investorem Správa železnic v souvislosti s výstavbou žel. koridoru. Náhradu za VB uhradí povinnému Správa železnic po vkladu do KN.
  Mám VB zapsat do majetku k datu návrhu na vklad, který je 4.12.24 a nebo až k datu vkladu, tj. k 3.1.25 a ve výši, kterou uhradí SŽ povinnému?}

  Dobrý den, rozeberme si to na dílčí otázky:

  - nejprve ocenění - při úplatném převodu byste VB ocenili pořizovací cenou. Neznám kompletní smluvní ujednání, ale jestli jste za VB reálně nic neplatili, tak jste jej pořídili vlastně bezúplatně. V takovém případě, když je zřízeno ve váš prospěch, jej musíte ocenit reprodukční pořizovací cenou. V oceňovací vyhlášce je uveden podpůrný výpočet (§ 39a vyhlášky č. 441/2013), ale můžete RPC určit i odhadem podle cen VB v okolí. Když si nebudete vědět rady, tak nejzažší řešení je ocenit cenou 10 tis. Kč. Jestli v tom není nějaký zápočet s investorem, ale nesli náklad svým jménem s tím, že VB je ale ve váš prospěch, tak nic jiného nevymyslíme. 

  - VB by se mělo prvotně zahrnout do ceny související stavby, zde VO. Jestli bylo VB smluvně sjednáno až po zařazení majetku, účtujte ho jako samostatnou věc, vzhledem k ceně pravděpodobně na účet 028. Bezúplatné VB se pořídí zápisem 028 MD/ 088 D a protože není darováno od jiné VÚJ, tak navíc zápis 558 MD/ 649 D, ocenění v RPC viz výše. 

  - o VB můžeme účtovat až při vyrozumění o vkladu, protože do té doby právně neexistují, v KN také k 31.12.2024 není zapsáno, takže to bude i jednodušší s tím, že nemusíte řešit meziroční vklad. Den podání návrhu na vklad je OUÚP v situaci převodu nemovitých věcí, tady ale fakticky věc vzniká, nepřevádí se, tímto můžeme mj. argumentovat, proč účtujeme o VB až při vyrozumění o vkladu. Tzn. když budete účtovat až 3.1.2025, není to za nás chybou, naopak se nám to jeví jako více odpovídající postup. 

• Přeložka a ČOV

  03. 01. 2025

  Na základě podepsaných smluv z r.2019 o zajištění přeložky plynárenského zařízení a úhrady nákladů s ní souvisejících, přišly v prosinci faktury v celkové výši 20 558,61Kč za náklady na zřízení VB. Přeložka plynárenského zařízení, která je ve vlastnictví firmy GasNet byla vyvolána realizací stavby Kanalizace a ČOV , kdy na pozemku obce bylo zřízeno věcné břemeno a provedena přeložka. Stavba Kanalizace a ČOV byla zkolaudována v listopadu. Mohu tyto náklady na základě dohady dát ještě do ceny stavby ?}

  Já bych účtovala tyto náklady jako náklady související s přeložkou a zvýšila ocenění  přeložky plynárenského zařízení. Není to dlouhá doba od zařazení a podklad k tvorbě dohady k datu zařazení byl (podepsané smlouvy z roku 2019), tak jako oprava chyby - vstupního ocenění, že se opomněla dohada, by to bylo v pořádku.

  Jen si nejsem jistám, že tomu právně rozumím. Náklady na přeložku obecně do ceny stavby vstupují. Vy uvádíte, že jste platili náklady na zřízení VB, ale VB bylo zřízeno na vašem pozemku... Není to tedy klasická úplata za zřízení VB, kdy byste byli strana oprávněná z VB (z titulu, kdy kanalizace vede na cizím pozemku), tak případně můžete věcně prověřit danou platbu. Ona asi nakonec stejně bude správně související výdaj, jestli platíte náklady, které firmě vznikly v souvislosti s přeložkou kvůli vaší stavbě, tak jen správně klasifikovat to VB - asi vám za něj neplatili, zatížené pozemky se jen analyticky oddělují.

• Věcné břemeno osoba oprávněná nezapsané do KN k 31.12.

  30. 12. 2024

  Dobrý den. Prosím o kontrolu a radu k účtování věcného břemene, kde je obec osoba oprávněná. Jedná se o VB, které vzniklo v souvislosti se stavbou veřejného osvětlení, před dokončením stavby byla sepsána smlouva o smlouvě budoucí o zřízení VB a tudíž byla cena VB dohadována již v r. 2021 na 042 prostřednictvím dohadného účtu 389. Letos byla konečně schválena smlouva o zřízení VB a služebnosti a tato byla podepsána 4.11.2024. Dne 5.11.2024 nám přišla faktura s DUZP také 5.11.2024 na úhradu částky za zřízení VB, tuto jsem zaúčtovala 389+551 (cena za VB byla nakonec o něco vyšší)/321 a úhradu 321/231 – 3631 – 6121. Teď ale přemýšlím, jestli měla být již k datu vystavení faktury zúčtována dohada 389, když návrh na vklad do KN byl podán až následně po úhradě faktury 26.11.2024 a nyní nám datovkou teprve přišla výzva z KN k doplnění chyb v podání návrhu na vklad do KN, ale protože již je 30.12. a do konce roku tedy zřejmě nebude doplněno, tak vklad zřejmě ani nebude proveden do 31.12.2024, ale až v 1/2025. Jak v takovém případě postupovat účetně, případně zda popsat do přílohy k závěrce. A mohu zúčtovat výše uvedený účet 389+551, případně k jakému datu, zda by to nemělo být minimálně až k datu podání návrhu na vklad, tj. k 26.11…. Děkuji}

  Ono tam ve výsledku o tolik nejde, jedině, že vznikl rozdíl z dohady (náklad). ČÚS 701 stanovuje, že OUÚP vzniká dnem podání návrhu na vklad (pro případy převodu nemovitostí). U VB je ale problém v tom, že reálně vzniká až zapsáním, do té doby právně neexistuje, na rozdíl od jiných věcí zapisovaných do KN. Nicméně když se budeme držet striktně předpisů, nikdo u VB neřeší výjimku, takže zúčtování dohady k datu podání návrhu na vklad je v pořádku. Otázka pak ale ještě je, jak naložit s výzvou z KN. Tam nevím, jak s tím právně KN naloží - jestli původní návrh zamítl a bude při právní účinosti vzniku VB vycházet z původního nebo nového návrhu na vklad.

  Z hlediska obsahu účetního případu nám zde jde o zúčtování závazku, tam bych to viděla jako akceptovatelné, že obě strany směřují právně k tomu, aby VB bylo zapsáno, tedy necháte v roce 2024 zaúčtováno jak máte a teprve pokud by k zapsání nedošlo, zobrazovali bychom pohledávku z titulu neuskutečněného plnění. Je nutné si uvědomit, že kabely VO už tam dávno vedou a vlastník to musí strpět. Takže reálně již k užívání dochází.  Plnění tím je poskytnuto, proto není problém zúčtovat dohadnou položku.

  Není to typický případ k zachycení do části B.1. přílohy, ale slovně popsat to tam můžete, nic jiného není potřeba. 

• obchodní majetek

  13. 12. 2024

  Dobrý den,
  Chtěli bychom se zeptat ohledně obchodního majetku na následující:
  - pokud obec nezařadí do OM komunikace a pozemky veřejných prostranství a na těchto pozemcích se bude zřizovat věcné břemeno ve prospěch jiného subjektu (např. ČEZ - plátce DPH nebo i pro neplátce (zřízení přípojky) obec k ceně za břemeno bude připočítávat DPH, stejně tak pokud obec jednorázově pronajme část pozemku, který nebude zařazen v OM (např. pro zábor veřejného prostranství – umístění lešení, skládku materiálu apod. nebo nájem pro výkopové práce pro uložení vedení) bude takový nájem pozemků předmětem DPH (osvobozen od DPH nebo příp. zdaněn, když by to bylo pro ekonomickou činnost nájemce – plátce), protože se jedná o poskytnutí služby ať se jedná o majetek zařazený či nezařazený, je to tak? Pozemky kde se pronajímá např. na 1 den nebo 3 dny každý rok (májové slavnosti, poutě) – takový pozemek nebo jeho část, má být také zařazen v OM.
  - v případě, že by se prodával pozemek nezařazený v OM např. k výstavbě garáže bude ho obec před prodejem muset zařadit do OM, když ho bude prodávat proto, že tam žadatel chce vybudovat garáž?}

  Jednoznačnější je ta druhá záležitost týkající se prodejů majetku - bezesporu není důvod přeřazovat majetek nezařazený v obchodním majetku do OM jen z důvodu, že realizuete prodej (tedy jednorázovou operaci s daným majetkem). Právě při tomto prodeji nadále jednáte jako osoba nepovinná k dani. Jinak byste se podle mne chovali jedině tehdy, pokud byste prováděli aktivní kroky k realizaci prodeje (například nějaké stavební práce, úpravy pozemku apod. s cílem dosažení lepší prodejnosti pozemku).

  I když nemám majetek (zde pozemek v obchodním majetku) a budu ho částečně využívat k nějaké průběžné ekonomické činnosti (zde třeba ono zřízení věcného břemene, nebo nájem) tak příjmy z této činnosti budu klasifikovat jako ekonomickou činnost - tedy podle svého charakteru buď zdańovanou nebo osvobozenou od daně. Určité spory může vyvolávat to věcné břemeno (nabízí se trochu analogie s prodejem) - nicméně musíme si pamatovat, že věcné břemeno není jen jeho vznik, ale také celé trvání a zánik (tedy vidím zde rozdíl proti variantě "prodej", který je skutečně jednorázový). U těch pronájmů - jen připomínám, pokud by to byl pronájem pozemku neplátci - bylo by zde povinné osvobození od daně (a to dokonce pokud by to bylo do 48 hodin a předmětem nájmu by byl jen pozemek bez stavby) 

  Pokud nějaký pozemek budu využívat k ekonomické činnosti částečně (viz ty pozemky na pouť ...), potom se při aplikaci závěrů KOOV z ledna 2021 mohu rozhodnout, zda zařadím či nezařadím dané pozemky do obchodního majetku.