Dotazy

Hledanému výrazu zveřejnění odpovídá celkem 241 dotazů:

• Návrh rozpočtu na rok 2026

  12. 12. 2025

  Nedopatřením jsem zveřejnila návrh rozpočtu obce na stránkách obce, ne na úřední desce ale v sekci Rozpočty a finanční dokumenty.
  Musím vyvěsit znovu na úřední desce a tím se odloží jeho schválení ZO.

  V par. 11 odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb., je uvedeno "ÚSC zveřejní návrh rozpočtu na svých internetových stránkách a na úřední desce nejméně 15 dnů přede dnem zahájení jeho projednávání na zasedaní zastupitelstva ÚSC."

  Návrh rozpočtu jste vyvěsily na internetových stránkách obce. Kde bude viset, je jenom vaše vnitřní uspořádání stránek. Za mě jste obecně splnili tuto podmínku (internetové stránky), kterou zákon vyžaduje. 

  Úřední deskou je z hlediska této terminologie nástěnka, deska, ..., kde návrh vyvěsíte v papírové podobě. 

  Jediné, co by mohlo vadit je fakt, že v § 11 odst. 3 se dále píše:

  "Územní samosprávný celek současně oznámí na úřední desce, kde je návrh rozpočtu zveřejněn a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Zveřejnění musí trvat až do zveřejnění rozpočtu."

  Takže problém by mohl být, pokud byste zveřejnili na fyzické úřední desce návrh rozpočtu se špatným odkazem. 

  Rozdíl mezi elektronickou úřední deskou a zveřejněním na internetových stránkách jsme řešili i v jedné z aktualit v roce 2017:

  https://www.obecuctuje.cz/aktuality/1133

  Neznáme všechny okolnosti vyvěšení, tak posuďte sami ve světle všech těchto informací, jestli jste povinnost splnili. Pročtěte si i aktualitu a může být opravdu problém jedině v tom, že občané neměli jasnou informaci, kde je rozpočet elektronicky zveřejněn - na fyzické i elektronické desce. 

• Částečné zrušení záměru prodeje

  10. 12. 2025

  ZO schválilo v roce 2020 vyvěšení záměru prodeje šesti garáží. Čtyři garáže byly prodány a nyní se zastupitelé rozhodli, že zbývající dvě garáže budou ponechány pro potřeby obce. Je třeba částečně zrušit původní záměr prodeje o ty dvě garáže a schválit zastupitelstvem ? Nebo to řešit jen směrnicí ?
  A ještě účetně. Pořizovací cena 11.752,-, oprávky 7.412,-,prodejní cena 50.000,-.Zaúčtováno přecenění . Nové zaúčtování - 407/081 7.412,- ,407/021 38.248,-, 021/036 50.000,-Kč.

  Důležité je mít zrušení přecenění na RH něčím podloženo. Pokud jde o zrušení záměru, právně je to možné, viz např. názor ODK MV (první dokument v odkazu):

  https://cse.google.com/cse?cx=015489265366623571386%3Aizzrwg3bmqm&q=semin%C3%A1%C5%99+ministesrtva+vnitra+28.4.2016&ok.x=0&ok.y=0

  Cituji vám z něj ke zrušení záměru:

  "Naproti tomu zrušení záměru bude i nadále možné v zásadě
  libovolně, protože se samotného záměru nemůže mít nikdo
  „důvodné očekávání“, že smlouva bude uzavřena (zákon se
  zveřejněním záměru ani „náznakem“ nespojuje právní nárok na
  uzavření smlouvy)"

  Postup zrušení záměru nemáme nikde vymezen, tak by asi bylo vhodné stanovit si interně pravidla - zda si to jako pravomoc vyhradí ZO, nebo obecně ten, kdo rozhodl o záměru.

  Určitě je vhodné si ve směrnici k RH vymezit okamžik, ke kterému se upustí od aplikace reálné hodnoty (neuskutečněné prodeje). Můžete se podívat do naší vzorové ze 7.11.2020, štítek Směrnice. Jako jeden z okamžiků, kdy rušíme přecenění na RH tam máme stanoven:

  "a) datum usnesení oprávněného orgánu nebo rozhodnutí oprávněné osoby o upuštění od záměru prodej."

  K účetnímu zrušení přecenění tedy určitě doporučuju nějaký podklad mít - vycházet při tom můžete z pravidel vaší směrnice.

  Zrušení přecenění účtujete dobře - můžete účtovat takto opačnými zápisy. 

• Prodej pozemku a DPH

  25. 11. 2025

  Město prodává pozemek, který je dle územního plánu města možný zastavět stavbou a je vydána předběžná územně plánovací informace stavebního úřadu. Začala jsem nedříve testem, zda je pozemek "obchodním majetkem města". V současné době ho město nevyužívá k ekonomické činnosti. Ale v minulosti ho k ekonomické činnosti využívalo, pozemek byl do roku 2021 pronajat. Nevím zda mohu prodej pozemku považovat za prodej mimo zákon DPH nebo ho musím testovat dle zákona o DPH. V druhé variantě by byl podle mě prodej včetně DPH. Prodej proběhl obálkovou metodou, při zveřejnění záměru prodeje nebylo nikde uvedeno, že by prodej pozemku mohl podléhat DPH, ale v usnesení ZM je uvedeno, že strana kupující uhradí veškeré náklady spojené s prodejem a daň z přidané hodnoty, pokud toto plnění podléhá zákonu č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Je pro mě nyní kupní cena schválená ZM včetně nebo bez DPH?

  Toto Vám nikdo na 100 % neřekne. Určitě nikdo nerozporuje to, že mohou nastat situace, že pozemek původně v obchodním majetku byl, ale následně z něj byl vyňat do okruhu soukromých aktiv a nyní byste jej prodávali v pozici, že není předmětem DPH.

  Ale byl bych v tomto hodně opatrný - třeba by mne zajímalo, zda po ukončení nájmu se Město hned snažilo daný pozemek prodávat (případně jej aktivně nabízelo k pronájmu) - pokud ano - byla by to pro mne indicie, že by stále měl být obchodním majetkem a potom by podle Vašeho popisu bylo asi výsledkem to, že prodej pozemku zdaníte.

  Pokud by stav byl takový, že jste jej v mezidobí třeba využívali jinak - jako volné veřejné prostranství, nezamýšleli jeho prodej (pronájem) a nyní padlo nové rozhodnutí prodat - bude se mi podle mne lépe obhajovat, že by to nebylo předmětem daně.

  Ale toto bude hodně tenký led. Myslím si, že slabší povahy toto raději zdaní. No a jeví se mi to tak, že podle toho textu, který uvádíte byste měli mít právo navýšit cenu o DPH (pokud jste výslovně do podmínek uvedli, že kupující se zavazuje tuto daň uhradit).

• Nepedagogové

  24. 11. 2025

  Obracím se na Vás s prosbou o Váš názor/radu, protože se jedná o závažný krok ve věci převedení nepedagogů pod zřizovatele a termín předkládání rozpočtů je tento týden, dnes zveřejnění.
  V našem městě má v úmyslu zřizovatel převézt od 1. 1. 2026 všechny nepedagogické pracovníky „pod sebe“.
  Plánovanou změnou by došlo i ke změně stravování nepedagogických pracovníků (NP) – čili doposud se to řídilo zákonem 250/200 Sb, § 33 a zákonem o závodním stravování a vyhláškou MŠMT – platili za potraviny + příspěvek z FKSP.
  Pokud by přešli pod zřizovatele, musí platit stejná pravidla dle zákoníku práce – čili na městě BB je řešeno stravenkovým paušálem a jídlo by si museli platit, coby cizí strávníci, stravující se v p.o. v rámci podnikatelské činnosti.
  V MŠ nemají ve ZL uvedenou podnikatelskou činnost, (dále živnostenské oprávnění), což by se dalo napravit. V ZŠ by možná spadli do plátcovství DPH, protože by se jim zvýšil obrat.
  Dále by při kalkulaci ceny jídla v p.o. nemohli vykazovat osobní náklady, protože budou vykazovány u zřizovatele a p.o.. Dále na problémy vyčíslení režijních nákladů do ceny jídla – čili určením správného klíče, který by stanovil náklady na hlavní činnost a podnikatelskou (na vaření). P.o. musí odvádět z podnikatelské činnosti daň z příjmu. Při výpočtu by si p.o. nemohly dávat na druhou stranu, coby uznatelný náklad, největší položku = platy kuchařek.
  Prosím o Vaše vyjádření k mým připomínkám. Nebo již existuje možnost si uplatňovat náklady do kalkulace ceny jídla u p.o., které vzniknou u zřizovatele? (nějakým zvláštním doložením?)

  Přeji dobrý den,

  jak jsme si telefonovali - toto je skutečně dosti zásadní téma, které má určité daňové dopady. V našem týmu jsme se domluvili, že k tomuto zkusíme připravit dokument na web  - tak doufám, že to budeme schopni popsat v horizontu cca 10 dní.

  To, že by se daní pracovníci převedli například pod obec není ojedinělým nápadem. Pokud by se tam vařila striktně jen strava pro žáky (Vaší školy), tak to za nás nebude až tak problémové řešení. Problémy začnou v momentě, kdy je poskytováno jiné než školní stravování - tedy například to vaření pro zaměstnance školy/školky a zejména vaření pro "cizí strávníky".

  Za těchto okolností byste dané škole poskytující stravu museli vyúčtovat osobní režii spojenou s těmito obědy. Jste plátci DPH - takže by to bylo s daní a tady podle mne 21 % - protože Vy byste poskytovali jen pracovní sílu. Pokud by ale škola byla neplátce DPH, tak byste jim vyfakturovali 21 %, které si oni neodpočtou. No a cizím strávníkům budou fakturovat bez daně. To přeci ale nedává ekonomický smysl. V takovém případě by se mi jevilo jako vhodnější buď ponechat stávající stav (tedy jsou to zaměstnanci příspěvkové organizace), nebo si pod sebe vzít celý stravovací provoz - tedy včetně skladů potravin .... - ale samozřejmě i toto řešení má své úskalí.

  Přesně jak uvádíte - potřebujete jim to vyúčtovat i kvůli dani z příjmů - oni si nemohou uplatnit daňově  náklady, které za ně vynaložil zřizovatel. Tady to nejde řešit žádným "zvláštním doložením".

  K těm zaměstnaneckým obědům - za mne souhlas - pokud by to bylo v režimu, že to jsou Vaši zaměstnanci, potom u Vás čerpají standardní benefit (u Vás příspěvek na stravování)  a případně si koupí stravu za plnou cenu. Na tom asi nic jiného nevymyslíme.

  Tak teď si myslím, že je to o diskusi, zda případně namísto "polovičatého řešení" by nemělo význam si již vzít komplet jídelnu pod obec.

   

    

• Rozpočtové provizorium města

  24. 11. 2025

  Jak dlouho má být vyvěšen návrh rozpočtového provizoria města a jeho pravidla před schválením ZM, 15 dnů nebo 30 dnů?

  Povinnosti pro rozpočtové provizorium jsou uvedené v § 13 zákona č. 250/2000 Sb. Ohledně zveřejnění platí odstavec 6:

  "Územní samosprávný celek a regionální rada regionu soudržnosti zveřejní pravidla rozpočtového provizoria na svých internetových stránkách nejpozději do 31. prosince rozpočtového roku předcházejícího rozpočtovému roku, na který jsou schválena. Současně oznámí na své úřední desce, kde jsou zveřejněna v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jejich listinné podoby. Tímto způsobem musí být zveřejněna až do zveřejnění rozpočtu na rozpočtový rok, na který jsou schválena. Při pozastavení výkonu usnesení zastupitelstva územního samosprávného celku, kterým byl schválen jeho rozpočet, zveřejní územní samosprávný celek pravidla rozpočtového provizoria v den následující po dni doručení rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení."

  Tzn. není stanovena konkrétní doba zveřejnění,  musí být zveřejněno až do doby vyvěšení rozpočtu.

  A platí to již pro samotná pravidla, nikoliv návrh - v zákoně není stanovena povinnost návrh zveřejnit. 

• Návrh rozpočtu na rok 2026

  14. 11. 2025

  Připravujeme návrh rozpočtu na rok 2026. V minulosti jsme zveřejňovali návrh rozpočtu společně s informací o schváleném rozpočtu předcházejícího roku, očekávaným nebo skutečným plněním za předcházející rok. Tato povinnost vyplývala z § 5 odst.3 zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Platí tato povinnost i nyní? Podle tohoto zákona je obec veřejnou institucí, ale v §5 odst. 3 se píše, že se tato povinnost se nevztahuje na veřejnou instituci, u které jsou požadované informace zveřejňovány podle jiného právního předpisu. Chápeme z tohoto ustanovení, že ÚSC se řídí zákonem č. 250/2000 Sb., tudíž nemusíme zveřejňovat informace podle zákona č. 23/2017? My při zveřejnění návrhu rozpočtu dáváme informace, že veškeré rozpočty jsou na https://monitor.statnipokladna.gov.cz/. Můžeme tedy pro rok 2026 dát pouze návrh rozpočtu na rok 2026 s odkazem monitor státní pokladny?

  Cituji vám k tomu aktuální znění § 5 odst. 3 zákona č. 23/2017 Sb.:

  (3) S návrhem rozpočtu na rozpočtový rok veřejná instituce zveřejní informace o schváleném rozpočtu na rozpočtový rok předcházející roku, na který je předkládán návrh rozpočtu (dále jen „předcházející rok“), a o očekávaném, nebo skutečném plnění rozpočtu za předcházející rok. Tato povinnost se nevztahuje na veřejnou instituci, u které jsou požadované informace zveřejňovány podle jiného právního předpisu nebo prostřednictvím Ministerstva financí (dále jen „ministerstvo“) způsobem umožňujícím dálkový přístup.

  U obcí jsou informace o rozpočtu zveřejňované na portálu Monitor, takže od novely z roku 2024 již povinnost, kterou zmiňujete, pro obce neplatí. Někdo i tak dále zveřejňuje, ale jako zákonná povinost to již neplatí.

• Záměr obce prodat stavební pozemek

  03. 11. 2025

  V roce 2023 vyvěsila obec záměr prodat 4 stavební pozemky. Tři se prodaly ještě v roce 2023 a jeden zbyl. Teď máme zájemce o koupi. Dotaz zní - zda znovu musíme vyvěšovat záměr.

  V zákoně o obcích není stanovena časová hranice, výklad k tomu najdete v metodice MV č. 7.2, odkaz:

  https://mv.gov.cz/odk2/clanek/metodicke-materialy-odk.aspx

  Tato otázka je řešena na str. 53. Závěr je takový, že pokud ode dne sejmutí záměru do doby rozhodování o prodeji uplynulo více než 6 měsíců, musí být prokazatelné trvání záměru obce majetek prodat, např. ponecháním záměru alespoň na elektronické úřední desce, jak se píše v metodice (viz její citace na závěr odpovědi). Existuje k tomu i soudní výklad, kde je stanovena maximální uznatelná hranice 2 roky. Ve vašem případě proto určitě doporučuju záměr raději znovu vyvěsit - viz soudní judikatura úplně na konci.

  Přikládám k tomu výklad z metodiky: 

  Odlišnou otázkou však je, jak dlouhá doba může maximálně uplynout mezi sejmutím záměru z úřední desky a navazujícím rozhodováním obecního orgánu o uzavření smlouvy. Zákon výslovně neukládá, aby byl záměr zveřejněn až do rozhodnutí o zamýšlené dispozici, a nelze tedy vyloučit jeho dřívější sejmutí. Doba mezi sejmutím a rozhodováním by však neměla být s ohledem na konkrétní povahu zamýšlené dispozice nepřiměřeně dlouhá. Současně je třeba, aby po celou tuto dobu byla dovoditelná trvající vůle obce uskutečnit příslušnou majetkovou dispozici. Akceptovatelná doba mezi zveřejněním záměru a rozhodnutím proto musí být posuzována především z hlediska předmětu konkrétní zamýšlené dispozice (charakter nemovitosti, právní složitost, význam dispozice pro obec, optimalizace „výnosu“ pro obec, jednání se zájemci, kteří podali nabídku apod.). Přitom nelze zapomínat ani na obecnou zákonnou tříměsíční frekvenci zasedání zastupitelstva obce (§ 92 odst. 1 zákona o obcích). Protože zpravidla ani nebude možné rozhodnout na zasedání, které bezprostředně časově navazuje na sejmutí záměru, obecně lze považovat za bez dalšího přijatelnou dobu mezi sejmutím záměru (o dispozici v pravomoci zastupitelstva obce) z úřední desky a rozhodnutím o právním jednání šest měsíců. Nad tuto hranici bude obec muset prokazovat, že její úmysl k uskutečnění majetkové dispozice trval (např. ponecháním záměru alespoň na elektronické úřední desce). Popsaná východiska ostatně zastává ve své rozhodovací činnosti i Nejvyšší soud (rozsudek ze dne 13. 12. 2012, sp. zn. 26 Cdo 4198/2011)

  pozn. 19. Publikovaná právní věta: Podmínka publikace záměru obce o nakládání s majetkem je splněna, je-li zachována časová kontinuita mezi zveřejněním záměru a realizací zamýšleného právního úkonu. Není vyloučeno, aby mezi publikací záměru a rozhodnutím obce uplynula delší doba, avšak nesmí být s ohledem na konkrétní povahu zamyšlené dispozice nepřiměřeně dlouhá. Uplynuly-li však mezi zveřejněním záměru (jeho sejmutím z úřední desky) a projednáním tohoto záměru v orgánech obce více než dva roky, jde o dobu obecně nepřijatelnou.

• Sloučení škol ZŠ a MŠ - rozpočet

  16. 10. 2025

  V následujícím roce od 1.1.2026 plánujeme sloučit pod jeden subjekt městem zřizované školy ZŠ a MŠ, konkrétně MŠ přejde pod vedení ZŠ. Město jako zřizovatel sestaví rozpočet na nový rok 2026 opět na paragrafy 3111 a 3113 s tím, že i školy vyvěsí každá na své úřední desce svůj rozpočet na příští rok ? Od dalšího roku 2027 by pak vyvěšovaly jeden společný rozpočet, ale rozdělený na část ZŠ a MŠ ?

  Já bych možná začal od posledního dotazu, protože na něj budeme dále navazovat. Zákon č. 250/2000 Sb. ponechává úplnou volnost týkající se struktury rozpočtu na zřizovateli/příspěvkové organizaci. Je plně na Vás, zda daný subjekt bude sestavovat rozpočet tak, že neuvidíte rozdělení na MŠ a ZŠ, stejně tak to může být rozděleno, kolik je pro MŠ a ZŠ, ostatně pokud byste si chtěli to detailněji členit třeba v rámci ZŠ, je to možné (aby bylo například ještě vidět, kolik jsou rozpočtované náklady a výnosy školní jídelny....). Takže je to plně na Vás, Vašem rozhodnutí.

  S tím také souvisí i to, zda budete rozdělovat ve vašem rozpočtu příspěvek na parag. 3111 a 3113. Není sebemenším problémem, abyste dále rozhodovali o tom, že příspěvek na provoz ZŠ je ............... Kč a provoz MŠ je ................... Kč a měli to na dvou paragrafech. To dává logiku zejména v případě, kdy by zastupitelé chtěli dlouhodobě strukturovat rozpočet PO na ZŠ a MŠ odděleně (v logice "dva sloupce" a jejich součet jako rozpočet celkem). Stejně tak ale můžete říci, že dáváte jeden jedinný příspěvek a potom volíte převažující § - tady by to asi byl par. 3113.

  No a co je na tom zajímavé je ta otázka zveřejnění návrhu rozpočtu na rok 2026. Protože nyní je zatím každá PO samostatná, nicméně pokud jsem správně pochopil, tak je již rozhodnuto, že od 1. 1. 2026 školka zanikne sloučením. Za těchto okolností se domnívám, že by měla škola pracovat s návrhem rozpočtu, kde již bude zahrnuta i školka (logicky na základě podkladu školky) a že by se schvaloval tento jeden rozpočet na rok 2026. Školka, která již ví, že nebude právně pokračovat podle mne nemůže ani dělat oficiální návrh rozpočtu - podle mne by měla na webu upozornit, že rozhodnutím .................. ze dne ............  zaniká sločením s ............................. IČ ........................ a tudíž rozpočet na rok 2026 je součástí rozpočtu daného subjektu (a tady by mi dávalo logiku, aby v návrhu rozpočtu a i schváleném rozpočtu byla vidět část týkající se MŠ a část týkající se ZŠ).

• Prodej pozemku - DPH

  18. 09. 2025

  Zastupitelstvo schválilo za cenu 200 Kč/m2 prodej dvou pozemků mezi dvěma bytovými domy. V každém domě jsou čtyři byty v soukromém vlastnictví. Jedná se o pozemky, které slouží jako jediná přístupová cesta k těmto bytovým domům a společný dvůr. Ve zveřejnění záměru prodeje jsme uvedli, že navrhujeme prodej do ideálního čtvrtinového podílového spoluvlastnictví majitelů bytových jednotek v obou domech.
  Nevíme, zda tento prodej bude podléhat DPH.

  Děkuji moc za zaslání bližšího popisu. Jak jsem si pozemky zobrazil, tak dle mého názoru byste z prodeje těchto pozemků neměli odvádět DPH. Vedou mne k tomu dva argumenty:

  a) uvádíte, že jste tyto pozemky nikdy nepronajímali, nepoužívali k ekonomické činnosti a že jsou to fakticky volně přístupné pozemky v obci (mimo jakoukoliv ekonomickou činnost). Za mne by tyto pozemky neměly být obchodním majetkem a v návaznosti na závěry KOOV z ledna 2021 bych vyhodnotil, že se jedná o prodej pozemků, při kterém nejednáte jako osoba povinná k dani - tedy za mne toto spíše není vůbec předmětem DPH.

  b) i kdybych připustil, že v argumentu a) je problém, tak nastupuje druhá věc - otázka, zda to přeci jen není ve funkčním celku s těmi domy. Když jsem si to zobrazil, tak vidím, že kolem daných pozemků je plůtek, směrem od silnice dokonce branka (sice otevřená, ale přeci, na pozemcích je částečně zpevněná plocha, kde dle všeho mohou najíždět auta k obsluze domu a dle všeho je z pozemků vstup do domu. Za mne je naplněn funkční celek s danými domy, které rozhodně nejsou novostavbami - tedy z tohoto pohledu bych stejně skončil v osovbození od DPH.

  Takže za mne - určitě bez DPH.

• veřejnoprávní smlouva

  21. 06. 2025

  Dobrý den, prosím o radu, jak zaúčtovat následující:
  Naše obec měla zájem pořídit pro své občany kompostéry. Pro malý zájem občanů jsme se spojili s dalšími obcemi a žádost o dotaci podala z Operačního programu Životní prostředí 2021-2027 jedna z obcí. Nyní jsme s dotyčnou obcí, která dotaci získala, uzavřeli veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace z rozpočtu naší obce ve výši 295 785,99 Kč (100 ks plastových kompostérů). Tato smlouva byla schválena zastupitelstvem obce. Kompostéry nám budou předány na základě smlouvy o výpůjčce, která bude bezplatná na dobu určitou do 31. 12. 2031. Po uplynutí doby výpůjčky přejde vlastnické právo od 1. 1. 2032 na naši obec.
  1) Jak zaúčtovat veřejnoprávní smlouvu? Je správné účtování: 572/231.10 3723 5321?
  2) Jak účtovat o kompostérech majetkově? Jeden kompostér bude v hodnotě 2 958,60 Kč.
  3) Občanům budou kompostéry předávány na základě Smlouvy o výpůjčce a následném darování na dobu 5 let za úplatu v částce 500,00 Kč. Po uplynutí pěti let přejdou kompostéry do vlastnictví občanů. Jak zaúčtovat předání kompostérů a přijetí úplaty v částce 500,00 Kč?

  1) Ano, za předpokladu, že se jedná o neinvestiční dotaci a také není požadováno vyúčtování. Pokud by se jednalo o investiční dotaci účtovala byste přes pol. 6349. Vzhledem k ceně kompostéru by dotace měla být neinvestiční (neměly by se zde tvořit soubory). Kvůli konsolidaci si položku raději ujasněte se sousední obcí - zda to považují za neinvestici.  Paragraf pro kompostéry na bioodpad by se měl zvolit 3722, což odpovídá druhu odpadu, nebo bych volila 3725 v logice tříděného odpadu.

  Ještě k tomu vyúčtování - hovoříte o veřejnoprávní smlouvě o poskytnutí dotace. Dejte pozor na to, že pokud jste schválili poskytnutí dotace, musíte postupovat podle pravidel zákona č. 250/2000 Sb. To znamená především dodržení příslušných administrativních úkonů včetně např zveřejnění smlouvy u dotace nad 50 tis. Kč. Veřejnoprávní smlouva o dotaci má zákonem dané náležitosti, mj. právě i způsob a termín vyúčtování. Zápis 572/231 by tak připadal v úvahu jen v případě, že dotaci jim poskytujete po zakoupení kompostérů a podklady k vyúčtování předložili již k žádosti o dotaci, je ale určitě nutné si to specifikovat ve smlouvě. Pokud by vyúčtování proběhlo až po uzavření smlouvy, bylo by nutné účtovat o záloze zápisem 373 (471) MD/ 231 D. 

  2) O hodnotě vypůjčeného majetku nijak neúčtujeme. Nemáme pro tento případ v obsahové náplni žádný vhodný rozvahový ani podrozvahový účet. Výpůjčka se eviduje jen mimoúčetně - smlouvou, např. v nějaké operativní evidenci. V případě významných hodnot majetku se může informace uvést do přílohy závěrky. 

  Až v okamžiku, kdy přejdou kontejnery vlastnicky na vás, tedy k 1.1.2032, budete účtovat o převzetí do majetku. Převod od obce bude asi bezúplatný, kontejnery v takovém případě převezmete zápisem 902 MD/ 999 D nebo 028 MD/ 088 D, podle toho, jaká jsou Vaše pravidla pro evidenci drobného dlouhodobého hmotného majetku. Na účet 028 účtujeme dle vyhlášky DDHM v částce od 3 tis. Kč, můžete si ale stanovit nižší spodní hranici, to nevím, jak/jestli máte řešeno. 

  3) Nejprve důležitá věc - na občany nemůžete vlastnické právo převést dříve, než 1.1.2032, kdy přejde vlastnické právo na vás. To máte asi vyřešeno. Je nutné také vzít v úvahu důležitý fakt -  výpůjčka je z právního hlediska bezplatné užívání věci. Proto nechápu charakter úplaty 500 Kč - muselo by to být sjednáno jako nájem, abyste mohli vybírat úplatu. Protože jsou kontejnery pořízené z dotace, dala bych na to obzvlášť pozor - úplata pokud vím zde není akceptována, proto se sjednává výpůjčka, může se pak jednat max. o nějakou vratnou zálohu, například pro případ poškození kompostéru, která by se účtovala jako cizí prostředky s pol. 8901 (pokud nepovedete peníze na zvláštním bankovním účtu - "depozitním") proti dlouhodobému závazku (459). 

  Toto si určitě právně dejte do pořádku.

• Smlouva o spolupráci

  17. 06. 2025

  Na zastupitelstvu obce bylo schváleno, že na základě smlouvy o spolupráci bude Národnímu vinařskému centru, o.p.s. poskytnuto 6 000 Kč včetně DPH. Z návrhu smlouvy vyplývá, že plnění by mělo být za poskytnutí: 2 vstupenky do Salonu vín, tištěné materiály o vinařství a vinohradnictví, videomateriál o vinařství a vinohradnictví, texty o vinařství a vinohradnictví ke zveřejnění obcí. Vše je za účelem podpory propagace vinařství a vinohradnictví v obci. NVC nám na základě podepsané smlouvy vystaví fakturu k úhradě. Prosím, jak zaúčtovat? Jako neinvestiční transfer spolku? Na účet 572, položka 5222? A odpa? Nebo je možná i nějaká jiná varianta? Děkuji

  Jak jsem dohledal - běžná cena vstupenky je 645 Kč - takže cca 20 % z hrazené částky je vyloženě cena za vstupenky - což není málo. Potom dodají nějaké materiály, tzn. přijde mi to jako klasická odměna za poskytnutou službu. Účet 518 s pol. 5169.

• Návratná finanční výpomoc vlastní příspěvkové organizaci

  06. 06. 2025

  Dobrý den,
  ZŠ - příspěvková organizace zřízená městem schválila v RM poskytnutí několika částek (3 mil. 4 mil. aj.) na projekty z dotačních titulů, které chce ZŠ předfinancovat od města. Jeden projekt bude schvalovat ZM jelikož se jedná o 10 mil. Kč a také o spolufinancování projektu ve výši 1,5 mil. bez DPH. Chci se zeptat na to, jak má vypadat smlouva o návratné finanční výpomoci pro tento případ (veřejnoprávní smlouva o poskytnutí NFV nebo jenom smlouva o NFV)? Zda podléhá smlouva zveřejnění na úřední desce nebo nikoliv? Zda si mohu určit termín pro vrácení zapůjčené NFV i když nebude kryt výnosy běžného období p.o. a kam správně v rozpočtové skladbě předfinancování a také následné spolufinancování zařadit. Účtovat budu jako dlouhodobě poskytnutou zálohu. Zatím jsme podobnou smlouvu neuzavírali a částka určená k předfinancování byla škole ve výši 5 mil. poskytnuta RS takto (3113/5331). Mám si v případě smlouvy o návratné finanční výpomoci vlastní p.o. dát na něco pozor?
  Předem děkuji

  Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.

• PDP - stavební práce, bezúplatný pronájem

  03. 06. 2025

  V naší obci jsem v lokalitě, kde vybíráme místní poplatek ze vstupného a místní poplatek z veřejného prostranství - konají se zde taneční zábavy, instalovali novou buňku s napojením na vodu, kanalizaci, elektřinu. Veškeré stavební práce prováděla firma - plátce DPH a obdrželi jsem fakturu na tyto práce v režimu PDP. Dle mého uvážení by to tak být nemělo. Nejednáme jako osoba povinná k dani? Jak tedy zaúčtovat.
  Řešíme pronájem části pozemku - uvažuje se o bezúplatném užívání - může být nájemní smlouva neb smlouva o výpůjčce? Nebo raději stanovit nájem třeba 1Kč za m2? Majitel se bude starat o údržbu pozemku - je to přínos pro obec. Samozřejmě počítáme se zveřejněním záměru pronájmu na 15 dní před projednáváním zastupitelstvem.

  Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.

• Registr plátců DPH – nezveřejněný účet

  04. 04. 2025

  Dobrý den, jsme plátci DPH. S dodavatelem máme uzavřenou kupní smlouvu na dodání a montáž oken, stavební práce jsou hotové a dodavatel vystavil fakturu. Tento dodavatel je v registru plátců DPH spolehlivým plátcem, ale nemá registrovaný účet. Upozornila jsem dodavatele, že pokud bychom zaplatili na účet, který není zveřejněný správcem daně, stáváme se ručitelem za nezaplacenou DPH. Dodavatel odpověděl, že „požadavek na zveřejněný účet dosud nemusel řešit a na finančním úřadě dodavateli sdělili, že zveřejnění je nepovinné a oni to nevyžadují“. Ověřila jsem si tuto informaci na FÚ: opravdu mně bylo sděleno, že registrace je nepovinná, ale že FÚ má interní registr, kde účet tento dodavatel má uvedený, zároveň není nespolehlivý plátce, daň hradí, takže mohu zaplatit … Prosím o vysvětlení, zda-li může nastat situace, že dodavatel je spolehlivý plátce, účet není registrovaný a my jako odběratel ručíme na DPH …. můžeme se v tomto případě dostat do pozice ručitele za nezaplacenou DPH?
  Děkuji Vám za odpověď.

  Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.

• Darovací smlouva

  28. 01. 2025

  Dobrý den, naše obec byla loni v září postižena povodní. Zastupitelstvo obce schválilo jedné domácnosti poskytnutí daru z vlastního rozpočtu ve výši 100 tis. Kč na odstraňování škod a obnovu nemovitosti. Dále jsme obdrželi od SFŽP dotaci na poskytnutí finanční podpory "Pomoc domácnostem" pro dvě domácnosti (jedna obdržela 20 tis. Kč, druhá 60 tis. Kč). Na poskytnutí těchto podpor byly rovněž uzavřeny darovací smlouvy s vymezením účelu použití na krytí výdajů v souvislosti s odstraňováním povodňových škod. Je třeba smlouvy nad 50 tis. Kč zveřejňovat podobně jako veřejnoprávní smlouvy (jsme jedničková obec). Děkuji

  Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.