Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Delší dobu jsem marodila,takže jsem konec roku dodělávala spíš v poklusu.Teď jsem zjistila,že 4.12.2014 byl zanesen návrh na vklad -věcné břemeno-jsme povinní a jedná se o částku přes 200 tis. Tzn.,že mělo být zaúčtováno na účtu 029 a zahájen odpis,u nás omylem zůstal na podrozvaze.
Ve směrnici sice máme hladinu významnosti 250 tis.,ale zřejmě platí jen pro VB,kde jsme oprávnění,že?
Mám v tom chaos a teď nevím,jak opravit,zřejmě přes opravy minulého roku? Nebo jinak?}
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Obrátila se na mě jedna škola zřizovaná Středočeským krajem s tím, že Kraj již od letošního roku těmto nebude poskytovat žádné dotace v grantovém řízení.
Zjišťoval jsem co je příčinou a byl mi zaslán tento mail, který Vám přeposílám.
Je to tedy skutečně tak, že obec (kraj) nemůže uzavřít se svojí PO veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace?
Pokud chceme dát PO příspěvek na nějakou konkrétní akci, musíme jí to dát v rámci příspěvku na provoz a zvýšit závazné ukazatele k PO, rozumím tomu správně?
Opis obdrženého mailu:
Dotaz z KÚ SK na MF ČR:
Vážená paní doktorko,
mám níže uvedené dotazy k aplikaci novelizovaného zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů:
1. K § 22: Jestliže příjemce dotace, který je povinen uhradit a) odvod nebo b) penále nebo c) současně odvod i penále, žádá o posečkání zaplacení odvodu nebo penále nebo současně odvodu i penále (tj. zaplacení v pozdějším termínu) nebo zaplacení odvodu nebo penále nebo současně odvodu i penále ve splátkách, je či není povinen za přijetí žádosti uhradit správní poplatek dle Položky 1 písmena d) zákona 634/2004 Sb., o správních poplatcích, který činí 400 Kč?
2. K § 22 odstavce 14: Jestliže příjemce dotace, který je povinen uhradit a) odvod nebo b) penále nebo c) současně odvod i penále, žádá příslušný orgán o prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu a penále, je či není povinen za přijetí žádosti uhradit správní poplatek dle Položky 1 písmena c) nebo písmena g) zákona 634/2004 Sb., o správních poplatcích, který činí u prominutí nebo částečné prominutí povinnosti odvodu 1 000 Kč a u prominutí penále rovněž 1 000 Kč?
3. K § 10a, § 28 a § 31: Může či nemůže Středočeský kraj poskytnout příspěvkové organizaci, jejíž je zřizovatelem, dotaci na základě veřejnoprávní smlouvy dle § 10a ze svého rozpočtu z peněžních prostředků, které neobsahují peněžní prostředky uvedené v § 28 odst. 10? Pokud uvedenou dotaci nemůže Středočeský kraj příspěvkové organizaci poskytnout, je to proto, že Středočeský kraj jako zřizovatel poskytuje příspěvkové organizace své peněžní prostředky pouze formou příspěvku na provoz dle § 28 odst. 4 nebo jako investiční příspěvek podle § 31 odst. 1 písmena b)?
Odpověď z MF ČR
Vážená paní magistro,
k Vašemu dotazu ze 17. 2. 2015 sděluji
ad 1 a 2) Podle § 1 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, tento zákon upravuje správní poplatky a výkon jejich správy, zejména jejich vyměřování a vybírání, prováděné orgány moci výkonné a dále orgány územních samosprávných celků a orgány právnických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti státní správy.
Ukládání odvodu a penále podle zákona č. 250/2000 Sb. vykonávají obecní a krajské úřady v samostatné působnosti (viz § 22 odst. 9 zákona č. 250/2000 Sb.).
Proto se ustanovení zákona č. 634/2004 Sb. a sazebník správních poplatků na žádost o posečkání úhrady odvodu nebo penále a na žádost o prominutí nebo snížení odvodu nebo penále nepoužije.
ad 3) Podle § 28 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb. hospodaří příspěvková organizace s peněžními prostředky získanými vlastní činností a s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele. Podle § 28 odst. 4 zákona č. 250/2000 Sb. poskytuje zřizovatel jím zřízené příspěvkové organizaci příspěvek na provoz, případně investiční příspěvek podle § 31 odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb. Zřizovatel neposkytuje jím zřízené příspěvkové organizaci peněžní prostředky prostřednictvím veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace. Finanční vztah mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací vyplývá z ustanovení § 28 a následujících, jak uvádíte v dotazu.
S pozdravem
JUDr. Adéla Heřmanová
Přeposlaná odpověď z KÚ SK:
Vážený pane,
zasílám Vám níže uvedený e-mail ze dne 20.2.2015, který obsahuje odpověď Ministerstva financí k níže uvedeným dotazům ze dne 17.2.2015, které souvisejí s poskytováním dotací ze Středočeských fondů. Jak vyplývá z odpovědi Ministerstva financí:
Středočeský kraj nemůže poskytnout dotaci ze svého rozpočtu ze Středočeského fondu příspěvkové organizaci, jejímž je Středočeský kraj zřizovatelem; případná žádost příspěvkové organizace, jejímž je Středočeský kraj zřizovatelem, o poskytnutí dotace z rozpočtu Středočeského kraje ze Středočeského fondu na základě Pravidel 2015 a Programů 2015 musí být vyřazena pro rozpor s § 28 a následujícími zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.
S pozdravem
}
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
"Nemůžeš-li se domluvit, zeptej se nestranného odborníka", tak tedy činím. Jedna PO nabízí auto (ZC k 01.01.2015 = 23.348 Kč, měs. odpis 809 Kč) a druhá by ho chtěla. Nejjednodušeji za úplatu, jenže se chce bezúplatně. Bezúplatný převod může být chápán jako jistá forma daru, takže převod z jedné PO na druhou nelze. Bezúplatný převod z jedné PO na zřizovatele a zřizovatel po té bezúplatně převede druhé PO, je možná schůdné, ale "jako kdyby se chtělo, něco obejít". Prosím o Váš názor na věc. Děkuji předem. Ing. P. Weigel
PS: Vzhledem k tomu, že je toto patrně můj poslední dotaz, k 01.04. odcházím do důchodu, chtěl bych Vám poděkovat za perfektní spolupráci, za spoustu cenných informací, které jste nám poskytli. Děláte to výborně, držím Vám palce i do budoucna.}
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
ZO schválilo smlouvu o zřízení práva stavby k cizímu pozemku. Vlastník pozemku zřizuje obci jako stavebníkovi právo stavby - stavební objekt - výhybna pro komunikaci.
Nebude-li stavba uvedena po plného provozu do 31.12.2020, sjednává se doba trvání práva stavby do 31.12.2020.
Bude-li stavba uvedena do plného provozu do 31.12.2020, sjednává se právo stavby v trvání do 31.12.2036.
Právo stavby se zřizuje bezúplatně. Stavební plat se sjednává v částce 0,- Kč ročně.
Návrh na vklad podá na svůj náklad stavebník (obec) a to nejpozději do 15 dnů ode dne nabytí právní moci stavebního povolení pro stavbu.
Prosím o pomoc se zaúčtováním. Nejdříve necháme udělat kvalifikovaný odhad na právo stavby.
Po podpisu smlouvy jen 042/401. Stavět se bude až za několik let - komunikace k plánovaných rodinným domkům. Návrh na vklad tedy bude do 15 dnů od nabytí právní moci stavebního povolení. Návrhem na vklad 021/042. 021 zvláštní analytika a začnu odepisovat do roku 2036. Klasifikace asi komunikace v obcích.
}
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Při dotační akci na dovybavení sběrného dvora jsme veškeré náklady účtovali na 042 a položku 6122 (stroje,přístroje). Akce je ukončena, přišla dotace a musíme zaúčtovat z 042 do majetku. U každého stroje máme uvedenou pořizovací cenu, ale co s těmi ostatními náklady na 042? Např. náklady na zpracování žádosti o dotaci, a zadávacího řízení- vše se týká nakoupených strojů s rozdílnou hodnotou. }
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Trápí nás tady na finančním odboru skutečnost, která souvisí s přijetím zákona č. 24/2015 Sb., a to přesně změna §16 odstavce č.4 zákona 250/2000 Sb "Rozpočtová opatření se provádí před provedením rozpočtově nezajištěného výdaje". Samozřejmě si uvědomujeme, že stále a pořád účtujeme, rozpočtujeme a hospodaříme s veřejnými finančními prostředky a tuto skutečnost řádně dodržujeme celá léta.
Bohužel si nevíme ale rady s jedním obdobím v roce, a to přesně s obdobím nového rozpočtového roku, kdy dobíhají objednávky roku předešlého a kdy máme spoustu nedokončených investičních akcí a oprav., které přecházejí do toho roku nového. Výdaje nelze v době tvorby rozpočtu (t.j. říjen a listopad) přesně naplánovat a vyčíslit. Utrácí se až do posledního data roku, kdy se nám rozpočtové období uzavře a my začínáme od nového rozpočtového roku s čistým štítem a v rámci schváleného rozpočtu a stanovených závazných ukazatelů. V lednu až únoru pracujeme na uzávěrce, odbory si kontrolují čerpání a my pomalu připravujeme pro naše zastupitelstvo Závěrečný účet, a s tím spojené Přerozdělení výsledku hospodaření předcházejícího období. Jeho součástí jsou také výše uvedené výdaje, které nebyly v předchozím roce vyčerpány a které jsou po schválení tohoto přebytku(cca na konci března dalšího roku) rozpočtovány prostřednictvím rozpočtových změn, t.j. výdaje se dostanou do upraveného rozpočtu usnesením zastupitelstva města. A tady nás tíží právě problém s proplácením faktur v období od 1.1. do schválení zapojení přebytku předcházejícího roku.Tyto faktury jsou propláceny z titulu vystavených objednávek předcházejícího roku nebo z titulu pokračování investičních akcí, např. i dotačních. Vůbec si nedokážeme představit, že bychom ze své pozice tyto výdaje do schválení přerozdělení přebytku pozastavili, a neumožnili je do doby jednání zastupitelstva jejich úhradu. Dodavatelé nemohou čekat tři měsíce na proplacení a dotačnímu oddělení to zcela jistě nevysvětlíme, že platit nemohou, že výdaje nejprve musí schválit zastupitelstvo a poté to mohou čerpat. - i když byly na akci peníze uvolněny v roce předcházejícím. Přebytek je vždy schválen v zastupitelstvu po odečtení právě těchto výdajů, které přecházejí automaticky (bez zamítnutí, bez výhrad, bez připomínek zastupitestva) do roku následujícího. Nikdy to zastupitelé neseškrtají, je zde závazek města, krytý objednávkami. Financování velkých akcí bylo schváleno rozpočtem nebo rozpočtovou změnou v předcházejícím roce.
Takže nám jde v tuto chvíli o proplácení výdajů v období od 1.1. do schválení přebytku (rozpočtové změny). Tyto výdaje jsou rozpočtově pokryty v roce předcházejícím, ale nebylo je možné z jakéhokoliv důvodu proplatit, nebo akce trvá třeba dva roky. Finančně zajištěny byly, ale díky tomu, že každý nový rozpočtový rok začíná úplně nanovo, rozpočtově se zde dostanou až v tom březnu po jednání zastupitelstva.
Moc prosím o radu. Doufám, že jsme si ustanovení nového zákona vyložili správně a že se jedná skutečně o rozpočtované výdaje daného rozpočtového roku. Je to ale pro nás velice složité a nevíme s i s tím rady.
}
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Zastupitelstvo schválilo finanční příspěvek pro dětský dechový orchestr ve výši 1.000,- Kč bez konkrétního účelu. Rozumím dobře, že nyní musím i na takto nízkou částku sepsat veřejněprávní smlouvu o dotaci? V žádosti není uvedena ani výše částky, tu určili až zastupitelé, je to správně, nebo je třeba žádost doplnit? A smlouva se vyvěšuje na úřední desku až ve výši dotace nad 50.000,- Kč, tzn. že mohu částku vyplati ihned po podpisu smlouvy aniž bych smlouvu vyvěšovala?}
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Chtěla bych Vás požádat o radu při účtování vratek správních poplatků, místních poplatků, pokut a nákladů řízení, a to v případě, kdy dojde k přijetí těchto plateb v jednom roce a v dalším dochází k vrácení (např. z důvodu napadení rozhodnutí, žádosti o vrácení části MP za odpady z důvodu změny trval. pobytu atd.):
1) Pokuty
• Předpis v běžném roce: 315/642
• Příjem v běžném roce: 231/315
• Vratka v následujícím roce: Má se předepisovat? Jaký nákladový účet a rozpočtová skladba se má použít?
2) Náklady řízení
• Předpis v běžném roce: 315/649
• Příjem v běžném roce: 231/315
• Vratka v následujícím roce: Má se předepisovat? Jaký nákladový účet a rozpočtová skladba se má použít?
3) Správní poplatek
• Předpis v běžném roce: 315/605
• Příjem v běžném roce: 231/315
• Vratka v následujícím roce: Má se předepisovat? Jaký nákladový účet a rozpočtová skladba se má použít?
4) Místní poplatek
• Předpis v běžném roce:315/606
• Příjem v běžném roce:231/315
• Vratka v následujícím roce: Má se předepisovat? Jaký nákladový účet a rozpočtová skladba se má použít?
}
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Obracím se na Vás s dotazem na věcné břemeno-obec povinná. Máme smlouvu s ČEZ o zřízení věcného břemene-služebnosti na částku Kč 1000,00 s DPH. Zaúčtování faktury je mi celkem jasné:
MD 311, DAL 649 (nebo je vhodnější 609?) a 343. Dle smlouvy s ČEZ se věcné břemeno dotýká třech pozemků, např. pozemek parc.č.133/1-nadzemní vedení v délce 13,69m-6 m2. Stačí když si zaúčtuji věcné břemeno MD 031 0500-pozemky ostatní plocha mínusem a MD 031 0510-pozemky ostatní plocha věcná břemena plusem? Nebo se účtuje jinak?
A v jaké částce, v částce za jakou mám daný pozemek v evidenci? To znamená, že pozemek mám v hodnotě Kč 2 000,00 a celková výměra je 78 m2, takže v této hodnotě, nebo si mám vypočítat jen poměrnou část, když věcné břemeno se (dle smlouvy) dotkne jen 6 m2?
Nějak jsem se v tom ztratila, moc děkuji za odpověď.
}
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Prosím jen o vysvětlení pojmů významnosti u reálné hodnoty . Budeme letos předělávat směrnici k reálné hodnotě, protože budeme letos prodávat pozemky ( parcely) k zástavbě a chci se vyhnout přeceňování reálnou hodnotou ( i na doporučení auditorů :-) ) . Nyní mám ve směrnici uvedeno : Významnost je řešena k hodnotě rozdílu mezi předpokládanou cenou prodeje a evidovanou hodnotou v účetnictví netto tj. zůstatkovou cenou. Výše významnosti 260tis.
Je tato moje definice určení významnosti správně napsaná??? U těchto pozemků by to poté bylo tak, že účetní cena pozemku je 50 tis. , zastupitelstvo rozhodne o prodeji za 300tis - rozdíl je 250 tis = nemusí se přeceňovat ??
Jakou max. výši významnosti je možné stanovit ? Netto hodnota všech aktiv v rozvaze k 31.12. u nás činí 34 265tis.
Předpokládá se prodej těchto pozemků s tím, že se budou k hodnotě pozemků započítávat i náklady za sítě přivedené k hranici pozemku. Hraje to nějakou roli při přecenění RH ? Třeba, že by se tyto náklady musely v kupní smlouvě vyčlenit od samotné ceny pozemku ...?
}
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Policie ČR žádá naši obec o finanční dar, který bude využit na nákup PHM. Výše by byla asi deset tisíc.Dle metodičky z KÚ v Ostravě, je finanční dar příspěvek z rozpočtu a mělo by se postupovat dle zákona 250. Tak nevím co s tím, jestli poskytnout dar a čekat, co na to řekne audit nebo raději neposkytnout nic. To ale zase budou míň jezdit na kontroly do obce. }
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Navazuji na dotaz a odpověď z 21/11/2014 ohledně kontroly v příspěvkové organizaci.
Pokud je v zákoně o obcích v § 119 v odst. 2) uvedeno, že finanční výbor provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce, neznamená to, že se považují za prostředky obce i poskytnuté příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacím a tudíž finanční výbor může kontrolovat hospodaření s těmito prostředky? Nebo musí mít finanční výbor vyloženě pověření dle zákona 255/2012 Sb.? Znamená to, že pokud se finanční výbor nebo kontrolní výbor rozhodne jít zkontrolovat například jenom nějaký okruh činností příspěvkové organizace, musí mít toto pověření?
Můžeme považovat za pověření to, že si kontrolní výbor do zápisu ze svého jednání uvedl plán činností, jednou z nichž bude provádění kontrol hospodaření příspěvkových organizací a tento zápis schválilo zastupitelstvo? Děkuji Vám za odpověď.}
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dobrý den, s odvolávkou na dotaz na stránkách poúčtuje ze dne 25.6.2012 ÚČTOVÁNÍ O KOMISNÍM PRODEJI bych se ráda zeptala, zda ještě i dnes (po každoroční změně právních předpisů) je ještě stále možné vycházet z odpovědi ohledně účtování. Naše informační centrum (součást obecního úřadu, který je měsíční plátce DPH), se zabývá komisním prodejem. Můžeme účtovat do výnosů a odvádět DPH pouze z „provize“? Zboží bychom vedli na podrozvahové evidenci, při prodeji bychom účtovali pohyb na podrozvahové evidenci a předpis provize? Vzhledem k tomu, že musíme předkládat i PAP, bychom chtěli zvolit jednodušší variantu (bez účtování nákupu a prodeje zboží – nákladů a výnosů)
Provize ve výši 20%
Příjem zboží na podrozvahu dle předávacího protokolu 10 ks x 100,- (cena určena komitentem)
973 0300 MD 1 000,00; 999 0973 Dal 1 000,00;
Prodej v průběhu měsíce 5ks : 973 0300 MD 500,00; 999 0973 Dal 500,00; příjem v hotovosti 261 MD 500,00; 378 (nebo jiný závazkový účet?) Dal 500,00; Odvod komitentovi na základě našeho vyúčtování - v ceně po odpočtu provize 261 MD 400,00; 378 Dal 400,00; Předpis provize - daňový doklad (u neplátců interní daňový doklad) 311 MD 100,00; 602 Dal ZJ ř.1 82,64 a 343 Dal ZJ ř.1 17,36; Zápočet - interní doklad 378 MD 100,00; 311 Dal 100,00.
}
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
obec zaplatila sociální pohřeb a mám ho zaúčtovaný na účtu 549 AU 0400, budeme celou částku nárokovat v dědictví, ale není předpoklad, že se nám peníze vrátí ještě letos, zda se vůbec vrátí.
Potřebuji poradit zda ho můžu mít na účtu 316 nebo mi doporučíte něco jiného? }
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Rada obce odsouhlasila poskytnutí finančního daru ve výši 4 tis. Kč
na účet veřejné sbírky. Osvědčení vydal JČ kraj - Klubu vojenské historie - ČEŠTÍ LVI . Sbírka je na obnovu pomníku padlým ve Slovinsku v obd. 1. sv. války. Sbírka se koná od 15.102014 do 31.12.2015.
Klub vojenské historie požádal dopisem naši obec o příspěvek s tím, že mezi padlými byl i občan naší obce.
Můžu to vyplatit, a nebo se na to vztahuje taky novela zákona 250/2000 Sb. Museli by tedy poslat žádost a obec by pak uzavřela veřejnoprávní smlouvu ?
}
Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pro zobrazení odpovědi na tento dotaz je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková