Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
V roce 2024 jsme podali žádost o dotaci na dětské hřiště a hřiště i udělali.
V prosinci jsem ho zařadila do majetku. Rozhodnutí o přidělení dotace přišlo koncem února, až po uzávěrkách, zařadila jsem jen na podrozvahu 915/999 ve výši 171 142,- Kč. Starosta udělal vyúčtování dotace a v květnu přišly peníze na účet. Dotaci nám o 1 712,- Kč pokrátili, takže přišlo 169 430,- Kč. Prosím o info, EU investice je 59 300,- UZ 89518, N 160, Z 5, národní zdroje
110 130,- Kč, UZ 89517, N 160, Z 1
1. jak příjem dotace dotaci zaúčtovat. Z podrozvahy jsem odúčtovala.
2. na kartu majetku doplním částku transferu, až teď od května?}
Úplně si nejsem jistá, zda proběhlo ZVA (závěrečné vyúčtování akce) a je schváleno, tak napíšu obě varianty. U nějakých typů dotace, bývá vyúčtování (předpis pohledávky) možný k okamžiku schválení žádosti o platbu. Mělo by to být ve smlouvě k poskytnutí dotace. U tohoto typu dotace to bývá a prověřila bych si to.
Účtování schváleného ZVA: předpis 346 MD / 403 D a přijatá platba 231 MD / 346 D a zároveň odúčtovat podmíněnou pohledávku z podrozvahy zápisem 999 MD / 915 D.
Na kartu majetku zapíšete správnou výši dotace, která Vám přišla k okamžiku, kdy nastanou skutečnosti podle ustanovení bodu 4.8. ČÚS č. 703 – Transfery a začnete rozpouštět dotaci postupně do výnosů. To je tedy v době, kdy víte skutečnou výši dotace, tedy v květnu.
Pokud by peníze přišly dříve než budete účtovat o ZVA, tak příjem fin. prostředků bude účtován zápisem 231 MD + RS / 374 D a odúčtování z podrozvahy 999 MD / 955 D. Následně předpis ZVA: 346 MD / 403 D a zúčtování zálohy 374 MD / 346 D.
Dobrý den, prosím o radu i z pohledu spolku. V roce 2011 dostal spolek přes MAS dotaci ze SZIF (národní zdroje i EU) ve výši 472 500 Kč na nákup krojů a 2 stánků. Obec dala také dotaci 143 733 Kč, aby byla pokrytá celá částka z dotací. Spolek to dosud neeviduje, žádný majetek nevede. Nyní bychom chtěli kroje a stánky převést na obec, protože se o to stejně staráme. Můžeme majetek převést darovací smlouvou? Může spolek darovat majetek, který nemá v evidenci? V jaké ceně máme majetek zařadit, co dát do smlouvy? Jedná se o drobný majetek, který měl pořizovací cenu max. 20 000 Kč za kus, některé jsou i za míň než 1 000 Kč, celkem 547 900 Kč za kroje a 45 000 Kč za stánky. O dotaci já už účtovat nebudu, že.}
Nevím, jak z Vaši strany bylo účtováno při poskytnutí dotace spolku na pokrytí celé částky na pořízení krojů a stanků a jak to bylo právně ošetřeno, tak mohu napsat jenom obecnou radu.
Pokud jste transfer poskytli na základě veřejnoprávní smlouvy podle zákona č. 250/2000, účtovali přes účet 572 a pol. 5222 a nebyla ve smlouvě o poskytnutí trasferu žádná budoucí podmínka, tak je jedno jakým způsobem Vám spolek daruje (darovací smlouva) nebo bezúplatně převede (smlouva o bezúplatném převodu) kroje i stánky. Je na nich a Vás jakou formu si zvolíte.
Spolek není VÚJ, tak jejich dar budete účtovat v RPC, tedy v ceně, která je v místě a čase obvyklá (aktuální hodnota). Není to tedy automaticky cena ze smlouvy. Nepřebíráte jejich ocenění a ani výši dotace. Můžete využít pořizovací cenu převodce a snížit jí o odhadované opotřebení, obecně se jinak využívá i cena např. z bazarů apod. (není vhodné zpracovávat ZP). Vhodné aby RPC určil někdo jiný, než účetní (např. starosta).
Omlouvám se, ale spolek vede účetnictví podle jiných předpisů než ÚSC a podle obchodních podmínek na jiné účetnictví než účetnictví ÚSC neodpovídáme. Není to ani v naší odbornosti. Děkuji za pochopení.
Obec pořídila nový server Dell v hodnotě 160 tis. kč, SW je v celkové hodnotě 70 tis. Kč (fakturován: MS window server 2025 v hodnotě 28 tis. Kč, MS windows server dell cal 10 device 12 tis. Kč a windows server user CAL 30 tis. Kč). Instalace 10 tis. Kč. Mohu považovat SW součástí serveru? Po konzultaci se společností, která nám server prodala, je SW nutnou součástí serveru po celou dobu jeho užívání. Účetně 042/321, zařazení 022/042, 26.20.10, úhrada pol. 6125 (celková částka 240 tis. Kč). Postupuju správně nebo musím rozdělit samotný server 022 a SW 018, pol. 5172 po částech?}
SW může patřit do ceny serveru jako technologický software, pokud je nezbytný pro jeho provoz a to podle vyjádření, které jste od společnosti dostala je. Tak ho účtujte jako součást komplet. Účtování máte v pořádku :-)
Prosím o radu, jak zaúčtovat výběr z platební karty obce - konec měsíce. Vybráno 30.5., v bance zaúčtováno 1.6. Do pokladny vloženo 30.5. Účtováno - vklad do pokladny 261/par.6330, pol. 4134/262, výběr z banky 262/231 par.6330 pol. 5348. Měsíční výkaz mi hlásí chybu při účtování.}
Účtování máte v pořádku pokud by to bylo během měsíce. Bohužel od února 2025 pustili tvrdou kontrolu na vazbu v řádcích 4100 až 4424, s některými vyjímkami. Více na odkazu:
Bohužel si budete muset vypomoc např. s pol. 4140. Tato položka se používá právě ke konci roku na případu jako máte vy.
Příjem do pokladny v květnu tedy zaúčtujte 261 par. 6330 a pol. 4140 MD / 262 D. 1.6.2025 byste opravila pol. 4140 mínusem zpět na 4134 a výběr z banky v červnu už zaúčtujte pol. 5348 a zápisem jak se zmiňujete v dotazu.
Ještě by šla pro příjem použít pol. 8901 a na začátku měsíce ji opravit stejným způsobem, jak jsem popsala v předchozím odstavci.
Dostali jsme 5 tis. Kč od soukromé firmy, bez darovací smlouvy a bez účelu. Nevím, jak zaúčtovat. Dále jsme pronajmuli rybník fyzické osobě, součástí jsou i pozemky a menší dřevěný domek, nejsme plátci DPH. Smlouva je na 10 let, s tím, že zaplatily nájem na 3 roky dopředu. Prosím o radu jak zaúčtovat.}
I když nemáte písemnou smlouvu je dar platný a právně závazný, pokud proběhne odevzdání a přijetí menších fin. prostředků nebo věci (v případě movitých věcí).
Příjem fin. prostředků pokud by se dar použil na neinvestiční výdaje (a podle částky, bych to i tipovala) zaúčtujete zápisem 231 (261) MD pol. 2321 / 672 D. Paragraf zvolíte podle účelu, k čemu fin. prostředky použijete.
Pronájem:
Příjem fin. prostředků letos zaúčtujete zápisem 231 MD + RS, paragraf např. 1070 (pol.2131) / 603 roční nájem a zbytek na 384 D. Lze i přes předpis 311 MD / 603 a 384 D a příjem 231 MD / 311 D.
Na účet 603 zaúčtujete pouze výši nájmu letošního roku a na účet 384 (výnosy příštích období) zbytek dopředu zaplaceného nájemného na další roky. V principu musíte do každého roku dostat výnos, tak jak má být a proto 1.1. dalšího roku (2026) zúčtujete částečně výnosy příštích období zápisem 384 MD / 603 D ve výši nájmu pro rok 2026 a další rok ten samý zápis, dokud si účet 384 nevynulujete. RS časově nerozlišujeme.
Dobrý den, mohla bych mít prosím dotaz ohledně prodeje dřevní štěpky z pokácených větrolamů? Obec kácí veliké topoly, které se nachází na obecních pozemcích, větve a dřevo se postupně štěpkují. Obec by chtěla tuto dřevní štěpku prodávat, jelikož je štěpky obrovské množství a není ji kam uložit. Lze, prosím, dřevní štěpku prodávat a fakturovat jako materiál a jak je to v tomto případě s DPH? Vzhledem k množství štěpky se bude jednat např. o částky v řádech statisíců až milionu korun.
Lze v tomto případě stanovit cenu např. v Kč za tunu na základě nabídky firmy, která štěpku zpracovává? Musí takto stanovená cena být schválena zastupitelstvem?
Na kácení větrolamů bude obci poskytnuta dotace, z kraje jsme dostali povolení, že můžeme dřevo (štěpku) odprodat a nemělo by to mít na poskytnutou dotaci vliv.}
Je potřeba si ve směrnici k účetnictví zvolit způsob účtování zásob - A (průběžné účtování o zásobách) nebo B. Můžete klidně zvolit B s tím, že během roku účtujete náklady na těžbu a k tomu prodej do výnosů a navíc jen vždy k 31.12. zaktivujete na sklad neprodanou štěpku zápisem 123 MD/508 D. V lednu to pak vrátíte opačným zápisem a zase zavedete na sklad až to zbylé k 31.12. Tím zůstane štěpka, kterou spotřebujete na obci v nákladech, to prodané pak bude nadále výnosem. Pak již klasicky prodej 311 MD/ 601 D (Dal 343) v odkupní ceně, příjem na pol. 2111. Sazba DPH za mne 21%. Podle mne nemůžete v tomto případě argumentovat ve vztahu k DPH, že se jedná o prodej, kdy nejednáte jako osoba povinná k dani - vy jste to dřevo na štěpku museli zpracovat - tedy jste za mne "aktivní hráč" a na prodej musíte DPH dát (a u štěpky je od 1. 1. 2024 základní sazba daně). Toto Vám samozřejmě otevírá možnost určitých odpočtů DPH ze souvisejícíh vstupů (vlastního štěpkování). Asi se neodvážíme na plné odpočty daně - spíše by to byl případně nějaký poměr. Ale toto jsou hodně diskutabilní situace.
Pokud budete účtovat materiál způsobem A, tak nezapomeňte ještě vyřazení zápisem 501/123.
Ohledně ocenění: lze např. nacenit v hodnotě lehce pod prodejní cenou - samozřejmě bez DPH (ocenění zohledňující cenu následného prodeje sníženou o předpokládané prodejní náklady), což je taková alternativní reprodukční pořizovací cena a nebo si říci, že jste schopni kvalifikovaným odhadem RPC určit (např. podle druhu dřeva a té ceny obvyklé v okolí...).
Z hlediska schvalování - určitě podle zákona o obcích není potřeba schvalovat prodejní cenu na zastupitelstvu (nicméně vzhledem k tomu, že to bude mít vliv na rozpočet a rozpočtové opatření bude v gesci zastupitelstva, tak samozřejmě nic nebrání tomu, aby zastupitelstvo i určitým způsobem zasahovalo do podmínek tohoto prodeje).
Dobrý den,
ZŠ - příspěvková organizace zřízená městem schválila v RM poskytnutí několika částek (3 mil. 4 mil. aj.) na projekty z dotačních titulů, které chce ZŠ předfinancovat od města. Jeden projekt bude schvalovat ZM jelikož se jedná o 10 mil. Kč a také o spolufinancování projektu ve výši 1,5 mil. bez DPH. Chci se zeptat na to, jak má vypadat smlouva o návratné finanční výpomoci pro tento případ (veřejnoprávní smlouva o poskytnutí NFV nebo jenom smlouva o NFV)? Zda podléhá smlouva zveřejnění na úřední desce nebo nikoliv? Zda si mohu určit termín pro vrácení zapůjčené NFV i když nebude kryt výnosy běžného období p.o. a kam správně v rozpočtové skladbě předfinancování a také následné spolufinancování zařadit. Účtovat budu jako dlouhodobě poskytnutou zálohu. Zatím jsme podobnou smlouvu neuzavírali a částka určená k předfinancování byla škole ve výši 5 mil. poskytnuta RS takto (3113/5331). Mám si v případě smlouvy o návratné finanční výpomoci vlastní p.o. dát na něco pozor?
Předem děkuji}
Je na Vás, jaká pravidla si stanovíte, pro NFV mezi zřizovatelem a PO neplatí administrativní pravidla ze zákona č. 250/2000 Sb. , viz odkaz MF:
Můžete si stanovit i termín vrácení (§ 34 odst. 1).
V dokumentu "Finanční vztahy mezi zřizovatelem a PO" najdete účetní postupy - i ve vztahu k PO.
Účtování:
Volíme mezi účtem pro návratnou finanční výpomoc 316 (krátkodobá) nebo 462 (dlouhodobá). Dlouhodobost se nevolí dle data podpisu smlouvy, ale dle data poskytnutí půjčky a jejího splacení, tj. více než 12 měsíců.
Pokud by se jednalo o poskytnutí investiční návratné finanční výpomoci zvolíte pol. 6451, pro neinvestiční je určena pol. 5651. Par. máte určen správně.
Přijaté splátky budou účtovány pol. 231/ 316 (462), pol. 2451. Zde už nerozlišujete (invenstiční nebo neinvestiční) a nepoužijete par.
Kromě NFV můžete dotaci předfinancovat PO i formou zálohy na transfer (investiční lze rovnou účtovat 401/231), viz dokument k finančním vztahům mezi zřizovatelem a PO, odkaz na dokument:
https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?jak=fraze&hledat=finan%C4%8Dn%C3%AD%20vztahy%20mezi
Záleží, jakou právní formou to orgány schválí.
Obec vystavuje cca 3x měsičně občanům faktury za dopravu obecním traktorem. Nyní je požadavek na dovoz vody do bazénů naší hasičskou cisternou a na drcení klestu obecním štěpkovačem. Musí mít obec na tento typ doplňkové činnosti koncesi?}
Já si myslím, že toto určitě není na koncesi, dá se dikutovat jedině o ohlašovací živnosti. Zkusím to trochu vysvětlit, v odpovědi vyjdu ze zákona č. 455/1991 Sb. (živnostenský zákon).
Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.
Živnosti jsou obecně ohlašovací (jen je ohlásíte) a koncesované (musíte prokázat odbornou způsobilost).
Státní povolení k provozování živnosti (neboli "koncese") se vyžaduje jen v případech vymezených tímto zákonem. Vámi vyjmenované služby nespadají pod služby, které jsou vyjmenované v přílohách zákona.
Můžete si zřídit jako obec živnostenské oprávnění (ohlašovací živnost, nikoliv koncesovaná) na poskytování služeb občanům, ale je to "povinné" jen v případě, kdy by účelem poskytování služeb bylo dosažení zisku, viz definice živnosti v úvodu.
Pokud vím, tak obce podobné služby poskytují občanům v rámci své činnosti (působnosti) a byť třeba vybírají úplatu, tak je to bráno jako "pomoc" občanům, nikoliv služba za účelem zisku. Takže za mě živnost není většinou v podobných případech potřeba.
Často je záměr patrný i z hlediska kalkulace ceny - občané většinou hradí pouze nezbytné náklady na zajištění služby.
Není potřeba ani vést to v hospodářské činnosti, můžete to účtovat bez problému v rámci hlavní činnosti.
Příjem od občanů patří na výnosový účet 602, pol. 2111.
Jste plátci DPH, tak ale upozorňuju, že z hlediska DPH to bude potřeba posuzovat jako zdanitelné plnění (poskytnutí služby), sazbu volit s ohledem na druh služby.
V obci jsme ukončili výstavbu parku na zeleném prostranství, kde už nějaké stromy byly. Projekt se skládá ze dvou částí: stavební část a výsadba zeleně. Stavební část je hotová, výsadba zeleně nyní probíhá. Vím, že výsadba zeleně bude neinvestiční náklad, ale začínám se ztrácet v tom, jak stavební část zařadit do majetku, protože tato stavební část se skládá ještě z následujících položek:
- Vyvýšený betonový základ pro altán za 841 tis. Kč
- Oplocení parku včetně schůdků za 2.299 tis. Kč
- Zpevněné plochy za 1.575 tis. Kč
- Rozvody nízkého napětí a veřejného osvětlení za 1.787 tis. Kč
- Zeleň – sadové úpravy včetně výsadby dřevin (stromů) a přípravu a obdělání půdy pro výsadbu trvalek a okrasných dřevin, dále povýsadbovou péči o stromy po dobu 3 let za 255 tis. Kč
- Mobiliář – zavlažovací systém, pítko, betonové lavičky s dřevěnými sedáky, obezdění studny za 408 tis. Kč
- Betonový základ pro venkovní pec 90 tis. Kč
Dle mého názoru bych vedla vše zvlášť, přičemž bych betonové základy pro altán a pec zařadila až po realizaci altánu a pece (ještě nejsou vyrobené). Osvětlení bych dala také zvlášť. Zeleň bych dala do nákladů. Jak ale zaúčtovat mobiliář??? Je v hodnotě 408 tis. Kč, kde 179 tis. Kč dělá zavlažovací systém, 57 tis. Kč pítko, 7 tis. Kč obložení studny, 105 tis. Kč fontánka a 60 tis. Kč dělá 9 betonových laviček, které jsou napevno v zemi. Jsou tedy stavbou?
Jak zaúčtovat obložení studny za 7 tis. Kč? Nenašla jsem tuto studnu ani v majetku obce.
Dále by mě zajímalo, jestli další vedlejší výdaje (technický dozor atd.) mám rozpočítat do jednotlivých položek majetku (altán, pec, mobiliář, oplocení, osvětlení...)?}
Park lze vést jako jeden celek pod jedním IČ, akorát je nutné uvést jednotlivé položky na kartu majetku i s jejich ocenění. Ale jednodušší je vést majetek odděleně jako jednotlivé stavby, účet 021 - altán, pec,oplocení, osvětlení, zpevněné cesty... A tak bych je i vedla. Máte pravdu, že pec a altán zařadíte spolu s betonovými základy až po jejich dokončení. I mobiliář, který je pevně spojený se zemí je drobná stavba, účet 021 - lavičky, pítko, fontánka. Zavlažovací systém může být podle charakteru další samostatná stavba, nebo i technologie na účtu 022 (nad 40 tis. Kč).
Co se týká obložení studny a studna jako samotná. Pokud ji nemáte v majetku, tak by bylo vhodné ji zařadit jako vícenález zápisem 021/401 a ocenit RPC (aktuální hodnotou - např. ZP, kvalifikovaný odhad odpovědné osoby apod.). Tady bude spíše problém s nabývacím titulem - v KN zapsané nejsou, takže se snažit dohledat nějaké podklady, ze kterých by vaše vlastnictví vyplývalo, předpokládám, že je na vašem pozemku. Každopádně podle nového OZ nabýváte věc (i nemovitou) po třech letech od vyhlášení nálezu. A to obložení v hodnotě 7 tis. Kč, by mohlo být TZ pod hranicí 40 tis. Kč nebo oprava. Pokud by to bylo TZ, musely by se změnit technické parametry studně. Ale to nedokážu z vašeho dotazu posoudit.
A ano, pokud budete vést jednotlivé stavby, tak společné vedlejší výdaje byste měla poměrově rozpočítat mezi jednotlivé položky.
Dobrý den, v loňském roce jsem zařadila do majetku čov a kanalizaci(proběhla kolaudace se zkušebním provozem do 31.10.2025).Na základě výzvy k odstranění vad OŽP bude zpracováno doplnění projektové dokumentace "Terénní úpravy v lokalitě čov ":
1)Zpracování hodnocení vlivu zamýšleného zásahu 64000kč+DPH
2)Odběry a analýzy zeminy 29000kč+DPH
3)Úprava PD, znovuprojednání a koordinace 69000kč+DPH
Nevím, jak tuto dokumentaci vyhodnotit. Jestli mám provést technické zhodnocení čov ? Nebo se jedná o službu?}
Platí pravidlo, že náklady spojené s přípravou a zabezpečením DM vzniklé po uvedení majetku do užívání jsou provozním nákladem.
Předpokládám, že výzva k odstranění vad OŽP brání k ukončení zkušebního provozu a vydání konečné kolaudace. Nepřijde mi, že se jedná o TZ ČOV. Tyto náklady bych vyhodnotila jako provozní a držela se pravidla, že se jedná o náklady vzniklé po uvedení majetku do užívání, i když to přímo vypadá, že se to ČOV netýká.
Vycházím z toho, že jste to oprávněně zařadili vloni. Nyní jen doplňujete projektovou dokumentaci a děláte nějaké vzorky. Není žádný zásah měnící funkčnost toho, co již bylo zařazeno - tedy výdaj po oprávněném zařazení do majetku, který není modernizací ani rekonstrukcí, proto provozní náklad. Investice jedině tehdy, pokud bychom došli k tomu, že jste to zařadili do užívání neoprávněně. Ale to podle mne není tento případ.
V rámci dvoupatrové přístavby stávající budovy základní a mateřské školy se v přízemí této přístavby buduje zázemí pro dětskou skupinu za účasti 100% dotace z NPO. Zbývající část přístavby - nezpůsobilé výdaje - bude využívat základní a mateřská škola. Jaký v tomto případě zvolit ODPA? Jeden souhrnný, jaký? Nebo pro způsobilé výdaje zvolit ODPA 4334 a nezpůsobilé 3113?}
Z hlediska RS se obecně postupuje tak, když je výdaj přiřaditelný ke konkrétnímu účelu, u vás asi k jedné části budovy s určitým účelem - prostor pro dětskou skupinu, tak se má použít paragraf pro daný účet, u vás tedy par. 4339. Ale nevím, jestli být tak striktní a par. dělit způsobilé a nezpůsobilé výdaje. Spíše bych se zaměřila, zda ten nezpůsobilý výdaj bude opravdu jenom pro základní a mateřskou školu. Oddělila bych případněnáklady, které se týkají úpravy prostoru pro dětskou skupinu (par. 4339) a zbytek úpravy ZŠ a MŠ (par. 3113). U společných výdajů byste mohla použít převažující paragraf nebo nějaký společný, ale v tomto případě společný spíše nenajdeme.
Je teoreticky možné použít pro celek opravdu buď odpa 4339 nebo 3113, záleží, jak je to celé pojato. Nebo vybrat jeden z těchto jako převažující třeba i s ohledem na to, na co máte dotaci - jestli obecně na přístavbu budovy nebo spíše vyloženě na dětskou skupinu.
K 31.12.2024 jsme zaúčtovali dohad dotace dle rozhodnutí od MMR na výstavbu chodníků ve výši 4 472 tis. Kč.
Chodník jsme zařadili 27.03.2025 a zapomněli jsme na kartu majetku zařadit dohad transferu, tudíž tam transfer není.
04.06.2025 přišla dotace na chodník ve výši 2 907 tis Kč, neuznali nám způsobilé výdaje.
Můžeme na kartu majetku zařadit transfer ve skutečné výši k datu přijetí dotace a můžeme naúčtovat přijetí transféru:
231 MD / 388 D 2 907 tis. Kč
a zaúčtovat snížení 403 oproti dohadu
388 MD/ 403 D 1 565 tis. Kč.}
Nejdříve trochu všeobecněji: V případě, že by rozdíl od dohady nevznikl chybnou výší dohady, což je situace, kdy jste k datu účtování o dohadě nemohli vědět, že nakonec bude dotace nižší, pak by bylo více v souladu s předpisy nechat na kartě původní výši dotace a rozdíl zúčtovat do výnosů 403/672.
Můžete ale aplikovat odchylku od metody, pokud si stanovíte, že tento rozdíl je pro vás významný, muselo by se to popsat do přílohy závěrky. U významných rozdílů doporučujeme zkorigovat dohadu a výši dotace na kartě majetku.
Úplně si nejsem jistá, zda už proběhlo ZVA. Pokud ne a nemáte dotaci zapsanou na kartě majetku tak bych zpětně opravila snížení dohadné položky a na kartu majetku zapsala správnou výši dotace. Oprava by byla: 388 - MD / 403 - D v rozdílu 1.565 tis. Kč. Zaúčtování příjmu fin. prostředků na účet by bylo zápisem 231 MD + RS / 374 D a odúčtování z podrozvahy zápisem 999 MD / 915 (955) D. A teprve po schválení ZVA budete účtovat o předpisu 346 MD / 388 D a zúčtujete zálohu 374 MD / 346.
Jestliže už ZVA proběhlo a na základě toho jste dostali fin. prostředky, tak neúčtujete přes účet 374, ale měla byste mít předepsanou pohledávku zápisem 346 MD / 388 D, odúčtovat podmíněnou pohledávku z podrozvahy zápisem 999 MD / 915 (955) D a příjem fin. prostředků účtovat zápisem 231 MD / 346 D. A jak jsem psala výše, pokud je to pro vás významná částka, tak bych i v tomto případě zvolila odchylku od metody a na kartu majetku zapsala zpětně správnou výši dotace a upravila výši dohadné položky, jako v předchozím odstavci.
Shrnutí - popište to raději jako odchylku od metody do přílohy závěrky, ale protože je rozdíl významný, zadejte na kartu konečnou (sníženou) výši dotace, upravte o to dohadu a dále pokračujte podle toho, jestli je nebo není dotace jejím přijetím vypořádaná.
Dobrý den prosím o radu jak účetně i rozpočtově ( zvláště položka) zachytit členský vklad v bytovém družstvu. Zde je popis:
1. město je zakládajícím členem jednoho z bytových družstev (prodejem dvou celých domů ve vlastnictví města vzniknou celkem dvě družstva)
2. družstva se zapíší do obchodního rejstříku, získají IČO
3. město družstvům prodá bytové domy za kupní ceny dle znaleckých posudků.
4. družstvo rozhodne o tom, že město má právo nájmu dvou bytů. To je standardní stav. Město byty vlastnit nebude. Bude členem bytového družstva s právem nájmu dvou bytů. Na LV bude jako jediný vlastník zapsané bytové družstvo.
5. město do družstva vloží další členský vklad odpovídající hodnotě dvou bytů.
Body 4 a 5 mohou proběhnout i v opačném pořadí
Případně jak budeme dále účtovat o dalších výdajích pro bytová družstva?
Děkuji}
Účetně zachytíte bod 3 jako klasický prodej. Z hlediska bodu 5 se jedná o finanční investici, kterou byste měli zachytit podle velikosti podílu - pravděpodobně účet 069, případně účet 062. Předpis 043/368, úhrada vkladu 368/231, RS odpa 3612 pol. 6202, zařazení 06x/ 043.
Obec směňuje pozemek se spoluobčanem:
- hodnota směňovaného pozemku obce= 1400+294DPH=1694,--Kč (účetní hodnota pozemku 45,--Kč)
- hodnota pozemku spoluobčana= 500,--Kč
-doplatek v hotovosti 1194,- uhradí občan v hotovosti.
Prosím o účtování. Děkuji.}
Ke dni podání návrhu na vklad bude účtování takto (zatím z hlediska DPH zjednodušeně):
042 MD/ 321 D 500 Kč
311 MD 1694 Kč/ 647 D 1400 Kč, 343 D 294 Kč
321 MD/ 311 D 500 Kč
554 MD/ 031 D 45 Kč
031 MD/ 042 D 500 Kč plus případné související náklady.Společné související výdaje se v případě směny účtují ve výši jedné poloviny do nákladů, ve výši druhé poloviny do ceny nabývaného majetku. Záleží ale, jakým způsobem je koncipovaná směnná smlouva. Když je směnou nabývaný majrtek oceněn ve smlouvě, oceňuje se pořizovací cenou, ke které se související výdaje připočítávají. Pokud jeho ocenění není uvedeno ve smlouvě, oceňuje se reprodukční pořizovací cenou, ke které se související výdaje nepřipočítávají.
Doplatek v hotovosti 261 MD/ 311 D 1194 Kč. Účtování o pokladně podle vašeho systému - buď RS přímo k účtu 261, jestli účtujete v režimu oddělené pokladny, nebo přes pol. 5182. Doplatek se třídí na položku 3111, odpa konkrétního účelu pozemku, nebo obecný 3639.
Účtování výše je zjednodušené, je potřeba jej případně upravit o následující skutečnosti:
- pokud by občan doplatek uhradil před podáním návrhu na vklad, přijali byste jej jako zálohu 231/324, po podání na vklad by se započetl s předpisem pohledávky zápisem 324 MD/ 311 D, odvod DPH by se měl uskutečnit k datu přijetí zálohy
- z hlediska DPH je výše uvedená varianta platná pro situaci, kdy by DÚZP nastalo k datu OUÚP, v praxi by se muselo jednat o situaci, kdy by pozemek byl předán k datu podání návrhu na vklad. Obecně zde DÚZP nastává k okamžiku předání pozemku nebo přijetí vyrozumění o povolení vkladu - co nastane dříve. Takže je možné, že z hlediska DPH bude potřeba v tomto ohledu postupovat účetně jinak (nicméně ten odvod DPH je v tomto případě natolik zanedbatelný, že i když budete mít třeba o měsíc posun, tak se v zásadě nic neděje).
Prosím o radu. Máme vodovod, který si spravujeme sami, jen na opravy si bereme firmy. Dodavatel prací pro nás vystavil dvě faktury. V první vyfakturovali : text na faktuře "Vyhledávání a oprava poruchy vodovodu". Celou fakturu vystavili v PDP, v jedné částce. Myslím si, že vyhledávání poruchy by mělo být mimo režim PDP..? Druhá faktura vystavena s DPH 21% text na faktuře: "Výměna čerpadla ve studni" . Tady si myslím, že by PDP mělo být...? Nebo se pletu? Děkuji}
U prvního případu - jestliže to bylo s provedením opravy (tedy prvotně vyhledal problém a potom provedl opravu), tak by to mělo být v PDP - tedy podle mne tady dodavatel postupoval správně. Pokud by bylo vyhledání poruchy samostatnou službou - již by nedělal opravu - potom by PDP nebylo.
U té výměny čerpadla ve studni - to je trochu spornější - dodavatel může vycházet z toho, že je to instalace strojního zařízení určité stavby (bez provedení souvisejících stavebních prací). Když se podíváte do dotazů k PDP na webu finanční správy:
https://financnisprava.gov.cz/cs/dane/dane/dan-z-pridane-hodnoty/informace-stanoviska-a-sdeleni/rezim-preneseni-danove-povinnosti/nejcastejsi-dotazy
Dáte si dotazy - část III, tak třeba "Instalace strojního zařízení čistíren odpadních vod" finanční správa neklasifikuje do CZ-CPA 41 - 43 (ale dává CZ-CPA 28xxxx). No a toto je obdoba. Logika je taková, že když bych stavěl ČOV jako celek - bude v PDP včetně strojního zařízení. Pokud bych ale následně jen vyměňoval čerpadlo na ČOV - tak by PDP podle tohoto nebylo. Ale je to v takové sporné zóně. Já být Vámi v tomto případě přístup dodavatele akceptuji - podle mne je ho schopen odůvodnit.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková