Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 12 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Obec (zřizovatel příspěvkové organizace) provedl kontrolu hospodaření v základní škole. Při kontrole mimo jiné kontroloval i použití prostředků z FKSP.
V předložené směrnici bylo uvedeno, že zaměstnanci při odchodu do důchodu bude vyplacena odměna 10000,-- Kč. Odměna byla vyplacena, z FKSP byla čerpána včetně odvodů zaměstnavatele. Zaměstnanec však do důchodu neodešel, dále pracuje.
Naše otázka zní, zda neměla být vyplacena až při skončení pracovního poměru a skutečném odchodu do starobního důchodu a zda je správné čerpání prostředků z FKSP i na odvody zaměstnavatele.}
Já bych prvotně řešil, zda se bavíme o situaci, která nastala po 1. 1. 2024, nebo před ní.
Protože pokud by nastala do 31. 12. 2023, řídíme se vyhláškou o FKSP. Tady platil §14 - dary zde byly mimo jiné svázány s prvním přiznáním starobního důchodu - tedy nebylo to ani spoeno s tím, že by zaměstnanec musel ukončovat pracovní poměr. Stejně tak se výkladově dalo dovodit, že související odvody se nehradily z FKSP, ale z provozu.
Ovšem pokud se bavíme o případu, který nastal 1.1.2024 a dále, tak jsme v úplně jiné situaci. Vyhláška o FKSP je zrušena - tedy pokud jsou dary zaměstnancům poskytovány, je na organizaci, jak si pravidla nastaví - má to stanovit ve směrnici a jí se držet. Nemáme již ani z čeho dovodit, že by se sovisející odvody musely hradit z provozu. Dle mého názoru to nyní jde i z FKSP, pokud si to v pravidlech nastavím. Tedy za mne je nyní klíčové jasné nastavení ve směrnici - z něj by se mělo vycházet
Na komunální FVE nám přišla dotace ve výši 428.007 Kč. FVE máme na dvě budovy, s ne stejným počtem panelů a plochou. Podle Vašeho dokumentu mi přišlo, že nemusím rozdělovat na jednotlivé komponenty (panely, nosníky, práce, bateriové úložiště, střídače). Výši dotace rozdělím tedy poměrem jako TZ každé budovy zvlášť? na 042 mám vše v jednom i s tím, co do dotace nepatří, ale FVE se týká. Na TZ tedy přijde celá částka s našimi náklady, bez části dotace, která bude zaúčtována do transferu a potom odepisována na účty 403/672?
Nějak se v tom motám.}
Na účtu 042 shromažďujte všechny náklady na FVE, bez ohledu na to, jestli je financujete z dotace nebo z vlastních zdrojů, nebo jestli jsou to z hlediska dotace náklady způsobilé nebo nezpůsobilé. Platí zde pravidla pro oceňování majetku, kdy TZ máte v tomto případě ocenit skutečnými pořizovacími náklady. Do majetku zařaďte TZ jak uvádíte - celkově je to TZ budov, mělo by se nákladově (ne poměrem) rozdělit mezi jednotlivé budovy, nejlépe když dodavatel vyčíslí náklady na jednotlivých budovách.
U obcí dotace nesnižuje vstupní cenu majetku, bylo zde zvoleno výsledkové řešení, kdy se dotace zúčtuje postupně do výnosů proti nákladům, viz ještě dále.
V okamžiku zařazení do majetku vezmete celkovou výši dotace na obě FVE a rozdělíte jí poměrem pořizovacích cen jednotlivé FVE na ceně obou FVE. Takto určítě výši dotace pro konkrétní FVE, kterou dáte k příslušné majetkové kartě, v součtu za obě karty má být součet přesně na haléře ve výše dotace. Pozor na to, že nárok nemusí být ve výši příjaté dotace. Jestli dotace ještě není vyúčtovaná, může být konečný nárok odlišný, ale u FVE bývají stanoveny paušální dotace vycházející z technických parametrů, účetním se to těžko určuje, to by se pak vyřešilo, kdyby vám vznikl nějaký významnější rozdíl.
Nezapomeňte mít k datu zařazení majetku dotaci nejen zadanou do majetku, ale zachycenou i účetně na účtu 403. U nevyúčtované dotace se to zajistí dohadou 388/403. Pokud je dotace vyúčtovaná, měla byste mít její hodnotu na účtu 403 již zachycenou. A jak uvádíte - od dalšího měsíce se proti odpisům 551/081 rozpouští dotace 403/672, toť vše pokud jde o zachycení dotace.
Dobrý den, v roce 2023 jsme pořídili budovu a pozemek za 7 500 000,-Kč (nebylo samostatně oceněno). Rozděleno referentem na 3 514 102,-Kč stavba(úč.021) a 3 985 898,- Kč pozemek(031).
Při podání žádosti o dotaci nebyly tyto částky konzultovány a firma uplatnila pro dotaci částky: 5 766 750,- budova a 1 733 250,-Kč pozemek. ")Kupní smlouva nerozdělila nemovitost na objekt a pozemek. Byla stanovena částka 7 500 000 Kč za kompletní nemovitost. Posudek odhadu nemovitosti částky rozdělil, ale celkový odhad byl ve výši 8 050 000 Kč – do žádosti musí být uvedena vždy ta nižší částka z těchto dvou hodnot, což je v tomto případě skutečná hodnota na kupní smlouvě.
Dohromady 8 050 000 Kč
- Hodnota budovy z celkové částky 8 050 000 Kč představuje 76,89 %
- 76,89 % z částky 7 500 000 Kč dá dohromady 5 766 750 Kč = hodnota budovy.
- 7 500 000 Kč - 5 766 750 Kč = 1 733 250 Kč = hodnota pozemku.
Tedy pro pozemek je uplatněna hodnota 1 733 250 Kč a pro budovu 5 766 750 Kč, ale poměru stanoveného ve znaleckém posudku. Celá hodnota je tedy stanovena jako způsobilá." )
Jak tedy mám opravit hodnoty na účtu 021 a 031, abychom nepřišly o část dotace, pokud jsme chybně ocenili? Jak to vše proúčtovat?}
Přehoďte účetní cenu mezi majetkovými účty zápisem 021 MD/ 031 D ve výši rozdílu v ocenění 2 252 648 Kč. V registru majetku opravte pořizovací ceny. Do odpisů bych nezasahovala, to by bylo více práce než užitku, výše odpisu se změní automaticky od data změny pořizovací ceny.
Určitě je vhodnější, když je zpracovaný ZP, tak pro příště do majetku rozpočíst ceny takto dle ZP. Raději ale pozjistětě, z čeho referent vycházel, jestli není nějaký dodatečný podklad ke kupní smlouvě. Nejvhodnější je kupní cenu ve smlouvě rozdělovat, nebo pak v nějakém následném dokumentu jako je např. předávací protokol, ušetří se náklady na ZP (když není potřeba z jiných důvodů, často se zpracovává např. i z důvodu stanovení vhodné kupní ceny, i tak lze ale rozvrhnout ceny rovnou do smlouvy).
Dobrý den, chci Vás poprosit o radu, co se týká uplatnění DPH při nákupu nádob na tříděný odpad. Naše obec koupila nádoby na papír a plast. Chceme si uplatnit DPH koeficientem a použili bychom stejné procento jako ve vyhlášce č. 4, ale zároveň se chceme zeptat, zda můžeme uplatnit více než je koeficient ve zmíněné vyhlášce, když nádoby prodáme obyvatelům obce za Kč 100,-.
Dále máme v současné době nádoby na BIO odpad v pronájmu od svozové společnosti, od které máme domluvený odkup za Kč 200,- a zároveň je opět chceme prodat občanům za Kč 100,-. Jak tady s DPH?
Děkuji za odpověď}
Zkusím popsat svůj názor - rozhodně to není nic černobílého.t
- začnu nádobami na bioodpad - principy DPH sice pracují s tím, že ekonomická činnost může být i ztrátová. Nicmémě má to nějaké limity. No a jedním z limitů popsaných v rozhodnutí ESD č. 612/21 - odkaz najdete zde:
https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=272069&pageIndex=0&doclang=cs&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=6088175
je to, že soud nevyhodnotil jako ekonomickou činnost to, že je prováděna transakce bez jakékoliv vyhlídky na zisk, kde zároveň poskytovatel plnění je pouze faktickým "přeprodejcem" - bez toho, aby to byla jeho trvalá činnost. Myslím si, že to, co je popsáno v tomto rozhodnutí lze hodně dobře aplikovat na Váš případ. Také je potřeba pamatovat na to, že svoz bioodpadu není sám o sobě ekonomicko činností - což to odlišuje od nádob na papír a plast. Já bych odpočet neuplatňoval a neodváděl bych ani DPH na výstupu - pokud to máte nastaveno na režim odkup za 200 a prodej za 100.
Složitější situace je pro mne ten nákup popelnic na separovaný odpad. Tady najednou pracujete se dvěma důvody pro odpočet (jednak prodej nádob občanům - což by samo o sobě podle mne nestačilo - viz moje poznámka uvedená výše) a dále tím, že se takto snažíte zvýšit objem svozu separovaných odpadů a s tím by mohla být spojena i vyšší odměna EKO-KOM, která je zdanitelným plněním. Takže za mne - plný odpočet bych si neuplatnil - zůstal bych u poměru. Ale ve hře by mohlo být například to, že když počítám poměr a nádoba by modelově stála třeba 1000 Kč a vy ji prodáte za 100 Kč, že bych uvažoval tak, že si jakoby ze 100 Kč uplatním plný odpočet a ze zbylých 900 Kč procento podle tabulek EKO-KOM. Tedy vyšel by mi ve výsledku lepší poměr. To je asi maximum, do kterého bych já šel.
Ale připouštím, že toto by asi každý řešil různě.
Dobrý den, mám dotaz, jakou položku zaúčtovat na členství ve Svazu obecních a městských policií ČR?
Děkuji za odpověď.}
Právní formou jsou zapsaný spolek, pro členské příspěvky spolkům je určena položka 5179. Ostatní transfery mimo členský příspěvek patří klasicky na položku 5222 (neinvestiční) a 6322 (investiční). Účet 572.
K 80. výročí konce 2. světové války město pořádá výstavu. Dodavateli budeme hradit zajištění výstavy, instalaci včetně dodání 120 dobových fotografií a dokumentárního filmu.
Na faktuře je uvedeno, že "po skončení výstavy budou jak fotografie, tak i film předány do vlastnictví města". Lze na základě tohoto uvedení na faktuře soubor fotografií a film zařadit do majetku cenou z faktury jako nákup. Nebo musí být foto a film předán na základě darovací smlouvy nebo smlouvy o bezúplatném převodu, zařazení v RPC?
Děkuji s přáním hezkého dne.}
Záleží, jaký je záměr s tím dlouhodobě naložit. Mohlo by se jednat o pořízení sbírky muzejní povahy (účet 032), pokud by expozice byla trvalejšího charakteru (déle než rok). Je možné "exponáty"po skončení aktuální výstavy přemístit například i do jiných prostor, ale pokud budou nadále přístupné veřejnosti, je účet 032 pro celek možný.
Kdyby výstava byla krátkodobá (do jednoho roku) a následně se pořízené "exponáty" (fotky a film) již nezveřejňovaly, jen uložily do archivu apod., pak bych fakturu rozdělila takto:
- zajištění výstavy jako provozní náklad - účet 518 s pol. 5169
- převzaté fotky na účet 052 a až po převodu vlastnictví zápisy 042/321, 321/052 a 022/042 (pokud je cena nad 40 tis. Kč). Jestli bude cena do 40 tis. Kč, tak při faktuře účet 314 a po předání 518/321, 321/314 a 028/088.
- dokumentární film pokud by byl použit jednorázově jen pro krátkodobou výstavu opět jen provozní náklad (účet 518 s pol. 5169). Ale zvažte, zda jej nepovažovat za nehmotné právo - pokud budete mít právo rozmnožovat, dále poskytovat. V takovém případě faktura 051, po skončení výstavy při předání 041/321, 321/051, 014/041.
Dobrý den,
Od České kanceláře pojistitelů jsme dostali čásku 11 200- Kč za náhradu nákladů JSDH při zásahu z důvodu vzniku újmy způsobené provozem vozidla.
Prosím o radu , jak tento příjem zaúčtovat.}
Účet zvolte 649. Z hlediska rozpočtové skladby si dovolím stručné nastínění možných řešení:
- pol. 2321 - v obsahové náplni odst. 3 jsou zmíněny případy, kdy tuto náhradu přijímá OSS
- pol. 2324 - zmínka, že na tuto položku nepatří příspěvky od pojišťovny spadající na položku 2321
- pol. 2322 - položka pro tradiční pojistní náhrady
Zvolila bych položku 2322 v logice plnění od pojišťovny, položka 2321 obsahově působí, že je určena pro tyto případy jen pro OSS.
Obec kupuje areál ZD - ve smlouvě je uvedeno že pořizujeme pozemky, jehož součástí jsou jednotlivé stavby. Kupní ceny tedy rozdělíme na pozemky a stavby a zavedeme do účetnictví 042/321 a 031,021/042. V kupní smlouvě je uvedená dohodnutá kupní cena celkem. RS platby tedy také rozdělíme podle kupní ceny pozemků a staveb tj. 6130 a 6121? Anebo se může přiradit jednaspolečná RS podle ceny nemovitosti, která převahuje tedy např. 6121?}
Podle pravidel RS můžete pro nákup pozemků s budovami použít souhrnně položku 6121. Do účetnictví je ale potřeba, jak uvádíte, kupní cenu rozdělit na účty 031 a 021. Nějaké rozdělení kupní ceny podle všeho k dispozici máte - hovoříte o tom, že v kupní smlouvě je cena celkem, ale že do účetnictví rozdělíte, - tam je důležité mít nějaký podklad.
Společnost Arriva pro nás zajišťovala dopravu z Čech do Německa a zpět. Na faktuře je uvedeno toto v komentáři. Arriva uvádí svoje daňové číslo v Německu a to, že z fakturované částky odvede v Německu jako příjemce výkonu plnění daň z obratu za úsek cesty po jejich území, osvobození daně podle § 70 zákona č. 235/20024 Sb. Týká se nás to nějak v daňovém přiznání? Děkuji za radu.}
Mezinárodní přeprava osob patří mezi komplikovanější případy zdanění. Jde totiž o to, že místem plnění z pohledu DPH je vždy úsek, kde se příslušná přeprava osob uskutečňuje. Takže pokud se realizuje například zájezd do Německa, tak z pohledu DPH se jedná o dvě plnění podle úseků:
- úsek ujetý v ČR - ten je skutečně podle našeho zákona o DPH od daně osvobozen a nezakládá Vám jako příjemci daného plnění žádnou povinnost to nějak vykazovat v přiznání k DPH
- úsek ujetý v Německu - u něj je místo plnění v Německu a podle německého zákona se na tento úsek uplatňuje zdanění. Tedy někdo musí odvést v SRN daň podle německých zákonů. Co nevím (skutečně nemáme zahraniční zákony nastudované) je to, kdo je povinen v konkréní zemi daň odést. Jde totiž o to, že v některých státech se osobou povinnou odvést daň stávali příjemci služby (pokud se jednalo oběcně o osoby povinné k dani) - tedy ti se potom museli registrovat k dani v daném státě. No a z toho textu, co píšete, mi není jasné, zda je nyní v Německu systém, že oni odvedou DPH v Německu (tedy zajišťuje to Arriva) a nebo se máte jít registrovat na jejich FU a odvést daň jako příjemci služeb. Prosím na toto se Arrivy zeptejte, pokud to z faktury nebude přímo vyplývat.
Ke zdanění mezinárodní přepravyv Německu je například následující odkaz:
https://www.finanzamt.sachsen.de/preprava-osob-6153.html
Je tam i odkaz na nějaké povídání právě k povinnostem souvisejícím s přepravou (ale nestudoval jsem to).
Tento případ tedy neovlivňuje české přiznání, ale je tam náběh k povinnostem v Německu (a jde jen o to, kdo je má splnit). Bohužel to je již téma pro německý zákon o DPH a to je něco, co je mimo naše možnosti řešit.
Zaplatili jsme 5200,-Kč odvod za porušení rozpočtové kázně. Jednalo se o stavbu volejbalových kurtů. Našla jsem si účtování 542/347, 347/231 6409 5363. Mohla bych dát paragraf 3429 ? (Dávali jsme tam náklady za stavbu volejbalových kurtů). Nebo tam musí být ten § 6409? Jde mi o to, že bych musela udělat rozpočtovou změnu. Na paragrafu 3429 peníze máme. Schvalujeme rozpočet na paragrafy.}
Paragraf je vhodnější zvolit podle účelu, použila bych ten par. 3429. Co se týká par. 6409 je spíše zbytkový. Špatně nebude ani jeden, ale když znáte konkrétní účel, tak paragraf volíte právě účelově.
Účtování máte správně, pokud se jedná o odvod za porušení rozpočtové kázně par. 44a zákona č. 218/2000 Sb. a další. Mrkněte na pol. 5363 do náplně položky v knize RS.
Dobrý den, prosím o pomoc při účtování rozšíření kamerového systému. V dubnu 2025 jsme pořídili kamerový systém- 2 kamery+příslušenství+kabeláž
v prostorách dvora OÚ v hodnotě 32.005,- Kč. Účtováno jako soubor na 028, faktura 558/321, úhrada s pol.5137, zařazení 028/088. V červnu 2025 rozšíření kamerového systému- 1 kamera+příslušenství uvnitř objektu OÚ v ceně 11.662,- Kč. Nevím, jestli účtovat jako podlimitní TZ nebo přeúčtovat na 022, když hodnota celkem v tomtéž roce je 43.667,- Kč. Současně byl proveden v objektu OÚ zabezpečovací systém za 33.747,- Kč. (ústředna,klávesnice, siréna,akumulátor,montáž atd). Ten jsem zaúčtovala jako podlimitní TZ budovy-pol. 5123, účet 518. Prosím o radu a děkuji.}
Zabezpečovací systém:
Tradičně se postupuje dle daňového pokynu, kdy samotné zařízení se účtuje jako samostatná věc, rozvody k němu jako součást stavby. V poslední době ale dochází už i k případům, kdy se rozvody dají do ceny věci. Ve vašem případě účet 028 a pol. 5137. Můžete to případně nechat i v ceně stavby jako TZ, z účetního hlediska by to nemohlo být vytknuto, ale kontroly ještě stále spíše vychází z daňového pokynu i pro účetní řešení, na druhou stranu máme zvážit i účel a funkci budovy a v dnešní době je z tohoto hlediska zabazpečení asi nutné všude, kde je nějaký významnější majetek.
Jenom pozor, pokud budete účtovat o TZ, tak pol. 5123 máte správně, ale né účet 518, používá se účet 549.
Kamerový systém je vhodnější zavést do majetku jako soubor. Tento postup máme předpisy umožněn. V majetku to bude jedna karta, ale rozdělíte jí na jednotlivé věci. Osobně bych vše spojila a přeúčtovala na účet 022, rozhoduje ocenění souboru jako celku, když je nad 40 tis. Kč, patří na účet 022, i když jednotlivé věci v souboru jsou v ocenění pod 40 tis. Kč. A odepisuje se jako jedna majetková položka. Ohledně rozdělení na jednotlivé věci se raději poraďte i s někým technicky zdatnějším. Každopádně zařaďte do souboru jako jednotlivé věci jednotlivé kamery podle umístění. Do ceny kamer rozpočtěte ty vedlejší náklady, jsou dost souhrnné, tak nemá asi moc cenu se snažit to rozkličovat nějak více.
Prosím o radu jak zaúčtovat směnnou smlouvu na pozemky mezi obcí a občanem obce. Pozemky mají různou výměru, ale cenu dle odhadu stejnou - 30 000Kč. Smlouvu jsem dostala tento měsíc, ale je z ledna roku 2024. V lednu 2024 proběhl i převod na katastru.}
V dotazu mám k dispozici málo informací, tak začnu trochu všeobecně.
Pokud máte ve smlouvě uvedeny ceny, oceňujete nově pořízený pozemek pořizovací cenou včetně vedlejších pořizovacích nákladů (znalecký posudek, poplatek za návrh na vklad). Tím, že se jedná o směnnou smlouvu tak tyto vedlejší pořizovací náklady se dávají v 1/2. Druhá polovina těchto nákladů se hradí z provozních prostředků.
Pokud ceny ve smlouvě uvedeny nejsou, měla byste nový pozemek ocenit RPC, např. znaleckým posudkem nebo odhadem. Doporučujeme, aby jste odhad nedělala vy sama, ale např. pan starosta. O odhadu se zmiňujete. Pokud by byli nějaké ostatní vedlejší pořizovací náklady (znalecký posudek a další), tak ty se platí z provozních prostředků.
Nevím jakou máte významnost pro oceňování při prodeji (směně). Měli byste mít ve vnitřní směrnici stanoveno, zda přeceňujete majetek, v jaké významnosti a k jakému datu (např. k datu schválení záměru, k datu prodeje,.. ).Tak jenom si na to dejte pozor a popřípadě přeceňte na RH. Pokud přeceníte je účtování o vyřazení pozemku trochu jiné.
Modelové účtování, nepřecenění na RH. Měla byste účtovat k datu návrhu na vklad.
- pořízení nabývaného pozemku: 042 MD / 321 D
- předpis výnosu z nabývaného pozemku: obecně je předpis 311 / 647
- započtení: 321 MD / 311 D
- zařazení nového pozemku: 031 MD / 042 D
- vyřazení pozemku: 554 MD / 031 D v pořizovací ceně.
Pokud byste přeceňovala, tak je účetní zápisy k přecenění a vyřazení pozemků jsou takto:
- přecenění 031 MD / 407 D (rozdíl mezi pořizovací cenou a prodejní cenou)
- vyřazení přeceněného pozemku 036 MD / 031 MD a 554 MD /036 D
- zúčtování přecenění 407 MD /664 D
Zbytek účetních zápisů je stejný.
Bohužel už se stalo a směnnou smlouvu musíte zaúčtovat až teď, do roku 2025. Povinností ÚJ je k účení závěrce každého roku provést inventarizaci majetku a závazků a vlastnictví pozemků se dokládá LV s datem 31.12. každého roku. Omlouvám se za úpřímnost, ale takto to vypadá, že nebyla provedena řádná dokladová inventura soupisu pozemků ve vlastnictví obce na LV. Jenom, dejte si na to pozor, audity to ve většině obcí požadují a kontrolují.
Obec má Dohodu o vytvoření integračního pracovního místa spolufinancovaného ze SR a ESF, max. výše 26 000 Kč - ÚP poskytne mzdový a integrační příspěvek 76,73 % z ESF a 23,27 % ze SR. Integrační příspěvek se skládá z integrační komponenty 4 700 Kč a mzdové komponenty 1 400 Kč. Z ÚP přišlo na účet 1 400 Kč, 4 700 Kč a 14 383 Kč. Dotaz: nevím ÚZ pro integrační komponentu? je 13899 (IOP - sociální integrace)? a jaká položka? patří do platů nebo ne? ÚZ pro mzdové komponenty je 13900 (IOP - zaměstnanost)? Nástroj a zdroj vím, dohody z ÚP spolufinancované z ESF (ÚZ 13022) máme. PS: snažila jsem se najít na MPSV, na ÚP... 50ti stránkové elaboráty všech možných přínosů... i ta naše dohoda má 14 stránek, ale o účtování ani ň :-). Děkuji.}
Tento typ dotace já financován stále z OP Zaměstnanost+, ÚZ 13022 a nástroj 144, pol. 4116, tak jak to fungovalo doposud ve Vámi zmiňovaném procentním podílu 76,73% z ESF a 23,27 % ze SR jako celek.
V minulosti jste dostávali pouze finanční prostředky na vynaložené na mzdy nebo platy na zaměstnance na integračním pracovním místě, včetně pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvádí z vyměřovacího základu zaměstnance.
V tomto období obdržíte navíc ještě kompenzaci dodatečných nákladů souvisejících se zajištěním účasti zaměstnance na
integračních aktivitách z národního projektu reg. č. CZ.03.01.01 .100122_01510002657 Věk není překážkou.
Nedílnou součástí těchto nových dohod (IPM) je účast zaměstnance na integračních aktivitách. lntegrační aktivitou je jakákoliv aktivita, která je zanesena ve schváleném individuálním plánu osobního rozvoje (IPOR), který má být zaměstnanci zpracován.
Poradenské činnosti je možno zajistit:
1. Prostřednictvím interního zaměstnance zaměstnavatele, který bude zaměstnanci takovouto podporu zajišťovat.
2. Prostřednictvím externích služeb nebo externích zaměstnanců, zejména z řad organizací, které se věnují integraci osob se specifickými potřebami na trh práce, včetně sociálních služeb dle příslušných právních předpisů.
3. Prostřednictvím ÚP ČR. Jelikož podporovaná osoba (zaměstnanec) bude nadále evidována jako zájemce o zaměstnání, může mu příslušné aktivity zajišťovat taktéž ÚP ČR.
A podle způsobu jak zajistíte tyto činnosti budete mít náklady. Pokud to budete zajišťovat prostřednictvím zaměstnance úřadu, tak se jedná o mzdové náklady. Pokud externí firmou, tak se jedná o službu.
V podmínkách i ve smlouvě je uvedeno, že Vám měsíčně budou posílat finanční prostředky z dotace na základě doložených podkladů, nejedná se o zálohu, ale skutečný dotační příspěvek, tak předpokládám, že vždy už ten náklad budete znát a bude Vámi doložen k vyplacení. Defacto příjem = výdej v podílu dotace.
Ve shrnutí: všechny došlé platby (finanční prostředky) dotace rozpočítáte podílovými procenty a označíte nástrojem 144, zdrojem 1 a 5, ÚZ 13022, pol. 4116. A to samé ty výdaje, které jste dokládali k vyplacení, podle skutečnosti, účelu a druhu.
Dobrý den, prosím o radu s účtováním a uplatněním DPH: obec vybudovala a v roce 2024 jsem zařadila do majetku ČOV a kanalizaci. Faktury za stavební práce byly v režimu PDP. Nyní jsem se dozvěděla, že v těchto fakturách byly zaplaceny i přípojky NN pro občany, kteří si zažádali o přípojky navíc(garáže,sklepy..) . Tyto náklady mám nyní jednotlivým občanům přefakturovávat. Jednotlivé VF budou s DPH a příjem mohu účtovat 231 2321 2324MD a výnosový účet 602? Jedná se o celkovou částku bez DPH 648 370,52Kč. Z hlediska DPH - vystavím fakturu a DPH odvedu. Ale problém bude se zařazeným majetkem na 021, který by měl být o tuto částku menší a již se odepisuje . Uvažuji správně?}
Já bych začal problematikou DPH. Předpokládám, že to jsou kanalizační přípojky (nepochopil jsem ty NN přípojky - ale asi máte ny mysli "kanalizační"). Když jste kanalizaci stavěli, tak jste si asi DPH uplatńovali, sazba byla 21 % a asi jste uplatňovali plný odpočet DPH. Pokud nyní náklady na tyto dodatečné přípojky přeúčtujete ve smyslu, že je lidem i předáváte, jednalo by se za mne o dodání novostavby a tento převod bych zdanil. Z mého pohledu by to bylo ale v sazbě DPH resoektující to, zda je to přípojka pro RD (sazba 12 %). U přípojky třeba pro zemědělskou sedlost nebo rekreační objekt bychom byli asi v sazbě DPH 21 %. Takže podle mne musíte rozlišit, k čemu to fakturujete.
Pokud jste to již zahrnuli na 042 a daň jste odečetli, tak pokud danými fakturami dané přípojky na příslušné osoby převádíte, tak bych se choval nyní již tak, že prodáváte dlouhodobý majetek. Uvádíte, že jej již máte na 021 a odepisujete. Potom by to byl holt prodej již odepisované szavby
Tedy vyřadím přípojky - MD 546/Dal 081 (ZC) a 081/Dal 021 a účtuji výnos z prodeje přípojky - MD 311/Dal 646 a Dal 343.
Když byste o tom případu věděla hned od začátku, tak bych účtoval jinak - ty přípojky si dal účetně stranou (třeba jako pohledávku), určitě nezařazoval se stavbou kanalizace ... - ale to je takové "kdyby" - teď se účetně snažím přizpůsobit tomu, co se již stalo.
Na základě veřejnoprávní smlouvy fakturuje naše obec sousední obci paušální částku za služby městské policie. Naše účetní tuto částku účtuje bez DPH (není předmětem DPH), prosím jak toto posuzujete, s DPH, nebo bez DPH ?
Jsme plátci DPH.
Děkuji}
U tohoto typu plnění se domnívám, že jde o výkon veřejné správy.
Jde o to, že je sice touto formou poskytována služba jinému subjektu, nicméně je to v činnosti, která je podle zákona o obecní policii vyhrazena pouze obci. Pokud dohodnete s jinou obcí, že obecní policie bude vykonávat službu i v jiné obci, jednáte na základě zvláštního pověření zákona o obecní plocii (§3a, §3c). Co je důležité - i v té sousední obci potom Vaši pracovníci jednají zase jako "obecní policie" podle tohoto speciálního zákona.
Jsem tedy přesvědčen, že je správné, že odměnu podle této smlouvy účtujete bez daně.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková