Dotazy

• Účetní evidence pohledávek předaných celnímu úřadu

  24. 02. 2026

  MFČR vydalo materiál k vymáhání poplatků předaných celnímu úřadu, kde je konečně popsaný přesný postup, jak máme postupovat v účetnictví.
  Podle MFČR máme takovou pohledávku odepsat z rozvahy 549/315 a dát na podrozvahové účty, kde budou evidovány. Celní úřad si předanou pohledávku zařadí do svého účetnictví. Při příjmu částečně vymožených peněz u nás pak zaúčtovat na 231/649 (nemá to být 643?).
  
  Můj dotaz je, zda výše uvedený postup platí i pro ostatní pohledávky předané celnímu úřadu k vymáhání? Např. pohledávky z pokut, přestupků, a j. ne jen místní poplatky? A jak máme evidovat pohledávky, které jim byly předány již před platností tohoto zákona dříve? Také je máme odúčtovat? Nebo to platí jen pro ty aktuálně nově předané?

  Tento postup je aplikovatelný jen pro vymáhání pohledávek dle daňového řádu, tj. pro místní poplatky ano, ne však pro pokuty a přestupky a další. 

  Potom chci upozornit, že MF oficiálně tuto metodiku doposud nevydalo. Pokud víme, je zveřejněna pořád původní metodika z července 2025, kde se pracuje s úplně jinou odpovědí, viz odkaz

  https://mf.gov.cz/cs/dane-a-ucetnictvi/dane/mistni-spravni-a-soudni-poplatky/metodicka-doporuceni

  Nicméně víme o iniciativě vašeho kraje, který vychází z prezentačních dnů MF, při kterých toto téma bylo diskutováno tak, jak popisujete.

  Chci jen říci, že já osobně bych to neaplikovala minimálně do doby, kdy to MF vydá oficiálně na stránkách. Samozřejmě pokud nechcete jít proti metodice svého kraje, aplikujte ji.

  Celkově má tento postup špatnou vypovídací schopnost a kdybyste porušili jednotnost metod, jen jí tím zhoršíte. Proto bychom spíše doporučili volit jednotný postup pro místní poplatky i ostatní typy pohledávek, a to i v situaci, pokud byste se rozhodli aplikovat metodiku kraje. Upřímně, jeví se nám v našem kolektivu, že výklad, že je převzatá pohledávka aktivem u CÚ je dost násilný, není majetkový prospěch u CÚ, není aktivum, jen to, že je pohledávka pod kontrolou CÚ dle našeho názoru nestačí. 

  Větší problém je, že existují dvě rozdílná stanoviska MF, jedno zveřejněné, jiné prezentováno krajům, kteří ale také mají povinnost obcím metodiky MF předávat. Připadá nám, že pak jsou asi akceptovatelné oba postupy. Pokud si zvolíte postup předaný krajem dle prezentace MF, pak aplikujte až od data předání - tj. sdělení postupu - otázkou je však, že pokud jste již předtím zvolili jiný postup, tak by se v rámci jednoho roku neměla metoda měnit - toto je docela změna metody - ponechání nebo vyřazení pohledávky, rušení OP... Nechceme přidělávat starosti, chtěli jsme se domluvit i s kraji, ale nepodařilo se. Takže náš závěr je zachovat pohledávku u obce. CÚ to nebrání v evidenci pohledávek převzatých dle daňového režimu. 

  Pro úplnost přikládám náš postoj k dané problematice, který zpracoval kolega Ing. Nejezchleb:

  Prvotně bych chtěl zdůraznit, že se jedná o oblast, kterou ze strany státu považuji za nedořešenou (upozorňuji k tomu, že neexistuje žádná oficiální metodika MFČR k této problematice, dokonce podle materiálů odboru účetnictví MF z léta 2025 se v té době počítalo s tím, že i když předáte pohledávku k vymáhání celnímu úřadu, bude stále vedena v účetnictví obce. V účetnictví totiž musíme dbát na to, co je ekonomickou podstatou transakce – zde je to pouze předání pohledávky k vymáhání jiné osobě, nicméně obec je stále příjemcem výtěžku z vymáhání (či jeho podstatné části). Za těchto okolností se stále jedná o účetní aktivum obce (nikoliv aktivum Celního úřadu – respektive pokud u něj aktivum, tak i souběžně o závazek... - ale zde budou problémy s opravnými položkami).

   Na podzim se začaly objevovat prezentace ze strany Celního úřadu, kdy kvůli mechanismu správy daní požadovali navedení daných pohledávek do účetnictví celního úřadu (a odpis pohledávky na obci při předání k vymáhání). K tomu se začaly objevovat metodiky směřující k tomu, že by obec v případě následného získání výtěžku od celního úřadu účtovala o výnosu z dotace. Tyto metodiky se objevovaly v rámci nejrůznějších školení. Mají ale společnou jednu důležitou podstatu – účetně nezachycují věrně situaci, o tom jsme přesvědčení. Navíc i ve vztahu k následnému příjmu, pokud by došlo k vymožení, tak logicky musí být zachycovány v rozpočtu na položku, z jaké pocházejí (tedy například poplatek za odpad, pokuta ...).

  To, co uvádím výše platí pro jakýkoliv typ pohledávky – je mi jedno, zda se jedná o místní poplatek nebo například o pohledávku vyplývající z přestupkové agendy.

  Co mi z toho všeho vyplývá:

  1. vnímejte to prosím tak, že pokud máme správné informace, tak zatím stále neexistuje jakákoliv centrální metodika k účtování o pohledávkách předaných k vymáhání. Stále se objevují pouze jen názory a ty se mění v čase.
  2. Účetně by bylo jednoznačně nejsprávnější tyto pohledávky ponechat na původních účtech (315) – respektive provést u nich případně převod na zvláštní analytiku 315, kde by byly shromažďovány pohledávky předané k vymáhání. Zde opět hovořím jak o místních poplatcích tak i jiných pohledávkách předaných k vymáhání celnímu úřadu.

  Pokud se týká úvahy, že by se rozdílně účtovalo o předání pohledávek k vymáhání v případě místních poplatků (tedy daní) a v případě jiných právních titulů. Tuto variantu nepodporuji z jednoho prostého důvodu – jedním z nejzákladnějších účetních principů je jednotnost účetních metod. Tedy skutečnosti který mají stejnou/obdobnou ekonomickou povahu mají být účtovány stejně/obdobně.

  Pokud ale cíleně půjdeme k tomu, že budou volena rozdílná účetní řešení pro tyto skutečnosti, které jsou z ekonomického pohledu dle mého názoru stejnými, vypovídací schopnost jen zhoršíme. Zde bych na Vašem místě volil spíše jednotný postup pro místní poplatky i ostatní typy pohledávek.

   

• Úplata za zřízení služebností

  24. 02. 2026

  Obec a občan mezi sebou navzájem poskytli pozemky na zřízení VB. Pro obec od občana je to úsek z důvodu, kde vede kanalizace. Pozemek od obce pro občana z důvodu vodovodu. Občan zaplatil obci 5 tis. Kč, na druhou stranu obec občanovi také 5 tis. Obec je plátce daně. Prosím o radu ohledně účetnictví i majetku.

  Jestli správně chápu dotaz, neproběhly mezi vámi majetkové převody pozemků, ale zřídili jste si "navzájem" VB - obec na pozemku občana, občan na pozemku obce. 

  Pokud je kanalizace vedena na účtu 042 jako rozpracovaná stavba, VB k pozemku občana, kde jste strana oprávněná, byste účtovali do její ceny zápisem 042 MD/ 321 D. Pokud je kanalizace již zařazena, účtujte náklady na VB 558/321, výdaj 321/231 s pol. 5122 a hned zařazení 028/088. Do doby zapsání do KN byste VB měli vést na oddělené analytice "rozpracovaného" DDHM. Našla jsem, že jste vlastníkem i provozovatelem kanalizace, pokud to stále platí, pak máte nárok na odpočet, zápis v takovém případě 558 MD v ZD, 343 MD daň/ 321 D celá částka 5000 Kč, zařazení 028 MD/ 088 D pak tedy jen v základu daně. 

  VB zřízené na vašem pozemku ve prospěch občana předepište 311 MD 5 tis. Kč/ 602 D ZD, 343 D daň. Jedná se o poskytnutí služby, kde by mělo dojít k odvodu DPH (21 %). Pozemek zatížený VB analyticky v účetnictví oddělte podle vašich interních pravidel. 

• Smlouva o smlouvě budoucí o zřízení VB - přeložka

  24. 02. 2026

  Obec (investor) uzavřela smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene se Státním pozemkovým úřadem (budoucí povinný) a Severočeskou vodárenskou společností (budoucí oprávněný). Za uzavření této smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene dle dohody smluvních stran náleží budoucímu povinnému (SPÚ) administrativní poplatek ve výši 2 000 Kč. Mám to zaúčtovat jako službu nebo věcné břemeno? Věcné břemeno je ohledně - Stavba infrastruktury pro rodinné domy - přeložka vodovodu.

  Když jste strana oprávněná, VB patří do ceny související stavby, nebo se eviduje samostatně, pokud není ke stavbě nebo je smluvně zřízeno až po dokončení stavby. Obec v tomto případě ale není v pozici oprávněného z VB, majetkově jej tedy samostatně určitě nebudete zachycovat.

  Jestli z pozice investora budujete nějakou stavbu, patřilo by to do její ceny jako související náklad. Pokud vám žádný majetek v té souvislosti nevznikne, pak účet 549 s pol. 5909. Nevím, jak budete účtovat o přeložce, k tomu nemám informace, proto raději uvádím obě možné varianty. Odhaduji, že když oprávněná bude SVS, tak překládáte jejich vodovod a pokud kvůli vaší stavbě infrastruktury pro RD, pak by účet 042 s pol. 6121 byl odpovídající (stejně jako pro ostatní náklady týkající se přeložky). 

• Prodej stolů a židlí

  24. 02. 2026

  Obec v roce 2025 zakoupila 30 stolů a 120 židlí – vybavení kulturního domu. Část původních stolů a židlí chce prodat. Jedná se o 20 stolů a 80 židlí, stoly a židle byly zakoupeny v roce 2002 za cenu 600,-/stůl a 313,-/ židle. Tento majetek je evidován na účtu 902. Cenu prodeje stanovil pan starosta kvalifikovaným odhadem 800,- Kč za stůl a 4 židle.
  Obec je plátcem DPH od roku 2009. Stoly a židle byly zakoupeny bez uplatnění DPH /v té době obec plátcem DPH nebyla/. Za krátkodobý pronájem kulturního domu bylo odváděno DPH.
  Musíme z prodeje tohoto majetku odvést DPH 21%.

  Za mne je to na odvod DPH. To, že jste nebyli plátci, když jste to koupili pro mne není až tak rozhodující. Pokud správně chápu, následně jste to používali v rámci svých ekonomických činností ke krátkodobým pronájmům s DPH. Jestli to byl v zásadě jedinný způsob využití, potom byste skutečně měli odvést DPH z prodeje.

  Pokud tam bylo i jiné využití, můžeme o tom ještě diskutovat - případně můžete napsat na e-mail zdenek@obecuctuje.cz.

• Identifikátor - položka 5499

  23. 02. 2026

  Účtuji stravenkový paušál pro uvolněné členy zastupitelstva a zaměstnance. Budu používat identifikátor "111" ?

  Ano, pro položku 5499 je identifikátor 111 i jediný možný, jinak by vám to neprošlo kontrolními chody. 

• Dohoda o narovnání

  23. 02. 2026

  V majetku máme budovu, ve které pronajímáme prostor sloužící pro podnikání. Podnikatelé platí nájem prostor a platí zálohy na služby. Jeden takový nájemce nám k 30.6.2024 ukončil smlouvu. Nájem byl k datu ukončení uhrazen, a k tomu datu vzniklo vyúčtování dodávky služeb. Služby činily 109 889,54 Kč včetně DPH (bez daně 90 817,80 Kč, DPH 19 071,74 Kč) a uhrazené zálohy ve výši 25 410 Kč včetně DPH (bez 21 000 Kč, DPH 4 410 Kč). Vyúčtování tedy činilo 84 479,54 Kč včetně DPH.
  Zaúčtováno bylo:
  324 MD 21 000 Kč, 343 D 14 661,74 Kč, (19 071,74 – 4410)
  311 MD 84 479,54 Kč a 602 D 90 817,80 Kč.
  K vyúčtování měl nájemník výhrady. Po dlouhých komunikacích a sezeních s právníkem se nakonec mezi obcí a nájemcem podepsala Dohoda o narovnání ke konci ledna 2026. Dohodlo se, že nájemce zaplatí z celkového vyúčtování jen 60 000 Kč s tím, že strany vypořádávají veškerá sporná práva v souvislostí s doplatkem po ukončení smlouvy, a to tak, že veškerá práva a povinnosti smluvních stran, která souvisí s touto věcí zanikají a nahrazují se nově vzniklým závazkem.
  Těch 60 000 Kč nájemce uhradí ve 4 splátkách, kdy první je do 30 dnů od podpisu smlouvy a další jsou k 30.6.2026, 31.12.2026 a 30.6.2027. Pokud neuhradí do data, tak ztrácí výhodu splátek a musí zbytek uhradit ihned.
  Chci se zeptat prosím, jak v tomto případě postupovat. K původní vystavené faktuře vystavit dobropis na celou částku a zaúčtovat mínusem, jak bylo účtováno v r. 2024 MD 311 -84 479,54 Kč, D 343 -19 071,74 Kč, D 602 -90 817,80 Kč a vnitřním dokladem si předepsat dlouhodobou pohledávku MD 469 a D 649? Když je řečeno, že veškerá práva a povinnosti podpisem smlouvy zanikají a nahrazuje ji nově vzniklý závazek ve výši 60 000 Kč.

  Nevím, co přesně je v dohodě o narovnání, nicméně toto by podle mne mělo skončit vystavením opravného daňového dokladu, kde zaúčtuji podle dané dohody slevu. V takovém případě by účtování bylo o opravě základu daně a daň. Jestli to uděláte tak, že na opravném dokladu vyminusujete to původní plnění a nahradíte ho novým, či jen zaúčtujete rozdíl, to je celkem jedno. Musíte každopádně udělat opravu tak, aby ve zdanění zbylo těch 60 tis. kč - z nich zůstane samozřejmě původní odvod. 

  Oprava základu daně platí za předpokladu, že narovnávám nějaké sporné záležitosti. Samozřejmě pokud by to bylo jen o tom, že se mu nechce platit dluh, který byl celkem nesporný, tak by to na opravu nebylo.

• Územní plán

  23. 02. 2026

  Prosím o informace k vyřazení starého ÚP a zařazení nově vydaného ÚP.
  1) vyřazení stávajícího: 019 D/078 MD
  Co s invest. dotací, která ještě není úplně rozpuštěná? Napadá mě zaúčtovat 403/672 v zůstatkové ceně dotace.
  
  2) ZAŘAZENÍ nově vydaného ÚP: 019 MD/041 D
  investiční dotace: 1. MMR tu mám již na 041 i na 403, prozatím se nerozpouští, není u majetku, byla již přijata v minulých letech.
  2. JMK - podepsaná smlouva, čeká se na přijetí. Není ještě na účtu 403, tam bych ji měla dostat přes 388? A účet 348 potom proúčtovat ke dni přijetí dotace? Nebo účet 388 ne /ten se účtuje k 31.12. - to není tento případ/, ale už 348 MD/403 D a 231 MD/348 D? Tak jak to máte již někde uvedeno u ÚP.

  1. Pokud ÚP evidujete na účtu 019, vyřazení bude v tomto případě zápisem 551 MD/ 079 D v zůstatkové ceně, 079 MD/ 019 D v pořizovací ceně. Účet 078 se váže k účtu 018, to máte asi jen překlep. U dotace uvažujete správně - v nerozpuštěné výši se má k datu vyřazení majetku zúčtovat do výnosů 403/672, když se majetek vyřazuje do nákladů. 

  2. Veškeré náklady evidujete na účtu 041, tzn. zařazení v celkových nákladech 019/041 je správný krok. Dotaci od MMR i dotaci od JMK zadáte při zařazení na kartu majetku a začnete je od dalšího měsíce rozpouštět do výnosů. Máte pravdu, že když dotace od JMK není ještě vypořádaná, zaúčtujete k datu zařazení ÚP dohadu dotace zápisem 388 MD/ 403 D, tím ji dostanete na účet 403 před vypořádáním. Dohada se účtuje nejen k 31.12., ale právě i dříve k datu zařazení, abychom jí účetně zachytili v potřebný okamžik. Až při vyúčtování předepíšete pohledávku 348 MD/ 388 D. Na účet 348 se účtuje po závěrečném vyúčtování s poskytovatelem. 

• Prodej stavby a obrat DPH

  23. 02. 2026

  Obec historicky vlastní malý domek, který byl od 70. let využíván jako klubovna mladých. V poslední době je objekt zastaralý a nevyužívá se. V KN vedeno jako stavba občanského vybavení. V majetku stavba vedená v PC 239.152,- Kč , oprávky 196.125,- Kč, zůstatková cena 43.158,- dle programu majetek, dle oprávek 43.027,- Kč. Stavba je na st. parcele o výměře 65 m2, která je v majetku obce vedena s PC 715,- Kč, v KN vedena jako zastavěná plocha a nádvoří. Obec se v předcházejících letech rozhodla domek přestavět na byt - sociální bydlení. Máme projektovou dokumentaci a vydané stavební povolení platné do 13.7.2027. Náklady na projekt a stav. povolení vedu na účtu 042 ve výši 63.080,- kč.
  Teď má o domek zájem soused, protože přístupové cesty k jeho domu i zahradě vedou okolo klubovny a ani nechce mít v sousedství sociální bydlení. O objekt má zájem také developer, který by domek koupil a využil stavební povolení a přestavěl na byt. Pokud obec stavbu včetně pozemku prodá sousedovi nebo developerovi (předpokládaná cena 1 mil kč) bude prodej vstupovat do obratu DPH? Obec zatím není plátcem DPH.
  Jak bych účtovala při schválení prodeje a prodej?
  V okamžiku schválení prodeje přecenit stavbu reálnou hodnotou (podle směrnice přeceňujeme, pokud je rozdíl mezi cenou prodejní a cenou majetku vyšší než 260.000,- kč):
  081 200 MD/407 300 D 196.125,- zrušení oprávek
  021 200 MD/407 300 D 760.848,- navýšení ocenění
  036 200 MD/021 200 D 1.000.000,-
  stavební pozemek přeceňovat RH asi nebudu?
  
  platba za prodej dle smlouvy 231 400 3639-3112 MD/ 324 D 1.000.000,- kč
  
  návrh na vklad:
  311 MD/646 300 D 1.000.000,-kč
  324 MD/311 D 1.000.000,-kč
  553 300 MD/ 036 200 D 1.000.000,- kč
  554 300 MD/ 031 401 D 715,- kč
  407 300 MD/ 664 300 D 956.973,- kč
  je účtování správně?
  
  Co s náklady na projekt na účtu 042 ve výši 63.080,- kč?

  Účtování máte správně. Doporučuju si již dopředu stanovit kupní cenu za dům a cenu za pozemek, ideálně pak napsat i do smlouvy. Musíte rozvrhnout výnos na účet 646 a 647 a navíc byste měli přecenit na RH nejen budovu, ale i pozemek. Když budete vědět kupní cenu pozemku, můžete pak ke dni schválení prodeje (či např. schválení záměru - podle směrnice, kde byste měli mít stanoveno, k jakému okamžiku majetek přeceňujete) účtovat 031/407 přecenění pozemku a 036/031 převod přeceněného pozemku.

  Náklady na projekt budou buď zmařenou investicí - vyřazení zápisem 547 MD/ 042 D nebo ho můžete prodat spolu s nemovitostmi, pak by vyřazení bylo 553/042 a předpis kupní ceny 311/646. To už záleží na dohodě s kupujícím. 

  Teď k problematice obratu DPH - pokud byste měli takovýto historický pozemek s budovou a nic zvláštního tam nepřipravovali, tak řeknu na 100 %, že to není obvyklá ekonomická činnost obce a nejde to do obratu.

  Nicméně Ve vašem případě nastává určitý problém - zda nejste tím "aktivním hráčem", co se snažil provést úpravy za účelem zlepšení prodejnosti. To by byla ta logika prodeje na developera - že jste k tomu udělali projekt, vyběhali stavební povolení a teď to prodáváte již takto připravené (tam skutečně již najdeme prvky, proč potom takovýto prodej vyhodnotit jako obvyklou ekonomickou činnost vstupující do obratu). Ale třeba u případu, když by se to prodávalo tomu sousedovi - tam by bylo jasné, že jste ty projektové práce nedělali za účelem zvýšení prodejnosti. Já bych to asi stejně nakonec do obratu nedával. Nicméně pokud by to byl ten případ, kdy se kupujícímu předá také dokumentace a bude se dokonce třeba v kupní smlouvě předpokládat realizace stavby podle dokumentace, tak by to již asi mělo být do obratu správně zahrnováno. 

• Směna bez doplatku

  23. 02. 2026

  Obec směňuje pozemky stejné výměry, bez doplatku.
  Cena nových pozemků: dle schválení v ZO obec vykupuje pozemky od ostatních vlastníků stejného druhu za Kč 30,-/m2. Tedy použiju tuto cenu x m2.
  V této hodnotě zaúčtuji dnem právních účinků vkladu:
  042/321
  311/647
  321/311
  031/042
  + vyřazení našeho pozemků v účetní hodnotě
  554/031
  V roce 2025 bylo uhrazeno Kč 2000,- za vklad - účtováno na účet 042, toto mělo být na 518 - přeúčtuji tedy zápisem 518/042?

  Účtujete správně. Jen to ocenění bych prověřila - jestli máte na mysli jednotnou cenu 30 Kč za m2 bez ohledu na druh pozemku, tak by takto paušálně určená hodnota nemusela odpovídat reprodukční pořizovací ceně nabývaného pozemku (hodnota majetku v době, kdy se o něm účtuje, s ohledem na konkrétní druh pozemku).

  Návrh na vklad se vztahuje k zařazovanému i vyřazovanému pozemku, řešíme to tak, že se společné náklady vydělí dvěma. To znamená, že 1000 Kč necháte na účtu 042 a přičtete to k ceně nabývaného pozemku, 1000 Kč přeúčtujete 518/042, když chcete být precizní :) Ale pozor, toto rozdělení platí, jen pokud oceňujeme při směně pořizovacími náklady - cena nabývaného pozemku je uvedena ve smlouvě (byť třeba vychází z nějakého odhadu). Jestli ve smlouvě cena uvedena není, tak vedlejší výdaje patří komplet do nákladů, RPC se tradičně bere jako cena konečná. 

• Ošetření, kácení stromů a průklest křovin - technické zhodnocení

  23. 02. 2026

  Obracíme se na vás s prosbou o vyjádření k technickému zhodnocení v případě, kdy v rámci rekonstrukce objektu školy (investice) dochází k ošetření a kácení stromů či k průklestu či odstanění křovin. Započítávají se tyto výdaje do celkové hodnoty rekonstrukce? Máme k dispozici zprávy z auditu od dvou různých kontrolních skupin a jejich stanoviska se liší. Můžete nám prosím poradit, kdy se u zásahu do zeleně jedná o technické zhodnocení a kdy nikoliv? Dá se na toto nějak jednoznačně odpovědět?

  Pro jednoznačnou odpověď máme málo informací. Obě varianty mají svou logiku, musí se zvolit taková, která odpovídá vaší konkrétní situaci. 

  Práce, které uvádíte, mohou být běžnou údržbou zeleně, účet 518, odpa 3745, pol. 5169 - není to nová výsadba, ale údržba té stávající. Pokud jste dané práce udělali jen z důvodu, aby tam bylo krásněji, je možný provozní náklad. 

  Může ale nastat i situace, kdy potřebujete například přitáhnout nové vedení a s tím je nutné vykácet nějaké stromy. Potom je to za mne vyvolaný výdaj investicí a jde do ceny majetku.

  Takže podle mne toto nemá jednoznačné řešení - pokud to bylo jednoznačně vyvoláno investicí - tedy muselo se to udělat, abych mohl rekonstruovat školu - potom 042. 

• ! DPH zahraniční nákup

  23. 02. 2026

  Pan starosta si objednal stan v Polsku. Napřed přišlo potvrzení objednávky a výzva k platbě na částku 18 461,00 Kč. Jelikož jsem potřebovala údaje pro platbu do zahraničí, tak nám firma poslala pro formu fakturu na částku 18 460,97 Kč. Když jsem stan uhradila, tak poslali fakturu se základem 15 257,00 Kč. Podle mě jsem jim měla zaplatit jenom těch 15 257,00 Kč a odvést DPH u nás. A teď nevím, co s tím. Do emailu Vám vložím obě faktury - třeba je to celé všechno jinak.

  Podle mne máte naprostou pravdu. Když vystavovali proforma fakturu (ty podklady k platbě), tak byť měli Vaše DIČ, tak to podle mne zkazili a zachovali se, jakoby to prodávali v režimu jednotného inkasního místa, jako neplátci DPH (dávali tam sazbu 21 % - českou, ne Polskou - mají 23 %). Vy jste v ten moment již měli upozornit, že jste registrovaná osoba k DPH v ČR a chtít fakturu jen základ daně, protože to v ČR sami prodaníte. Nicméně Vy jste jim zaplatili fakturu celou (včetně té DPH) a následně jste dostali doklad již správný, který je udělán tak, že se pro ně jedná o dodání do jiného členského státu - skutečně že to máte prodanit v ČR - sazba 21 % (dát to na ř. 3 přiznání a v kontrolním hlášení do A.2.).

  Za těchto okolností bych to prodanil v ČR (zahrnul do českého přiznání k dani) a požadoval bych vrácení 3 203,97 Kč - to je přeplatek daně. Jestli se Vám to podaří z nich dostat zpět, to samozřejmě nevím.

• Dětská skupina

  23. 02. 2026

  Naše obec vybudovala v roce 2025 Dětskou skupinu, která stála asi 26 miliónů Kč. Na uvedenou investice máme Rozhodnutí o přidělení investiční dotace z MPSV-Národní plán obnovy investiční dotaci ve výši 24 miliónů Kč. V roce 2025 jsem již obdrželi 15 mil. Kč. Součástí této investiční dotace je i vnitřní vybavení Dětské skupiny ve výši 1.075 000,00 Kč. Nevím, jestli mám vnitřní vybavení nechat na položce 6121 (účet 021), nebo dát na položku 6122 (účet 022)? Vnitřní vybavení se skládá z různých položek - např.kuchyňská linka, varná deska, digestoř, mikrovlná trouba, lednice, pračka, sušička, notebook,úložné prostory, lavičky, šatní sestavy, skříně lehátka,stoly, židle, kancelářský nábytek,hračky, vozík a termoska na přepravu jídla,koberec a další. Pokud to zaúčtuji na položku 6122, jakou mám přiřadit klasifikaci k tomuto vnitřnímu vybavení DS.

  Rozdělení na investici a neinvestici je důležité provádět při žádosti o dotaci tak, aby byl čerpán správný druh dotace. V tomto programu máte následně rozdělení na INV a NEINV dotaci uvedeno v příloze rozhodnutí. Nevím, jestli na vybavení čerpáte investiční nebo neinvestiční dotaci, ale hovoříte o investiční dotaci, tak jestli jsou všechny položky rozpočtu k dotaci investičním výdajem, v některých případech to bude porušením účetních předpisů.

  Samostatné movité věci typu židle, stoly a další volně stojící nábytek jsou samostatnými movitými věcmi, které nepatří do ceny budovy, ale účtují se na účet 902 nebo 028 pokud je jejich jednotková cena do 40 tis. Kč. Na účet 022 až nad 40 tis. Kč a účelově tvořit soubory z věcí umístěných na jednom místě, které nejsou funkčně propojeny (mohou se používat nezávisle na sobě), není správné. 

  Zvažte, co z toho půjde do ceny stavby na účet 042 - dala bych tam kuchyňskou linku s vestavnými spotřebiči typu varná deska a případě i digestoř. Volně stojící spotřebiče a nábytek by měly být viz výše samostatné věci, tam se pak musíte rozhodnout, jestli porušíte účetní předpisy nebo druh dotace. Například notebook do 40 tis. Kč patří na účet 028 a majetek evidovaný na účtu 028 je neinvestiční - měla se na něj čerpat neinvestiční dotace.

  Co půjde do ceny stavby, to bude mít klasifikaci stavby, samostatné věci pak napříklady tyto kódy z ÚOS IV:

  31.01.12 Kancelářský nábytek dřevěný

  31.01.11 Kovový nábytek

  UOS III: 27.51.21 Elektromechanické spotřebiče převážně pro domácnost s vestavěným elektrickým motorem

• Příspěvek pro TJ

  23. 02. 2026

  TJ požádala obec o příspěvek ve výši 30.000,-Kč na činnost mládeže (házená). Obec nemá tento příspěvek ve schváleném rozpočtu na rok 2026. Zastupitelé s poskytnutím příspěvku souhlasí. Lze poskytnout a udělat rozpočtové opatření?

  Z hlediska rozpočtu není vůbec žádný problém schválit podle vašich pravidel na příspěvek rozpočtové opatření. 

  Kromě RO je potřeba schválit pokytnutí příspěvku. Ve výši 30 tis. Kč je schválení pravomocí rady/ starosty, ale pokud si ZO vyhradilo pravomoc, schvaluje ZO. Jen se rozhodněte, jestli budete požadovat vyúčtování či nikoliv. Právně můžete schválit dotaci, dar, příspěvek - schvalovací orgán má v tomto ohledu volnost, ale je dobré si to celé dopředu právně nadefinovat. U dotace se musí dodržovat administrativní pravidla zákona č. 250/2000 Sb., příspěvek a dar jsou soukromoprávní instituty, kde je to na volném ujednání smluvních stran. 

  Musíte také rozhodnout, jestli budete požadovat vyúčtování či nikoliv, a to bez ohledu na to, jakou právní formu zvolíte. Když to bude transfer bez vyúčtování, neúčtuje se o záloze, poskytnutí zápisem 572 MD/ 231 D, RS odpa 3419, pol. 5222 (když bude neinvestiční a jsou právní formou z.s.). K položce 5222 od 1.1.2026 musíte doplnit IČO partnera (spolku). 

• Pořízení obrazů škole

  23. 02. 2026

  Prosila bych o konzultaci v této záležitosti: za starostou přijel pán, který nabízí obrazy (celkem 3 ks) Panovníci a prezidenti českých zemí – celková částka je 11 900,- Kč (2 ks á 4 000,- Kč a 1 ks á 3 900,- Kč) + zdarma jsme dostali velký plakát s Ústavou ČR. Pan starosta se rozhodl, že tyto obrazy koupí pro naši ZŠ, a hned tak i učinil. Na tento nákup nemám rozpočet (na což jsem pana starostu samozřejmě upozorňovala), tudíž se stejným datem, jako proběhl nákup, udělám rozpočtové opatření (na § 3113 a pol. 5137 – vyhodnotila jsem jako DDHM). Teď k dotazu – obrazy i Ústavu předáváme obratem škole, proto se chci zeptat, jak toto zaúčtovat? Nákup zaúčtuji 558/261, zařazení do majetku 028/088 a hned ve stejném dokladu i vyřazení 088/028 a 909 028 (podrozvahová evidence majetku ZŠ) oproti čemu??? Účtu 401 200? O účtech 028 a 088 uvažuji zejména kvůli kontrole z krajského úřadu – aby měli pohyb 558 a 028 + 088. Nebo účtovat jiným způsobem? A Ústavu ČR bychom pravděpodobně měli ocenit reprodukční pořizovací cenou, i když byla zdarma – je to tak? Teď mi jde o to, zda tady mám já složitě vyčíslovat cenu Ústavy nebo pouze napsat škole, že byla součástí „balíčku“ a byla zdarma, ať si ocení sami?
  Do datové schránky ZŠ zašlu předávací protokol, kde vyčíslím, kolik který obraz stál, a s jakým datem byly obrazy předány + informaci, že Ústava byla zdarma.

  Účetně postupujete správně, souhlasím se zařazením na účet 028. Zápis do podrozvahy bude 909 MD/ 999 D. Pro jakýkoliv podrozvahový účet je protiúčtem vždy opět jen podrozvahový vyrovnávací účet 999.

  Plakát ústavy, pokud vyhodnotíte, že je to dlouhodobý majetek - použitelnost déle než rok, nechá se například zarámovat v logice obrazu, tak podle ceny zvolíte buď účet 028 nebo 902 - i podle vašich pravidel. S určením ceny se netrapte, ať vám starosta podepíše odhad ocenění, našla jsem na internetu například umělecky zpracovanou ústavu, tak můžete jako inspiraci k ocenění použít:

  https://www.ceskovobrazech.cz/ustava-ceske-republiky/

  Z mého pohledu je ale nedořešený převod na PO. Pokud zakoupíte majetek, který chcete svěřit své příspěvkové organizaci, měl by se zanést do zřizovací listiny - podle zákona č. 250/2000 Sb - §27 odst. 2 písm. e) potřebujete vymezit, že se jedná o majetek svěřený, takže je to o změně zřizovací listiny a tedy i rozhodnutí zastupitelstva. Účetně majetek vyřadíte 088/028 nebo 999/902 a podle svých pravidel jej budete evidovat na účtu 909. 

  Kdybyste jim to chtěli převést do vlastnictví, má to zase jiná schvalovací pravidla - rozhoduje v tomto objemu rada nebo starosta a účetně je to analogické, jen budou právními vlastníky a proto majetek, který jim darujete, neevidujete na účtu 909. 

• Zrušení příspěvkové organizace - splynutí pohledávek a závazků

  22. 02. 2026

  K 31. 12. 2025 jsme zrušili 1 naši příspěvkovou organizaci. K 1. 1. 2026 nabírám jejich rozvahové účty do našeho účetnictví přes účet 401. Město přebírá i účet 314 a 389. Na účtu 314 má naše PO zaúčtovanou zálohu, kterou v roce 2025 zaplatila našemu městu za poskytnuté služby související s výpůjčkou budov na období 9 – 12/2025 a na tyto služby vytvořila dohadnou položku pasivní na účtu 389 ve výši poskytnuté zálohy. PO nebyla plátcem DPH. Naše město je plátcem DPH a zase naopak v roce 2025 vystavilo pro PO platební kalendář na měsíční splátky za služby na období 9 – 12/2025 a z přijatých záloh odvedlo DPH. Na účtu 324 má tedy evidovanou přijatou zálohu od PO poníženou o odvedené DPH a ve výši přijaté zálohy evidované na účtu 324 má naše město vytvořenou dohadnou položku na účtu 388. K vyúčtování daných služeb dojde v 4/2026. Jelikož došlo ke zrušení PO, nepřipadá mi logické dané vyúčtování v dubnu vůbec provádět – město samo sobě. Podle občan. zák. bych to viděla na splynutí pohledávek a závazků, ale mám trochu problém s rozdílnou částkou evidovanou na účtu 314x324 (rozdíl o DPH) a obdobně na účtu 388x389. Když tyto všechny účty 314, 324, 389, 388 navzájem započtu, tak mi sice vznikne nula, ale zamýšlím se ještě nad problematikou DPH. Z obdržených záloh jsme odvedli v roce 2025 DPH a v roce 2026 pokud jednotlivé účty proti sobě k 1. 1. 2026 započtu, nevypořádám pak v 4/2026 už žádné DPH. Je to tak v pořádku? Když zaúčtuji proti sobě jen účty 314 a 324 (kdyby náhodou dohadné položky nebyly vůbec vytvořené) tak na účtu 314 vznikne zůstatek - rozdíl ve výši DPH. Neměla bych si to DPH např. nárokovat zpátky? Nebo rozdíl zaúčtovat do nákladů? Mám v daném případě účtovat o splynutí pohledávek a závazků k 1. 1. 2026 nebo v 4/2026 zpracovat konečné vyúčtování služeb, případně odvést/nárokovat další DPH a teprve potom započítat vzniklé vzájemné pohledávky a závazky? Ale to mi připadá fakt „ujeté“. Můžete mi navrhnout, jak byste dané případy zaúčtovali?

  Souhlasím s tím, že v dubnu 2026 vůbec nenastane plnění, neboť zde nebude subjekt poskytující plnění a subjekt přijímající plnění, ale pouze jeden jediný subjekt. Za těchto okolností si myslím, že by měla nastat skutečně oprava Vámi odvedeného DPH podle §42, neboť byly přijaty platby na předpokládané plnění, které se ale v důsledku zrušení PO neuskuteční.

  Takže podle mne s okamžikem zrušení bych měl udělat opravu a odvedené DPH si vynárokovat zpět. Strany PO se to netýká, neboť příspěvková organizace je neplátce DPH. Je otázkou, kdy se to mělo stát - asi bych volil 1. 1. 2026 (nicméně to již nestihnete - tak by se to holt dostalo do únorového přiznání). Tedy pokud správně chápu - tím by se srovanala jejich 314 a Vaše 324 a mohla byste to "započítat"

  Potom ale musíme řešit dále to, že jste si možná také na vstupu původně uplatňovali odpočet DPH (z plnění do dodavatele) - z důvodu, že jste energii přeúčtovávali. Pokud to ale po zrušení PO máte k činnosti, která není předmětem daně, tak pozor na to, že byste odpočet DPH z uhrazených záloh měli vrátit. No a pokud by placené zálohy byly stejné jako přijímané zálohy, tak by se tímto snížením odpočtu DPH mohla srovnat hodnota Vaší 388 (fakticky 388/343) a té 389 včetně daně. Ale pokud byste to měli třeba k činnosti zdaňované i v roce 2026, kde Vám nárok na odpočet DPH zůstal, tak by z rozdílu 388 a 389 skutečně měla vzniknout minus 502 (protože je to k činnosti s odpočtem DPH). Samozřejmě tady těch variant asi může být více - spíše se Vás jen snažím navést, jak o tomto případně dále uvažovat.