Dotazy

• DPH

  27. 11. 2025

  Prosím o radu ohledně DPH a stavby FVE.
  Obec bude stavět FVE na 2 skladových halách v majetku obce.
  První hala se pronajímá plátcům DPH – v souvislosti s výstavbou FVE se musí zrekonstruovat (opravit) střecha – faktura za rekonstrukci střechy musí být v PDP a je nárok na plný odpočet DPH. Při stavbě samotné FVE bude také plný nárok na odpočet, protože dle informací pana starosty, půjde vyrobená elektřina do sítě – ekonomická činnost – prodej. Je to tedy TZ haly (investiční akce), přičemž opravu střechy lze považovat za vynucenou investici, jinak by FVE na ni nemohla být instalována. Na kartu majetku se uvede celková cena TZ, tedy rekonstrukce střechy+FVE nebo každé zvlášť? Je to tak?
  Druhá hala se z části pronajímána plátci DPH (cca ½) a zbytek slouží obci pro její potřebu (skladové prostory) – faktura za rekonstrukci střechy bude rovněž v PDP, ale nárok na odpočet DPH by mohl být poměrem 50%? nebo je třeba se na to dívat jako součást FVE, tedy že to půjde do pořizovací ceny FVE a je třeba dodržet poměr odpočtu DPH jako u výstavby FVE. Samotná výstavba FVE na této hale bude také v PDP? Není jasné, kam vyrobená elektřina bude dodávána – např. do bytovek (ve vlastnictví obce), do ČOV (pronajato společnosti s.r.o. – plátce DPH), pro VO, přebytky budou ukládány do úložiště (baterie) a v poslední řadě dodány do sítě. Jak to bude v tomto případě s DPH, vůbec si s tím nevím rady. Jak např. stanovit poměr odpočtu DPH při výstavbě, zda lze vůbec uplatňovat DPH. TDI je uznatelný náklad a jak to je s DPH, když je fakturováno pro obě stavby současně? Je možné u faktury ½ DPH uplatnit, když se týká obou hal?

  Já bych měl k tomu ještě několik dotazů:

  a) u té první haly - říkáte, že elektrika se bude prodávat do sítě - moc se mi to nezdá - výkupní ceny jsou minimální. Logické by pro mne bylo, že to jednak budou využívat nájemci a zbytek půjde do sítě na prodej - to by již nějaký smysl dávalo. Tak se chci zeptat - zda skutečně se počítá, že tady se bude vyrobená elektrika jen prodávat do sítě?

  Dále ta oprava střechy - v jaké logice je to - bavíme se o úpravách, aby tam mohla být umístěna FVE? Nabo je to spíše tak, že je logické, že potom se do střechy nebude moci sahat - tak se nyní střecha opraví a potom se tam umístí FVE. Já vím, že ono je to určitě s oběma těmito účely- nicméně čeho je víc?? Já bych totiž spíše měl tendenci toto dát do oprav nemovitosti (ne FVE) - pokud to vyloženě není úprava pro možnost umístění FVE. Tedy i DPH režim u opravy střechy bych odvinul potom od toho, co v tom objetu dělám- ne do FVE (což bude důležité zejména u té druhé FVE).

  b) u té druhé haly - a pro tu vlastní halu se využití nepočítá?? Že bychom se od toho nějak odrazili. Pokud ale ne a převažující účel je, že nevíte, tak fakt nevím co říci - variantou by bylo samozřejmě nechat si to vyfakturovat v PDP, nic neuplantit a potom douplatňovat podle toho, kam se elektrika pouští. To by šlo, pokud je to bez dotace. Pokud s dotací - tak máme problém, jak říci, kolik si uplatním daně. Potom je snad lepší říci, že FVE není v obchodním majetku a říci, že tady není nárok na odpočet (protože poměr se dozvím až následně a nemáme z čeho jej stanovit)

  TDI - to bych potom musel udělat poměrem mezi obě - jak uvádíte třeba těch 50 %.

  Tak prosím ještě o upřesnění na e-mail zdenek@obecuctuje.cz

    

• Účtování EPC projektu – postoupení pohledávky zhotovitele na banku, splátkový kalendář, úroky

  27. 11. 2025

  Město v letošním roce realizovalo EPC projekt zaměřený na energetická opatření. Zhotovitel po dokončení projektu postoupil pohledávku za městem ve výši cca 48 mil. Kč na Českou spořitelnu, a.s.
  Mezi městem a ČS nevznikl úvěrový vztah – nejedná se o přijetí úvěru. Jedná se skutečně o postoupení pohledávky zhotovitele na banku. Město má k dispozici splátkový kalendář na 12 let, který vychází z garantovaných úspor v rámci EPC. Součástí splátkového kalendáře jsou i jednoznačně stanovené úrokové náklady.
  Máme tedy následující otázky k účtování:
  1. Jak správně účtovat tento závazek vůči ČS vyplývající z postoupené pohledávky?
  (Předpokládáme účtování závazku na účtu 321/379 vůči postupníkovi, nikoliv jako úvěr).
  Prosíme o konzultaci případně pomoc s dalšími účetními zápisy.
  2. Úrokové náklady uvedené ve splátkovém kalendáři se u nás nezařazují do pořizovací ceny investice, ale účtují se průběžně do nákladů (např. 562).
  3. Rozpočtově plánujeme hradit samostatně splátku jistiny investice (61xx) a samostatně úrokové náklady (5141/5149).
  Považujete tento postup za správný?
  Budeme vděční za potvrzení správného postupu, případně doporučení jiného vhodnějšího způsobu účtování a rozpočtování.

  1) Máte pravdu, že pro vás je to stále závazek, místo dodavateli máte zaplatit bance. Máte splátkový kalendář na 12 let, tak místo krátkodobé pohledávky (do 1 roku) bych účtovala o dlouhodobé pohledávce, účet 459. 

  2) Ano, pokud úroky nevstupují do pořizovací ceny investice (lze jen do doby zařazení majetku), účtují se do nákladů na účet 562, pol. 5141.

  3) Platbu jistiny účtujte na pol. 6121 (splácíte investici, předpokládám TZ budov - FVE, zateplení...) a úroky na pol. 5141. Takže do rozpočtu aktuálního roku vždy rozpočtujte obě položky (6121,5141) podle splátkového kalendáře v celkové výši splátky dle aktuálního roku. 

• Pořízení kamer

  27. 11. 2025

  Ráda bych Vás požádala o radu ohledně zaúčtování pořízení kamer. Mám nyní již fakturu zhruba na 38 000 Kč za pořízení kamerového systému, který bude snímat dodržování pořádku u obecních kontejnerů. Ukázalo se však, že kamera má příliš malý úhel záběru, a proto bude nutné dokoupit ještě jednu kameru. Podle cenové nabídky by měla stát přibližně 19 000 Kč.
  
  Chtěla bych se zeptat, zda se má celé zařízení zaúčtovat jako soubor movitých věcí. Jak se takový soubor následně zadává do majetku — je nutné rozpočítávat náklady a jednotlivé položky samostatně oceňovat? Některé náklady na pořízení druhé kamery jsou totiž již zahrnuty v první faktuře.
  
  A ještě prosím o názor, pod který paragraf výdaj zařadit. Myslíte, že by mohl být vhodný paragraf 3639?

  Kamerový systém je možné a vhodné zavést do majetku jako soubor. Tento postup máme předpisy umožněn. V majetku to bude jedna karta, ale rozdělíte jí na jednotlivé věci. Rozhoduje ocenění souboru jako celku. Když je nad 40 tis. Kč, patří na účet 022, i když jednotlivé věci v souboru jsou v ocenění pod 40 tis. Kč. A odepisuje se jako jedna majetková položka.

  Ohledně rozdělení na jednotlivé věci se raději poraďte s nějakým technikem. Každopádně zařaďte do souboru jako jednotlivé věci jednotlivé kamery podle umístění. Do ceny kamer patří i vedlejší náklady a rozpočítávají se mezi jednotlivé položky souboru, poměrem jejich pořizovacích cen. Pokud by byly dost souhrnné, tak nemá asi moc cenu se snažit to rozkličovat nějak více. 

  Par. 3639 bych v tomto případé volila také. 

  Otázka je, jak s tím naložit, když kamery jsou již asi předané a v provozu a jejich cena je do 40 tis. Kč. To by znamenalo, že to dáte nejprve jako soubor na účet 028 a při zakoupení další kamery cena souboru přesáhne hodnotu 40 tis. Kč a tím by se to následně mělo přeúčtovat na účet 022. Tak bude jednodušší to na účet 022 směřovat rovnou. Nejjedodušeji tak, že tuto prvotní fakturu dáte na účet 042 a zařadíte to pak až s druhou fakturou celé 022/042. Je to možné, pokud budete argumentovat, že takto to neplní funkci a proto to bezprostředně po pořízení doplňujete o další kameru. Nebo to třeba ještě není plně nainstalované, jen odzkoušené...

  Vyřeší vám to i problém s rozpočítáním výdajů, když to budete zařazovat najednou. 

• Vybudování Domácí ČOV

  27. 11. 2025

  Jsme dobrovolně plátci DPH od doby vybudování DČOV, dodavatel vystavil několik faktur, ale v základu daně + 21%, tudíž jsem faktury 4 částky uhradila, i když jsem byly domluveni na režimu PDP, kdy my jako dodavatelé odvedeme a zároveň nárokujeme DPH, čili pro FU ve výsledku 0kč. Příslušný FÚ namítl, když jsem dvě faktury nárokovala na DPH, že je to špatně. Následně tedy dodavatel změnil faktury všechny pod stejnými čísly faktur pouze na základ daně s režimem přenesené daňové povinnosti. Já jsem udělala dodatečné daňové přiznání, ale na bankovním účtu mi odešla platba ve čtyřech platbách s DPH. Proto teď vznikl přeplatek na DPH a navrhovali sepsat dohodu o vzájemné zápočtu, jelikož pátou fakturu jsem uhradila částečně ve výši 1milionu a zbytek jsem dosud neuhradila. Čekáme na částečné vyřízení dotace a jejího plnění
  na náš účet proto, abychom nemuseli si brát úvěr, tak čekáme vyplacení částečné částky dotace. Vše tak bylo domluveno. Ale od té doby je vše na bodu mrazu. Mám žádat od dodavatele opravné daňové doklady na faktury, u kterých vyčíslili základ daně + 21%dph a tím faktury anulovat ale platby v bankovní účtě nesedí s fakturou. Jak to účtovat, ten přeplatek DPH jsem dala
  na účet 377 pohledávku.

  Já si myslím, že tady budeme mít ještě další problémy:

  a) bavíme se pokud správně chápu o Domovních čistírnách odpadních vod - podle mne pokud to bude třeba DČOV ke konkrétnímu rodinnému domu, tak bychom měli být spíše v sazbě DPH 12 % (ale neznám podrobnosti).

  b) pokud jsou DČOV k ekonomické činnnosti - tedy budete třeba vybírat stočné (ne nějaké symbolické, ale skutečně reálné, nebo nějak zdokumentujete, že to máte ke zdaňovaným příjmům) - potom souhlas, že byste měli nárok na odpočet (tam, kde budete vybírat stočné - pozor třeba na DČOV u obecního úřadu - tam by třeba 100 % odpočet nebyl) - potom souhlas, že to má být v přenesené daňové povinnosti - tím, že to máte i pod dotací, tak si myslím, že se případně musí opravit veškeré faktury - tedy oni by měli udělat opravné daňové doklady na všechny faktury (vynárokovali by si chybně odvedenou daň - dost možná i v nesprávné sazbě) a Vy byste řešili prodanění a odpočet. Přesně jak uvádíte - přeplatky díky platbě DPH by se měly z jejich strany buď vyplatit, nebo započítat na jiné závazky. Ty přeplatky klidně na pohledávku na 377 a následně dělat zápočet proti 321 - tedy MD 321/Dal 377.

  Zásadní tu je si stanovit, jestli nárok na odpočet DPH bude nebo ne. U DČOV může vzniknout problém v tom, že lidé třeba nebudou platit nic a pak by to celé bylo od počátku nastaveno špatně. 

• Průtoková dotace PO

  27. 11. 2025

  Naše PO mateřská škola obdržela neinvestiční dotaci od MŠMT, Operační program Jan Amos Komenský. Účtování jsem si našla v zodpovězeném dotazu z 10.11.2025. Nevím si jenom rady jak postupovat s naším podílem spolufinancování (5% z celkové dotace) a to je 14.681,60 Kč. Mám to poslat na účet MŠ s položkou 5331 nebo pol. 5336, kterou jsem použila u podílu EU, a podílu SR. Nevím jestli mám použít u našeho podílu UZ 33092.

  Co se týká vašeho podílu tak záleží, jak ho máte právně schválený. Mělo by být stanoveno/ schváleno, jakou formou financování poskytnete.

  Podíl stanovený v rozhodnutí dotace je totiž právně závazkem příjemce dotace, zde PO, nikoliv obce jako zřizovatele. Je proto pak zcela nad rámec dotace a jen mezi vámi a PO, že jim vlastní podíl financujete. Proto ani žádný NZÚZ a položka provozního příspěvku zde platí 5331, když je projekt neinvestiční. 

  Pokud by to bylo nevratné a v jasné výši předem, tak vlastní podíl poskytujete jako neinvestiční příspěvek. Účtování zápisem 572 MD / 231 D + RS 3111 5331. Zda značit např. ještě org., to záleží na vás a na potřebě označit konkrétní příspěvek. Položka 5336 je určena jenom pro průtokovou dotaci od MŠMT.

  Pokud se jedná o příspěvek s vyúčtováním ve vazbě na skutečné náklady projektu, to by pak účetně znamenalo, že PO peníze poskytnete jako transfer s vyúčtováním zápisem 373 (471) MD / 231 D + RS par. 3111 a pol. 5331.  PO přijme 231/374 (472). Na konci roku se účtují dohady vyčerpané části (obec 572 MD /389 D, PO 388 MD /672 D). Při vyúčtování byste účtovala předpis 389 (572) MD / 349 D a zúčtování zálohy 349 MD /373 D. Spíše doporučujeme tuto variantu, protože je většinou záměr přispět jen na skutečný vlastní podíl PO (třeba i na nezpůsobilé výdaje) a ten se ví až při dokončení projektu a vyúčtování dotace. Proto účetně volíme zálohu a dohady. 

  Konkrétní účetní postupy najdete i v dokumentu "Finanční vztahy mezi zřizovatelem a PO".

• Investiční dotace z mikroregionu

  26. 11. 2025

  Dobrý den, prosím o radu ohledně účtování a zachycení v majetku co se týče investiční dotace.
  
  Obci byla poskytnuta investiční dotace z Mikroregionu ve výši ve výši 71.080 Kč na samostatně umístěný herní prvek (domek se skluzavkou). Pořizovací cena prvku je 110 tisíc korun, navíc je to stavba, tedy dl. majetek. Mikroregion je prostředníkem ČEZu, smlouva je uzavřena s Mikroregionem, ale ten vychází z „Dotace DSO XY Ekologický mikroregion ND 14/2025 – Nadace ČEZ“. Dotace podléhá finančnímu vypořádání (nejpozději do 10.12.2025). Co se týče značení, ve smlouvě je uvedena pouze povinnost vést oddělenou analytickou evidenci projektu. Celou smlouvu raději zasílám v mailu.
  
  Předpokládám, že se i v tomto případě o standardní investiční dotaci, která se zachycuje na účtu 403 a zadává se na kartu majetku a rozpouští se. Jako poskytovatele zadat Mikroregion?
  
  Je pak postup účtování níže správný?
  
  Zatím mám zaúčtováno:
  19.9.2025 příjem dotace 71.080 Kč 231/374 pol. 4229 a org 47
  24.11.2025 fakturu 110 000 Kč 042 / 321 org 47
  
  Návrh dalšího účtování:
  26.11.2025 úhradu faktury 110 000 Kč 321 / 231 par. 3421 pol. 6121 org 47
  26.11.2025 dohada transferu 71 080 Kč 388 / 403 org. 47
  26.11.2025 zařazení: 110 000 Kč 021 / 042 org 47 + zařazení majetku + zařazení transferu 403 na kartu majetku
  Ke dni odeslání vypořádání na Mikroregion:
  71.080 Kč 344/388 org 47
  71.080 Kč 374/344 org 47

  Účtujete naprosto správně. Ve smlouvě figuruje jako poskytovatel mikroregion a navíc se tam hovoří o tom, že se jedná o peníze z rozpočtu poskytovatele, ČEZ je zmíněn jen v textu, který máte uvést na faktuře. Chybí tam jen podrozvaha, ale byl by to zápis 3.9.2025 915/999 ve výši dotace a pak hned při příjmu 19.9.2025 odúčtování 999/915, takže ve výsledku v rámci jednoho měsíce je to zbytečné. 

  Chválím za účtování absolutně bez chyby. Abych měla co dodat, tak jedině bych nespěchala s termínem vyúčtování dotace. Počkala bych klidně pro jistotu na akceptaci vypořádání od mikroregionu.

• Dotace na chodník IROP

  26. 11. 2025

  Měli bychom dostat dotaci z IROP na vybudování chodníku. Máme Rozhodnutí na částku Kč 20.283.587,23, kde je celková výše způsobilých výdajů 23.863.043,80. Celková částka způs. výdajů však bude jen 9.863.991,31 Kč (podle mého výpočtu). Všechny náklady už máme zaplacené. Jenže chodník ještě není zkolaudovaný, letos určitě už nebude. Potřebovala bych znát přesnou částku dotace. Mohli byste mi to prosím zkontrolovat? V příštím roce už to neopravím. Pošlu vše do e-mailu. Jsou tam i nepřímé náklady, které sem už označila v minulých letech. Ale také jsem neměla přesnou částku, mám asi označeno o něco víc. Účelový znak by měl být pro investici 17519, pro nepřímé výdaje 17085. Nástroj 149, zdroj 1,5. Ke konci roku bych měla zaúčtovat dohadu.

  V rámci odpovědi na dotaz nelze zkontrolovat celé účtování dotace, to je pak již předmětem naší služby zakázek. Jestli je to tak, jak píšete, tedy že celkové skutečné způsobilé výdaje jsou 9.863.991,31 Kč, tak výši dotace určíte takto:

  Nejprve zjistíte procento dotace z rozhodnutí. U IROPu bývá podíl EU, někdy navíc SR, k tomu vlastní podíl. Tímto procentem rozdělíte skutečné způsobilé výdaje. Dotace je celkem 85 % - to lze určit z výpočtu 20.283.587,23/ 23.863.043,80. Ale může v tom být 70 % podíl EU a 15 % podíl SR, nebo celých 85 % podíl EU, zbytek 15 % vlastní podíl. Vy uvažujete jen s ÚZ pro podíl EU, tak podíl SR asi není. 

  A jde také o to, jestli částka způsobilých výdajů 9 mil. Kč, které uvádíte jsou jen přímé výdaje nebo i nepřímé, to vše bude mít na značení vliv. Kdyby to byly jen přímé realizační výdaje, tak pak 7 % z toho jsou paušálně určené nepřímé výdaje a z toho opět 85 % je nepřímá dotace. Do výše nepřímé dotace značíme nepřímé výdaje, když jsou dostatečné tak teprve potom vlastní podíl.

  Tak alespoň takto obecně. 

  Když chodník ještě není zařazen, tak dohadu 388/403 zaúčtujete k 31.12.2025 v odhadnuté výši a je potřeba tedy správně nastavit značení, o to vám asi jde především, ale jak říkám, zde je to složitější - musíme znát celkové skutečné přímé i nepřímé výdaje a kompletně s dohadou jsou již konkrétní výpočty na základě přílohy již na zakázku. 

• Sociální fond a cizí měna

  26. 11. 2025

  Chtěla bych se zeptat, jestli je možné uhradit zaměstnanci ze sociálního fondu rekreační pobyt v zahraničí, faktura je v eurech, výdajovým pokladním dokladem v korunách, přepočteným ČNB. Výdajový pokladní doklad potvrdí zahraniční dodavatel služeb.
  A jak je to v případě bezhotovostní platby?
  Z hlediska DPH, pokud je místo plnění v zahraničí, jde mimo režim?

  Z hlediska oprávněnosti výdaje záleží, jak máte stanovena pravidla čerpání ve statutu fondu. Určitě je ale obecně možné uhradit výdaj i v cizí měně, pokud je to oprávněný výdaj. Z hlediska RS to lze nechat celé na pol. 5499, není potřeba kurzový rozdíl oddělovat na položku 5142. Může být právně jistější kurzový rozdíl považovat za oprávněný výdaj fondu, za mě je to ale jen formalita. U bezhotovostní platby se postupuje stejně, jako u hotovostní, jen se výdaj uskutečňuje přes účet 231 a ne 261. Tak nebo tak je to přímá úhrada dodavateli. 

  DPH Vás v tomto případě skutečně nezajímá - pokud by to byl jen pobyt v zahraničí, místo plnění je v zahraničí a daň tak nemusíte řešit.

• Pasporty

  26. 11. 2025

  Jak zaúčtovat fakturu za doměření a ověření pasportu dešťové kanalizace 49.000,- Kč? Jako službu 2321 5169? Kde prosím najdu, které pasporty jsou povinné a účtují se jako investice.

  Pokud je zákonná povinnost zpracování pasportu, je možné jej v logice databáze evidovat jako nehmotný majetek.

  Vysvětlení najdete v knize Dlouhodobý majetek, od str. 95 dále:

  https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?jak=fraze&stitky[0]=9&hledat=Kniha%20Dlouhod

  Z vašeho dotazu si nejsem jistá, jestli se pořizoval nový pasport, nebo se zasahovalo do toho již stávajícího. Pokud by to byla jen aktualizace stávajícího pasportu, pak byste zásah účtovali s ohledem na to, jak pasport evidujete. Jestli byl pasport účtovaný do nákladu, tuto fakturu bych účtovala jako službu tak, jak uvádíte. Kdybyste pasport majetkově evidovali, pak je to buď služba k němu nebo TZ (rozšíření) podle povahy zásahu - TZ například jestli se doplňovaly nové úseky. 

• Předání technického zhodnocení budovy na PO ZŠ

  26. 11. 2025

  Město provedlo technické zhodnocení budovy ZŠ za 1.000.000 Kč. Dotace městu od státu na TZ budovy činila 500.000 Kč. Budovu má dle zřizovací listiny ve správě ZŠ. Město TZ předalo ZŠ. Kontrolou účtování u ZŠ však bylo zjištěno, že si ZŠ zavedla TZ do majetku na kartu budovy tak, že si sečetla TZ + dotaci. ZŠ nyní tedy odepisuje z celkové hodnoty 1.500.000 Kč. Tyto zvýšené odpisy požaduje uhradit po zřizovateli (městu). Dle odborného článku "Problematika účtu 403 u příspěvkových organizací zřízených ÚSC v roce 2016" jsme vycházeli, že PO má účtovat dle Varianty C, neb takto ZŠ nabírala celou budovu v roce 2023 do svého majetku.

  PO je stejně jako obec vybranou účetní jednotkou. Platí pro ni stejný systém jako pro vás v tom, že dotaci má přebrat na účet 403, zadat ji na kartu budovy jako transfer a rozpouštět ji do výnosů zápisem 403/672.

  Upřímně moc nerozumím tomu, jak se to, co píšete stalo. U podnikatelských subjektů dotace snižuje ocenění majetku, ale aby se o dotaci jako externí zdroj financování majetek navyšoval, to už je úvaha úplně mimo rámec účetní logiky. 

  Mohlo tam nastat nějaké nedorozumění při předání TZ, tak jim prosím předejte nyní informaci, že si to mají opravit, případně i vy.

  TZ se mělo předat zápisem 401 MD/ 021 D 1 mil. Kč a dotace 403 MD/ 401 MD 0,5 mil. Kč. PO měla majetek nabrat přesně opačnými zápisy, tedy 021 MD/ 401 D 1 mil. Kč a dotaci 401 MD/ 403 D 0,5 mil. Kč.

  Je nezbytné, aby si to PO účetně upravila a opravila i ocenění na kartě majetku, zavedla to jako transfer, dopočítali rozpouštění alespoň za letošek... Blíže viz dokument, který jste již studovala.

• Prodej pozemku a DPH

  25. 11. 2025

  Město prodává pozemek, který je dle územního plánu města možný zastavět stavbou a je vydána předběžná územně plánovací informace stavebního úřadu. Začala jsem nedříve testem, zda je pozemek "obchodním majetkem města". V současné době ho město nevyužívá k ekonomické činnosti. Ale v minulosti ho k ekonomické činnosti využívalo, pozemek byl do roku 2021 pronajat. Nevím zda mohu prodej pozemku považovat za prodej mimo zákon DPH nebo ho musím testovat dle zákona o DPH. V druhé variantě by byl podle mě prodej včetně DPH. Prodej proběhl obálkovou metodou, při zveřejnění záměru prodeje nebylo nikde uvedeno, že by prodej pozemku mohl podléhat DPH, ale v usnesení ZM je uvedeno, že strana kupující uhradí veškeré náklady spojené s prodejem a daň z přidané hodnoty, pokud toto plnění podléhá zákonu č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Je pro mě nyní kupní cena schválená ZM včetně nebo bez DPH?

  Toto Vám nikdo na 100 % neřekne. Určitě nikdo nerozporuje to, že mohou nastat situace, že pozemek původně v obchodním majetku byl, ale následně z něj byl vyňat do okruhu soukromých aktiv a nyní byste jej prodávali v pozici, že není předmětem DPH.

  Ale byl bych v tomto hodně opatrný - třeba by mne zajímalo, zda po ukončení nájmu se Město hned snažilo daný pozemek prodávat (případně jej aktivně nabízelo k pronájmu) - pokud ano - byla by to pro mne indicie, že by stále měl být obchodním majetkem a potom by podle Vašeho popisu bylo asi výsledkem to, že prodej pozemku zdaníte.

  Pokud by stav byl takový, že jste jej v mezidobí třeba využívali jinak - jako volné veřejné prostranství, nezamýšleli jeho prodej (pronájem) a nyní padlo nové rozhodnutí prodat - bude se mi podle mne lépe obhajovat, že by to nebylo předmětem daně.

  Ale toto bude hodně tenký led. Myslím si, že slabší povahy toto raději zdaní. No a jeví se mi to tak, že podle toho textu, který uvádíte byste měli mít právo navýšit cenu o DPH (pokud jste výslovně do podmínek uvedli, že kupující se zavazuje tuto daň uhradit).

• Bezúplatný převod rozhlasu od DSO

  25. 11. 2025

  V rámci společného projektu pro Mikroregion a naši obec byl obecní rozhlas doplněn o systém bezdrátového rozhlasu. Nyní nám bylo převedeno vlastnictví darovací smlouvou. PC 139 985,- , oprávky 132 985,75, zbývá k odpisu 6 999,25 a dotace byla PC 69 922,50, oprávky 66 492,88 a zbývá k odpisu 3 499,62.
  Prosím o radu, jak zaúčtovat.

  Právní forma mikroregionu je odhaduji DSO. V takovém případě se jedná o bezúplatný převod mezi vybranými účetními jednotkami. DSO vám má předat majetek v ZC k měsíci vyřazení, vy od následujícího měsíce po zařazení budete pokračovat v odepisování podle vlastní nastavené odhadované zbývající životnosti.

  Účetní zápis k datu převzetí bude 022 MD 139 985 Kč/ 082 D 132 985,75 Kč, 403 D 3499,62 Kč, 401 D 3499,63 Kč.

  U dotace jsem do účtování "opsala" vámi uváděnou ZC 3499,62 Kč, ale asi máte překlep v PC nebo rozpuštěné výši dotace, protože 69 922,50 Kč minus 66 492,88 Kč = 3429,62 Kč. 

• Rozpočtování voleb

  25. 11. 2025

  Jedná se mi o schválený rozpočet roku 2025. Vloni při sestavování jsme zapomněli rozpočtovat volby (PS Parlamentu), toto jsme napravili až v průběhu roku, až když jsme věděli výši dotace. Výdaje se nikdy neuskutečnily mimo rozpočet, do rozpočtu jsme zahrnuli ještě před prvním výdajem na volby. Bude to i přesto při auditu problém? Při sestavení rozpočtu na rok 2026 již s dotací počítáme.

  Nebude to žádný problém, dali jste do rozpočtu, až když byla jasná informace o výši, toto nemůže nikdo vyčíst. Navíc byl to docela nový požadavek rozpočtovat volby už v rozpočtu, myslím, že to neudělalo hodně obcí a požadavek navíc vycházející z metodiky MF, povinnost z vyhlášky RS  nebo o rozpočtových pravidlech 250/2000 Sb. o rozpočtování očekávaných dotací před jejich určením a rozdělením z žádného předpisu nevyplývá. 

  Měli jsme k tomu i aktualitu:

  https://www.obecuctuje.cz/aktuality/1822

• Usnesení zastupitelstva - součtová chyba

  25. 11. 2025

  Při kontrole usnesení zastupitelstva jsem zjistila, že mám součtovou chybu v položce financování - příjmy ve výši 270 462 tis. Kč, výdaje ve výši 268 548 tis. Kč, financování - 1 964 tis. Kč (správně mělo být - 1914 tis. Kč).
  V příloze v důvodové zprávě byl uveden správný rozdíl, tj. - 1914 tis. Kč, zaúčtováno v rozpočtu, bylo také správně, zveřejněno na ÚD a internetových stránkách bylo rovněž správně. Chyba je uvedena v zápisu ze ZM a usnesení ZM.
  Mohla bych uvést při návrhu změny dalšího rozpočtového opatření, že ve schváleném usnesení se objevila tisková chyba, nicméně zaúčtováno bylo správně, a následující rozpočtové opatření uvést tak, jako by bylo zaúčtováno správně? - to znamená, že v návrhu usnesení by bylo u položky financování uvedeno, že financování se mění z - 1 914 tis. Kč na - 9 965 tis. Kč, i když bylo v zápisu uvedeno - 1 964 tis. Kč
  Nebo je nutné v tomto případě revokovat původní usnesení ZM?

  Opravila bych to jen "neformálně". Nejedná se o změnu návrhu rozpočtu ve smyslu, že by se rozpočet musel schvalovat znovu.  Je to jen překlep v zápise a usnesení. Z návrhu rozpočtu, který je přílohou usnesení jasně vyplývá, jaké částky jsou správné. Za mě stačí, když například ZO jen tuto informaci vezme na vědomí. 

• Poskytnutí finančního daru na obnovu varhan v kostele

  25. 11. 2025

  ZO schválilo poskytnutí finančního daru Římskokat.farnosti na obnovu varhan ve výši 1 mil. Kč s postupnými splátkami - v roce 2025 333 tis., v roce 2026 333 tis. a v roce 2027 334 tis. Kč. Dokončení díla se předpokládá v roce 2027 a obdarovaný má v tento rok doložit dárci účelové použití fin.příspěvku. Do rozpočtu každý rok ke schválení § 3330, pol 5223 v odpovídající výši. Jak ale přesně zaúčtovat jednotlivé závazky? Rok 2025 úhrada MD 471/ D 231 333 tis.Kč. Jak ale zaúčtovat zbytek 667 tis. do závazků pro další roky? Využití účtu 956 z podrozvahy, jaký protiúčet?

  Nejedná se právně sice o dotaci, ale když požadujete vyúčtování, jedná se o transfer s vypořádáním. Souhlasím proto s tím, že budete poskytnutí účtovat jako zálohy, zápis máte dobře včetně RS. Jen položka je správně 6323, protože to bude pro příjemce investice.

  K datu podpisu darovací smlouvy zaúčtujte celkový nárok do podrozvahy zápisem 999 MD/ 956 D a snižujte jí vždy ve výši poslané platby opačným zápisem 956 MD/ 999 D. Podrozvahové účty mají vždy vyrovnávací účet 999 - nelze kombinovat s rozvahovými účty. 

  Vždy k 31.12.2025 byste měli účtovat dohadu spotřebované výše daru zápisem 572 MD/ 389 D - mělo by být dohodnuto, aby k tomu dávali informaci do závěrky, částka se může lišit od výše zálohy (a pravděpodobně se lišit bude). 

  Vyúčtování v roce 2027 zaúčtujete zápisem 389 MD dohadované výše, 572 MD zbytek (výše spotřebovaná v roce 2027)/ 345 D. Zápočet záloh 345 MD/ 471 D. Podrozvaha by měla být nulová, protože do té doby pošlete všechny peníze.