Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Na výstavbu cyklostezky jsme dostali v roce 2024 dotaci 600 000,- Kč.
Účtováno bylo: 1. SMLOUVA: 955/999 2. PŘÍJEM DOTACE: pol. 4222/374, 999/955. 3. FAKTURY: 042/pol. 6121. 4. ZAŘAZENÍ v 2024: 021/042 - cyklostezka již využívána. 5. KONEC ROKU 2024: 388/403.
V roce 2025 při geom. zaměření bylo zjištěno, že cyklostezka zasahuje cca 200 m2 do cizího pozemku. V roce 2025 došlo ke směně pozemků, aby došlo k nápravě.
Na konci roku 2025 účtováno: 348/388, 374/348.
V 02/2026 jsme byli vyzváni Kr. úřadem k vratce 50 000,- Kč, protože stavba byla provedena za nižší cenu než jak bylo naplánováno.
Prosím o radu, jak zaúčtovat tuto vratku. Budu dělat i změnu na kartě v majetku?
Účtování vypadá v pořádku, k tomu se interně nějak značily určitě výdaje - krajský ÚZ, org... Jen dohada se nemá účtovat automaticky na konci roku, účtuje se i dříve - k datu zařazení majetku, když k danému okamžiku není dotace vypořádána. Je to druhý možný okamžik, kdy o dohadě dotace účtujeme. U víceletých projektů vždy k 31.12. a případný zbytek pak k datu zařazení, aby k tomuto okamžiku byla dotace zachycena na účtu 403, zadá se při zařazení na kartu v registru majetku a začne se souběžně v účetnictví i majetku rozpouštět.
Co se týče vratky, obecně rozlišujeme dvě základní situace - vratka v rámci vypořádání a vratka po vypořádání dotace.
Vy jste vypořádání proúčtovala v prosinci, vratka je nařízena obratem v únoru, tak odhaduji, že to ještě může být považováno za vratku v rámci vypořádání - ale neznám všechny okolnosti. Uvádíte, že peníte vracíte z důvodu nižších skutečných nákladů, to je zrovna případ, kdy bych se přiklonila k tomu to definovat nikoliv jako rozdíl od dohady, ale jako opravu chyby. Jestliže jste měli celkové skutečné způsobilé výdaje nižší, než způsobilé výdaje ze smlouvy, pak jste měli dohadu účtovat v očekávané výši dotace. K datu dohady jste měli/ mohli vědět dle podmínek smlouvy, že nárok na dotaci se v poměrné výši sníží. Kdyby to byl rozdíl od dohady, tak předpisy striktně vzato neumožňují dotaci korigovat (u významných částek aplikujeme odchylku od metody). Když je to ale oprava chybně vytvořené dohady, tak tam máme předpisy umožněno korigovat účet 403.
Proto ve vašem případě doporučuju vratku účtovat jako snížení původní dotace zápisem 403 MD/ 349 D, poslání 349 MD/ 231 D. Z hlediska RS záleží, jak je vratka právně pojmuta. Pokud by to byla vratka v rámci vypořádání, pak by se volilo odpa 2219 pol. 5366. Jestli je to vratka na základě výzvy, pak odpa 2219 pol. 5904. Výši dotace o vratku upravte na kartu majetku.
Upozorňuji ale, že kdyby se jednalo o vratku po vypořádání, tak tam předpisy spíše vyznívají tak, že by se měla bez ohledu na důvod vratka účtovat vždy bez korekce účtu 403, tzn. zde zápisem 672 MD/ 349 D a bez zásahu na výši dotace na kartě majetku. Odchylka od metody v tomto případě tady není nutná, není to významná částka.
Na základě pokynu k nákupu dluhopisů a fondů obchodovaných na BCPP odešly z běžného účtu peníze na 7 investičních fondů.
Převod z bú jsem účtovala 251 MD/ 231 pol. 8118 D ale nejsem si jistá, když dluhopisy jsou minimálně na rok a vyplácení bude 2x do roka.
Musí se každý fond oddělit analytikou?
A ještě prosím je třeba provést rozpočtové opatření, v případě že ano, jak.
U volby účtu 251 nehraje roli, jak dlouho budete cenné papíry držet, ale že je záměr s nimi obchodovat. Účet 253 volíme, když se pořídí přímo dluhopisy, pokud je to dluhopisový podílový fond, pak účet 251.
Běžné účty k tomu asi zřízeny nemáte. Na účtu 251 používejte oddělenou analytiku ve vztahu k jednotlivým majetkovým účtům. Kdyby se celá investice evidovala na jednom majetkovém účtu, je možná jedna analytika účtu 251, musíte ale vždy vést mimoúčetní evidenci jednotlivých investičních nástrojů.
Rozpočtové opatření není povinné. K 31.12. se má přeceňovat na RH.
Pozor také na definici účtu 063 (pol. 8128) - tento účet volíme, kdyby tam byl někde záměr ne nákupy/ prodeje, ale výplaty dividend s tím, že přímo zakoupené dluhopisy budete držet do splatnosti.
Kompletní vysvětlení, včetně příkladů, jak evidovat najdete v tomto dokumentu:
https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?jak=fraze&stitky[0]=5&hledat=finan%C4%8Dn%C3%AD%20investice
Obec v loňském roce nabyla darem od ČD dvě stavby-komunikace. Mám RPC těchto staveb zařadit do daňového přiznání?
Audit mi vytkl, že jsem daň z příjmu proúčtovala k 31.3. a ne k datu podání daň. přiznání-28.3. Takže musím vždy proúčtovat ke dni podání přiznání.
Pokud jde o vytknutí data proúčtování - do zápisu vám to nedali, že ano? Vypovídací schopnost jste tím určitě nenarušila :)
Bezúplatné příjmy dlouhodobého majetku povinně zdanit nemusíte, můžete se rozhodnout.
Kopíruju vám k tomu vysvětlení z dokumentu k DPPO ÚSC, kde máte uveden i konkrétní postup případného zdanění:
"Obec má právo rozhodnout se, že tyto příjmy nezdaní (respektive osvobodí od zdanění). Nicméně pokud tak učiní, nebude možné daný majetek daňově účinně odepisovat, což je nepříjemné v případě jeho dalšího vkladu do nějaké obchodní společnosti nebo třeba svěření příspěvkové organizaci. Pokud zdaňuji v režimu „sám sobě“, bylo by efektivnější provést dodanění.
Příklad:
Obec v roce 2020 dostala od kraje bezúplatně objekt Domova mládeže – jeho pořizovací hodnota je 20 mil. Kč a oprávky 9 mil. Kč. Tedy obec zaúčtovala tento příjem následovně:
021 MD 20
081 D 9
401 D 11
Pokud se rozhodne tento příjem od daně osvobodit, nebude v přiznání dělat vůbec nic (bezúplatný příjem v hodnotě 11 mil. Kč není zahrnut na ř. 10 přiznání). To ale bude znamenat, že se budova nebude dát v budoucnu daňově účinně odepisovat. Proto by bylo efektivnější hodnotu 11 mil. Kč zahrnout to zdanění – konkrétně zvýšit základ daně – ř. 20 (případně ř. 30)."
Výše uvedené je na Vašem rozhodnutí – týká se všech bezúplatně nabytých majetků (darem, bezúplatný převod od státu či kraje). Na druhou stranu pro tento konkrétní případ - to, že by se někdy v budoucnu měly řešit daňové odpisy u komunikací je silně nepravděpodobné (to je přeci jen rozdíl od objektu "Domova mládeže", který je řešen ve výše uvedeném příkladu). Já bych to tedy klidně u komunikací nedodaňoval - tedy aplikoval bych osvobození od daně. Nemyslím si, že byste tímto osvobozením měli něco ztratit.
Obec v roce 2026 bude stavět kulturní dům cca 26 700 000. Do rozpočtu,
ale nebyl dán, neboť obec čekala jestli dostane úvěr.
-obec má žádost o dotaci - 8 343 355,- z roku 2025
- smlouvu o úvěru na 10 000 000,- z toho 8 000 000,- na KD ze 17.2.2026
- vlastní peněžní prostředky 10 356 645,- Kč
20.1.2026 schválilo OZ rozp.opatření na 26 700 000,-
Potřebuji poradit jak mám zaúčtovat na dohadné účty, a jestli mám dát
rozp.opatření v lednu, nebo až v únoru po schválení úvěru. Úvěr obec dostane až profinancuje svoje prostředky.
RO je v tomto případě navýšení pouze par. 3392, tedy výdajů. Správně byste RO měla pořídit k datu schválení.
Ale teď jde o to, zda celou částku 26.700.000 Kč dokážete pokrýt vlastními prostředky ze schválených příjmů, popřípadě z přebytku na bankovních účtech k 31.12.2025, které nemáte ještě zapojené do rozpočtu (pol. 8115). To mi jako informace chybí - jaké je krytí daného rozpočtovaného výdaje k datu RO.
Pokud se bavíme o rozpočtování úvěru přes položku financování, tak zákon č. 250/2000 Sb., § 4 odst. 5 požaduje rozpočtování úvěru, až když je smluvně zajištěný. A jestli to správně chápu, tak bylo smluvní zajištění až k datu 17.2.2026 (smlouva podepsaná oběma stranami). Dne 20.1.2026 pouze ZO schválilo úvěr a RO, ale smluvní zajištění je až 17.2.2026. Správně byste měla RO ohledně úvěru v takovém případě pořídit nejdříve 17.2.2026.
Je tedy potřeba si ujasnit, jak chcete schválené RO zapojit v lednu do rozpočtu - odpa 3392 jako výdaje budou vyrovnány čím? Pokud chcete výdaj krýt úvěrem - pol. 8123, RO můžete na to přijmout nejdříve 17.2., položku 8115 můžete zapojit jen v rozsahu, v jakém máte volné prostředky letošního rozpočtu + nezapojené prostředky z minulých let.
Pokud nemáte dostatek vlastních prostředků (nevím jestli těch 10,3 mil. Kč je jen na tuto akci, nebo obecně vaše volné prostředky), nebudete mít výdaj v lednu krytý, tak případně položku 4xxx jako příjem dotace můžete zapojit i když je jen žádost o dotaci, ale musí se vzít v úvahu, že výdaje jsou pak rozpočtově vázané na dotaci - nelze je profinancovat do doby, kdy budete mít rozhodnutí/smlouvu o dotaci, ze které bude vyplývat nárok a období nároku.
Jestli není celý výdaj viz výše krytý, RO nepořizujte a přeschvalte ho na dalším ZO, to bude možná nejjednodušší. Jestli potřebujete proplácet výdaje, můžete RO provést jen do výše, v jaké jste schopni výdaje v okamžiku schválení RO krýt - jen výši vlastních prostředků. Na dalším ZO pak je ale potřeba přeschválit lednové ZO - že se zapojily jen výdaje bez úvěru a ve výši úvěru až nyní po podepsání smlouvy.
Jestli nepotřebujete proplácet faktury - mít je kryté již v lednu, tak je i možné přijmout krátké usnesení, které potvrzuje platnost RO ze dne 20. 1. nově k datu podpisu úvěrové smlouvy - kdybyste v lednu nepotřebovali RO přijmout. Možností, jak to vyřešit je více, nevím, jaké jsou vaše možnosti krytí, tak popisuji, co vše s tím můžete dělat.
Nechápu, co myslíte těmi dohadnými účty. Pokud mám rozhodnutí o poskytnutí dotace a v daném roce byly vynaloženy způsobilé výdaje k dotaci a např. majetek je teprve rozpořizovaný, tak k 31.12. účtuji o dohadné položce v procentním podílu dotace k vynaloženým způsobilým výdajům v daném roce. V předpise je ještě jedna možnost, a to když zařazuji majetek do užívání, tak k datu zařazení bych měla účtovat o dohadné položce.
Když máte jen podanou žádost, dohadnou položku k dotaci neúčtujete. Možná jste myslela podmíněnou pohledávku. K datu rozhodnutí o poskytnutí dotace by se mělo účtovat o podmíněné pohledávce na podrozvaze zápisem 915 (955) MD / 999 D ve výši dotace.
O smlouvě o úvěru se neúčtuje. Úvěr se začíná účtovat až čerpáním.
Vedeme zvláštní účet 245 pro opatrovnictví. Nyní na nás přechází nový nesvéprávný a hotovost kolegové přinesly do pokladny s tím, že je potřeba jej vložit na depozitní účet. Vkladovou kartu k tomuto účtu nemáme, takže jediná možnost je převést/vložit na depozitní účet. Protože máme nerozpočtovanou pokladnu bylo by možné příjem do pokladny provést 231/378 s položkou 8901 a následně z účtu převést na depozitní účet 378/231 položky 8901. Vyjde nám potom na konci měsíce položka 5182? Nebo druhé řešení z pokladny vložit na depozitní účet.
Nejprve všeobecně. Vy si můžete vytvořit několik oddělených pokladen - rozpočtových i nerozpočtových. Pouze je v účetnictví analyticky oddělíte a můžete si je navázat na jakýkoliv váš bankovní účet nebo účty.
Při správě cizích prostředků si kromě bankovního účtu můžete zřídit i oddělenou další pokladnu v režimu pokladny "cizích prostředků" (v účetnictví si ji analyticky oddělit) a nemusíte pak u ní používat RS. Přijde mi to jednodušší. Příjem peněz byste účtovala pouze 261 MD bez RS/ 378 D. A odvod fin. prostředků na účet 262 MD / 261 D a 245 MD / 262 D. Za předpokladu, že fin. prostředky z pokladny složíte na příslušný depozitní účet.
Položka 8901 se používá, pokud zobrazujete příjmy/výdaje VHČ nebo účet cizích prostředků na účtu/pokladně hlavní činnosti. Kdybyste tedy účtovali příjem v pokladně hlavní činnosti a poté by proběhl vklad na ZBÚ, tak zápisy budou příjem: 261 MD / 378 D a zároveň 231 MD pol. 8901 / 231 D pol. 5182, výdej z pokladny do banky 262 MD / 261 D a příjem na účtu 231 - D pol. 5182 / 262 D. Vybraný příjem by zůstal na pol. 8901 a ne na pol. 5182. Poté by se převod účtoval takto: 262 MD/ 231 D pol. 8901 na BÚ, na účtu pro opatrovnictví 245 MD/ 262 D.
V minulém roce jsme získali dotaci ve výši 6,9 mil. Kč (69,40% způsobilé výdaje, nezpůsobilé výdaje 30,60%) na projektovou dokumentaci pro nájemní bydlení z MMR (národní plán obnovy). Společnost, která dílo (proj. dokumentaci vč. studie) chystá, rozdělila ve smlouvě na 3 dílčí části, jak bude postupně dokumentaci připravovat, následně bude i fakturovat. Celková hodnota díla činí 10 mil. Kč. První část=první fakturu poslala koncem roku na částku 1,3 mil. Kč (úhrada ještě v 2025), druhou část=druhou fakturu nyní na částku 3,4 mil. Kč. Třetí část vyfakturuje až v květnu k ukončení realizace díla ve výši 5,3 mil. Kč. Mohu označit způsobilé výdaje ve výši 69,40% první a druhou fakturu v plné výši, tzn. 4,7 mil. Kč (1,3+3,4) jako způsobilý výdaj a teprve u třetí faktury rozdělit částku na 1,9 mil. Kč způs. výdaj a zbytek 3,4 mil. Kč jako nezpůsobilý výdaj? Nebo musím u každé přijaté faktury již rozpočítávat 69,40% způsobilé a 30,60% nezpůsobilé výdaje.
A/
1) faktura 1,3 mil. Kč, způsob.výdaj 0,9 mil. Kč, nezpůs. 0,4 mil. Kč,
2) faktura 3,4 mil. Kč, způsob.výdaj 2,3 mil. Kč, nezpůs. 1,1 mil. Kč,
3) faktura 5,3 mil. Kč, způsob.výdaj 3,7 mil. Kč, nezpůs. 1,6 mil. Kč.
B/
1) faktura 1,3 mil. Kč, způsob.výdaj 1,3 mil. Kč,
2) faktura 3,4 mil. Kč, způsob.výdaj 3,4 mil. Kč,
3) faktura 5,3 mil. Kč, způsob.výdaj 2,2 mil. Kč, nezpůs. 3,1 mil. Kč.
Fakturu první jsem již v roce 2025 označila jako způs. výdaj v plné výši 1,3 mil. Kč, ÚZ 17527, zdroj 170, nástroj 5. Výsledek u obou variant je sice stejný, ale váhám, zda postupuji správně? V případě, že jsem měla od první faktury rozpočítávat zp. a nezp. výdaje, mohu označit pouze ručně v roce 2025 a letos u faktur už správně rozpočítat a označit?
Vaše úvahy jsou správné. Musíte ale vědět, které faktury (výdaje) jsou věcně uplatněny jako způsobilý výdaj. Všeobecně správný postup je poměrové rozpočítání každé způsobilé faktury. Ve vašem případě to bude jednoduché, protože máte dotaci 100 % na způsobilé výdaje, tzn. je potřeba "jen" určit, které faktury dané výdaje věcně obsahují, to na dálku neodhadnu, je potřeba vyjít z podkladů dotace - rozhodnutí aj.
Obecně vypadá správně varianta A), ale možná to ve skutečnosti bude ještě složitější, protože jde o to "najít" nezpůsobilé výdaje, ty z každé faktury odečíst (značit je např. jen org) a zbytek jako způsobilé výdaje značit 100 % NZÚZ. Pokud jde o opravu loňského roku, tam jak píšete to půjde už jen ručně na dokladu, letošek označíte již dobře.
Při odeslání výkazu za leden a únor 2026 nám automat detekoval chybnou vazbu V1026 v rozpočtu, nepřípustnou položku 2329 s účelovým znakem 13021.
Jedná se o rozpočet pro příjem dotace prostřednictvím MAS Jablunkovsko na víceletý projekt Komunity pokračují, který je zahájený 1.1.2026 a u něhož předpokládáme letos příjem ve výši 200 tisíc korun – dotace EU 76,735%, dotace ČR 18,265% a dotace MAS 5%. Fyzicky obdržíme první splátku dotace v dubnu.
Přikládám rozhodnutí a partnerskou smlouvu.
Při účtování se řídíme Vaší odpovědí na dotaz ze dne 10.2.2023 a rozpočtovali jsme následovně:
ODPA POL ZJ UZ PJ NAS MU PARTNER ORJ ORG MD
3429 2329 13021 5 144 514 153 500
3429 2329 13021 1 144 514 36 500
3429 2329 1 144 514 10 000
Máme vymazat ÚZ, PJ a NAS nebo změnit příjmovou položku za transferovou?
Od roku 2025 je změna položky 2329 na pol. 2321 pro příjem transferů z MAS, v případě, že MAS je zprostředkovatelem transferu pro obec z programu EU. To vypadá na váš případ.
Změňte položku 2329 na pol. 2321 (předpokládám, že se jedná o neinvestiční dotaci). A zároveň se u příjmu používá pouze nástroj a zdroj 1, ÚZ ne.
Zároveň po novu je potřeba k pol. 2321 přidat ID partnera.
Potřebovala bych poradit identifikátor partnera u příjmu ze spotřební daně z minerálních olejů pol.1221.
ID partnera se podle metodiky vyžaduje pouze u položek transferových vztahů. V případě příjmů z daní se ID partnera nepoužívá.
K dispozici máme na stránkách dokumenty k novele FIN pro rok 2026, je tam například výkladová prezentace a tabulka dle položek s ID a UZ.
Odkaz:
https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?jak=fraze&stitky[0]=6
V tabulce položek z 30.1.2026 máte uveden seznam položek, ke kterým se ID uvádí.
Obec jako neplátce DPH uzavřela s investorem plánovací smlouvu, kterou se obec zavazuje umožnit stavbu skladovací haly na konkrétním pozemku, který vlastní investor. Platný územní plán stavbu umožňuje, ale v současné době se zpracovává návrh nového územního plánu, který tuto stavbu vylučuje. Touto plánovací smlouvou obec má provést změny v návrhu územního plánu tak, aby výstavba byla možná. Za to obec obdržela peněžité plnění ve výši 2 mil. Kč. Ve smlouvě se poskytnutí peněžního plnění odkazuje na § 131 odst.3 písm. e) stavebního zákona. Započítává se tento příjem do obratu pro posouzení plátcovství DPH a jak tento příjem zaúčtovat?
Ptáte se na záležitost, která je právě aktuálně předložena na jednání Koordinančního výboru - respektive ten proběhl minulý týden, ale nemám ještě zápis. Komora daňových poradců mimo jiné navrhla, aby v případě, že závazky obce z plánovací smlouvy spočívají v oblasti spadající do výkonu veřejné správy (tedy ve Vašem případě oblast územního plánování), byla tato činnost podřazena pod výkon veřejné správy - tedy aktivity, kdy obec nejedná jako osoba povinná k dani. V takovém případě by příslušná odměna nebyla předmětem DPH a do obratu se nezapočítávala. Já bych s tímto návrhem souhlasil - jeví se mi to jako logické nastavení. Tedy bral bych to tak, že do obratu se to počítat nebude.
V okamžiku zveřejnění zápisu z KOOV budu určitě doplňovat informaci na web.
Platby podle starého stavebního zákona za změnu ÚP jsme radívali klasifikovat jako transfer. Nicméně v současném stavebním zákoně se příspěvky na ÚP začlenily právě pod plánovací smlouvu, kdy platby podle plánovacích smluv většinou vůbec nesouvisí s náklady na pořizování územního plánu (není to krytí nákladů vynaložených na jeho pořízení), ale je to vázáno jako platba za zhodnocení stavebního pozemku. Je to opětovaná platba - v jejich prospěch jim skutečně něco poskytujete. Takže spíše již doporučujeme to do transferů nedávat a účtovat přijaté peněžní plnění na účet 609 s pol. 2329. Jako transfer jen kdyby to bylo vyloženě ve smlouvě vymíněno jako příspěvek na pořízení ÚP či jiný majetek - podle vámi citovaného ustanovení je možné ve smlouvě sjednat účel peněžního plnění.
Obec bude pořádat venkovní koncert. Oslovila několik místních firem o poskytnutí sponzorského daru. Pokud se firmy rozhodnou přispět, musíme uzavřít sponzorskou smlouvu? Případně nechat schválit zastupitelstvem? Účtování přijetí daru přes položku 2321?
Dopředu si s firmami ujasněte, jak to smluvně uzavřete. Sponzorská smlouva je většinou právně chápána ve smyslu poskytnutí podpory za účelem propagace. Podívejte se na dotaz z 26.10.2018 "sponzorská smlouva", tam to trochu právně vysvětlujeme:
https://www.obecuctuje.cz/dotazy?hledat=sponzorsk%C3%A1+smlouva&jak=fraze
Většinou se tedy sponzoruje za účelem reklamy. Pokud firmy budou požadovat za dar protiplnění ve smyslu reklamy jejich firmy na koncertě, tak by měla být uzavřena smlouva o sponzorském daru. Nejsme právní odborníci, ale domníváme se, že tak je to právně logické. V takovém případě se pak příjem posuzuje jako úplata za reklamu.
Jste plátci DPH, úplata za reklamu by podléhala zdanění. Celý účetní zápis by byl 311 MD celá částka/ 602 D ZD, 343 D daň a přijetí 231 + RS pol. 2111 MD / 311 D.
Pokud by poskytli čistě finanční dar bez toho, že byste je za to na akci jako sponzora propagovali, pak se jedná o transfer. Smlouvu můžete uzavřít buď o peněžním daru podle § 2055 občanského zákoníku nebo stejně jako u sponzorské smlouvy podle § 1746 odst. 2, kdy to můžete nazvat "příspěvek", "podpora" apod.
Transfer byste přijali zápisem 231 MD odpa akce, pol. 2321/ 672 D. Můžete i předepsat 344 MD / 672 D, ale není to povinnost. Dar není nárokový, tak není nutnost pohledávku předepisovat a když, tak k datu příjetí jen jako technický zápis. Výnos by se měl dostat do období nákladu - konání koncertu, případně se rozlišuje přes účet 384. O záloze se účtovat asi nebude, protože předpokládám, že firmy to nebudou chtít od vás vyúčtovat.
Darovací smlouva na peněžní dar není podle občanského zákoníku povinná, ale je to dobrý průkazní podklad, co jste vlastně dostali a pak také o smlouvu asi bude stát podnikatel kvůli případnému daňovému odpočtu.
Schválení přijetí transferů je tzv. zbytkovou pravomocí RM. Pokud není RM, tak starosty.
Město provádí rekonstrukci a rozšíření komunikace. S tím souvisí vykácení stromů, výsadba nové zeleně, ochrana dřevin atd. v hodnotě cca 800.000,- Kč. Máme zaúčtováno na položce 6121. Mohou být tyto sadové úpravy v tomto případě součástí TZ komunikace?
V případě, kdy jsou práce vyvolány stavbou (např. pokácení původních stromů, které stavbě "překážejí") a zároveň součástí projektové dokumentace stavby je i nová výsadba (např. kompenzační výsadba nebo vegetační zeleň komunikace), je možné tyto náklady účtovat do ceny stavby, ve vašem případě do TZ komunikace.
Jen upozorňuji, že pro jednoznačnou odpověď ale máme málo informací. Vyvolaný výdaj typu "musím odstranit zeleň, která stavbě překáží", tam souhlasím s tím, že to zahrnete do ceny. Obdobně například tu kompenzační výsadbu. Pokud by ale vznikala nějaká rozsáhlejší nová výsadba, tak tam bych posoudila, nakolik je součástí komunikace - zda splňuje podmínku silniční vegetace, která podle zákona o pozemních komunikacích patří do ceny komunikace.
Pokud se to muselo udělat, abyste mohli rekonsturovat komunikaci, tak v této části je to určitě součást ceny TZ. U nové výsadby mám drobnou nejistotu, proto raději výklad viz výše.
Od DSO jsme k 1.5.2025 převzali majetek za 44.600,- Kč, v účetnictví jsem udělala podle karty majetku DSO 022 44.600,- Kč/ 082 32.085,- Kč a 403 12.515, Kč - , odpisy za 6-12/25 3.253,- Kč.
Bohužel v majetkové evidenci jsem to založila v ceně 44.600,- Kč , ale zůstatkovou cenu a oprávky špatně, takže mi nesedí účetnictví s majetkem (dala jsem teď i jinou dobu odepisování). V kartě majetku jsem to ještě za loňský rok opravila , ale potřebuji ještě dodatečně opravit odpisy, které jsou nově 3.370,- Kč a dotaci v účetnictví ( oprava bude k 28.2.2026), bude to takto 551/082 a 403/672 - 117,- Kč ?
Účetně máte převzetí správně, v majetku se to, píšete napravilo. Asi jste v majetku měla nižší ZC a jejím zvýšením se zvýšili odpisy? Potřeba opravy vznikla navíc i vlivem jiné doby odpisování. Nejsou to významné částky, proto to opravte jen jak píšete. Když je nutné doúčtovat odpisy ve výši 3370 Kč, pak je zápis 551/082 v pořádku a doúčtování rozpuštění také, jen ověřte, že je rozpouštění ve správné výši - přijde mi to málo, má to být částka odpisu krát transferový podíl, ten by tu vycházel 3,5 %.
Částky vám ale s jistotou neověřím - musí po opravě sedět majetek na účetnictví, nevím, jakými kroky přesně potřeba opravy vyvstala, tak je možné, že transfer tam nesedí asi i v jiné výši, než s ohledem na transferový podíl.
Ale protože jsou to nevýznamné částky, tak oprava stejně, jak se mělo účtovat (nepoužije se účet 408).
Po předání bytu od nájemníka obec musela provést opravy v hodnotě 10 000,- Kč. Kauce byla bohužel vrácena. Může obec vystavit fakturu nájemníkovi ve výši 10 000,- Kč. Zaúčtovala bych 3612
2324, (311/649) Dále musí obec vypočítat z této částky DPH 12% a odvést Fú.
Účtujete správně a v této variantě (náhrada škody) by to bylo mimo režim DPH.
Je to na hraně, ale nájemník to způsobil asi nějakým nepovoleným způsobem užívání a vy mu nyní vyčíslujete náhradu, kterou má za poškození uhradit - v této logice odpovídáme.
V r. 2024 obec poskytla spolku zálohu dotace ve výši 440 000 Kč, dotace byla vyúčtována v roce 2025. Spotřeba dotace byla 338 873,71 Kč a vráceno na účet obce bylo 101 126,29 Kč. Záloha byla zúčtována a dotace ukončena.
V roce 2026 obec obdržela na bankovní účet částku 10 512,- Kč s tím, že spolek z dotace v r.2024 zakoupil "zařízení vč. příslušenství", které nyní již není v jejich majetku, a proto nám peníze vracejí. Prosíme o návrh zaúčtování vč. položky.
Vratku přijmete zápisem 231 MD, RS odpa účelu transferu, pol. 2229, ID IČO spolku/ 572 D. Nebylo asi avízo o vratce, pak bez předpisu. Předpis by byl 344 MD/ 572 D, příjem 231 MD/ 344 D.
Pronajímáme budovu pohostinství od července 2025. Nájemce obci posílá zálohy, do dnešního dne zaplatil 21.000Kč. My jsme Vodárenské společnosti ke konci roku zaplatili na zálohách 15.000Kč, tudíž jsem dala na účet 389 15.000Kč. Vyúčtování faktury skončilo přeplatkem ve výši 17 168 Kč. Náklady celkem jsou 3832Kč (od 1.7. do 31.12.2025 jsou 3108 Kč, od 1.1.2026 do 6.2.2026 jsou 724 Kč). Jak prosím proúčtovat.
Nejprve k účtování dohadné položky. Když se jedná o spotřebu, kterou přeúčtováváte konečnému odběrateli, pak jsou dvě varianty účtování. První varianta je tzv. rozvahové přeúčtování spotřeby energií, kdy se neúčtují dohady, ale pouze příjaté (324) a zaplacené (314) zálohy. Faktura od dodavatele za vyúčtovací období se předepíše rovnou jako pohledávka za nájemcem zápisem 311 MD/ 321 D. S účtem 311 se započtou zálohy zaplacené nájemcem (324), s účtem 321 se započtou zálohy zaplcené dodavateli (314). Druhý způsob spočívá v tom, že spotřebu zachycujete na účtu 502, na druhou stranu musíte zachytit ale i výnos na účtu 602. Ve vašem případě to znamená, že pokud jste účtovali k 31.12. dohadu 502/389 ve výši 15 tis. Kč, měli jste zaúčtovat také dohadnou položku na výnos zápisem 388 MD/ 602 D v té samé výši.
Momentálně nejste plátci DPH, tak jestli jste neúčtovali dohadu výnosu, doporučuju volit rozvahové účtování, které pro vás je ve výsledku jednodušší.
V této variantě odúčtujete dohadu jako opravu nevýznamné chyby zápisem 502 minus MD/ 389 minus D (když nebyla účtována i dohada na výnos) a fakturu od dodavatele zaúčtujete:
311 MD/ 321 D 3832 Kč
321 MD/ 314 D 3832 Kč
Příjem přeplatku 231 MD/ 314 D 17 168 Kč (minus pol. 5151 nebo pol. 2324 - jak jste zvyklí a také aby nevznikla minusová výdajová položka).
Účet 311 vyrovnáte s nájemcem tak, že mu započtete zálohy do výše spotřeby 324 MD/ 311 D 3832 Kč a s přeplatkem (jeho zálohy minus spotřeba) naložíte podle dohody - něco může zůstat do dalšího období jako záloha, co se bude vracet zaúčtujete 324 MD/ 231 D, pol. 5909 (nebo minus příjem, ale opět ne do minusu).
Pokud byste chtěli ponechat výsledkové účtování (vyberte si jednu metodu a tu používejte, účtujte ale i dohadu výnosu viz výše), fakturu od dodavatele budete účtovat:
389 MD/ 502 D ve výši dohady 15 tis. Kč
502 MD/ 321 D ve výši 3832 Kč
Zúčtování záloh stejně jako v prvním případě.
Vyúčtování nájemci byste předepsali 311 MD/ 602 D ve výši spotřeby 3832 Kč (15 tis. Kč není významná částka, tak to můžete dát celé do výnosů letoška, stejně byla dohada nadhodnocená). Zúčtování záloh stejně jako v prvním případě.
K účtování o zálohách a vyúčtování máme zveřejněný dokument s postupy:
obecuctuje.cz/dokumenty?hledat=zálohy%20na%20energie%20-%20&jak=fraze
Případně i videa:
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková