Dotazy

• Oprava v evidenci majetku - duplicita

  02. 03. 2026

  Zjistili jsme, že evidujeme majetek duplicitně. Máme v evidenci stavby - promítací stěnu a jeviště v areálu letního kina, evidujeme od roku 1991 + sociální zázemí, ev. od roku 2004.
  V roce 2020 kolegové z majetkového nenalezli majetek v katastru nemovitostí a tak nechali zhotovit znalecký posudek a byl proveden geometrický plán, kde se vyměřil zvlášť pozemek pod stavbou. Stavby se zařadily na základě znaleckého posudku.
  Až nyní jsme zjistili, že vedeme stavby duplicitně.
  Vedeme tedy:
  - inv. 103100 promítací stěna (1991) - 729 327 Kč
  - inv. 103110 jeviště (1991) - 188 920 Kč
  - inv. 200813 soc. zázemí (2004) 6 688 105,50
  - inv. 231549 objekt (letní kino) (ZP 2020) - 22 102 679,30; účtováno 021/401.
  V inventárním čísle 231549 je zahrnut majetek vedený pod inv. č. 103100, 103110 a 200813. Mimo tyto objekty jsou pod inv. č. 231549 zahrnuty i jiné části majetku, které nebyly v minulosti evidovány.
  
  Prosím je možné vyřadit původní inventární čísla, jelikož zařazení objektu dle znaleckého posudku je aktuálnější? Nebo jaká je ta správnější volba? Jak to bude s odpisy? Mělo by se o vyřazeném majetku účtovat přes účet 408?

  Vícenález by se měl opravou vyřadit opačným zápisem 401 MD/ 021 D v ceně dle ZP - ale zohledněte ty části, které uvádíte, že nejsou evidovány, tzn. aby po opravě jako vícenález zůstal majetek, který není historicky zařazen. Měly by se pro danou část, která se chybně evidovala duplicitně, zrušit i odpisy od roku 2020 - zápis 081 minus D/ 408 D v případě, že by částky chybných odpisů byly více než 260 tis. Kč (máte velká aktiva, tak pro vás platí tento limit). Jinak zápis 551 minus MD/ 081 minus D. 

  Účetní předpisy neumožňují přeceňovat v tomto případě majetek na aktuální ceny, správné je tedy ponechat jej v "historické" pořizovací ceně. 

• Protipovodňová opatření obce (MR digitální)

  02. 03. 2026

  Dobrý den,
  mám dotaz ohledně investiční dotace na akci: Protipovodňová opatření obce - MR (digitál).
  1) Investiční přímé náklady - týká samotného zařízení, pol. 6122
  
  2) Investiční přímé nezpůsobilé náklady - týká se aktualizace povodňového plánu ve výši cca 24 000 Kč / tady mám dotaz, mohu účtovat k samotnému zařízení, tedy taktéž pol. 6122, i když se obvykle účtuje na 5169?
  
  3) Neinvestiční nepřímé náklady /bez dokladování/ - tady mi bylo sděleno, že žádost o dotaci, PD i výběrové řízení dodavatele mohu účtovat jako investici, s tím, že po ukončení akce bude pouze na fakturách uvedeno, že se jedná od nepřímé náklady a nebude se dokladovat.
  
  Pořídila jsem si 3 org. 200-202 a ty mám rozlišeny dle nákladů, i na fakturách v účtování. Mám uvádět u všech účtů nebo stačí pouze u výdaje: par. a pol. ?

  Pro jednu akci stačí zvolit jeden org. Nevím, z jakého programu dotaci čerpáte, tak z hlediska RS konkrétněji neporadím. Přímé a nepřímé výdaje se nemusí odlišovat, nezpůsobilé je vhodné oddělit, obecně ale jinak pro jeden projekt volíme spíše jeden org, někdo si ale odděluje přímé a nepřímé výdaje, upřímně to má smysl u příjmů a výdajů, u ostatních SÚ bych si to neztěžovala a určitě měla jednotný org. 

  K vašim výdajům:

  1. Dotaci na rozhlas zachytíte na účtu 403 - pokud není dotace vyúčtována, při zařazení do majetku zaúčtujete dohadu zápisem 388 MD/ 403 D, transfer zadáte na kartu majetku a začnete jej rozpouštět do výnosů. Výdaje značte stanoveným NZÚZ - ve výši dotace a vlastního podílu, nezpůsobilé výdaje jen org. 

  2. Hovoříte o nezpůsobilých nákladech. Pokud nejsou kryty dotací, tak je nemáte asi závazně určené jako investiční. Upřímně není, jak v této výši z toho investici udělat. Současný povodňový plán asi majetkově neevidujete? Podle § 11 odst. 8 vyhlášky č. 410/2009 Sb. si můžete stanovit, že povodňový plán nepovažujete za nehmotný majetek, pokud to ve směrnici stanoveno nemáte, účtuje se na účet 019. Pokud byste současný povodňový plán evidovala jako samostatný DNM, aktualizace je většinou provozní náklad - služba, případně podlimitní TZ (u DNM je limit pro TZ od 60 tis. Kč). Tzn. v obou případech neinvestiční náklad. Věcně se to netýká rozhlasu, ale povodňového plánu, který se viz výše zařazuje při pořízení jako samostatný nehmotný majetek, případně se účtuje do nákladů, když si ho jako DNM ve směrnici vyloučíte a je na něj např. i neinvestiční dotace. Pokud jste povodňový plán účtovali při pořízení do nákladů, tak jeho aktualizace je nyní také v každém případě provozní náklad. Určitě pro tento výdaj není tedy správné použít položku 6122. 

  3. Nepřímé výdaje jako výdaje věcně související s pořizovaným majetkem by měly patřit do jeho ceny. Úplně přesně byste je měli rozpočítat mezi cenu investice (rozhlasu) a neinvestice (aktualizace povodňového plánu). Částečně by tak nepřímá dotace skončila na účtu 403 ve výši, v jaké kryje náklady na účtu 042 a částečně na účtu 672 ve výši, v jaké kryje náklad na aktualizaci povodňového plánu. Pokud tyto společné výdaje například pro nevýznamnost nebudete rozpočítávat a zahrnete je celé na účet 042, pak celá nepřímá dotace by měla být zachycena na účtu 403. Nepřímé výdaje se značí NZÚZ do výše nepřímé dotace (když jsou oddělené ÚZ, značíme je neinvestičním ÚZ). Pokud jsou skutečné nepřímé výdaje dostačující, značí se i vlastní podíl (u dotací ze SR jen org).

• Účelový dar na pořízení projektové dokumentace na výstavbu nové technické infastruktury

  27. 02. 2026

  Naše obec poskytne účelový dar FO na zpracování projektové dokumentace pro vybudování nové infrastruktury (vodovod, kanalizace) nových rodinných domů v naší obci. Pozemky, kde dojde k výstavbě infastruktury jsou ve vlastnictví obce. Poté dojde k uzavření darovací smlouvy, kdy bude nově vybudovaná infrastruktura převedena naší obci do majetku, tomu rozumím, že zaúčtuji 021/401. Jak budu účtovat poskytnutí účelového daru FO ve výši 175 000,- na pořízení projektové dokumentace. Mám ho zaúčtovat jako investiční a poté zavést při zařazení stavby do majetku a jakým způsobem?

  Jestli jsem to správně pochopila, tak nyní máte uzavřenou pouze darovací smlouvu na fin. dar pro FO a budoucí převod není ve smlouvě řešen.

  Záleží, zda ve smlouvě požadujete vyúčtování nebo je smlouva bez vyúčtování. V případě, že je bez vyúčtování, tak odeslané fin. prostředky můžete účtovat rovnou 572 MD/ 231 D par. 3639 pol. 6371 (účelové investiční transfery nepodnikajicícm FO). Můžete účtovat i přes předpis k datu úhrady 572 MD / 345 D a 345 MD / 231 D. Ale není to nutné.

  V případě, že požadujete vyúčtování, tak odeslané fin. prostředky účtujete přes zálohový účet 373. Celý zápis by byl 373 MD/ 231 D RS par. 3639 a pol. 6371. K datu vyúčtovní jsou zápisy 572 MD/ 345 D a  zúčtování zálohy 345 MD/ 373 D. 

  Rovnou ale říkám, že právní koncept není úplně šťastně zvolený. Projektová dokumentace by měla být součástí ceny infrastruktury, kterou od občanů pak převezmete. Vhodné řešení by bylo brát to v režimu spoluinvestorství, kdy obec uhradí občanovi PD (jako subdodavateli) - zápis 042/321, RS 3639 6121, občan to zrealizuje, obec převezme bezúplatně dílo zápisem 042/401 a zařadí si do majetku jako celek v kombinovaném ocenění vlastní náklady na PD + RPC darované části (například realizační náklady občanů) zápisem 021/042. 

  Jsou i jiné varianty, ale když se to převede na obec pak bezúplatně, tak by bylo logické to brát od začátku právně jako součást ceny díla, které bude majetkem obce - to pak logicky vylučuje možnost transferu. 

  Pokud to necháte právně jako transfer, do ceny majetku to přímo nedostanete, převzatou infrastrukturu oceníte v RPC zápisem 021/401. Když do ceny zohledníte i PD, dostane se vám tak do nákladů chybně dvakrát - jednou při transferu, podruhé v odpisech. V praxi se to někdy děje, ale když v tom není externí dotace, která by omezovala možnosti, tak poskytovat transfer na svůj budoucí majetek není vhodné řešení. 

  Nevím sice, jak je koncipována výše daru na PD, ale jestli má přímou vazbu na to, kolik PD bude stát, tak bych zkusila projednat s vedením v tomto ohledu změnu právního pohledu na danou situaci. 

• Vyrovnání DPH při převodu majetku - upsání akcií

  27. 02. 2026

  Podepsali jsme se společností VaK upsání akcií a vložili celou kanalizační síť i s ČOV do společnosti jejímž jsme akcionáři.
  Již dříve jsme vkládali zbytek vodovodu a tak účtování znám z dřívějška.
  Nyní ale řeším, vrácení DPH do 10 let, poslední větve kanalizace jsou do 10let - uplatňovali jsme DPH. Mám již vypočtenou částku z vráceného DPH - 2 roky,1 rok a 3 roky - t.j.2/10,1/10 a 3/10 z částky uplatněného DPH.
  Prosím o pomoc při zaúčtování DPH - co bude základem a zda bude částka na řádku 45 daňového přiznání a kde se má objevit v KH, DÚZP den předání kanalizace nebo zápis do CP?

  Prvotně musím říci, že je mi líto, že toto musíte řešit, neboť tomu, co popisujete jste se mohli naprosto vyhnout (a nevím, zda by to ještě nešlo dohnat - proto raději i popíši, jak se tomu vyhnout).

  Vy totiž provádíte úpravu odpočtu DPH podle §78d kvůli tomu, že jste to měli původně ke zdaňovaným plněním (uplatnili jste odpočet) a nyní jste se rozhodli pro vklad s tím, že jste u vkladu aplikovali osvobození od daně. Nebo-li jste v režimu, kdy jste to najednou použili k plnění osvobozenému od DPH a proto upravujete původní odpočet daně.

  Úplně stejně jste se ale mohli dohodnout s VaK, že se vklad uskuteční v režimu dobrovolného zdanění (§56 odst. 8 ZDPH), aplikoval by se režim přenesné daňové povinnosti (oni by si to prodanili a zase uplatnili odpočet DPH) a nic by se nemuselo vyrovnávat (protože Vy byste i ty kanály do 10-ti let využili ke zdaňovanému plnění). Takže takto jednoduše je to řešitelné, pokud se dohodnete s druhou stranou (jen by se vystavil daňový doklad na vklad).

  Jestliže zůstanete u toho Vašeho režimu (dost možná to již proběhlo a napravit to fakticky nelze), tak úprava odpočtu DPH podle §78d jde na ř. 60 přiznání. Tady ještě pozor - pracovníci FÚ jsou zvyklí, že se ř. 60 vyplňuje jen na konci kalendářního roku. Nicméně v případě jednorázového dodání nemovitého majetku podle §78d se použije odstavec 1 a musí se to vyrovnat v měsíci (čtvrtletí), kdy došlo k dodání. Jen na to upozorňuji - již jsme zažil situace, že FÚ psal, že mám špatně přiznání.

  Základ daně tam vůbec neřešíte - píšete tam jen hodnotu vypočtené vratky DPH (s minusem). V kontrolním hlášení se to neobjeví. Zaúčtování - já bych to klidně účtoval MD 549 (var 538)/Dal 343.

  DUZP - je to stavba nezapisovaná do katastru - DUZP tedy vzniká dnem předání kanalizace.

  Ale opakuji - tomuto se šlo vyhnout, pokud se to řeší dopředu a druhá strana je rozumná. 

• Koeficient uplatnění DPH

  26. 02. 2026

  Obec je plátce DPH a jako hospodářskou činnost aktuálně provozuje ČOV - zde uplatňujeme koef 100% a odpady, kde uplatňujeme 4%. Nyní, ale obec staví nové komunitní centrum, kde bude také provádět hospodářskou činnost jako plátce DPH. Jde my nyní o to, podle čeho bychom měli stanovit uplatňovaný koef DPH při výstavě této nemovitosti, když zatím vůbec netušíme v jaké rozsahu komerční činnost pak ve skutečnosti bude. Výstavba bude trvat několik let, ale vzhledem k výši celkové investice, by bylo škoda o DPH při výstavbě přijít. Máte radu jak se s tímto prosím vypořádat?

  Předpokládám, že v současnosti budou existovat alespoň nějaké základní studie týkající se budoucího využití. Respektive pokud již výstavba probíhá, jak jsem z dotazu pochopil, tak snad jsou definovány prostorové dispozice objektu a k nim by se tedy případně mělo přiřadit předpokládané využití (můžete to třeba udělat skepticky ve vztahu k očekávanému využití). Tam je důležité, že u investic s částečným odpočtem dojde v roce zařazení k přepočtu podle skutečnosti (viz §75 odst. 7 pro poměr a §76 odst. 10 pro koeficient).

  Takto obecně asi neumím více odpovědět - navrhuji, že bychom mohli toto dořešit mailem (zdenek@obecuctuje.cz) - k tomu by bylo potřeba poslat nějaký plánek, co má komunitní centrum obsahovat a k tomu připsat, jak se předpokládá využití jednotlivých částí.

  A ještě bych doporučoval jednu věc - pokud by se na projekt žádalo o dotaci, je potřeba zjistit, zda poskytovatel dotace umí pracovat s částečnými odpočty DPH.   

• Zapojení TV do rozpočtu

  26. 02. 2026

  Obec nyní hospodaří v rozpočtovém provizoriu a připravuji návrh rozpočtu. Zjistilo se, že zůstatek na účtu k 31. 12. 2025 nebude stačit k pokrytí všech výdajů, zažádalo se tedy o zrušení termínovaného vkladu. Ke dni schvalování rozpočtu již bude TV převeden na BÚ, ale do rozpočtu ještě musím použít položku 8117. Úroky z TV se připisují přímo k TV, takže se TV celou dobu navyšoval. Prosím, dává se v tomto případě do návrhu rozpočtu na položku 8117 pouze jistina a na položku 6310 2141 úroky ? Pokud ano, tak jak mám správně zaúčtovat převod TV po jeho skončení na BÚ, aby se vše správně „potkalo“? Musí se po skončení TV ještě dělat nějaké rozpočtové opatření ? Pokud ano, tak jaké ? Dále jsem se chtěla zeptat, zda by se případně ke krytí výdajů při sestavování rozpočtu daly použít i prostředky z fondu Amundi, které jsou na účtu 251, také přes položku 8117 jako TV.

  Příjetí peněz z účtu TV se účtuje:

  262 MD/ 244 D na účtu TV, na BÚ příjem 231 MD pol. 8117 ve výši jistiny, 231 MD RS 6310 2141 ve výši úroků/ 262 D.

  Stejně se dělá i rozpočtové opatření - položka 8117 se obecně nemusí rozpočtovat, když si jí nestanovíte v rozpočtu jako závazný ukazatel, ve vašem případě ji musíte rozpočtovat, když není pro krytí rozpočtu dostatečná pol. 8115 a daný výdaj chcete mít ve schváleném rozpočtu. Pokud je výdaj již v rozpočtu a zapojíte tam i pol. 8117 a úroky, tak letos již žádné RO k tomuto případu není potřeba. 

  Pokud jde o investice na účtu 251, můžete dané prostředky zapojit také přes pol. 8117, jestli to umožňují podmínky produktu - vyplacení prostředků v průběhu investice, do jaké doby... Jen je nutné si uvědomit, že v obou případech jsou výdaje rozpočtově vázané na přijetí peněz na BÚ. U TV problém není, tam už píšete, že peníze na účtu máte, u Amundi nesmíte výdaj, který byste tím kryli vynaložit dříve, než budete mít prostředky vyplaceny na BÚ. 

• Úvěr a návrh rozpočtu

  25. 02. 2026

  Obec v roce 2025 obdržela úvěr od banky na 30 mil. Kč a od SFPI na základě Smlouvy úvěr na 39 mil. V roce 2025 obec čerpala úvěr od banky ve výši 13 mil. Od SFDI zatím ne. Investiční akce, ke kterým se vážou tyto prostředky se budou realizovat v průběhu roku 2026.
  Dotaz - kolik mohu zapojit do financování v návrhu rozpočtu pro rok 2026.

  Určitě můžete zapojit na pol. 8123 výši úvěru, která nebyla čerpána v roce 2025 a očekává se čerpat letos, tj. 39 mil. Kč od SFPI a 17 mil. Kč od banky. Nejsem si jistá, jak je to s těmi 13 mil. Kč - banka vám je poslala vloni na účet, ale nebyly z toho hrazeny ještě žádné výdaje? Pak by tyto prostředky mohly být zapojeny v rámci úspory z loňského roku do letošního rozpočtu přes pol. 8115.

  Jinak samozřejmě můžete obecně k tomu navíc zapojit přes pol. 8115 i další úspory k 31.12.2025, výše odpovídám ve vztahu k financování jen pokud jde o úvěry, které zmiňujete.  

  Nezapomeňte do rozpočtu zapojit i splátky na pol. 8124 s ohledem na sjednaný splátkový kalendář (volím dlouhodobé položky financování, protože očekávám splatnost za déle než rok).  

• Odpočet DPH

  25. 02. 2026

  Budova obecního domu, kombinované využití, zařazena v obchodním majetku. V přízemí je prostor restaurace, který je pronajímán, v minulých letech pronajímán osvobozeně od DPH. Od 2/2026 došlo ke změně nájemní smlouvy a nájem je plus DPH. Cena nájmu ale asi neodpovídá tržnímu nájemnému (4100,-Kč). V 2/2026 se uskutečnila oprava zařízení restaurace a byly namontovány žaluzie na okna, faktury s PDP. Je možné si uplatnit odpočet DPH?

  Já Vám takto asi neumím jednoznačně odpovědět. Tady jde skutečně o to, že abychom mohli hovořit o úplatě z pohledu DPH, nesmí se jednat o tak symbolickou cenu, že se "odtrhne" věcná hodnota daného plnění od výše platby. Máme na to nějakou judikaturu, která by mohla navést (třeba hovoří o tom, že pokud je něco dodáno za 10 % nákladové ceny, bavíme se stále o tom, že je to ekonomická činnost... - nicméně vždy je to potřeba brát ještě ve vztahu ke kontextu daného případu) - popisuji to v Manuálu k DPH č. 2. Jsou to samozřejmě jen jakési návody, v praxi je to případ od případu a také o osobní odvaze, jak se zachováme.

  Teď k otázce vlastní výše nájemného - jak jste mi upřesnili, bavíme se u vlastní nemovitosti o ročním nájmu cca 44 tis. Kč, na metr čtvereční zhruba 330 Kč za metr čtvereční a rok. Podle Vašeho popisu ani není moc předpoklad, aby nájemné mohlo být vyšší (s ohledem na lokalitu). Podle mne toto je Vámi stanovené nájemné úplatou, nebál bych se vyhodnocení, že by to někdo mohl posoudit jako symbolickou cenu, která z pohledu DPH není úplatou. Z mého pohledu je odpočet DPH u přímo souvisejících vstupů (nyní aktuálně žaluzie na okna) plně obhajitelný. 

• Prodej kanalizace

  25. 02. 2026

  Prosím o radu ohledně prodeje kanalizace a příjmu - příplatek mimo základní kapitál.
  Poskytnutá dotace ve výši 28 420 877,39 – rozpuštěno od roku 2016 do 31.12.2025 7 326 486,11
  zůstatek transferu 21 094 391,28
  kolaudace stavby 30.9.2016 osvobozeno od DPH
  Kupní smlouva vložena na katastr dne 19.1.2026 jedná se o prodej kanalizace, stavby čístírny a vybavení a pozemků.
  21.2.2020 jsme obdrželi platbu – příplatek mimo základní kapitál
  Zaúčtovala jsem 231/455 3 108 800,-
  Kupní cena v kupní smlouvě 2026 činí 20 012 790,-
  příplatek mimo základní kapitál ve smlouvě činí 16 903 990,- , doplatek kupní ceny nebude žádný , započítá se příplatek z roku 2020 3 108 800,-
  Cena je za stavbu čov, vybavení čov,kanalizace, pozemky.
  
  K 19.1.2026 – vklad katastr jsem vytvořila předpis
  311/646 20 007 861,- kupní cena/ 021, 022 DPH ř.
  311/647 4 929,- pozemky / 031 DPH
  Vyřazení majetku
  553/081 zůstatková cena 34 645 976,16
  553/082 zůstatková cen 1 982 307,81
  036/031 pozemky 4 929,-
  554/036 pozemky 4 929,-
  081/021 pořizovací cena 43 577 203,16
  082/022 pořizovací cena 5 833 037,81
  403/672 transfer 21 094 391,28
  043/368 příplatek zákl. kapitál 20 012 790,-
  368/311 započtení příplatek zákl. kapitál 20 012 790,-
  069/043 zařazení příplatku zákl. kapitál 20 012 790,-
  
  A teď nevím jak zapojit zůstatek účtu 3 108 800,- z účtu 455 příplatek mimo zákl. kapitál?

  Nesedí tam ta platba. Pokud bylo dohodnuto, že kupní cena bude 20 012 790 Kč a příplatek mimo ZK také 20 012 790 Kč, tak proč vám fyzicky posílali tu částku 3 108 800 Kč? V těchto částkách by to vycházelo bez doplatku. Vypadá to spíše tak, že přijetí peněz v roce 2020 byla budoucí záloha na doplatek kupní ceny s tím, že jak píšete - ve smlouvě je příplatek pouze 1 6903 990 Kč. Pokud není smlouva o příplatku z roku 2020 ve výši 3 108 800 Kč (což by ale činilo nelogickým ten doplatek), tak účtování má být takto:

  043/368 příplatek zákl. kapitál ve výši dle smlouvy - 16 903 990 Kč
  368/311 započtení příplatek zákl. kapitál 16 903 990 Kč
  069/043 zařazení příplatku zákl. kapitál 16 903 990 Kč

  455/311 zúčtování zálohy z roku 2020 - 3 108 800 Kč

  Jediné, co mi tam pak ještě nesedí, je účtování o prodeji pozemku. Vy jej převádíte na účet 036, ale neúčtujete přecenění na RH - jestli rozdíl z přecenění splňuje vaši významnost, má se účtovat 031 MD/ 407 D doúčtování do RH a převod v RH 036/031. Při prodeji vyřazení 554/036 v RH a zúčtování rozdílu z přecenění 407/664. Vy máte výnos z kupní ceny pozemku v účetní ceně pozemku, tam asi nebyla správně rozvržena kupní cena a převod na 036 bez přecenění nemá smysl. 

  DPH zatím v odpovědi neřeším - neptáte se, stavba bude asi osvobozena, jestli tam pak neproběhly nějaké opravy nebo TZ, kde se uplatňoval odpočet. Je potřeba DPH posoudit ale pro každý jednotlivý majetek. Zatím tedy jen účetnictví bez vlivu DPH. 

• ! Financování nepedagogických pracovníků

  25. 02. 2026

  Naše příspěvková organizace Mateřská škola dováží obědy ze školní jídelny sousední obce. Nyní po změně financování nepedagogických pracovníků po nás chce sousední obec, která je zřizovatelem školní jídelny, hradit mzdu kuchařky, která připravuje obědy pro naší mateřskou školu. Nejjednodušší řešení by podle mě bylo poskytnout finanční příspěvek přímo základní škole, pod kterou školní jídelna patří. Navrhujete jiné řešení?

  Po vzájemné dohodě můžete příspěvek poskytnout přímo základní škole, pak se volí pokožka 5339 a jako ID partnera její IČO. Pokud si to nastavíte bez vyúčtování, poskytnutí zaúčtujete zápisem 572/231, případně přes zálohu 373 (471), jestli to budete řešit jako transfer s vypořádáním. 

  V praxi se nám objevují 3 řešení:
  - asi nejpřirozeněji - obec poskytne peněžní prostředky své příspěvkové organizaci, která hradí té jiné PO za obědy

  - další varianta - viz výše - platbu poskytuje zřizovatel té jiné příspěvkové organizaci (tedy platba neprochází přes Vaši PO)

  - poslední varianta - peníze byste posílali zřizovateli té jiné PO a on si to již finančně vyřeší se svou PO.

  Všechny tři modely se v praxi objevují, všechny tyto tři modely jsou možné. Přitom k tomu připomínám - to téma není nového - dříve se omezovalo na hrazení věcné režie, teď k tomu přibyla i osobní režie.

• DPH doprava do Francie

  25. 02. 2026

  Naši malí fotbalisti se účastnili soutěže ve fotbale, obec jim hradila dopravu českou firmou.
  Na faktuře je částka za dopravu (bez DPH) a poznámka ostatní uskutečněná plnění s nár. - ř. 26.
  Můžete mi poradit, zda má obec povinnost do daň. přiznání tuto skutečnost také uvádět, případně na který řádek?

  Já bych se tady bál případně úplně něčeho jiného. Bavíme se totiž o mezinárodní přepravě osob. Ta je podle našeho zákona od DPH skutečně osvobozena (s nárokem na odpočet DPH - to je asi důvod, proč si to dodavatel dává na ř. 26). Takže v ČR Vám na 100 % žádná povinnost nevzniká, nic nedodaňujete, nedáváte do přiznání v ČR.

  Ale pozor - toto se týká pouze českého úseku (tedy z Vaší obce na hranice). Úseky v zahraničí se již řídí pravidly DPH států, kde se úsek přepravy uskutečnil - tedy zde budou pravděpodobně zapojeny Německo a Francie. Jak je to ve Francii - to nevím, ale konkrétně v Německu se osvobození neuplatní.  Tedy tam by se DPH mělo správně nějak odvést (Německá daň). Být na Vašem místě, ptám se dopravce, zda je toto nějak pořešené (jsou státy, kde povinnost odvést DPH může dopadnout na objednatele dopravy). Toto je oblast, ve které se nevyznám - tady se totiž neřídíte zákony ČR, ale zákony jednotlivých států. Takže mohu jen upozornit na toto riziko, nicméně to je v tento moment všechno.

   

• Účetní evidence pohledávek předaných celnímu úřadu

  24. 02. 2026

  MFČR vydalo materiál k vymáhání poplatků předaných celnímu úřadu, kde je konečně popsaný přesný postup, jak máme postupovat v účetnictví.
  Podle MFČR máme takovou pohledávku odepsat z rozvahy 549/315 a dát na podrozvahové účty, kde budou evidovány. Celní úřad si předanou pohledávku zařadí do svého účetnictví. Při příjmu částečně vymožených peněz u nás pak zaúčtovat na 231/649 (nemá to být 643?).
  
  Můj dotaz je, zda výše uvedený postup platí i pro ostatní pohledávky předané celnímu úřadu k vymáhání? Např. pohledávky z pokut, přestupků, a j. ne jen místní poplatky? A jak máme evidovat pohledávky, které jim byly předány již před platností tohoto zákona dříve? Také je máme odúčtovat? Nebo to platí jen pro ty aktuálně nově předané?

  Tento postup je aplikovatelný jen pro vymáhání pohledávek dle daňového řádu, tj. pro místní poplatky ano, ne však pro pokuty a přestupky a další. 

  Potom chci upozornit, že MF oficiálně tuto metodiku doposud nevydalo. Pokud víme, je zveřejněna pořád původní metodika z července 2025, kde se pracuje s úplně jinou odpovědí, viz odkaz

  https://mf.gov.cz/cs/dane-a-ucetnictvi/dane/mistni-spravni-a-soudni-poplatky/metodicka-doporuceni

  Nicméně víme o iniciativě vašeho kraje, který vychází z prezentačních dnů MF, při kterých toto téma bylo diskutováno tak, jak popisujete.

  Chci jen říci, že já osobně bych to neaplikovala minimálně do doby, kdy to MF vydá oficiálně na stránkách. Samozřejmě pokud nechcete jít proti metodice svého kraje, aplikujte ji.

  Celkově má tento postup špatnou vypovídací schopnost a kdybyste porušili jednotnost metod, jen jí tím zhoršíte. Proto bychom spíše doporučili volit jednotný postup pro místní poplatky i ostatní typy pohledávek, a to i v situaci, pokud byste se rozhodli aplikovat metodiku kraje. Upřímně, jeví se nám v našem kolektivu, že výklad, že je převzatá pohledávka aktivem u CÚ je dost násilný, není majetkový prospěch u CÚ, není aktivum, jen to, že je pohledávka pod kontrolou CÚ dle našeho názoru nestačí. 

  Větší problém je, že existují dvě rozdílná stanoviska MF, jedno zveřejněné, jiné prezentováno krajům, kteří ale také mají povinnost obcím metodiky MF předávat. Připadá nám, že pak jsou asi akceptovatelné oba postupy. Pokud si zvolíte postup předaný krajem dle prezentace MF, pak aplikujte až od data předání - tj. sdělení postupu - otázkou je však, že pokud jste již předtím zvolili jiný postup, tak by se v rámci jednoho roku neměla metoda měnit - toto je docela změna metody - ponechání nebo vyřazení pohledávky, rušení OP... Nechceme přidělávat starosti, chtěli jsme se domluvit i s kraji, ale nepodařilo se. Takže náš závěr je zachovat pohledávku u obce. CÚ to nebrání v evidenci pohledávek převzatých dle daňového režimu. 

  Pro úplnost přikládám náš postoj k dané problematice, který zpracoval kolega Ing. Nejezchleb:

  Prvotně bych chtěl zdůraznit, že se jedná o oblast, kterou ze strany státu považuji za nedořešenou (upozorňuji k tomu, že neexistuje žádná oficiální metodika MFČR k této problematice, dokonce podle materiálů odboru účetnictví MF z léta 2025 se v té době počítalo s tím, že i když předáte pohledávku k vymáhání celnímu úřadu, bude stále vedena v účetnictví obce. V účetnictví totiž musíme dbát na to, co je ekonomickou podstatou transakce – zde je to pouze předání pohledávky k vymáhání jiné osobě, nicméně obec je stále příjemcem výtěžku z vymáhání (či jeho podstatné části). Za těchto okolností se stále jedná o účetní aktivum obce (nikoliv aktivum Celního úřadu – respektive pokud u něj aktivum, tak i souběžně o závazek... - ale zde budou problémy s opravnými položkami).

   Na podzim se začaly objevovat prezentace ze strany Celního úřadu, kdy kvůli mechanismu správy daní požadovali navedení daných pohledávek do účetnictví celního úřadu (a odpis pohledávky na obci při předání k vymáhání). K tomu se začaly objevovat metodiky směřující k tomu, že by obec v případě následného získání výtěžku od celního úřadu účtovala o výnosu z dotace. Tyto metodiky se objevovaly v rámci nejrůznějších školení. Mají ale společnou jednu důležitou podstatu – účetně nezachycují věrně situaci, o tom jsme přesvědčení. Navíc i ve vztahu k následnému příjmu, pokud by došlo k vymožení, tak logicky musí být zachycovány v rozpočtu na položku, z jaké pocházejí (tedy například poplatek za odpad, pokuta ...).

  To, co uvádím výše platí pro jakýkoliv typ pohledávky – je mi jedno, zda se jedná o místní poplatek nebo například o pohledávku vyplývající z přestupkové agendy.

  Co mi z toho všeho vyplývá:

  1. vnímejte to prosím tak, že pokud máme správné informace, tak zatím stále neexistuje jakákoliv centrální metodika k účtování o pohledávkách předaných k vymáhání. Stále se objevují pouze jen názory a ty se mění v čase.
  2. Účetně by bylo jednoznačně nejsprávnější tyto pohledávky ponechat na původních účtech (315) – respektive provést u nich případně převod na zvláštní analytiku 315, kde by byly shromažďovány pohledávky předané k vymáhání. Zde opět hovořím jak o místních poplatcích tak i jiných pohledávkách předaných k vymáhání celnímu úřadu.

  Pokud se týká úvahy, že by se rozdílně účtovalo o předání pohledávek k vymáhání v případě místních poplatků (tedy daní) a v případě jiných právních titulů. Tuto variantu nepodporuji z jednoho prostého důvodu – jedním z nejzákladnějších účetních principů je jednotnost účetních metod. Tedy skutečnosti který mají stejnou/obdobnou ekonomickou povahu mají být účtovány stejně/obdobně.

  Pokud ale cíleně půjdeme k tomu, že budou volena rozdílná účetní řešení pro tyto skutečnosti, které jsou z ekonomického pohledu dle mého názoru stejnými, vypovídací schopnost jen zhoršíme. Zde bych na Vašem místě volil spíše jednotný postup pro místní poplatky i ostatní typy pohledávek.

   

• Úplata za zřízení služebností

  24. 02. 2026

  Obec a občan mezi sebou navzájem poskytli pozemky na zřízení VB. Pro obec od občana je to úsek z důvodu, kde vede kanalizace. Pozemek od obce pro občana z důvodu vodovodu. Občan zaplatil obci 5 tis. Kč, na druhou stranu obec občanovi také 5 tis. Obec je plátce daně. Prosím o radu ohledně účetnictví i majetku.

  Jestli správně chápu dotaz, neproběhly mezi vámi majetkové převody pozemků, ale zřídili jste si "navzájem" VB - obec na pozemku občana, občan na pozemku obce. 

  Pokud je kanalizace vedena na účtu 042 jako rozpracovaná stavba, VB k pozemku občana, kde jste strana oprávněná, byste účtovali do její ceny zápisem 042 MD/ 321 D. Pokud je kanalizace již zařazena, účtujte náklady na VB 558/321, výdaj 321/231 s pol. 5122 a hned zařazení 028/088. Do doby zapsání do KN byste VB měli vést na oddělené analytice "rozpracovaného" DDHM. Našla jsem, že jste vlastníkem i provozovatelem kanalizace, pokud to stále platí, pak máte nárok na odpočet, zápis v takovém případě 558 MD v ZD, 343 MD daň/ 321 D celá částka 5000 Kč, zařazení 028 MD/ 088 D pak tedy jen v základu daně. 

  VB zřízené na vašem pozemku ve prospěch občana předepište 311 MD 5 tis. Kč/ 602 D ZD, 343 D daň. Jedná se o poskytnutí služby, kde by mělo dojít k odvodu DPH (21 %). Pozemek zatížený VB analyticky v účetnictví oddělte podle vašich interních pravidel. 

• Smlouva o smlouvě budoucí o zřízení VB - přeložka

  24. 02. 2026

  Obec (investor) uzavřela smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene se Státním pozemkovým úřadem (budoucí povinný) a Severočeskou vodárenskou společností (budoucí oprávněný). Za uzavření této smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene dle dohody smluvních stran náleží budoucímu povinnému (SPÚ) administrativní poplatek ve výši 2 000 Kč. Mám to zaúčtovat jako službu nebo věcné břemeno? Věcné břemeno je ohledně - Stavba infrastruktury pro rodinné domy - přeložka vodovodu.

  Když jste strana oprávněná, VB patří do ceny související stavby, nebo se eviduje samostatně, pokud není ke stavbě nebo je smluvně zřízeno až po dokončení stavby. Obec v tomto případě ale není v pozici oprávněného z VB, majetkově jej tedy samostatně určitě nebudete zachycovat.

  Jestli z pozice investora budujete nějakou stavbu, patřilo by to do její ceny jako související náklad. Pokud vám žádný majetek v té souvislosti nevznikne, pak účet 549 s pol. 5909. Nevím, jak budete účtovat o přeložce, k tomu nemám informace, proto raději uvádím obě možné varianty. Odhaduji, že když oprávněná bude SVS, tak překládáte jejich vodovod a pokud kvůli vaší stavbě infrastruktury pro RD, pak by účet 042 s pol. 6121 byl odpovídající (stejně jako pro ostatní náklady týkající se přeložky). 

• Prodej stolů a židlí

  24. 02. 2026

  Obec v roce 2025 zakoupila 30 stolů a 120 židlí – vybavení kulturního domu. Část původních stolů a židlí chce prodat. Jedná se o 20 stolů a 80 židlí, stoly a židle byly zakoupeny v roce 2002 za cenu 600,-/stůl a 313,-/ židle. Tento majetek je evidován na účtu 902. Cenu prodeje stanovil pan starosta kvalifikovaným odhadem 800,- Kč za stůl a 4 židle.
  Obec je plátcem DPH od roku 2009. Stoly a židle byly zakoupeny bez uplatnění DPH /v té době obec plátcem DPH nebyla/. Za krátkodobý pronájem kulturního domu bylo odváděno DPH.
  Musíme z prodeje tohoto majetku odvést DPH 21%.

  Za mne je to na odvod DPH. To, že jste nebyli plátci, když jste to koupili pro mne není až tak rozhodující. Pokud správně chápu, následně jste to používali v rámci svých ekonomických činností ke krátkodobým pronájmům s DPH. Jestli to byl v zásadě jedinný způsob využití, potom byste skutečně měli odvést DPH z prodeje.

  Pokud tam bylo i jiné využití, můžeme o tom ještě diskutovat - případně můžete napsat na e-mail zdenek@obecuctuje.cz.