Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Měli jsme účet u Fio banky, který se využíval pro FKSP. Nyní se účet ruší a peníze na převedou na KB, kde budou sloužit ke stejnému účelu. Jak postupovat v účtování.
Převody, pokud účtujete FKSP jako peněžní fond zaúčtujte takto:
- výdaj z rušeného účtu fondu 262 MD/ 236 D, odpa 6330 pol. 5342 (obce jako takové nemají FKSP jako PO)
- příjem na novém účtu fondu 236 MD, odpa 6330, pol. 4139/ 262 D
Položky 4139 a 5342 se musí rozpočtovat z důvodu vztahu k fondu.
Pokud by jste FKSP neměli jako peněžní fond, ale vedli jste ho na klasickém ZBÚ (účet 231) v rámci rozpočtu, tak pol. 4134 pro příjem a pol. 5345 pro výdej.
Logika u převodů mezi účty je taková, že výdajovou položku volíme podle toho, kam (na jaký účet) posíláme peníze, příjmovou podle toho, odkud peníze přišly.
Na budově MŠ byl vybudován vysílač na zlešení signálu v obci. Za toto nám bude společnost T-mobile posílat ročně nájemné. V MŠ také probíhá nově cvičení žen, vybírá se nějaký symoblický poplatek (nájemné)Budovu má svěřenou MŠ, provádí odpisy, ale je ve vlastnictví obce. Je možné příjem za nájem od T-mobile i žen za cvičení nechat jako příjem obce nebo má MŠ vystavit fakturu a my jim nájemné přepošleme?
Stejně tak budeme vyúčtovávat tel. společnosti spotřebu energie - fakturu vystaví po odečtu obec (je to smluvně dané) a tady si myslím, že by měla určitě MŠ v té částce vystavit fakturu obci a ponížit si náklad na elektřinu, kterou si hradí sama z provozního příspěvku. Je možné proúčtovat přes účet 378?
Pokud má MŠ objekt ve správě, definujete jim podle zákona č. 250/2000 Sb., jaká k tomu mají práva a povinnosti. Naprosto nejpřirozenější by bylo, aby v tomto případě byly dané příjmy z nájmu výnosem mateřské školy a tyto příjmy jim zůstávaly. Logicky se to potom bude párovat na náklady, které jim vznikají (odpisy budov, opravy). Je to možno i nastavit tak, že nájem půjde k Vám (případně jej budou přeposílat), ale jak jsem uvedl výše - za mne nejrozumnější varianta je, ať tyto příjmy mají. Jen jim prosím k tomu musíte do Zřizovací listiny definovat, zda je to jejich hlavní nebo doplňková činnost.
U té elektrické energie - ono by bylo nejlogičtější, aby jim to fakturovala přímo MŠ, která danou energii přímo hradí. Ta varianta, že to jde přes Vás, je samozřejmě také možná (MŠ i Vaše obec jsou neplátci DPH - tedy předpokládám, takže ono je to daňově jedno). Pokud zůstanete u toho režimu, že to platí obci, potom souhlasím, že by MŠ na Vás měla vystavit fakturu (a snížit si o to svou 502) a vy to přeúčtujete (klidně přes trojky) na ten T_MOBILE. Tím, že budete vystavovat fakturu, tak přijatou od MŠ bych dělal například MD 378/Dal 321 a Vámi vystavenou potom MD 311/Dal 378.
Naše přísp. organizace - samostatná školní jídelna poskytuje v rámci hl.činnosti i stravování žákům gymnázia, což je p.o. kraje. V současné době je dohoda o uzavření smluvního vztahu mezi jídelnou a gymnáziem. Školní jídelna (plátce DPH) bude gymnáziu (neplátce) fakturovat odebrané obědy, kdy kalkulace je postavena takto: potraviny vč. DPH, věcné a osobní náklady vč. DPH a mzdové náklady vč. DPH. Můj dotaz zní, jestli ŠJ bude muset navyšovat při fakturaci i mzdové náklady o 21 % DPH, přestože se jedná o poskytování stravy v hlavní činnosti?
Školní jídelna je předpokládám školským zařízením zapsaným ve školském rejstříku. Za těchto okolností by při zajištění školního stravování (tedy i pro žáky gymnázia) měla poskytovat služby od DPH osvobozené - tedy fakturace za odebrané obědy v rámci školního stravování na gymnáziu by byly od DPH osvobozeny (je jedno, že třeba jen účtuje část hodnoty oběda - věcnou a osobní režii - je to stále složka ceny jídla).
Raději upozorňuji - toto se nevztahuje na obědy zaměstnanců gymnázia - to není školní stravování - tam bychom měli být v sazbě DPH ve výši 12%.
Jinak jen ještě raději upozorňuji i na to, že pro DPH není vůbec důležitá klasifikace v hlavní nebo doplňkové činnosti. Můžeme mít činnosti v DČ a jsou osvobozeny a můžeme mít v hlavní a jsou zdaňovány - tak toto jen pod čarou.
Můj dotaz se týká zaúčtování účelových znaků u poskytnuté dotace. V roce 2024 jsme obdrželi Rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků z Modernizačního fondu v částce 1,310.618,13 na fotovoltaický systém. Všechny fa byly v roce 2024, hlavně ta hlavní - samotná realizace fotovoltaiky od ČEZ ESL. V roce 2025 byla ještě jedna faktura - TDS dle nařízení SFŽP od firmy Energylion v částce 66.550,- Kč. Smlouva o poskytnutí dotace na částku 1,310.618,13 přišla v letošním roce v dubnu. Na SFŽP byly poslány všechny podklady a na základě toho bylo provedeno ZVA a byly poslány peníze, ale částka byla snížena na Kč 1,241.824,- Kč. Zároveň přišel přehled čerpání, kde byly rozepsány způsobilé výdaje a investice k proplacení. U čtyř faktur se jedná o faktury z roku 2024 a jedna faktura je z letošního roku ( jde o tu fa na 66.550,- Kč). Já jsem však označila účelovým znakem výdaje již v prosinci 2024, označila jsem pouze výdaje u samotné realizace fotovoltaiky v částce 1,310.618,13. Co s tím teď mohu dělat, mohu ještě letos označit ÚZ ten letošní výdaj a na loňské výdaje to dopsat jen rukou na doklady a nebo když jsem označila ÚZ loni celý výdaj, tak nemohu letos již nic označit? Dále se chci ještě zeptat. Jedna fa na monitorovací zprávu měla přijít ještě letos, ale již nepřišla. Já jsem to loni v prosinci účtovala přes účet 389, aby to vstoupilo do ceny majetku, protože se to technicky zhodnocovalo ke konci roku. Jak to mám teď z 389 dát pryč? A je k tomu potřeba nějaké papírové vysvětlení a nebo stačí jen ústně od pana starosty?
V případě, že jste výdaje v celé výši dle rozhodnutí značila vloni, tak letos již nic neznačte, není pro to prostor, když je ve výši dotaci značeno. Skutečnost, že nakonec je dotace dokonce nižší již meziročně neopravíte a zvyšovat značení dál nad výši dotace by nebylo dobře. Je možné si k dotaci udělat tabulku, která zohledňuje zjištěné správnosti v minulých letech a vycházet z přehledu čerpání, kde máte rozepsané způsobilé výdaje a investice k proplacení. K podobným případům bohužel u FVE bude docházet, protože výpočet konečného nároku je složitý, ale MF chce značit výdaje od rozhodnutí. O tomto ale MF ví a upřednostňují, aby bylo značeno nepřesně, než vůbec.
Co se týká účtu 389, nevím, proč vám nevyfakturovali tu monitorovací zprávu. Asi máte skutečně zjištěno, že faktura již nepřijde, protože není za co fakturovat a já bych si to nechala od firmy potvrdit, následně bych tento nevyfakturovaný náklad zaúčtovala zápisem 389 MD / 551 D v logice rozdílu od dohady. Předpokládám, že se nebude jednat o významnou částku. Na účtu 042 a potažmo na účtu 021 se nic nezmění. Stále majetek na účtu 021 a i kartě majetku povedete ve stejné výši jako při zařazení. Kdyby to byla významnější částka, tak je přesnější oprava pořizovací ceny v majetku a zápis 389 MD/ 021 minus MD.
A ještě poznámka k výši dotace. Když jsou následně u dotace nějaké korekce a liší se od dohady tak se již dle ČÚS 709 na kartu nezasahuje a jen se zaúčtuje dle bodu 4.2.6. na dal 403 a rovnou 672/403 - tj. na kartě se nemění, v účetnictví se proúčtuje rozdíl jednorázově do výnosů. Opravu účtu 403 doporučujeme (jako odchylku od metody) pouze u významnějších rozdílů od dohady.
Naše obec dokončila stavbu obecního domu, kde jsou dva byty, prodejna potravin, hospoda a sál. Byty, potraviny a hospoda budou v dlouhodobém pronájmu (nájemci budou platit nájem + zálohy na energie), sál zůstává obci a bude se pronajímat nárazově na plesy a oslavy. Obec je plátcem DPH pouze v oblasti odvádění odpadních vod. Chci se zeptat, zda obec musí odvádět DPH z přijatých nájmů a záloh na energie.
Já bych nejprve řešil větu "Obec je plátcem DPH pouze...". Prosím na to zapomeňte - pokud jste plátce a budete dělat činnost, která naplní předmět DPH, potom jednáte jako plátce. Nemůžete k tomu přistupovat tak, že jste se stali plátci DPH jen kvůli kanalizaci a v ostatních činnostech se Vás daň netýká. Takže - pokud třeba fakturujete za EKO-KOM - jen to s DPH. Pokud zřizujete věcné břemeno - zase je to s DPH. Můžete hlásit místním rozhlasem, realizovat krátkodobý pronájem - je to s DPH. Můžete dlouhodobě pronajímat - potom to má být osvobozeno od daně.
Prostě musíte opustit tu úvahu, kterou mi píšete. Protože jestli takto vyplňujete přiznání k DPH - že tam řešíte pouze a jen kanalizaci, je to hodně špatně.
Teď konkrétně k tomu domu - pokud v tom domě není nic jiného než 2 byty, prodejna potravin, hospoda a sál, kde jsou krátkodobé pronájmy, tak ten celý dům je k ekonomickým činnostem. Tedy stavební práce měly být prováděny v PDP režimu.
Pronájem bytů - povinně osvobozen od DPH - ř. 50 přiznání
Pronájem neplátcům DPH - pokud by třeba nájemce hospody byl neplátce - povinně osvobozeno od DPH - ř. 50 přiznání
Pronájem plátci - třeba pokud by nájemce prodejny byl plátce - můžete si vybrat, zda osvobodíte nebo zdaníte (logika by velela zdanit, aby se mohly začít řešit případné odpočty)
Krátkodobé pronájmy sálu do 48 hodin - povinně zdanit 21 %.
Když by se v domě nedělo nic jiného než co jste uvedla, vypadalo by to, že z výstavby měl být odpočet DPH koeficient. Jenže ten budete mít asi chybně vypočten, pokud byste do přiznání dávala jen tu kanalizaci (a třeba neevidovala plnění osvobozená od DPH).
Takže asi Vám více nepomohu - jen se trochu bojím, že podle dotazu nemohu vyloučit, že by bylo potřeba to celé zrevidovat. Snad jen mohu nabídnout - na webu jsou vysvětlující manuály k DPH. Máme tam i nějaké ukázky vyplňování přiznání pro začínající. Případně jsou i e-learningové kurzy (nahraná školení) na webu.
Máme přímý dlouhodobý úvěr ve výši 17 mil. Kč na budování inženýrských sítí a nyní v listopadu začínáme čerpat. Pošleme do banky fakturu, je proplacena a nyní mám listopadový výpis z úvěrového účtu. Dvě faktury jsme zaplatili ještě my z našeho běžného účtu, ale už byl nárok na úvěr a KB nám poslala peníze z úvěru na tento náš běžný účet 231
a zároveň jsou ty sumy strženy i z úvěrového účtu 451. Prosím, jak zaúčtovat tyto dvě faktury?
Úhradu faktur z BÚ nechte zaúčtováno klasickým způsobem, 321 MD / 231 D + RS např. 3633 a pol. 6121. A pouze si načerpejte úvěr na ZBÚ. Máme možnost dvojího účtování, buď přímo ZBÚ a úvěr nebo převody - čerpání nebo splátky přes účet 262 - peníze na cestě. Přijetí úvěru na ZBÚ 231 MD pol. 8123/ 451 D nebo druhým způsobem na ZBÚ zápisem 231 MD pol. 8123 / 262 D a na úvěrovém účtu 262 MD / 451 D.
Přesnější je účtovat zápisem přes účet 262 s tím, že úvěrový účet není dalším ZBÚ, výpis úvěrového účtu slouží jako podklad k ověření aktuální výše jistiny úvěru (účet 451).
Bankovní poplatky a úrok účtujte buď přímo z BÚ, nebo pokud byste chtěli zobrazit pohyb na úvěrovém účtu, účtuje se na BÚ 262/ 231 + RS, na úvěrovém účtu pak 569 poplatky, 562 úroky MD/ 262 D.
Splátky úvěru 451 MD/ 231 D pol. 8124 nebo opět 262/231 a 451/262 na ÚU.
U faktur, které hradíte přímo z úvěru, se úhrady účtují 321/ 451 + RS.
Pořizujeme fotovoltaiku v celkové hodnotě 1 044 527,81 Kč (042). Rozhodnutím z 26.3.2025 máme přislíbenou dotaci na FVE z Modernizačního fondu RES+ v maximální výši 900.863,54 Kč (máme na podrozvaze). Prozatím není podepsaná smlouva s poskytovatelem - o smlouvu je zažádáno skrz vyúčtování dotace v systému poskytovatele (k 1.12.) - v Interaktivním nástroji pro výpočet dotace vyšla částka dotace ve výši 706 418,47 Kč.
Nyní potřebuji technické zhodnocení a transfer zařadit. Dílo bylo předáno 1.9.2025 (předávací protokol), zařazuji ale až k 25.11. na základě protokolu technického dozoru. Je v pořádku pracovat k datu zařazení 25.11.s částkou dotace z interaktivního nástroje 706.418,47, tj. z vyúčtování, které jsme odeslali 1.12.?
Je správný účetní postup viz dále? Děkuji
k 25.11.:
dohada dotace 388 / 403 org - ve výši 706 418,47 Kč
zařazení majetku 021 / 042 org ve výši 1 044 527,81 Kč + zařazení transferu na kartu majetku ve výši 706 418,47 Kč
snížení podrozvahy - 999 / 955 org - o částku 194 445,07 Kč (900.863,54 – 706.418,47)
K datu přijetí dotace (pravděpodobně až v roce 2026), pokud bude v očekávané výši 706 418,47 Kč:
346 / 388 org
231 / 346 UZ nástroj zdroj par. pol.
999 / 955 org
Jak se účtují případné rozdíly v očekávané a skutečně poskytnuté dotaci? Upravují se karty majetku?
Tato dotace se neodvíjí procenticky od výše výdajů, ale od technických parametrů, odhady jsou tu docela složité. Je možné, že právě na základě toho interaktivního nástroje se výše dotace ve smlouvě sníží právě na tu spočítanou částku. Tak pokud je vše doplněno správně, tak bych účtovala o této částce. Máte ji podloženou a účtujete v dobré víře.
Co se týká zařazení majetku do užívání. Podle vyhlášky č. 410/2009 Sb., je okamžikem uvedení do užívání, kdy je DHM dokončen a splňuje technické funkce a povinnosti stavovené jinými právními předpisy.
1.9.2025 vám byla stavba předána a stavba uvedena do provozu, měla byste k tomuto datu účtovat o uvedení do užívání. Splnila se podmínka pro zařazení majetku do užívání. Jiné povinnosti stanovené jinými právními předpisy v případě FVE nejsou.
Protokol technického dozoru u FVE je závěrečný dokument, který potvrzuje, že stavba fotovoltaické elektrárny byla provedena v souladu s projektovou dokumentací a technickými normami. Tento protokol obvykle obsahuje zprávu o průběhu a kvalitě realizace, závěrečné měření a dokumentaci použitých materiálů a komponentů. Z pohledu účetnictví tento protokol nepotřebujete pro zařazení majetku do užívání.
Účtování dohady a zařazení máte v pořádku, jenom to datum mělo být 1.9.2025. Pro jistotu a v dobré víře bych účtovala dohadu a výši dotace na kartě v té nižší částce, co vám spočítal interaktivní nástroj.
Co se týče účtování přijaté dotace, záleží kdy proběhne ZVA (závěrečné vyúčtování dotace), ale většinou u dotací SFŽP je oznámení o platbě, právě to potvrzené ZVA. Pokud by ZVA proběhlo, tak účtování přijaté dotace máte správně. Pokud by se jednalo o zálohu před závěrečným vyúčtováním, tak se přijatá platba účtuje na účet 374 - přijaté zálohy a tuto zálohu poté vypořádáváte s předpisem ZVA.
Když jsou pak následně u dotace nějaké korekce (něco se sníží apod.), a liší se od dohady tak se již dle ČÚS 709 na kartu nezasahuje a jen se zaúčtuje dle bodu 4.2.6. na dal 403 a rovnou 672/403 - tj. na kartě se nemění, v účetnictví se proúčtuje rozdíl jednorázově do výnosů. Opravu účtu 403 doporučujeme (jako odchylku od metody) pouze u významnějších rozdílů od dohady.
V letošním roce jsme v rozpočtu na naše PO ZŠ a MŠ zaslali příspěvek přes položku 5331 na provoz a na NP (září až prosinec), tak jak deklaroval na začátku roku stát. Toto se v průběhu roku změnilo a příspěvky na mzdy a odvody poslal PO ještě krajský úřad. Pro rok 2026 počítáme již v rozpočtu, že na NP a provoz budeme posílat prostředky obce ze zvýšených daní přes položku 5331. Chtěl bych se zeptat jestli prostředky, které jsme poslali na letošní rok na NP musí PO vrátit, nebo jestli musíme ponížit o zaslanou částku rozpočet na příští rok a nebo PO si tyto prostředky můžou ponechat.
Příspěvky nebyly podmíněny vypořádáním. Pokud by se prostředky vracely, musí o tom rozhodnout zastupitelstvo obce a muselo by to být ještě tento rok?
Jak situaci popisujete, tak jsou dle mého názoru naplněny podmínky §28 odst. 14 zákona č. 250/2000:
(14) Vztah rozpočtu příspěvkové organizace k rozpočtu zřizovatele lze během roku změnit v neprospěch příspěvkové organizace jen ze závažných, objektivně působících příčin.
Tedy podle mne se můžete rozhodnout o snížení příspěvku na rok 2025, změnilo se "kriterium potřeb". Nicméně tady to bude asi nakonec v kompetenci zastupitelstva.
Tedy bylo by to rozhodnutí o snížení příspěvku na rok 2025 z důvodu .... (viz jak popisujete). Stanovila by se splatnost - do kdy to mají vrátit - je jedno, zda si stanovíte, že ještě ve 2025, nebo až v 2026 (potom byste ale měli v závěrce pohledávku za školou a škola závazek vůči zřizovateli). Podle mne je jednodušší nastavit to tak, že to musí vrátit ještě ve 2025.
Pokud vrácení bude ve 2025, tak byste skutečně mohli účtovat jen obrácenými zápisy. Pokud by se splatnost vratky posunula až na 2026, tak byste ještě doúčtovali do 2025 MD 348/Dal 572 a oni by si měli proúčtovat závazek MD 672/Dal 349 a v dalším roce by to u Vás bylo již jen MD 231/Dal 348. Jak ale říkám - mnohem přehlednější - i kvůli rozpočtu by to bylo tak že by peníze vrátili ještě ve 2025 (za těchto okolností by to byla i minus 5331).
Toto rozhodnutí spadá do tzv. vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce podle § 84 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Zřizování a rušení příspěvkových organizací a schvalování jejich rozpočtů a změn rozpočtů je klíčovou kompetencí, kterou nemůže přenést na radu obce ani na starostu. Takže ano, pokud by se snižoval příspěvek na rok 2025, mělo by o tom ZO rozhodnout letos.
A samozřejmě lze pracovat i s variantou, že jim ty peníze ponecháte - nepřijde nám to logické, ani praktické, budou mít asi naprosto zbytečné zisky. Ale možnost to samozřejmě je.
Město (plátce DPH) koupilo v roce 2016 budovu bývalé školy od kraje, budoucí účel nemovitosti nebyl znám. Budova byla ve špatné stavu, takže z ní nikdy městu neplynuly žádné příjmy, nebyla pronajímána. V 11/2023 se budova začala kompletně rekonstruovat se změnou užívání na bytový dům. V rámci celé rekonstrukce nedocházelo k uplatňování DPH na vstupu. Kolaudace se změnou užívání na bytový dům v 10/2025. Město se nyní rozhodlo dům prodat bytovému družstvu. Test dle § 56 tedy nesplníme, konečná cena již byla stanovena, (vše šlo mimo finanční odbor) a nyní řešíme, jak postupovat abychom o DPH nepřišli.
1. Lze se k tomu postavit, že toto není předmětem DPH (nebyla na objektu nikdy ekonomická činnost, město nevložilo do obchodního majetku pro účely DPH a v minulosti nikdy neuplatnilo na objektu daň na vstupu).
2. Raději prodej zdanit sazbou 12 %, ale potom si zpětně uplatnit DPH na vstupu v rámci rekonstrukce (faktury s DUZP 11/2023 až 8/2025), celková daň na vstupu při rekonstrukci (neuplatněná 4,4 mil Kč) a výstupu při prodeji by byla 4,6 mil. Kč. V jakém zdaňovacím období můžeme nejdéle uplatnit zpětně?
Poradíte nám jak nejlépe a nejsnadněji postupovat, abychom o výši DPH nepřišli, je-li to vůbec možné. Prodej se má uskutečnit 12/2025, nebo 1/2026.
K první otázce - za mne v žádném případě nemáte šanci ustát, že prodej není předmětem DPH. Vy jste totiž dělali aktivní kroky spočívající v přestavbě budovy a to s vizí buď pronájmu nebo prodeje. Za mne tedy jednoznačně nemáte jinou možnost, než nyní z převodu odvést DPH 12 %. Toto je za mne naprosto jasné (předpokládám, že podle částek i na DPH je to jasná podstatná změna - tedy kolaudace v 10/2025 rozbíhá nový časový test).
Podle mne nyní musíte jedině řešit douplatnění odpočtu DPH. Tady ještě prvotně upozorňuji, že tam měl být od dodavatelů režim PDP. U těchto faktur v PDP můžete uplatnit odpočet DPH neomezeně časově zpět (není tam časový limit) - tedy v průběhu celé rekonstrukce. U faktur, které nejsou v přenesené daňové povinnosti - tedy například projektová dokumentace, stavební dozor... - tam vzhledem k tomu, že ty starší faktury jsou ještě z období před novelou ZDPH (1. 1. 2025), tak na douplatnění máte u nich 3 roky. Uplatnit odpočet DPH můžete v běžném přiznání - tedy klidně za listopad 2025. Jen pozor - u těch faktur, co byly v PDP (pokud tomu tak bylo), tak tím, že douplatníte odpočet dodatečně, tak můžete mít na ř. 44 přiznání vyšší hodnotu než na ř. 11. V takovém případě je potřeba FU do textové přílohy s přiznáním napsat, že douplatňujete ještě ........................ a přiložit soupis faktur s tím, v jakém období jste je prodanili.
Riziko nastává v situaci, když by nesprávně stavební práce za rekonstrukci nebyly v PDP - tam je potom problém s nesprávně určeným daňovým režimem fakturace a máme problém, že by to mohlo založit odmítnutí odpočtu. Tam se musíte rozhodnout pro některé z řešení - buď zkusit douplatnit faktury v běžném režimu, někdo ale raději domluví s dodavatelem opravu - ale tam to znamená sérii dodatečných přiznání u dodavatele.
V roce 2022 jsme obdrželi od MŠMT dotaci pro ZŠ OP JAK (Priorita 2)
Příjem jsem účtovala na 143533092 4116
143133092 4116
Výdaje na 143533092 3113 5331
143133092 3113 5331
v letošním roce byla schválena závěrečná zpráva a musíme vrátit 14912,67
EU a 4521,33 SR. Jak mám prosím zaúčtovat příjem vratky od ZŠ a její úhradu na KÚ.
Jedná se o vratku průtokového transferu od PO poskytovateli. Vratka v rámci finančního vypořádání - par.6402, pol. 5364, pro výdej a příjem pol. 2229.
Protiúčet každopádně 375, příjem od PO tedy 231/375, RS odpa 6402 pol. 2229, poslání ministerstvu 375/231 RS odpa 6402 pol. 5364. K tomu NZÚZ stejné, jako jste použila u přeposlání - rozdělení na podíl SR a EU u pol. 2229 i 5364.
U položky 2229 se odpa 6402 obecně nevolí, když je to vypořádání dotace např. mezi obcí a PO. Tady se ale jedná o průtok ze SR, tzn. odpa 6402 je správně a značí se na příjmu i výdaji NZÚZ, viz informace MF:
Kdyby to byla vratka průtokové dotace přijaté ve stejném roce, příjem i výdaj se minusuje. Meziročně se ale volí položky viz výše.
V září letošního roku začala obec platit energie (elektřina a plyn) za školu a školku. Do té doby si PO platila energie sama, obec PO poskytovala neinvestiční příspěvek. Musí teď obec přefakturovat PO zaplacené zálohy na energie a PO si následně požádá o zvýšení neinvestičního příspěvku? Pokud tomu tak je, jaký důvod má toto přelévání peněz? Snaha o lepší hospodaření s energiemi?
Účetně se vztah mezi obcí (zřizovatelem) a příspěvkovou organizací řeší standardními postupy, které respektují jejich postavení jako dvou samostatných právních subjektů. Příspěvková organizace je odběratelem energií a měla by nést odpovědnost za jejich úhradu a zaúčtování. Je to náklad příspěvkové organizace. Zřizovatel by tyto náklady neměl mít v účetnictví jako náklad za energie (účet 502). Obec jako zřizovatel poskytuje příspěvkové organizaci peněžní prostředky ze svého rozpočtu jako tzv. provozní příspěvek. Výše tohoto příspěvku by měla zohledňovat plánované náklady na energie a další provozní výdaje.
Teď prakticky - pokud budu mít základní školu nebo školku, ty nebudou mít doplňkovou činnost a vše co budou dělat bude hlavní činnost ve prospěch zřizovatele. Potom by mi až tolik nevadilo, pokud určité náklady, které by tak jako tak byly zřizovatelem hrazeny, byly hrazeny zřizovatelem přímo. Nepovažuji to za šťastné (ztrácí se informace, kolik stojí například provoz školy), ale budiž. Problémy začnou v momentě, kdy se například ve školní jídelně budou vařit také obědy pro cizí strávníky, budou tam nějaké pronájmy apod. Potom jakákoliv situace, kdy škola nebude mít náklady může vést jednak k pokřivění kalkulací cen (a pokud tyto náklady i do kalkulací organizace nakalkuluje "hypoteticky", tak jí stejně chybí a může být problém s daní z příjmů). Třeba v takovémto případě bych měl tendenci tyto náklady přeúčtovávat.
Nevím, proč obec začala platit energie za příspěvkové organizace. Možná kvůli nějaké nižší sazbě za energii. Nešlo by to, že by PO byla fakturace prováděna rovnou na jejich IČO (je to celkem běžné, že se energie soutěží společně, ale dodavatel potom fakturuje jednotlivým zapojeným subjektům samostatně)? Tak jako tak vy jako zřizovatelé byste měli PO poskytovat provozní příspěvek. Takže PO by si měla požádát v rámci neinvestičního příspěvku, aby tyto náklady za energii byly v rámci příspěvku zohledněny - a tady je to základní - může nastat situace, že třeba z 10 % by se ty energie měly dostat do cen v doplňkové činnosti.. - no a potom to již není jen "přelévání peněz".
1.Naše obec přijala v březnu 2025 Rozhodnutí o poskytnutí fin. prostředků ze SFŽP ČR v rámci Programu financovaného z prostředků Modernizačního fondu, Výzva: „3. Nové obnovitelné zdroje v energetice (RES+) č. 3/2024, projekt: Realizace FVE v obci, dotace celkem 1.757.841,19 Kč. V Rozhodnutí je uvedeno, že příjemce uzavře se SFŽP Smlouvu o poskytnutí podpory, která bude obsahovat další podmínky poskytnutí podpory, dále že podpora je poskytována na základě rozhodnutí a řádně uzavřené smlouvy. Dále je v Rozhodnutí uvedeno, že Smlouvou může být upřesněna výše podpory, dále specifikace akce na investiční a neinvestiční část. Smlouvu obec zatím uzavřenu k dnešnímu dni nemá (k uzavření bude třeba doložit další dokumenty), máme jen Rozhodnutí.
Chci se zeptat: když máme jen Rozhodnutí, nemáme smlouvu:
Musíme na základě Rozhodnutí navést do návrhu rozpočtu na r. 2026 příjem z dotace?
Tuto situaci jsme s Vámi řešily dotazem z 15. 4. 2025, kdy jsme se dotazovaly na nutnost navedení dotace do příjmů hned během r. 2025. Vaše odpověď zněla, že pokud nepotřebujeme krytí výdajů, není rozpočtové opatření obecně povinné (v r. 2025 jsme FVE zatím nerealizovali).
Realizace FVE má proběhnout v r. 2026, s krytím výdajů v návrhu rozpočtu není problém – výdaje jsme schopni pokrýt bez zapojení dotace. Příjmy z dotace bychom zatím nechtěli v návrhu rozpočtu řešit – zapojili bychom do rozpočtu až během r. 2026 (pomocí rozpočt. opatření), až bude jasná přesná výše dotace (jak jste psala v první odpovědi: výše transferu se odvíjí od technických parametrů FVE, nejsme schopni odhadnout výši transferu). Na základě popsané situace: musíme – je povinnost zapojit do návrhu rozpočtu na r. 2026 příjem z dotace na základě Rozhodnutí? Nemůže nás někdo napadnout za nezapojení transferu do příjmů rozpočtu při návrhu?
2. výdaje na mzdové náklady pracovníků naší PO (ZŠ), jak pro nepedagogické pracovníky, tak pro pedagogické. Oboje v rámci provozního příspěvku, rozpočet obce: par. 3113, pol. 5331?
1. Váš postup nemůže být vytknut. Pokud máte kryté výdaje, lze dotaci rozpočtovat až v okamžiku, kdy je jistá výše a máte to podloženo i smlouvou. MF k tomu vydalo metodiku, ale tou spíše rozšířilo možnost rozpočtovat dotaci ke krytí výdajů, než že by nařizovali okamžik rozpočtování.
Předpisy k RS není stanoven nějaký povinný konkrétní okamžik rozpočtování dotací, jde tedy jen o to hlavně nemít nekryté výdaje.
Měli jsme k tomu i aktualitu:
https://www.obecuctuje.cz/aktuality/1822
2. Souhlas. Když zůstávají zaměstnanci PO, zvýší se provozní příspěvek na pol. 5331 a jen zvažte, zda budou mít povinnost vyúčtování dle skutečných nákladů.
Mám velkou prosbu ohledně účtování záloh a vyúčtování za elektrickou energii.
Platíme měsíční zálohy (jedna společná částka na tři odběrná místa), které účtuji dle splátkového kalendáře jako došlé zálohové faktury, a to:
314 / 321
321 / 231 0003 3631 5154 - účtuji všechny zálohy na jeden paragraf – veřejné osvětlení, na konci roku zálohy od srpna (vyúčtování máme v červenci) zaúčtuji 502 / 389 a potom při vyúčtování přeúčtovávám na paragrafy 2329, 6171 a 3631 takto (případ z letošního roku-vyúčtování 7/2025):
Došlá FA
502 / 321 228 516,49 Kč - celková spotřeba (od 8/2024 do 7/2025)
389 / 175 550,00 Kč - zálohy 8-12/2024
502 - 175 550,00 Kč
(dříve jsem při vyúčtování EE zálohy 8-12/20xx účtovala 389/502 na každé straně plusem, letos jsem zvolila obě částky na MD, účet 502 minusem – nevím co je lepší, ale ve vyúčtování mi to s mým problémem nepomůže)
Výpis z účtu
321 / 228 516,49 Kč - celková spotřeba (od 8/2024
do 7/2025)
/ 314 386 210,00 Kč - zúčtování záloh celkem (od 8/2024
do 7/2025 (11 měsíců 35 110 Kč měsíčně)
/ 231 0003 3631 5154 - 157 693,51 Kč - přeplatek EE
/ 231 0003 3631 5154 - 228 516,49 Kč - celková spotřeba
/ 231 0003 3631 5154 48 891,55 Kč - spotřeba VO celkem
/ 231 0003 6171 5154 63 438,68 Kč - spotřeba OÚ celkem
/ 231 0003 2329 5154 116 186,26 Kč - spotřeba PN celkem
Nyní nám ve FINce vychází ke 30. 11. 2025 na OdPa 3631 výsledek od počátku roku minus 45 498,45 Kč☹ Zálohy od srpna 2025 máme sníženy, vzhledem k přeplatku, na 20 290 Kč měsíčně. Máme velkou spotřebu na OdPa 2329, protože tam jsou během prací na ČOVce napojeny stavební buňky dodavatele, který nám ale pak na základě vyúčtování zaplatí spotřebu zpět. Na OdPa 2329 po stavební firmě vystavené zaplacené faktuře zůstává 2 193, 31 Kč.
K účtování mám následující poznámky:
- u vyúčtování je zúčtování dohady ve výsledku jedno, jaký způsob zvolíte, nejjednodušší možná je dát na 502 rovnou rozdíl spotřeba minus dohada, 389 MD dohada/ 321 D celá spotřeba.
- zúčtování zálohy 321/314 účtujte buď u předpisu faktury, nebo interním dokladem, ale ne až při úhradě, to spíše jako obecné upozornění, že kdyby bylo např. v prosinci někdy vyúčtováno a v lednu se řešila úhrada, tak by to nebylo v závěrce správně zachyceno - to platí i pro mezitimní čtvrtletní závěrky. Abyste to měla vyrovnané, tak když je celkově přeplatek, tak zúčtujete 321/314 jen ve výši spotřeby a přeplatek pak při úhradě zaúčtujete 314 MD/ 231 D + RS jak máte.
Pokud jde o pointu dotazu, tak tam vidím prvotní problém v tom, že nerozdělujete na odpa zálohy, ale přeplatky/ nedoplatky z vyúčtování pak ano. Je potřeba sjednotit z hlediska RS postup. Možnost, jak to letos trochu napravit je, že byste zpětně rozdělila na odpa letošní zálohy (uhrazené do vyúčtování). Tzn. zaúčtovat opravný zápis 231 minus D odpa 3631 pol. 5154 ve výši záloh, které patří na odpa 6171 a 2329/ 231 D 6171 5154 zálohy OÚ, 231 D 2329 5154 zálohy ČOV (proč ne 2321?).
Loňský rok už neopravíte, ale nové zálohy pak již také neúčtujte souhrnně na odpa 3631, ale při jejich úhradě je rozdělujte dle kalendáře záloh na jednotlivé paragrafy.
Toto můžete pro přesnost udělat, ale vtip je zde v tom, že ve výsledku vám to minusový stav na odpa 3631 ještě zvýší. Konečné řešení pak je provést přeúčtování přeplatku u VO na pol. 2324 MD místo pol. 5154 minus D. Je možné tak postupovat - že si řeknete, že přeplatky obecně dáváte na 5154 minus D a jen když položka vyjde minusová, přeúčtujete přeplatek na 2324 MD.
Máme investiční dotaci z kraje na chodníky ex-post, všechny faktury jsem dávala na 042 s položkou 6121 , jedna faktura je investiční s částkou 1 000 000 a ÚZ, datum ukončení akce je do 1 roku, 26.11.2025 jsme ukončili akci a 2.12.nám přišla dotace 1 000 000 pol. 4222. Prosím o postup přijmu peněz a zavedení do majetku investiční a neinvestiční a k jakému datu.
Dotace je investiční, tzn. práce na chodnících by měly být účetně také investicí - TZ nebo nová výstavba. V opačném případě by se mělo žádat o změnu druhu dotace, což nevím, zda je možné po vyplacení.
Zmiňujete se na závěr i o neinvestiční části, k tomu nemám v dotazu bližší informace, tak vyjdu z toho, že je to investiční dotace a majetkově investice.
Do majetku má být zařazeno k datu dokončení, předání a případně kolaudace, pokud tam proběhne. Zápis zařazení 021/042 a zařadit podle toho, o co se jedná - TZ zvyšuje cenu chodníků, nebo se to zařadí jako nová stavba, to záleží na technickém provedení.
Účtování o dotaci se pak odvíjí od toho, jestli je přijetím peněz považovaná za vypořádanou. Pokud ano, zaúčtovali byste předpis 348/403, transfer byste zadali na kartu majetku a začali jej rozpouštět do výnosů. Příjem 231 MD/ 348 D, položku máte správně, k tomu krajský ÚZ a org.
Jestli dotace není vypořádaná - ještě budete kraji něco dokládat, pak byste k datu zařazení účtovali dohadu dotace 388/403, dotaci opět dáte na kartu majetku, peníze přijmete 231/374 a teprve po vyúčtování zaúčtujete 348/388 a 374/348.
Obec v letech 2024 a 2025 provedla modernizaci ČOV za 7,8 mil. Kč (v r. 2024 dvě faktury za 2,6 mil. Kč a v r. 2025 dvě faktury za 5,2 mil. Kč). Získali jsme na akci dvě dotace.
V r. 2025 obec získala dotaci od MZe program 12941 (prostředky SR) ve výši 2,34 mil. Kč, což je 30 % nákladů. Vyplacená byla dotace po odeslání všech faktur ke kontrole a jejich schválení. V rozhodnutí o dotaci je uvedeno, že faktury z r. 2024 jsou hrazeny z vlastních zdrojů a faktury z r. 2025 jsou hrazeny z dotace a vlastních zdrojů. Navíc je část dotace na budovu (cca 19 %) a část dotace na technologie (cca 82 %). Abych dodržela poměr budovy a technologie, je jedna faktura 2025 bez UZ a jedna faktura má UZ 29512 na budovu i technologii.
Kraj vyhlásil dotaci na Kofinancování vodohosp. projektů, kde podmínkou získání krajské dotace bylo zároveň získání dotace z MZe. Po předložení všech faktur z r. 2024 a 2025 byla schválena dotace ve výši 2,29 mil. (29 %). Nyní nevím, jak zaúčtovat dotaci z kraje. Pokud dotaci také zaúčtuji k fakturám z r. 2025, zůstane mi necelých 600 tis. na vlastní zdroje v r. 2025 (+ faktury roku 2024). Nebo mám označit jen připsáním info textu na faktury r. 2024 o dotaci z kraje? Ve smlouvě je uvedeno, že dotace může být použita ke krytí nákladů předfinancovaných obcí v r. 2024. Nevím, zda je lepší použít dotaci z kraje na výdaje r. 2024 nebo zda letos použít a označit ve výdajích obě dotace.
Záleží na podmínkách krajské dotace. Pokud je tam uvedeno, že dotaci můžete použít i na výdaje roku 2024, tak bude pro vás asi nejjednodušší značení krajské dotace doplnit jen ručně na dokladech roku 2024 a tyto tedy uplatnit. Jinak ale nebývá problém, aby váš vlastní podíl výdajů u MZe byl kryt krajskou dotací (jen se to pak musí vymyslet z hlediska značení - v účetní věte volit navíc ÚZ, org či orj krajské dotace).
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková