Dotazy

• Oprava střechy budova MŠ a byty

  05. 06. 2026

  Naše obec, která je plátce DPH, bude dělat novou střechu na budově MŠ (naší příspěvkové organizace). Přízemí budovy slouží pro potřeby obce jako skladiště, první a druhé patro je MŠ a část druhého patra a třetí patro jsou obecní byty, které pronajímáme. Dotaz zní, DPH se bude fakturovat u bytů podle m2 ve 12% a zbytek budovy včetně chodeb a schodiště mezi byty ve 21% ? Popřípadě jestli se bude praktikovat PDP? Budova je zapsaná v KN občanská vybavenost. A pak se ještě ptám, jaký použít paragraf? Podle těch m2 bytů bych dala 3612, podle m2 školky 3113 a zbytek na 3613?

  Co se týče paragrafu, pro jeden výdaj bychom měli volit jeden paragraf, když to není např. souhrnná fakturace různých druhů plnění, což tady není. Práce se neprovádí jen v části budovy, střecha slouží celému objektu, proto byste měla pro takovýto společný výdaj i do budoucna určit, jaký paragraf použijete. Volíme obecný společný nebo převažující. Odhaduji, že převažující účel je MŠ, tzn. volila bych (a asi obecně i volíte pro tuto budovu) odpa MŠ (pravděpodobně 3111).

  Ohledně DPH: Já bych Vás poprosil prvotně o jednu věc - tento týden jsem nahrával seriál k problematice sazeb DPH ve stavebnictví - najdete to ve videích. Podívejte se na to.

  Jak postupovat v tomto případě:

  a) provedli jste první test - že to není bytový nebo rodinný dům - zjistili jste, že není - je to objekt občanské vybavenosti

  b) děláte další test - zda to náhodou není objekt pro sociální bydlení - v tomto případě zjišťujete, zda plocha bytů do 120 m2 není více než 50 % plochy objektu (ale z této plochy vyloučíte společné prostory, chodby... - zjednodušuji to - podrobnosti k výpočtu ploch najdete například zde:

  https://financnisprava.gov.cz/cs/dane/dane/dan-z-pridane-hodnoty/informace-stanoviska-a-sdeleni/dph-u-stavebnich-cinnosti-pri-prevodu/informace-k-uplatnovani-dph-u-nemovit-veci-od-01072025

  Druhý soubor (ta příloha) - návod jak započítávat plochy.

  První soubor (vlastní informace) - str. 33 - Příklad 21 popisuje, jak řešit chodby.

  Pokud podle tohoto se nebude jednat o objekt pro sociální bydlení, bude se dle mého názoru v tomto případě aplikovat základní sazba na opravu střechy. Já bych aplikoval to rozdělení sazeb podle ploch jedině na případ, kdy by se ty práce prováděly přímo i v bytech - potom by bylo možno aplikovat to, co je na str. 40 dole a na 41 nahoře té Informace  (první soubor - na tom odkazu).

• Rozpočet obce

  05. 06. 2026

  Dobrý den,
  prosím o sdělení na jaký paragraf a položku máme zaúčtovat příjem prostředků od příspěvkové organizace, které zřizovatel nařídil odvod z investičního fondu na účet zřizovatele. Také prosím o účetní předpis.
  Děkuji.

  Předpis je zápisem MD 348/Dal 401 a příjem fin. prostředků MD 231/Dal 348 par. podle PO, položka 2122.

  Položka 2122- vhodné schválit jako závazný ukazatel rozpočtu, jak u obce, tak u PO. 

• Převod majetku s dotací na podrozvahu

  05. 06. 2026

  Převádíme majetek čistírny odpadních vod DSO. Převod na podrozvahu je mi jasný, ale do ostatního jsem se zamotala.
  1) Pořizovací cena majetku (účet 021) je 26 mil., oprávky 6 mil., zůstatková cena 20 mil.
  Dotace ve výši 21 mil., rozpuštěno 5 mil., zůstatek 16 mil.
  2) Pořizovací cena majetku (účet 022) je 14 mil., oprávky 13 mil., zůstatková cena 1 mil.
  Dotace ve výši 11 mil., rozpuštěno 10 mil., zůstatek 1 mil.

  Máte asi z právního hlediska na mysli vložení majetku k hospodaření do DSO, když zmiňujete podrozvahu. Účtuje se stejně, jako když svěřujete majetek zřízené PO. U předání k hospodaření je to právně pořád majetkem obce. Účetně by ale mělo podle zákona o účetnictví dojít k účetnímu převodu na DSO v ZC vyčíslené k datu předání k hospodaření (odepisuje se včetně měsíce vyřazení). Účetní zápisy jsou stejné, jako u bezúplatného převodu, jen se majetek navíc u obce eviduje na účtu 909. 

  V případě bezúplatného převodu:  Podle § 25 odst. 6 zákona o účetnictví:

  "bezúplatného převodu nebo přechodu majetku mezi vybranými účetními jednotkami; v těchto případech účetní jednotka při ocenění majetku navazuje na výši ocenění v účetnictví účetní jednotky, která o tomto majetku naposledy účtovala."

  Jak ze znění vyplývá, DSO jako VÚJ ocenění přebírá v cenách, tak jak je vedete vy - obec.

  Účetní zápisy v případě předání k hospodaření u obce jsou: 

  1) 081 MD ve výši oprávek 6 mil. Kč, 403 MD ve výši nerozpuštěného transferu 16 mil. Kč a 401 MD zbytek do PC 4 mil. Kč / 021 D v PC 26 mil. Kč.

  Je to stejné, jako byste účtovala:

  401 MD/ 021 D v PC 26 mil. Kč

  081 MD/ 401 D oprávky 6 mil. Kč (zde se nezúčtovává ZC, ale předávají se doposud zaúčtované oprávky)

  403 MD/ 401 D nerozpuštěný transfer 16 mil. Kč

  Jen se to posčítá do jednoho zápisu, proto je 401 MD pak vyrovnáním do celkové PC (ze všech tří zápisů je výsledek u 401 na MD 4 mil). 

  2) 082 MD ve výši oprávek 13 mil. Kč, 403 MD ve výši nerozpuštěného transferu 1 mil. Kč / 022 D ve výši PC 14 mil. Kč.

  V tomto případě vychází účet 401 nulový, tak o něm nebudete účtovat.

• Pronájem pozemku pro mobilní kavárnu

  05. 06. 2026

  Město, plátce DPH bude pronajímat pozemek o výměře 30 m2 neplátci DPH za účelem umístění a provozování mobilní kavárny. Ve smlouvě je sjednáno: nájemce bere na vědomí, že pro mobilní kavárnu je k dispozici veřejné WC ( hosté budou WC platit sami) a možnost napojení na inženýrské sítě, nájemce je povinen zajistit likvidaci odpadů vzniklých provozem mobilní kavárny na vlastní náklady, nájemce si může na pozemek umístit vlastní mobiliář. Mobilní kavárna bude otevřena při kulturních a sportovních akcích od 8.00 hod. do 22.00 hod. Smlouva je uzavřena na dobu určitou od 6/2026 – 12/2027. V jakém režimu má být nájemní smlouva uzavřena, s DPH nebo osvobozené.

  Podle mého názoru je nezbytné si to rozdělit na následující oblasti:

  a) zda je vůbec naplněna charakteristika nájmu nemovité věci - pokud správně chápu, Město pronajímá konkretizovaný pozemek (nějak prostorově vymezený), užívání pro nájemce bude výhradní (těch cca 30 m2 má právo ovládat), a to po celou dobu trvání pronájmu (tedy prostor má pronajat i v době, kdy zrovna není kulturní akce). Zároveň neposkytujete nějaké dodatečné služby - to, že lidi mohou chodit na veřejné WC, kde si budou toto platit jako samostatnou službu, to je za mne naprosto nezávislé plnění poskytované těm lidem. Pouhá možnost napojení na inženýrské sítě dle mého názoru nevede k tomu, že bych to musel hodnotit jako činnost, která již není "pasivním" nájmem. Tedy za mne charakteristiku nájmu naplním.

  b) pokud je to nájem, řeším zda se nejedná o povinně zdaňovaný nájem - pokud má výhradní právo užívání pozemku po celou dobu a zároveň to nebudeme považovat za pronájem k parkování vozidla (nevím, zda to nebude fakticky nějaký přívěs, nicméně ten účel není parkovat vozidlo, ale mít zde mobilní provozovnu - kavárnu), tak povinně ve zdaňovaných pronájmech nejsme. Potom řešíme, zda to není povinně osvobozeno od DPH a tady skutečně platí, že tomu tak je - je to pronájem neplátci DPH.

  Takže vychází mi z toho, že by to mělo být osvobozeno od DPH.

• Dodatečné daňové přiznání

  04. 06. 2026

  Řádné daňové přiznání jsme podali dne 24.03.2026. Dodatečně jsme zjistili chybějící zaúčtování smlouvy o zřízení práva stavby na pozemku pro DSO na stavbu svazkové školy a současně nezapočtení členského příspěvku pro tento svazek. Úplata práva stavby ve výši 40,3 mil. Kč byla následně proúčtovaná na účet 669, námi poskytnutý členský příspěvek na účet 572. Provedenou opravou došlo ke zvýšení hospodářského výsledku a následně výraznému zvýšení daně z původních 4,7 mil. Kč na 13,1 mil Kč. Opravné daňové přiznání jsme podali dne 26.04.2026. FÚ nás vyzval k zaslání vysvětlení změny hospodářského výsledku a následné daně. Paní mimo jiné zmínila, že vzhledem k tomu, že jsme řádné daňové přiznání podali dne 24.03.2026, přiznání podané dne 26.04.2026 není opravné, ale dodatečné. Paní má bohužel pravdu. Dle daňového řádu je standardní lhůta 3 měsíce po skončení období, za které je podáváno, přičemž tato lhůta se prodlužuje o 1 měsíc v případě, že bude podání podáno elektronicky a současně za situace, že v těch 3 měsících přiznání podané nebylo. Daň jsme počítali "konzervativním způsobem". Může z této situace pro nás vyplynout nějaký finanční postih a mělo by případně význam přepočítat daň na reálnější hodnotu?

  Nemyslím si, že by tady měl být nějaký problém. Pokud správně chápu, opravíte to tedy případně na dodatečné přiznání. Nicméně stále jen navýšíte daň z příjmů za obec, která je podle RUD příjmem obce (byť vznikla z dodatečného přiznání). Zároveň nedošlo k nějakému důvodu pro sankci - zjistili jste to sami a podali opravné/dodatečné přiznání, prodlení s platbou nepřichází v úvahu. Vychází mi to tak, že by neměl být jakýkoliv problém.

• Opravné daňové přiznání

  04. 06. 2026

  Řádné daňové přiznání bylo podáno elektronicky dne 24. 3. 2026, kdy uplynul termín pro podání opravného daňového přiznání? Dne 4. 5. 2026 nebo jiný den?

  Opravné daňové přiznání se podává tehdy, když v podaném přiznání najdete chybu a stihnete ji opravit ještě před vypršením řádného termínu pro odevzdání. 

  Základní termín pro "papírové podání" byl do 2.4.2026. Situace, kdy podáváte přiznání v listinné podobě (osobně na podatelně nebo poštou).

  Prodloužený termín pro elektronické podání byl do 4.5.2026, platí pro podání učiněná elektronicky, např. přes datovou schránku nebo portál MOJE daně.

  Poslední termín je pro podání zpracované daňovým poradcem a termín je do 1.7.2026. 

  To, že jste podala daňové přiznání dne 24.3.2026 nemá žádný datumový vliv pro podání opravného daňového přiznání. Termín pro elektronické podání vypršel 4.5.2026 a do té doby jste mohla podat opravné daňové přiznání.

  Po vypršení řádných termínů se podává už pouze dodatečné daňové přiznání a měli byste ho podat do konce měsíce od zjištění chyby, max. do tří let. Takže pokud termín vypršel 4.5.2026, tak nejzašší termín je 4.5.2029. 

• Nákup a darování pozemků

  04. 06. 2026

  Budujeme inž. sítě k pozemkům, které budeme prodávat. V rámci stavby se ukázalo, že potřebujeme rozšířit cestu, pozemek ost. plocha ost. komunikace, v majetku obce. Byl vypracován geom. plán a uzavřena kupní a darovací smlouva, kde část sousedícího pozemku vlastní společnost s.r.o. - od té jsme koupili 40m2 za 32 tis.Kč(druh orná půda) a dále nám místní občan daroval část svého sousedícího pozemku 49m2 (druh ovocný sad) Nyní je naše komunikace větší o 89m2.
  Návrh na vklad byl podán 28.4. Všechny náklady s pořízením obou pozemků účtuji na 042. K datu 28.4. ještě nebyly všechny náklady uhrazeny, měl by být dohadný účet při zařazení? Prosím, jak ocenit darovaný pozemek? Je možné použít stejnou cenu, jako u koupeného pozemku, tedy 800,-Kč za 1m2 - a společné náklady (geom. plán, vypracování smlouvy, poplatek za dělení pozemků) rozpočítat poměrem? Jak se, prosím, zaúčtuje darovaný a jak ten koupený pozemek?

  V případě nákupu pozemku (kupní smlouva) se majetek oceňuje pořizovací cenou. To znamená cena pořízení uvedená ve smlouvě + popřípadě vedlejší pořizovací náklady = geometrický plán, vypracování smlouva a další.

  Podle zákona o účetnictví se darovaný majetek oceňuje reprodukční pořizovací cenou, což je cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. To je tradičně spíše cena konečná a nepřipočítavají se k ní vedlejší pořizovací náklady.

  Když to shrnu, tak u kupní smlouvy budete klasickým postupem připočítávat vedlejší pořizovací náklady, ale u darovaného pozemku je účtujte jako provozní náklad. Pokud máte vedlejší náklady v souhrnu, přišla vám např. jedna faktura za geometrický plán a není na nich rozdělení nákladů podle pozemků, co byl pozemek v KS a co v DS, tak bych 1/2 nákladů dala na účet 042, pol. 6130 a druhou 1/2 na službu, účet 518 a pol. 5169 - obdobně jako u směny. Zmiňujete se o více nákladech (vypracování smlouvy, poplatek za dělení), tak i v jejich případě postupujte stejným způsobem. Rovnou ale říkám, že někdo i k RPC připočítává vedlejší náklady a argumentačně by to nemělo být vytknuto - zrovna v tomto případě to má svou logiku, když oceníte cenou za m2 stejně, tak říkat, že u jednoho pozemku je to cena konečná a u druhého ne mi nepřijde moc správné, když společné výdaje s tím věcně souvisí a oceňujeme takto při společném pořízení, kdy používáme jako RPC kupní cenu podobného pozemku (nepřijde mi jako argument pro odlišné ocenění, že jednou je darem a jednou koupí, když RPC má mít podobnou logiku - má to být cena, za kterou jste schopni majetek v daný čas pořídit). 

  Co se týká ocenění RPC u darovací smlouvy - není nutný znalecký posudek. RPC je cena v místě a čase obvyklá. Skutečnost, že jste přímo sousedící parcelu ve stejný čas koupili za 800 Kč/m², je podle mě plně obhajitelným podkladem. Je tam sice jiný druh pozemku, tak zvážit, jestli může být významný vliv na cenu - pokud ale odhadnete, že byste jej úplatně pořídili za stejnou cenou - na daný účel, stejná lokalita, lze použít podle mě stejnou cenu jako je kupní (je ale nezbytné, aby RPC určila odpovědná osoba - někdo pověřený z vedení). 

  Účetní zápis k DS k datu návrhu na vklad: 031 MD / 401 D v RPC 800*49 = 39 200 Kč (vedlejší náklady případně zahrnout do ceny 031/042). 

  Účetní zápis ke kupní smlouvě k datu návrhu na vklad: 042 MD / 321 D ve výši 32 tis. Kč a zařazení do majetku v celkové ceně 031 MD/ 042 D. Pokud nějaký náklad vznikl před zařazením, ale není k datu zařazení vyfakturovaný, tak se účtuje o dohadné položce zápisem 042 MD/ 389 D. Ale zmiňujete se, že náklady nebyly uhrazeny k datu návrhu na vklad, to by nevadilo - pro zařazení to není podstatné. Závazek pro platbu vám v takovém případě zůstane na účtu 321 (nebo 378), je nutné mít ale při zařazení náklad zaúčtovaný na MD účtu 042 (tzn. když není podklad k platbě, použijeme dohadný účet 389). 

• Provozní řád studní

  04. 06. 2026

  Obec musela nechat vypracovat (ze zákona) provozní řády studní, které vlastní. Jeden pro OÚ, druhý pro ZŠ a třetí pro KD.
  U řádu pro ZŠ a OÚ bych účtovala jako službu 518 (cena jednotlivých řádů do 45 tis.) a § 2310, jen si je jednotlivě označím org. U KD máme nový vrt (studnu), která není zkolaudovaná, vedu ji na 042 a pro kolaudaci je provozní řád nutný. Proto bych řád účtovala na 042, navýšení ceny majetku. Nebo bych měla řády účtovat jako nehmotný majetek a po té je vložit do majetku na 018? Jak v tomto případě účtovat?

  Provozní řády, pokud je jejich zpracování povinné pro zkolaudování příslušného objektu, bychom doporučili zahrnout do pořizovací ceny dlouhodobého hmotného majetku, obdobně jako například revize při pořizování majetku. Což je váš případ nového vrtu. Účtovala bych na 042 s pol. 6121 jako vedlejší náklad stavby. 

  V ostatních případech provozních řádů by se mělo jednat o náklad, tak jak píšete - slouží pro provoz daného majetku. Zákonnou povinnost zpracování řešíme např. u passportů, které už jsou svým charakterem spíše nehmotným majetkem ve smyslu databáze. Přínos pro Vás provozní řád má, nicméně majetkový přínos u něj opravdu moc není, je to svým charakterem více provozní náklad. 

• Účet 408

  04. 06. 2026

  Prosím o Vaše vyjádření: Při kontrole hospodaření nám bylo auditorem doporučeno
  spolu v výsledkem hospodaření za rok 2025 na účtu 431 ve výši 10.136 tis Kč převést i zůstatek účtu 408 ve výši -12.247 tis Kč na účet 432. (Na účtu 408 bylo naposledy účtováno v roce 2022.) Tzn. že bychom vlastně převáděli ztrátu ve výši 2.111 tis Kč? Účet 408 by pak měl k 30.6.2026 nulový zůstatek.

  Ze strany MF nemáme v účetních předpisech ani metodicky nikde stanoveno, že bychom měli účet 408 nějak vypořádávat. Logiku to má, s tím souhlasíme, ale aktuálně to není předpisy umožněno, tzn. účet 408 by se měl inventarizovat (jen dokladově, viz naše vzory a doporučení v dokumentech). Do výsledku hospodaření se tedy nezúčtovává - dané doporučení v praxi zatím není aplikovatelné.

  Ing. Nejezchleb doplnil: Můj názor je, že by se to mělo psát tak, že předpisy nepočítají s tím, že by se účet 408 zúčtovával, nicméně zároveň to ani výslovně nezakazují. Z věcného hlediska bych se ale zúčtování 408 vůbec nebránil - podle mne je to krok správným směrem a u PO k němu dokonce vyzývám jako k řešení, neboť pokud si 408 ponechám u PO a zároveň pracuji s fondy, tak to domrvím tak, že ..... Takže tam je to nutnost. Když řeknu, že PO mohou, musím to samé připustit i u ÚSC (tam jen když to neudělám, tak to nemá faktické dopady, protože každému je u ÚSC jedno, jaký byl hospodářský výsledek a kolik je nerozdělený zisk).

  A Ivana Schn. - Tím, že se to moc nedovoluje, MF stále říká že zůstat, je u ÚSC bezpečnější převod neudělat, ale je to na Vás, obhájit se to asi dá. Např. Názor paní Pěvy Čonkové na internetu. 

• Předfinancování dotace PO

  04. 06. 2026

  Naše PO ZŠ má schválené rozhodnutí o poskytnutí dotace od MMR s typem financování ex post. Dohledala jsem si již některé Vaše odpovědi k této problematice a zároveň v dokumentech postup účtování u nás jako zřizovatele i na straně PO. Do zastupitelstva budeme dávat schvalovat předfinancování dotace formou zálohy. Ráda bych se jen ujistila, zda na základě schváleného usnesení můžeme finance rovnou poskytnout nebo zda je nutné podepisovat ještě nějaký dokument, jako se děje např. u NFV, úvěrů - nějaký typ smlouvy. Nikde jsem nenašla žádný vzor na takový dokument, tak předpokládám, že je možné poslat rovnou podobně jako jim posíláme klasické schválené provozní příspěvky.

  Ano, finanční prostředky můžete po schválení usnesení v zastupitelstvu poslat přímo, a to podobně jako klasické provozní nebo investiční příspěvky, aniž byste museli sepisovat samostatnou smlouvu. Samotné schválené usnesení zastupitelstva města nahrazuje jakýkoliv smluvní dokument a je přímým podkladem pro odeslání platby a pro účetnictví. 

  Vztah mezi zřizovatelem a jeho příspěvkovou organizací (PO) je specifický a řídí se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Na rozdíl od třetích stran (cizích subjektů), kterým musíte dotace či výpomoci poskytovat na základě veřejnoprávní smlouvy či smlouvy o poskytnutí NFV, směrem k vlastní příspěvkové organizaci smlouvu uzavírat nemusíte.

  Např. pro NFV zřízené PO je stanovisko MF zde:

  https://mf.gov.cz/cs/rozpoctova-politika/uzemni-rozpocty/legislativa-a-metodicka-podpora-uzemnich-rozpoctu/2020/zverejnovani-navratnych-financnich-vypom-38457

  U předfinancování dotace se právně jedná o příspěvek zřizovatele vlastní PO, tzn. aplikujete stejný právní režim. Jen si jej sjednáte s vypořádáním, které můžete ale požadovat u příspěvků určených na jakýkoliv účel (např. provozní příspěvek na energie bývá někdy sjednán jako s vypořádáním). Zde je jen specifický účel, nic jiného v tom není, žádný rozdíl, pořád je to příspěvek zřizovatele, tzn. žádné smlouvy.

  Účetní postup máte asi nastudovaný, tzn. když se předfinancovává investiční projekt, lze účtovat přes účet 401 jako investiční příspěvek. 

• Kulturní akce pod záštitou města

  04. 06. 2026

  Spolek zorganizoval v našem městě charitativní kulturní akci, celý výtěžek (vybrané vstupné) předal po skončení akce jiné neziskové organizaci. Rada města schválila, že tato akce bude pořádána s podporou a záštitou města. V ceníku kulturního domu máme, že kdo pořádá akci se záštitou města, nemusí platit nájem za využití kulturního domu. Spolek se dohodl ale navíc se starostou, že město zaplatí jednu z kapel, která na akci vystupovala. Kapela poslala městu fakturu, kterou budeme muset nyní uhradit. Můžeme ji uhradit a zaúčtovat jako službu na položku 5169? Město nebylo spolupořadatel akce. Ani by spolupořadatel být nechtělo. Za celou akci si zodpovídal organizující spolek sám. Když byla schválena „podpora města“, tak snad by město fakturu přímo uhradit mohlo. Nebo musí jít město jedině cestou daru spolku, když nechce být spolupořadatel? Jaký je prosím Váš názor?

  V případě, že nechcete být spolupořadatelé, ale chcete akci podpořit formou transferu - dotace, daru, příspěvku..., tak faktura by neměla být správně vystavena na město, ale na spolek, jinak ale není problém, aby došlo k přímému proplacení na účet dodavatele, účtování ale jako transfer (účet 572, pol. 5222). 

  Kompetentní orgán by to měl schválit v takové právní formě, jakou si zvolí. Nezmiňujete se o výši. V případě daru či příspěvku do výše 100 tis. Kč schvaluje RM. V případě dotace do výše 250 tis. Kč opět RM. Nad tyto limity může schválit pouze ZO. 

  Je to tady hodně o "slovíčkaření". Záleží, jak se to přesně schválilo - našla jsem v usnesení rady, že opravdu schvalují jen záštitu starostky. Takže pak záleží, jaká pravidla pro záštitu máte nastavena - jestli tím schvalují oprávnění proplatit náklady, nebo se má dále rozhodovat o transferu. Ono totiž "podpora a záštita" právně může být spolupořadatelství, kdy můžete danou fakturu účtovat jako náklad města nebo to může být myšleno jako transfer -  právně si to definujete sami. 

  Spolupořadatelství není pevně právně definováno, tzn. podle mě klidně může zahrnovat i jen to, že se domluvíte na úhradě části nákladů, které ponese město svým jménem. Stejně tak nemusíte nutně vystupovat právně jako spolupořadatel, stačí schválit, že se na akci svým jménem finančně podílíte ve sjednané výši a pak můžete nést svým jménem náklady. My v odpovědích spolupořadatelství zmiňujeme kvůli větší právní jistotě, ale lze to právně popsat asi různými způsoby. Tradičně se spolupořadatelství bere jako širší spolupráce na pořádání akce, nemyslím si ale, že by bylo vyloučeno být spolupořadatelem jen v rozsahu částečné úhrady nákladů. Upozorňuju ale, že závazně právní rady neposkytujeme.

  Z účetního hlediska musíte volit postup, který odpovídá právnímu sjednání, viz např. pravidla pro akce pod záštitou starostky, tzn. zjistit, jestli jim to poskytujete jako transfer nebo jako finanční podíl města na dané akci. To, že faktura je vystavena na město odpovídá finančnímu podílu na akci, když je Vašimi pravidly podloženo, můžete fakturu účtovat na účet 518 s pol. 5169. 

• Smlouva o postoupení pohledávek

  03. 06. 2026

  Naše město zrekonstruovalo v roce 2025 budovu Zimního stadionu, na rekonstrukci jsme od firmy obdrželi dle koncesní smlouvy fakturu, fakturu máme zaevidovanou v KDF 2025 a zaúčtovanou v roce 2025 pouze likvidaci na 042/321, poté přeevidovanou do roku 2026. Koncem března 2026 byla podepsána Smlouva o postoupení pohledávek a ke splátkám postoupené pohledávky s Českou spořitelnou v plné výši nezaplacené faktury, zastupitelstvo města v březnu 2026 schválilo usnesením postoupení pohledávek souvisejících s rekonstrukcí ZS . Obdrželi jsme zároveň splátkový kalendář na 20 let. První splátku jistiny a úroku máme již strhnutou z našeho běžného výdajového účtu vedeného u České spořitelny. Prosím o radu, jak vše zaúčtovat včetně splátek a úroků?

  Neznáme přesné právní ujednání, ale zkusíme odhadnout situaci. V zásadě mohly nastat dvě věci.  Přirozenější, na niž to ale nevypadá je, že Česká spořitelna převzala dluh - proplatila jej a tím zároveň poskytla bankovní úvěr za svých podmínek, se svým úročením. To by se účtovala jako klasický úvěr na účet 451. 
  Nebo dodavatel postoupil svoji pohledávku za Městem na Českou spořitelnu - potom se jen změnil věřitel. Nicméně mělo by to být podle dříve nastavených obchodních podmínek - včetně toho úročení apod. (možná se ty podmínky ještě mohly změnit nějakým dodatkem). V takovém případě byste jistinu pouze přeúčtovaly na účet 459.

  Úroky v každém případě patří na účet 562, pol. 5141. 

• Zařazení Sceno testu

  03. 06. 2026

  Jak zařadit do majetku Úplný testový soubor Sceno-2 jedná se o testový materiál, příručka pro praxi na CD, příručka, záznamové listy po 30 ks, cena 61.500 Kč. Jedná se o nákup licence nebo hmotný majetek?

  Testový materiál je zde tvořen, cituji od výrobce: "figurkami lidských postav, zvířaty, různými předměty a kostkami." Převažuje podle popisu celkově hmotná podstata. Pokud k tomu nemáte zakoupenou licenci, což zde nepředpokládám, tak argument pro nehmotný majetek tady nevidím - musel by to být nějaký program, tzn. např. forma online testování. Neznám přesná smluvní ujednání, ale pokud se platí za uvedené věci, tak se podle všeho jedná o terapeutickou fyzickou "hru". Proto bych volila účet 022 - faktura 042 MD/ 321 D, RS pol. 6122 (odpa např. školy nebo podle účelu použití), zařazení 022 MD/ 042 D. 

• Dotace a svěření majetku PO

  03. 06. 2026

  Dokončujeme projekt v rámci dotace na rekonstrukci školy+vybavení. Dotace je investiční i neinvestiční (nemáme pevně stanoveno, kolik má být investiční a kolik neinvestiční) a vzhledem k tomu, že došlo k navýšení nákladů na samostatnou rekonstrukci stavby, poskytnutá dotace nepokryje ani náklady na stavební práce. Takže v rámci projektu pořízené učební pomůcky, vybavení učeben a IT vybavení (kolem 400 položek o xy kusech) v hodnotě kolem 6 mil. Kč, budeme pořizovat z vlastních prostředků (nebudeme k nim přiřazovat transfer). Prosím o radu, jak postupovat při zařazení do majetku a následném svěření majetku PO. Původně jsme uvažovali o vytvoření souborů podle učeben (to jsme ještě předpokládali, že část dotace bude jako investiční použita i na toto vybavení). Vím, že to není v souladu s předpisy, ale ve vztahu k té dotaci jsme to tak zamýšleli. Teď, když víme, že transfer nebudeme přiřazovat, už bychom soubory vůbec neobhájili, takže budeme muset zařadit na 902,028,022 (vytvoříme soubory - smontované nábytkové sestavy) a část majetku se nám asi vůbec nepodaří zařadit na majetkové účty. Je to třeba 17 ks botanických souprav za 363 Kč, celkem 6171 Kč a pod. Předpokládáme, že v našem účetnictví proúčtujeme pouze na majetkové účty a ihned předáme PO jako majetek svěřený. Co ale s majetkem, který se nám nepodaří zařadit na majetkové účty, když darovat ho škole v rámci projektu nemůžeme? Prosím o rady, jak postupovat, zařadit všechen ten majetek a svěřit škole, abych se při případné kontrole nedostala do problémů tím, že jsem majetek špatně zařadila nebo převedla škole.

  Podmínky dotace ověřit nemůžu, tzn. při odpovědi vyjdu z toho, co uvádíte - dotace bude čerpána pouze investiční a pouze na stavební část. Po dokončení automaticky právně přejde TZ (stavební práce) na PO - předpokládám, že budovu mají svěřenou. K datu dokončení jim tedy v prvé řadě protokolárně předejte TZ zápisem 401 MD/ 021 D a dotaci 403 MD/ 401 D. PO si TZ zavede na kartu majetku, přiřadí k tomu dotaci a bude TZ jako součást budovy odepisovat a rozpouštět k tomu dotaci. 

  U movitých věcí (vybavení) by poskytovatel neměl kontrolovat postup účtování, pokud nakonec nebude pořízení kryto dotací. Určitě je ale nutné držet se účetních předpisů. Je potřeba schválit svěření movitých věcí na PO, tam to právně není automatické. K datu, kdy se převod schválí, majetek na PO převedete - zápisy 088 MD/ 028 D, 999 MD/ 902 D. Obecně dle předpisů máte na účtu 902 evidovat veškerý drobný dlouhodobý majetek, ale můžete si stanovit hranici s tím, že majetek pod hranicí považujete za krátkodobý a u něj žádný převod na PO pak nenastává (je to běžný provozní výdaj, jako byste platili např. opravu budovy školy, předat takové věci můžete jen protokolárně, evidovat si třeba mimoúčetně apod.). Také je možné stanovit si výjimku, kdy pokud je životnost déle než rok a je pořízeno z dotace, nebo pro PO, tak to na účet 902 zavedete bez ohledu na cenu. Je vhodné i ověřit, jak eviduje majetek PO - třeba něco z toho, co vy na účtu 902 neevidujete, by u nich hranici splňovalo. Ve výsledku záleží spíše na Vás, do jaké míry budete chtít osud daných věcí sledovat, určitě s ohledem na jejich životnost a vzít v úvahu i významnost (celkový objem). Podle toho si to upravit ve vnitřním předpise. To je tak vše, co zde můžu poradit. 

• Nález hotovosti v EUR

  03. 06. 2026

  Ve Ztrátách a nálezech jsme přijali nález hotovosti v EUR. Nevím, jak správně postupovat. Město nemá devizový účet ani devizovou pokladnu. Při nálezu hotovosti v Kč, je suma přijata na pokladnu kaucí a poté vložena na depozitní účet města.

  Postupujte stejně, jak jste zvyklí, jen nalezenou hotovost přepočtěte na Kč kurzem dle Vašich interních pravidel. Pokud nemáte stanoven pevný kurz, použijte denní kurz ČNB k datu nálezu a v této částce nalezené peníze jako závazek oceňte. Při dalším nakládání pak mohou vznikat kurzové rozdíly, např. při vkladu na BÚ, kdy se Vám to připíše na účet kurzem banky.