Neregistrovaní uživatelé mají přístup pouze k odpovědím na dotazy odeslané za posledních 6 měsíců. Pokud chcete mít přístup ke všem odpovědím na dotazy nebo posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.
Dostali jsme fakturu od firmy One na dodání Portálu občana. Položky fa jsou: Implementace přihlášení pomocí identity občana 75000Kč, Platební portál pro online platbu poplatků 90000Kč, Elektronické žádosti 85000Kč (jednorázové platby) a Technická správa a provoz 1000Kč bez DPH měsíční platba. Město provozuje webové stránky, kde bude uveden odkaz pro občany na prokliknutí pro zjištění informací a platbu. Webové stránky máme v majetku, ale portál nevím. Objednali jsme si portál pro občany, je to služba veřejnosti. Dále jsme si objednali u banky Platební bránu, aby mohli občané bezpečně na portálu i zaplatit. Bance budeme platit poplatky, to je služba. Portál bude propojen na naše agendy, ale provozovat ho bude jiná firma, už budeme dál platit jen jeho správu. Nehmotný majetek nebo služba?
Možnosti jsou považovat Portál občana za součást webových stránek a účtovat to celé jako jejich TZ, nebo to považovat za samostatný SW, jestli jej budete používat i odděleně od webových stránek s tím, že je na ně jen napojen. Podle toho, jak to popisujete se přikláním spíše k samostatnému SW - pokud platíte licenci na déle než rok, pak pořízení 041/321, úhrada s pol. 6111, zařazení 013/041.
Prosím o radu při zaúčtování prodeje nemovitosti, kdy při návrhu na vklad odúčtuji oprávky, ZC majetku
MD553/081 částka 60216 Kč, vyřazení budovy z majetku MD 081/021 v hodnotě 309784 Kč a pozemek pod budovou MD 554/031 podle majetku 12152kč. ZO rozhodlo prodat nemovitost v červnu 2025.
Kdy prosím účtovat o reálné hodnotě. Na základně kupní smlouvy se nemovitost prodala 8.10.2025 ve výši 860 tisíc korun příjem na ZBÚ MD 231/311. Předpis pohledávky MD 311/646 částka 860tisíc korun.
Součet ZC+náklady vedené na plánovanou rekonstrukci objektu na účtu 042 ve výši 420 850 Kč zúčtuji MD 553/042,součet těchto položek ZC a vynaložených nákladů na rekonstrukci v minulých letech je 420850+309784= 730634 Kč a prodejní cena byla 860000kč a rozdíl je 129366kč a to zaúčtuji MD 407/664 Dal. Nejsem si jistá zda je to správně.
Pokud jde o účtování prodeje, tak zápisy vyřazení i předpisu výnosu z prodeje se účtují ve stejný okamžik - k datu podání návrhu na vklad.
Nejprve obecně k přecenění - pokud nemáte stanovena žádná pravidla, musíte přeceňovat na RH každý prodávaný majetek. Abyste nepřeceňovali, musíte si stanovit ve směrnici významnost a prodej jí nesmí splňovat. Viz naše vzorová směrnice k RH v dokumentech.
Prvotně tedy vůbec netuším, jakou máte významnost a zda nějakou vůbec máte.
Kdybychom vyšli z rozdílu ZC a prodejní ceny, tak to už je vzhledem k výši vašich aktiv netto pro vás rozdíl významný.
Pokud ale prodáváte zároveň i rozpracovanou investici, tak souhlasím s tím, že pro účely přecenění k ZC přičtete i náklady vedené na účtu 042 a pak to vaši významnost nemusí splňovat. Není to sice tradiční přístup, ale přijde mi to logické. Nicméně je to dost specifický případ, který by bylo vhodné si určitě ve směrnici k RH ošetřit ve smyslu, že když je k prodávanému majetku evidována rozpracovaná investice (která je prodávána jako součást majetku, to je podstatná skutečnost), zahrnuje se při posuzování významnosti do ZC majetku.
Ale opravdu záleží, o jaké náklady se jedná - jestli nebyl ještě žádný věcný zásah do budovy, který by se prodával kupujícímu jako součást budovy, tedy evidujete na účtu 042 například projekt a další související výdaje, tak pokud je přímo prodávajícímu neprodáváte, tak bych je nevyřazovala na účet 553, ale jako zmařenou investici 547/042 a pak bych to tedy neřešila ani z hlediska RH. Takže určitě je třeba důkladně posoudit. co je na účtu 042 a zda to budete prodávat či nikoliv - klidně může nastat i to, že prodáte "projekt" - protože je tam třeba stavební povolení a projektovou dokumentaci předáte .
Osobně si ale myslím, že tady už nic řešit nemusíte - pokud směrnici žádnou nemáte, tak i když se třeba přeceni mělo, tak pokud je to již prodané, tak přecenění na RH zpětně neřešte, to už nemá vůbec žádný smysl.
Obec bude opravovat chodník v parku, který byl poškozen povodní 2024. V příštím roce bude podána žádost o dotaci v rámci Živlu. Chodník není veden v majetku obce. Povrch chodníku je asfaltový, bude vyměněno za zámkovou dlažbu, tudíž bude asfalt vyfrézován, nové podloží a v jedné části dojde k jeho zúžení, obrubníky budou vyměněny.Při přípravě žádosti o dotaci bylo požadováno doložení vlastnictví chodníku, ten v evidenci majetku není, takže nevím, zda bude stačit, čestné prohlášení a to, že je stavba na pozemku obce. Dle sdělení bude dílo podléhat stavebnímu povolení a kolaudaci. Jak mám prosím postupovat?Předpokládám, že se nejedná o opravu, ale o TZ či starý chodník neřešit a zařadit ho jako nový-narážím na problém dotace. V návrhu rozpočtu jsem zatím uvedla, že se jedná o opravu chodníku par. 2219. V letošním roce v prosinci došla faktura na projektovou dokumentaci, jak zaúčtovat par. 2219 pol. 5169, nebo se bude jednat o novou stavbu.
2.) Obec bude v příštím roce pořádat oslavy k výročí obce, mohu použít par. 3399? 3.) Pořízení 3 kamer na nebyt.budovu vč. napájecího zdroje, ostatní materiál, práce, kabely nebudou zasekány, celkem instalace kamer do 40 tis. Kč. Prosím jak zaúčtovat? 4.) Na základě darovací smlouvy obec obdržela neinvestiční dar bez vyúčtování od obce ve výši 100 tis. Kč. (Dar byl poskytnut obdarovanému, který byl v září 2024 postižen živelnou pohromou.) Tento dar v letošním roce nebude vyčerpán, opravy se uskuteční následující rok. Příjem daru jsem zaúčtovala 348/672; 231/348. Mám k 31.12.2025 přeúčtovat na účet 384. Dle naší směrnice pro čas. rozliš. nákladů je stanovena hranice významnosti 45 tis. Kč.
1. Účetně bych tady volila kompletní obnovu - účtovat o investici - vybudování nového chodníku. Jak postupovat z hlediska dotace vám neporadím, to záleží na konkrétních podmínkách. Jestli ale chodník nebyl zcela zničen, tak by měl být v majetku evidován. Pro jistotu proveďte dozařazení jako vícenález zápisem 021 MD/ 401 D v reprodukční pořizovací ceně (odhad aktuální hodnoty) a až chodník odstraníte, vyřadíte jej 551 MD/ 081 D v ZC a 081 MD/ 021 D v PC a budete účtovat o stavbě nového.
2. Ano.
3. Celé můžete zaúčtovat jako soubor věcí na účet 022. Jako TZ budovy, pokud by sloužily čistě pro monitorování dané budovy a plnily tak i její účel.
4. Jiná obec přispěla občanovi vaší obce tím, že vám poskytla dar? Jestli jste občanovi letos neproplatili vše (účet 572), pak je správné časové rozlišení nevyřerpané výši přes účet 384.
Započteno na 2 dotazy.
Dobrovolný svazek obcí realizoval společně pro dvě své členské obce vybudování ČOV a kanalizační infrastrukturu, na toto dostal dotaci. Nyní po x letech provozování se rozhodl toto vložit do společnosti Vodovody a kanalizace a za to obdržel akcie této společnosti. Tyto akcie byly dle určitého procenta rozděleny mezi členské obce, pro které byla ČOV a kanalizační infrastruktura budována.
Naše obec získala na základě smlouvy o bezúplatném převodu akcií od dobrovolného svazku ( kterého jsme členem ) akcie v nominální hodnotě 1 000 Kč za akcii, celkem je to 49 524 ks akcií. Účtovala bych 069 / 401 ??
Jen nevím jestli mám chtít po paní účetní svazku podíl nerozpuštěné dotace, kterou bych potom účtovala na stranu D účtu 403 ( případně jestli bych dál rozpouštěla do výnosů ) ?? Jak by se to potom účtovalo ??
Co se týče DPPO za rok 2025 bych asi hodnotu bezúplatného převodu akcí dala na ř. 20 a současně na ř. 109 daňového přiznání, aby mi to neovlivnilo daňový základ. Domnívám se, že bychom měli být osvobozeni od daně z příjmu PO dle § 19b článku 2b ?? Prosím můžete mi můj názor potvrdit případně upravit na správné řešení situace.
Jestli to byl nepeněžní vklad, kdy DSO vložilo majetek do obchodní společnosti, pak přebíráte od DSO i hodnotu nerozpuštěného transferu a protože k němu nemáte odpisovaný majetek (finanční majetek se neodepisuje), zůstane v této výši účet 403 "zafixován" bez pohybu (zúčtovává se při nákladu - z vyřazení, z odpisů, z opravných položek...).
Převzetí bude 069 MD v pořizovací ceně svazku - jsou VÚJ/ 403 D nerozpuštěná výše transferu, 401 D zbytek do PC. DSO by hodnotu účtu 069 nemělo odvozovat od hodnoty akcií, ale od ZC vkládaného majetku, když je to nepeněžní vklad - to si s nimi raději ujasněte.
Pokud se týká přiznání - souhlasím s tím, že máte jako obec právo uplatnit osvobození od daně z příjmů. Nicméně v takovém případě (pokud osvbobození uplatníte) byste to do přiznání dle mého názoru ani neměla dávat. Totiž když se podíváte do Zákona o dani z příjmů - §23 odst. 3 písm. a) bod 14, tak z něj jasně vyplývá, že základ daně máte zvýšit jedinně tehdy, pokud neuplatňujete osvobození od daně. Za mne tedy nedává smysl souběžně toto dát na ř. 20 (případně 30) a na ř. 109. Pokud byste se osvobození chtěla vzdát - potom ten ř. 20 dává logiku. Takže já bych toto do přiznání vůbec nevyplňoval.
V souvislosti s dotacemi se neustále setkáváme s termíny :
uznatelné/neuznatelné , způsobilé /nezpůsobilé , přímé/nepřímé náklady (výdaje). Je v tom nějaký zásadní rozdíl z hlediska účtování?? Nám se to zdá být asi stejné - značíme či neznačíme NZUZ, ale přijde mi poslední dobou , že si poskytovatelé dotací na těchto termínech víc zakládají a pletou je i dohromady.
A ještě mě neustále zlobí neinvestiční náklady u investičních akcí! Firmy, které zpracovávají žádosti o dotace dle mého nemají nejmenší znalosti o účetnictví USC a napíšou do žádostí kde co. My například nyní provádíme přípravy na FVE - procentuální výši dotace neznám, jen mám od dotačního managmentu informace o tom, které faktury jsou způsobilé, a které nezpůsobilé. U způsobilých mám letos označit NZUZ celou výši faktur ! Nechtějí věřit tomu, že to příští rok v účetnictví již neopravím. V rozpočtu akce firma napsala některé výdaje jako neinvestiční ( např. právě dotační managment) - i když jsou to výdaje spojené s pořízením dlouhodobého majetku, tudíž se mají účtovat jako investiční s investiční položkou...Má označení nákladů jako neinvestiční v žádosti o dotaci na to nějaký vliv?
U nás se jedná o dotaci z SFŽP - Modernizační fond , program Nové obnovitelné zdroje v energetice ( RES+3).
Způsobilost a uznatelnost je ve své podstatě totéž. Častěji se používá termín způsobilé/ nezpůsobilé výdaje. Označuje se tím výše výdajů, ze kterých je počítána dotace. Způsobilé (uznatelné) jsou výdaje, které jsou kryty dotací (poskytovatel je dle podmínek takto určil) - z jejich výše je procenticky určována dotace. Do výše způsobilých výdajů se používá značení NZÚZ - termín způsobilý výdaj používá i MF ve své metodice k NZÚZ.
Uvedu příklad:
Celkové výdaje projektu 1,3 mil. Kč
Nezpůsobilé (neuznatelné) výdaje jsou 300 tis. Kč (někdy si vymiňuje poskytovatel je vynaložit, někdy je nekontroluje/ neřeší)
Způsobilé: 1 mil. Kč, z toho 700 tis. Kč podíl EU (70 %), 150 tis. Kč (15 %) podíl SR, 150 tis. Kč (15 %) vlastní podíl.
Nezpůsobilé výdaje 300 tis. Kč se značí jen org. Způsobilé kryté podílem EU (700 tis. Kč) značíte ÚZ, nástrojem a zdrojem 5, kryté podílem SR ÚZ, nástroj a zdroj 1, vlastní podíl nástroj a zdroj 1.
Pokud jde o nepřímé výdaje, tam je důležité toto sledovat. Je to jeden z typů paušálních dotací a v novém programovacím období se nepřímé výdaje nově aplikují např. u dotací IROP a MMR. Nepřímé výdaje jsou věcně výdaje související s projektem typu PD, VŘ apod. Přímé jsou pak samotné výdaje realizační. Problém je, že na nepřímé výdaje se určila obecně dotace neinvestiční, což MF vyřešilo výkladově tak, že pokud jsou nepřímé výdaje investiční (účtují se do ceny investice), dotace na ně dáváme na účet 403, jen se značí neinvestičním ÚZ a používá se při příjmu dotace neinvestiční příjmová položka.
Co s nepřímými výdaji z hlediska NZÚZ se snažíme vysvělit v komplexním dotazu z 5.7.2025:
https://www.obecuctuje.cz/dotazy?zobrazit=komplexni_dotazy&
Pokud jde o vaši konkrétní dotaci, tak upozorňuji, že poskytovatelé v poslední době často sankcionují, když není dodržen druh dotace (neinvestiční dotaci byste čerpali na investici). Takže je důležité s administrátorem vždy dopředu ujasnit, jaký druh dotace se bude čerpat. Je pravda, že některé dotační programy (viz např. i nepřímé výdaje u MMR či IROP) určují na vedlejší výdaje rovnou neinvestiční dotaci, ale tam poskytovatel nepřímé výdaje nekontroluje a máme to metodicky ošetřeno. Tady ale máte na výběr, jaký druh dotace zvolit, tzn. musí se žádat na výdaje vstupující do ceny investice investiční dotace a neinvestiční opravdu jen na neinvestici, jinak hrozí sankce.
U výdajů na administraci dotaci je výjimka, kdy si máte podle ČÚS 710 určit, jestli je účtujete do ceny majetku či nikoliv. Takže zrovna zde není problém si říct, že zohledníte i druh dotace a budete je účtovat na účet 518 s tím, že neinvestiční dotace se proti tomu zachytí na účtu 672. Určitě to ale takto nejde například u výdajů na projektovou dokumentaci, ta má jít vždy do ceny investice (když se váže k investici) a má být na ní tedy čerpána (když máte, jako zde, volbu) investiční dotace.
Dotace na FVE - tam bývá problém, že to je dalším typem paušální dotace, kde poskytovatel určí maximální limit dotace procentem ze způsobilých výdajů, ale skutečnou výši dotace určuje podle technických parametrů. Tam vůbec není jednoduché určit, kolik nakonec dostanete, takže doporučuju značit procenticky výdaj dle rozhodnutí a pak to zkorigovat případně v posledním roce realizace - když to nepůjde, tak to nepůjde, raději značit nepřesně, než neznačit. Obdobně postupujeme u dohady s tím, že vždy lze, když vznikne větší odchylka, účet 403 zkorigovat (byť to třeba bude odchylka od metody).
V současné době připravuji podklady k inventarizaci.
Na účtu 905 - vyřazené pohledávky eviduji od r. 2011 pohledávky za odpady.
Jedná se o občany, které nejsme schopni dohledat, aby svůj dluh uhradili.
Je možné v roce 2025 odúčtovat tyto pohledávky, nebo musí zůstat na účtu 905 ?
Měli byste si ve směrnici určit dobu, po kterou vyřazené pohledávky budete evidovat v podrozvaze. Uvádí se většinou ca 3 roky. Toto už je dlouhá doba, vyřadila bych zápisem 999/905. Důležitější, než to delší dobu evidovat, je aktivně pohledávky vymáhat, pokud to jen trochu jde. V okamžiku, kdy jsou všechny právní možnosti vyčerpané nemá cenu takto dlouhá evidence na podrozvaze. Ale jako podklad je dobrá určitě směrnice, na základě které pohledávky po uplynutí stanovené doby odúčtujete.
Cituji vám k tomu obsahovou náplň účtu 905:
„P.I.3. Vyřazené pohledávky“ obsahuje práva na peněžité plnění v případě, že již zanikl nárok účetní jednotky na vymáhání plnění, ale je zde předpoklad, že dlužník svoji povinnost zcela nebo zčásti splní, nebo je zde předpoklad, že bude plněno jinou osobou; dále obsahuje pohledávky, které účetní jednotka již nevykazuje v rozvaze, ale z jiných právních předpisů nebo z potřeb účetní jednotky vyplývá potřeba jejich sledování,
Pokud nemáte předpoklad, že dlužníci dluh splní, tak pokud jde o tu "potřebu účetní jednotky" pohledávku evidovat, tak k tomu je právě vhodné si ve směrnici stanovit obecnou lhůtu.
Naše obec v minulém roce pořídila elektrovozidla, na která získala investiční dotaci ve výši 2 478 000 Kč. Majetek byl 3 měsíce odepisován u nás, poté byl v červnu 2024 předán PO vč. oprávek a dotace.
V prosinci roku 2024 došlo na naší straně k vypořádání dotace. Na základě kontroly poskytovatele dotace provedené v červnu 2025 přišla nyní výzva k vrácení části dotace ve výši 619 500 Kč.
Prosím o radu, jak tuto situaci, kdy majetek je svěřen PO a dotace je u nás vypořádána, účetně zachytit. V dotazech jsem tuto variantu nenašla. Zajímá mě řešení obce, ale i oprava dotace u PO, protože částka je to významná.
Zatím mám předběžně nachystané účtování vratky u nás takto:
předpis: 401 MD (?) / 347 D
zaslání poskytovateli: 347 MD / 231 D ODPA dle účelu dotace, POL 5904, NZUZ a ORG.
Danou situaci rozebíráme v dokumentu, který je zveřejněn i na obecuctuje:
https://www.obecuctuje.cz/dokumenty?jak=fraze&stitky[0]=7&hledat=%C3%BA%C4%8Det%20403%20pro%20PO
Řešíme to tam od strany 12.
Podle předpisů by se následná vratka investiční dotace měla zaúčtovat jako jednorázové snížení výnosu. Nicméně jako vhodnější se v tomto případě, kdy majetek je svěřen a vratka je ve významnější hodnotě, jeví korigovat účet 403. To by u vás znamenalo vratku poskytovateli účtovat 403/347 a předání info na PO 401/403 s tím, oni ve výši vratky proúčtují 403/401 a opraví hodnotu účtu 403 i na kartě majetku.
Musíte to ale popsat jako odchylku od metody do přílohy závěrky. Bližší vysvětlení a argumentace viz dokument, na který vás odkazuju.
Tělovýchovná jednota, z.s. (není VÚJ) na základě výpůjčky užívala movitý i nemovitý majetek města. TJ si se souhlasem města vyřídila dotace na technické zhodnocení budovy, travnatých ploch a tartanových ploch města. TZ provedla v letech 2020 -2025 a vedla ve svém účetnictví a odepisovala, jak jí nařizovala dotační smlouva. Nyní došlo k rozhodnutí, že k 31.12.2025 dojde k ukončení výpůjčky mezi TJ a městem a TJ městu předá technická zhodnocení nemovitého majetku města a vyřadí ze svého účetnictví. Dotaz zní: Mohu použít k zařazení do majetku města zůstatkovou cenu TZ k 31.12.2025 , které si TJ vedla v jejich účetnictví nebo požádat znalce o znalecký posudek s RPC.
Pokud vám TJ převádí TZ bezúplatně, tak protože nejsou VÚJ, jak správně zmiňujete, musíte přebraný majetek ocenit RPC. Není nutné platit znalecký posudek, stačí, když někdo z vedení udělá kvalifikovaný odhad - klidně vezměte jejich pořizovací cenu a ponižte jí o odhadované opotřebení. Neberte automaticky jejich ZC, nemusí odpovídat aktuální hodnotě, ale pokud vyhodnotíte, že ano, tak je možné jí použít - ale ne v logice, že oceňujete majetek jejich ZC, ale že jejich ZC odpovídá reprodukční pořizovací ceně majetku (= cena majetku v době, kdy se o něm účtuje).
Účetní zápis převzetí 021/401 v RPC a nastavte odhadovanou zbývající životnost.
Jen určitě prověřte, že tam vůči tomu neproběhla z vaší strany žádná úplata.
Obracím se na Vás s prosbou o radu ohledně zaúčtování prodeje bytových domů.
K 31.5.2025 jsem měla k dispozici tyto údaje:
Kupní cena domu byla stanovena dle notářského zápisu na Kč 59 450 400,--
Hodnota budovy z 021 k 31.5.2025 je Kč 26 787 587,09.
Oprávky k 31.5.2025 Kč 7 656 437,--
Pořizovací cena z karty majetku Kč 23 894 874,30
1)Po schválení prodeje bytů ZM jsem v červnu 2025 zaúčtovala přecenění bytového domu na reálnou hodnotu těmito zápisy:
021 / 407 Kč 32 662 812,91
081 / 407 Kč 7 656 437,--
036 / 021 Kč 59 450 400,--
2) následně poté došly ještě dodatečné faktury na výměnu bytových vodoměru, notářské zápisy a na sanační a demontážní práce jednoho vyhořelého bytu. Neprováděli jsme zpětné přecenění na 036, abychom nezvyšovali kupní cenu. Použili jsme účet 407 pro tyto náklady, které už se nepromítnou do ceny. Všechny tyto faktury jsem zaúčtovala:
042 / 321
321 / 231
A následné převedení na účet 407: 407 / 042
Hodnota těchto následných nákladů je celkem Kč 1 630 494,33
Na účtu 407 jsem tedy k 31.10.2025 měla zůstatek: Kč 38 688 755,58
3) k datu zápisu prodeje do KN (31.10.2025) pak mám následující zápisy:
311 / 646 Kč 59 450 400,--
553 / 036 Kč 59 450 400,--
407 / 664 Kč 38 688 755,58
Nejsem si jistá, zda-li hlavně zápis 407/664 mám ve správné hodnotě, zaúčtovala jsem stav k 31.10.2025 z účtu 407, kde na tomto účtu nejsou zaúčtované částky jenom z 06/2025, ale ještě následné doklady v 09/2025, jak jsem psala výše. Ráda bych si udělala nějakou kontrolu, abych měla jistotu, že mám zaúčtováno správně, protože jsem se s tímto případem setkala, bohužel, poprvé.
Podle mě jste postupovala správně. Rozdíl z přecenění se má rovnat rozdílu mezi RH (u vás kupní cena 59 450 400 Kč) a zůstatkové ceny. Těmi zásahy, které jste vyhodnotili jako TZ se zvýšila ZC majetku, takto to vychází. Pro kontrolu ověřte zůstatek účtu 407, po prodeji by měl být nulový.
Jediné, čemu nerozumím je rozdíl v hodnotě majetku v účetnictví a v registru majetku, uvádíte:
"Hodnota budovy z 021 k 31.5.2025 je Kč 26 787 587,09.
Pořizovací cena z karty majetku Kč 23 894 874,30."
Neumím identifikovat, proč je tam rozdíl téměř 3 mil. Kč - jsou to obě hodnoty před zásahy a není to v ceně následných zásahů, to jediné mi tam nesedí.
Dne 11.12.2025 jsme dostali Oznámení o rozhodnutí Zastupitelstva Středočeského kraje ve věci žádosti o poskytnutí dotace z rozpočtu Stř.kraje ze Středočeského Fondu podpory včasné přípravy projektů. V žádosti o dotaci jsme uvedli, že se jedná o dotaci investiční. Smlouva se podepíše nejspíše až v roce 2026.
Jedná se o čtyři dotace, a to na rekonstrukce nádrže; rekonstrukce potoka; adaptace autobusové zastávky a rekonstrukce budovy (u které obec uvažuje o jejím zbourání).
Jde mi o to, že na tyto projekty nemáme ještě dostatečné plnění.
Příklad:
autobusová zastávka: výdaje - projektová dokumentace 21 tis.Kč, účtovala jsem MD 042, par. 2212, pol. 6121. Příslib dotace ve výši 200 tis.Kč – podrozvaha MD 915, DAL 999. Mám letos účtovat ještě dohad dotace MD 388, DAL 403? a kdy zanést slíbenou dotaci do majetku?
Dále si nevím rady s dotací na rekonstrukci budovy, kde obec vážně uvažuje o jejím zbourání. Jak účtovat tuto slíbenou dotaci a co s ní při případném zbourání budovy?
Před podpisem smlouvy věcně prověřte, že se jedná opravdu o investice - jsou argumenty pro technické zhodnocení nebo se jedná o novou výstavbu.
Všechny dotace, když máte rozhodnutí, zaúčtujte na podrozvahu, jak uvádíte. Místo účtu 915 zvolte 955, pokud vyúčtování očekáváte za déle než rok. Všechny účty k projektu značte org.
Dohady dotace účtuje ve výši, v jaké byla doposud profinancovaná. Pokud jediný náklad je na zastávku 21 tis. Kč, tak dohadu vytvoříte ve výši procentického podílu dotace na tento výdaj. Otázka je, jestli rozhodnutím ZO je dotace závazně přiznána, z principu opatrnosti dohadu nemusíte účtovat, stačí i podrozvaha s tím, že dohadu dotace doúčtujete až po podepsání smlouvy.
Pokud bude majetek zařazen po podepsání smlouvy, ale před vyúčtováním, tak ke dni zařazení má být dotace dohadovaná zápisem 388/403 v celkové očekávané výši. Dotace se zadá i na kartu majetku a začne se rozpouštět do výnosů.
U dotace na rekonstrukci budovy, kde zvažujete demolici musíte postupovat v souladu s podmínkami dotace - jestli bylo požádáno o rekonstrukci, tak na dotaci nebude právní nárok, pokud rekonstrukci neprovedete. Muselo by se zkusit požádat o změnu nebo novou dotaci na novou výstavbu (pokud byste plánovaly tam něco nového budovat). Zatím nechte dotaci také jen na podrozvaze, rozmyslete si záměr a poskytovateli to včas sdělte s tím, že pak dotaci odúčtujete z podrozvahy, až budete vědět, že to nebude realizováno.
A ještě maličkost - chodník správně patří na odpa 2219.
Jsme plátci DPH, máme uzavřenou smlouvu o nájmu a provozování plynárenského zařízení s firmou Gasnet. Každý rok vystavujeme fakturu za nájem v ceně bez DPH + daň, kterou odvádíme. Další faktura nám je poslána od plynařů za zajištění provozu a běžné údržby. Můžeme si na tuto fakturu uplatnit odpočet DPH?
Obecně nárok na odpočet DPH máte, pokud ten vstup užíváte ke zdaňovaným činnostem (zde k pronájmu) - nicméně trochu nechápu logiku tohoto konkrétního případu.
Pokud jste pronajímatelem a GasNet to využívá ke své činnosti (dodávky plynu), nedává mi úplně logiku, aby Vám jako obci fakturoval za zajištění provozu. Když někomu pronajmu budovu, aby ji používal ke své ekonomické činnosti, nefakturuje mi za to, že zajistí provoz - ale asi jsou tam nějaké věci, o kterých nevím.
Ještě pozor na jednu záležitost - pokud by tam bylo symbolické nájemné - například 100 Kč za rok (a ani jinak bych nemohl dovodit související ekonomickou činnost - například v podobě předchozího prodeje parcel pro RD), tak to by nebylo považováno za reálnou úplatu a nebylo by to tedy ani předmětem DPH. Logicky by potom nebyl ani nárok na odpočet daně.
Pokud by to bylo ještě potřeba nějak dále probrat (protože neznáme úplně okolnosti případu), tak napište na mail zdenek@obecuctuje.cz (ale rovnou poprosím o popis finančních vztahů a jak ten plynovod vlastně vznikl - předpokládám, že u něj jste i uplatňovali odpočet při jeho výstavbě).
Máme koupený HW pro hasiče za 3.500 Kč, k tomu SW aplikace hasičům (online modul aplikace) za 3.600 Kč na období 01/2026-12/2026. Prosím o kontrolu účtování: HW na 028/558, položka 5137 (máme ve směrnici od 3000 Kč) a SW jako službu(licence 1 rok) 518, položka 5169 (5168?). Mám časově rozlišit 381/518, když je to na další rok? Ve směrnici časové rozlišení tento případ nemáme.
Posuďte, jestli SW není pro dané zařízení "oživovací" - kdyby plnilo funkci pro jeho provoz, patří do jeho ceny.
Viz § 11 odst. 8 vyhlášky č. 410/2009 Sb. podle kterého nehmotným majetkem není:
"software pro řízení technologií nebo zařízení, která bez tohoto software nemohou fungovat."
Když to vyhodnotíte jako samostatný SW, tak vzhledem ke krátkodobé licenci souhlasím s účtem 518, pol. 5168 a časově to není nutné rozlišovat, jestli to bude pravidelná platba - třeba v naší vzorové smernici toto máme zohledněno, tak zvažte, jestli v tomto ohledu případně neupravíte tu svoji, abyste to nemuseli řešit.
Prosím o metodickou pomoc při sestavení inventarizační komise, tzn. předsedy a členů. Jedná se mi o to, kdo může být předsedou a kdo může být členem, jsou na tyto funkce nějaká pravidla? Může být předsedou i. komise předseda kontrolního výboru nebo kdo jiný by mohl? A členem může být člen výboru, zastupitelstva, referent obecního úřadu, zaměstnanec údržby (z důvodu kontroly stavu majetku) a co například účetní obce, která o všem v malé obci účtuje?
Můžete využít naše vzorové dokumenty k inventarizaci pod štítkem "Závěrka a inventarizace".
Platí zde inventarizační vyhláška č. 270/2010 Sb. V ní jsou uvedené základní povinnosti, například, že "inventarizační komise je nejméně dvoučlenná."
Jmenování konkrétních členů je věcí starosty. Jestli máte radu, pak plán inventur včetně stanovení členů IK vydává rada (může přenést pravomoc na starostu).
Náš názor je, že osoba odpovědná za majetek by měla být členem inventarizační komise vždy, že bez ní není možné inventuru řádně provést - je pak i problém s odpovědností.
Pravidla konkrétní jinak zákonně nejsou, jen ten minimální počet členů.
Na závěr vám pro inspiraci kopíruju doporučené složení IK z naší směrnice:
"Předseda inventarizační komise bude osobou odpovědnou za provedení inventury, osoba odpovědná za majetek nebo závazky a jiná pasiva bude osobou odpovědnou za zjištění skutečnosti a účetní bude osobou odpovědnou za provedení inventarizace, tj. porovnání skutečnosti na účetnictví. Členem inventarizační komise u fyzických inventur musí být vždy osoba odpovědná za majetek, u dokladových inventur účetní odpovědná za inventarizační položku. Dalším členem může být člen zastupitelstva, vedoucí odboru, další pracovník odboru.
Ústřední inventarizační komise (obce, které nemají zřizované PO, mohou nadále nazývat hlavní inventarizační komise) je nejméně tříčlenná.
Předsedou komise bude zvolený člen zastupitelstva obce, případně předseda kontrolního výboru, členem komise musí být starosta, jako osoba odpovědná za správu majetku vůči radě a zastupitelstvu (názor autorky)."
Obci bylo na základě Rozhodutí Dopravního a energetického stavebního úřadu odňato vlastnické právo k pozemkům (vyvlastnění). Obci byla přiznaná náhrada. Ke dni právních účinků vkladu do katastru navrhuji účtovat:
1. předpis náhrady za pozemky MD 377 / DAL 649 částka dle rozhodnutí
2. pozbytí pozemků MD 549 / DAL 031 v účetní hodnotě pozemků
Úhrada náhrady na BÚ MD 231 + RS 3639 2324 / DAL 377
Dále na základě stejného rozhodnutí bylo obci omezeno vlastnické právo k dalším pozemkům (věcné břemeno inženýrské sítě).
1. předpis náhrady za VB MD 377 / DAL 649 částka dle rozhodnutí
Úhrada náhrady na BÚ MD 231 + RS 3639 2324 / DAL 377
První případ účtujete dobře, varianta by byla i brát to jako nucený prodej a volit účty 554 a 647, pol. 3111. Nicméně mám tady jedno upozornění - podle rozsudku ESD C - 182/23 se i vyvlastnění považuje za dodání z pohledu DPH. Tedy musíte posuzovat DPH úplně stejně jako byste to prodávali. Je možné, že to nakonec nebude třeba předmětem DPH, bude od daně osvobozeno, ale musíte si to vyhodnotit, jako kdybyste to prodávali. Odkaz na rozsudek:
U VB volte výnosový účet 602 (609) a pol. 2119 a zde by mělo dojít k odvodu DPH (21 %) - poskytnutí služby (i když je to "nařízené", viz rozsudek).
Prosím o radu s datem registrace k DPH z důvodu prodeje zasíťovaných parcel. Naše obec nikdy nebyla plátcem DPH a já jsem DPH nikdy neúčtovala, proto jsem určila špatný datum registrace a to předpis výnosu z pozemků ke dni návrhu na vklad. V říjnu a listopadu jsem účtovala tři návrhy a tím jsem myslela, že jsme překročili obě hranice, i tu pro okamžitou registraci. Podala jsem přihlášku, FÚ nám zaslal Rozhodnutí o registraci na základě účetní obratové sestavy a vnitřního dokladu s předpisem výnosu a teď musím podat odvolání a určit správný datum a nevím jaký. Tady se názory rozcházejí, někdo mi říká, že DUZP je den, kdy nám bylo doručeno vyrozumění o provedeném vkladu, další názor je, že DUZP je ke dni právního účinku vkladu, ale ten je o měsíc dříve, než nám přijde vyrozumění, takže dost velké rozpětí. A poslední názor, který jsem slyšela, že to každý finanční úřad posuzuje jinak, tak mám obavu, abych neodeslala s chybným datem i to odvolání. Prosím, jaký je ten rozhodný den k registraci?
Pro okamžik, kdy to vstoupí do obratu se vychází z okamžiku, kdy nastalo DUZP. To je definováno u nemovitostí zapisovaných v katastru nemovitostí v §21 odst. 2 ZDPH.
(2) Při dodání nemovité věci se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem předání nemovité věci nabyvateli do užívání nebo dnem doručení vyrozumění, ve kterém je uveden den zápisu změny vlastnického práva, a to tím dnem, který nastane dříve.
Tedy máme dva datumy:
- datum kdy došlo k předání druhé straně - tedy od daného okamžiku se kupující má o nemovitost starat (sekat tam trávu...), ale také brát užitky (má právo dát si tam materiál, pěstovat tam brambory...)
- nebo doručení oznámení o tom, že vklad byl proveden v KN (tedy až je to z KN oznámeno).
No a řešíte, který den nastal dříve. Nevím, jak je to u Vás reálně s předáním k užívání - u pozemků se to často neřeší a je dost možné, že oni to mohli začít užívat až následně - potom je to doručením oznámení o provedení zápisu z KN. Ale pozor - někdy i nastávají situace, že se jim to předá na začátku - oni třeba mohou začít stavět a vlastní prodej je třeba až za 3 roky. Potom je DUZP hned tím předáním na začátku.
Acha obec účtuje s.r.o.
Na hlinách 1786/16, 18200 Praha 8
IČ: 27493091, DIČ: CZ27493091
Číslo účtu (úhrada registrací a kurzů): 2600160912/2010
Číslo účtu (úhrada publikací): 2500160931/2010
Vzdělávací instituce akreditovaná u MV ČR podle zákona č. 312/2002 Sb., č. akreditace AK/I-5/2018
Společnost je vedená v OR Městský soud v Praze, oddíl C, vložka 161619. Společnost je plátcem DPH od 1. 4. 2007
(preferujeme e-mailový kontakt)
Odborná pomoc
Ing. Ivana Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb
Bc. Klára Vavrišinová
Kateřina Hudečková