Obec účtuje - Vše o účetnictví obcí

Neregistrovaní uživatelé mají možnost procházet zodpovězené dotazy, ale nemohou sami dotazy posílat. Pokud chcete posílat vlastní dotazy, je potřeba se registrovat, případně se přihlásit.

Dotazy

  • Dotace MMR - TZ osvětlení škola a oprava střechy
    22. 09. 2020

    Dobrý den, chtěla bych se ujistit, že můj úsudek je správný. Dostali jsme dotaci od MMR na rekonstrukci střechy a osvětlení ZŠ. Rozúčtování dotace na investici a neinvestici jsou mi jasné. Dle pokynů od MMR. Nyní se dostávám k fakturám za provedené práce. Není jasně uvedeno co která faktura na co byla. Je k tomu sice nějaký výpis prací, ale v tom se nevyznám a přiznám se nechce se mi rozpytvávat po položkách, které jsou na dvě stránky. Tak jsem si každou fakturu rozúčtovala dle poskytnuté dotace ( 39% střecha a 61% světla). Zhotovitel nám vystavil faktury na práce, kde je uvedeno, že daň odvede zákazník - přenesená daňová povinnost. Jelikož je to obecní majetek žádná ekonomická činnost, tak bych měla uplatnit daň podle § 92a bez nároku na odpočet. Takže uvedu v kontrolním hlášení v B.1. a v přiznání uvedu na řádku 10. Uvádím někde ještě skutečnost, že je to bez odpočtu? Jsem v této problematice co se obcí týká nováčkem a potřebovala bych si tuto problematiku více osvětlit. Předem děkuji za odpověď.

    Takto - neumím vyhodnotit identifikovatelnost položek na faktuře - tedy k tomuto se neumím vyjádřit.

    Pokud u vaší obce neprobíhá na objektu jakákoliv ekonomická činnost, tak si myslím, že se spíše neměl režim PDP aplikovat - ale budiž - vycházejme z toho, že se již použil ...

    Potom skutečně budeme v přiznání na ř. 10 a již se to nikam nepíše (jen raději upozorňuji, až budete podávat přiznání a budete si to případně kontrolovat na portálu finanční správy, tak vám to bude hlásit propustnou chybu - hlídá rovnost ř. 10 a 43 - samozřejmě ale pokud se neuplatní odpočet DPH, tak nerovnost je správně). V kontrolním hlášení to skutečně půjde na B.1. a tím končíme.

    To, že se odpočet DPH neuplatńuje, nikde neuvádíte - jen neuplatněné DPH účtujete podle svého charakteru ve vašem případě na investici (042) a opravu (511).

  • DPH a pořízení zboží ze zahraničí
    21. 09. 2020

    Dobrý den, Pan starosta v březnu 2020 objednal světla u firmy Gear4music Limited, United Kingdom. Proplatila jsem 6.3.2020 zálohovou fakturu ve výši 13 915,70 Kč a od té doby se nic nedělo. Světla firma poslala až teď v září s tím, že pan starosta mi dal jednu fakturu dne 17.9. 2020 na částku 6 233,06 Kč. Když jsem mu řekla, že světla stála 13 915,70 Kč, tak vyštrachal z mailu ještě jednu fakturu z 6.4.2020 na zbývající částku 7 682,64 Kč. Jelikož jsme plátci DPH, asi bych měla obě faktury prodanit, ale vůbec netuším, jak to udělat s tou fakturou z dubna 2020. V mailu na info@obecutuje.cz Vám posílám faktury, z nichž ani nevím, jak vyčíst nějaké IČ či VAT. Je tam jenom Reg: CZ683986064, ale nedaří se mi to dohledat ani a ARESU ani v systému VIES. Děkuji moc za pomoc a přeji krásný den.

    Přeji dobrý den, to je skutečně na vyjasnění s dodavatelem. Našel jsem registraci dodavatele k DPH v ČR - vyhledávání na této adrese:

    https://adisreg.mfcr.cz/cgi-bin/adis/idph/int_dp_prij.cgi?ZPRAC=FDPHI1&poc_dic=2

    Jsou registrovaní jako plátci DPH v ČR někdy od roku 2016. Nicméně potom by tu fakturu měli dát s DPH a daň by měli odvést oni (na faktuře skutečně mají své české DIČ). Nicméně oni DPH podle faktury neodvedli - tak je potřeba je kontaktovat, protože to vypadá na nějakou chybu. Je hloupost, abyste odváděli DPH jako pořízení zboží z EU, pokud to dávají na fakturu, kde vystupují pod českým DIČ.

  • Daň silniční u avie
    18. 09. 2020

    Obec zakoupila nákladní auto. Auto používá pro svoji běžnou činnost a také poskytuje službu -pouze občané naší obce mají možnost si půjčit nákladní auto s naším pracovníkem pro drobné úkony za hodinovou sazbu. Přemýšlela jsem o tom, zda by obec neměla hradit silniční daň, jestli není určitá forma podnikání? Ale na druhou stranu obec službu poskytuje jen svým občanům a ti nám pouze kompenzují vzniklé náklady na hodinou mzdu pracovníka a spotřebovanou naftu. Děkuji za odpověď.

    Předpokládám , že je to vozidlo v kategorii "největší povolená hmotnost" mezi 3,5 a 12 tunami. Potom jsme v §2 odst. 3 a §6 odst. 9.

    Stav je takový, že podmínkou, aby se neplatila daň silniční by bylo, že je to používáno pouze k činnostem z nichž příjmy nejsou předmětem daně z příjmů. Tady se ale obávám, že ty odměny z hodinové sazby za zapůjčení občanům předmětem daně z příjmů budou - to by potom znamenalo, že by tam silniční daň skutečně byla. Myslím si, že pro Váš případ nenajdeme nějaké osvobození v §3 zákona  ...

  • Dodavatel se sídlem na Slovensku
    16. 09. 2020

    Město chce uzavřít smlouvu s umělcem ze Slovenska na vytvoření pomníku a instalaci v našem městě za cenu 10.000 euro (záloha 5000 euro a doplatek při dodání díla). Autor díla ve smlouvě uvádí, že není plátce DPH. Předmětem smlouvy je úprava práv a povinností smluvních stran při vytvoření a dodání díla a udělení licence na jeho použití. Rozsah díla představuje autorský návrh (3D vizualizace) a realizaci (vytvoření a osazení pomníku na betonový základ). Udělení licence není ve smlouvě dále nijak specifikováno. Smlouva obsahuje jen Autorskou doložku (autor je jediný tvůrce díla, město jej nemůže použít jinak bez souhlasu autora). Výkopové práce a betonový základ vytvoří česká firma. Bude fakturovat městu. Účtovat budeme jako investiční výdaj – pořízení stavby – účet 021. Budu postupovat dle par.16 odst. 2, bod a) zákona o DPH a z výše uvedeného plnění nebudu u nás odvádět DPH. Zálohovou i vyúčtovací fakturu budeme hradit z korunového účtu. Žádám Vás o radu s přepočtem a zaúčtováním kurzových rozdílů zálohové faktury a následné vyúčtovací faktury od slovenského dodavatele (neplátce). Děkuji.

    Moc děkuji za zaslání doplňujících podkladů a omlouvám se, že nám to trvalo trochu déle - potřeboval jsem to zkonzultovat s daňařkou. Bohužel jsme došli k závěru, že v tomto případě se objevuje i daňový problém - totiž dodání zboží s instalací je považováno za službu. Potom nám tady nastupuje §108 odst. 3 písm. a) bod 2 a dojdeme k tomu, že jste povinni přiznat DPH (a dle všeho dodavatel by se měl stát na Slovensku osobou identifikovnaou k dani) a v tomto případě byste byli bez nároku na odpočet DPH. Aby se tomuto vyhnulo, tak by musela nastat situace, kdy by daný umělec pouze dodal pomník bez závazku jeho istalace (což ale asi není dost dobře možné).

    Teď k účtování (ale ono to souvisí i s DPH):

    V e-mailu píšete, že nemáte stanoven pevný kurs, ale zároveň jste zatím nic v EUR neplatili - tedy toto jste zatím neřešili. V této situaci Vám doporučuji vyhlásit pevný roční kurs - budete to mít úplně nejjednodušší.

    Potom byste účtovali zálohu (pokud se rozhodnete nezdaňovat - byť si myslím, že to není správně):

    MD 052/Dal 231 v pevném kursu (pokud to bud eplatný kurs k 1. 1.) tak to je 25,41 x 5000 EUR.

    Z korunového účtu ale hradíte určitě více - tedy rozdíl bude 563/231 - tedy kurzová ztráta

    Dále by přišla vyúčtovací faktura:

    MD 042/Dal 321 - zase 10 000 EUR x 25,41, vyúčtoval by se kurzový rozdíl MD 321/Dal 052 - ten je v kurzu 25,41 a zase by se při úhradě účtovalo o rozdílu mezi pedpisem závazku a korunovou platbou MD 563/Dal 231.

    Pokud byste tam aplikovali to DPH - tak by se ještě napočítávalo vždy 21% z daných hodnot a to by šlo do pořizovací hodnoty (tedy jak při záloze tak při vyúčtování - vždy po 5 tis. EUR) - ale bylo by potřeba s ním domluvit, jak je to s DPH ... - protože Vy to plnění budete muset případně dát do kontrolního hlášení do A.2. a tím fakticky dáte informaci, že by měl být identifikovanou osobou.

     Z hlediska rozpočtové skladby - při úhradě zvolíte položku 6121, odpa doporučuji 3326. Z hlediska KR nemusíte odděleně v rozočtové skladbě zobrazovat, vše lze upravovat na položce 6121. 

  • Sazba DPH u movitého majetku - Domov pro seniory
    14. 09. 2020

    Dobrý den, prosíme tímto o radu, jakou sazbu DPH máme odvést v tomto případě: Budeme stavět Domov pro seniory (bude na to i dotace z ministerstva). Jelikož se jedná o ekonomickou činnost osvobozenou bez nároku na odpočet, budeme faktury od dodavatele dostávat v režimu RCH a odvádět 15 % sazbu DPH (jedná se o sociální služby). Součástí smlouvy s dodavatelem bude mimo stavebních prací rovněž dodání movitého majetku např. pračka, polohovací lůžka pro klienty, mobilní vana, která se napojí na vodu, ale nebude zabudovaná, a také drobný majetek např. skříňky na léky, stoly a židle do jídelny apod. A u tohoto movitého majetku si nejsme jistí, jakou sazbu daně máme odvést, jestli rovněž 15%? Děkujeme za radu

    V tomto případě řešíme, zda můžeme z hlediska zákona o DPH považovat dodávky Vámi popisovaných movitých věcí za vedlejší plnění k dodávce stavby Domova pro seniory. Tyto záležitosti jsou velice sporné. Z mého osobního pohledu není charaktristika "vedlejšího plnění" u dodávky těchto movitých věcí splněna. Když hodnotím to, zda pro vás jako zákazníka je pořízení tohoto vybavení  účel sám o sobě, tak se domnívám, že jste se mohli úplně stejně rozhodnout pro to, že vybavení movitými věcmi budete řešit v samostatné zakázce. Nevidím zde nějakou jasnou podmíněnost a úzký vztah k plnění hlavnímu (tedy dodávce stavebních prací, případně zabudovaných technologií). I z tohoto pohledu rozdělení na dvě části - tedy dodávku stavby a dodávku movitých věcí mi rozhodně nepřipadá "umělé".

    To jsou indicie, které mne vedou spíše k tomu, že by se tato dodávka vybavení (zdůrazňuji - věcí, které vyhodnotíme jako samostatné movité věci) měla hodnotit jako  samostatné plnění - tedy ani bych neaplikoval režim PDP. Pokud ale dodavatel na režimu PDP trvá i u této části, tak bych danou část zdanil v sazbě 21%.  Samozřejmě pokud by se jednalo o pořizování věcí (např. zdravotnických prostředků), které by splňovaly zatřídění do sazby 15%, tak by se aplikovala snížená sazba (důvodem by nebylo to, že je to součást stavebních a montážních prací, ale dodávka zboží splňující charakteristiku v příloze č. 3 zákona).

    Zkoušel jsem to ještě vše konzultovat s kolegyní - v řešení tohoto případu jsme oba došli k shodnému výsledku.

  • umístění bankomatu
    08. 09. 2020

    Jsme plátci DPH, do návrhu smlouvy si banka dala za předmět viz dále DPH se sazbou 0%, s tím, že nájemné je osvobozeno dle platných předpisů. "Předmětem Smlouvy je úprava práv a povinností Smluvních stran v souvislosti nájmem části vstupního prostoru o velikosti 5,8 m2 za účelem umístění a provozování peněžního automatu Banky". Nejsem si jistá, zda se jedná o pronájem nebyt. prostoru se sazbou 0% nebo by mělo jít o službu se sazbou 21% za umožnění umístění bankomatu?

    Ptáte se naprosto správně. V případě, že je to skutečně samostatný prostor, který ovládá nájemce, potom souhlasím s možností aplikovat nájem osvobozený od DPH (například na jedné obci jsem měl to, že tam postavili příčku, do příčky zabudovali bankomat a z druhé strany jim tam vznikla místnůstka - z které bankomat ovládali - třeba plnění peněz apod. - potom je to skutečně pronájem).

    Jestli je to ale jen právo umístit třeba do vestibulu bankomat, nicméně daný prostor "neovládají", tak jsme ve stejné pozici, jako se u soudu řešily ty automaty (viz například judikát NSS 9 Afs 93/2008 - upozorňuji na něj v přehledu judikatury v oblastí daní ... - dokument z 20.6.2020 - ř. 35 souboru - ale v tom souboru upozorňuji na více judikátů)  - tedy nesplnění charakteristiky nájmu a z toho vyplývající nutnost aplikovat sazbu 21%.

    Uvádím pro ilustraci krátký výňatek z judikátu (těch zajímavých částí je tam více - třeba řešení, kdo má klíče ...):

    S ohledem na vše výše uvedené se Nejvyšší správní soud ztotožňuje se správností
    aplikace rozhodnutí Evropského soudního dvora ve věci Sinclair Collis na posuzovanou
    věc. Konstatuje však, že vypořádání se krajského soudu s argumentací žalovaného,
    ve které se odvolává na rozhodnutí Evropského soudního dvora ve věci Sinclair Collis,
    nebylo zcela přiléhavé, přestože jeho aplikaci považuje za správnou.
    Evropský soudní dvůr se ve věci Sinclair Collis zabýval otázkou, zda poskytnutí
    prostoru k instalování prodejních automatů na cigarety lze považovat za nájem
    nemovitosti. Soudní dvůr vzhledem k okolnostem případu dospěl k závěru, že nelze.


    Stěžejním argumentem rozhodnutí bylo, že uzavřená smlouva mezi smluvními stranami
    nezaručila nájemci (zde majiteli prodejních automatů na cigarety) právo kontrolovat
    a omezit přístup k prostorám, kde byly automaty umístěny. Nájemce neměl volný přístup
    k místu, kde se automaty nacházely, jeho přístup byl také omezen na provozní dobu
    podniku a právo k přístupu nebylo možno vykonávat bez souhlasu majitele podniku.
    Za další třetí strany měly přístup k automatům na základě podmínek majitele podniku,
    nikoli na základě podmínek určených nájemcem (vlastníkem automatů). Evropský soudní
    dvůr tuto předběžnou otázku uzavřel v bodě 31 tak, že pro řádný výklad článku 13 (B) šesté
    směrnice poskytnutí práva majitelem prostor majiteli prodejních automatů s cigaretami k instalaci,
    provozu a udržování těchto automatů v jeho prostorách na místě určeném majitelem prostor po dobu dvou let, za úplatu stanovenou v procentech z hrubého zisku z prodeje cigaret a jiného tabákového zboží v jeho prostorách, aniž by majiteli automatů bylo uděleno i právo ovládat a kontrolovat tyto automaty a prostor, na němž jsou umístěny, nikoli ve smyslu jakém bylo ve smlouvě stanoveno (pozn. Nejvyššího správního soudu – šlo o ovládání ve smyslu přístupu k automatům jen se souhlasem majitele podniku, v době provozních hodin a pro účely udržování automatů, doplňování zásob a vybírání peněz), neodpovídá nájmu

  • Nájem restaurace
    02. 09. 2020

    Dobrý den, měla bych dotaz ohledně nájmu nebytových prostor. Obec (plátce DPH) má v majetku víceúčelovou budovu se sálem, který je využíván jako tělocvična (osvobozená plnění) i pro pořádání kulturních akcí (zde odvádím DPH). K této budově byla přistavěna restaurace, která se pronajímá osobě, která je také plátcem DPH. Obec s touto osobou uzavře smlouvu o nájmu movitých věcí (obec restauraci vybavila spotřebiči apod.), kde budu z nájmu odvádět DPH (vystavím nájemci splátkový kalendář, podle kterého mi měsíčně bude platit 3.000,00 Kč s DPH)) a klasickou smlouvu o nájmu prostor k podnikání – restaurace. Chtěla bych vědět, jestli z vlastního nájmu restaurace musím také odvádět DPH (stačí také splátkový kalendář?) nebo může být v režimu osvobození? Restaurace je nová, takže nepředpokládám, že se bude v dohledné době moc opravovat a při stavbě jsem si DPH nenárokovala, tak bych raději volila režim osvobození. V obou smlouvách máme výslovně uvedeno, že částka za nájem je včetně DPH. Děkuji za odpověď.

    Pokud pronajímáte restauraci plátci DPH, tak si skutečně můžete vybrat, zda to pronajmete osvobozeně od DPH nebo zda to pronajmete s DPH. Když to pronajmete bez DPH, nebudete mít nárok na odpočet DPH - přesně jak uvádíte. Považuji ale za krajně neekonomické, pokud byste volili pronájem bez DPH (osvobozeně). Přeci pokud pronajmete s DPH, tak byste si mohli douplatnit odpočet DPH z výstavby (pokud ta výstavba byla skutečně směrovaná na tu restauraci) - to přeci musí být spousta peněz. Když bych byl starostou, tak určitě hledám způsob, jak to DPH z výstavby odečíst - tedy volil bych určitě nájem s DPH.

  • Převod družstevního bytu
    30. 06. 2020

    Prosím o radu: Město „vlastní“ družstevní byt, který zdědilo po fyzické osobě. Nejedná se tedy o vlastnictví, ale o členský podíl v družstvu a o přednostní právo nájmu k tomuto bytu. Byt se nachází v bytovém domě, který byl zkolaudován v roce 1972. Město byt se souhlasem družstva v předchozích letech podnajímalo a poskytovalo služby (zdaňované). Nyní má v úmyslu byt prodat. Vzhledem k družstvu jsou veškeré závazky vypořádány, je splacena anuita, na bytě neváznou zástavy. V úvahu přicházejí dvě varianty ve vazbě na pravidla a stanovy bytového družstva: 1) Byt družstvo převede do vlastnictví města, a to ho následně prodá – vzhledem ke stáří bytu bude tento prodej osvobozen od DPH? 2) Byt družstvo nepřevede do vlastnictví města (ve stanovách má totiž uvedeno, že do osobního vlastnictví převádí bezplatně pouze fyzickým osobám). Z tohoto důvodu by město neprodávalo byt do osobního vlastnictví, ale prodávalo by členský podíl v tomto družstvu včetně práva přednostního nájmu k tomuto bytu. Byt by si do osobního vlastnictví mohla převést fyzická osoba, která by družstevní podíl odkoupila. Jednalo by se o převod podílů v obchodních korporacích podle § 54 /1a a tudíž podle § 51/1c bude osvobozeno od daně bez nároku na odpočet? V obou případech bude tedy plnění patřit na ř. 50 a současně ř. 51, případně jak z titulu DPH postupovat? Děkuji

    Tak jak to popisujete, tak mohu potvrdit - osvobozeno od DPH a dával bych to na ř. 50 a současně na ř. 51. Daňový dopad na Město by tak byl v obou případech stejný.

  • Sazba DPH - vodovod
    30. 06. 2020

    Obec v letošním roce provede výměnu vodoměrů na svém vodovodu. Zvlášť bude faktura za cca 100 vodoměrů, zvlášť od jiné firmy za provedení výměny. Lze považovat náklady z obou faktur za náklady spojené s dodávkou pitné vody - tj. sazba DPH 10 %. Souvisí i oprava vodovodu s dodávkou pitné vody - tedy 10 % DPH?

    Určitě to není možno takto brát - když se podíváte do CZ-CPA 36.00.2., tak je tam jasně stanoveno, že to nazahrnuje: instalaci vodoměrů (ty jsou ve 43.22.11.) -tady se bude řešit sazba DPH podle charakteru objektu ..(15% x 21%) - samozřejmě dodání vodoměru bez montáže je v 21%.

    Logicky to nemůže zahrnovat ani opravy vodovodu - to jsou také stavební práce - tam bude sazba 21%.

  • prodej dřeva do Německa
    29. 06. 2020

    Dobrý den, jsme plátci DPH, prodali jsme dřevo do SRN taktéž plátci DPH, myslela jsem, že vystavím fakturu jako dodání zboží do jiného členského státu podle §64 zákona o DPH a podám pak souhrnné hlášení s kódem 0 a v přiznání se hodnota projeví v řádku 20. Celkem byly odvezeny 3 auta dřeva, tedy 3 faktury. Odběratel nám ale vystavil 1 "Gutschrift", kde jsou uvedeny 3 data dodání dřeva a prý už nemám povinnost vystavovat daňový doklad. Můžete mi prosím poradit jak naložit s tímto dokladem? Také nevím jaký kurz použít, jestli poslední den dodání dřeva (datum uskutečnění zdanitelného plnění). Také jsem myslela, že do souhrnného hlášení se uvádí na každý řádek každé jednotlivé dodání - 3 dodávky dřeva - 3 faktury. Děkuji za odpověď

    Já se přiznám, že toto jsem moc nepochopil - "Gutschrift" pokud při své chabé znalosti německého jazyka vím, je "dobropis". Nicméně tady to asi nemá být dobropis, ale že si odběratel udělal jakoby "samofakturaci" - tedy vystavil fakturu místo vás vlastně vaším jménem. Totiž vy jste v tomto případě povinni vystavit daňový doklad - v tomto s Vámi plně souhlasím. Pokud je to samofakturace odběratele, tak to potřebujeme zaevidovat pod tím číslem Gutschriftu jako vaše plnění a tím to dostat na ř. 20 přiznání (tak nevím, zda nakonec stejně neskončíme tím, že si budete muset vystavit  fakturu ...). Standardní režim by pro mne byl skutečně 3 faktury. Varianta, že se to dá na 1 fakturu, by podle mne možná byla - pokud by dodávky byly v jednom měsíci, neviděl bych to jako problém, DUZP bych dal k poslední dodávce a pro přepočet se má použít platný kurs k DUZP - to, co máte vyhlášeno v účetnictví (toto jsou přesně důvody, proč říkám, že je jednodušší vyhlásit si pevný kurs ČNB - třeba roční - potom byste toto neřešila a věděla byste, že použijete po celý rok platný kurs k 1.1.). Jestliže ale máte denní, tak souhlas - za mne denní kurs ĆNB k poslední dodávce.

    Do souhrnného hlášení jde suma za odběratele a měsíc - tedy na 1 řádek by šla celá fakturace (i když by byly tři doklady), jen se píše počet plnění = počet dokladů. tedy pokud si prosadí to, že je skutečně jen jeden doklad, tak potom se do "počtu plnění" dá hodnota 1.

  • Nadměrný odpočet DPH
    25. 06. 2020

    Dobrý den, stali jsme se plátci DPH, ovšem zpětně. V roce 2019 jsme prodali pozemky na výstavbu rodinných domů, rozhodnutí o registraci DPH jsme obdrželi až letos 4.6.2020, ale plátci jsme zpětně už od 1.6.2019. Museli jsme tedy zpětně podat daňová přiznání a kontrolní hlášení za období 6/2019 až 4/2020. Za 6 - 12/2019 nám vyšel nadměrný odpočet 9.253 Kč, za 1 – 4/2020 také nadměrný odpočet 28.366 Kč. Můj dotaz zní, jakým účetním zápisem správně dostat do letošního roku nadměrný odpočet za rok 2019, který nám teď FÚ vrátí. Za 6 – 12/2019 je Daň na výstupu ř. 62 je 6.917 Kč a Odpočet daně ř. 63 je 16.170 Kč – tato částka je z investičních faktur (ekonom.činnost) a zaúčtuji nyní 343 MD/ 042 D – tím se mi to dostane na účet DPH a zároveň ponížím účet 042 o vrácené DPH. Ale jak dostanu z roku 2019 Daň na výstupu ř. 62 ve výši 6.917 Kč – účet 343 strana dal, ale oproti čemu??? Moc děkuji

    Proti výnosům, např. 649. Nic jiného není potřeba proúčtovat. (Příjem od FÚ nadměrného odpočtu zápis 231/343.xx

     a předpis po výpočtu 343. AUMD/ 649.AU D). 

    Ten zápis 343/042 - je správně, ale kdyby byl již majetek zařazen, není také chybou dát na 649, není to významná částka, významné částky - o to pořizovací cenu upravujeme. 

  • DPH Vodné
    23. 06. 2020

    Dobrý den, chtěla bych poprosit o radu ohledně sazby DPH, ZO obce schválilo dne 11.6.2020 cenu vodného pro rok 2020, která se má vybrat do konce srpna 2020, náklady, které do výpočtu spadaly byly za sledované období od 1. července 2019 až do 30. dubna 2020 (kde ještě platila sazba 15 %) nyní od datumu zjištění tj. 11.6.2020 - zasedání ZO (kvůli Covid 19 nemohli schválit dříve) chtějí dát sazbu pořád 15 %, já se ale domnívám, že sazba by měla být už 10 % k vypočítané částce základu daně...děkuji za odpověď

    Ano, máte pravdu. Když je od 1. 5. 2020 platná sazba 10 %, tak se prostě nemohou rozhodnout aplikovat sazbu 15%, která není podle zákona. Prostě pokud nyní budete vybírat vodné, tak to bude v sazbě 10%.

  • pronájem nebytových prostor
    23. 06. 2020

    Dobrý den, stavíme novou budovu s nebytovými prostorami. Chceme pronajímat všechny nebytové prostory, jak plátcům DPH (Pošta), tak neplátcům (lékař, kadeřnice). Nebyl uplatněn odpočet na výstavbu, nájem bude osvobozen od DPH. Ale jak s energiemi? 1. Platím zálohy, po úhradě zálohy mi přijde daňový doklad (el.energie čtvrtletně, plyn měsíčně, vyúčtování pak bývá 1 x za rok např. od dubna do dubna). Nájemci nebudou platit zálohové platby, platba bude vždy až po zjištění skutečné spotřeby, to znamená po obdržení našeho vyúčtování. Jak tedy s DPH, já si budu uplatňovat celý rok ze záloh DPH na vstupu a po obdržení mého vyúčtování vystavím nájemníkům faktury (asi podle nějakých podružných měřičů) a odvedu DPH na výstupu? 2. Když nebudou všechny nebytové prostory pronajaté, krátím DPH na vstupu dle koeficientu? Nebo raději poměrem pronajatých a nepronajatých prostor této budovy. 3. V budově budou společné prostory, např. vstupní hala a chodby, mohu si tedy uplatnit celou zálohu, nebo musím nějak krátit? Děkuji.

    Na úvod mám malou poznámku – když bych stavěl takový dům, tak bych určitě uvažoval o tom, že se rozhodnu poště to pronajímat s DPH a snažil bych se uplatnit odpočet koeficientem (a snažil bych se pohlídat, aby koeficient byl co nejlepší – tedy třeba i další pronájmy plátcům k jejich ekonomické činnosti s DPH). Samozřejmě pokud by tam byla dotace, tak by to můj pohled mohlo změnit. Nicméně z těch prvních tří vět dotazu mi přišlo, že se tady může odehrávat dost významná neefektivita.

    Teď k těm dotazům:

    - ano – můžete to klidně udělat tak, že si průběžně uplatňujete odpočet DPH a na výstupu se to zdaní jednorázově až při vyúčtování (tím, že neplatí zálohy)

    - pokud by určité prostory nebyly pronajaty – tedy nenabíhala by na nich striktně vzato spotřeba, tak by to nemuselo ještě znamenat krácení odpočtu – ale souvisí to s tím, co budu odpovídat níže

    - když tam budou společné prostory, tak bych měl začít řešit, jak se budu chovat. Úplně standardní varianta by byla, že na nájemce rozúčtuji veškeré energie – i za společné prostory (je to stejná logika, jako když pronajímám například byty v bytovém domě a rozúčtuji i náklady na energie za chodby …). Pokud si tyto náklady nechám na obci, tak se najednou dostávám do režimu, že část spotřeby energií budu mít fakticky k tomu, abych tam zajistil nájem – tedy k osvobozenému plnění od daně – a skutečně by potom mohl někdo dovodit, že musí dojít ke krácení odpočtu DPH koeficientem. Tedy pokud byste měli tendenci tyto společné náklady nerozúčtovávat mezi nájemce, tak bych za sebe skoro doporučoval postavit se k tomu tak, že nebudete vůbec uplatňovat odpočet a nebudete ani zdaňovat energie na výstupu (je to postup řekněme mírně problémový, ale obecně v ČR zatím akceptovatelný).

    S tím bude souviset i to, jak se postavíte k náběhu nákladů za prázdné prostory. V nich by v zásadě neměla asi nabíhat voda a elektrika, nicméně rozumím tomu, že temperovat se tam bude – teď otazník zase stejný – v takovém případě rozúčtujete spotřebu plynu mezi nájemníky nebo plyn za prázdné prostory půjde na vrub obce? Pokud na vrub obce, tak jsme zase potenciálně v koeficientu (že to jsou náklady i na zajištění "nájmu osvobozeného od daně") - a zase potom platí, že bych to raději udělal v režimu "mimo DPH" (byť ho nemám rád, ale tady by to mohlo být praktičtější).

    Takže pokud zrekapituluji – být vámi, tak prvotně řeším, jak je dohodnuto to případné rozúčtování nákladů za společné prostory ... 

     

  • Silniční daň
    18. 06. 2020

    Dobrý den, v lednu jsme podali daňové přiznání a zaplatili jsme siniční daň za rok 2019 - 3 600,- Kč za vlastní auto, které využíváme jako provozovatel ČOV. Nyní nám došel platební výměr na úrok z prodlení 237,- Kč. Na dotaz FÚ mi bylo řečeno, že se má daň platit zálohově a že můžu tedy pro letošní rok zaplatit klidně i celou částku 3600,- Kč jako zálohu najednou. Silniční daň v lednu 2020 za rok 2019 jsem zaúčtovala: 531/231 6399-5362. Jak mám nyní zaúčtovat zaplacenou zálohu pro rok 2020 3600,- Kč a co pak udělat na konci roku, když budu v lednu zase platit normálně 3600,- Kč jako siniční daň při podání daň.přiznání?

    I když jste neplatili zálohy, tak by se ke konci roku měla účtovat dohada, resp. byste mohli i rovnou předpis do starého roku, když se přiznání podává v lednu a máte tedy do závěrky informaci o částce, kterou budete platit. Není to velká částka, možná to nesplňuje vaší hranici pro časové rozlišení, tak jen spíše pro informaci, že je potřeba dostat náklad do období, kterého se týká (případně vzít v úvahu významnost). 

    Úrok z prodlení byste měli dát na účet 542 odpa 2321, pol. 5363. 

    Zálohu na silniční daň účtujte 342/231. Na konci roku případně zaúčtujte tu dohadu 531/389 (vyúčtování pak následující rok 389/342) nebo rovnou předpis 531/342, když budete vědět v lednu celkovou částku, viz vysvětlení v úvodu. Tím se vám záloha na účtu 342 automaticky zúčtuje, nic jiného není potřeba účtovat. Případný rozdíl buď doplatíte nebo vám vrátí - obojí přes účet 342. 

  • Pozemky od občanů
    16. 06. 2020

    Chtěli bychom vybudovat chodník na ulici Záhumní ale potřebujeme nakoupit pozemky, které jsou ve fuknčním celku se stavbou. Jedná se o 4 bytové domy, ke kterým patří i pozemky před těmito budovami. Jelikož k jedné bytové jednotce je více vlastníku, kterým náleží i tyto pozemky před domem. Pozemek je veden jako ostatní plocha. My jako obec potřebuje kousek z těchto pozemků odkoupit, za účelem vybudování chodníku. Zajímá mě hlavně jestli tyto kupní smlouvy mají být včetně DPH?

    Já se přiznám, že nerozumím úplně pointě tohoto dotazu. Vy jste tady kupující - tedy daňový režim se bude prvotně odvíjet od pozice prodávajících - projel jsem si na mapách danou ulici - mám dojem, že to jsou vesměs RD a malé bytovky - tedy předpokládám, že pokud tady někdo bude prodávat pozemky, tak tak bude činit jako občan - tj. osoba nepovinná k dani). Ale nevím - třeba je to jinak - třeba je tam nějaké stavební družstvo - plátce DPH .... Případně se ještě ozvěte, abychom si vyjasnili, co vlastně zde řešíme. zdenek@obecuctuje.cz 

← Novější dotazy

Návrh a tvorba webu