Dotazy

• Zapojení TV do rozpočtu

  26. 02. 2026

  Obec nyní hospodaří v rozpočtovém provizoriu a připravuji návrh rozpočtu. Zjistilo se, že zůstatek na účtu k 31. 12. 2025 nebude stačit k pokrytí všech výdajů, zažádalo se tedy o zrušení termínovaného vkladu. Ke dni schvalování rozpočtu již bude TV převeden na BÚ, ale do rozpočtu ještě musím použít položku 8117. Úroky z TV se připisují přímo k TV, takže se TV celou dobu navyšoval. Prosím, dává se v tomto případě do návrhu rozpočtu na položku 8117 pouze jistina a na položku 6310 2141 úroky ? Pokud ano, tak jak mám správně zaúčtovat převod TV po jeho skončení na BÚ, aby se vše správně „potkalo“? Musí se po skončení TV ještě dělat nějaké rozpočtové opatření ? Pokud ano, tak jaké ? Dále jsem se chtěla zeptat, zda by se případně ke krytí výdajů při sestavování rozpočtu daly použít i prostředky z fondu Amundi, které jsou na účtu 251, také přes položku 8117 jako TV.

  Příjetí peněz z účtu TV se účtuje:

  262 MD/ 244 D na účtu TV, na BÚ příjem 231 MD pol. 8117 ve výši jistiny, 231 MD RS 6310 2141 ve výši úroků/ 262 D.

  Stejně se dělá i rozpočtové opatření - položka 8117 se obecně nemusí rozpočtovat, když si jí nestanovíte v rozpočtu jako závazný ukazatel, ve vašem případě ji musíte rozpočtovat, když není pro krytí rozpočtu dostatečná pol. 8115 a daný výdaj chcete mít ve schváleném rozpočtu. Pokud je výdaj již v rozpočtu a zapojíte tam i pol. 8117 a úroky, tak letos již žádné RO k tomuto případu není potřeba. 

  Pokud jde o investice na účtu 251, můžete dané prostředky zapojit také přes pol. 8117, jestli to umožňují podmínky produktu - vyplacení prostředků v průběhu investice, do jaké doby... Jen je nutné si uvědomit, že v obou případech jsou výdaje rozpočtově vázané na přijetí peněz na BÚ. U TV problém není, tam už píšete, že peníze na účtu máte, u Amundi nesmíte výdaj, který byste tím kryli vynaložit dříve, než budete mít prostředky vyplaceny na BÚ. 

• Úvěr a návrh rozpočtu

  25. 02. 2026

  Obec v roce 2025 obdržela úvěr od banky na 30 mil. Kč a od SFPI na základě Smlouvy úvěr na 39 mil. V roce 2025 obec čerpala úvěr od banky ve výši 13 mil. Od SFDI zatím ne. Investiční akce, ke kterým se vážou tyto prostředky se budou realizovat v průběhu roku 2026.
  Dotaz - kolik mohu zapojit do financování v návrhu rozpočtu pro rok 2026.

  Určitě můžete zapojit na pol. 8123 výši úvěru, která nebyla čerpána v roce 2025 a očekává se čerpat letos, tj. 39 mil. Kč od SFPI a 17 mil. Kč od banky. Nejsem si jistá, jak je to s těmi 13 mil. Kč - banka vám je poslala vloni na účet, ale nebyly z toho hrazeny ještě žádné výdaje? Pak by tyto prostředky mohly být zapojeny v rámci úspory z loňského roku do letošního rozpočtu přes pol. 8115.

  Jinak samozřejmě můžete obecně k tomu navíc zapojit přes pol. 8115 i další úspory k 31.12.2025, výše odpovídám ve vztahu k financování jen pokud jde o úvěry, které zmiňujete.  

  Nezapomeňte do rozpočtu zapojit i splátky na pol. 8124 s ohledem na sjednaný splátkový kalendář (volím dlouhodobé položky financování, protože očekávám splatnost za déle než rok).  

• mail - Posouzení fakturace mzdových nákladů a rizika skrytého agenturního zaměstnávání

  25. 02. 2026

  Od 1. 1. 2026 přešli všichni nepedagogičtí pracovníci z naší příspěvkové organizace (dále jen „škola“) pod obec (zřizovatele). Tito zaměstnanci nadále vykonávají práci v prostorách školy, školky a školní jídelny. Škola v rámci své doplňkové činnosti (DČ) zajišťuje stravování, přičemž kalkulace ceny obědů v rámci DČ zahrnuje i mzdové náklady.
  Aktuálně řešíme mechanismus vypořádání:
  Fakturace: Obec by měla škole čtvrtletně fakturovat mzdové náklady odpovídající podílu práce na DČ. Škola hradí náklady na potraviny a není plátcem DPH.
  Riziko: Objevily se obavy, že tento model (obec „půjčuje“ své zaměstnance škole pro její DČ) naplňuje znaky agenturního zaměstnávání, ke kterému obec nemá oprávnění.
  Dotazy:
  Je přípustné ponechat stávající kalkulace (včetně mezd), ale reálně škole nic nefakturovat?
  Může si škola ponechat výnos ze stravování (včetně složky určené na mzdy) jako zisk k pokrytí jiných nákladů DČ, aniž by tyto prostředky převedla obci, která mzdy fakticky vyplácí?
  Jak legálně ošetřit vztah mezi obcí a školou, aby se předešlo sankcím za skryté agenturní zaměstnávání?

  Omlouváme se - ptáte se na záležitosti, které jsou striktně právní. Nejsme schopni vyhodnotit, zda je či není riziko agenturního zaměstnávání.

  Ekonomicky je situace jasná - obec by při Vašem nastavení měla vyfakturovat mzdové náklady připadající na doplňkovou činnost dané školy tak, aby se u školy správně spárovaly náklady a výnosy. Školní jídelna by logicky měla účtovat plnou hodnotu oběda v rámci doplňkové činnosti (tedy včetně mezd)- jinak je to ekonomický nesmysl.

  Fakturace by měla být s DPH 21 % (tady bohužel musíte počítat, že s ohledem na Vaše nastavení se toto prodraží).

  Ale zda je tam riziko agenturního zaměstnávání - pardon - to neumím posoudit.

• ! Financování nepedagogických pracovníků

  25. 02. 2026

  Naše příspěvková organizace Mateřská škola dováží obědy ze školní jídelny sousední obce. Nyní po změně financování nepedagogických pracovníků po nás chce sousední obec, která je zřizovatelem školní jídelny, hradit mzdu kuchařky, která připravuje obědy pro naší mateřskou školu. Nejjednodušší řešení by podle mě bylo poskytnout finanční příspěvek přímo základní škole, pod kterou školní jídelna patří. Navrhujete jiné řešení?

  Po vzájemné dohodě můžete příspěvek poskytnout přímo základní škole, pak se volí pokožka 5339 a jako ID partnera její IČO. Pokud si to nastavíte bez vyúčtování, poskytnutí zaúčtujete zápisem 572/231, případně přes zálohu 373 (471), jestli to budete řešit jako transfer s vypořádáním. 

  V praxi se nám objevují 3 řešení:
  - asi nejpřirozeněji - obec poskytne peněžní prostředky své příspěvkové organizaci, která hradí té jiné PO za obědy

  - další varianta - viz výše - platbu poskytuje zřizovatel té jiné příspěvkové organizaci (tedy platba neprochází přes Vaši PO)

  - poslední varianta - peníze byste posílali zřizovateli té jiné PO a on si to již finančně vyřeší se svou PO.

  Všechny tři modely se v praxi objevují, všechny tyto tři modely jsou možné. Přitom k tomu připomínám - to téma není nového - dříve se omezovalo na hrazení věcné režie, teď k tomu přibyla i osobní režie.

• DPH doprava do Francie

  25. 02. 2026

  Naši malí fotbalisti se účastnili soutěže ve fotbale, obec jim hradila dopravu českou firmou.
  Na faktuře je částka za dopravu (bez DPH) a poznámka ostatní uskutečněná plnění s nár. - ř. 26.
  Můžete mi poradit, zda má obec povinnost do daň. přiznání tuto skutečnost také uvádět, případně na který řádek?

  Já bych se tady bál případně úplně něčeho jiného. Bavíme se totiž o mezinárodní přepravě osob. Ta je podle našeho zákona od DPH skutečně osvobozena (s nárokem na odpočet DPH - to je asi důvod, proč si to dodavatel dává na ř. 26). Takže v ČR Vám na 100 % žádná povinnost nevzniká, nic nedodaňujete, nedáváte do přiznání v ČR.

  Ale pozor - toto se týká pouze českého úseku (tedy z Vaší obce na hranice). Úseky v zahraničí se již řídí pravidly DPH států, kde se úsek přepravy uskutečnil - tedy zde budou pravděpodobně zapojeny Německo a Francie. Jak je to ve Francii - to nevím, ale konkrétně v Německu se osvobození neuplatní.  Tedy tam by se DPH mělo správně nějak odvést (Německá daň). Být na Vašem místě, ptám se dopravce, zda je toto nějak pořešené (jsou státy, kde povinnost odvést DPH může dopadnout na objednatele dopravy). Toto je oblast, ve které se nevyznám - tady se totiž neřídíte zákony ČR, ale zákony jednotlivých států. Takže mohu jen upozornit na toto riziko, nicméně to je v tento moment všechno.

   

• Účetní evidence pohledávek předaných celnímu úřadu

  24. 02. 2026

  MFČR vydalo materiál k vymáhání poplatků předaných celnímu úřadu, kde je konečně popsaný přesný postup, jak máme postupovat v účetnictví.
  Podle MFČR máme takovou pohledávku odepsat z rozvahy 549/315 a dát na podrozvahové účty, kde budou evidovány. Celní úřad si předanou pohledávku zařadí do svého účetnictví. Při příjmu částečně vymožených peněz u nás pak zaúčtovat na 231/649 (nemá to být 643?).
  
  Můj dotaz je, zda výše uvedený postup platí i pro ostatní pohledávky předané celnímu úřadu k vymáhání? Např. pohledávky z pokut, přestupků, a j. ne jen místní poplatky? A jak máme evidovat pohledávky, které jim byly předány již před platností tohoto zákona dříve? Také je máme odúčtovat? Nebo to platí jen pro ty aktuálně nově předané?

  Tento postup je aplikovatelný jen pro vymáhání pohledávek dle daňového řádu, tj. pro místní poplatky ano, ne však pro pokuty a přestupky a další. 

  Potom chci upozornit, že MF oficiálně tuto metodiku doposud nevydalo. Pokud víme, je zveřejněna pořád původní metodika z července 2025, kde se pracuje s úplně jinou odpovědí, viz odkaz

  https://mf.gov.cz/cs/dane-a-ucetnictvi/dane/mistni-spravni-a-soudni-poplatky/metodicka-doporuceni

  Nicméně víme o iniciativě vašeho kraje, který vychází z prezentačních dnů MF, při kterých toto téma bylo diskutováno tak, jak popisujete.

  Chci jen říci, že já osobně bych to neaplikovala minimálně do doby, kdy to MF vydá oficiálně na stránkách. Samozřejmě pokud nechcete jít proti metodice svého kraje, aplikujte ji.

  Celkově má tento postup špatnou vypovídací schopnost a kdybyste porušili jednotnost metod, jen jí tím zhoršíte. Proto bychom spíše doporučili volit jednotný postup pro místní poplatky i ostatní typy pohledávek, a to i v situaci, pokud byste se rozhodli aplikovat metodiku kraje. Upřímně, jeví se nám v našem kolektivu, že výklad, že je převzatá pohledávka aktivem u CÚ je dost násilný, není majetkový prospěch u CÚ, není aktivum, jen to, že je pohledávka pod kontrolou CÚ dle našeho názoru nestačí. 

  Větší problém je, že existují dvě rozdílná stanoviska MF, jedno zveřejněné, jiné prezentováno krajům, kteří ale také mají povinnost obcím metodiky MF předávat. Připadá nám, že pak jsou asi akceptovatelné oba postupy. Pokud si zvolíte postup předaný krajem dle prezentace MF, pak aplikujte až od data předání - tj. sdělení postupu - otázkou je však, že pokud jste již předtím zvolili jiný postup, tak by se v rámci jednoho roku neměla metoda měnit - toto je docela změna metody - ponechání nebo vyřazení pohledávky, rušení OP... Nechceme přidělávat starosti, chtěli jsme se domluvit i s kraji, ale nepodařilo se. Takže náš závěr je zachovat pohledávku u obce. CÚ to nebrání v evidenci pohledávek převzatých dle daňového režimu. 

  Pro úplnost přikládám náš postoj k dané problematice, který zpracoval kolega Ing. Nejezchleb:

  Prvotně bych chtěl zdůraznit, že se jedná o oblast, kterou ze strany státu považuji za nedořešenou (upozorňuji k tomu, že neexistuje žádná oficiální metodika MFČR k této problematice, dokonce podle materiálů odboru účetnictví MF z léta 2025 se v té době počítalo s tím, že i když předáte pohledávku k vymáhání celnímu úřadu, bude stále vedena v účetnictví obce. V účetnictví totiž musíme dbát na to, co je ekonomickou podstatou transakce – zde je to pouze předání pohledávky k vymáhání jiné osobě, nicméně obec je stále příjemcem výtěžku z vymáhání (či jeho podstatné části). Za těchto okolností se stále jedná o účetní aktivum obce (nikoliv aktivum Celního úřadu – respektive pokud u něj aktivum, tak i souběžně o závazek... - ale zde budou problémy s opravnými položkami).

   Na podzim se začaly objevovat prezentace ze strany Celního úřadu, kdy kvůli mechanismu správy daní požadovali navedení daných pohledávek do účetnictví celního úřadu (a odpis pohledávky na obci při předání k vymáhání). K tomu se začaly objevovat metodiky směřující k tomu, že by obec v případě následného získání výtěžku od celního úřadu účtovala o výnosu z dotace. Tyto metodiky se objevovaly v rámci nejrůznějších školení. Mají ale společnou jednu důležitou podstatu – účetně nezachycují věrně situaci, o tom jsme přesvědčení. Navíc i ve vztahu k následnému příjmu, pokud by došlo k vymožení, tak logicky musí být zachycovány v rozpočtu na položku, z jaké pocházejí (tedy například poplatek za odpad, pokuta ...).

  To, co uvádím výše platí pro jakýkoliv typ pohledávky – je mi jedno, zda se jedná o místní poplatek nebo například o pohledávku vyplývající z přestupkové agendy.

  Co mi z toho všeho vyplývá:

  1. vnímejte to prosím tak, že pokud máme správné informace, tak zatím stále neexistuje jakákoliv centrální metodika k účtování o pohledávkách předaných k vymáhání. Stále se objevují pouze jen názory a ty se mění v čase.
  2. Účetně by bylo jednoznačně nejsprávnější tyto pohledávky ponechat na původních účtech (315) – respektive provést u nich případně převod na zvláštní analytiku 315, kde by byly shromažďovány pohledávky předané k vymáhání. Zde opět hovořím jak o místních poplatcích tak i jiných pohledávkách předaných k vymáhání celnímu úřadu.

  Pokud se týká úvahy, že by se rozdílně účtovalo o předání pohledávek k vymáhání v případě místních poplatků (tedy daní) a v případě jiných právních titulů. Tuto variantu nepodporuji z jednoho prostého důvodu – jedním z nejzákladnějších účetních principů je jednotnost účetních metod. Tedy skutečnosti který mají stejnou/obdobnou ekonomickou povahu mají být účtovány stejně/obdobně.

  Pokud ale cíleně půjdeme k tomu, že budou volena rozdílná účetní řešení pro tyto skutečnosti, které jsou z ekonomického pohledu dle mého názoru stejnými, vypovídací schopnost jen zhoršíme. Zde bych na Vašem místě volil spíše jednotný postup pro místní poplatky i ostatní typy pohledávek.

   

• Úplata za zřízení služebností

  24. 02. 2026

  Obec a občan mezi sebou navzájem poskytli pozemky na zřízení VB. Pro obec od občana je to úsek z důvodu, kde vede kanalizace. Pozemek od obce pro občana z důvodu vodovodu. Občan zaplatil obci 5 tis. Kč, na druhou stranu obec občanovi také 5 tis. Obec je plátce daně. Prosím o radu ohledně účetnictví i majetku.

  Jestli správně chápu dotaz, neproběhly mezi vámi majetkové převody pozemků, ale zřídili jste si "navzájem" VB - obec na pozemku občana, občan na pozemku obce. 

  Pokud je kanalizace vedena na účtu 042 jako rozpracovaná stavba, VB k pozemku občana, kde jste strana oprávněná, byste účtovali do její ceny zápisem 042 MD/ 321 D. Pokud je kanalizace již zařazena, účtujte náklady na VB 558/321, výdaj 321/231 s pol. 5122 a hned zařazení 028/088. Do doby zapsání do KN byste VB měli vést na oddělené analytice "rozpracovaného" DDHM. Našla jsem, že jste vlastníkem i provozovatelem kanalizace, pokud to stále platí, pak máte nárok na odpočet, zápis v takovém případě 558 MD v ZD, 343 MD daň/ 321 D celá částka 5000 Kč, zařazení 028 MD/ 088 D pak tedy jen v základu daně. 

  VB zřízené na vašem pozemku ve prospěch občana předepište 311 MD 5 tis. Kč/ 602 D ZD, 343 D daň. Jedná se o poskytnutí služby, kde by mělo dojít k odvodu DPH (21 %). Pozemek zatížený VB analyticky v účetnictví oddělte podle vašich interních pravidel. 

• Smlouva o smlouvě budoucí o zřízení VB - přeložka

  24. 02. 2026

  Obec (investor) uzavřela smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene se Státním pozemkovým úřadem (budoucí povinný) a Severočeskou vodárenskou společností (budoucí oprávněný). Za uzavření této smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene dle dohody smluvních stran náleží budoucímu povinnému (SPÚ) administrativní poplatek ve výši 2 000 Kč. Mám to zaúčtovat jako službu nebo věcné břemeno? Věcné břemeno je ohledně - Stavba infrastruktury pro rodinné domy - přeložka vodovodu.

  Když jste strana oprávněná, VB patří do ceny související stavby, nebo se eviduje samostatně, pokud není ke stavbě nebo je smluvně zřízeno až po dokončení stavby. Obec v tomto případě ale není v pozici oprávněného z VB, majetkově jej tedy samostatně určitě nebudete zachycovat.

  Jestli z pozice investora budujete nějakou stavbu, patřilo by to do její ceny jako související náklad. Pokud vám žádný majetek v té souvislosti nevznikne, pak účet 549 s pol. 5909. Nevím, jak budete účtovat o přeložce, k tomu nemám informace, proto raději uvádím obě možné varianty. Odhaduji, že když oprávněná bude SVS, tak překládáte jejich vodovod a pokud kvůli vaší stavbě infrastruktury pro RD, pak by účet 042 s pol. 6121 byl odpovídající (stejně jako pro ostatní náklady týkající se přeložky). 

• Prodej stolů a židlí

  24. 02. 2026

  Obec v roce 2025 zakoupila 30 stolů a 120 židlí – vybavení kulturního domu. Část původních stolů a židlí chce prodat. Jedná se o 20 stolů a 80 židlí, stoly a židle byly zakoupeny v roce 2002 za cenu 600,-/stůl a 313,-/ židle. Tento majetek je evidován na účtu 902. Cenu prodeje stanovil pan starosta kvalifikovaným odhadem 800,- Kč za stůl a 4 židle.
  Obec je plátcem DPH od roku 2009. Stoly a židle byly zakoupeny bez uplatnění DPH /v té době obec plátcem DPH nebyla/. Za krátkodobý pronájem kulturního domu bylo odváděno DPH.
  Musíme z prodeje tohoto majetku odvést DPH 21%.

  Za mne je to na odvod DPH. To, že jste nebyli plátci, když jste to koupili pro mne není až tak rozhodující. Pokud správně chápu, následně jste to používali v rámci svých ekonomických činností ke krátkodobým pronájmům s DPH. Jestli to byl v zásadě jedinný způsob využití, potom byste skutečně měli odvést DPH z prodeje.

  Pokud tam bylo i jiné využití, můžeme o tom ještě diskutovat - případně můžete napsat na e-mail zdenek@obecuctuje.cz.

• Identifikátor - položka 5499

  23. 02. 2026

  Účtuji stravenkový paušál pro uvolněné členy zastupitelstva a zaměstnance. Budu používat identifikátor "111" ?

  Ano, pro položku 5499 je identifikátor 111 i jediný možný, jinak by vám to neprošlo kontrolními chody. 

• Dohoda o narovnání

  23. 02. 2026

  V majetku máme budovu, ve které pronajímáme prostor sloužící pro podnikání. Podnikatelé platí nájem prostor a platí zálohy na služby. Jeden takový nájemce nám k 30.6.2024 ukončil smlouvu. Nájem byl k datu ukončení uhrazen, a k tomu datu vzniklo vyúčtování dodávky služeb. Služby činily 109 889,54 Kč včetně DPH (bez daně 90 817,80 Kč, DPH 19 071,74 Kč) a uhrazené zálohy ve výši 25 410 Kč včetně DPH (bez 21 000 Kč, DPH 4 410 Kč). Vyúčtování tedy činilo 84 479,54 Kč včetně DPH.
  Zaúčtováno bylo:
  324 MD 21 000 Kč, 343 D 14 661,74 Kč, (19 071,74 – 4410)
  311 MD 84 479,54 Kč a 602 D 90 817,80 Kč.
  K vyúčtování měl nájemník výhrady. Po dlouhých komunikacích a sezeních s právníkem se nakonec mezi obcí a nájemcem podepsala Dohoda o narovnání ke konci ledna 2026. Dohodlo se, že nájemce zaplatí z celkového vyúčtování jen 60 000 Kč s tím, že strany vypořádávají veškerá sporná práva v souvislostí s doplatkem po ukončení smlouvy, a to tak, že veškerá práva a povinnosti smluvních stran, která souvisí s touto věcí zanikají a nahrazují se nově vzniklým závazkem.
  Těch 60 000 Kč nájemce uhradí ve 4 splátkách, kdy první je do 30 dnů od podpisu smlouvy a další jsou k 30.6.2026, 31.12.2026 a 30.6.2027. Pokud neuhradí do data, tak ztrácí výhodu splátek a musí zbytek uhradit ihned.
  Chci se zeptat prosím, jak v tomto případě postupovat. K původní vystavené faktuře vystavit dobropis na celou částku a zaúčtovat mínusem, jak bylo účtováno v r. 2024 MD 311 -84 479,54 Kč, D 343 -19 071,74 Kč, D 602 -90 817,80 Kč a vnitřním dokladem si předepsat dlouhodobou pohledávku MD 469 a D 649? Když je řečeno, že veškerá práva a povinnosti podpisem smlouvy zanikají a nahrazuje ji nově vzniklý závazek ve výši 60 000 Kč.

  Nevím, co přesně je v dohodě o narovnání, nicméně toto by podle mne mělo skončit vystavením opravného daňového dokladu, kde zaúčtuji podle dané dohody slevu. V takovém případě by účtování bylo o opravě základu daně a daň. Jestli to uděláte tak, že na opravném dokladu vyminusujete to původní plnění a nahradíte ho novým, či jen zaúčtujete rozdíl, to je celkem jedno. Musíte každopádně udělat opravu tak, aby ve zdanění zbylo těch 60 tis. kč - z nich zůstane samozřejmě původní odvod. 

  Oprava základu daně platí za předpokladu, že narovnávám nějaké sporné záležitosti. Samozřejmě pokud by to bylo jen o tom, že se mu nechce platit dluh, který byl celkem nesporný, tak by to na opravu nebylo.

• Územní plán

  23. 02. 2026

  Prosím o informace k vyřazení starého ÚP a zařazení nově vydaného ÚP.
  1) vyřazení stávajícího: 019 D/078 MD
  Co s invest. dotací, která ještě není úplně rozpuštěná? Napadá mě zaúčtovat 403/672 v zůstatkové ceně dotace.
  
  2) ZAŘAZENÍ nově vydaného ÚP: 019 MD/041 D
  investiční dotace: 1. MMR tu mám již na 041 i na 403, prozatím se nerozpouští, není u majetku, byla již přijata v minulých letech.
  2. JMK - podepsaná smlouva, čeká se na přijetí. Není ještě na účtu 403, tam bych ji měla dostat přes 388? A účet 348 potom proúčtovat ke dni přijetí dotace? Nebo účet 388 ne /ten se účtuje k 31.12. - to není tento případ/, ale už 348 MD/403 D a 231 MD/348 D? Tak jak to máte již někde uvedeno u ÚP.

  1. Pokud ÚP evidujete na účtu 019, vyřazení bude v tomto případě zápisem 551 MD/ 079 D v zůstatkové ceně, 079 MD/ 019 D v pořizovací ceně. Účet 078 se váže k účtu 018, to máte asi jen překlep. U dotace uvažujete správně - v nerozpuštěné výši se má k datu vyřazení majetku zúčtovat do výnosů 403/672, když se majetek vyřazuje do nákladů. 

  2. Veškeré náklady evidujete na účtu 041, tzn. zařazení v celkových nákladech 019/041 je správný krok. Dotaci od MMR i dotaci od JMK zadáte při zařazení na kartu majetku a začnete je od dalšího měsíce rozpouštět do výnosů. Máte pravdu, že když dotace od JMK není ještě vypořádaná, zaúčtujete k datu zařazení ÚP dohadu dotace zápisem 388 MD/ 403 D, tím ji dostanete na účet 403 před vypořádáním. Dohada se účtuje nejen k 31.12., ale právě i dříve k datu zařazení, abychom jí účetně zachytili v potřebný okamžik. Až při vyúčtování předepíšete pohledávku 348 MD/ 388 D. Na účet 348 se účtuje po závěrečném vyúčtování s poskytovatelem. 

• Prodej stavby a obrat DPH

  23. 02. 2026

  Obec historicky vlastní malý domek, který byl od 70. let využíván jako klubovna mladých. V poslední době je objekt zastaralý a nevyužívá se. V KN vedeno jako stavba občanského vybavení. V majetku stavba vedená v PC 239.152,- Kč , oprávky 196.125,- Kč, zůstatková cena 43.158,- dle programu majetek, dle oprávek 43.027,- Kč. Stavba je na st. parcele o výměře 65 m2, která je v majetku obce vedena s PC 715,- Kč, v KN vedena jako zastavěná plocha a nádvoří. Obec se v předcházejících letech rozhodla domek přestavět na byt - sociální bydlení. Máme projektovou dokumentaci a vydané stavební povolení platné do 13.7.2027. Náklady na projekt a stav. povolení vedu na účtu 042 ve výši 63.080,- kč.
  Teď má o domek zájem soused, protože přístupové cesty k jeho domu i zahradě vedou okolo klubovny a ani nechce mít v sousedství sociální bydlení. O objekt má zájem také developer, který by domek koupil a využil stavební povolení a přestavěl na byt. Pokud obec stavbu včetně pozemku prodá sousedovi nebo developerovi (předpokládaná cena 1 mil kč) bude prodej vstupovat do obratu DPH? Obec zatím není plátcem DPH.
  Jak bych účtovala při schválení prodeje a prodej?
  V okamžiku schválení prodeje přecenit stavbu reálnou hodnotou (podle směrnice přeceňujeme, pokud je rozdíl mezi cenou prodejní a cenou majetku vyšší než 260.000,- kč):
  081 200 MD/407 300 D 196.125,- zrušení oprávek
  021 200 MD/407 300 D 760.848,- navýšení ocenění
  036 200 MD/021 200 D 1.000.000,-
  stavební pozemek přeceňovat RH asi nebudu?
  
  platba za prodej dle smlouvy 231 400 3639-3112 MD/ 324 D 1.000.000,- kč
  
  návrh na vklad:
  311 MD/646 300 D 1.000.000,-kč
  324 MD/311 D 1.000.000,-kč
  553 300 MD/ 036 200 D 1.000.000,- kč
  554 300 MD/ 031 401 D 715,- kč
  407 300 MD/ 664 300 D 956.973,- kč
  je účtování správně?
  
  Co s náklady na projekt na účtu 042 ve výši 63.080,- kč?

  Účtování máte správně. Doporučuju si již dopředu stanovit kupní cenu za dům a cenu za pozemek, ideálně pak napsat i do smlouvy. Musíte rozvrhnout výnos na účet 646 a 647 a navíc byste měli přecenit na RH nejen budovu, ale i pozemek. Když budete vědět kupní cenu pozemku, můžete pak ke dni schválení prodeje (či např. schválení záměru - podle směrnice, kde byste měli mít stanoveno, k jakému okamžiku majetek přeceňujete) účtovat 031/407 přecenění pozemku a 036/031 převod přeceněného pozemku.

  Náklady na projekt budou buď zmařenou investicí - vyřazení zápisem 547 MD/ 042 D nebo ho můžete prodat spolu s nemovitostmi, pak by vyřazení bylo 553/042 a předpis kupní ceny 311/646. To už záleží na dohodě s kupujícím. 

  Teď k problematice obratu DPH - pokud byste měli takovýto historický pozemek s budovou a nic zvláštního tam nepřipravovali, tak řeknu na 100 %, že to není obvyklá ekonomická činnost obce a nejde to do obratu.

  Nicméně Ve vašem případě nastává určitý problém - zda nejste tím "aktivním hráčem", co se snažil provést úpravy za účelem zlepšení prodejnosti. To by byla ta logika prodeje na developera - že jste k tomu udělali projekt, vyběhali stavební povolení a teď to prodáváte již takto připravené (tam skutečně již najdeme prvky, proč potom takovýto prodej vyhodnotit jako obvyklou ekonomickou činnost vstupující do obratu). Ale třeba u případu, když by se to prodávalo tomu sousedovi - tam by bylo jasné, že jste ty projektové práce nedělali za účelem zvýšení prodejnosti. Já bych to asi stejně nakonec do obratu nedával. Nicméně pokud by to byl ten případ, kdy se kupujícímu předá také dokumentace a bude se dokonce třeba v kupní smlouvě předpokládat realizace stavby podle dokumentace, tak by to již asi mělo být do obratu správně zahrnováno. 

• Směna bez doplatku

  23. 02. 2026

  Obec směňuje pozemky stejné výměry, bez doplatku.
  Cena nových pozemků: dle schválení v ZO obec vykupuje pozemky od ostatních vlastníků stejného druhu za Kč 30,-/m2. Tedy použiju tuto cenu x m2.
  V této hodnotě zaúčtuji dnem právních účinků vkladu:
  042/321
  311/647
  321/311
  031/042
  + vyřazení našeho pozemků v účetní hodnotě
  554/031
  V roce 2025 bylo uhrazeno Kč 2000,- za vklad - účtováno na účet 042, toto mělo být na 518 - přeúčtuji tedy zápisem 518/042?

  Účtujete správně. Jen to ocenění bych prověřila - jestli máte na mysli jednotnou cenu 30 Kč za m2 bez ohledu na druh pozemku, tak by takto paušálně určená hodnota nemusela odpovídat reprodukční pořizovací ceně nabývaného pozemku (hodnota majetku v době, kdy se o něm účtuje, s ohledem na konkrétní druh pozemku).

  Návrh na vklad se vztahuje k zařazovanému i vyřazovanému pozemku, řešíme to tak, že se společné náklady vydělí dvěma. To znamená, že 1000 Kč necháte na účtu 042 a přičtete to k ceně nabývaného pozemku, 1000 Kč přeúčtujete 518/042, když chcete být precizní :) Ale pozor, toto rozdělení platí, jen pokud oceňujeme při směně pořizovacími náklady - cena nabývaného pozemku je uvedena ve smlouvě (byť třeba vychází z nějakého odhadu). Jestli ve smlouvě cena uvedena není, tak vedlejší výdaje patří komplet do nákladů, RPC se tradičně bere jako cena konečná. 

• Ošetření, kácení stromů a průklest křovin - technické zhodnocení

  23. 02. 2026

  Obracíme se na vás s prosbou o vyjádření k technickému zhodnocení v případě, kdy v rámci rekonstrukce objektu školy (investice) dochází k ošetření a kácení stromů či k průklestu či odstanění křovin. Započítávají se tyto výdaje do celkové hodnoty rekonstrukce? Máme k dispozici zprávy z auditu od dvou různých kontrolních skupin a jejich stanoviska se liší. Můžete nám prosím poradit, kdy se u zásahu do zeleně jedná o technické zhodnocení a kdy nikoliv? Dá se na toto nějak jednoznačně odpovědět?

  Pro jednoznačnou odpověď máme málo informací. Obě varianty mají svou logiku, musí se zvolit taková, která odpovídá vaší konkrétní situaci. 

  Práce, které uvádíte, mohou být běžnou údržbou zeleně, účet 518, odpa 3745, pol. 5169 - není to nová výsadba, ale údržba té stávající. Pokud jste dané práce udělali jen z důvodu, aby tam bylo krásněji, je možný provozní náklad. 

  Může ale nastat i situace, kdy potřebujete například přitáhnout nové vedení a s tím je nutné vykácet nějaké stromy. Potom je to za mne vyvolaný výdaj investicí a jde do ceny majetku.

  Takže podle mne toto nemá jednoznačné řešení - pokud to bylo jednoznačně vyvoláno investicí - tedy muselo se to udělat, abych mohl rekonstruovat školu - potom 042.