Já se domnívám, že bychom měli oddělit ten první případ od zbylých dvou:
a) bankomat - nejprve k otázce podstaty nájemního vztahu - musíme totiž řešit, zda je naplněna charakteristika nájmu podle zákona o DPH. Totiž jednou z charakteristik nájmu pro účely DPH je to, že nájemce danou nemovitost, respektive její část ovládá. Pokud je to ten bankomat České spořitelny, jak jsem si zobrazil na obrázku, tak vidím jen tu vnější část (přístupnou zvnějšku). Teď jde ale o to, co je "uvnitř" - zda je tam nějaká místnost, kam má přístup Česká spořitelna a tuto místnost má v nájmu. Potom by byly charakteristiky nájmu naplněny a za mne souhlas s tím, že nájem bude od daně osvobozen. Nicméně může to být také tak, že bankomat je uvnitř umístěn v nějaké místnosti, která je ve spoluužívání... - potom by se to spíše blížilo tomu, co je popsáno v judiktuře k umístění výherních hracích automatů - tedy obecná služba a nájem s DPH 21%.
Proč to tak popisuji - Vy máte stanovenou paušální úhradu elektrické energie (a předpokládám, že ani na vstupu - tedy u DF za elektrickou energii) nic neodečítáte. Za těchto okolností pokud bychom ustáli, že je to nájem nemovitosti i pro účely DPH a mohli tedy aplikovat osvobození od daně. Zahrnu náklady na energie do hodnoty nájmu (což mohu) - tedy stanovím, že nájemné včetně energií je ............ Kč (mohu napsat, že kalkulačně obsahuje odhad spotřeby elektrické energie 1000 Kč) a celé to od daně osvobodím.
Pokud ale nebudu schopen obhájit, že to splňuje charakteristiku nájmu pro účely DPH, tak stejně poskytnutí místa k umístění bankomatu zdaním v sazbě 21 % a dodanou elektrikou energii také - zase sazba 21 %. Takže tady by bylo jedno, zda to "spojím" nebo rozdělím.
b) případ č. 2 a 3 jsou jiné - u nich je to jednoznačně nájem a energie jsou předmětem samostatného vyúčtování. V podmínkách ČR je to běžně chápáno jako samostatné dodání oddělené od nájmu. No a v zásadě se potom běžně nabízí dvě možná řešení:
VAR 1 - přeúčtování mimo režim DPH (což je legislativně trochu sporné, nicméně běžně v ČR aplikované řadou subjektů) - to je ale krajně nevhodné v případě, kdy je nájemce plátce DPH, který by si daň mohl uplatnit. Takže třeba si u toho bytu se toto klidně může použít a nikoho tím nepoškodím - nájemce asi není plátce (respektive nemá to k ekonomické činnosti). Nicméně i když nájemce je neplátce, tak energie klidně mohu účtovat ve VAR 2 (viz níže)
VAR 2 - vnímat to jako běžné dodání - tedy odpočet DPH na vstupu a zase odvádět DPH na výstupu z hodnot vyúčtovávaných na nájemce (to je zejména vhodné, pokud je nájemce plátce DPH a má nárok na odpočet).
Pokud jde o účtování, musíte zvolit takový účetní postup, který bude korespondovat s daňovým řešením. Obecné postupy účtování ve variantě s DPH i bez DPH najdete v dokumentech k videím na tomto odkaze:
https://www.obecuctuje.cz/videa/serie/21
A také v dokumentu "Zálohy na energie - komlexní účetní cyklus" z 29.12.2020.
Je to v prvé řadě o tom nastavit si způsob přeúčtování energií, zda zvolíte rozvahový nebo výsledkový způsob. Výsledkový způsob spočítává v tom, že přeúčtovanou energii necháte na účtu 502 (ve správném období, tedy např. i dohady) a spotřebu nájemce zachytíte na účtu 602. Rozvahový způsob je o tom, že energii rovnou předepíšete jako pohledávku za nájemcem přes účet 311.